Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Název Téma hodiny ředmět očník /y/..07/.5.00/34.0394 VY_3_NOVA_M_.9_měření statických parametrů zesilovače Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. ng. avel Meňhart Měření na nízkofrekvenčním zesilovači Měření statických parametrů zesilovače lektrická měření druhý Datum tvorby 7..0 Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Žáci během jedné vyučovací hodiny změří napětí na vývodech tranzistoru a vypočítají zbylé hodnoty proudů, napětí a výkonů v jednostupňovém zesilovači Žáci pochopí funkci jednostupňového tranzistorového zesilovače, ověří jeho činnost, umí vypočítat pracovní podmínky tranzistoru a vypracují zprávu z měření Návod k praktickému měření okud není uvedeno jinak, uvedený materiál je z vlastních zdrojů autora
Název tematického celku: Měření zapojení operačního zesilovače adání: Úloha č.9: Měření statických parametrů zesilovače ) o připojení na zdroj napájecího napětí změřte hodnoty a napětí na vývodech tranzistoru oproti zemi, a bez signálu na vstupu. ) naměřených hodnot napětí a hodnot součástek ve schématu vypočítejte proudy a a z nich stejnosměrný proudový zesilovací činitel α 3) naměřených hodnot napětí a hodnot součástek ve schématu vypočítejte proudy procházející jednotlivými rezistory a jejich výkonovou ztrátu 4) Metodou sériového odporu 3 na kmitočtu khz změřte a vypočítejte vstupní odpor zesilovače 5) Metodou zatěžovacího odporu na kmitočtu khz změřte a vypočítejte výstupní odpor zesilovače. 6) Všechny změřené a vypočtené hodnoty přehledně zpracujte do závěru a porovnejte s hodnotami z katalogu. oužité pomůcky: - nízkofrekvenční generátor - zdroj stejnosměrného napětí - x nízkofrekvenční milivoltmetr, voltmetr - tranzistorový jednostupňový zesilovač s tranzistorem K508 v zapojení se společným emitorem a s můstkovou stabilizací pracovního bodu Schéma zapojení:
ozbor: ro pochopení napěťových a proudových vztahů v jednostupňovém zesilovači lze použít zvlášť zjednodušené schéma vstupního obvodu a zvlášť zjednodušené schéma výstupního obvodu, kde vždy platí Kirchhoffovy zákony a Ohmův zákon. Ve výstupním obvodu se celé napájecí napětí Kirchhoffova zákona na úbytky na rezistorech a rozloží podle druhého a na úbytek na tranzistoru. rotože se nám podařilo naměřit napětí mezi emitorem a zemí - a napětí mezi kolektorem a zemí - podle vztahu [] jako:, můžeme vypočítat napětí mezi kolektorem a emitorem [ ] Také proud, který protéká rezistorem, lze vypočítat z Ohmova zákona s tím, že se napětí na tomto rezistoru zjistí ze zákona Kirchhoffova jako rozdíl mezi napětím napájecím a napětím mezi kolektorem a zemí. roud se pak vypočítá podle vztahu []: [ ] odobné poměry fungují i na vstupu zesilovače, kde se opět celé napájecí napětí dělí na úbytky na rezistorech a. Výhodou pro výpočet se stává hodnota napětí mezi bází a zemí, které je zároveň i na rezistoru. Nejprve tedy vypočítáme proud protékající rezistorem ze vztahu [3]:
[ 3] roud protékající rezistorem vypočítám z napětí podle vztahu [4]:. [ 4] prvního Kirchhoffova zákona pro uzel platí, že proud vtékající do báze je právě proud přitékající do uzlu báze, zmenšený o proud, který z uzlu báze odtéká. ozdíl proudů je tedy proud do báze podle vztahu [5]: [ 5] hodnot proudů zesilovací činitel α : a lze podle vztahu [6] vypočítat stejnosměrný proudový α [ 6] ři výpočtu výkonu na jednotlivých rezistorech použijeme vždy napětí na konkrétním rezistoru a samotnou hodnotu odporu. Tímto způsobem vypočítáme výkony na všech čtyřech rezistorech pomocí vztahů [7], [8], [9] a [0] ( ) [ 7] [ 8] ( ) [ 9] [ 0]
Měření vstupního odporu metodou sériového rezistoru ři sepnutém spínači S nastavíme pomocí generátoru na kmitočtu khz vstupní napětí např. 00mV. otom rozpojíme spínač S a změříme tak napětí. těchto napětí stejně jako v napěťovém děliči + S S + S vypočítáme vstupní odpor [ ] S Měření výstupního odporu metodou zátěžového rezistoru odobný princip jako v případě měření vstupního odporu se používá i při měření výstupního odporu. ez zapojené zátěže na kmitočtu khz nastavíme napětí, např. 300mV. otom pomocí S3 zařadíme do obvodu zátěž a změříme napětí. těchto hodnot zapojených jako v napěťový dělič + VÝST + VÝST VÝST vypočítáme výstupní odpor [ ] VÝST
ostup měření: o zapojení přípravku na zdroj napájecího napětí změříme pomocí voltmetru napětí, a. těchto hodnot vypočítáme pomocí vztahů [] až [0] hodnoty napětí, proudů a výkonů podle bodů zadání, a 3. o připojení nízkofrekvenčního generátoru nastavíme vstupní napětí při sepnutém spínači a potom změříme napětí po rozepnutí spínače S. hodnot napětí vypočítáme vstupní odpor podle vztahu []. Stejným způsobem nastavíme i výstupní napětí při vyřazené zátěži. otom zátěž připojíme sepnutím spínače S3 a změříme napětí. hodnot napětí vypočítáme výstupní odpor. Do protokolu uvedeme katalogové hodnoty použitého tranzistoru a porovnáme je s naměřenými a vypočítanými hodnotami. ávěr: porovnání katalogových a naměřených hodnot, popis pracovního bodu tranzistoru, porovnání vstupního a výstupního odporu s teoretickými předpoklady
Seznam informačních zdrojů: okud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.