VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Alissa Kazazayeva Turecko a cestovní ruch Bakalářská práce 2015

Turecko a cestovní ruch Bakalářská práce Alissa Kazazayeva Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana Kalabisová, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-22 E-mail: alissalevi16@gmail.com Praha 2015

Bachelor s Dissertation Turkey and Tourism Alissa Kazazayeva The Institute of the Hospitality Management in Prague Department of Hospitality Management Major: Hospitality Management Thesis Advisor: Ing. Jana Kalabisová, Ph.D. Date of Submission: 2015-04-22 E-mail: alissalevi16@gmail.com Prague 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Turecko a cestovní ruch zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. V Praze dne...... Podpis

Poděkování: Tímto chci poděkovat Ing. Janě Kalabisové, Ph.D., vedoucí této práce, za připomínky a čas, kterými věnovala při zpracování práce.

ABSTRAKT Bakalářská práce je věnována cestovnímu ruchu v Turecku. Cestovní ruch je velmi široký pojem, který v sobě zahrnuje nespočet nehmotných i hmotných statků či služeb, jež jsou v rámci něho prodávány či poskytovány. Cestovní ruch tvoří velmi významnou část národních hospodářství. Hlavním cílem práce je tedy analýza cestovního ruchu Turecka. Teoretickou část tvoří úvod do problematiky, tj. vysvětlení základních pojmů, které jsou spjaté s vybraným tématem. Praktická část práce rozebírá Turecko a cestovní ruch především z kvantitativního hlediska. Po kompletním vyhotovení teoretické a praktické části jsou navrženy doporučení, a to především s ohledem na provedené analýzy. Návrhy se týkají jednotlivých součástí cestovního ruchu v Turecku. Klíčová slova: Turecko, cestovní ruch, statistika cestovního ruchu, turistické destinace

ABSTRACT Thesis is devoted to tourism in Turkey. Tourism is a very broad term, which implies countless intangible and tangible goods and services which are sold or provided. Tourism is a very important part of the national economy. The main objective of this work is to analyze tourism in Turkey. The theoretical part consists of explanation of basic concepts that are associated with the theme. The practical part discusses tourism in Turkey especially in quantitative terms. After a completeevaluation of theoretical and practical pars of the thesis several recommendations made with regard to the topic. Those proposal are related to each component of tourism in Turkey. Key words: Turkey, tourism, statistics of tourism, tourism destinations

OBSAH ÚVOD... 10 Metodika použita v práci... 11 TEORETICKÁ ČÁST... 12 1. Cestovní ruch... 12 1.1. Základní pojmy... 12 1.2. Význam pro ekonomiku... 14 1.3. Mezinárodní právní normy v dané oblasti... 15 2. Charakteristika země... 17 2.1. Základní údaje... 17 2.2. Mezinárodní vztahy Turecka... 21 3. Cestovní ruch v Turecku... 23 3.1. Charakteristika cestovního ruchu země... 23 3.2. Význam cestovního ruchu Turecka ve světovém kontextu... 24 3.3. Destinace cestovního ruchu Turecka... 24 3.4. Služby cestovního ruchu Turecka... 27 3.5. Infrastruktura cestovního ruchu země... 30 PRÁKTICKÁ ČÁST... 34 4. Analýza cestovního ruchu Turecka... 34 4.1. Celkové statistické údaje o cestovním ruchu v Turecku... 34 4.2. Analýza skladby turistů navštěvujících Turecko... 42 4.3. Cestovní ruch a jeho vliv na ekonomické ukazatele země... 45 5. Podpora cestovního ruchu vládou Turecka... 48 6. Souhrnné vyhodnocení... 50 NÁVRHOVÁ ČÁST... 53 ZÁVĚR... 55 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ... 56 PŘÍLOHA 1: Mapa Turecka s označením jeho geotermálních pramenů a termálních vod 59

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Obrázek 1: Schéma znázorňující vazby mezi jednotlivými sektory... 13 Obrázek 2: Schéma služeb v cestovním ruchu... 30 Tabulka 1: Celkové příjmy z cestovního ruchu Turecka za období let 2001-2014... 36 Tabulka 2: Počet turistů v Turecku v jednotlivých letech 2001-2014... 38 Tabulka 3: Průměrné náklady na 1 turistu v Turecku v absolutních číslech... 40 Tabulka 4: Počet přenocovaných dní v absolutním vyjádření v desetinném čísle... 42 Tabulka 5: Počet turistů v Turecku dle národnosti v absolutních číslech za rok 2014. 44 Tabulka 6: Přehled turistů v Turecku dle důvodu jejich návštěvy v zemi... 45 Tabulka 7: Podíl příjmů z cestovního ruchu Turecka na HDP za období 1998 až 2012 46 Graf 1: Vývoj počtu ubytovacích zařízení na území Turecka v letech 2000-2010... 24 Graf 2: Celkové příjmy z cestovního ruchu Turecka za období let 2001-2014... 35 Graf 3: Vývoj celkového počtu turistů v Turecku v jednotlivých letech 2001-2014... 37 Graf 4: Vývoj průměrných nákladů za 1 turistu v letech 2001-2014... 39 Graf 5: Přehled průměrně přenocování turisty v Turecku... 41 Graf 6: Rozložení národnosti turistů, kteří navštíví Turecko za rok 2014... 43 Graf 7: Podíl cestovního ruchu na HDP Turecka v procentuálním vyjádření... 47

ÚVOD Cestovní ruch je velmi široký pojem, který v sobě zahrnuje nespočet nehmotných i hmotných statků či služeb, jež jsou v rámci něho prodávány či poskytovány. Obecné vnímání cestovního ruchu je přitom souhrn přechodných pobytů osob, nebo můžeme také říci turistů, kteří jezdí do různých cílových destinací, v nichž jsou jim poskytovány služby nejrůznějšího charakteru, které do tohoto slova rovněž spadají. Součástí jsou také organizace, které zajišťují zprostředkování celého procesu cestování. Autorka práce si toto téma zvolila z důvodu jeho velké aktuálnosti a faktu, že cestovní ruch tvoří velmi významnou část národních hospodářství. To dokazují zveřejněná čísla světovou organizací cestovního ruchu, která v minulosti uvedla, že 25 30% všech světových služeb tvoří cestovní ruch. Díky velké šíři tohoto tématu, se práce zaměřuje na jednu zemi - Turecko, a díky tomu nese název Turecko a cestovní ruch. Již podle názvu je patrné, že pozornost je zaměřena především na správné definování základních pojmů této problematiky, informací a analýz týkajících se vybrané země. Hlavním cílem práce je analýza cestovního ruchu Turecka. Dílčí cíle stanovené v této práci jsou: Zajistit kvalitní teoretickou základnu, o kterou se bude opírat část praktická a především poslední a nejdůležitější část práce část návrhová. Detailně analyzovat statistická data charakterizující vývoj cestovního ruchu v Turecku. Připravit souhrnné vyhodnocení analyzovaných dat. Připravit návrh doporučení pro cestovní ruch Turecka. Hypotéza pro tuto práci zní: Zvýšil-li se význam cestovního ruchu Turecka v posledních letech? Teoretickou část tvoří úvod do problematiky, tj. vysvětlení základních pojmů, které jsou spjaté s vybraným tématem. Dále je rozebrán význam odvětví pro ekonomiku a jsou popsány jednotlivé mezinárodní právní normy, které upravují danou oblast. Navazující kapitola 2 Charakteristika země, pak představuje Turecko a to nejprve z hlediska obecného a později z hlediska vztahu k odvětví cestovního ruchu, kde jsou rozebrány cílové destinace, služby, infrastruktura apod. 9

Praktická část práce rozebírá Turecko a cestovní ruch především z kvantitativního hlediska. Proto jsou pro vyjádření výsledků analýz použity grafy a tabulky, které jsou následně popsány. Celá část je rozdělena do několika subkapitol, kdy první popisuje použitou metodiku v praktické části. Dále je věnována pozornost detailní analýze jednotlivých statistických dat, která jsou čerpána především z oficiálních tureckých zdrojů (např. Turecký statistický úřad). Součástí praktické části je také rozebrání podpory cestovního ruchu vládou Turecka a nakonec souhrnné vyhodnocení. Po kompletním vyhotovení teoretické a praktické části budou navrženy doporučení a to především s ohledem na provedené analýzy. Návrhy se budou týkat jednotlivých součástí cestovního ruchu v Turecku a přitom se budou odkazovat na teoretickou část. 10

Metodika použitá v práci V rámci praktické části bylo používáno několik metod tak, aby bylo dosaženo hlavního cíle práce - analyzovat cestovní ruch v Turecku a na základně toho vyhodnotit jeho slabiny a silné stránky, případně navrhnout nápravná opatření pro konkrétní výsledky. První metoda, která byla použita, nese název analýza primárních a sekundárních dat. Ta může být popsána jako deskripce a následná komparace myšlenek jednotlivých autorů na téma dané problematiky. Tento postup byl zvolen, když se autorka práce uchýlila k nějakým závěrům z důvodu větší validity a vyvarování se subjektivního pohledu, který do odborné práce tohoto typu nepaří. Tato metoda je však stěžejní především pro teoretickou část práce. Jako zdroje byly použity literatura, dále internetové stránky, které byly často nacházeny pomocí internetového vyhledavače www.google.com. Literatura byla vyhledávána především pomocí vyhledávacího programu Městské knihovny Praha, který se jmenuje Koniáš. Ve všech případech byl kladen důraz na aktuálnost a důvěryhodnost pramenů. Seznam použité literatury je umístěn na konci bakalářské práce. Nejvíce významnou součástí a metodou pro praktickou část práce je analýza dat a jejich následná úprava do potřebné podoby a celkových potřeb této práce. Autorka vycházela z oficiálních statistik Turecké republiky a jejího orgánu - Tureckého statistického úřadu. Okrajově byly informace doplněny z jiných pramenů. Velmi důležité bylo dodržet a sledovat data v určitém časovém horizontu. Bylo tak učiněno dle jejich dostupnosti, avšak minimální hranice byla 10 let, tak aby výsledky byly co nejvíce validní. U grafů je především důležité vidět vývoj daného ukazatele v čase a tato hranice byla na základě této skutečnosti určena jako nezbytná. Z důvodu větší přehlednosti a faktu, že na totožná data je možné koukat z více pohledů, jsou zpracována do dvou podob tabulka (kvantitativní vyjádření vývoje hodnoty) a graf (zde je sledován především vývojový trend). Jednotlivé další specifikace a úprava dat je uvedena vždy u konkrétní kapitoly tak, aby byla pro čtenáře práce co nejsnazší orientace v obsahu. V následné části, které byla pojmenována tzv. Návrhová, jsou shrnuty poznatky z praktické části a za podpory znalostí z části teoretické jsou shrnuta všechna fakta a navrhnuta vhodná opatření pro jejich současný stav. Metoda použita pro tuto část je metoda indukce. 11

TEORETICKÁ ČÁST 1. Cestovní ruch První kapitola nazvaná Cestovní ruch popisuje obecné charakteristiky tohoto odvětví služeb. Z důvodu přehlednosti je rozdělena do třech podkapitol. První podkapitola 1.1 popisuje obecné charakteristiky. Zaměřuje se především na význam tohoto pojmu, tedy co zahrnuje a jaké jsou vazby mezi jeho jednotlivými segmenty. Další podkapitolou je část 1.2, která se soustředí na obecný význam oblasti cestovního ruchu pro státní ekonomiky. Celá úvodní část je potom doplněna v subkapitole 1.3, kde jsou uvedeny mezinárodních právní normy, které upravují druh těchto služeb. 1.1. Charakteristika cestovního ruchu Jak uvádí ve své publikaci Ryglová a kol. 1, definování cestovního ruchu je závislé na více faktorech. Především pak na tom, z hlediska jaké vědní disciplíny je tento pojem zkoumán. Vzhledem k tomu, že pro cestovní ruch je velice důležitý ekonomický pohled, je velmi vystihující definice, kterou vyslovil F. W. Ogilvie již na začátku 19. století. Cestovní ruch je podle něj ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště. Z této definice je patrné, že cestovní ruch není jenom jistý druh služby. Ale můžeme ho chápat také jako celé odvětví průmyslu, které se neustále rozvíjí a modernizuje. Do tohoto průmyslu lze zahrnout všechny služby, které jsou spjaty s cestováním nebo turistikou. Nad definicí cestovního ruchu se ve své knize z jiného pohledu zamýšlí i autoři Horner a Swarbrooke 2, kteří píší, že je to krátkodobý přesun lidí do jiných míst, tedy míst, které nejsou jejich obvyklým pobytem, za účelem příjemných činností. Tyto slova vystihují podstatu tohoto odvětví. Zároveň je ale nutné upozornit na to, že nezahrnuje všechny možné aspekty. Dále autoři totiž poukazují na to, že do odvětví cestovního ruchu lze zařadit i dlouhodobé 1 RYGLOVÁ, BURIAN a VAJČNEROVÁ, 2011, str. 17. 2 HORNER, 2003, str. 53,54 12

pracovní cesty a cestování spojené s lidskou prací. Tato definice je odlišná od té, která byla uvedena v prvním odstavci. Potvrzuje úvodní větu a dokazuje, že pohled jednotlivých autorů na tuto problematiku se liší. Můžeme tuto definici chápat a rozvést také jako střet poptávky (splněná přání klientů) s nabídkou (poskytované služby průmyslu). Za nejvíce obecnou, ale zároveň shrnující výše uvedené definice, byl vybrán výklad cestovního ruchu od Jakubíkové 3, která píše následující: Za cestovní ruch je označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce. Tento výklad bude použit jako směrodatný pro celý obsah práce. Ryglové a kol. 4 dále tvrdí, že můžeme průmysl rozdělit do několika sektorů: Ubytovací služby (zahrnuje ubytovací služby všechny typy ubytovacích zařízení, což zahrnuje vše od hotelových řetězců po živnostníky provozující malé penziony); Atrakce (kulturní a sportovní vyžití v podobě např. zoologických zahrad nebo historických památek); Doprava (všechny druhy dopravy vč. půjčoven dopravních prostředků); Zprostředkovatelé (např. cestovní kanceláře, organizátoři, rezervační on-line systémy); Organizace (např. turistické asociace). Obrázek 1: Schéma znázorňující vazby mezi jednotlivými sektory Zdroj: RYGLOVÁ, 2009, s. 65 3 JAKUBÍKOVÁ, 2012, str. 18 4 RYGLOVÁ, BURIAN a VAJČNEROVÁ, 2011, str.18 13

V následujícím schématu jsou graficky znázorněny souvztažnosti jednotlivých částí cestovní ruchu. Z obrázku je patrné, že části jsou na sebe úzce navázané a v některých případech funguje jen s velkými obtížemi jedna bez druhé. Doprava je potom bod, který sdružuje všechny části. Z tohoto důvodu je tato součást průmyslu nejdůležitější pro kvalitní fungování podnikání v cestovním ruchu. 1.2. Význam pro ekonomiku Význam cestovní ruchu pro státní ekonomiky je značný a v konečném výsledku vypovídá o životní úrovni obyvatelstva daných zemí. Viturka 5 dokonce tvrdí, že cestovní ruch a s ním spojená rekreace je nepochybně jedno z nejvýznamnějších a nejrychleji rostoucích odvětví světové ekonomiky. S tím jsou velmi spjaty společenské funkce, které mají sekundární dopad na ekonomiku. To popisuje na svých webových stránkách Institut Czech Tourism 6 a dále uvádí, že společenské funkce můžeme vyjmenovat jako: Všestranný rozvoj osobnosti; Obnova duševních a fyzických sil; Nástroj preventivního léčebného působení; Účelné využití volného času; Tvorba nového životního stylu; Nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka. Všechny tyto aspekty napomáhají a zvyšují význam cestovního ruchu. Z toho pramení jeho ekonomické výhody a funkce. V prvé řadě je to dále podle Czech Tourism: Vytváření pracovních příležitostí; Vliv zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci státu; Zdroj kapitálu; Obnova stávajícího bytového fondu; Podnět pro rozvoj řemesel. 5 VITURKA, 2010, str. 100 6 RITÍŘOVÁ, 2010 [cit. 2015-03-28] 14

Všechny tyto jednotlivé aspekty lze shrnout tak, že podněcují konkurenceschopnost daného státu a posilují hospodářsky slabší a postižená území či ještě více rozvíjejí vyspělé ekonomiky. Důkazem toho, že význam cestovního ruchu není pro ekonomiku zanedbatelný, je i fakt, že roste význam mezinárodních organizací, které zaměřují své činnosti na jeho podporu. Za dvě klíčové organizace lze podle Palatkové 7 označit UNWTO (United Nations World Tourism Organization)a WTTC (The World Travel & Tourism Council). Za další mezinárodní organizace, které řeší cestovní ruch v rámci svého portfolia lze označit OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) a OSN (Organizace spojených národů). 1.3. Mezinárodní právní normy v dané oblasti Než bude přistoupeno k samotným mezinárodním právním normám v oblasti cestovního ruchu, je nutné podotknout, že jako i u jiných států, upravují tuto oblast v Turecku právní předpisy na národní (vnitrostátní) úrovni. Tyto předpisy ale nejsou podle tureckého Ministerstva Kultury a cestovního ruchu 8 striktně formulované a nebrání proto tomuto významného segmentu v rozvoji tamní ekonomiky. Jedná se např. o Zákon č: 2634, který se nazývá (volně přeloženo) Právo na podporu cestovního ruchu. Další polemika o přínosnosti a rozsahu regulace cestovního ruchu již není s ohledem na cíl dané práce vhodná. Z toho důvodu bude v dalším odstavci věnována pozornost právním normám, které jsou platné na mezinárodní úrovni. Mezinárodní právní normy v cestovním ruchu nabývají stále většího významu. Je to z důvodů politických, ekonomických či kulturních. Povětšinou je ale zájem ekonomický na prvním místě. Je to z důvodu navyšování národního bohatství země díky přílivu turistů za podpory cestovního ruchu. Upravování politicko-ekonomických vztahů je tedy pro všechny zúčastněné přínosem. V mezinárodním kontextu upravují oblast cestovního ruchu především organizace: 7 PALATKOVÁ, 2011, str. 114,126 8 REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, 2015 [cit. 2015-03-28]. 15

UNWTO (Světová organizace turismu); WTTC (Světová rada cestování a turismu); OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) vstup Turecka rok 1948, patří k zakládajícím členským zemím OECD; Organizace a programy v systému OSN (Organizace spojených národů) kam patří např. World Trade Organization (WTO), v rámci ní jsou mezi státy uzavřené dohody a právní normy, které se členové zavazují dodržovat. Turecko je členem WTO od 26. března 1995. Vzniku organizace nesoucí toto jméno ale předcházel tzv. GATT signatář, do kterého se Turecko zapsalo již 17. října 1951. Vstup Turecka do OSN se pak datuje 24. října 1945. Zajímavé je to také v rámci Evropské Unie, která má velkou řadu směrnic pro oblast cestovního ruchu. V rámci Evropského práva se můžeme setkat s těmito úkony: Závazné právní akty Nařízení (nejsilnější právní akt EU, závazné pravidlo, které musí být implementováno do právního řádu všech členských států); Směrnice (závazná jenom pro určené členské státy, státy se zavazují k výsledku, kterého musí být dosaženo); Rozhodnutí (závazný právní akt, pro toho, komu je určen např. členský stát nebo konkrétní vnitrostátní subjekt); Další akty Doporučení (není právně závazné, jedná se o návod na vytvoření směrnice postupu pro členský stát); Stanovisko (není právně závazné, vyjadřuje postoj institucí k nějakým otázkám); Společenská akce a společenský postoj (zahrnuje spolupráci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a rovněž policejních a justičních orgánů v trestních věcech). Turecká republika o vstup do Evropské Unie usiluje, zatím však neúspěšně. 16

2. Charakteristika země Kapitola s názvem Charakteristika země byla zařazena proto, že je velmi důležité Turecko chápat po všech stránkách, než bude přistoupeno k samotnému zaměření se na problematiku cestovního ruchu. V následujících podkapitolách je proto tento stát rozebrán dle geografie, náboženství, politického systému, ekonomiky a kultury. 2.1. Základní údaje Turecko, celým svým názvem Turecká republika, je státem demokratickým. Hlavní město je Ankara s počtem obyvatel 9 5.045.083. Ještě větším městem než je Ankara, je trojnásobný Istanbul, který pojme, dle stejného zdroje, 14.160.467 obyvatel. Mezi další velká města patří Izmir, Bursa, Adana, Antalya nebo Mersin. Jako platidlo zde slouží turecká lira (značí se TRY mezinárodní zkratka, TL vnitrostátní zkratka). Z portálu Tureckem 10 vyplynulo, že ze zkušenosti cestovatelů se v Turecku hovoří nejvíce turecky. Tento jazyk lze zařadit do tzv. turkické větve altajské jazykové rodiny. Jako další jazyk je zde používána kurdština, se kterou se lze potkat na východě země u menšiny obyvatel. Dorozumět se lze stále častěji bez větších problémů i anglicky. Tuto skutečnost ale komentuje na svých stránkách Ministerstvo zahraničí České republiky 11 a doplňuje, že tento trend je omezen pouze pro vzdělanější vrstvy obyvatel a významná turistická střediska. Obecně je mezi obyvatelstvem Turecka znalost celosvětových jazyků stále nízká. Celkový počet obyvatel je v současné době podle oficiální statistický údajů Turecka 12 76.481.847 lidí. Geografie Turecka 9 TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-03-28] 10 PREMIA INVESTMENTS, 2015 [cit. 2014-03-28] 11 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 12 TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-03-28] 17

Jeho převážná část leží v Malé Asii, přičemž menší území zasahuje do jihovýchodní Evropy. Díky této skutečnosti se podle internetové stránky Zeměpis 13 dá Turecko označit za stát mezi Evropou a Asií. Turecko hraničí s několika státy a moři. Severovýchodní hranici tvoří Gruzie, východ patří Arménii, Ázerbájdžánu a Íránu. Jihovýchodně sousedí Turecko s Irákem a Sýrií. Jih omývá Středozemní moře, západ Egejské moře a sever je spojen s mořem Černým. Poslední sousední státy se nacházejí podél západní, tedy evropské, hranice, jsou to Řecko a Bulharsko. Při pohledu na mapu lze říci, že zeměpisný tvar Turecka připomíná obdélník. Ten je zhruba 1600 km dlouhý a 800 km široký. Plocha, na které se celý stát rozkládá, je velká 779 452 km 2 (včetně vodních ploch). Z této celkové plochy je dle portálu Zeměpis 14 využíváno 32% jako orná půda, 16% jako pastvina, 26% zabírají lesy a 26% půdy spadá do tzv. ostatních. Nejdelší řeka se nazývá Firat. Je dlouhá zhruba 2760 km. Nejvyšší turecký bod je hora Ararat s výškou 5166 m. Nejnižším bodem je Středozemní moře (0m). Turecko spadá do subtropického podnebního pásu. Náboženství Turecko je dle sekulární zemí bez státního náboženství. To v běžném životě znamená, že turecká ústava zaručuje svobodu vyznání a myšlení. I přesto ale dle oficiálního náboženského složení 15 je 99,7% obyvatelstva muslimů. Zbylá 0,3% jsou náboženství ostatní, do kterých lze zahrnout ortodoxní, židovské, katolické, gregoriánské nebo protestanské vyznání. Toto členění více rozebírá portál Zeměpis 16, který uvádí, že 79% z muslimů tvoří tzv. Sunnitští muslimové a zbytek šíitští muslimové. Politický systém Turecko je dle oficiálního zdroje 17 řízeno parlamentní zastupitelskou demokracií. Hlava státu je prezident, který plní převážně diplomatickou a ceremoniální funkci. Přičemž vláda se rozděluje na tři orgány výkonný, zákonodárný a soudní. Všechny jsou na sobě nezávislé. 13 ZEMĚPIS, 2015 [cit. 2014-03-28] 14 ZEMĚPIS, 2015 [cit. 2014-03-28] 15 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 16 ZEMĚPIS, 2015 [cit. 2014-03-28] 17 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 18

Moc výkonná je tvořena Radou ministrů, kde stojí v čele premiér. Představitel zákonodárné moci je jednokomorový parlament. Velký vliv na politiku je také přikládán armádě, která funguje z části na vládě civilní. 18 Evropská historie Turecka je datována od roku 1923, kdy vznikla Turecká republika. Právě od této doby je tento stát považován za plnohodnotnou součást Evropy. Až ale se skončením druhé světové války se Turecko začalo zapojovat do mezinárodních evropských akcí, kdy v roce 1948 patřilo k zakládajícím členům společenství OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). V současné době je již členem NATO, OSN, CE a např. OBSE. Již několikrát se Turecko pokoušelo vstoupit do Evropské unie, ale do této doby nebyla jednání o jeho vstupu uzavřena s kladným výsledkem. Ekonomika Turecká republika po celou dobu svého trvání používala systém založený na principu smíšené ekonomiky. V minulosti tvořilo nejvýznamnější sektor zemědělství. V současné době jde ale do ústupu a do popředí se dostávají služby a průmysl. Dnes se Turecko díky tomu může pyšnit dostatečně liberální průmyslově-agrární ekonomikou. Jak už bylo zmíněno výše, Turecko se stalo zakládajícím státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a rovněž patří do skupiny států, jež mají největší ekonomiky na světě skupina G20. Dle oficiálních ekonomických zdrojů 19 se dostalo až na 16. příčku v pomyslné kategorii největší ekonomika světa (HDP v paritě kupní síly 1,053 bilionů dolarů). Stejně jako ostatní státy světa, postihla v roce 2009 Turecko ekonomická krize. Již ale od následujícího roku ukazatel HDP opět silně roste. 20 Dle portálu Turkstat 21 dosahovala míra nezaměstnanosti až 9,2%, přesto ale ve srovnání s minulý rokem klesla. Velmi zajímavým faktem je, že ve srovnání se střední a východní Evropou je zde jedna zvláštnost. Z celkového počtu pracujících je přibližně 70% mužů. K velmi významným oborům, které přispívají k prosperující ekonomice, patří cestovní ruch, který zahrnuje i hotelnictví. Je to dáno rovněž přílivem zahraničních investorů, kteří mají zájem v zemi investovat nemalé peníze. 22 18 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 19 CIA, 2015 [cit. 2014-03-28] 20 CIA, 2015 [cit. 2014-03-28] 21 TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-03-28] 22 CIA, 2015 [cit. 2014-03-28] 19

Co se týče vývozu a dovozu zboží jsou hodnoty dle TheWorldFactbook 23 následující: Vývoz (převážně oděvy, potraviny, textilie, kovové výrobky a strojní technika) Německo (10,1 % k roku 2010); Spojené království (6,4 %); Itálie (5,7 %); Francie (5,3 %); Irák (5,3 %); Rusko (4,1 %). Import (nejvíce zastoupená strojní technika, chemikálie, pohonné látky) Rusko (11,6 %); Německo (9,5 %); Čínská lidová republika (9,3 %); Spojené státy americké (6,6 %); Itálie (5,5 %); Francie (4,4 %); Írán (4,1 %). Kultura Velmi populárním sportem je v Turecku fotbal. Světově největší úspěch dosáhlo Turecko při Mistrovství světa 2002, kdy se umístilo na 3. Místě. Turecko bylo také jedním z míst, kde se v letech 2005-2011 konaly prestižní závody Formule 1. Ze serveru Tureckem 24 lze doplnit skutečnost, že dalším velmi výrazným znakem pro V rámci cestovního ruchu je velmi oblíbenou činností turistů nakupování. Tento fenomén je v Turecku obohacen o smlouvání. To je v zemi považováno za druh sportu a je od zákazníků dokonce vyžadováno. Turisti jsou proto upozorňováni na to, že cena uvedená na výrobku není nikdy konečná. 2.2. Mezinárodní vztahy Turecka 23 CIA, 2015 [cit. 2014-03-28] 24 TURECKEM.CZ, 2015 [cit. 2015-03-31] 20

Dle webových stránek Turecka 25 lze konstatovat, že tento stát nemá dobré styky s převážnou většinou sousedních zemí. Jedinou výjimku tvoří Gruzie a Ázerbájdžán. Např. oblast, kde selhává zahraniční politika je ve vztahu k Arménii. Zde dokonce zdroj 26 uvádí, že jsou zavřené hraniční přechody a do Arménie se z Turecka prý musí cestovat přes Gruzii. Naopak vztahy Turecka s Gruzií jsou v rámci možností přátelské, jak již bylo zmíněno výše. Další vztahy, které nejde nazvat vřelými, má Turecko s Bulharskem. Dále z výčtu evropských a dalších států je tato tendence mnohdy stejná. Již z historie pramení nevraživost mezi Tureckem a Řeckem. Důkazem toho je z minulých desetiletí tendence Řecka blokovat vstup Turecka do Evropské Unie. Naopak ale Ministerstvo zahraničních věcí 27 uvádí, že se v současnosti vztahy zlepšují. Za povšimnutí stojí také jeho vztah k mocnostem. Zatímco k Rusku zaujímají zahraniční politici spíše nepřátelský vztah, ke Spojeným Státům Americkými pevné vazby. USA několikrát v historii potvrdila, že Turecko vnímá v oblasti blízkého východu za velmi významného strategického partnera. Jak uvedlo Ministerstvo zahraničních věcí 28, pro dobré vztahy byl klíčový souhlas Turecka s umístěním radaru protiraketové obrany na jeho území a také spolupráce v době krize na Blízkém východě. Pro Evropu je také velmi zásadní postoj Turecka ke vzniklému společenství. Turecko se v minulosti několikrát pokusilo o vstup do EU, ale zatím neúspěšně. Ministerstvo zahraničních věcí 29 k tomuto tématu v druhé polovině roku 2014 uvedlo: Závěry Rady pro obecné záležitosti z prosince 2013 označují Turecko jako klíčového partnera, který má dynamickou ekonomiku, a který přispívá k prosperitě celého evropského kontinentu. Rada pro obecné záležitosti v nich dále vítá nedávné otevření negociační kapitoly 22 Regionální politika jako první kapitoly po více než třech letech a podporuje využití tohoto okamžiku k dalšímu pokroku. V závěrech jsou oceněny pozitivní kroky Turecka jako např. přijetí demokratizačního balíčku, zároveň však konstatují přetrvávající nedostatky v oblasti základních práv a svobod a opakují nutnost zajištění dobrých sousedských vztahů. S ohledem na ilegální migrační toky Rada pro obecné záležitosti dále v závěrech zdůraznila význam ratifikace a implementace readmisní dohody s EU tureckou stranou. 25 TURECKO.ORG, 2015 [cit. 2015-03-31] 26 TURECKO.ORG, 2015 [cit. 2015-03-31] 27 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 28 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 29 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 21

Jako další důvody, které znemožňují Turkům vstup, uvádí server Turecko 30 problematiku lidských práv, trest smrti, nepřiznání arménské genocidy, celní unie nebo hygienické předpisy. Vízová politika Turecka I z předcházející kapitoly pramení vízová politika Turecka. Ta je otevřená pro občany Evropské Unie a také pro dalších šedesát asijských a afrických států. Díky tomu je velmi ulehčeno cestování občanů z např. chudých nebo nedemokratických zemí a díky tomu, kteří dále pokračují do Evropy. Tento vedlejší efekt způsobuje na mezinárodní úrovni problematiky přistěhovalců nemalý problém. Tento fakt je ale velkou výhodou pro většinu cizinců, kteří chtějí zemi jako turisté navštívit. I přesto, že není pro vycestování pro většinu zemí vízum povinné, stanovuje si s každou zemí Turecko podmínky ohledně cestovních dokladů. Např. pro české občany to znamená dle Generálního konzulátu ČR 31 v Istanbulu, že: Vzhledem k výjimce z vízové povinnosti platící pro Čechy (možnost 90denního pobytu na území TR bez víza) kterou budou Turci do výkladu započítávat, tedy platí, že český cestovní doklad pro vstup do Turecka musí být od 1. 1. 2015 platný nejméně 90 dnů plus 60 dnů, tj. 150 dnů od data vstupu na území. 30 TURECKO.ORG, 2015 [cit. 2015-03-31] 31 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 22