Strategická evaluace ESF s důrazem na OP LZZ VSTUPNÍ ZPRÁVA. PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz

Strategická evaluace ESF s důrazem na OP LZZ VSTUPNÍ ZPRÁVA PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz

Obsah 1 ÚVOD... 3 1.1. KONTEXT EVALUAČNÍHO PROJEKTU... 3 1.2. CÍLE EVALUAČNÍHO PROJEKTU... 3 1.3. OBSAH VSTUPNÍ ZPRÁVY... 3 2 DETAILNÍ METODOLOGIE ŘEŠENÍ PROJEKTU... 5 2.1. POROZUMĚNÍ ZPRACOVATELE ZADÁNÍ ZAKÁZKY... 5 2.2. PŘEDSTAVENÍ METOD SBĚRU A ANALÝZY DAT... 7 2.2.1. M1 Analýza sekundárních dat externích (veřejných) databází... 8 2.2.2. M2 Dotazníkové šetření... 8 2.2.3. M3 Analýza dat informačního systému Monit+... 9 2.2.4. - Desk Research... 9 2.2.5. M5 - Polostrukturované rozhovory... 10 2.2.6. M6 Expertní konzultace... 10 2.2.7. M7 Meta-evaluace... 12 2.2.8. M8 Prognostické metody... 13 2.2.9. Obsahová analýza... 15 2.2.10. M10 Metoda syntézy... 15 2.3. METODOLOGIE ŘEŠENÍ EVALUAČNÍCH ÚKOLŮ... 16 2.3.1. Úkol 1: Identifikace a predikce potřeb a problémů trhu práce a v oblasti boje s chudobou a identifikace relevantních strategií... 16 2.3.2. Úkol 2: Zhodnocení příspěvku OP LZZ a dalších programů ESF k naplňování strategií EU a ČR 25 2.3.3. Úkol 3: Návrh zaměření ESF v ČR pro období 2014 2020 a popis mechanismů k dosažení cílů 32 3 PODROBNÝ HARMONOGRAM REALIZACE PROJEKTU... 55 4 ZDROJE DAT A INFORMACÍ... 63 4.1. ZDROJE DAT A INFORMACÍ IDENTIFIKOVANÝCH V ZADÁVACÍ DOKUMENTACI... 63 4.1.1. Evaluační úkol 1... 63 4.1.2. Evaluační úkol 2... 64 4.2. DALŠÍ ZDROJE DAT A INFORMACÍ... 65 4.2.1. Další zdroje dat a informací pro evaluační úkol 1... 65 PŘÍLOHA Č. 1: HODNOTÍCÍ RÁMEC PRO META-EVALUACI ÚKOL 2... 70 PŘÍLOHA Č. 2: REŠERŠE DOSAVADNÍCH DOKUMENTŮ A INFORMACÍ K OTÁZCE SUBREGIONÁLNÍHO PARTNERSTVÍ... 73 Sdružení DHV, NVF, 8/2011 2

1 Úvod 1.1. Kontext evaluačního projektu Od doby formulování strategie a cílů OP LZZ došlo zejména v souvislosti s ekonomickou krizí k významné proměně socioekonomické situace a k reformulaci priorit jak na národní úrovni, tak na úrovni EU. V současné době již byl zahájen proces příprav na nové programovací období, přičemž v první etapě jsou formulovány národní rozvojové priority (věcné zaměření) a vhodné formy implementace pomoci z ESF pro naplnění těchto priorit. Pro formulování strategie budoucího využití ESF v ČR je nezbytné vyhodnotit příspěvek OP LZZ a dalších programů ESF k národním a evropským strategiím, vyhodnotit a predikovat stav socioekonomické situace a identifikovat priority národních a evropských strategií na období do roku 2020. Při tom je třeba vycházet ze skutečných problémů společnosti a pomoc z ESF implementovat takovým způsobem, který zajistí dosažení zlepšení situace podporovaných cílových skupin na trhu práce a ve společnosti. Zároveň jsou zřejmé i limity rozsahu aktivit, které mohou být financovány z ESF, kdy zastřešujícím dokumentem je Strategie Evropa 2020. Je nutné vyjít z toho, že cíle ESF v České republice se musejí především týkat českých problémů, které je nutné řešit k dosažení cílů Strategie Evropa 2020 na národní i evropské úrovni. 1.2. Cíle evaluačního projektu Tato evaluace si klade celkem tři komplementární cíle: 1. Predikovat potřeby na trhu práce a v oblasti sociálního začleňování vzhledem k plnění strategie inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu ( Strategie Evropa 2020 ). 2. Identifikovat potenciál a rizika při plnění Strategie Evropa 2020 v oblastech relevantních pro budoucí uplatnění podpory z ESF na základě zkušeností s podporou z ESF. 3. Navrhnout tematické zaměření budoucích intervencí ESF v ČR a zpracovat teorii změny pro jednotlivé oblasti podpory včetně návrhu vhodných monitorovacích indikátorů a způsobu evaluace. Evaluace identifikuje problémy a potřeby trhu práce s ohledem na potřebu zvýšení konkurenceschopnosti ČR, identifikuje problémy české společnosti v oblasti sociálního začleňování a boje s chudobou, vyhodnotí využití pomoci z ESF v ČR, navrhne tematické zaměření a cíle nového operačního programu, pro jednotlivá témata navrhne vhodnou formu (nástroj) implementace a tam, kde je to možné, pro příslušné formy implementace sestaví a ověří teorii změny včetně návrhu vhodných monitorovacích indikátorů a způsobu evaluace. 1.3. Obsah vstupní zprávy Smyslem předložené vstupní zprávy je detailně rozpracovat tzv. evaluační design, tedy metodický přístup k řešení zakázky. Vstupní zpráva tak poslouží jako určitý jízdní řád pro realizaci evaluačního projektu. Jejím obsahem je především podrobný popis harmonogramu Sdružení DHV, NVF, 8/2011 3

realizace projektu, operacionalizace zadání úkolů do jednotlivých evaluačních otázek a detailní metodologie řešení jednotlivých evaluačních otázek. Nad rámec toho také detailně specifikuje zdroje dat pro první části realizace zakázky. Metodologie vstupní zprávy bude případně doplňována a zpřesňována v průběžných flash reportech, a to zejména v úkolech, jejichž přesná realizace je závislá na výstupech jiných, v projektu dříve realizovaných úkolech. Sdružení DHV, NVF, 8/2011 4

2 Detailní metodologie řešení projektu 2.1. Porozumění zpracovatele zadání zakázky Porozumění zakázce ze strany zpracovatele tvoří určitý referenční rámec pro další metodologický postup, tedy rovněž pro operacionalizaci jejích evaluačních úkolů do podoby evaluačních otázek a obecně sestavení vhodného evaluačního designu. Pro realizaci projektu tak je klíčové správné porozumění jeho zadání, tedy porozumění, které je v souladu se záměrem zadavatele. Z toho důvodu zpracovatel v první části popisu metodologie řešení projektu předkládá své porozumění kontextu a smyslu projektu i budoucímu využití jeho výstupů. Již několik let probíhá na evropské i národních úrovních intenzivní příprava na nové programovací období 2014-2020. Do poloviny roku 2011 probíhala spíše ve formě diskuzí, konferencí a konzultací všech relevantních aktérů (zásadní místo v tomto procesu potom zaujímala konzultační procedura spuštěná k páté kohezní zprávě), která byla určitým neformálním způsobem řízena několika zásadními orientačními dokumenty 1. V polovině tohoto roku je ovšem proces přípravy nového programového období akcelerován představením prvních legislativních návrhů nejprve byl v červnu Evropskou komisí zveřejněn návrh příštího víceletého finančního rámce se zachováním procenta alokace na kohezní politiku. Současně jsou připravovány návrhy obecného nařízení o strukturálních fondech a nařízení o Evropském strukturálním fondu, které mají být publikovány v červenci tohoto roku. Na přelomu let 2011 a 2012 potom je možné očekávat počátek negociací ohledně Smlouvy o partnerství pro rozvoj a investice mezi EU a ČR, který bude základním referenčním dokumentem pro poskytování podpory ze strukturálních fondů v ČR v období 2014 2020. Již od zveřejnění strategie Europe 2020 je zřejmé, že implementační mechanismus kohezní politiky v novém programovém období bude zcela bezprostředně propojen s realizací této strategie zatímco při realizaci předchozí, Lisabonské strategie bylo její propojení s kohezní politikou do značné míry deklaratorní, v novém programovém období by mělo dojít funkčnímu propojen obou politik, jehož primárním nástrojem bude tzv. Společný strategický rámec, který rozpracuje priority strategie Europe 2020 na konkrétní investiční priority a bude zároveň takto definovat věcné zaměření Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu i dalších fondů pro financování strukturálních investic (EAF, EFF). Prostředky z ESF budou směřovány k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Z pěti cílů se dva přímo dotýkají oblasti implementace Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a tedy jeho následovníka na období 2014-2020: Zaměstnanost: dosáhnout 75% míry zaměstnanosti v populaci 20-64letých 1 Mimo strategii Europe 2020 a již zmíněnou pátou kohezní zprávu je možné do tohoto rámce zařadit také Orientation Paper komisaře Sameckiho, Barcovu zprávu nebo rozpočtovou zprávu předsedy EK Barrosa, zveřejněnou po jeho druhém jmenování předsedou Komise na podzim 2009. Debatu ovšem formovala také velké množství vystoupení a projevů politiků, vysokých úředníků EK a akademiků na konferencích a seminářích pořádaných k tomuto tématu řady z nich se pracovníci zpracovatele osobně účastnili. Sdružení DHV, NVF, 8/2011 5

ČR si ve svém Národním programu reforem vytýčila dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých na úrovni 75 %. Chudoba / sociální vyloučení: snížit počet lidí žijících v chudobě a/nebo sociálně vyloučených nebo osob těmito jevy ohrožených alespoň o 20 milionů osob. ČR se při své reflexi tohoto celoevropského cíle zavázala, že minimálně zachová podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na úrovni roku 2008, tedy na úrovni 15,3 % celkové populace, a zároveň vyvine úsilí o snížení jejich absolutního počtu o 30 000 osob. Zpracovatel vnímá zadání zakázky právě v tomto politickém kontextu. Jejím primárním účelem tak je rozpracovat prozatím velmi obecně a vágně definované priority EU v oblasti působnosti OP LZZ (tedy zvyšování zaměstnanosti a boj s chudobou) do podoby konkrétních cílů a priorit (intervencí), které jsou založeny na detailní znalosti potřeb a problémů ČR a jejich projekcí (predikcí) do střednědobého horizontu v oblastech trhu práce a boje s chudobou a zároveň jednoznačnou znalostí výstupů, výsledků a dopadů, efektivity a úspěšnosti co se týče dosahování předem stanovené změny intervencí v těchto oblastech, realizovaných s podporou ESF v minulých programových obdobích. Přístup k předmětu zakázky se tak ve své logice podobá realizaci strategického plánování, s nímž mají pracovníci zpracovatele (DHV CR) rozsáhlé zkušenosti. Realizaci projektu je možné pomyslně rozdělit na analytickou a návrhovou část, kdy návrhu strategických priorit a cílů pro rozvoj daného celku (tematická oblast, politika, územní celek, atd.) předchází detailní socioekonomická analýza, analýza efektivity dřívějších intervencí v dané oblasti a analýza zdrojů (finančních i nefinančních) dostupných pro implementaci dané strategie. Podobně tedy je předmětem předkládané nabídky formulace priorit v oblasti trhu práce a boje s chudobou, které jsou způsobilé k podpoře z ESF a zároveň reflektují jak potřeby a problémy ČR v těchto oblastech (resp. jejich predikce), tak i empirickou zkušenost s výsledky a dopady obdobných intervencí v minulých obdobích. Pro ilustraci strategického přístupu zpracovatele k předmětu zakázky je předloženo schéma níže: Sdružení DHV, NVF, 8/2011 6

analytická část návrhová část ÚKOL 1 ÚKOL 2 Problémy a potřeby trhu práce a boje s chudobou + Průmět identifikovaných problémů a potřeb do strategií EU a ČR Zkušenosti s implementací podpory z ESF v minulých obdobích Návrh zaměření ESF v ČR v oblasti trhu práce a boje s chudobou pro programové období 2014-2020 (plus specifikace governance jejich implementace a rozpracování jejich základní argumentační logiky ve vztahu k prioritám EU / ČR) ÚKOL 3 S ohledem na takto specifický charakter zakázky byl do realizačního týmu zpracovatele zařazen expert DHV CR na metodologii procesů strategického plánování, PhDr. Martin Dohnal, Ph.D. Zpracovatel nepředpokládá, že by výstupem práce byla pevná definice priorit / cílů implementace ESF v ČR (v oblastech relevantních současnému OP LZZ) pro období 2014 2020, ale spíše určitý podkladový materiál pro negociace mezi ČR a Evropskou komisí týkající se věcného zaměření podpory z ESF v těchto oblastech. V tomto smyslu je přitom důležitá právě robustní analytická práce předcházející vlastní formulaci priorit a jejich rozpracování formulované priority tak budou stát na solidním argumentačním základu (evidence-based) a nikoliv na základu politických potřeb. Jako zásadní pro cíl projektu strategické evaluace ESF s důrazem na OP LZZ je proto vnímáno také rozpracování priorit/cílů v rámci Úkolu 3.5. To nejen že vyhoví požadavkům Páté kohezní zprávy na posílení strategického plánování, především ale jednoznačně a maximálně empiricky ukotví formulované priority v cílech strategie Europe 2020. Takto zpracovaný kauzální řetězec od cílů EU na nejvyšší úrovni až k formulovaným prioritám a cílů ESF v ČR v následujícím programovém období posílí argumentační kapacitu zástupců ČR při jednání s EK o zacílení podpory z ESF v této oblasti. Neméně důležité potom jsou Úkoly 3.2 3.4, které roztřídí formulované cíle a priority podle nejvhodnějšího způsobu jejich implementace a takto, mimo jiné, dále posílí validitu a argumentační potenciál studie. 2.2. Představení metod sběru a analýzy dat Pro realizaci projektu bude využíváno několika metod sběru a analýzy dat a informací, které jsou představeny v této podkapitole. Následující sekce potom uvádějí aplikaci těchto metod při řešení jednotlivých evaluačních úkolů a otázek. Sdružení DHV, NVF, 8/2011 7

Vzhledem k charakteru zakázky je zřejmé, že dominantní metodou pro sběr a analýzu dat a informací bude desk research, tedy výzkum od stolu a s ním bezprostředně spojená obsahová analýza, jako kvalitativní metoda analýzy dat. Tyto metody by ovšem nebyly pro splnění zadání projektu dostatečné, a to zejména z toho důvodu, že jsou značně statické tedy schopny zachytit nanejvýše realitu v časovém okamžiku zpracovávání daného materiálu a v kontextu, ve kterém je zpracováván. Z tohoto důvodu budou metody doplněny o další, zejména kvalitativní a participativí metody sběru a analýzy dat, které zprostředkují nejen aktualizací zjištění vyplývajících z výzkumu od stolu, ale rovněž jejich pečlivé zasazení do obecného kontextu zadání této studie (viz výše). Kvantitativní metody sběru dat 2.2.1. M1 Analýza sekundárních dat externích (veřejných) databází Přestože je analytická část práce založena primárně na práci se sekundárními zdroji a analytickými dokumenty, zpracovatel předpokládá částečný vlastní výzkum v dané otázce a to především pro dílčí predikce, které nebude možné jednoznačně abstrahovat ze sekundární dokumentace. Analýza sekundárních dat bude důležitá rovněž pro komparaci zjištěných trendů v klíčových oblastech s podobnými analýzami v zahraničí (zejména co se týče EU a OECD). Pro sledování trendů základních charakteristik trhu práce a boje s chudobou budou rovněž využity veřejné statistické databáze ČSÚ, MPSV, EUROSTAT, OECD. Pro efektivní aplikaci metody je klíčové navázání úzké spolupráce se správci těchto databází a rejstříků. Silné stránky této metody Doplnění chybějících dat, podrobnější analýza kontextu podpory. Důvody pro uplatnění této metody v rámci nabízeného řešení zakázky Metoda bude využita především v rámci Úkolu 1 při aplikaci prognostických metod, realizaci predikcí budoucího vývoje a komparaci trendů s mezinárodními trendy. V rámci realizace Úkolu 2 bude využita doplňkově v případě, že bude nutné ověřit a zpřesnit výstupy metaevaluace dříve realizovaných evaluací. 2.2.2. M2 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bude využito výhradně jako doplňková metoda pro případ, že bude existovat závažné mezery v datech a informacích poskytovaných sekundárními studiemi a analytickými dokumenty. Byla by tak aplikována doplňkově v oblasti boje s chudobou při zpracování Úkolů 1 a 3.5. Blíže k jejich aplikaci (resp. popis oslovených respondentů a nástin obsahu) viz s. 17. Silné stránky této metody Doplnění mezer v informacích, datech a poznatcích sekundárních zdrojů. Sdružení DHV, NVF, 8/2011 8

Důvody pro uplatnění této metody v rámci nabízeného řešení zakázky Doplňková aplikace v případě, že bude identifikována jednoznačná potřeba doplnit určitou mezeru v datech primárním výzkumem. 2.2.3. M3 Analýza dat informačního systému Monit+ Doplňkově bude využíváno analýzy dat informačního systému Monit+, který obsahuje monitorovací data k realizaci projektů zaměřených na zaměstnanost a sociální inkluzi ve stávajícím programovém období. Touto metodou budou sbírána především data kvantitativního charakteru, zároveň bude ale (především v rámci realizace Úkolu 1) doplňkově využívána pro sběr kvalitativních informacích o specifických projektech zaměřených především na problematiku sociální inkluze. Silné stránky této metody Metoda doplní informace a data o realizaci projektů relevantních zadání této studie v současném programovém období Důvody pro uplatnění této metody v rámci nabízeného řešení zakázky Metoda bude aplikována doplňkově napříč celým projektem, především potom v úkolech 1 a 2. Kvalitativní metody sběru dat 2.2.4. - Desk Research Desk Research představuje základní metodu pro realizaci projektu. Již z podstaty zakázky vyplývá, že těžištěm její analytické části je zpracování velkého množství různorodých dat obsažených především v sekundárních analýzách a studiích třetích subjektů, ale také v programových dokumentacích, strategických dokumentech EU a ČR, atd. Metoda umožní pracovat při zpracování projektu s velkým množstvím materiálů a podkladů uvedených níže. Silné stránky této metody Možnost získat velké množství dostupných informací, metoda je pro realizaci zakázky nezbytná a bude hlavní metodou shromažďování informací. Důvody pro uplatnění této metody v rámci nabízeného řešení zakázky Metoda bude aplikována ve všech fázích realizace projektu, především potom v Úkolech 1, 2 a 3.5. Sdružení DHV, NVF, 8/2011 9

2.2.5. M5 - Polostrukturované rozhovory Polostrukturované rozhovory budou vedeny zkušenými evaluátory primárně s pracovníky řídících orgánů (ŘO OPLZZ, NOK, atd.). Pro jednotlivé rozhovory budou připraveny osnovy, tzv. záznamové listy rozhovorů, a seznam dílčích témat, který zašleme dotazovaným osobám předem. Bude vytvořena sada pomocných otázek, které budou doplněny podle situace na místě při konkrétním rozhovoru. Otázky budou zpracované v souladu s informačními potřebami projektu a zajistí srovnatelnost a jednotnost získaných údajů. Stručný zápis jednotlivých odpovědí bude shrnut do závěrečné zprávy o hodnocení. Plánovaná průměrná délka rozhovoru je 45 min. Silné stránky této metody Metoda je zásadním nástrojem při zpracovávání hloubkových kvalitativních analýz ohledně konkrétních mechanismů působení podpory a získání expertních pohledů zainteresovaných osob. Důvody pro uplatnění této metody v rámci nabízeného řešení zakázky Metoda bude využita především při ověřování prvních návrhů věcného zaměření podpory ESF pro nové programové období. 2.2.6. M6 Expertní konzultace Expertní konzultace budou sloužit pro ověření výstupů projektu zejména v jeho návrhové části, tedy Úkolu 3. Rovněž ovšem budou užívány pro ověření výsledků prvního a druhého evaluačního úkolu. Expertní konzultace budou mít formu jak individuální, tak i panelovou (expertní minitýmy). Panelová podoba expertních konzultací bude využita především pro ověřování výstupů, pro které chybí jednoznačné sekundární analytické podklady, tedy zejména pro ověření výstupů Úkolu 1 v oblasti boje s chudobou a sociálního začleňování a formulaci teorií změny zcela nových typů intervencí (oblastí podpory), pro které bude obtížnější nalézt jednoznačnou oporu v dokumentaci (programové dokumenty, evaluace, atd.) předcházejících programových období a to i na úrovni EU. Specifickým druhem panelové expertní konzultace jsou potom konzultační workshopy, kterých se, mimo osob zadavatele, budou účastnit také zástupci odborné veřejnosti. Individuální expertní konzultace budou realizovány primárně se členy širšího projektového týmu. Pro panelové expertní konzultace mimo rámec konzultačních workshopů potom budou sestavovány ad-hoc expertní minitýmy složené převážně z osob mimo projektový tým. Do řešení projektu tak tam, kde to bude relevantní, zapojíme další experty formou distančních a prezenčních expertních skupin (tématických minitýmů). Budou osloveni odborníci na problematiku zaměstnanosti, sociální integrace, boje s chudobou apod., kteří působí a) v akademických institucích (univerzity, výzkumné ústavy a Akademie věd ČR), Sdružení DHV, NVF, 8/2011 10

b) ve správních úřadech, c) v dosavadních implementačních strukturách, d) v poradenských a výzkumných organizacích. Minitýmy budou sestavovány ad-hoc pro daný problémový okruh. Zpracovatel již začal vytvářet databázi těchto expertů a ti budou kontaktováni v okamžiku věcné přípravy podkladů pro branstrorming. Pro ilustraci uvádíme seznam potenciálních expertů z vytvářené databáze,které hodláme oslovit. Tito ovšem prozatím nebyli osloveni ke spolupráci to se stane až v případě, že bude vyžadována specifická odbornost, kterou daný expert disponuje. Zaměstnanost a zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky: PhDr. Kateřina Sadílková nebo Mgr. Martin Žárský, Gen. řed. Úřadu práce Praha Mgr. Šárka Prachařová, AABYSS, s.r.o. Liberec Mgr. Tomáš Langer, Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D., ESF MU Brno Ing. Ivan Loukota, ředitel úřadu práce v Českých Budějovicích Mgr. Jiří Beran, vedoucí EURES úřadu práce v Českých Budějovicích Ing. Zdeněk Novotný, ředitel úřadu práce v Plzni Ing. Jarmila Mateřánková, ředitelka úřadu práce v Opavě Sociální začleňování, boj s chudobou sociální politika: prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., MSc., FSV UK Praha MUDr. Petr Háva, CSc. Institut sociologických studií FSV, UK, Praha PhDr. Miroslav Pospíšil, Centrum pro výzkum neziskového sektoru Brno rovné příležitosti: Linda Sokačová, Gender Studies, o.p.s. Praha PhDr. Karel Schwarz, Asociace nestátních neziskových organizací v ČR finanční gramotnost: Ing. Bc. Ivan Noveský, Finanční gramotnost, o.p.s. Praha sociální ekonomika: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc., FHS UK Praha; Petra Francová, Nová ekonomika, o.p.s. Praha + TESSEA (Nár. síť pro soc. ekonomiku EQUAL) Sdružení DHV, NVF, 8/2011 11

Mgr. Klára Podivínová, Česká unie pro podporované zaměstnávání, o.s. Analýzy, evaluace a programování v oblasti lidských zdrojů Mgr. Martin Pělucha, PhD., Vysoká škola ekonomická v Praze PhDr. Jaromíra Kotíková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Praha Mgr. Milan Tuček, CSc., Sociologický ústav AV ČR, Praha Ing. Věra Czesaná nebo Ing. Jiřího Braňka z NVF. a další případní představitelé významných konzultačních společností v oblasti evaluace a programování. Seznam kontaktovaných bude doplněn o odborníky z MMR, MPSV a MV, Hospodářské komory ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR aj. V prezenční formě půjde o setkání 3 5 expertů se členy řešitelského týmu nad jednotlivou tématickou oblastí. Vznikne např. minitým pro rovné pracovní příležitosti žen a mužů, pro rekvalifikační přípravu nezaměstnaných, pro začleňování osob s nízkou kvalifikací a nedostatečnou prac. zkušeností, apod. V distanční formě (pomocí e-mailů) budeme expertům zadávat několik klíčových otázek k budoucímu vývoji určitého jevu (např. soc. chudoby), k možnostem jeho ovlivňování, k zahraničním zkušenostem s řešením apod. Jak bylo uvedeno, k panelovým (prezenčním) expertním konzultacím bude docházet především v rámci realizovaných workshopů. Silné stránky této metody Metoda umožní zpracovávat znalost, která přesahuje znalost kumulovanou v širším projektovém týmu zpracovatele (byť i tento je vysoce kvalifikovaný a sestavený tak, aby pokrýval veškeré relevantní problémové okruhy). Metoda umožňuje zároveň oponenturu výstupů, která pomůže zvýšení jejich kvality, validity i argumentační preciznosti. Důvody pro uplatnění této metody v rámci řešené zakázky Metoda bude využívána především pro vyplňování mezer v dostupných informací a datech, oponenturu průběžných výstupů a brainstorming. 2.2.7. M7 Meta-evaluace Meta-evaluaci je možné ve zkratce popsat jako evaluaci evaluací. Do značné míry tak jde o systematizaci dříve realizovaných (především tematických) evaluací. Od prosté syntézy se ovšem odlišuje tematickým zaměřením. Meta-evaluace tedy není pouhým shrnutím poznatků (závěrů a doporučení) předchozích evaluačních studií, jejím cílem je získat jednoznačné odpovědi na Sdružení DHV, NVF, 8/2011 12

formulované evaluační otázky prostřednictvím sběru konkrétních dat a poznatků formulovaných v tematicky a často velmi úzce zaměřených předchozích studiích. Jde tak o důležitou metodu sběru dat a informací pro zodpovězení formulovaných evaluačních otázek 2. Meta-evaluace tak je důležitým stupněm v procesu politického učení, který musí nezbytně navazovat na realizované evaluační studie (v opačném případě evaluace neplní svůj účel) tedy v procesu aplikace znalosti kumulované evaluacemi do programového cyklu. Jak uvádí Lipsey, meta-evaluace poskytuje informační zdroje pro průběžné upravování programu i pro samotnou evaluační praxi (Lipsey 2000: 212). Meta-evaluace v tomto procesu tvoří určitý mezistupeň mezi poznatky získanými v rámci evaluačních studií a jejich aplikací pro praxe programu jejím prostřednictvím dochází ke kumulaci a agregaci relevantních (a jinak často docela roztříštěných) informací pro politické rozhodování ohledně dalšího působení programu a jeho podmínek. Silné stránky metody Metoda umožňuje systematickým způsobem a v souladu s tematickým zaměřením zadání evaluačních otázek kumulovat a agregovat znalost získanou v procesu evaluace (především tematické) daného programu. Důvody pro uplatnění této metody v rámci nabízeného řešení zakázky Zadání zakázky má do značné míry podobu politického učení částí zakázky je aplikace znalosti z předchozích programových období do formulace věcného zaměření i implementačního systému poskytování podpory z ESF v následujícím programovém období. Meta-evaluace je v tomto procesu politického učení velmi užitečný a do určité míry dokonce nenahraditelný nástroj. Kvantitativní a kvalitativní metody analýzy dat 2.2.8. M8 Prognostické metody Při identifikaci a predikci potřeb a problémů trhu práce a v oblasti boje s chudobou a identifikaci relevantních strategií bude zpracovatel využívat prognostické metody, tedy bude pracovat s poznáním vztahujícím se k budoucnosti. Orientačně, podle míry subjektivity, lze klasifikovat prognostické metody na subjektivní, objektivní a systémové modely. Charakteristika prognostických metod v tomto pojetí ale neznamená předurčení prognóz sestavených převážně na základě subjektivních metod na prognózy méně kvalitní ve srovnání s prognózami, které využívají ve větší míře objektivní metody. 2 Je ovšem nutné uvést, že v některých zdrojích je meta-evaluace chápána nikoliv jako tematicky zaměřené a evaluačními otázkami řízená syntéza poznatků dřívějších studií, ale spíše jako prostředek pro systematizované posouzení kvality evaluací předložených za určitý časový úsek (k tomuto viz např. tzv. Meta-evaluation checklist Michaela Scrivena, který nabízí právě určitý systematizovaný hodnotící rámec pro posuzování kvality evaluací). Při plnění nabídky bude ovšem pod metodou meta-evaluace míněn první uvedený význam. Sdružení DHV, NVF, 8/2011 13

Jak objektivní tak subjektivní metody mají své přednosti a nedostatky a jde spíše o využívání předností obou prognostických směrů. Subjektivní (převážně kvalitativní) prognostické metody Metoda srovnávací (analogických úsudků) spočívá v nalezení analogie ve vývoji systémů obdobných jak z hlediska obsahové struktury, tak časových a místních podmínek. V ekonomických prognózách se používá zejména historické analogie, která při dodržení podmínky odpovídající srovnatelnosti může poskytnout v krátké době a s nízkými náklady na jednotku informace požadované prognostické poznatky. Analýza dokumentů se vztahuje jak k textovým, tak k elementárním statistickým podkladům, které poskytují informace o objektu prognózy. Pokud jsou informace úplné, metoda umožňuje získat komplexní přehled o daném problému. Plnému využití této metody brání mnohdy značná nesourodost podkladových materiálů s vysokými nároky na stanovení skutečných vývojových tendencí. Podstatou metody dotazování je zjištění názoru odborníků na vývoj předmětu prognózy. Dotazy jsou kladeny ústní nebo písemnou formou. Předností písemných dotazů je menší časová náročnost na shromáždění příslušných informací a stejný systém kladení otázek, který není při ústním dotazování zcela zaručen. Způsob organizace a zpracování dotazování je podrobně popsáno např. v delfské metodě. Jedná se o etapové zjištění názoru odborníků, při němž se dotazy formulují nejdříve obecně, pak se postupně zpřesňují a konkretizují směrem od obecného ke zvláštnímu. Dotazy jsou formulovány tak, aby bylo možné statistické zpracování. Předností metody je dosažení konkrétního závěru ještě v etapě dotazování. Obdobou delfské metody je tzv. brainstorming - rychlá burza nápadů, při němž jsou dotazy kladeny ústní formou kolektivu odborníků různých profesí, případně neodborníků, mezi nimiž nejsou žádné zábrany pro vyjádření jakýchkoliv námětů a idejí. Nenucená a otevřená forma diskuse je podmínkou úspěchu této metody. Na rozdíl od delfské metody diskuse nemusí vyústit v konkrétní závěr. Klíčovou etapou brainstormingu je zhodnocení utříděných námětů vzešlých z diskuse, která se zaznamenává a představuje závěrečnou etapu brainstormingové metody. Charakteristickým rysem metody dotazování v jejích různých variantách je přenesení řešení prognostického úkolu z určité části na dotazované a soubor dotazovaných pak vlastně představuje prognostický tým a na jeho složení do značné míry závisí kvalita prognózy. Objektivní (převážně kvantitativní) prognostické metody Objektivní metody používané v prognostické činnosti vycházejí z poznatků statistiky a aplikované matematiky, nebo jsou jejich kombinací. Ze statistických metod se jedná zejména o zkoumání založené na analýze trendových funkcí, modelů časových řad a regresních modelů. Analýzu trendových funkcí lze rozdělit do dvou navazujících etap. První etapou je stanovení trendové funkce. V ekonomických prognózách se jedná zpravidla o neperiodické časové řady s náhodným kolísáním. K jejich vyrovnání se používá řady funkcí, z nichž největšího rozšíření doznaly funkce lineární, mocninná (dvojlogaritmická), semilogaritmická, exponenciální, kvadratická, hyperbolická a logistická (tzv. S-funkce). Silné stránky této metody Metoda (resp. soubor metod) umožňuje modelaci vývojových trendů klíčových indikátorů tam, kde není možné takové trendy explicitně abstrahovat ze sekundární Sdružení DHV, NVF, 8/2011 14

literatury. Metoda je rovněž doplňkovým nástrojem pro validní predikci budoucích problémů a potřeb ČR. Důvody pro uplatnění této metody v rámci nabízeného řešení zakázky Zadání Úkolu 1, které požaduje sestavení prognóz a predikcí vývoje v oblasti trhu práce a boje s chudobou (resp. v oblasti sociálního začleňování) vyžaduje alespoň částečnou aplikaci prognostických metod. Kvalitativní metody analýzy dat 2.2.9. Obsahová analýza Dále bude zajištěno zpracování tzv. obsahové analýzy dokumentů získaných a setříděných pomocí metody M3 - Desk research a doplňkově i M1 Analýza sekundárních dat externích databází. Silné stránky této metody Možnost vyhodnotit obsahovou stránku relevantních dokumentů. Důvody pro uplatnění této metody v rámci nabízeného řešení zakázky Obsahová analýza relevantních dokumentů umožňuje systematicky zpracovat a vzájemně propojit získaná data. 2.2.10. M10 Metoda syntézy Metoda syntézy tvoří určitý protipól analytickým metodám zmíněným výše. Na základě této metody jsou naopak výstupy jednotlivých metod skládány dohromady, srovnávány a dále jsou na jejich základě vyvozovány obecné, ale i konkrétní závěry zaměřené na předmět této zakázky. Silné stránky této metody Syntéza umožňuje komplexně zpracovat všechna data získaná na základě dílčích analýz. Důvody pro uplatnění této metody v rámci nabízeného řešení zakázky V průběhu realizace zakázky bude aplikována celá řada metod. Výsledky a data získané na základě jejich aplikace proto bude potřeba finálně zpracovat a zhodnotit a k tomu je právě určena metoda syntézy. Vzhledem k ucelenému charakteru jednotlivých úkolů bude nutné syntézu aplikovat i v každém evaluačním úkolu, nebo dokonce i podúkolu (resp. souboru podúkolů). Sdružení DHV, NVF, 8/2011 15

2.3. Metodologie řešení evaluačních úkolů 2.3.1. Úkol 1: Identifikace a predikce potřeb a problémů trhu práce a v oblasti boje s chudobou a identifikace relevantních strategií 2.3.1.1. Úkol 1.1: Analýza, vyhodnocení a predikce potřeb a problémů trhu práce a v oblasti boje s chudobou do období 2014 2020. Porozumění úkolu Úkol 1.1 představuje těžiště analytické části zakázky (viz výše). Cílem je, na základě sekundárních pramenů a zdrojů, analyzovat potřeby a problémy ČR v následujícím programovém období v daných oblastech (trh práce, boj s chudobou), tak, aby tato analýza mohla posloužit jako základ pro věcné zacílení podpory z ESF v programovém období 2014 2020. Obecný přístup k řešení úkolu Práce na vymezeném úkolu budou se zřetelem k povaze a obsahu tohoto úkolu rozloženy do několika částí. Parametry navrhovaného postupu jsou odvozeny od cíle zjistit, jaké jsou predikce potřeb trhu práce do roku 2020 jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelův České republice. V oblasti boje s chudobou budou obdobné analýzy zpracovány s ohledem na možný vývoj postavení jednotlivých cílových skupin politik sociálního začleňování ČR. Zpracovaná analýza vývoje trhu práce v České republice bude koncipována tak, aby vystihla obě strany tvořící trh práce, tj. jak vývoj na nabídkové straně trhu práce, tak i vývoj na jeho stránce poptávkové. Proto bude obsahovat požadované aspekty analýzy vztahující se jak k zaměstnancům (a také nezaměstnaným), tak i zaměstnavatelům. Analýza zpracovaná v oblasti boje s chudobou bude detailně zohledňovat možný vývoj v postavení jednotlivých cílových skupin podporovaných ESF v oblasti sociálního začleňování. Zpracovatel bude při své práci používat zejména top-down přístup a bude využívat zejména data zjišťovaná na národní úrovni. Se zřetelem k tematickému zaměření zakázky půjde zejména o informace, obsažené ve zprávách o šetřeních Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a dalších organizací, například Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Praze nebo Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy v Praze, ale i vlastních dat a zpracovaných studií na toto téma. Ze zpráv a šetření Ministerstva práce a sociálních věcí půjde zejména o periodické i jednorázové (specifické) zprávy o vývoji zaměstnanosti v ČR a o zprávy a evaluační studie zabývající se dosavadními výsledky implementace operačních programů Rozvoj lidských zdrojů (2004 2006) a Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 2013). Základní metodou, používanou pro získávání informací a údajů, bude desk research, tj. analýza od stolu všech dostupných materiálů a informací vztahujících se k předmětu realizace projektu. Sdružení DHV, NVF, 8/2011 16

Vzhledem k tomu, že je zadavatel dobře obeznámen s daty a dokumenty (popřípadě je sám autorem relevantních publikací), které se týkají intervencí z ESF a vývoje na trhu práce a analýz trendů na trhu práce, umožní to poněkud zkrátit fáze této analýzy. Informace, získané v oblasti zaměstnanosti a boje proti chudobě ze statistik, analýz a výzkumných prací, budou doplněny o relevantní výstupy ze systémových a evaluačních projektů, realizovaných v rámci operačních programů OP RLZ (zahrnuta rovněž oblast vzdělávání) a OP LZZ, protože tyto operační programy jsou primárně zaměřeny na podporu zaměstnanosti včetně podpory tvorby nových pracovních míst a eliminace překážek pro sociální začleňování. O výstupy těchto projektů, identifikovaných v MONIT, bude požádán zadavatel (řídící orgán OP LZZ). Zmíněný řídící orgán zajišťuje i fungování informačního systému, který umožňuje zjišťovat data například o počtech pracovních míst, vytvářených s podporou projektů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu, a také další indikátory, používané při realizaci projektů podporovaných z ESF. Zvláštní pozornost je potom nutné věnovat oblasti sociálního začleňování a boje s chudobou, kde zadavatel identifikoval určitý nedostatek kvalitních analytických dokumentů. Zpracovatel bude používat rovněž data ze systému OK Práce. V rámci finalizace analýzy budeme využívat zejména konzultací a rozhovorů s odbornými pracovišti MPSV. Výstupy Úkolu 1 budou diskutovány a ověřeny expertním panelem, který bude pravděpodobně realizován v rámci prvního workshopu. V případě potřeby budou relevantní experti konzultováni i v průběhu přípravy výstupů to se týká především části věnované problematice sociálního začleňování a boje s chudobou, které nejsou dostatečně pokryty standardními analýzami a studiemi. V případě, že analyzované studie a dokumenty pro oblast sociálního začleňování a boje s chudobou nebudou dostatečné pro jednoznačnou identifikaci problémů a potřeb ČR a jejich predikci pro následující programové období, bude analýza doplněna dotazníkovým šetřením. Tento průzkum by byl uspořádán: a) mezi poskytovateli služeb, které se týkají sociálního začleňování a boje s chudobou. Řešitel disponuje rozsáhlou databází relevantních subjektů v oblastech sociálních služeb (včetně intervenčních a nízkoprahových center), poradenství pro znevýhodněné skupiny (včetně finanční gramotnosti) apod.; b) v městských úřadech (odborech soc. záležitostí apod.). Tyto subjekty akumulují rozhodující zkušenosti a poznatky o uvedené problematice, mají bezprostřední kontakt s cílovými skupinami a dokáží identifikovat jejich potřeby a predikovat další vývoj. Výsledky využijeme při návrzích na oblasti podpory a pro odhady rozsahu cílových skupin. Sdružení DHV, NVF, 8/2011 17

Operacionalizace zadání úkolu Evaluační otázka Zdroj dat Metody sběru dat Metody analýzy dat Komentář Úkol 1: Identifikace a predikce potřeb a problémů trhu práce a v oblasti boje s chudobou a identifikace relevantních strategií Úkol 1.1. Analýza, vyhodnocení a predikce potřeb a problémů trhu práce a v oblasti boje s chudobou do období 2014-2020 Zpracovatel předpokládá primární důraz na analýzu následujících čtyř faktorů, které ovlivňují aktuální vývoj na trhu práce a zároveň představují kritické faktory sociálního vyloučení: zaměstnanosti a. Jaké jsou hlavní faktory ovlivňující aktuální vývoj na trhu práce a kritické faktory sociálního vyloučení? Sekundární prameny (viz níže) Pracovníci ŘO M1 M6 nezaměstnanosti volných pracovních míst ekonomicky neaktivních osob v produktivním věku. První tři klíčové faktory jsou zvoleny jednak proto, že jsou považovány pro trh práce za stěžejní, a také proto, že zvyšování zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti a obsazování volných pracovních míst jsou hlavními účinnými způsoby nejen pro snižování diskrepancí na trhu práce, ale také v boji proti chudobě. Z pohledu nezaměstnanosti bude důraz kladen zejména na dlouhodobou nezaměstnanost, která je kritickým faktorem pro následné sociální vyloučení a možné chudoby. V porovnání s jinými zeměmi EU není procento chudoby v České republice vysoké (ČR 9% oproti EU 17% v roce 2008), přesto se hrozba sociálního vyloučení a následné chudoby s rostoucí inflací zvyšuje. Zkoumání skupiny ekonomicky neaktivních osob je důležité jednak z hlediska zvyšování míry zaměstnanosti, neboť v této skupině je, vedle skupiny nezaměstnaných, potenciál ke Sdružení DHV, NVF, 8/2011 18

Evaluační otázka b. Jaké jsou pozorovatelné vývojové trendy těchto klíčových faktorů? c. Jaká je vnitřní struktura vývojových trendů uvedených klíčových faktorů, a to zejména co se týče pohlaví, vzdělání, sektoru ekonomické aktivity, povolání a regionu? Zdroj dat Sekundární prameny Data z externích databází (viz níže) Sekundární prameny Data z externích databází (viz níže) Metody sběru dat M1 M6 (doplňkově: M2, M3) M1 (doplňkově: M2, M3) Metody analýzy dat Komentář zvyšování míry zaměstnanosti a dosažení cílů stanovených v Evropě 2020. Dále je tato skupina důležitá z hlediska sociálního začleňování, neboť její část je tvořena osobami závislými na sociálních dávkách či bez jakýchkoliv příjmů. Uvedené klíčové faktory budou případně doplněny, a to na základě konzultací se zadavatelem a studia sekundárních pramenů. Analýza vývoje trhu práce v ČR bude zaměřena na vyhodnocení dosavadního vývoje a na identifikaci hlavních trendů ve vývoji tří klíčových faktorů ovlivňujících vývoj na trhu práce, a v oblasti sociální inkluze / boje s chudobou. Trendy budou sledovány především na základě sekundárních pramenů, ovšem toto bude doplněno o vlastní analýzu dat z veřejně dostupných databází. U každého z uvedených tří faktorů bude analýza sledovat vývoj jeho struktury. Struktura vývoje zaměstnanosti, nezaměstnanosti a volných pracovních míst bude v rámci analýzy sledována vždy z hlediska několika kritérií. K hlavním kritériím, která budou v rámci analýzy použita, budou patřit: pohlaví vzdělání ekonomický sektor povolání region a také další kritéria, k nimž řadíme především věk a zdravotní či jiné (sociální) znevýhodnění. Sdružení DHV, NVF, 8/2011 19

Evaluační otázka d. Do jaké míry jsou identifikované trendy klíčových faktorů a jejich struktura závislé na aktuálním vývoji hlavních makroekonomických faktorů ekonomického vývoje a obecně vývoje hospodářství v ČR i ve světě? e. Jaké další faktory a aspekty ovlivňují situaci na trhu práce a v oblasti boje s chudobou? Zdroj dat Sekundární prameny Data z externích databází (viz níže) Sekundární prameny Data z externích databází (viz níže) Metody sběru dat M1 M1 M6 Metody analýzy dat Komentář Aby analýza umožnila trendy náležitě identifikovat, bude využívat data z období pozitivního i negativního ekonomického vývoje u nás. Konkrétně půjde o data z období posledních asi pěti let (2006 2010). Jako hlavní ukazatel ekonomického vývoje bude využíván meziroční míra růstu DPH, která je jednotnou metodikou sledována v zemích EU i OECD. Kromě analýzy vývoje struktury výše zmíněných tří stěžejních faktorů trhu práce bude součástí analytických prací také analýza několika dalších aspektů, které situaci a vývoj na trhu práce ovlivňují. Patří k nim například počáteční i další vzdělávání jako součásti celoživotního učení, flexibilita forem zaměstnání, migrace, intervence státu i dalších aktérů apod. f. Do jaké míry odpovídají identifikované vývojové trendy klíčových faktorů analogickým trendům v zahraničí (země EU a OECD)? Sekundární prameny Data z externích databází (viz níže) M1 Zjištěné trendy budou porovnány s analogickými trendy v zahraničí. Pro porovnání budou používány údaje ze zemí Evropské unie, popř. z vybraných dalších zemí, které jsou členy OECD. g. Jaké jsou aktuálně hlavní potřeby a problémy trhu práce v ČR? h. Jaké jsou aktuálně hlavní překážky pro vstup a udržení se na trhu práce pro sociálně znevýhodněné osoby? Sekundární prameny Data z externích databází M6 (doplňkově: M5) M10 Výstupem těchto částí analytických prací bude identifikace hlavních problémů trhu práce a problémů v oblasti boje s chudobou, které v ČR existovaly ve sledovaném minulém pětiletém období a které existují v současné době. Identifikované problémy se budou zaměřovat jednak na Sdružení DHV, NVF, 8/2011 20