Aynchronní třífázové motory / Vznik točivého pole a základní vlatnoti motoru Aynchronní indukční motory jou nejjednoduššími a provozně nejpolehlivějšími motory. otor e kládá ze tatoru a rotoru. Stator je tvořen vinutími 3 fází, jednotlivá vinutí (, V, W) jou pounuta o 0 po obvodu tatoru. Rotor také obahuje vinutí 3 fází, pojených do hvězdy. Statorová a rotorová vinutí jou uložena v drážkách magnetických obvodů ložených z tenkých plechů. Připojením k třífázové íti začne tatorovými vinutími protékat proud, vzhledem k pounutí vinutí a fázovému pounutí jednotlivých proudů vytvoří tatorové vinutí točivé magnetické pole protínající rotor. Je-li rotor v klidu indukuje e v jeho vinutí napětí a uzavřeným obvodem rotorového vinutí začne protékat proud. V tomto okamžiku e motor chová jako tranformátor nakrátko poměrně velkou rozptylovou reaktancí danou vzduchovou mezerou (xδ) mezi rotorem a tatorem. Vodiči rotoru začne protékat proud a protože e vodiče nachází v magnetickém poli tatoru, půobí na ně íla (její měr je dán pravidlem levé ruky), výledkem je vznik točivého momentu otáčející rotor. Rotor e začne otáčet ve měru točivého pole tatoru. V ideálním tavu by rotor po čae doáhl otáček točivého pole tatoru - ynchronních otáček. V tomto okamžiku by e však v závitech rotoru neindukovalo žádné napětí, protože by v ploše rotorového vinutí nedocházelo ke změně magnetického toku. Vzhledem k mechanickým ztrátám (v ložikách) a ventilačním ztrátám e otáčky rotoru utálí na otáčkách nižších než jou otáčky ynchronní. Poměrný rozdíl ynchronních otáček n a kutečných otáček n e nazývá kluz: n n = n otory doahují kluzu od po 0%, typická hodnota je 3 5 %, u větších trojů je kluz menší. Synchronní otáčky jou dány kmitočtem ítě a počtem pólových dvojic p (pólovou dvojici tvoří everní a jižní pól vytvořený vinutím): f n = 60 p Počet pólů udává kolik cívek jedné fáze (tatorového i rotorového vinutí) je v érii zapojeno v jedné fázi. Nejjednodušší troj má vinutí tvořené jednou cívkou uloženou ve dvou drážkách (pro 3 fáze = 6 drážek pro 3 vinutí). Prakticky má troj nejméně drážek a vinutí jedné fáze jou uložena 4 drážkách, tím e oučaně vytváří vhodnější průběh magnetické indukce přibližující e inuovému průběhu. Počet pólových dvojic udává ynchronní otáčky motoru a pro f=50 Hz: p= n = 3 000 ot/min n = 700-850 ot/min p= n = 500 ot/min n = 350 45 ot/min p=3 n = 000 ot/min n = 900 950 ot/min p=4 n = 750 ot/min n = 675 735 ot/min V rotorovém vinutí e indukuje napětí o kmitočtu: n p f = = f 60 Pro omezení ztrát vířivými proudy muí být magnetický obvod rotoru ložen z plechů, jejich tloušťka je však větší než u magnetického obvodu tatoru. Nejjednodušší rotorové vinutí může být realizováno formou tyčí pojených po obvodu prtenci nakrátko klecovým vinutím-kotvou nakrátko. Velkou nevýhodou aynchronních motorů, zvláště kotvou nakrátko, je poměrně velký záběrný proud doahující 5 až 7 náobku I N. omentová charakteritika aynchronního motoru kotvou nakrátko
Aynchronní třífázové motory / Provozní tavy aynchronního motoru a) Chod naprázdno - otáčky e blíží n S, indukované napětí je rovno téměř nule a točivý moment je nulový, - činná ložka proudu naprázdno pokrývá ztráty v magnetickém obvodu tatoru a ztráty v ložikách, - jalová ložka proudu naprázdno (magnetizační proud I µ ) je vzhledem k velkému rozptylu danému dvěmi vzduchovými mezerami mezi rotorem a tatorem a přeycováním zubů magnetického obvodu mezi vinutími je podtatně větší než u tranformátoru. - účiník je velmi malý 0,05 0,!, proto e chod naprázdno omezuje pouze na nezbytně nutnou dobu! - I 0 doahuje 0 40 % I N u velkých motorů je menší, - proud I Fe na rozdíl od tranformátoru pokrývá i ztráty mechanické (v ložikách a ventilační loužící k chlazení motoru), P0 PFe + Pmech I Fe = = R Fe= X µ = 3 3 I Fe I 0 inϕ fázové napětí Xσ0 R0 i ϕ 0 I 0 Náhradní chéma při chodu naprázdno b) Chod nakrátko - tatorové vinutí je napájeno plným napětí, n=0, =, v rotoru e indukuje nejvyšší napětí, - pro účely měření je rotor zabržděn a napájí e níženým napětím, - náhradní chéma e zjednoduší: R=R +R R ( ) = 0 X σ =X σ +X σ - vliv příčné impedance X µ a odporu R Fe lze zanedbat Xσ I Fe I µ Fázorový diagram při chodu naprázdno ϕ K I k Náhradní chéma aynchronního motoru při chodu nakrátko c) Chod při zatížení - vzhledem velké hodnotě magnetizační reaktance X µ a odporu R Fe je možné provét zjednodušení v náhradní chématu motoru tím, že e loučí odpory vinutí a rozptylové reaktance tatorového i rotorového vinutí a magnetizační reaktance X µ a odporu R Fe jou umítěny přímo na napájecí vorky, R Fázorový diagram při chodu motoru nakrátko ϕ ϕ 0 I I ϕ I 0 I Fázorový diagram aynchronního motoru při zatížení Úplné zjednodušené chéma aynchronního motoru
Aynchronní třífázové motory 3/3 d) Točivý moment (třífázového motoru): - pro točivý moment platí: P P P = = 9,55 = 9,55 ω n ns ( ) ) [N.m; W, rad. - ] - kutečná úhlová rychlot: n ω = π 30 R - točivý moment vytváří výkon přenášený vzduchovou mezerou : Pδ = 3 I - doadíme-li z náhradního chématu pro: I = i0 = i0 () - pro celkovou reaktanci troje platí: X σ = X σ + X σ - po doazení do první rovnice je výledný točivý moment: - kde ω S je ynchronní úhlová rychlot: πf ω = S p 60 R + X σ Pδ 3R = = ω ω R S + X R R + σ + X σ R - při zanedbání tatorového odporu R << a zavedení celkové reaktance (nakrátko) X σ = X σ + X σ bude mít rovnice momentu tvar: 3R = (). ωs R + X σ - derivaci podle kluzu zíkáme rovnici pro maximum točivého momentu motoru - bod zvratu: R m = (3) m ax X σ 3 ω X σ = (4) S oment v bodě zvratu nezávií na odporu vinutí, ale pouze na druhé mocnině napájecího napětí, jeho kmitočtu a celkové reaktanci motoru. Z podmínek v bodě zvratu vyplývá, že kluz je závilý na odporu rotorového vinutí a moment na druhé mocnině napájecího napětí, rozptylová reaktance a napájecí kmitočet jou neměnné parametry motoru a ítě. Dělením rovnice () rovnicí (4) a použitím úprav rovnicí (3) zíkáme tzv. Kloův vztah popiující závilot momentu na kluzu: max = m + m Ideální momentová charakteritika e kládá: a) z lineární čáti < m, kluz (0;0,) (od ynchronních otáček po bod zvratu): max = m k. b) z hyperbolické čáti > m, : = max m (7) k Skutečná momentová charakteritika e ideální nejvíce přibližuje v oblati jmenovitých otáček a při rozběhu motoru. V oblati kluzů =(0; m ), (pracovní oblat užití motorů) je závilot kluzu téměř lineární (přímková) a e nižujícími e otáčkami (kluz rote) toupá točivý moment, vého nejvyšší hodnoty doahuje moment v bodu zvratu m. Při pokleu otáček pod bod zvratu =( m ;) dochází pokleem otáček k pokleu točivého momentu, přetěžovaný motor e zataví (průběh momentové charakteritiky je hyperbolický). Z toho plyne, že motor v oblati kluzu =( m ;) nelze provozovat, e nižováním otáček kleá točivý moment! (5) (6)
Aynchronní třífázové motory 4/4 Záběrný moment (=): - je moment v okamžiku připojení motoru k íti: =, I =I k =I k doazením do rovnice pro moment a výkonu P σ přeneeného P 3RI k vzduchovou mezenou: = 9,55 = 9,55 n ) n - záběrný proud: S ( ) S I k = ( R + R ) + X σ - z rovnice vyplývá, že záběrný moment je závilý pouze na velikoti rotorového odporu a velikoti druhé mocniny proudu I (I ), tedy i druhé mocnině pájecího napětí ( ). - při zavedení zjednodušujících předpokladů pro rovnici () platí pro záběrný moment (=): 3R Z = (5) ωs R + X σ - záběrný moment je úměrný druhé mocnině napájecího napětí a při velké rozptylové reaktanci tojícího motoru výrazně neovlivňuje rotorový odpor druhý člen jmenovatele rovnice zvyšováním rotorového odporu lze doáhnout většího záběrného momentu. Pro aynchronní motory je normalizována tzv. momentová přetížitelnot daná poměrem: kde: m N (,5 až ) m moment zvratu, N jmenovitý moment. e) Ztráty aynchronního motoru otor odebírá ze ítě příkon P a na hřídeli předává zátěži výkon P. Ztráty e dělí na: P j Jouleovy ztráty ve vinutí tatoru (tepelné P = R. I ), P Fe ztráty v železe tatoru (rotorový kmitočet f je při provozu malý 5 Hz), P j - Jouleovy ztráty ve vinutí rotoru, P mech mechanické ztráty (v ložikách a ventilátorech pro hlazení), P ztráty ve pouštěči kroužkového motoru. Výkon přeneený vzduchovou mezerou: P δ = P - P Fe - P mech - P j Tento výkon e přenee na rotor, kde e z něho hradí P j - Jouleovy ztráty ve vinutí rotoru. Výledný výkon na hřídeli motoru: P = P δ - P j R R P = 3 I 3 R I = 3 I ( ) P = P δ ( ) Rozdělení ztrát aynchronního motoru P P δ P j Jouleovy ztráty ve vinutí tatoru P Fe ztráty v železe tatoru P mech mechanické ztráty motoru P j Jouleovy ztráty ve vinutí rotoru P mechanický výkon na hřídeli
Aynchronní třífázové motory 5/5 Provedení aynchronních motorů a) Kroužkový motor možňuje omezit záběrný proud a oučaně zvětšit záběrný moment, toho e doahuje zvětšení odporu rotorového vinutí. Rotorové vinutí je vyvedeno na kroužky (měděné izolovaně uložené kotouče), na které doedají uhlíkové kartáče pojené pouštěčem. Spouštěč e kládá ze 3 odtupňovaných odporů zapojených do hvězdy Y. Před zapnutím motoru je pouštěč nataven na největší odpor a potupně, tak jak rotou otáčky rotoru, dochází ke nižování hodnoty rotorového proudu. Po doažení provozních otáček je pouštěč vyřazen a rotorové vinutí je pojeno nakrátko pojovačem. Výledkem takovéhoto pouštění je plynulý rozběh motoru poměrně velkým záběrným momentem a omezeným proudem. motoru je nutné hlídat pokle (případně výpadek) napětí, aby nedošlo při obnovení dodávky proudu k nežádoucímu proudovému nárazu, oučaně je i záběrný moment motoru kotvou nakrátko nedotatečný pro rozběh zatíženého troje, čímž hrozí jeho zničení (bez velkého odporu pouštěče není motor chopen zátěž roztočit. Spouštěč nelze užít k regulaci otáček není dimenzován na tak velké tepelné ztráty, vznikající při rozběhu a regulaci otáček.
Aynchronní třífázové motory 6/6 b) otor kotvou nakrátko Kroužkový motor je výrobně drahý a vyžaduje řízení pouštění. Pro nejjednodušší a nenáročné pohony nezatížených trojů je potačující motor kotvou nakrátko. Rotorové vinutí tohoto motoru je tvořeno hliníkovými (měděnými, bronzovými) tyčemi uloženými v drážkách magnetickém obvodu rotoru loženého z tenkých plechů (potlačení vířivých proudů) pojených na čelech rotoru nakrátko. Toto vinutí e nazývá klecové. otor odebírá velký záběrný proud - vinutím rotoru (jednotlivými závity klecového vinutí) o velkém průřezu prochází značný proud. Omezení záběrného proudu lze doáhnout provedením rotorového vinutí z materiálu větším odporem moaz nebo ilumin. Výledkem je kromě omezení proudu také zvýšení záběrného momentu, kleá však účinnot motoru. Odporové klece e užívají u motorů pohánějících zatížené troje pracují krátkodobě jeřáby a výtahy. Zapojení 3~ aynchronního motoru omentová charakteritika aynchronního motoru kotvou nakrátko Klecové vinutí rotoru Dvojitá klec (Boucherotova) - v drážce rotoru jou klece různým odporem různých průřezů nebo materiálů (moaz, bronz, ilumin) umítěných nad ebou. Rozběhová klec je blíže ke vzduchové mezeře a její rozptylová indukčnot je menší, ale má větší odpor. Pracovní vinutí menším odporem je hlouběji v drážce a při rozběhu vykazuje toto vinutí velkou rozptylovou reaktanci a proto tímto vinutím prochází při rozběhu menší proud. Výledná momentová charakteritika obou vinutí má velký záběrný moment a oučaně je i menší záběrný (rozběhový) proud. Vírová klec má úzké a hluboké drážky rotorového vinutí (mnohdy dole rozšířené) vyplněné nejčatěji hliníkem tvořím klecové vinutí. Vírová klec e při rozběhu chová tejně jako dvojitá klec, v dolní čáti drážky e vytváří velký rozptylový tok omezující záběrný proud a oučaně dochází ke zvýšení záběrného momentu.
Aynchronní třífázové motory 7/7 Spouštění aynchronních motorů Problémem pouštění aynchronních motorů je velký záběrový proud způobující velké (nepříputné) úbytky napětí v napájecí íti. Proto e používají různé způoby omezení záběrových proudů, zvláště v ítích nn. a) Přímé připojení motorů kotvou nakrátko - je možné v ítích nn provádět je-li pouštěcí příkon do kva, tomu pro napětí 3x30/400 V odpovídá výkon motoru nejvýše 3 kw. Větší příkony je možné přímo pouštět pouze po dohodě dodavatelem energie, má-li potřebitel vlatní tranformátor lze pouštět až výkony tovek kw. b) Přepínání hvězda trojúhelník D/Y - točivý moment motoru podle rovnice (): 3R =. ωs R + X σ - moment aynchronního motoru je závilý na druhé mocnině napájecího napětí, - v zapojení do trojúhelníka je vinutí motoru napájeno druženým napětím, - v zapojení do hvězdy je vinutí motoru napájeno napětím fázovým pro které platí: S f = 3 - pro poměr momentu při napájení druženým napětí k napájení fázovým napětím platí: D Y = f = ( 3 ) = 3 = ωp - motor v zapojení do trojúhelníku (D) 3x větší moment a příkon než v zapojení do hvězdy (Y), tomu dopovídá i velikot odebíraného proudu, která je v zapojení do hvězdy pouze /3 v porovnání e zapojením do trojúhelníku, I D = 3. I Y - v íti 30/400 V lze přepínat do trojúhelníku pouze motory určené pro napětí 30/400 V (0/380 V), - přepínání D/Y patří mezi nejrozšířenější a nejjednodušší způoby omezení záběrného proudu (na /3), - nejprve e motor rozbíhá v zapojení do hvězdy a po doažení jmenovitých otáček e provede přepnutí do trojúhelníku, - nejjednodušší provedení je pouštěcím tlačítkem při tykačovém provedení přepínače nebo ručním přepínačem D/Y kdy obluha podle chování motoru (hluku při otáčení) rozhodne o okamžiku přepnutí, - tento způob lze použít pouze u pohonu trojů rozbíhajících e naprázdno, kdy k zatížení dojde až po roztočení troje. Zapojení vinutí 3 fázového aynchronního motoru do hvězdy a do trojúhelníka trojúhelníku, porovnání napájecích napětí
Aynchronní třífázové motory 8/8 c) Kroužkové motory Využívají rovnice () zvětšení rotorového odporu o odpor pouštěče. Spouštěč je realizován odtupňovaným odporem zapojený do érie rotorovým vinutím zapojeným do hvězdy. otor má 3 kroužky umožňující připojení rozběhových odporů pouštěče. Před zapnutím motoru je na pouštěči natavena největší hodnota odporu, po zapnutí rotoucími otáčkami e odpor nižuje a při doažení provozních otáček je pouštěč překlenován pojovačem nakrátko rotorové vinutí je pojeno přímo do hvězdy. Vzhledem k velkým ztrátám nelze pouštěč užit k regulaci otáček. otor muí být vybaven podpěťovou ochranou zamezující puštění bez právně nataveného pouštěče. omentová charakteritika při pouštění je měkčí než při provozu. Při vhodné volbě rezitorů pouštěče může být záběrný moment roven maximálnímu. Kroužkové motory e používají k rozběhu zatížených a těžko e rozbíhajících trojů. d) Autotranformátory V rovnici () využíváme nížení napájecího napětí. Snižováním napájecího napětí e omezí záběrový a proud, ale oučaně dojde ke nížení záběrného momentu a to druhou mocninou napájecího napětí viz. přepínání D/Y. V porovnání e pouštěním kroužkového motoru je užití autotranformátoru méně ztrátové, avšak lze ho využít pouze pro pouštění nezatížených motorů velkých výkonů, kde již nelze použít přepínání D/Y. Obdobně lze nížit záběrný proud použitím tlumivky. Spouštění rozběhovou pojkou otor e rozbíhá naprázdno, po doažení provozních otáček e zátěž připojí pojkou. Rozběhový proud není omezen co do velikoti, ale je zkrácena doba rozběhu. Tento způob pouštění e používá již velmi ojediněle. e) Speciální klece ) Odporová klece (obrázek na traně 6) Využívají v rovnici () zvýšení rotorového odporu, tím dochází ke nížení proudu. aximální moment může být roven záběrnému. omentová charakteritika je velmi měkká, otáčky značně kolíají e zatížením. otory e užívají k pohonu zvedacích a krátkodobě používaných zařízení těžkým rozběhem. ) Dvojitá klece (obrázek na traně 6) otor využívá v rovnici () zvýšení reaktance rotorového vinutí k omezení rozběhového proudu. V horní čáti drážky e nachází odporové vinutí, v dolní čáti pracovní vinutí o větším průřezu z materiálu větší měrnou vodivotí. Při velkého kluzu (při rozběhu) vykazuje pracovní vinutí v důledku umítění v hluboké drážce velkou reaktanci, tím e omezí velký záběrný proud. omentová charakteritika motoru dvojitou klecí je oučtem charakteritik odporového a pracovního vinutí. V oblati pracovního zatížení je momentová charakteritika tvrdá, oučaně má motor velký záběrný moment. 3) Vírová klec (obrázek na traně 6) Rotorové vinutí je umítěné hluboké drážce rotoru. Při rozběhu je v důledku vyokého rotorového kmitočtu rozložení proudové hutoty u povrchu drážky velké a v hloubce pak malé, tím motor vykazuje velký odpor rotoru a oučaně velkou reaktanci rotorového vinutí. omentová charakteritika je obdobná jako u motoru dvojitou klecí, ale výrobně je motor vírovou klecí levnější.
Aynchronní třífázové motory 9/9 Řízení otáček Nevýhodou aynchronních motorů je malá možnot regulace otáček. Obecně u aynchronního motoru e zátěží kleají otáčky, ale rote točivý moment. To však platí pouze do bodu zvratu, v tomto okamžiku začne moment kleat a otáčky také kleají až k nule, hrozí zatavení motoru a jeho zničení v důledku přehřátí vinutí a náledného poškození mezizávitové izolace. Dne e regulace řeší napájením motoru polovodičovým kmitočtovým měničem umožňujícím změnu kmitočtu napájecího napětí a tím i otáček motoru. ) Změnou kmitočtu πf ω = p kde: p počet pólových dvojic aximální moment z rovnice (4) m ax ωs X σ Z indukčního zákona platí: 4, 44ΦfN pro magnetický tok pak platí: Φ f Aby e předešlo přeycení magnetického obvodu při nižování kmitočtu muí oučaně docházek ke nižování napětí. Za předpokladu R # 0 e bude moment zvratu nepatrně zmenšovat pokleem kmitočtu. Řízení otáček změnou kmitočtu je moderní ekonomický způob regulace otáček. oderní pohony používají pro napájení motorů polovodičové měniče kmitočtu. ) Přepínáním počtu pólů Lze provét pouze u motorů kotvou nakrátko (počet pólů tatoru a rotoru muí být hodný) a realizuje e: a) motorem e amotatnými vinutími pro rozdílné otáčky: - motor má nejčatěji dvě amotatná vinutí rozdílným počtem pólů, - při přepínání e muí zajitit pouze tejný měr otáčení magnetického pole tatoru, - poměr počtu pólů v jednotlivých vinutích může být různý. b) přepínáním zapojení tatorového vinutí: - tatorové vinutí každé fáze je rozděleno na dvě poloviny, - ériovým nebo paralelním řazením vinutí každé fáze lze doáhnout dvojích otáček, - poměr otáček je :, - vinutí lze zapojit do hvězdy, dvojité hvězdy, trojúhelníka nebo dvojitého trojúhelníka. Používá e hlavně u dopravních zařízení a obráběcích trojů.
Aynchronní třífázové motory 0/0 ) Změnou napětí přiváděného k motoru - užívá e velmi omezeně pouze u motorů odporovým rotorem, viz. rovnice () 3) Změnou přídavné impedance zařazené v érii vinutím tatoru nebo rotoru - nejčatěji e používá zapojení odporu do vinutí rotoru kroužkového motoru, - výledná charakteritika je měkčí, - rozah řízení je plynulý, ale malý ( 0,7 až ω N ) - řízení je ztrátové (neekonomické). 4) Rezonančním obvodem v rotoru - na kroužky rotoru e připojí laditelný ériový LRC obvod, - při rezonančním kmitočtu dojde k nárůtu rotorového proudu a tím pounutí neměnného momentu zvratu na jiný kluz, viz vzorec 4 trana 3 - v oblati provozního zatížení e momentová charakteritika tává měkčí 5) Pulní řízení - motor e opakovaně zapojuje a odpojuje k napájení, - rychlot motoru e utálí na třední hodnotě závilé na době zapnutí - volba doby zapnutí a vypnutí je ovlivněna momentem etrvačnoti motoru a pohonu.
Aynchronní třífázové motory / Schéma tykačového řešení přepínání hvězda trojúhelník (D/Y) Popi ilové čáti: - JK7 jitič chránící motor před nadproudem, - K tykač tepelným relé FA, - K tykač pro chod v zapojení do trojúhelníku, - K3 tykač pro chod v zapojení do hvězdy, Popi ovládací čáti: - JK80 jitič obvodů ovládání, - FA 95-96 rozpínací kontakty tepelného relé, - SB vypínací tlačítko, - SB zapínací tlačítko, - K A-A ovládací cívky tykačů, - K 53-54, 83-84 pomocné zapínací kontakty tykačů - K 6-6 pomocné rozpínací kontakty tykačů
Aynchronní třífázové motory / Aynchronní troj může pracovat také jako generátor nebo brzda. Jako generátor pracuje aynchronní motor tehdy dojde-li ke zvýšení jeho otáček nad ynchronní otáčky (<0), motor je ve mylu točivého magnetického pole roztáčen například vodní turbínou nebo zátěží. Stroj je chopen dodávat činný výkon, avšak ze ítě odebírá magnetizační proud (jeho velikot je možné omezit kondenzátory). Kmitočet napětí je dán kmitočtem ítě, pouze množtví vyráběného činného výkonu je závilé na otáčkách ( pokleem otáček kleá činný výkon). Aynchronní generátor nevyžaduje přenou regulaci otáček jako ynchronní generátory elektráren, proto je používá u malých vodních elektráren. Jako brzda (zpomaluje pohon) pracuje aynchronní troj otáčí-li e magnetické pole tatoru proti otáčkám rotoru ( >). Brzdný moment není tálý a proud odebíraný ze ítě je větší než při záběru. Kompenzace Jednou ze špatných vlatnotí aynchronních motorů je malý účiník co ϕ (velký fázový poun ϕ) nezatížených motorů. Tento problém e odtraňuje kompenzací, tj. připojením zátěže kapacitního charakteru. Špatný účiník zvětšuje úbytky napětí na vedeních, neumožňuje plně využít výkonů tranformátorů, generátorů a přenoových možnotí vedení. Kompenzace může být jednotlivá (viz obrázek), kdy kompenzační kondenzátory jou připojeny k vinutí motoru. kupinové kondenzace je kondenzátorová baterie připojena k podružnému rozvaděči, přívodní vedení ke kondenzátorům e pak muí vybavit vypínačem a jitit. Při centrální kompenzaci je kondenzátorová baterie připojena k hlavnímu rozvaděči, opět muí být vybavena vypínačem a jištěním. Při kupinové a centrální kompenzaci muí být z bezpečnotních důvodů kondenzátory vybaveny vybíjecími rezitory (při jednotlivé kompenzaci e kondenzátory vybíjí pře vinutí troje) zajišťujících vybití kondenzátorů po jejich odpojení od ítě. Při manipulaci kondenzátory muí být vorky kondenzátorů zkratovány! Pro doažení většího kompenzačního výkonu e přednotně kompenzační kondenzátory zapojují do trojúhelníku. Pro velikot proudu kondenzátoru platí: I C =ω.c. [A; rad. -,F,V] I C =.π.f.c. [A; Hz,F,V] Pro průmylový kmitočet f=50hz platí: I C =34.C. [A; rad. -,F,V] IC 6 C = 0 [µf, A, V] 34 kde: C kapacita kondenzátoru v µf, I C požadovaný kompenzační proud jedné fáze - družené napětí ítě