Představení a používání přeinstalovaných aplikací
Teoretický úvod Podobně jako produkty společnosti Microsoft, tedy Windows, jakékoliv řady jsou i Linuxové distribuce vybaveny ještě větším množstvím programů. Jsou ale více uzpůsobeny pro použití v duchu filosofie UNIX-like systémů, tedy jednu aplikaci pro jeden účel. Nejedná se tedy o nějak zvlášť provázané aplikace. Linuxová distribuce CentOS je tak zcela připravený operační systém pro běžnou práci. Většinou se ale setkáváme s licenčními problémy, a tak skutečně vše co byste očekávali od systému, zde nenajdete. Typickým případem jsou kodeky k přehrávání videa hudby. Aplikace jsou zpravidla jiné pro prostředí KDE, GNOME nebo třeba Xfce. Plní sice stejný účel ale najdete málo aplikací, které zároveň používá KDE, GNOME a ještě Xfce najednou. Většinou se také stává, že distribuce byť vyjde, jako zcela nová obsahuje zastaralé balíčky. Zpravidla tomu je tak u internetových prohlížečů, ale i verzí jader. Konkrétně u jádra je to způsobeno posloupností nutných úprav a případného ladění než se nasadí do finální verze. Souhlasím ovšem s tím, že si můžete bez problémů zkompilovat své vlastní jádro a může Vám fungovat zcela bez problémů. Dále můžete používat celou řadu aplikací, které jsou dodávány v rámci jádra. Samozřejmostí jsou síťové nástroje. Určitě také můžete využít několik aplikovaných programovacích jazyků. Jmenujme např.: Perl, Bash. Máte také možnost použití plnohodnotné konzole, na rozdíl od Windows. Přímo lze využít i takové nástroje jako je awk nebo sed. Podobně jako u Windows i na Linuxu, je možné přistupovat ke vzdáleným PC a zařízení. A to jak z prostředí terminálu, tedy SSH a někdy ještě Telnet, tak prostřednictvím vzdálené plochy. Na rozdíl od Windows, jsou Linuxové možnosti v tomto ohledu poněkud zajímavější. 2
Zadání cvičení 1. Prozkoumejte předinstalované aplikace a zjistěte jejich uspořádanost. 2. Vytvořte zástupce několika programů na ploše. Na druhé ploše vytvořte další zástupce. Po splnění úkolu plochy porovnejte. 3. Vyzkoušejte program Archive manager - program pro archivaci souborů a složek. Vytvořte archiv, který bude obsahovat složku Downloads z Vaší domovské složky (/home/fimuhk/), tento archiv poté rozbalte pomocí programu Ark do složky tmp (/tpm/). Jako kompresní formát ponechte automatický. Jméno archivu je libovolné. Archiv uložte do složky Downloads v domovské složce. 4. BONUS - prozkoumejte co dokáže aplikace KMag. 5. Prozkoumejte podsložku Graphics. Poté pomocí programu KolourPaint nakreslete libovolný malý obrázek. Tento obrázek uložte v libovolném formátu. Tento obrázek nastavte jako tapetu na pozadí. 6. a) Prozkoumejte podsložku Internet. Zaměřte se nejprve na komunikační programy, a sice Kopete a Pidgin, pokud máte icq účet můžete vyzkoušet jejich funkčnost. b) Dále se zaměřte na předinstalované internetové prohlížeče, prohlížeč Firefox jistě znáte, zkuste také Konqeror. c) Pro sdílení plochy zkuste použít program Krfb. K připojení pak budete potřebovat program, který podporuje VNC. d) Jestliže chcete používat poštovní programy, máte možnost použít předinstalované aplikace Evolution pro GNOME a Kmail pro KDE. Program Kmail naleznete v podsložce Internet, program Evolution potom v podsložce Office. 7. Nyní prozkoumejte podsložku Office. a) CentOS obsahuje předinstalovaný kancelářský balíček OpenOffice, velmi známí program. Prozkoumejte. Prostředí je velmi podobné k prostředí známému z kancelářského balíčku Microsoft Office. b) b) Pro zprávu kontaktů a osobního plánování vyzkoušejte dva programy konkrétně: Kontact a Korganizer. 8. Prozkoumejte podložku Programming. V této podsložce se ve výchozí instalaci nachází pouze jediný program: Akonadi Console. 9. Prozkoumejte předposlední podsložku Sound & Video. Tato podsložka obsahuje programy určené pro přehrávání audia a videa ale také vypalovací programy, nástroje pro zpracování zvuku apod. 10. Podslední podsložka je System Tools, obsahuje množství užitečných nástrojů. a) Prozkoumejte programy Disk usage analyzer a Disk utility. Druhý jmenovaný Vám poskytne množství informací o připojených zařízeních, typicky o HDD a optických mechanikách. Zkuste např. pomocí tohoto nástroje pojmenovat připojený HDD (resp. oddíl, kteý má velikost 21GB). b) Dále můžete naleznout nástroje pro správu systému, např.: KSystemLog - program pro sledování logů systému (zjistěte z jakého souboru čte záznamy). Velmi mocný nástroj je Konzole, ze které můžete ovládat celý systém. Dále např. Krusader, program pro správu uživatelů a v neposlední řadě program System monitor, který monitoruje využití systémových prostředků. c) Program konzole, pomocí tohoto programu zkuste zjistit obsazení paměti celého systému. 11. Spouštění aplikací z terminálu. 12. Možnosti vzdáleného spouštění aplikací pomocí Telnet a SSH. 3
a) Telnet b) SSH i. Nejprve se tedy přihlašte pomocí SSH na vzdálené PC. ii. Zkontrolujte zda-li je nastaven forwarding na X serveru vzdáleného PC. iii. Nyní můžete spouštět programy na vzdáleném PC a zobrazovat je na PC, ze kterého se přihlašujete. Zobrazte libovolný program. 4
Řešení: 1. Prozkoumejte předinstalované aplikace a zjistěte jejich uspořádanost. Předinstalované aplikace jsou rozděleny do 3 resp. 2 základních kontejnerů. Prvním z nich je kontejner s názvem Applications druhý System. Zmínili jsme ovšem celkem 3. Třetí kontejner je pouze odkaz na správce souborů GNOME, který se nazývá Nautilus. Budeme se dále věnovat především prvnímu kontejneru tedy Applications, kontejner System budeme probírat podrobněji až v 10. tématu. Již v předchozích cvičeních jste se dozvěděli, že aplikace, které před svým názvem mají písmeno K, jsou určeny pro prostředí KDE. To ovšem nezakazuje jejich použití v jiných okenních manažerech jako je např.: GNOME, Xfce nebo Enlightment. Kontejner Applications obsahuje několik setříděných podnabídek s dalším software. Najdete všechen základní software k běžné práci, od balíků určených ke kancelářské práci, tedy OpenOffice, přes přehrávač hudby a videa nástroje pro správu archivů. Internetový prohlížeč je samozřejmostí. 2. Vytvořte zástupce několika programů na ploše. Na druhé ploše vytvořte další zástupce. Po splnění úkolu plochy porovnejte. 3. Vyzkoušejte program Archive manager - program pro archivaci souborů a složek. Vytvořte archiv, který bude obsahovat složku Downloads z Vaší domovské složky (/home/fimuhk/), tento archiv poté rozbalte pomocí programu Ark do složky tmp (/tpm/). Jako kompresní formát ponechte automatický. Jméno archivu je libovolné. Archiv uložte do složky Downloads v domovské složce. Program naleznete V kontejneru Applications => Accessories => Archive manager. Prvním krokem je vytvoření archivu. 5
Program Vám nepovolí přidat do archivu prázdnou složku, je tedy nutné složku Downloads naplnit. Když jste vytvářeli archiv, ponechávali jsme automatický kompresní formát. Vytvořený archiv má příponu.tar.gz. Lze ho změnit pouze tak, že znovu archiv uložíte jako, tzn. pod jiným formátem. Archiv, který jste uložili do složky Downloads. Nyní otevřeme další nástroj pro práci s archivy, a sice Ark. Nástroj Ark nalezne na stejném místě jako Archive manager. Program je určený pro prostředí KDE, což je patrné z jeho vzhledu, používá totiž Qt knihovnu. 6
Program je velmi intuitivní a už v základním nastavení zobrazuje stromovou strukturu pro lepší orientaci v archivu. Pomocí tlačítka rozbalit, rozbalte celý archiv do složky tmp (/tmp/). 4. BONUS - prozkoumejte co dokáže aplikace KMag. Tuto aplikaci naleznete v podsložce Accessories. 5. Prozkoumejte podsložku Graphics. Poté pomocí programu KolourPaint nakreslete libovolný malý obrázek. Tento obrázek uložte v libovolném formátu. Tento obrázek nastavte jako tapetu na pozadí. 7
6. Podsložka Internet. a) Prozkoumejte podsložku Internet. Zaměřte se nejprve na komunikační programy, a sice Kopete a Pidgin, pokud máte icq účet můžete vyzkoušet jejich funkčnost. b) Dále se zaměřte na předinstalované internetové prohlížeče, prohlížeč Firefox jistě znáte, zkuste také Konqeror. Pozn.: Firefox může být někdy pojmenován jako Iceweal, zpravidla je tomu tak u distribuce Debian, je to způsobeno licenčními podmínkami. c) Pro sdílení plochy zkuste použít program Krfb. K připojení pak budete potřebovat program, který podporuje VNC. V našem případě využijte program KRDC. 8
Postup: Nejprve musíte vytvořit pozvánku pro přístup na vzdálenou plochu pomocí programu Krfb. Tuto akci provedete pomocí tlačítka Nová osobní pozvánka, zobrazí se okno s příhlašovacími údaji, které jsou potřeba k připojení. Vytvořené údaje můžou vypadat např. takto: Hostitel: 192.168.95.130:5900 Heslo: avle-3gt Čas vypršení: 10/16/11 10:04 AM Ve druhém kroku spustíme program KRDC. Program umožňuje připojit se pomocí protokolu VNC (Virtual Network Computing) a RDP (Remote Desktop Protocol). Ve výchozím nastavení je program nastaven pro protokol VNC. Do pole VNC (umístěné přímo pod menu) zadáme adresu, kterou vygeneroval program Krfb a stiskneme Enter. Program nás vyzve ke zvolení kvality připojení, případně k uložení hesla pomocí systému Kwallet. V dalším dialogu dáme přijmout spojení a vložíme heslo, které vygeneroval program Krfb. Po ověření jsme připojeni ke vzdálené ploše. 9
d) Jestliže chcete používat poštovní programy, máte možnost použít předinstalované aplikace Evolution pro GNOME a Kmail pro KDE. Program Kmail naleznete v podsložce Internet, program Evolution potom v podsložce Office. 7. Nyní prozkoumejte podsložku Office. a) CentOS obsahuje předinstalovaný kancelářský balíček OpenOffice, velmi známý program. Prozkoumejte. Prostředí je velmi podobné k prostředí známému z kancelářského balíčku Microsoft Office. b) Pro zprávu kontaktů a osobního plánování vyzkoušejte dva programy konkrétně: Kontact a KOrganizer. 10
8. Prozkoumejte podložku Programming. V této podsložce se ve výchozí instalaci nachází pouze jediný program: Akonadi Console. Akonadi je centrální server, který se používá pro správu a ukládání tzv. PIM informací. Jedná o informace o plánování času, kontaktů apod. Akonadi se prozatím nebude více zabývat. 9. Prozkoumejte předposlední podsložku Sound & Video. Tato podsložka obsahuje programy určené pro přehrávání audia a videa ale také vypalovací programy, nástroje pro zpracování zvuku apod. Pokud máte webkameru na svém PC můžete využít nástroj Cheese, který je určený pro ovládání právě webkamer. Rozhodně vyzkoušejte vypalovací program K3b, který je už velmi schopný a pokročilý. 11
10. Podslední podsložka je System Tools, obsahuje množství užitečných nástrojů. a) Prozkoumejte programy Disk usage analyzer a Disk utility. Druhý jmenovaný Vám poskytne množství informací o připojených zařízeních, typicky o HDD a optických mechanikách. Zkuste např. pomocí tohoto nástroje pojmenovat připojený HDD (resp. oddíl, který má velikost 21GB). Řešení: Oddíl naleznete v seznamu připojených zařízení vlevo. Po označení tohoto oddílu zvolíte Edit Filesystem Label. b) Dále můžete naleznout nástroje pro správu systému, např.: KSystemLog - program pro sledování logů systému (zjistěte z jakého souboru čte záznamy). Velmi mocný nástroj je Konzole, ze které můžete ovládat celý systém. Dále např. Krusader, program pro správu uživatelů a v neposlední řadě program System monitor, který monitoruje využití systémových prostředků. 12
c) Program konzole, pomocí tohoto programu zkuste zjistit obsazení paměti celého systému. Pokud nevíte, který příkaz použít podívejte se na obrázek. Jak pracuje parametr -m zjistíte z nápovědy k příkazu. 11. Spouštění aplikací z terminálu. Jako první krok je potřeba ověřit, kam (na který display) se na Vašem běžícím X serveru budou aplikace zobrazovat. Ověření provedete pomocí příkazu: [FimUHK@localhost ] $ echo $DISPLAY :0.0 [FimUHK@localhost ] $ Hodnota proměnné $DISPLAY je tedy :0.0. V případě, že tato proměnná neobsahuje žádnou hodnotu, můžete jí doplnit sami pomocí příkazu: [FimUHK@localhost ] $ export DISPLAY=:0.0 Nyní víte, kam se budou aplikace zobrazovat. Spuštění aplikace na pozadí provedete pomocí tohoto vzoru: VZOR: [FimUHK@localhost ] $ aplikace & PŘÍKLAD: [FimUHK@localhost ] $ firefox & 13
Jestliže vyzkoušíte tento zápis aplikace firefox se spustí ale zároveň je konzole dále použitelná pro další příkazy. Jestliže napíšete pouze příkaz firefox, pak konzoly nemůžete dále používat, jen pro ladící účely. Protože některé program můžou vypisovat chybová a jiný hlášení právě do konzole. V případě druhého spuštění tedy bez znaku & zavřete konzoly, pak se ukončí i program jejím prostřednictvím spuštěný. Budeme dále věnovat spuštění na pozadí. Zkuste si ještě jednou spustit tento příkaz: [FimUHK@localhost ] $ firefox & Jak nyní ověříte, že příkaz se skutečně provedl a je správně zapsán do běžících procesů? Ověření provedete příkazem: [FimUHK@localhost ] $ jobs [1]+ Running firefox & Z tohoto příkazu tedy zjistíte s jakým číslem procesu se aplikace spustila. Program pak můžete ukončit pomocí příkazu: [FimUHK@localhost ] $ kill %1 Jestliže znovu provedete příkaz: [FimUHK@localhost ] $ jobs nevrátí Vám žádný výstup. Může se stát, že ještě předtím Vám vrátí výstup o ukončení aplikace: [FimUHK@localhost ] $ jobs [1]+ Terminated firefox & 14
12. Možnosti vzdáleného spouštění aplikací pomocí Telnet a SSH. TIP: změnu názvu PC můžete provést např. pomocí: i) [root@localhost ] # hostname -v NOVE_JMENO ii) [root@localhost ] # edit /etc/sysconfig/network [root@localhost ] # service network restart iii) [root@localhost ] # echo NOVE_JMENO > /proc/sys/kernel/hostname Pro efekt je někde potřeba zavřít konzolové okno a znovu ji spustit. Restartovat PC není třeba. a) Telnet Prvním krokem, který je třeba provést je zjištění, který display budete používat. Tento krok jsme provedly již v předchozí úloze. Vaše adresa se bude skládat z názvu PC a čísla display: localhost:0 Druhým krokem, který je potřeba provést je zjistit, zda-li váš X server podporuje síťové komunikace proveďte pomocí programu: [FimUHK@localhost ]$ ps aux grep Xorg root 1941 0.0 2.1 54276 44972 tty1 Ss+ 11:14 0:04 /usr/ bin/xorg :0 -nr -verbose -auth /var/run/gdm/auth-for-gdm-d9skms/database vt1 -nolisten tcp ericfj 6034 0.0 0.0 4212 724 pts/0 R+ 12:21 0:00 grep Xorg Pokud dostanete podobný výstup tak nemáte povolenou komunikaci TCP v X serveru; jedná se o parametr -nolister tcp. Je tedy potřeba tuto komunikace povolit, konkrétně je třeba upravit soubor /etc/gdm/custom.conf POZOR: gdm pouze v případě, že používáte prostředí GNOME, pro KDE je kdm! Soubor upravte takto: [FimUHK@localhost ]$ su Password: [root@localhost ]# gedit /etc/gdm/custom.conf kde doplníte řádek v sekci [security] takto: 15
DisallowTCP=false soubor uložte a restartujte PC. Zkuste znovu příkaz [FimUHK@localhost ~]$ ps aux grep Xorg Parametr -nolisten tcp již není přítomen. Jako další krok provedeme přidání vzdáleného počítače do seznamu xhost: [FimUHK@localhost ]$ xhost +remote1 a poté se již můžeme přihlásit pomocí telnet: [FimUHK@localhost ]$ telnet -l user remote1 Pozn.: user je účet na vzdáleném PC. Telnet také není povolen na CentOS, někdy také není už instalovat, je tomu tak z bezpečnostních důvodů. Nyní jste přihlášeni do vzdáleného PC a je nutné nastavit hodnotu proměnné $DISPLAY: [FimUHK@remote ]$ export DISPLAY=localhost:0 Pozn.: localhost je název PC, ze kterého jsme se původně přihlašovali. V této chvíli budou všechny aplikace spuštěné na vzdáleném PC zobrazeny na PC, ze kterého se přihlašujete. Dávejte velký pozor na to, co budete provádět na vzdáleném PC a nezapomínejte na to, že jste přihlášeni právě na vzdáleném PC, jinými slovy, když budete cokoliv upravovat vzpomeňte si na to na kterém počítači upravuje konfiguraci! b) SSH Druhou možností - podstatně bezpečnější - je SSH. Při použití SSH je třeba zkontrolovat jednu věc, zda-li vzdálený X server umožňuje forwarding. 1. Nejprve se tedy přihlašte pomocí SSH na vzdálené PC: [FimUHK@localhost ]$ ssh -X user@remote1 user@remote1 password: Pozn.: Parametr -X umožňuje forwarding X serveru. user a remote1 je název uživatele a vzdáleného stroje. 2. Zkontrolujte zda-li je nastaven forwarding na X serveru vzdáleného PC: 16
Pokud ne upravte toto nastaveni pomocí editoru nano. V posledním kroku ověřte hodnotu proměnné $DISPLAY. Musí být na localhost:0 3. Nyní můžete spouštět programy na vzdáleném PC a zobrazovat je na PC, ze kterého se přihlašujete. Kupříkladu: [user@remote1 ]$ xterm & Pozn.: Pro správnou funkčnost ověřte zda-li je nainstalován balíček xorg-x11-auth, který je nutný pro forwarding. Ověřte také zda-li je forwarding zapnut i na ostatních PC na které se budete přihlašovat. 17