VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA INFORMOVANOST VEŘEJNOSTI O AUTOMATICKÉM EXTERNÍM DEFIBRILÁTORU JAKO SOUČÁST ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií INFORMOVANOST VEŘEJNOSTI O AUTOMATICKÉM EXTERNÍM DEFIBRILÁTORU JAKO SOUČÁST ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE Bakalářská práce Autor: Kateřina Caklová Vedoucí práce: Mgr. Lukáš Cakl Jihlava 2016

ABSTRAKT Bakalářská práce mapuje úroveň znalostí kardiopulmonální resuscitace a využívání automatizovaného externího defibrilátoru u široké veřejnosti Teoretická část se věnuje rozdělení kardiopulmonální resuscitace, základní neodkladné resuscitaci a jejich postupů, automatizovanému externímu defibrilátoru a časné defibrilaci. Praktická část popisuje výzkum metodou dotazníkového šetření provedeného u široké veřejnosti. Výzkumná část obsahuje stanovené výzkumné otázky a výsledky jednotlivých otázek z anonymního dotazníku. Získaná data byla graficky zpracována do tabulek a grafů. KLÍČOVÁ SLOVA Základní neodkladná resuscitace, defibrilace, automatizovaný externí defibrilátor.

ABSTRACT Bachelor thesis maps the level of knowledge of cardiopulmonary resuscitation and use an automated external defibrillator to the general public. The theoretical part deals with the distribution of cardiopulmonary resuscitation, basic resuscitation and procedures, automated external defibrillator and early defibrillation. The practical part describes the research method survey carried out among the general public. The research section includes a set of research questions and results for individual questions from anonymous questionnaire. The obtained data were graphically processed into tables and graphs. KEY VORDS Basic cardiopulmonary resuscitation, defibrillation, automated external defibrillator.

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce panu Mgr. Lukášovi Caklovi za odborné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce. Děkuji celé své rodině a za trpělivost a podporu po celou dobu studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 25. 4. 2016 Podpis...

OBSAH ÚVOD... 9 1 SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE... 10 1.1 ROZDĚLENÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE... 10 1.2 HISTORICKÉ MEZNÍKY RESUSCITACE... 11 1.2.1 HISTORIE DEFIBRILACE... 12 1.2.2 VÝVOJ GUIDELINES... 12 1.3 NOVÁ DOPORUČENÍ DLE GUIDELINES 2015... 14 1.4 PŘÍČINY NÁHLÉ ZÁSTAVY OBĚHU... 15 1.4.1 IDENTIFIKACE NÁHLÉ ZÁSTAVY OBĚHU... 15 1.4.2 ROZPOZNÁNÍ PORUCHY ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ... 15 1.5 ŘETĚZEC PŘEŽITÍ... 16 1.5.1 KLÍČOVÉ PŘEDPOKLADY ŘETĚZCE PŘEŽITÍ... 16 1.6 ZÁKONNÉ NEPOSKYTNUTÍ PRVNÍ POMOCI... 17 1.7 POSTUPY ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE... 18 1.7.1 POSTUP PŘI ZÁKLADNÍ NEODKLADNNÉ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI U DOSPĚLÝCH... 18 1.7.2 POSTUP PŘI ZÁKLADNÍ NEODKLADNNÉ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI U DĚTÍ... 18 1.8 ZÁKLADNÍ NEODKLADNÁ RESUSCITACE S POUŽITÍM AUTOMATIZOVANÝCH EXTERNÍCH DEFIBRILÁTORŮ... 19 1.8.1 DEFIBRILACE... 19 1.8.2 VYUŽITÍ AUTOMATICKÉHO EXTERNÍHO DEFOBRILÁTORU... 20 1.8.3 POSTUP ZÁKLADNÍ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE DOSPĚLÝCH S AUTOMATICKÝM EXTERNÍM DEFIBRILÁTOREM... 21 1.8.4 ZÁKLADNÍ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE U DĚTÍ S AUTOMATICKÝM EXTERNÍM DEFIBRIRÁTOREM... 22 1.9 NEZÁHAJENÍ A UKONČENÍ KARDIOPULMONÁRNÍ RESUSCITACE... 23 1.9.1 KONTRAINDIKACE ZAHÁJENÍ RESUSCITACE... 23 1.9.2 INDIKACE K UKONČENÍ RESUSCITACE... 23 1.10 TELEFONICKY ASISTOVANÁ NEODKLADNÁ RESUSCITACE... 24 1.10.1 INDIKACE A KONTRAINDIKACE K ZAHÁJENÍ TELEFONICKY ASISTOVANÉ RESUSCITACE... 24 1.10.2 POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ TELEFONICKÉ NEODKLADNÉ RESUSCITACE... 24 1.10.3 UKONČENÍ TELEFONICKY ASISTOVANÉ NEODKLADNÉ RESUSCITACE... 25

2 VÝZKUMNÁ ČÁST... 26 2.1 CÍLE VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY... 26 2.2 METODIKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ... 27 2.3 CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ. 27 2.4 METODA VÝZKUMU... 27 2.5 PRŮBĚH VÝZKUMU... 27 2.6 ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT... 28 2.7 VÝSLEDKY VÝZKUMU... 28 2.8 DISKUZE... 51 2.9 NÁVRH ŘEŠENÍ NEDOSTATKŮ... 58 2.9.1 SOUHRN NÁVRHŮ... 58 ZÁVĚR... 59

ÚVOD Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí žen a mužů v Evropě. Jsou odpovědné za téměř polovinu všech úmrtí, což znamená přes 4,35 milionů úmrtí ročně v 52 členských státech v evropském regionu a přes 1,9 milionu úmrtí ročně v Evropské unii. (Evropská Charta pro zdraví srdce, 2013). Je velmi důležité včasné zahájení neodkladné resuscitace a to zejména laiky, kteří jsou u srdeční zástavy zpravidla jako první a důležitosti použití automatických externích defibrilátorů, které zvyšují šanci na přežití až několikanásobně. Téma bakalářské práce jsem si zvolila, jelikož mě tato tématika velice zajímá a protože náhlá zástava srdce může postihnout kohokoliv, kdekoliv a kdykoliv, a často se tak stane bez jakéhokoliv varování. Na náhlou zástavu srdce přitom existuje jasný a velmi účinný recept včasná defibrilace. Přesto náhlou zástavu srdce přežije méně než 5 % postižených, a to především proto, že se k nim pomoc v podobě defibrilátoru nedostane včas. Má-li být naděje na záchranu života postižené osoby zachována, musí jí být defibrilace poskytnuta během několika minut. Mockrát se zamýšlím nad tím, proč tak často veřejnost neposkytuje první pomoc, i přesto, že je to jednoduchý postup, který může zachránit byť jen jediný lidský život. Spousta laiků se s touto problematikou setkává jen ojediněle a bez předchozího proškolení, proto v nich vzniká obava a strach ze špatného provedení a ublížení postižené osobě. Každý člověk, by měl být schopen v situaci, kdy dojde k zástavě oběhu, akutně a efektivně zasáhnout. Proto by znalost postupů při základní neodkladné resuscitaci a postupů použití automatického externího defibrilátoru, měla být nezbytná nejen pro zdravotníky, ale i pro laiky. Jsem přesvědčena o důležitosti v poskytování informací o neodkladné resuscitaci, jejich novinkách a důležitosti používání automatického externího defibrilátoru v rámci školení o základní neodkladné resuscitaci s praktickou zkouškou. Je důležité, aby se postupy v základní neodkladné resuscitaci staly pro laickou veřejnost rutinní záležitostí. Touto prací bych chtěla v teoretické části srozumitelně popsat zásady provádění základní neodkladné resuscitace a možnosti použití automatizovaného externího defibrilátoru (AED). V empirické části práce jsem si dala za cíl zmapovat znalosti veřejnosti v problematice základní neodkladné resuscitace a možnosti použití AED. 9

1 SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE Neodkladná kardiopulmonální resuscitace je soubor na sebe navazujících postupů sloužících k neprodlenému obnovení oběhu okysličené krve u osoby postižené náhlým selháním jedné nebo více základních životních funkcí s cílem uchránit před nezvratným poškozením zejména mozek a myokard. (Kelnerová et al., 2007) Nepřímá srdeční masáž dočasně nahrazuje výkon srdce jako pumpy a umělá plicní ventilace spontánní dýchání. Neodkladná resuscitace má za úkol zachránit život a obnovit předchozí zdravotní stav, minimalizovat fyzickou a psychickou bolest a vyloučit trvalé následky. (Pokorný et al., 2010) 1.1 ROZDĚLENÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE Neodkladná resuscitace se dělí do dvou skupin, dle toho, kdo ji vykonává a v jakých podmínkách je prováděna. Zda je to laik v terénu, nebo speciálně školený zdravotník se specifickými pomůckami. (Vaněk et al., 2002) Do první skupiny patří - Základní neodkladná resuscitace (Basic Life Support), kterou provádí občané v terénu. Jde o laickou první pomoc bez pomůcek. Druhá skupina zahrnuje Rozšířenou neodkladnou resuscitaci (Advance Life Support), která navazuje na základní neodkladnou resuscitaci již speciálně školeným zdravotnickým personálem za použití standardních i specifických pomůcek, přístrojů, léků s následným transportem postiženého do zdravotnického zařízení. Jde o odbornou první pomoc (Kelnerová et al., 2012) Pro účely bakalářské práce bude kardiopulmonální resuscitace zaměřena pouze na laickou neodkladnou resuscitaci (Basic Life Support dále jen BLS). 10

1.2 HISTORICKÉ MEZNÍKY RESUSCITACE V historii lidstva se vždy hledaly možnosti, jak oživit mrtvé, ale prakticky až do konce 18. století byla náhlá smrt zpravidla smrtí konečnou a neovlivnitelnou. Přesto vzniklo mnoho postupů oživování, z nich některé byly shledány neúčinné a z toho důvodu byly následně zapomenuty. Některé se však v různých modifikacích využívají dodnes. Ještě před koncem 19. století byla srdeční masáž výjimečná. Přesto byla již popsána přímá i nepřímá srdeční masáž, bylo celé toto období až do poloviny 20. století, bez významnějšího rozvoje a také bez použití těchto pokrokových poznatků. (Klementa et al., 2014) 365-1492 před Kristem: Ve starověkém Egyptě se poprvé objevuje možnost otevření dýchacích cest. Tento rituál je zmiňován na Huneferově papyru z roku 1370 před Kristem. Na tomto papyru zobrazené pomůcky byly úspěšně vyzkoušeny jako laryngoskopy, jiné by mohly být intubačními kanylami. Z roku 1275 před Kristem bylo na reliéfu, znázorňujícím průběh bitvy u Kadéše, pravděpodobně poprvé zobrazeno otevření dýchacích cest pomocí záklonu hlavy. V Izraeli byly první zmínky o resuscitaci zaznamenány v Bibli okolo 800 let před Kristem. Zprůchodnění dýchacích cest otevřením trachey řezem k úlevě se dusících, uvádí Homér v roce 356 před Kristem. Popisuje způsob provedení incize trachey a současně zmiňuje Alexandra Velikého, který protětím průdušnice vojákovi, dusícího se kostí, zachránil život. (Klementa et al., 2014) 980-1037: Avicenna ve svém díle Kánon popsal použití endotracheální intubace u dyspnoe. (Polllak, 1973) 1744: První lékařská zpráva o resuscitaci. Britský chirurg Tossach použil metodu insuficience vzduchu do plic dýchání z úst do úst. 1858: Umělé dýchání podle Silvera-Brosche. Bylo popsáno umělé dýchání pohybem a současnou manipulací horních končetin přitlačovaných poté na hrudník. Tato metoda se v praxi uplatňovala po dalších sto let. 1891: První dobře zdokumentovaná nepřímá masáž hrudníku u lidí během kardiopulmonální resuscitace, kterou provedl Dr. Friedrich Maass. 1992: Založení mezinárodního vědeckého výboru pro resuscitaci. International Committe on Resuscutatio ILCOR (Klementa et al., 2014) 11

1.2.1 HISTORIE DEFIBRILACE 1775: Peter Christian Abildgaard usmrtil kohouta výbojem elektrického proudu do hlavy, opětovný výboj do hlavy zvířete byl bez výsledku. Poté aplikoval výboj mezi sternum a páteř, kohout vyskočil a utekl. 1788: Získal Charles Kite ocenění za svou práci o užití elektřiny při oživení zdánlivě mrtvých osob. Jedná se o první záznam o defibrilaci srdce. Ve své práci zdůraznil, že hlavním úspěšným prvkem správné resuscitace je čas, od této doby je včasný zásah hlavním principem resuscitace. (Skopal, 2006) 1888: Klinický lékař Mac William vyslovil teorii, že fibrilace komor by mohla způsobit zástavu srdce a tedy náhlé úmrtí. 1932: Vyvinul Dr. William Bennet Kouwenhoven první zařizení pro defibrilaci srdce pomocí elektrického výboje. 1947: Chirurg Claude Beck úspěšně defibriloval při otevřeném hrudníku lidské srdce. 1956: První úspěšná externí defibrilace lékaři Peterem Safarem a Jamesem Elamem. 1960: Skupina tří lékařů Williem Bennet Kounwenhoven, Guy Knickerbocker a James Jude náhodně přišli v experimentu při defibrilaci u psů na efekt kompresí hrudníku manualními elektrodami defibrilatoru, kterými dosáhly pulzu na femorální tepně. 1963: Doc.MUDr.Bohumil Peleška DrSc. ve své doktorské disertaci shrnuje několikaleté výsledky výzkumu defibrilace a formuje Peleškovy zákony defibrilace, týkající se vztahu tvaru výbojových vln na účinnost a bezpečnost defibrilace. Založil výzkumný ústav, kde byly vyvinuty prvé české defibrilátory, včetně přenosných. 1990: První program časné defibrilace. V USA byly zaváděny první programy časného přístupu veřejnosti k defibrilaci. (Klementa et al., 2014) 1.2.2 VÝVOJ GUIDELINES Guidelines je celosvětová směrnice pro resuscitaci, kterou společně vydávají tyto tři světové organizace v oblasti neodkladné resuscitace: ERC European Resusciation Council (Evropská rada pro resuscitaci), ILCOR International Liaison Commette on Resusciation (Mezinárodní koordinační orgán pro resuscitaci), AHA American Heart Association. Pro vznik Guidelines byla provedena úprava vlastního resuscitačního postupu a aktivován 12

záchranný řetězec s laickou resuscitací a defibrilací. Dnes jsou známé Guidelines 2000, 2005, 2010 a nejnovější 2015 2000: Na doporučení tří vůdčích autorit v oblasti neodkladné resuscitace ERC, AHA a ILCOR byla provedena nejen poslední dosud platná úprava vlastního resuscitačního postupu, ale i aktivace záchranného řetězce, včetně laické resuscitace a defibrilace. Výrazným doporučením bylo provádět defibrilaci AED (automatické externí defibrilátory) již na úrovni základní neodkladné resuscitace prováděné vyškolenými a vycvičenými nezdravotníky. Tato celosvětová směrnice má název Guidelines 2000 a každých pět let je inovována. 2005: Hlavní důraz je kladen na kvalitní provádění nepřímé srdeční masáže. Laická pomoc by měla být zahájena rozpoznáním náhlé zástavy oběhu. (Černý et al., 2011) 2010: Změny v nových doporučeních vycházejí z důkladného přehodnocení nových vědeckých poznatků v oblasti resuscitační medicíny a snahy o zjednodušení stávajících Guidelines 2005. Nejdůležitějším postupem základní i rozšířené nedokladné resuscitace zůstává nadále kvalitní nepřímá srdeční masáž. Komprese hrudníku musí být prováděny rázně do hloubky alespoň 5 centimetrů a frekvencí nejméně 100krát za minutu. Velký důraz je kladen na častější používání automatizovaných externích defibrilátorů a zvýšení dostupnosti přístrojů k provedení časné defibrilace. (Truhlář, 2011) 2015: Na podkladě výzkumu, studií, rozvoji techniky v oblasti neodkladné resuscitace, dochází pravidelně k vytváření a změnám v doporučených postupech Guidelines, které jsou přijímány odbornými společnostmi na celém světě. (Guidelines, 2015). Postup Guidelines 2015 je popsán v další kapitole. 13

1.3 NOVÁ DOPORUČENÍ DLE GUIDELINES 2015 Nová doporučení pro resuscitaci ERC 2015, která jsou založená na nových vědeckých důkazech publikovaných od poslední revize doporučení v roce 2010. Pro laické zachránce zůstává klíčová myšlenka velmi jednoduchá. Prof. Maaret Castrén, předsedkyně ERC, říká: Okamžitě stlačujte hrudník do dostatečné hloubky a rychle! Neztrácejte drahocenný čas! Pokud postižený nereaguje a nedýchá normálně, stlačujte střed hrudníku do hloubky minimálně 5 cm frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu. Stlačování hrudníku je v rámci resuscitace vůbec nejdůležitější činností. Zvládne to každý a to dokonce i děti. Tento jednoduchý postup je bezpečný a zvyšuje šanci na přežití. Laici, kteří jsou vyškoleni a mohou provádět umělé dýchání, střídají stlačování hrudníku s umělými vdechy v poměru 30 : 2. I v případě, kdy není umělé dýchání prováděno, je srdeční masáž nejdůležitější činností. Bez stlačování hrudníku dochází během 5 minut od kolapsu k nevratnému poškození mozkových buněk. Při tvorbě nových doporučení pro resuscitaci bylo v roce 2015 zrevidováno mnoho studií, které se zabývaly účinností různých resuscitačních procesů. Všechny studie, které poskytly přesvědčivé vědecké důkazy nebo potvrdily možnost léčbu zjednodušit, byly do nových doporučení použity. Kromě kvalitní srdeční masáže a zvyšování dostupnosti automatizovaných externích defibrilátorů (AED), které dnes najdeme na řadě veřejně přístupných míst, je kladen důraz na kvalitní výcvik v základní neodkladné resuscitaci s případným použitím AED nebo i bez něj. Nová doporučení ERC 2015 kladou velký důraz na používání AED, jehož obsluha je jednoduchá a díky hlasové nápovědě přístroj provede zachránce celým postupem až k dodání defibrilačního výboje, který je v časné fázi resuscitace velmi důležitý a mnoha lidem může zachránit život. Doporučení pro resuscitaci ERC 2015 potvrzují význam dalších úkonů během resuscitace, které zajišťují profesionální zachránci. Mezi tyto postupy patří správné zajištění dýchacích cest, farmakologická léčba nebo terapeutická hypotermie po obnovení krevního oběhu. Cílená regulace tělesné teploty po dobu minimálně 24 hodin po obnovení spontánního oběhu značně zvyšuje šance na úplné zotavení mozkových funkcí. Okamžitě zahájené a dostatečně hluboké komprese hrudníku, včasná defibrilace, zajištění dýchacích cest a cílená regulace tělesné teploty po resuscitaci mají v doporučených postupech pro resuscitaci 2015 svoje nezastupitelné místo. Prof. Castrén dodává: Pokud by všichni laici i zdravotníci absolvovali 14

správnou přípravu a dokázali používat získané znalosti a dovednosti v praxi, mohli bychom v Evropě zachránit navíc dalších 100 000 životů ročně. (Resuscitace, 2015) 1.4 PŘÍČINY NÁHLÉ ZÁSTAVY OBĚHU Na příčiny náhlé zástavy oběhu je možné nahlížet z několika pohledů. Pro klinickou praxi je nejpodstatnější dělení podle základního patofyziologického mechanizmu a podle toho, zda příčina zástavy je či není reverzibilní. Z hlediska základní patofyziologie se zástavy dělí na primárně kardiální a hypoxické. Primárně kardiální zástava (zástava oběhu začínající primární poruchou funkce myokardu) vede zpočátku k izolované tkáňové hypoxii nejcitlivějších orgánů (zejména mozku, ale i myokardu, ledvin apod.), zatímco globální hypoxie vzniká postupně tak, jak jednotlivé orgány spotřebovávají své lokální zásoby kyslíku. (Franěk, 2010) 1.4.1 IDENTIFIKACE NÁHLÉ ZÁSTAVY OBĚHU Zástava oběhu znamená zástavu přísunu kyslíku do mozku. Pokud již pacient v bezvědomí nebyl před vznikem zástavy typicky dochází velmi rychle (v řádu vteřin, nejvýše desítek vteřin) ke vzniku bezvědomí. Přechodně může dojít k excitačním jevům charakteru křečí či záškubů, které ale mívají jen velmi krátké trvání. Současně, vlivem ztráty centrální regulace, dochází k poruchám a postupně k úplnému odeznění dýchání. (Franěk, 2010) Indikací k okamžitému zahájení základní neodkladné resuscitace je stav, kdy postižený nereaguje na hlasité oslovení a zatřesení ramenem a nedýchá normálně, to znamená, že nedýchá vůbec nebo se nadechuje ojediněle nebo v nápadně dlouhých intervalech (terminální lapavé dýchání). (Česká lékařská společnosti, 2011) 1.4.2 ROZPOZNÁNÍ PORUCHY ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ Vědomí. Vyšetříme reakci postiženého na zevní podněty a zhodnotíme stav vědomí. Pohneme opatrně jeho ramenem a hlasitě se zeptáme, zda je v pořádku. Postižený reaguje slovní odpovědí nebo pohybem. Ponecháme jej v pozici, v jaké byl nalezen (za předpokladu, že je mimo aktuální nebezpečí), zhodnotíme jeho celkový stav a v případě potřeby poskytneme pomoc. Dál pravidelně kontrolujeme stav postiženého. Když postižený nereaguje, přivoláme pomoc z nejbližšího okolí. Pokud je to možné otočíme postiženého na 15

záda. Zajistíme průchodnost dýchacích cest záklonem hlavy a zvednutím brady postiženého. Dáváme si pozor na záklon hlavy při podezření na poranění krční páteře. (Pokorný, 2010) Dýchání. Zjistíme pohledem, poslechem a vnímáním dechu pohmatem. Pozorujeme, zda se hrudník zvedá a klesá. Posloucháme u úst postiženého dýchací šelesty a sledujeme, zda ucítíme na své tváři proud vydechovaného vzduchu. Vyšetříme a do deseti sekund zhodnotíme stav nemocného. Je-li normální dýchání zachováno, uložíme postiženého do zotavovací polohy. Pošleme pro pomoc a voláme tísňové číslo 155. Pravidelně kontrolujeme stav vědomí. Není-li dýchání přítomno či postižený nedýchá normálně, snažíme se přivolat někoho dalšího na pomoc. Oznámíme příhodu na tísňovou linku 155. Krevní oběh: pulz pacienta laici nekontrolují. Zdravotníci zkusí vyhmatat pulz na velkých tepnách, v případě pochybnosti zahájí neodkladnou resuscitaci nejpozději do 10 sekund. (Pokorný, 2004) 1.5 ŘETĚZEC PŘEŽITÍ Předpokladem kvalitního přežití je jen okamžitá a v jednotlivých fázích plynule navazující pomoc. K tomu slouží vytvořený řetězec přežití, který zdůrazňuje nezbytnost provedení řady úkonů v jejich časové posloupnosti, rychlé návaznosti a úplnosti, jako předpoklad úspěchu neodkladné resuscitace při zástavách oběhu zejména z kardiální příčiny. (Řetězec přežití, 2010) 1.5.1 KLÍČOVÉ PŘEDPOKLADY ŘETĚZCE PŘEŽITÍ Časný přístup, rychlá diagnóza, zastavení krevního oběhu prvním svědkem příhody, okamžité přivolání pomoci a telefonické volání na dispečink záchranné služby. Vyslání posádky záchranné zdravotnické služby. (Dobiáš, 2007) Časná kardiopulmonální resuscitace, pokud je správně prováděna, zajistí srdeční výdej ve výši asi 25 30 % normy, což sice není mnoho, ale významně to zvyšuje naději postiženého na přežití. Bohužel přestože více než polovina náhlých zástav je spatřena svědkem, podle údajů australských autorů pouze 22 % postižených je poskytnuta alespoň nějaká laická první pomoc.(řetězec přežití, 2010) Časná defibrilace je klíčový moment celého řetězce přežití. Defibrilace jako jediná účinná metoda léčby komorové fibrilace by měla být provedena co nejdříve, neboť její úspěšnost s časem klesá. Význam defibrilace je takový, že řada autorů považuje "klasické" schéma A (airways) B (breathing) C (circulation) D (defibrillation) za překonané a prosazuje 16

sekvenci D - A - B - C. Nové technologie přinášejí automatické user-friendly" defibrilátory, které mohou být použity i laiky (AED). Tím se může zcela zásadně zkrátit doba od příhody k první defibrilaci, což je zcela rozhodující pro přežití pacienta - program veřejně dostupné defibrilace. (Řetězec přežití, 2010) Časná rozšířená kardiopulmonální resuscitace je prováděna lékařem prvního kontaktu nebo profesionálními záchranáři na místě vzniku příhody, v zdravotnickém zařízení na koronární jednotce nebo oddělení intenzivní medicíny. (Dobiáš, 2007) Obrázek 1Řetězec přežití [online]. 2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: www.slideplayer.cz 1.6 ZÁKONNÉ NEPOSKYTNUTÍ PRVNÍ POMOCI Postupy základní neodkladné resuscitace přiřazujeme k postupům první pomoci. Neposkytnutí pomoci, aniž by došlo k ohrožení zachránce je u nás trestné. Problematikou se zabývá trestní zákon č. 40/2009 Sb., podle 150: Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. 150 (1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.(trestní zákoník, 2009) 17

1.7 POSTUPY ZÁKLADNÍ NEODKLADNÉ RESUSCITACE Zahrnují postupy, které mají být určeny k odvrácení smrti postižené osoby. Tyto postupy jsou jednoduché, snadno naučitelné a opakovatelné. Postupovat podle uvedených doporučení mají laičtí zachránci, ale i zdravotníci bez potřebného vybavení. (Klementa et al., 2014) 1.7.1 POSTUP PŘI ZÁKLADNÍ NEODKLADNNÉ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI U DOSPĚLÝCH Zjistěte reakci postiženého na podměty (oslovení, zatřesení), pokud je v bezvědomí, dejte hlavu do záklonu a zjistěte přítomnost dýchání. Pokud dýchá normálně (není lapavé agonální dýchání), otočte postiženého do zotavovací polohy. (Dobiaš et al., 2007) Pokud normálně nedýchá, pošlete někoho pro pomoc, aby donesl AED (pokud je dostupné). Použijte mobilní telefon k aktivaci záchranné služby, opusťte postiženého jen tehdy, není-li jiná možnost k přivolání pomoci. (Klementa et al., 2014) Začněte s kompresí hrudníku v jeho středu, u dospělého do hloubky 4 5cm, frekvencí 100 stlačení za minutu. Po 30 stlačeních dejte hlavu postiženého do záklonu a dvakrát vdýchněte tak, aby bylo vidět nadzvednutí hrudníku. Komprese hrudníku a dýchání střídejte v poměru 30:2, dokud postižený nezačne dýchat. Pokračujte v resuscitaci až do příchodu kvalifikované pomoci nebo začátku normálního dýchání postiženého, anebo do vyčerpání zachránce (Dobiaš et al., 2007) 1.7.2 POSTUP PŘI ZÁKLADNÍ NEODKLADNNÉ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI U DĚTÍ Provádí-li základní neodkladnou resuscitaci dítěte jeden zachránce, provádí 1 minutu resuscitaci, poté se snaží vyhledat pomoc a aktivovat záchranné složky na čísle 155 nebo 112. Po návratu k postiženému dítěti pokračuje v neodkladné resuscitaci. Postup při základní neodkladné resuscitaci dětí se odlišuje od základní neodkladné resuscitace dospělých, musí se upravit. Zjištění stavu vědomí a dýchání postiženého je shodné. K odstranění cizího tělesa z dýchacích cest použijeme Gordonův úder. To je úder mezi lopatky, tento úder použijeme u dětí, těhotných žen a obézních lidí. Před zahájením komprese hrudníku aplikujeme pět umělých vdechů. U dítěte dýcháme z plic do plic ústy. U kojence dýcháme z plic do plic ústy a nosem tak, že vydechujeme jen objem úst. Komprese hrudníku provádíme u dětí do jednoho roku dvěma prsty a u dětí nad jeden rok jednou nebo dvěma rukama, dle tělesné konstituce 18

postiženého dítěte. Komprese se provádí do jedné třetiny předozadní vzdálenosti, frekvencí 100 stlačení za minutu, poměrem u novorozence 3 stlačení a 1 vdech, u dětí 30 kompresí a 2 vdechy. (Pokorný et al., 2010) 1.8 ZÁKLADNÍ NEODKLADNÁ RESUSCITACE S POUŽITÍM AUTOMATIZOVANÝCH EXTERNÍCH DEFIBRILÁTORŮ Jedinou účinnou léčbou komorové fibrilace a bez pulzové komorové tachykardie je co nejčastější defibrilace, přičemž šance na přežití klesá s každou minutou. Časná defibrilace je proto zařazena, jako třetí článek řetězce přežití. Vynálezem a dalším vývojem automatizovaných externích defibrilátorů se bezpečné provedení dostalo z rukou lékařů i do rukou laiků. AED se rozděluje na přístroje, kde se po zjištění defibrilovatelné poruchy srdečního rytmu provede výboj zachránce stisknutím tlačítka po výzvě přístroje (AED automatizované, semi-automatic) a na přístroje, které po předchozím upozornění výboj sami provedou (AED automatizované, automatic). Místa rozmístění AED jsou označena mezinárodní značkou. V současné době je díky programu PAD (Public Access Defibrilation) rozmístěno na světě několik milionů AED. Těchto přístrojů je na českém trhu více než 20 typů. Liší se velikostí dodané energie, maximálním počtem výbojů, typem baterie, rozměry i hmotností. (Klementa et al., 2014) 1.8.1 DEFIBRILACE Defibrilace je definována jako ukončení fibrilace nebo komorové tachykardie nejméně na 5 sekund po výboji. Cílem defibrilace je však obnova spontánní cirkulace. (Pokorný, 2010) Defibrilace je zrušení život ohrožující komorové arytmie elektrickým výbojem. Největší nadějí na úspěch je podmínka předchozí kvalitní základní neodkladné resuscitace. (Pokorný, 2004) Defibrilátory jsou přístroje, které generují definovaný elektrický proud, který při průchodu srdcem najednou depolarizuje celý myokard a umožní obnovení normální elektrické aktivity. Starší typy s monofáickým typem vlny se již nevyrábějí, ale stále se používají. Současné typy defibrilátorů používají bifázický tvar proudové křivky. Při monofázickém typu proudu se vzhledem k nižší účinnosti používá vyšší energie, 360 J již při prvním výboji. Pro bifázické typy by první výboj měl mít energii alespoň 150 200 J. Pro další výboje při neúspěchu prvního lze i u bifázických typů energii zvýšit. (Defibrilace, 2011) 19

1.8.2 VYUŽITÍ AUTOMATICKÉHO EXTERNÍHO DEFOBRILÁTORU Umístění AED do míst s velkou kumulací osob (obchodní domy, letiště, sportoviště aj.) Edukace laické veřejnosti v diagnostice zástavy oběhu. Schopnosti aktivovat záchranný systém voláním na tísňové linky 112 nebo 155. Provedení základní neodkladné resuscitace. Manipulaci a použití AED. (Pokorný et al., 2010). Obrázek 2 AED. [online]. 2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z www.medicinskatechnika.cz 1.8.2.1 VÝCVIK POUŽITÍ AED TŘÍ SKUPIN LAICKÝCH ZACHRÁNCŮ Z ŘAD ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI 1. skupina: Policisté, hasiči, horská služba, palubní personál letadel, bezpečnostní služba. 2. skupina: Personál pracující v místech vysoké kumulace obyvatel v supermarketech, muzeích, divadlech, na sportovištích, bankách aj. 3. skupina: Členové rodiny a známí osoby s vysokým rizikem náhlé zástavy oběhu. Zdravotníci, kteří jsou povinni poskytnout kardiopulmonální resuscitaci, by měli být trénováni, vybaveni a autorizováni k provedení defibrilace. U osob, které jsou proškoleny v používání AED, by měla být také znalost v poskytování základní neodkladné resuscitace. Ve všech zdravotnických zařízeních (nemocnice, polikliniky, ordinace aj.) a místech s vysokou kumulací obyvatel musí být dostupná časná defibrilace. (Pokorný et al., 2010) 20

Obrázek 3, Doporučené označení AED. [online]. 2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: www.resuscitace.cz 1.8.3 POSTUP ZÁKLADNÍ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE DOSPĚLÝCH S AUTOMATICKÝM EXTERNÍM DEFIBRILÁTOREM Na prvním místě je bezpečnost zachránce a zachraňovaného, pokud postižený nereaguje, zavolejte si pomocníka. Neobjeví-li se po uvolnění dýchacích cest normální dýchání, aktivujte zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) a zahajte resuscitaci. Je-li k dispozici více zachránců, pošlete jednoho pro AED a aktivujte ZZS, má-li zachránce jediného pomocníka, pak jej pošlete pro AED až po aktivaci ZZS, což může pomocník provést mobilním telefonem cestou pro AED, jestliže je zachránce sám bez pomocníka a po uvolnění dýchacích cest postižený normálně nedýchá, aktivuje zachránce ZZS a poté pokračuje v resuscitaci. Je-li AED uložen v blízkosti místa prováděné resuscitace, může jej zachránce rychle přinést a zprovoznit. Dále již postupuje dle pokynů přístroje. Jakmile je AED přinesen, zapněte jej a elektrody nalepte na hrudník za pokračující resuscitace. Neztrácejte čas při přípravě a lepení samolepících elektrod, nepřerušujte komprese při nalepování elektrod. Elektrody nalepte na suchý hrudník a zabraňte nedokonalému přilepení, oholte silné ochlupení (výrobce dodává holítka k AED přístroji). Má-li postižený pacemaker/kardioverter, umístěte elektrody alespoň ve vzdálenosti 8cm od těchto přístrojů (alternativně anteroposteriorně či biaxiálně). 21

Při provádění analýzy srdečního rytmu s postiženým nehýbejte. Podejte bezpečně srdeční výboj. Po provedeném výboji pokračujete v resuscitaci poměrem 30 kompresí hrudníku ku 2 dechům u dospělých (nebo technikou komprese bez ventilace) do provedení další analýzy. Provádějte komprese během nabíjení AED před výbojem. Není-li defibrilační výboj doporučen, pokračujte v resuscitaci. V resuscitaci pokračujte až do předání postiženého kvalifikované pomoci, do objevení známek života postiženého anebo do vyčerpání zachránce. (Klementa et al., 2014) 1.8.4 ZÁKLADNÍ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE U DĚTÍ S AUTOMATICKÝM EXTERNÍM DEFIBRIRÁTOREM AED jsou pro děti od 1 do 8 let bezpečné, zvláště jsou-li použity speciální pediatrické elektrody či software, kdy je energie výboje zeslabena tlumičem. Pokud však není tento typ AED k dispozici, může být použit modifikovaný AED pro dospělé i u dětí starších jednoho roku. U dětí mladších jednoho roku se použití AED pro laiky nedoporučuje. Hrudní komprese se mají přerušovat jen minimálně při nalepování elektrod, analýze EKG a při podání defibrinačního výboje. Samolepící elektrody se na hrudníku dítěte nesmí přikrývat, je vhodné jejich přiložení anteroposteriorně, což je u pediatrických elektrod vyznačeno. (Klementa et al., 2014) 1.8.4.1 BEZPEČNÉ ZÁSADY DEFIBRILACE Samotná defibrilace je metoda, která využívá vysoké elektrické napětí stejnosměrného proudu, proto je bezpečnost na prvním místě. S tím souvisí i určitá pravidla. Rychlé a šetrné přesunutí postiženého z mokrého do suchého prostředí a osušení hrudníku. Při výboji nesmí být nikdo v přímém i nepřímém (přes předměty) kontaktu s postiženým, před každým výbojem je nutné hlasitě upozornit okolí. (Klementa et al., 2014) 22

Obrázek 4 Použití AED [online]. 2015 [cit. 2015-11-05].www.images.slideplayer.cz 1.9 NEZÁHAJENÍ A UKONČENÍ KARDIOPULMONÁRNÍ RESUSCITACE Indikací k zahájení resuscitace je náhlá zástava oběhu při absenci kontraindikací. 1.9.1 KONTRAINDIKACE ZAHÁJENÍ RESUSCITACE Reálné riziko ohrožení zdraví nebo života zasahujících zachránců. Přítomnost jistých známek smrti. Poranění neslučitelná se životem (např. dekapitace). (Pokorný et. al., 2010) 1.9.2 INDIKACE K UKONČENÍ RESUSCITACE Jsou dány podmínky, za kterých můžeme KPR ukončit. Pokud dojde k ukončení z jiných důvodů, jedná se o porušení zákona o neposkytnutí první pomoci. Resuscitaci můžeme ukončit: Dojde-li k obnově základních životních funkcí (dojde k obnově dechu, krevního oběhu). Při příjezdu ZZS a předání pacienta do péče odborníka. Výskyt jistých známek smrti. Vyčerpání zachránce nebo je-li okolní prostředí pro život či zdraví zachránce nebezpečné. (Ertlová, 2000) 23

1.10 TELEFONICKY ASISTOVANÁ NEODKLADNÁ RESUSCITACE Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace (TANR) je telefonická instruktáž volajících na místě vzniku pravděpodobné náhlé zástavy oběhu. Spočívá zejména v identifikaci náhlé zástavy oběhu, motivaci a instruktáži k provádění neodkladné resuscitace a v zajištění optimální organizace pomoci na místě události. Přínos telefonické asistence spočívá v inicializaci jednání zachránce, v odstranění psychologických překážek, v motivaci, odborné podpoře jeho postupu a v neposlední řadě v optimalizaci organizace pomoci na místě události. (Česká lékařská společnost J.E.P., 2013) 1.10.1 INDIKACE A KONTRAINDIKACE K ZAHÁJENÍ TELEFONICKY ASISTOVANÉ RESUSCITACE Indikace k zahájení: Podezření na náhlou zástavu oběhu. Kontraindikace, kdy TANR nezahajujeme: Jde o nález mrtvého těla. Reálné nebezpečí hrozící zachránci. Mentální nebo fyzická neschopnost osob na místě události resuscitovat. Nespolupracující volající. Hovor z třetí ruky (volající není na místě příhody). Vlivem provádění TANR by došlo k prodlení ve vyslání výjezdové skupiny. (Česká lékařská společnost J.E.P., 2011) 1.10.2 POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ TELEFONICKÉ NEODKLADNÉ RESUSCITACE Metodika TANR vychází z platných doporučení k neodkladné resuscitaci, která vydala např. Evropská rada pro resuscitaci. Tento postup je však modifikovaný s ohledem na specifické okolnosti práce operačního střediska záchranné služby. 24

Postup TANR: Dostatek zachránců: je-li volající na místě sám a je-li reálně možné přivolání pomoci dalších osob do 1-2 minut, je prvním úkolem zachránce přivolání této pomoci. Poloha: postiženého otočíme na záda, hlavu ponecháme v přirozené poloze. Komprese na hrudní kosti uprostřed hrudníku (zhruba v úrovni prsních bradavek) nataženýma rukama propnutýma v loktech, frekvencí nejméně 100x za minutu, do hloubky nejméně 5 cm (u dospělých), u dětí do 1/3 hrudníku. Ve stlačování hrudníku je potřeba pokračovat bez přestávek až do příjezdu výjezdové skupiny záchranné služby, případně do doby, než postižený začne normálně dýchat nebo reagovat. Během probíhající resuscitace, zejména pokud je na místě dostatek zachránců, by měly být uváženy tyto kroky: Použití AED, je-li dostupný. Zajištění bezpečnosti na místě a snadného přístupu k postiženému pro výjezdovou skupinu. Ověření průchodnosti dýchacích cest eventuálně jejich uvolnění záklonem hlavy. Pravidelné střídání zachránců. (Česká lékařská společnost J.E.P., 2011) 1.10.3 UKONČENÍ TELEFONICKY ASISTOVANÉ NEODKLADNÉ RESUSCITACE TANR se ukončí, jakmile je KPR převzata členy zasahující výjezdové skupiny nebo pokud nastanou okolnosti, za kterých je TANR kontraindikovaná. Při obnovení známek života, tj. pokud se postižený začne hýbat, otvírat oči nebo normálně dýchat. (Vaňatka, 2013) 25

2 VÝZKUMNÁ ČÁST V praktické části bakalářské práce jsou podrobně rozepsány a analyzovány informace zjištěné z dotazníkového šetření. Věnuji se zde vyhodnocení výzkumných cílů a otázek. 2.1 CÍLE VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY CÍLE PRÁCE C 1: Zjistit, zda je laická veřejnost informována o existenci a možnosti použití automatizovaného externího defibrilátoru. C 2: Zjistit, zda veřejnost zná aktuální postupy v základní neodkladné resuscitaci. VÝZKUMNÉ OTÁZKY 1. Jaká je informovanost veřejnosti o základní neodkladné resuscitaci, daných postupech a změnách v provádění? 2. Jaká je informovanost veřejnosti ohledně automatizovaného externího defibrilátoru? 3. Do jaké míry, veřejnost, která ví, co je automatickým externí defibrilátor, zná postup při jeho použití v rámci základní neodkladné resuscitace? 4. Do jaké míry by měla veřejnost obavy, použít automatický externí defibrilátor, při základní neodkladné resuscitaci? 26

2.2 METODIKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Obsah této kapitoly se zabývá charakteristikou a volbou průzkumné metody, vzorkem respondentů, pilotní studií, realizací průzkumného šetření, zpracováním získaných dat a analýzou a interpretací průzkumu šetření. 2.3 CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ Výzkumné šetření bylo tvořeno zdravotnicky neodbornými občany České republiky. Cílovou skupinou byly občané kraje Vysočina. Pro zařazení respondentů do dotazníkového šetření nemuseli respondenti splňovat žádné speciální požadavky. Dotazník byl distribuován bez rozdílu věku, pohlaví a vzdělání. 2.4 METODIKA VÝZKUMU Pro praktickou část této bakalářské práce byl zvolen kvantitativní výzkum prováděný pomocí dotazníku. Dotazník je anonymní a je tvořený 23 otázkami. Z toho 20 otázek je uzavřených, 2 polo-uzavřené a 1 otevřená. V uzavřených otázkách byla možnost jedné, nebo i více odpovědí. V případě více možností bylo vše v zadání upřesněno. Do polo-uzavřených otázek mohli respondenti doplnit vlastní zkušenosti a další možnosti. Otevřená otázka se týkala doplňujících informací k dané problematice. První tři otázky se vztahují na charakteristiku dotazovaného, ostatní se již zaměřují na daný výzkumný problém. 2.5 PRŮBĚH VÝZKUMU Shromažďování dat probíhalo od října 2015 do ledna 2016. Dotazník jsem distribuovala osobně oslovením veřejnosti ve městě Jihlava. Další dotazníky byly rozdány rodinnými příslušníky mezi jejich známé a to v kraji Vysočina. Bylo rozdáno 120 dotazníků, návratnost činila 85%. To znamená, návratnost 102 dotazníků. Všechny navrácené dotazníky splňovaly kritéria vyhodnocení. Pilotní studie byla provedena s 10-ti respondenty. Cílem studie bylo ověřit srozumitelnost jednotlivých položek v dotazníku. Dotazník byl rozdán v místě mého bydliště a to sousedům v bytové jednotce. V průběhu pilotní studie se nevyskytly žádné připomínky a dotazy. Proto bylo možné přistoupit k realizaci průzkumného šetření. 27

2.6 ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT Dotazníky byly zpracovány v programu Microsoft Word 2010, tabulky byly zpracovány s uvedenou absolutní četností (počet respondentů, odpovědí) a relativní četností (procentuální zastoupení respondentů, odpovědí). Výsledky jsou zaokrouhleny na celá čísla. U jedné z otázek byl použit graf. Graf byl zpracován v absolutní a relativní četnosti. 2.7 VÝSLEDKY VÝZKUMU Výzkumné šetření zahrnovalo 102 občanů kraje vysočina. Daná data, byla zpracována, uvedena a vyhodnocena níže Demografické údaje. Otázky z informační složky pod čísly: 1, 2, 3. Položka č. 1: Pohlaví Tabulka 1: Pohlaví Pohlaví Absolutní četnost Relativní četnost (%) Muži 54 53 % Ženy 48 47 % Celkem 102 100 % Komentář: Z celkového počtu 102 respondentů (100 %) bylo 54 mužů (53 %) a 48 (47 %) žen. 28

Položka č.2: Kolik je Vám let? Tabulka 2 Věk Věk Absolutní četnost Relativní četnost (%) (zaokrouhlený na celá čísla) 18-30 let 20 20 % 31-45 let 22 21 % 46-60 let 19 19 % 61-70let 31 30 % více než 71 let 10 10 % Celkem 102 100 % Komentář: Tato položka byla kategorizována dle věkového rozmezí stanovené dle WHO. Nejpočetnější skupinu z celkového počtu 102 respondentů (100 %) vytvořila skupina v rozmezí věku 61 70 let celkem 31 respondentů (30 %). Ve věkovém rozmezí 18 30 let bylo 20 respondentů (20 %). Ve věku 31 45 let se na výzkumu podílelo 22 respondentů (21 %). Ve věkovém rozmezí 46 60 let zpracovávalo dotazník 19 respondentů (19 %). V nejstarší věkové kategorii nad 71 let dotazník vyplnilo 10 respondentů (10 %). 29

Položka č.3: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tabulka 3: Vzdělání Vzdělání Absolutní četnost Relativní četnost (%) Základní 5 5 % Středoškolské bez maturity 41 40 % Středoškolské s maturitou 38 37 % Vyšší odborné 10 10 % Vysokoškolské 8 8 % Celkem 102 100 % Komentář: Z celkového počtu 102 respondentů (100 %) uvedlo základní vzdělání 5 respondentů (5 %). Nejvíce respondentů uvedlo středoškolské vzdělání bez maturity 41 dotazovaných (40 %). Druhou nejpočetnější skupinu tvořili respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou a to 38 respondentů (37 %). 10 respondentů uvedlo vyšší odborné vzdělání (10 %). Poslední skupinou byli vysokoškolsky vzdělaní respondenti a to 8 dotazovaných (8 %) 30

Znalostní část Část zaměřená na znalosti o KPR byla hodnocená v otázkách 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12. Tyto otázky byly součástí znalostního testu, kde kritérium úspěšného splnění bylo minimum 6 odpovědí z 8 otázek. Položka č. 4: Jaké číslo použijete při přivolání zdravotnické záchranné služby? Tabulka 4 Číslo zdravotnické záchranné služby Číslo zdravotnické záchranné služby Absolutní četnost Relativní četnost (%) 150 2 2 % 155 100 98 % 158 0 0 % Celkem 102 100 % Komentář: Z celkového počtu 102 respondentů (100 %), uvedlo 100 respondentů (98 %), že bude volat na linku 155. Na linku 150 by volali 2 respondenti (2 %) a žádný dotazovaný neuvedl číslo linky 158 (0 %) Správná odpověď: Zdravotnickou záchrannou službu voláme na telefonním čísle 155. 31

Položka č. 5: Domníváte se, že je poskytnutí první pomoci povinné? Tabulka 5: Poskytnutí první pomoci Poskytnutí první pomoci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano vždy, je to dáno zákonem Ano, pouze pokud již mám zkušenost s poskytnutím první pomoci Ne, pokud si nejsem jistý/á postupem, mohl/a bych spíše ublížit 94 92 % 3 3 % 5 5 % Celkem 102 100 % Komentář: Z celkového počtu 102 respondentů (100 %) odpovědělo 94 dotazovaných (92 %), že poskytnutí první pomoci je povinné vždy a je to dáno zákonem. 3 respondenti (3 %) odpověděli, že poskytnutí první pomoci je povinné, pouze pokud již mám zkušenost s poskytnutím první pomoci. 5 dotazovaných (5 %) uvedlo, že poskytnutí první pomoci povinné není, pokud si nejsem jistý/á postupem, mohl/a bych spíše ublížit. Správná odpověď: Poskytnutí první pomoci je povinné vždy a je dáno zákonem. 32

Položka č. 6: Jak zjistím, že je osoba v bezvědomí? Tabulka 6: Osoba v bezvědomí Osoba v bezvědomí Absolutní četnost Relativní četnost (%) Klidným hlasem osobu oslovíme pokud nereaguje, spí nebo špatně slyší Postiženou osobu hlasitě oslovíme, jemně s ní zatřeseme za ramena, případně ji štípneme do ušního lalůčku pokud nereaguje, je v bezvědomí Postižený leží na zemi a má zavřené oči, to znamená, že je v bezvědomí 0 0 % 99 97 % 3 3 % Celkem 102 100 % Komentář: Z celkového počtu 102 respondentů (100 %) odpovědělo 99 dotazovaných (97 %), že postiženou osobu hlasitě oslovíme, jemně s ní zatřeseme za ramena, případně ji štípneme do ušního lalůčku. Postižený leží na zemi a má zavřené oči, to znamená, že je v bezvědomí. Tuto položku zvolili jako správnou odpověď 3 respondenti (3 %). Klidným hlasem osobu oslovíme, pokud nereaguje, spí nebo špatně slyší, tuto možnost neuvedl žádný respondent (0 %) Správná odpověď: Stav vědomí postiženého zjistíme hlasitým oslovením, zatřesením za ramena, případně štípnutím do ušního lalůčku. Pokud nereaguje, je v bezvědomí. 33

Položka č. 7: Jak zkontrolujeme, jestli postižený normálně dýchá po jeho úpadku do bezvědomí? Tabulka 7: Kontrola dechu postiženého po úpadku do bezvědomí Kontrola dechu postiženého po úpadku do bezvědomí Absolutní četnost Relativní četnost (%) Postiženou osobu nebudeme přetáčet na záda, může mít poraněnou páteř, dýchání zkontrolujeme pohledem na hrudník Postiženou osobu přetočíme na záda, provedeme záklon hlavy, skloníme svou hlavu nad pacientova ústa a tím slyšíme a cítíme proud vydechovaného vzduchu, a zároveň vidíme zvedání hrudníku Postiženou osobu přetočíme na záda, záklon hlavy provádět nebudeme kvůli možnému riziku poranění páteře, dýchání uvidíme na zvedajícím se hrudníku 24 23 % 56 55 % 22 22 % Celkem 102 100 % Komentář: Z celkového počtu 102 respondentů (100 %) odpovědělo 24 respondentů (23 %), že postiženou osobu nebudeme přetáčet na záda, může mít poraněnou páteř, dýchání zkontrolujeme pohledem na hrudník. 56 respondentů (55 %) uvedlo, že postiženou osobu přetočíme na záda, provedeme záklon hlavy, skloníme hlavu nad jeho ústa a tím slyšíme a cítíme proud vydechovaného vzduchu a zároveň vidíme zvedání hrudníku. 22 dotazovaných (22 %) uvedlo, že postiženou osobu přetočíme na záda, záklon hlavy provádět nebudeme, kvůli riziku poškození páteře, dýchání uvidíme na zvedajícím hrudníku Správná odpověď: Postiženou osobu přetočíme na záda, provedeme záklon hlavy, skloníme svou hlavu nad pacientova ústa a tím slyšíme vydechovaný vzduch, cítíme proud vydechovaného vzduchu a zároveň vidíme zvedání hrudníku. 34

Položka č. 8: Jak provádíme nepřímou srdeční masáž u dospělého člověka? Tabulka 8: Provedení nepřímé srdeční masáže Provedení nepřímé srdeční masáže Oběma rukama masírujeme střední část hrudníku Oběma rukama masírujeme levou část hrudníku Jednou rukou masírujeme střední část hrudníku Absolutní četnost Relativní četnost (%) 73 72 % 27 26 % 2 2 % Celkem 92 100 % Komentář: Z celkového počtu 102 respondentů (100 %) odpovědělo 73 respondentů (72 %), že masírujeme střední část hrudníku oběma rukama. 27 respondentů (26 %) uvedlo masáž levé části hrudníku oběma rukama a 2 respondenti (2 %) uvedli masáž střední části hrudníku jednou rukou. Správná odpověď: Nepřímá srdeční masáž se provádí oběma rukama na střední části hrudníku. 35

Položka č. 9: Jaká je správná frekvence (rychlost) stlačování hrudníku u nepřímé srdeční masáže dospělého člověka? Tabulka 9: Správná frekvence stlačování hrudníku Správná frekvence stlačování hrudníku Frekvence není pro správnou srdeční masáž důležitá Absolutní četnost Relativní četnost (%) 17 17 % 50 80 stlačení za minutu 27 26 % 100 120 stlačení za minutu 58 57 % 140 160 stlačení za minutu 0 0 % Celkem 102 100 % Komentář: Z celkového počtu 102 respondentů (100 %) celkem 17 respondentů (17 %) uvedlo, že frekvence při srdeční masáži není důležitá, frekvenci 50 80 stlačení za minutu uvedlo 27 dotazovaných (26 %), 58 respondentů (57 %) uvedlo frekvenci 100 120 stlačení za minutu. Frekvenci 140 160 stlačení za minutu neuvedl žádný respondent (0 %). Správná odpověď: Nepřímá srdeční masáž by se měla provádět frekvencí 100-120 stlačení za minutu. 36

Položka č. 10: Jaký je poměr stlačení hrudníku a umělých vdechů při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka? Tabulka 10: Poměr stlačení hrudníku a umělých vdechů Poměr stlačení hrudníku a umělých vdechů Absolutní četnost Relativní četnost (%) 15:2 47 46 % 5:2 4 4 % 30:2 51 50 % Celkem 102 100 % Komentář: Z celkového počtu 102 respondentů (100 %) uvedlo 47 respondentů (46 %) poměr stlačení hrudníku a umělých vdechů 15:2. Poměr stlačení hrudníku a vdechů 5:2 uvedli 4 respondenti (4 %). Poměr 30 stlačení hrudníků a 2 vdechy uvedlo 51 respondentů (50 %). Správná odpověď: Laická resuscitace se u dospělého člověka zpravidla provádí v poměru 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy. 37

Položka č. 11: Jaká je správná hloubka stlačení hrudníku při nepřímé srdeční masáži u dospělého? Tabulka 11: Správná hloubka stlačení hrudníku Správná hloubka stlačení hrudníku Absolutní četnost Relativní četnost (%) 5 6 cm 51 50 % 1 2 cm 3 3 % 2 3 cm 48 47 % Celkem 92 100 % Komentář: Z celkového počtu 102 respondentů (100 %) uvedlo 51 respondentů (50 %) hloubku stlačení 5 6 cm, 3 respondenti (3 %) uvedli hloubku stlačení 1 2 cm. Hloubku stlačení hrudníku 2 3 cm uvedlo 48 dotazovaných (47 %). Správná odpověď: Hloubka stlačení při nepřímé srdeční masáži by měla být 5 6 cm. 38

Položka č. 12: Kdy mohu ukončit srdeční masáž u postiženého s náhlou zástavou oběhu? (může být více správných odpovědí) Tabulka 12: Kdy, mohu ukončit srdeční masáž Kdy mohu ukončit srdeční masáž Pokud se objeví známky života (normální dýchání, kašel, pohyby postiženého) Vždy, když nebudu mít poblíž automatický externí defibrilátor, se kterým bych mohl/a podat život zachraňující výboj Při předání resuscitace z ruky do ruky profesionálním zachráncům Pokud do pěti minut nedojde k objevení známek života Počet odpovědí Procento odpovědí (%) 102 48 % 0 0 % 98 47 % 10 5 % Celkem 210 100 % Komentář: V této položce zvolilo 102 respondentů (48 %) nejvíce odpovědí, že může ukončit srdeční masáž, pokud se objeví známky života (normální dýchání, kašel, pohyby postiženého). 98 respondentů (47 %) uvedlo ukončení srdeční masáže při předání resuscitace z ruky do ruky profesionálním zachráncům, 10 respondentů (5 %) uvedlo, že může ukončit srdeční masáž, pokud nedojde do 5 minut k objevení známek života. Žádný respondent (0 %) neuvedl, že může ukončit masáž vždy, když nebude mít poblíž automatický externí defibrilátor, se kterým by mohl/a provést život zachraňující výboj. Správná odpověď: Srdeční masáž lze ukončit, pokud se objeví známky života (normální dýchání, kašel, pohyby postiženého). Při předání postiženého z ruky do ruky profesionálním zachráncům. 39

Zhodnocení znalostního testu Položka č.13: Zhodnocení znalostního testu o laické KPR Graf 1: Znalostní test o KPR Komentář: Z celkového počtu 102 respondentů (100 %) uspělo 46 respondentů (45 %), kteří měli aspoň 6 správných odpovědí z 8 otázek. Naproti tomu 56 respondentů (55 %) v testu neprospělo 40

Zjišťující část Zjišťující část mapuje informovanost a znalosti problematiky automatických externích defibrilátorů v otázkách č. 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19. Položka č. 14: Víte, co jsou to automatizované externí defibrilátory (dále jen AED) a k čemu slouží? Tabulka 13: K čemu slouží AED K čemu slouží AED Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano, vím 19 19 % Ne, nevím - pokud zaškrtnete možnost ne, nevím, pokračujte až otázkou číslo 20. 83 81 % Celkem 102 100 % Komentář: Ze 102 respondentů (100 %) odpovědělo pouze 19 respondentů (19 %), že ví, co je a k čemu slouží AED. 83 respondentů (81 %) uvedlo, že neznají AED. 41