Seminář SMO Sociální podnikání Přínosy sociálního podnikání a zaměstnanost znevýhodněných osob Alena Zieglerová Magistrát hl. m. Prahy, 20.5.2014
Podpora zaměstnanosti znevýhodněných osob v ČR Míra nezaměstnanosti podle výběrového šetření pracovních sil je v ČR 7 %, ALE - u osob se základním vzděláním 22 26 % (VŠ 2 3 %) - v sociálně vyloučených lokalitách 50 90 % - u osob se zdravotním postižením 30 % (+ 20 % skrytá nezaměstnanost) Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti (déle než 12 měsíců) - v zemích OECD: 34 % - v ČR: 44 % Pokles zaměstnanců ÚP ČR v oblasti zaměstnanosti o 20 % Objem prostředků na APZ: 2008: 6 mld Kč (z toho 44 % ESF) 2009: 5 mld Kč (z toho 55 % ESF) 2010: 6 mld Kč (z toho 67 % ESF) 2011: 4 mld Kč (z toho 57 % ESF) 2012: 2,5 mld Kč (z toho 68 % ESF) 40 % objemu v roce 2008 (před krizí) Zdroj: Sociální práce 1/2014, článek prof. Sirovátky
Podpora zaměstnanosti znevýhodněných osob po česku VPP / SÚPM jako hlavní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
Bohumín, Karviná, Havířov a mnoho dalších měst a obcí http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/271171-verejne-prace-jako-bic-nanezamestnane-karvinska-metoda/ Města Bohumín, Karviná a Havířov, ve kterých je nejvyšší nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji a jedna z nejvyšších v Česku, se dohodla s tamním úřadem práce, že přijmou v příštích měsících dohromady asi tři sta nezaměstnaných na veřejně prospěšné práce. "Chceme dát lidem práci, aby si vydělali a nemuseli krást," vysvětlil starosta Bohumína Petr Vícha z ČSSD. Tuto motivaci potvrdil i primátor Karviné Tomáš Hanzel z ČSSD. "Chceme veřejně prospěšné práce tentokrát využít tak trochu jako bič na dlouhodobě nezaměstnané, kteří jsou na dávkách a nic nedělají," přiznal Hanzel. V Karviné pracuje touto formou pro město čtyřicet lidí, v sousedním Havířově devadesát. V obou městech by k nim mělo v průběhu několika měsíců přibýt dalších sto. "I celá sídliště se pomalu mění ve vyloučené lokality, politici to neřeší. Věřím, že náš záměr bude mít nějaký efekt," řekl primátor Havířova Zdeněk Osmanczyk z ČSSD.
Jsou veřejně prospěšné práce (VPP) opatřením obcí nebo státu? Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 112 Veřejně prospěšné práce (1) Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s Úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek.
Prostupné zaměstnávání v metodikách i praxi Agentury pro sociální začleňování Práce na zkoušku (veřejná služba / aktivizační pracovní příležitost) jako první stupeň k vyšším úrovním zaměstnání. Sociální podniky umožňující přechod na volný trh práce. Práce na zkoušku (aktivizační opatření) 3 měsíce Veřejně prospěšné práce / SÚPM (dotované zaměstnání) 6-12 měsíců Sociální podniky (integrační, tranzitní) 12 měsíců: ochutnávky, rekvalifikace a poradenství Volný trh práce Klient: Motivovaný Zaměstnatelný Kvalifikovaný Integrovaný Příklady: Krupka, Jirkov, Kadaň, Šternberk, Moravský Beroun, Mikulovice, Hranice
Zákon o sociálním podnikání Usnesení vlády ČR ze dne12. března 2014 č. 165 o Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014 a o Výhledu legislativních prací vlády na léta 2015 až 2017 Poř.č. Předkla datel 1. MLR 6. MLR Spolupředkladatel MPSV MPO MPSV MPO Název legislativního úkolu Věcný záměr zákona o sociálním podnikání Termín stanovený pro implement aci Stanovený termín předložení vládě 2015 1. Q Předpokláda ný termín nabytí účinnosti Návrh zákona o sociálním podnikání 2015 4. Q 01.17 Zákon o sociálním podnikání upraví: definici sociálního podnikání a sociálního podniku typy sociálních podniků na základě jakých pravidel a jakým způsobem mohou podnikatelé získat, případně ztratit status sociálního podniku pravidla fungování Rady pro sociální ekonomiku dohled a kontrolu sociálních podniků pravidla podpory sociálních podniků.
Navrhované typy sociálních podniků 1. Integrační sociální podnik Integračním sociálním podnikem se rozumí subjekt sociálního podnikání, tj. právnická osoba založená dle soukromého práva nebo fyzická osoba, které splňují principy integračního sociálního podniku. Integrační sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, kterým je zaměstnávání a sociální začleňování osob znevýhodněných na trhu práce, a tento cíl je formulován v zakládacích dokumentech. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu ekonomického, sociálního a environmentálního. 2. Komunální podnik maximální majetková účast obce 49 %, většina činností komunálního podniku musí být prováděna ve prospěch obce, omezení nakládání s majetkem během provozu a po skončení činnosti. 3. Sociální podnik místního rozvoje (sociální podniky ostatní) hlavním cílem sociálního podniku místního rozvoje je přispívat svou činností k rozvoji komunity přednostně uspokojuje potřeby místní komunity, přednostně využívá místních zdrojů, přednostně uspokojuje místní poptávku, zohledňuje environmentální aspekty výroby i spotřeby, spolupracuje s důležitými místními aktéry.
Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek jako vhodná forma podpory sociálních podniků.
Sociální podmínky v zakázkách doporučované Evropskou komisí Sociální nakupování Průvodce zohledňováním sociálních hledisek při zadávání veřejných zakázek Podpora sociálního začleňování a podpora organizací sociální ekonomiky, jako například: rovný přístup k veřejným zakázkám pro firmy, které vlastní nebo zaměstnávají osoby z etnických nebo menšinových skupin, například družstva, sociální podniky a neziskové organizace; podpora zaměstnání pro zdravotně postižené osoby, jejich začlenění do otevřeného trhu práce. Podpora pracovních příležitostí například: podpora zaměstnávání mladých; podpora vyváženého zastoupení mužů a žen (např. vyvážení práce a života, boj proti odvětvové nebo profesní segregaci atd.); podpora pracovních příležitostí pro dlouhodobě nezaměstnané a starší pracovníky; politiky rozmanitosti a pracovní příležitosti pro osoby ze znevýhodněných skupin (např. pracovníci z řad přistěhovalců, etnické menšiny, náboženské menšiny, lidé s nízkým dosaženým vzděláním); podpora pracovních příležitostí pro zdravotně postižené, včetně přístupného pracovního prostředí, které podporuje sociální začleňování. http://www.portal-vz.cz/getmedia/d6b048ec-856b-4ee0-a1c1-1c547ad15b78/pruvodce-socialne-citlive-nakupovani-kz
Evropská směrnice o veřejných zakázkách novela českého zákona o VZ v připomínkách Požadujeme změnu 101 ZVZ možnost vyhradit veřejné zakázky též pro sociální podniky, resp. pro podniky zaměstnávající alespoň 30 % sociálně či zdravotně znevýhodněných. Prokazování je možné na základě potvrzení ČSSZ, ÚP ČR nebo registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, při dodržení zásad ochrany osobních údajů. Směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU: Zaměstnání a výkon povolání přispívají k začlenění do společnosti a tvoří základní prvky pro zajištění rovných příležitostí pro všechny. V této souvislosti mohou hrát významnou roli chráněné dílny. Totéž platí i pro jiné sociálně zaměřené podniky, jejichž hlavním cílem je podpora sociálního a profesního začlenění nebo opětovného začlenění zdravotně postižených a znevýhodněných osob, jako jsou nezaměstnaní, příslušníci znevýhodněných menšin nebo jinak sociálně vyloučených skupin. Takovéto dílny nebo podniky by však za obvyklých podmínek hospodářské soutěže nemusely být schopny veřejnou zakázku získat. Proto je vhodné stanovit, aby členské státy měly možnost vyhradit právo účasti v zadávacích řízeních na veřejné zakázky nebo jejich určité části těmto dílnám nebo podnikům, popřípadě vyhradit plnění veřejných zakázek pro programy chráněného zaměstnání.
Příklad sociální podmínky umožňující zapojení sociálních podniků do zakázek Zvláštní podmínka zadavatele: 1.Ve smyslu 44 odst. 10 zákona zadavatel požaduje, aby dodavatel splnil podmínku zaměstnávání 30 % osob se zdravotním postižením či osob sociálně znevýhodněných z celkového počtu zaměstnanců. Tuto podmínku může dodavatel splnit též prostřednictvím subdodavatele. Pro účely splnění podmínky se počty osob zdravotně postižených a sociálně znevýhodněných v rámci jednoho zaměstnavatelského subjektu sčítají. 2.Dodavatel prokáže, že zaměstnává osoby se zdravotním postižením podle 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Tuto podmínku může dodavatel splnit též prostřednictvím subdodavatele. Skutečnost, že dodavatel či subdodavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením, musí být dodavatelem uvedena v nabídce společně s potvrzeními nebo rozhodnutími orgánu sociálního zabezpečení, která se týkají osob se zdravotním postižením. 3.Dodavatel prokáže, že zaměstnává osoby sociálně znevýhodněné dle 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Tuto podmínku může dodavatel splnit též prostřednictvím subdodavatele. Skutečnost, že dodavatel či subdodavatel zaměstnává osoby sociálně znevýhodněné, musí být dodavatelem uvedena v nabídce společně s potvrzením krajské pobočky Úřadu práce ČR o tom, že v průběhu 12 měsíců před podáním nabídky byly tyto osoby uchazeči o zaměstnání, jimž Úřad práce věnoval zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. 4.Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců podle 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Dodavatel doloží přepočtený stav zaměstnanců spolu s nabídkou.
Strategie politiky zaměstnanosti ČR do roku 2020 Vzhledem k tomu, že sociální podnikání má potenciál rovněž zajistit poskytování a dílčí financování sociálních služeb, je potřeba nalézt shodu v rámci resortu MPSV. Z pohledu politiky zaměstnanosti budou připraveny k pilotnímu ověření nástroje, které budou podporovat pracovní integraci znevýhodněných skupin osob, včetně této podpory v sociálních podnicích. K dalšímu rozvoji sociálního podnikání je nutné dále zajistit rozvoj podpůrných sítí, včetně poradenství k zahájení činnosti sociálních podniků ve spolupráci s dalšími příslušnými resorty (MPO, MMR), podpora přístupu k veřejným zakázkám a podpora síťování sociálních podniků s cílem zajistit jak jejich rozvoj, další financování, tak rovněž komplexnost poskytovaných služeb.
Děkuji Vám za pozornost! Mgr. Alena Zieglerová Agentura pro sociální začleňování Úřad vlády ČR Nábřeží Edvarda Beneše 4 118 01 Praha 1 Tel. 296 153 259 MT: 725 397 252 zieglerova.alena@vlada.cz www.socialni-zaclenovani.cz