Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy personálu rezortu MO 3. Služební hodnocení vojáků z povolání Závěr Zpracoval: PhDr. Ľubomír Kubínyi, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Úvod Vzdělávání bylo a je považováno za významný faktor rozvoje jedince a společnosti. Probíhá v konkrétním sociálním, ekonomickém a politickém prostředí. Postupující globalizace, stárnutí populace, nezaměstnanost, rozvoj informačních a komunikačních technologií výrazně ovlivňují vzdělávání. Znalosti, dovednosti získané v průběhu počátečního vzdělávání rychle zastarávají a nutností se stávají opakované změny kvalifikace lidí po dobu jejich aktivního ekonomického života. 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci Firemní (podnikové) vzdělávání je složkou modelu rozvoje lidských zdrojů, v rámci kterého jsou v souladu s konceptem celoživotního učení realizované jednotlivé vzdělávací, případně rozvojové aktivity. Cílem uvedených aktivit je podpora a optimalizace rozvoje pracovníků pro plnění jednotlivých sociálních rolí, příprava na zvládnutí změn vnitřního a vnějšího prostředí a rozvoj profesních způsobilostí. Kromě doplnění specifických znalostí, rozvoje schopností a dovedností pracovníků je cílem firemního vzdělávání také rozvoj komunikačních dovedností, schopností týmové práce a kreativity. Podnikové vzdělávání je považované za nejvíce formalizovanou složku rozvoje lidských zdrojů, která je podporovaná a realizovaná zaměstnavatelskou organizací. Koubek považuje vzdělávání pracovníků za personální činnost, která je proměnlivá v čase a prostoru. Podle autora se jedná zejména o přizpůsobování pracovních schopností pracovníků měnícím se požadavkům pracovního místa. V uvedené souvislosti mluví o formování pracovních schopností člověka a formování pracovních schopností pracovníka (2008). K formování pracovních schopností podle modelu dochází ve formálním školském systému, jehož součástí je i základní příprava na povolání. Pro oblast odborného vzdělávání (formování kvalifikace, odborné/profesní přípravy) je charakteristické, že se jedná o aktivitu organizace, která souvisí s prací vykonávanou pracovníkem. Oblast rozvoje je primárně zaměřena na získávání a rozvoj znalostí a dovedností, které přesahují požadavky pracovního místa, a souvisí s další kariérou pracovníka, případně s rozvojem jeho osobnosti. Přizpůsobování pracovních schopností pracovníků znamená zajištění vertikální a horizontální flexibility pracovníků (Vodák, Kucharčíková, 2007).
2. Koncepce přípravy personálu rezortu MO V návaznosti na koncepční a kontextové dokumenty týkající se implementace konceptu celoživotního učení v České republice byl v rezortu MO vytvořen funkční a stabilní systém přípravy a vzdělávání. Východiskem pro vytvoření systému přípravy, vzdělávání a výchovy byla teorie profesního vzdělávání, obecně závazné předpisy České republiky a interní rezortní normy. Současný systém přípravy vojáků upravuje Koncepce přípravy personálu resortu MO na období 2012-2018, podle kterého je příprava složená z procesů a opatření zaměřených na vzdělávání, výcvik a výchovu. Uvedené složky přípravy vycházejí z konceptu celoživotního vzdělávání (2011). Obr. 1 Pojetí přípravy personálu Zdroj: Bílá knihy o obraně. Praha: MO ČR-OKP MO, 2011. s. 18. Pro nákladově efektivní a účelnou přípravu personálu je využívaná soustava rezortních vzdělávacích a výcvikových zařízení. Vzdělávací instituce soustavy se podílejí na přípravě všech kategorií personálu rezortu MO, přípravě příslušníků dalších bezpečnostních složek a zaměstnanců státní správy. Příprava vojáků z povolání je vymezená interními dokumenty jako činnost, spočívající v poskytování a osvojování poznatků, dovedností a rozvíjení schopností k výkonu konkrétní profese v procesech vzdělávání, výcviku a výchovy. Systém přípravy personálu je primárně zaměřen na poskytování vzdělávacích aktivit, cílem kterých je vytvořit předpoklady pro splnění kvalifikačních požadavků. Základními kvalifikačními požadavky jsou vojenské kariérové kurzy a vojáci z povolání dosahují stanovených kvalifikačních požadavků úspěšným absolvováním jednotlivých typů kurzů. Profesní příprava vojáků zahrnuje vojenské
kariérové kurzy, odborné a jazykové kurzy potřebné pro výkon služby na systemizovaném místě. (2011). Jazykové, odborné, speciální a účelové kurzy jsou součástí základní profesní přípravy vojáků. Odborné kurzy jsou určeny pro získání vědomostí, dovedností a návyků potřebných pro výkon činností, vyžadovaných ve služebním zařazení v dané odbornosti. Specializační kurzy připravují a vzdělávají vojáky ve specializaci. 3. Místo a úloha služebního hodnocení vojáků z povolání Povinnost průběžně hodnotit své podřízené je požadavkem vyplývajícím z každé vedoucí funkce. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání vymezuje služební hodnocení jako posouzení plnění služebních úkolů, povinnosti vojáka, jeho odborné a psychické způsobilosti ke služebnímu zařazení, zdravotní způsobilosti a fyzické zdatnosti pro další výkon služby. Zákon taxativně stanovuje, že služební hodnocení musí být písemné, hodnocený voják s ním je seznámen a je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru vojáka (1999). Dalším dokumentem, který upravuje proces služebního hodnocení vojáků z povolání je Vyhláška MO č. 414/2009, o postupu při služebním hodnocení. Vyhláška uvádí, že služební hodnocení je průběžné posuzování profesionálních kvalit vojáka, které se zpracovává jedenkrát ročně. Závěr Vzdělávání dospělých je věnována pozornost z mnoha důvodů. Ekonomický pohled zdůrazňuje nutnost rozvoje lidských zdrojů pro zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky. Další vzdělávání má výrazný vliv také na sociální oblast. Podílí se na upevňování a rozvoji sociální soudržnosti, osobním rozvoji jedince a tím ovlivňuje kvalitu života. Prostřednictvím dalšího vzdělávání dochází také k podpoře aktivního občanství a tolerance. Součástí procesů zaměřených na sociální a profesní rozvoj personálu je hodnocení pracovního výkonu včetně plnění výkonnostních a rozvojových cílů. V resortu Ministerstva obrany ČR hlavním cílem služebního hodnocení vojáků z povolání je podpora motivace k plnění úkolů, profesnímu a sociálnímu rozvoji. Literatura KOCIANOVÁ, R. Personální řízení. Východiska a vývoj. 2. Vydání. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-3269-5. Koncepce přípravy personálu rezortu MO na období 2012-2018. MO: Praha, 2011. KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. Základy moderní personalistiky. 4. vydání. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-168-3.
R MO č. 23/2008 Působnost služebních orgánů v personální práci. RMO č. 85/2010 Některá ustanovení o průběhu služby vojáků z povolání. TURECKIOVÁ, M. Trendy a možnosti rozvoje dalšího vzdělávání dospělých v kontextu sjednocující se Evropy. Praha: Educa Service, 2010. ISBN 978-80-87306-06-2. VODÁK, J., KUCHARČÍKOVÁ, A. Efektivní vzdělávání zaměstnanců. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1904-7. Vyhláška MO č. 414/2009, o postupu při služebním hodnocení. Zákon č. 221/1999 o vojácích z povolání.