Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj Aktualizace koncepce vydané nařízením Olomouckého kraje č.3/2009 ze dne 5. 11. 2009 15. 8. 2012 Elektronická verze
Identifikace zpracovatele: obchodní firma: E-expert, spol. s r.o. právní forma: Společnost s ručením omezeným IČ: 26783762 sídlo: Poděbradova 856/24 702 00 Ostrava řešitelé: Ing. Vladimír Lollek (lollek@e-expert.eu) Telefon: +420 596 124 070, +420 776 551 709 Mgr. Alan Kašpar (kaspar@e-expert.eu) Telefon: +420 596 124 070, +420 725 684 999 Ing. Jiří Výtisk (vytisk@e-expert.eu) Telefon: +420 596 124 070, +420 774 450 812 Stránka 2
Obsah Úvod... 6 Rozsah provedené aktualizace... 6 3.2. Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním aktualizace programu... 7 3.3. Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší... 45 3.4. Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací... 51 Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR k 31.12.2011... 12 Tabulka 2: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v Olomouckém kraji k 31.12.2011... 13 Tabulka 3: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR a Olomouckém kraji k 31.12.2011... 14 Tabulka 4: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR a Olomouckém kraji k 31.12.2011... 16 Tabulka 5: Území, kde došlo k překročení hodnot imisních limitů pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy zóny/aglomerace)... 30 Tabulka 6: Území, kde došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon (v % plochy zóny/aglomerace)... 32 Tabulka 7: Překročení hodnoty imisního limitu pro oxidy dusíku (NOx) a oxid siřičitý (SO2) a cílového imisního limitu pro troposférický ozon (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) v % plochy NP a CHKO... 32 Stránka 3
Seznam obrázků Obrázek 1: Počet schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR k 31.12.2011 podle oblasti podpory, srovnání ČR a Olomoucký kraj... 14 Obrázek 2: Celková podpora schválených žádostí - srovnání ČR a Olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti... 15 Obrázek 3: Úspora tepla na vytápění - srovnání ČR a olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti... 15 Obrázek 4: Celková podpora schválených žádostí - srovnání ČR a Olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti... 17 Obrázek 5: Součet z produkce tepla z OZE - srovnání ČR a Olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti... 17 Obrázek 6: Celkové emise základních znečišťujících látek v České republice v letech 1990 až 2010... 23 Obrázek 7: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji v letech 2008 až 2010 24 Obrázek 8: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 1 v letech 2008 až 2010... 26 Obrázek 9: Celkové emise základních znečišťujících látek v olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 2 v letech 2008 až 2010... 26 Obrázek 10: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 3 v letech 2008 až 2010... 27 Obrázek 11: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 4 v letech 2008 až 2010... 27 Obrázek 12: Emise tuhých znečišťujících látek v letech 2001 až 2010 v Olomouckém kraji... 28 Obrázek 13: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích tuhých znečišťujících látek v letech 2004-2010 v OLK... 28 Obrázek 14: Území, kde došlo k překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v ČR, rok 2008... 31 Obrázek 15: Území, kde došlo k překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v ČR, rok 2009... 31 Obrázek 16: Území, kde došlo k překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v ČR, rok 2010... 32 Obrázek 17: Trend velikosti plochy s překročením imisního limitu denních koncentrací PM10... 34 Obrázek 18: Trend velikosti plochy s překročením imisního limitu ročních koncentrací benzo(a)pyrenu... 35 Obrázek 19: Pole 36.nejvyšší 24hod. koncentrace PM10 a pole průměrné roční koncentrace PM10 v r. 2010... 38 Obrázek 20: Průměrné roční koncentrace PM10 na stanicích severní Moravy v letech 1996-2010... 38 Obrázek 21: Pole roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2010... 39 Obrázek 22: Pole roční průměrné koncentrace NO2 v roce 2010... 40 Obrázek 23: Pole roční průměrné koncentrace benzenu v r. 2010... 41 Obrázek 24: Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hod. klouzavého průměru koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky, 2008 2010... 42 Obrázek 25: Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace oxidu siřičitého v roce 2010... 43 Stránka 4
Stránka 5
Úvod Aktualizace koncepce vydané nařízením Olomouckého kraje č.3/2009 ze dne 5. 11. 2009 byla zpracována na základě smlouvy o dílo č. 2012/00620/OŽPZ/OBJ ze dne 16. 4. 2012. Obsah díla byl stanoven v příloze č. 1 k této smlouvě v rozsahu: Aktualizace kapitol 3.2., 3.3. a 3.4. (rozsah bodů g), h) a i) přílohy č.3 zákona č.86/2002 Sb.) stávající koncepce PZKO (vydané nařízením Olomouckého kraje č. 3/2009 ze dne 5.11.2009). Aktualizace kapitol 3.2. a 3.3. a 3.4. (rozsah bodů g), h) a i) přílohy č.3 zákona č.86/2002 Sb.) koncepce PZKO bude vycházet z přílohy č. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Pro zpracování díla byl dále využit Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP pro zpracování aktualizace programů ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2012 a konzultace s odborem ochrany ovzduší MŽP. Rozsah provedené aktualizace Kapitola 3.2. PZKO Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním aktualizace programu Aktualizace kapitoly 3.2. PZKO obsahuje: Popis opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k zóně Olomoucký kraj. Hodnocení účinnosti uvedených opatření. Kapitola 3.3. PZKO Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší Aktualizace kapitoly 3.3. PZKO obsahuje: Seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, které jsou součástí programu. Časový plán implementace opatření. Odhad environmentálních přínosů navrhovaných opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Kapitola 3.4. PZKO Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací Aktualizace kapitoly 3.4. PZKO obsahuje: Přehled souvisejících koncepčních dokumentů. Seznam místních programů ke zlepšení kvality ovzduší v rámci zóny Relevantní odkazy na webové stránky aj. Stránka 6
3.2. Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním aktualizace programu 3.2.1. Opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k zóně Olomoucký kraj: 3.2.1.1. Opatření na národní a mezinárodní úrovni Z hlediska opatření na národní a mezinárodní úrovni mají zásadní vliv na kvalitu ovzduší v zóně Olomoucký kraj legislativní opatření a opatření v oblasti finančních podpor. Legislativní opatření Legislativními nástroji, které Ministerstvo životního prostředí na národní úrovni uplatňovalo v období od poslední aktualizace PZKO pro řešení kvality ovzduší v Olomouckém kraji, byly především následující normy: 1. zákon č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší v platném znění a jeho prováděcí předpisy 2. zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci v platném znění a jeho prováděcí předpisy 3. zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a jeho prováděcí předpisy Od data poslední aktualizace programu ke zlepšování kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj (r.2009) byly novelizovány výše uvedené předpisy v následujících několika vybraných zásadních bodech, které se promítaly do řešení kvality ovzduší v Olomouckém kraji. Zákon č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší v platném znění a jeho prováděcí předpisy Zákon č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší představoval v období od poslední aktualizace PZKO základní právní předpis v oblasti ochrany ovzduší. Zákon je doplněn celou řadou prováděcích předpisů ve formě nařízení vlády nebo vyhlášek MŽP. Zákon stanoví zejména práva a povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší, nástroje ke snižování množství látek, které znečišťují ovzduší, poškozují ozonovou vrstvu a působí klimatické změny, působnost správních orgánů a opatření k nápravě a sankce. Na konci roku 2008 byla přijata novela zákona o ochraně ovzduší jako zákon č. 483/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Cílem této novely zákona bylo prostřednictvím emisních stropů pro ostatní stacionární zdroje přispět ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. V roce 2011 byla přijata novela zákona o ochraně ovzduší jako zákon č. 288/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Tato novela zavedla mimo jiné tzv. nízkoemisní zóny. Pokud došlo k překročení některého ze stanovených imisních limitů, může obec na Stránka 7
svém území, nebo jeho části, stanovit nařízením zónu s omezením provozu motorových silničních vozidel Z prováděcích právních předpisů je možno uvést vyhlášku č. 373/2009 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 553/2002 Sb. (tzv. smogová vyhláška). Předpis nově stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů pro suspendované částice PM10 a prostřednictvím regulačních řádů (ústředního, krajského, místního) je umožněno uložit zdroji realizaci opatření ke snížení imisní zátěže. V roce 2010 došlo k přijetí vyhlášky č.337/2010 o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících a užívajících organické látky a o způsobu nakládání s výrobky obsahujícími těkavé organické látky. Tato vyhláška stanovila mimo jiné specifické emisní limity, způsob nakládání s výrobky s obsahem těkavých organických látek, zásady a náležitosti evidence a bilancování spotřeby těkavých organických látek a náležitosti a způsob zpracování plánu snížení emisí těkavých organických látek. Vyhláška byla v roce 2011 novelizována vyhláškou č. 257/2011 Sb. V letech 2009 a 2011 došlo rovněž k novelizaci Nařízení vlády č.615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a to Nařízením vlády č. 475/2009 Sb. a Nařízením vlády č. 294/2011 Sb. V roce 2009 byla rovněž přijato Nařízení vlády č.476/2009 Sb., jako novela Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Základním koncepčním dokumentem na národní úrovni, který měl vliv na zlepšování kvality ovzduší v Olomouckém kraji, a který zpracovává Ministerstvo životního prostředí v souladu s ustanovením zákona o ochraně ovzduší, je Národní program snižování emisí (přijat Usnesením vlády č.630, dne 11.6.2007). Tento materiál stanoví na základě emisní a imisní analýzy hlavní cíle v oblasti kvality ovzduší, kterých je třeba dosáhnout a dále stanoví i konkrétní nástroje a lhůty k jejich dosažení. Z hlediska kontrolních opatření byla významným faktorem kontrolní činnost zejména u významných zdrojů znečišťování ovzduší provozovaná Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). V období od poslední aktualizace programu ke zlepšování kvality ovzduší Olomouckého kraje došlo k zintenzivnění kontrol ČIŽP u zdrojů s významným dopadem na kvalitu ovzduší. V souvislosti s plněním podmínek podle zákona o ochraně ovzduší byly uplatňovány rovněž kontrolní mechanismy na kvalitu paliv vůči dodavatelům paliv do středních, velkých a zvláště velkých zdrojů Českou obchodní inspekcí. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci v platném znění a jeho prováděcí předpisy Stávající právní úprava zákona č.76/2002 Sb., o integrované prevenci v platném znění dává ke zlepšování kvality ovzduší především kompetence krajskému úřadu Olomouckého kraje. Krajský úřad má u zařízení podléhajících výše uvedenému zákonu pravomoc stanovit emisní limity zdrojům znečišťování ovzduší, které mohou být přísnější než emisní limity, které by jinak byly stanoveny na minimální úrovni podle zákona o ochraně ovzduší. V integrovaném povolení může rovněž stanovit další závazné podmínky ochrany zdraví lidí a životního prostředí s ohledem na stav životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení. V souladu s výše uvedeným zákonem provede úřad alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které by mohly vést ke změně integrovaného povolení. Požadovány by měly být aplikace nejlepších dostupných technik (BAT) Stránka 8
s úrovní emisí znečišťujících látek odpovídající zařízením s nejnižšími emisemi dle referenčních dokumentů BAT (BREF). Zákon byl novelizován v roce 2011 zákonem č. 77/2011 v oblasti týkající se plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. V roce 2010 vyšla vyhláška MŽP č. 363/2010, která novelizovala stávající vyhlášku MŽP, kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a jeho prováděcí předpisy Stávající právní úprava zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí dává s ohledem na možnosti zlepšování kvality ovzduší kompetence především krajskému úřadu Olomouckého kraje a Ministerstvu životního prostředí. U vybraných záměrů a koncepcí podléhajících výše uvedenému zákonu si proces posuzování vlivů na životní prostředí klade za cíl určit, jaký vliv bude mít konkrétní stavba nebo koncepce na obyvatelstvo a životní prostředí. Princip tohoto řízení spočívá v tom, že připomínky a námitky k danému projektu vznáší nejen orgány státní správy a samosprávy, ale zároveň i veřejnost, čímž by mělo být zajištěno skutečně objektivní posouzení problému a mělo by být zabráněno případným negativním dopadům. V rámci procesu EIA je možno pro posuzované záměry a koncepce stanovit podmínky tak, aby byl minimalizován jejich dopad na životní prostředí a v tomto případě zejména ovzduší. U záměrů s významným negativním vlivem na životní prostředí je možno v rámci procesu EIA možno zamítnout jejich realizaci. V roce 2009 byl zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí novelizován zákonem č. 436/2009 Sb. Tato novela umožňuje občanským sdružením nebo obecně prospěšným společnostem se zaměřením na ochranu životního prostředí a obcím domáhat se zrušení navazujícího rozhodnutí (např. územní rozhodnutí, stavební povolení, rozhodnutí o umístění velkého zdroje znečišťování ovzduší aj.) žalobou z důvodu porušení výše uvedeného zákona. Novela zákonem č. 38/2012 Sb. pak umožnila podat žalobu i v případě, že posuzování vlivů na životní prostředí bylo zahájeno před 11. prosincem 2009. Finanční nástroje Vedle administrativních nástrojů byly pro zlepšování kvality ovzduší v Olomouckém kraji uplatňovány rovněž finanční nástroje. Jednalo se především o: 1. Operační program Životní prostředí 2. Operační program Doprava 3. Program zelená úsporám 4. Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007-2013 Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí (OPŽP) je jedním z dotačních programů, který umožňuje České republice čerpat prostředky Evropské unie na ochranu a zlepšování kvality životního prostředí. OPŽP je druhým největším operačním programem v České republice a v letech 2007-2013 nabízí z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 mld. eur. Stránka 9
Operační program připravilo Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí. Finanční prostředky jsou určeny na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech, tzv. prioritních osách. Z hlediska zlepšování kvality ovzduší Olomouckého kraje je důležitá zejména Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. Cílem této oblasti je zlepšit nebo udržet kvalitu ovzduší a snížit emise základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. V rámci prioritní osy 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí byly v rámci Olomouckého kraje podpořeny 3 projekty. Jednalo se o následující projekty: 1. Snížení emisí VOC z objektu č.31 ve společnosti FARMAK, a.s. (výše podpory 2,3 mil Kč) 2. Zlepšení tepelně technických vlastností objektu ZŠ v obci Olšany u Prostějova (výše podpory 3,3 mil Kč) 3. Realizace technologické jednotky na snižování emisí VOC ve společnosti Meopta-optika, s.r.o. (výše podpory 1,6 mil. Kč) Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie je pak zaměřena na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů energie, a prosazování úspor energie. Dlouhodobým cílem OPŽP je totiž zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a tepla a efektivnější využití odpadního tepla (zateplení škol, školek, veřejných budov). V rámci Prioritní osy 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie bylo rámci Olomouckého kraje podpořeno celkem 60 projektů. Operační program Doprava Operační program Doprava (OPD) je finanční nástroj pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie určených na rozvoj dopravní infrastruktury v České republice. OPD je pro programové období EU 2007 2013 v rámci celé ČR největším operačním programem. Jeho celková alokace je 5,774 miliardy EUR (až cca 150 mld. Kč), což představuje přibližně 22 % ze všech prostředků určených České republice z fondů EU pro toto období. OPD je financován ze dvou evropských zdrojů, a to z Fondu soudržnosti (FS) a z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Národní spolufinancování projektů je zajišťováno ze zdrojů státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva dopravy. Zprostředkovatelem programu je Státní fond dopravní infrastruktury. Operační program Doprava má celkem 7 prioritních os. V rámci Operačního programu Doprava (2007-2013) je možno žádat dotace na modernizace silnic I. třídy, na výstavbu obchvatů měst a realizaci technických opatření, která povedou k minimalizaci vlivu již dokončených staveb na životní prostředí. Také je možné podpořit zkvalitňování multimodální nákladní přepravy. V rámci operačního programu doprava bylo v Olomouckém kraji podpořeno celkem 5 projektů zaměřených zejména na železnice. Jednalo se o následující projekty: 1. Silnice I/44 Červenohorské sedlo sever 2. Rekonstrukce železniční stanice Přerov 3. GSM-R v úseku Ostrava státní hranice SR a Přerov Česká Třebová 4. Elektrizace trati Zábřeh Šumperk 5. Rekonstrukce koleje Nezamyslice - Pivín Zelená úsporám Stránka 10
Program Zelená úsporám představoval od poslední aktualizace PZKO nejvýznamnější finanční nástroj ke zlepšování kvality ovzduší. Program je zaměřen na podporu instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale také investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V Programu je podporováno kvalitní zateplování rodinných domů a bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také výstavba v pasivním energetickém standardu. Podpora v rámci programu Zelená úsporám je nastavena tak, aby prostředky mohly být čerpány v průběhu celého období od vyhlášení programu do 31. prosince 2012. V současné době již nové projekty v rámci tohoto programu nejsou přijímány, jelikož byl vyčerpán finanční limit tohoto programu. Probíhá však ještě dodatečný příjem již jednou prověřených žádostí, které žadatelé nestihli nebo nemohli předat SFŽP v termínu do 29.10.2010. Počet takovýchto žádostí zaregistrovaných v období od 1.1. 2012 do 18.6. 2012 v rámci Olomouckého kraje činí 45 projektů (v rámci celé ČR pak 590 projektů). Vzhledem ke skutečnosti, že příjem žádostí končí až 30.6.2012 a jejich postupná kontrola a zápisy do systému budou prováděny ještě v následujícím měsíci, může počet projektů ještě mírně vzrůst. V rámci programu Zelená úsporám bylo na území Olomouckého kraje do 31.12.2011 schváleno celkem 4974 žádostí o podporu (v celé ČR bylo schváleno 72783 žádostí), přičemž jejich celková finanční podpora činila 1 299 370 776,- Kč (v celé ČR činila 19 826 855 411,- Kč). Realizace projektů znamená v rámci Olomouckého kraje k úsporu tepla na vytápění v hodnotě 81.823.632 kwh/rok a produkci tepla z alternativních zdrojů v hodnotě 415 513 250 kwh/rok. Celkový přehled schválených žádostí v rámci celé ČR a v rámci Olomouckého kraje, celková podpora v Kč a dosažené úspory tepla a jejich srovnání jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech. Stránka 11
Tabulka 1: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR k 31.12.2011 Úspora tepla na Oblast podpory/ Celková podpora Počet žádostí vytápění typ nemovitosti [Kč] [kwh.rok -1 ] Součet z Produkce tepla z OZE [kwh.rok-1] A1 17 214 12 671 205 499 841 467 748 N 1 363 1 908 001 352 151 722 497 P 2 070 6 202 855 743 344 293 406 RD 13 781 4 560 348 404 345 451 845 A2 23 169 4 306 019 790 379 555 190 N 1 627 957 593 083 97 227 514 RD 21 542 3 348 426 707 282 327 676 B 471 178 446 281 8 458 076 N 8 45 430 000 1 636 037 RD 463 133 016 281 6 822 039 C11 7 597 739 934 138 256 906 780,2 N 54 9 794 222 5 190 351,4 P 4 1 432 000 557 147,5 RD 7 539 728 707 916 251 159 281,3 C12 2 430 178 066 706 48 406 245,0 N 7 938 275 402 207,6 RD 2 423 177 128 431 48 004 037,4 C21 858 85 734 916 12 074 452,6 N 1 230 000 17 735,0 RD 857 85 504 916 12 056 717,6 C22 2 583 201 430 833 49 258 056,7 N 7 4 507 000 419 807,1 RD 2 576 196 923 833 48 838 249,6 C31 12 872 911 254 728 32 708 842,0 N 121 56 313 843 2 140 434,0 P 67 65 566 285 2 759 754,0 RD 12 684 789 374 600 27 808 654,0 C32 5 589 554 762 520 16 158 873,0 N 22 17 040 025 520 196,0 P 8 7 843 500 256 363,0 RD 5 559 529 878 995 15 382 314,0 Celkový součet 72 783 19 826 855 411 1 229 481 014 415 513 249,5 Legenda: A1 - celkové zateplení A2 - částečné zateplení B - výstavba v nízkoenergetickém standardu C11 - výměna neekologického vytápění nízkoenergetickými zdroji na biomasu C12 - výměna neekologického vytápění účinnými tepelnými čerpadly C21 - instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu do novostaveb C22 - instalace účinných tepelných čerpadel do novostaveb C31 - solární systémy pro přípravu teplé vody C32 - solární systémy pro přípravu teplé vody a přitápění N - bytové domy nepanelové P - bytové domy panelové RD - rodinné domy Stránka 12
Tabulka 2: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v Olomouckém kraji k 31.12.2011 Úspora tepla na Součet z Produkce Oblast podpory/ Celková podpora Počet žádostí vytápění tepla z OZE typ nemovitosti [Kč] [kwh.rok -1 ] [kwh.rok-1] A1 1 168 792 495 816 53 176 652 N 70 94 043 124 7 773 818 P 117 384 466 145 22 233 126 RD 981 313 986 547 23 169 708 A2 1 689 309 801 760 28 163 892 N 118 56 499 580 5 779 388 RD 1 571 253 302 180 22 384 504 B 33 9 528 400 483 088 RD 33 9 528 400 483 088 C11 512 52 053 292 19 910 450,8 N 1 190 000 48 886,5 P 2 362 000 183 362,0 RD 509 51 501 292 19 678 202,3 C12 81 6 015 430 1 647 554,4 RD 81 6 015 430 1 647 554,4 C21 62 6 191 251 743 602,0 RD 62 6 191 251 743 602,0 C22 97 7 295 140 5 205 245,7 RD 97 7 295 140 5 205 245,7 C31 1 018 86 039 485 3 129 483,0 N 7 1 545 004 58 779,0 P 14 21 170 000 830 756,0 RD 997 63 324 481 2 239 948,0 C32 314 29 950 202 908 570,0 N 1 190 000 5 276,0 RD 313 29 760 202 903 294,0 Celkový součet 4 974 1 299 370 776 81 823 632 31 544 905,9 Legenda: A1 - celkové zateplení A2 - částečné zateplení B - výstavba v nízkoenergetickém standardu C11 - výměna neekologického vytápění nízkoenergetickými zdroji na biomasu C12 - výměna neekologického vytápění účinnými tepelnými čerpadly C21 - instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu do novostaveb C22 - instalace účinných tepelných čerpadel do novostaveb C31 - solární systémy pro přípravu teplé vody C32 - solární systémy pro přípravu teplé vody a přitápění N - bytové domy nepanelové P - bytové domy panelové RD - rodinné domy Stránka 13
počet žádostí Aktualizace koncepce Obrázek 1: Počet schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR k 31.12.2011 podle oblasti podpory, srovnání ČR a Olomoucký kraj 25 000 20 000 15 000 10 000 ČR OLK 5 000 0 A1 A2 B C11 C12 C21 C22 C31 C32 oblast podpory Vyhodnocení úspory tepla na vytápění v rámci celé České republiky a v rámci Olomouckého kraje uvádějí následující tabulky a grafy. Tabulka 3: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR a Olomouckém kraji k 31.12.2011 Oblast podpory /typ nemovitosti ČR Počet žádostí Olomoucký kraj Celková podpora [Kč] ČR Olomoucký kraj Úspora tepla na vytápění [kwh.rok -1 ] ČR Olomoucký kraj A1/N 1 363 70 1 908 001 352 94 043 124 151 722 497 7 773 818 A1/P 2 070 117 6 202 855 743 384 466 145 344 293 406 22 233 126 A1/RD 13 781 981 4 560 348 404 313 986 547 345 451 845 23 169 708 A2/N 1 627 118 957 593 083 56 499 580 97 227 514 5 779 388 A2/RD 21 542 1 571 3 348 426 707 253 302 180 282 327 676 22 384 504 B/N 8 0 45 430 000 0 1 636 037 0 B/RD 463 33 133 016 281 9 528 400 6 822 039 483 088 Stránka 14
úspora tepla v kwh/rok podpora v Kč Aktualizace koncepce Obrázek 2: Celková podpora schválených žádostí - srovnání ČR a Olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti 7 000 000 000 6 000 000 000 5 000 000 000 4 000 000 000 3 000 000 000 ČR OLK 2 000 000 000 1 000 000 000 0 A1/N A1/P A1/RD A2/N A2/RD B/N B/RD oblast podpory/typ nemovitosti Obrázek 3: Úspora tepla na vytápění - srovnání ČR a olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti 400 000 000 350 000 000 300 000 000 250 000 000 200 000 000 ČR OLK 150 000 000 100 000 000 50 000 000 0 A1/N A1/P A1/RD A2/N A2/RD B/N B/RD oblast podpora/typ nemovitosti Stránka 15
Vyhodnocení finanční podpory pro vybudování obnovitelných zdrojů energie (OZE) a produkce tepla z obnovitelných zdrojů energie v rámci celé České republiky a v rámci Olomouckého kraje uvádějí následující tabulky a grafy. Tabulka 4: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR a Olomouckém kraji k 31.12.2011 Oblast podpory/ typ nemovitosti ČR Počet žádostí Olomoucký kraj Celková podpora [Kč] ČR Olomoucký kraj Součet z Produkce tepla z OZE [kwh.rok-1] ČR Olomoucký kraj C11/N 54 1 9 794 222 1 020 000 5 190 351,4 48 886,5 C11/P 4 2 1 432 000 405 000 557 147,5 183 362,0 C11/RD 7 539 509 728 707 916 76 615 053 251 159 281,3 19 678 202,3 C12/N 7 0 938 275 402 207,6 0,0 C12/RD 2 423 81 177 128 431 6 831 668 48 004 037,4 1 647 554,4 C21/N 1 0 230 000 17 735,0 0,0 C21/RD 857 62 85 504 916 8 114 787 12 056 717,6 743 602,0 C22/N 7 0 4 507 000 490 000 419 807,1 0,0 C22/RD 2 576 97 196 923 833 10 734 145 48 838 249,6 5 205 245,7 C31/N 121 7 56 313 843 970 000 2 140 434,0 58 779,0 C31/P 67 14 65 566 285 2 705 000 2 759 754,0 830 756,0 C31/RD 12 684 997 789 374 600 64 498 702 27 808 654,0 2 239 948,0 C32/N 22 1 17 040 025 2 085 000 520 196,0 5 276,0 C32/P 8 0 7 843 500 256 363,0 0,0 C32/RD 5 559 313 529 878 995 34 867 372 15 382 314,0 903 294,0 Stránka 16
produkce tepla z OZE v kwh/rok podpora v Kč Aktualizace koncepce Obrázek 4: Celková podpora schválených žádostí - srovnání ČR a Olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti 800 000 000 700 000 000 600 000 000 500 000 000 400 000 000 ČR OLK 300 000 000 200 000 000 100 000 000 0 oblast podpory/typ nemovitosti Obrázek 5: Součet z produkce tepla z OZE - srovnání ČR a Olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti 300 000 000,0 250 000 000,0 200 000 000,0 150 000 000,0 ČR OLK 100 000 000,0 50 000 000,0 0,0 oblast podpory/typ nemovitosti Stránka 17
Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007-2013 Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko je určen pro české kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský, z polské strany jde o regiony jeleniogórsko-wałbrzyského, opolského, rybnicko-jastrzębského a bielsko-bialského. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno 103,68 mil. (cca 2,92 mld. Kč). Operační program má celkem 4 prioritní osy. Z hlediska možného vlivu na zlepšení kvality ovzduší je významná prioritní osa 1 Posilování dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik. V rámci této prioritní osy je možno žádat mimo jiné o podporu na projekty modernizace a rozvoje dopravní infrastruktury lokálního a regionálního významu v příhraničí, zásobování energiemi a podpora využívání obnovitelných zdrojů energií, řešení rizik životního prostředí a podobně. 3.2.1.2. Opatření na regionální úrovni (Olomoucký kraj) Opatření na regionální úrovni jsou většinou prováděna v úzké součinnosti a v návaznosti na opatření na národní a mezinárodní úrovni. Realizovaná opatření vyplývají ze strategických dokumentů vypracovaných v souladu s požadavky národní legislativy. Ze strategických dokumentů ke zlepšení kvality ovzduší v Olomouckém kraji mají pro zlepšování kvality ovzduší významný vliv především: 1. Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj 2. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje Podpůrnými dokumenty na krajské úrovni jsou Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje, Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji, Regionální inovační strategie a inovační potenciál Olomouckého kraje, Územní energetická koncepce Olomouckého kraje, Koncepce environmentálního výchovy a osvěty Olomouckého kraje. Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj Cílem krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj je zajistit na celém území Olomouckého kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). V souladu s výše uvedeným zákonem obsahuje krajský program ke zlepšení kvality ovzduší popis stavu ovzduší v kraji s vymezením jednotlivých znečišťovatelů, příslušných orgánů ochrany ovzduší i způsob sledování stavu ovzduší v kraji. Pro dosažení vymezeného cíle jsou stanoveny jednotlivé priority, které jsou podrobně popsány v uvedeném koncepčním dokumentu. Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj byl vydán nařízením Olomouckého kraje č. 3/2009 ze dne 5.11.2009. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje Základním cílem Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje je omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů Stránka 18
nedochází. Krajský program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje byl zpracován v roce 2003. Z hlediska jednotlivých opatření byly na regionální úrovni uplatňovány zejména legislativní nástroje, dále pak rovněž ekonomické, technické a informační nástroje. Z legislativních nástrojů byly KÚ Olomouckého kraje uplatňovány zejména zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí. V rámci řízení dle výše uvedených zákonů byly uplatňovány požadavky na připojení u nových záměrů na centrální rozvodné sítě tepla, požadavky na co nejšetrnější technologii u nových záměrů nebo požadavky na omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů emisí. Při procesu udělování integrovaných povolení u vybraných zařízení, byly v souladu se zákonem č.76/2002 Sb., o integrované prevenci KÚ Olomouckého stanovována zpřísňující opatření pro nejvýznamnější zdroje emisí. Z ekonomických nástrojů je možno uvést dotační titul Olomouckého kraje na realizaci energeticky úsporných opatření na objektech bydlení na území Olomouckého kraje. V rámci uvedeného dotačního programu poskytl Olomoucký kraj v letech 2009 2011 ze svého rozpočtu částku 24,5 mil. Kč. Výše uvedené finanční prostředky byly použity v souladu se schválenými podmínkami zejména na výměnu oken (cca 90%), v menší míře pak rovněž na zateplení obvodových plášťů budov. Celkem bylo podpořeno 1307 žadatelů o dotace. Uvedené opatření představuje celkovou roční úsporu energie ve výši cca 1400 GJ. Z technických nástrojů je možno zmínit postupnou rekonstrukci budov ve vlastnictví OLK jako jsou nemocnice, školy a další s využitím zásad dosažení co nejvyšších úspor v energiích a dosažení minimalizace tepelných ztrát. OLK rovněž v rámci svých vyjádření podporuje projekty zateplení ostatních veřejných budov. Z dalších aktivit je možno uvést podporu imisního monitoringu v Olomouckém kraji. 3.2.1.3. Opatření na lokální úrovni (obce) Opatření na lokální úrovni jsou prováděna většinou v návaznosti na opatření na národní a regionální úrovni. Na úrovni jednotlivých obcí jsou využívány možnosti, které jim poskytuje národní legislativa a rovněž finanční nástroje jako například dotační programy na národní nebo regionální úrovni. V mnoha případech obce rovněž pro zlepšování kvality ovzduší ve svém zájmovém území vytvářejí vlastní legislativní nástroje např. ve formě obecně závazných vyhlášek nebo vlastní finanční nástroje jako jsou půjčky nebo dotace pro občany. Ze strategických dokumentů jsou na lokální úrovni zpracovány Programy ke zlepšení kvality ovzduší v městech Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk a Hranice. Z hlediska jednotlivých opatření ke zlepšování kvality ovzduší před zpracováním aktualizace programu ke zlepšování kvality ovzduší, která byla na lokální úrovni aplikována ve velkém množství obcí, lze uvést zejména: Rozvoj environmentálně příznivé infrastruktury v rámci Olomouckého kraje je plynofikováno od 90- tých let velké množství obcí. V současné době se jedná spíše už pouze o budování nových přípojek a plynofikaci vybraných lokalit pro výstavbu individuálního bydlení. V mnoha obcích je Stránka 19
však plyn využíván jen velice limitovaně z důvodu vyšší ceny plynu v porovnání s jinými environmentálně méně příznivými druhy paliv. Úspory tepla a ekologizace zdrojů znečišťování ovzduší řada obcí provedla zateplení budov ve svém majetku a rovněž rekonstrukci nebo výměnu energetických zdrojů v těchto budovách. Informační kampaně řada obcí provádí pro občany informační kampaně ke zlepšování kvality ovzduší, zejména před a v průběhu topné sezóny. Jedná se o informace pro podporu spalování environmentálně příznivých druhů paliv a o dopadech znečištěného ovzduší na lidské zdraví, ale také informační akce podporující environmentálně šetrnou dopravu. Obecně závazné obecní vyhlášky - obecní vyhlášky stanovují přípustné druhy paliv k vytápění objektů nebo zákaz spalování nevhodných paliv, ale také upravují přepravu sypkých materiálů po komunikacích na území obcí. Podpora městské hromadné dopravy Prakticky všechna nejvýznamnější města nacházející se v rámci Olomouckého kraje podporují rozvoj městské hromadné dopravy. Řada obcí informuje své občany o kvalitě ovzduší v obci, zejména s důrazem na situace se zhoršenými rozptylovými podmínkami. Z množství dalších opatření, která byla na lokální úrovni ke zlepšení kvality ovzduší přijata, lze dále zmínit čištění povrchu komunikací a akce pro zvýšení plynulosti dopravy, omezování automobilové dopravy a podporu budování cyklostezek, kontroly malých zdrojů znečišťování ovzduší nebo opatření proti prašnosti cílenou výsadbou zeleně. 3.2.1.4. Opatření na úrovni nejvýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší Olomoucký kraj nepatří v rámci ČR mezi oblasti s významným soustředěním průmyslu. Průmyslová výroba a energetika jsou v rámci Olomouckého kraje soustředěny do významných měst - Olomouce, Prostějova a Přerova. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví v kraji patří tradičně potravinářský průmysl, textilní a oděvní průmysl a výroba strojů a zařízení. Nejvíce problematickým polutantem v Olomouckém kraji jsou tuhé znečišťující látky, které způsobují na území kraje zejména při nepříznivých rozptylových podmínkách překračování nejvyšších přípustných imisních koncentrací v ukazateli suspendované částice frakce PM10. Významnými polutanty jsou rovněž oxidy dusíku a těkavé organické látky, které představují prekurzory tvorby přízemního ozónu. Pro snížení emisní zátěže a na ně navazující imisní zátěže hrají významnou roli rovněž opatření na nejvýznamnějších zdrojích emisí. V rámci zpracování aktualizace Programu pro zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj byly osloveni s žádostmi o informace ohledně snižování emisí provozovatelé nejvýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší v Olomouckém kraji. Jedná se o: ADM Prague s.r.o. Agrodružstvo Tištín Armádní Servisní, příspěvková organizace Bioplyn Třeština s.r.o. BOHEMIA ASFALT, s.r.o. CARMAN, a.s. Stránka 20
Cement Hranice a.s. CNM textil a.s. Cukrovar Vrbátky a.s. Česko-slezská výrobní, a.s. Dalkia Česká republika, a.s. FARMAK, a.s. FOUNDEIK, s.r.o. GRANITOL, a.s. Henniges Hranice, s.r.o. Invensys Appliance Controls s.r.o. Litovelská cukrovarna, a.s. M.L.S. Holice, spol. s r.o. Meopta - optika, s.r.o. Metso Minerals, s.r.o. Moravské železárny, a.s. MORAVSKÝ LIHOVAR KOJETÍN a.s. OP papírna, s.r.o. Pars nova a.s. PRECHEZA a.s. SLÉVÁRNA ANAH Prostějov, s.r.o. SPH-SLUŽBY, s.r.o. Statek Kostelec na Hané, a.s. Talorm a.s. TONDACH Česká republika s.r.o. TOUAX s.r.o. UNEX a.s. UNEX Slévárna, s.r.o. VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. VELOSTEEL TRADING, a.s. Wienerberger cihelna Jezernice, spol. s r.o. ZD Bohuňovice s.r.o. Lze konstatovat, že v období od poslední aktualizace programu ke zlepšování kvality ovzduší došlo u významných zdrojů emisí k realizaci dalších opatření ke snížení množství emisí vnášených do vnějšího ovzduší. Významná byla zejména investiční opatření u největších průmyslových podniků jako jsou Cement Hranice a.s. nebo Precheza a.s. Stránka 21
Přehled realizovaných opatření na jednotlivých úrovních je zpracován formou tabulek reflektujících požadavky uvedené v příloze A k formuláři 7, který byl součástí tabulky k notifikaci dle článku 22 Směrnice 2008/50/ES. KPZKO_OLK_G_realiz _opatr_final.xls Legenda k tabulkám: a. Pořadové číslo opatření b. Srozumitelný název opatření c. Stručný a výstižný popis opatření, zhodnocení přínosu opatření d. Správní úroveň, která rozhodla a zodpovídá za realizované opatření: "A": lokální; "B": regionální; "C": národní e. Kódy druhu opatření: "A": ekonomické/finanční; "B": technické; "C": vzdělávací/informační; "D": jiné f. "A"= ano; "N"= ne. Regulace=usměrňování, úprava, řízení; udržování sledované veličiny na hodnotě přibližně stejné, nebo měnící se podle určitých podmínek či pravidel. g. Kdy opatření nabylo účinnosti, případně v jakém časovém horizontu bude přijaté opatření dokončeno a nabude účinnosti: "A": krátkodobý; "B": střednědobý (cca 1 rok); "C": dlouhodobý h. Sektor, na který je opatření cíleno: "A": doprava; "B": průmysl a energetika; "C": zemědělství; "D": obchodní a bytové zdroje (lokální topeniště); "E": jiné i. Územní rozsah dotčených zdrojů: lokální, aglomerace MSK, celá ČR Stránka 22
3.2.2. Hodnocení účinnosti uvedených opatření 3.2.2.1. Odhad efektu z hlediska snížení emisí Z celkového pohledu na emisní situaci v České republice lze sledovat u všech hlavních znečišťujících látek stálý dlouhodobý trend snižování emisí. Přibližně od roku 2000 však můžeme zaznamenat u hlavních znečišťujících látek pouze mírný pokles emisí nebo jejich stagnaci. V roce 2010 pak v porovnání s rokem 2009 můžeme v rámci ČR zaznamenat vzrůst emisí oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek, který souvisí zejména s výrazným oživením hutního průmyslu po globální recesi. Chladnější zimní období pak bylo příčinou nárůstu emisí z vytápění domácností. Oproti tomu došlo v roce 2010 k výraznějšímu poklesu emisí z mobilních zdrojů, na němž se podílí zejména vyšší tempo obměny vozového parku. Situace v poklesu emisí během posledních 20-ti let je patrná z následujícího obrázku. Obrázek 6: Celkové emise základních znečišťujících látek v České republice v letech 1990 až 2010 Zdroj: ČHMÚ: ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2010 Stránka 23
Zdroje emisí a jednotlivé druhy znečišťujících látek v rámci Olomouckého kraje se odvíjí od charakteru kraje, který je průmyslovo-zemědělský. Ekonomika hanáckých okresů je stabilnější a rozmanitá, okres Jeseník a severní část okresu Šumperk však patří k ekonomicky slabším regionům. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví v kraji patří potravinářský průmysl, textilní a oděvní průmysl a výroba strojů a zařízení. Průmyslová výroba a energetika jsou soustředěny zejména do oblasti Olomouce, Prostějova a Přerova. Jižní a centrální část kraje patří mezi oblasti s rozvinutou zemědělskou výrobou. Významný podíl na znečišťování ovzduší Olomouckého kraje mají mobilní zdroje znečišťování ovzduší. Z celkových národních emisí bylo za rok 2010 (novější data o emisích zatím nejsou k dispozici) na ploše Olomouckého kraje vyprodukováno 5,6% tuhých znečišťujících látek, 2,6% oxidu siřičitého, 4,4% oxidů dusíku, 4,1% oxidu uhelnatého, 5,6% těkavých organických látek a 6,4% amoniaku. Z hlediska trendu vývoje emisí za roky 2008 až 2010 lze v rámci Olomouckého kraje pozorovat trend snižování množství emisí shodný s vývojem v rámci celé ČR. Došlo k výraznému snížení emisí těkavých organických látek, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku. V případě oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek můžeme pozorovat určitou stagnaci v množství vyprodukovaných emisí, v případě emisí amoniaku po jejich vzrůstu v roce 2009 pak mírný pokles emisí v roce 2010. Obrázek 7: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji v letech 2008 až 2010 Emise REZZO 1-4 v Olomouckém kraji NH3 4358,3 4451,5 3514,7 VOC 8446,1 9074,4 9396,6 CO NOx 10430,5 10999,2 11667,3 16235,7 18270,7 19269,2 2010 2009 2008 SO2 TZL 4443,1 4577,3 4354,2 3517,0 3472,9 3762,2 0,0 5000,0 10000,0 15000,0 20000,0 25000,0 tuny/rok S ohledem na dlouhodobý stav kvality ovzduší v rámci Zóny Olomoucký kraj byly Programem ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni Zóny Olomoucký kraj stanoveny jako priority: 1. Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM 10 2. Snížení emisí oxidů dusíku (NOx) 3. Snížení emisí těkavých organických látek (VOC) Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM 10 Imisní zátěž suspendovanými částicemi velikostní frakce PM 10 představuje nejvýznamnější problém kvality ovzduší Olomouckého kraje. Imisní limit 24hodinové koncentrace PM 10 (36. nejvyšší 24h koncentrace) byl v roce 2010 překročen na 60,12% území Olomouckého kraje. Příčinu této imisní zátěže představují zdroje emise tuhých znečišťujících látek (TZL). Pokud se podíváme na zdroje emisí Stránka 24
TZL v rámci Olomouckého kraje, je jejich nejvýznamnějším zdrojem doprava (REZZO 4), která v rámci Olomouckého kraje v roce 2010 vyprodukovala 1886,3 tuny. Významným zdrojem emisí TZL jsou rovněž malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 3), zejména pak lokální topeniště, které vyprodukovaly v roce 2010 celkem 1188,6 tun. V porovnání s uvedenými zdroji jsou v rámci Olomouckého kraje relativně méně významné střední zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 2), které v roce 2010 vyprodukovaly 203,7 tun, a velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), které v roce 2010 vyprodukovaly 238,4 tuny. Snížení emisí oxidů dusíku Emise oxidů dusíku představují v rámci Olomouckého kraje problém zejména jako prekurzor tvorby přízemního ozonu, jehož cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí byl v roce 2010 překročen na 27,03% území Olomouckého kraje. Nejvýznamnějším zdrojem emisí NO x v rámci Olomouckého kraje je doprava (REZZO 4), která na území Olomouckého kraje v roce 2010 vyprodukovala 7050,8 tun. Významným zdrojem emisí NO x jsou rovněž velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), které v roce 2010 vyprodukovaly 2708,8 tun. V porovnání s uvedenými zdroji jsou relativně málo významné malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 3), které v roce 2010 vyprodukovaly 424,9 tun, a střední zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 2), které vyprodukovaly v roce 2010 celkem 246 tun. Snížení emisí těkavých organických látek Emise VOC představují v rámci Olomouckého kraje problém zejména jako prekurzor tvorby přízemního ozonu, jehož cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí byl v roce 2010 překročen na 27,03% území Olomouckého kraje. Zdaleka nejvýznamnějším zdrojem emisí těkavých organických látek v rámci Olomouckého kraje jsou malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 3), které v roce 2010 vyprodukovaly 5462,3 tun. Významným zdrojem emisí VOC je rovněž doprava (REZZO 4), která v rámci Olomouckého kraje v roce 2010 vyprodukovala 2194,8 tun. V porovnání s uvedenými zdroji jsou v rámci Olomouckého kraje relativně málo významné velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), které v roce 2010 vyprodukovaly 567 tun a střední zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 2), které vyprodukovaly v roce 2010 celkem 222 tun. Trendy vývoje množství emisí vyprodukovaných v rámci Olomouckého kraje od poslední aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni Zóny Olomoucký kraj jsou po jednotlivých druzích zdrojů znečišťování ovzduší uvedeny v následujících grafech. Stránka 25
Obrázek 8: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 1 v letech 2008 až 2010 Emise REZZO 1 v Olomouckém kraji NH3 0,6 1031,8 1072,3 VOC 567,0 572,2 625,3 CO NOx 1882,1 2127,6 2157,0 2408,6 2708,8 2838,3 2010 2009 2008 SO2 2964,1 3182,8 2967,1 TZL 238,4 211,4 252,4 0,0 500,0 1000,0 1500,0 2000,0 2500,0 3000,0 3500,0 tuny/rok Obrázek 9: Celkové emise základních znečišťujících látek v olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 2 v letech 2008 až 2010 Emise REZZO 2 v Olomouckém kraji NH3 0,0 629,6 735,6 VOC CO NOx SO2 222,0 198,2 245,7 248,8 266,0 279,3 246,0 237,0 301,6 196,9 211,7 247,5 2010 2009 2008 TZL 203,7 283,0 625,9 0,0 100,0 200,0 300,0 400,0 500,0 600,0 700,0 800,0 tuny/rok Stránka 26
Obrázek 10: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 3 v letech 2008 až 2010 Emise REZZO 3 v Olomouckém kraji NH3 1572,8 2655,0 4234,3 VOC 5462,3 5605,4 5648,5 CO NOx 424,9 369,1 369,0 3329,6 3411,9 3874,3 2010 2009 2008 SO2 TZL 1245,6 1144,9 1101,5 1188,6 1053,2 1058,9 0,0 1000,0 2000,0 3000,0 4000,0 5000,0 6000,0 tuny/rok Obrázek 11: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 4 v letech 2008 až 2010 Emise REZZO 4 v Olomouckém kraji NH3 123,4 135,1 134,0 VOC 2194,8 2698,6 2877,1 CO NOx 7050,8 7984,5 8158,4 9985,0 12793,0 13421,0 2010 2009 2008 SO2 36,5 37,9 38,1 TZL 1886,3 1925,3 1825,0 0,0 2000,0 4000,0 6000,0 8000,0 10000,0 12000,0 14000,0 16000,0 tuny/rok Nejvíce problematickým polutantem v Zóně Olomoucký kraj jsou tuhé znečišťující látky. Ty způsobují na území kraje překračování nejvyšších přípustných imisních koncentrací v ukazateli suspendované částice frakce PM10 a významným způsobem se podílí na zařazení obcí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Stránka 27
tuny / rok Aktualizace koncepce Obrázek 12: Emise tuhých znečišťujících látek v letech 2001 až 2010 v Olomouckém kraji Emise TZL v Zóně Olomoucký kraj letech 2001-2010 2500,0 2000,0 1500,0 1000,0 velké zdroje střední zdroje malé zdroje doprava 500,0 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Z hlediska dlouhodobého trendu na základě dat z let 2001 až 2010 lze v případě emisí tuhých znečišťujících látek v Olomouckém kraji pozorovat snižování emisí u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší. Naproti tomu lze pozorovat stagnaci v případě liniových zdrojů znečišťování (dopravy) a znepokojující trend nárůstu emisí z malých, zejména pak spalovacích, zdrojů znečišťování ovzduší. Nárůst procentuálního zastoupení malých stacionárních zdrojů (REZZO3) souvisí s faktorem zimního období, kdy jsou v případě tuhé zimy více v provozu lokální topeniště, ale rovněž s opětovným příklonem domácností k vytápění tuhými palivy z ekonomických důvodů. Obrázek 13: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích tuhých znečišťujících látek v letech 2004-2010 v OLK 2004 2006 doprava 53% velké zdroje 9% střední zdroje 12% malé zdroje 26% doprava 55% velké zdroje 8% střední zdroje 13% malé zdroje 24% 2008 2010 velké zdroje 7% střední zdroje 17% velké zdroje 7% střední zdroje 6% doprava 48% malé zdroje 28% doprava 53% malé zdroje 34% Je třeba konstatovat, že mezi množstvím produkovaných emisí tuhých znečišťujících látek a imisními koncentracemi suspendovaných částic frakce PM10 není vždy přímá korelace. Při srovnání množství Stránka 28
emisí s imisními koncentracemi PM10 v uplynulých letech lze pozorovat, že i při nižších emisích TZL není při nepříznivých rozptylových a meteorologických podmínkách zajištěna dostatečná kvalita ovzduší a ani regulace významných zdrojů znečišťování ovzduší v těchto obdobích nepříznivou situaci nevyřeší (např. úvod r.2010). Naproti tomu v některých letech i při vyšším množství emisí byla kvalita ovzduší uspokojivá (např. r. 2008). Stávající opatření v oblasti ochrany ovzduší u zdrojů emisí nejsou účinná do té míry, aby celoročně zajistila kvalitu ovzduší pod hodnotami platných imisních limitů. Jedná o dlouhodobý problém, který je dán nejen ekonomickým charakterem kraje, ale v případě Olomouckého kraje pak rovněž geomorfologickou charakteristikou území a na ni navazujícími rozptylovými a meteorologickými podmínkami v daném čase. Významnou úlohu v imisních charakteristikách Olomouckého kraje hraje dálkový transport znečišťujících látek ze sousedního Moravskoslezského kraje charakterizovaného vysokou koncentrací těžkého průmyslu. Na území Olomouckého kraje se toto znečištění dostává přes Moravskou bránu. Moravskou bránou se pohybují větry zejména ve směrech severozápadním a jihovýchodním. Tomu pak odpovídá vysoká koncentrace škodlivin v oblasti Prostějova, Olomouce, Přerova a Hranic. Stránka 29
3.2.2.2. Odhad efektu z hlediska dopadu na kvalitu ovzduší Z hlediska úrovně znečištění ovzduší na území Olomouckého kraje lze konstatovat, že Zóna Olomoucký kraj patří v rámci ČR mezi nadprůměrně znečištěné území a přes všechna přijatá a realizovaná opatření dochází na území Olomouckého kraje k plošnému překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí u suspendovaných částic velikostní frakce PM 10 pro 24hodinové koncentrace PM 10. Na území Olomouckého kraje dochází rovněž k překračování cílového emisního limitu pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren a překračování hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Vymezení plochy se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Olomouckého kraje a rovněž České republiky jako celku, uvádí následující tabulka. Zdrojem dat jsou Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat roku 2008, 2009 a 2010, uveřejněné ve Věstnících MŽP č. 4/2010, č. 4/2011 a č. 2/2012. V tabulce není uvedeno procento území, na kterém došlo k překročení cílového imisního limitu pro arsen, lze však doplnit, že v rámci Olomouckého kraje k jeho překročení v roce 2010 nedošlo. Následující tabulky pak uvádějí procenta zájmového území, kde došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon a překročení hodnoty imisního limitu pro oxidy dusíku (NO x ) a oxid siřičitý (SO 2 ) a cílového imisního limitu pro troposférický ozon (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) v procentech plochy národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO). Tabulka 5: Území, kde došlo k překročení hodnot imisních limitů pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy zóny/aglomerace) Zóna/aglomerace Rok 2008 PM 10 (r IL) PM 10 (d IL) NO 2 (r IL) Benzen (r IL) Souhrn překročení IL B(a)P Souhrn překročení CIL (bez O3) Zóna Olomoucký kraj - 0,65 0,02-0,65 2,18 2,18 Česká republika 0,45 2,73 0,08 0,02 2,80 3,60 3,66 Rok 2009 Zóna Olomoucký kraj - 9,91 - - 9,91 2,47 2,47 Česká republika 0,55 4,42 0,03 0,01 4,44 2,31 2,31 Rok 2010 Zóna Olomoucký kraj - 60,12 - - 60,12 32,80 32,80 Česká republika 1,86 21,21 0,03 0,001 21,21 14,47 14,47 Zdroj: Věstníky MŽP č. 4/2010, č. 4/2011, č. 2/2012 Legenda: d IL Imisní limit - aritmetický průměr/24h r IL Imisní limit - aritmetický průměr/kalendářní rok CIL Cílový imisní limit PM 10 Suspendované částice - částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % NO 2 Oxid dusičitý B(a)P.. Benzo(a)pyren Stránka 30