SROVNÁNÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ ZJIŠTĚNÉHO V SISP S VÝŽIVOVÝMI CÍLI WHO



Podobné dokumenty
ODHAD PŘÍVODU MAKRONUTRIENTŮ U DOSPĚLÉ POPULACE V ČR (SISP)

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE

NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR

Význam analýzy obvyklé distribuce spotřeby potravin v průběhu dne (SAMPLEMON)

NUTRIMON ODHAD PŘÍVODU VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH LÁTEK V POPULACI ČR. Marcela Dofková, Zlata Kapounová, Jitka Blahová, Jiří Ruprich

NUTRIMON Přívod vybraných minerálních látek v populaci ČR

Rozložení průměrné spotřeby potravin v ČR v průběhu dne

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

Rekapitulace cílů studie, očekávané a dosud získané výsledky

J.Ruprich, I.Řehůřková, M.Dofková, J. Blahová

VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ. Mgr. Marie Šubrtová Státní zdravotní ústav Praha, Odbor hygieny výživy a bezpečnosti potravin Palackého 3a, Brno

NUTRIMON - HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ

Předběžné závěry studie (na základě laboratorních měření) J.Ruprich a kol.

Nedostatek hořčíku v dietě snižuje využití vitaminu D

v monitoringu dietárn rní expozice - CHEMON

Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení. Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy

Pokrmy školního stravování: z výsledků studie, obsah živin

Hodnocení výživové spotřeby

SROVNÁNÍ PŘÍVODU VYBRANÝCH NUTRIENTŮ S DOPORUČENÍMI U DĚTÍ ŠKOLNÍHO VĚKU

BEZPROSTŘEDNÍ SOUČÁSTÍ ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU JE VÝŽIVA. MUDr. Petr Tláskal, CSc FN Motol Praha SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU

Jak lépe standardizovat kulinární úpravu potravin pro monitoring

KONCEPTUÁLNÍ RÁMEC MONITORINGU DIETÁRNÍ EXPOZICE ČLOVĚKA

Výskyt metanolu a 2-propanolu v alkoholických nápojích - příspěvek k metanolové aféře

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

Výskyt nadváhy a obezity

Moderní přístupy k výživě dětí

Přehled výživových doporučení

Vím, co jím a piju, o.p.s. Partner pro snižování obsahu soli

VITAMIN D a jeho přívod u osob žijících na území ČR

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

Obsah soli ve výrobcích řetězců rychlého občerstvení

OBSAH ČÁST IV.: KONTAMINACE VETERINÁRNÍCH KOMODIT, POTRAVIN A LIDSKÉ POPULACE V ČR

Nejvýznamnější zdroje VITAMINU D u vybraných populačních skupin v kontextu jeho nízkého dietárního přívodu v ČR

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

Hodnocení výživy v populaci

Dietární expozice jódu populace ČR a nejdůležitější dietární zdroje

5. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY ZÁTĚŽE LIDSKÉHO ORGANISMU CIZORODÝMI LÁTKAMI Z POTRAVINOVÝCH ŘETĚZCŮ, DIETÁRNÍ EXPOZICE

Minerální látky v pokrmech školních jídelen

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ

Co je to tvrzení...?

Bezpečnost potravin z pohledu Ministerstva zdravotnictví. Eva Gottvaldová Praha, Ministerstvo zemědělství, 12. září 2017

VÝSKYT KONTAMINANTŮ VE ŠKOLNÍCH OBĚDECH

Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s.

VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ. Lucie Prášková Kateřina Teplá

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. ve vztahu k životnímu prostředí

Současné používané metody zjišťování stravovacích zvyklostí. Jejich výtěžnost a možnost použití.

Z pyramidy na talíř aneb jak rozumět výživovým doporučením. Leona Mužíková Veronika Březková Masarykova univerzita Brno

Zásady výživy ve stáří

Druhy a složení potravin

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Definice zvláštním složením, zvláštním výrobním postupem 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu

Nákup potravin umíme to? OBSAH METODOLOGIE VÝSLEDKY PRŮZKUMU PANEL BOOK KONTAKTY

Studie obsahu nutrientů v pokrmech školního stravování

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

SISP04 Ruprich,J et al., CHPŘ SZÚ, verze 12/06 SISP METODA

Vývoj a analýza nutričního hodnocení spotřeby potravin v ČR

Obsah jódu v různých typech mléka z tržní sítě ČR

Střední odborná škola Luhačovice

CÍL 11: ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL DO ROKU 2015 BY SI LIDÉ V CELÉ SPOLEČNOSTI MĚLI OSVOJIT ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL

7) Potravní koš. Obr. č. 7.1: Místa odběru vzorků potravin v tržní síti v monitorovacím roce 2010/2011.

PŘÍLOHY. Analyzované vzorky jsou dokumentovány v příloze A. Podrobný popis vzorků je uveden v kapitole 2.3.

1996L0008 CS SMĚRNICE KOMISE 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti

CÍLENÁ REŽIMOVÁ INTERVENCE U ŽEN V OBDOBÍ MENOPAUZY A PO NÍ

Výživová doporučení, přídatné látky a rezidua. Bc. Eliška Koublová

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH

Obr. 7.1: Expozice indikátorovým kongenerům PCB z příjmu potravin.

Nutriční značení /požadavky nařízení (EU) č. 1169/2011/

PITNÝ REŽIM ŠKOLNÍCH DĚTÍ

Nutriční problematika romské populace

Doplňkový prodej ve školských zařízeních návrh právní úpravy

Diabetes mellitus a stravování

Výživová doporučení pyramida versus talíř. Leona Mužíková Alexandra Košťálová Anna Packová

Léčebná výživa u onemocnění jater Výuka na VŠCHT

Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.

Studie obsahu a zastoupení trans-mastných kyselin v mateřském mléce v ČR

KONZUMACE SODÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU A KUCHYŇSKÉ SOLI NAPŘÍČ NAŠÍ POPULACÍ. MUDr. P.Tláskal, CSc., Mgr.T.Vrábelová FN Motol, Společnost pro výživu

Nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebiteli (krátké shrnutí klíčových ustanovení*)

Makové mléko předmětem studie

RAW DIETA ANEB JE ZDRAVÁ SYROVÁ STRAVA?

LUŠTĚNINY (semena rostlin čeledi Fabaceae bobovité)

Vyhláška MZ ČR k nemocničnímu stravování (HACCP)

OBVYKLÝ PŘÍVOD A DIETÁRNÍ ZDROJE SELENU V ČESKÉ POPULACI

SISP - charakteristika výběrového souboru

(Text s významem pro EHP)

Přehled vybrané problematiky pro pekárny a cukrárny 5/22/2017 1

6.6 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN UMĚLÁ SLADIDLA VLÁKNINA DEFINICE DRUHY VLÁKNINY VLASTNOSTI VLÁKNINY...

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková

Výživová hodnota rostlinných tuků

Výpočet výživových hodnot výrobků. Ing. Martina Solaříková

Prevence a léčba obezity v Evropské unii Současný stav v ČR

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Snižování obsahu soli v potravinách

Druhy. a složení potravin. Cvičení č. 1. Vyučující: Martina Bednářová. Druhy a složení potravin cvičení č. 1

Výzkum druhá fáze testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU

Zdravý životní styl předškolních dětí

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Profil aktualizovaného znění: Titul původního předpisu: Vyhláška o označování výživové hodnoty potravin

1 Státní zdravotní ústav Praha, dislokované pracoviště Karviná 2 Státní zdravotní ústav Praha rysava.szu@centrum.cz

Transkript:

SROVNÁNÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ ZJIŠTĚNÉHO V SISP S VÝŽIVOVÝMI CÍLI WHO Marcela Dofková Jitka Blahová Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz, e-mail: dofkova@chpr.szu.cz

SISP srovnání s výživovými cíli WHO Údaje o spotřebě potravin ze Studie individuální spotřeby potravin (SISP) slouží primárně pro potřeby hodnocení dietární expozice v projektu IV Monitoringu. Na jejich základě však lze provést i orientační nutriční hodnocení, které může přispět k posouzení výživové situace v populaci. Cílem tohoto příspěvku je srovnání přívodu nutrientů stanoveného v SISP s výživovými cíli (Population nutrient intake goals) pro populaci publikovanými WHO (WHO Technical Report Series 916).

SISP základní informace o studii Stanovení spotřeby potravin na individuální úrovni na reprezentativním vzorku populace ČR. Byla použita metoda opakovaného 24-hod. recallu, který byl realizován formou osobního dotazování. Studie proběhla v letech 2003 2006. Základní soubor zahrnoval celkem 2590 respondentů.

SISP stanovení přívodu nutrientů Použita kompilovaná tabulka nutričního složení potravin, která vycházela především z dostupných českých a slovenských zdrojů. Obvyklý přívod (usual intake) = dlouhodobý průměrný přívod nutrientů nebo potravin Obvyklý přívod lze stanovit i na základě dvou 24h recallů uskutečněných v na sobě nezávislých dnech. Pro stanovení obvyklého přívodu nutrientů v hodnocených skupinách populace byla využita aplikace MSM (Multiple Source Method) vyvinutá v rámci mezinárodního projektu EFCOVAL.

MSM ukázka stanovení obvyklého přívodu bílkovin děti 7-10 let

WHO Population goals http://www.who.int/nutrition/publications/nutrecomm/en/index.html

Srovnání přívodu bílkovin zjištěného v SISP s populačním výživovým cílem WHO Bílkoviny WHO: 10 15 E% 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% E%

Srovnání přívodu tuků zjištěného v SISP s populačním výživovým cílem WHO Tuky celkem WHO: 15 30 E% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% E%

Srovnání přívodu SAFA zjištěného v SISP s populačním výživovým cílem WHO SAFA WHO: <10 E% 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% 18% 20% E%

Srovnání přívodu PUFA zjištěného v SISP s populačním výživovým cílem WHO PUFA WHO: 6 10 E% 0% 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 10% E%

Srovnání přívodu cholesterolu zjištěného v SISP s populačním výživovým cílem WHO Cholesterol WHO: <300 mg/d 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500 mg/den

Srovnání přívodu sacharidů zjištěného v SISP s populačním výživovým cílem WHO Sacharidy celkem WHO: 55 75 E% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% E%

Srovnání přívodu cukrů zjištěného v SISP s populačním výživovým cílem WHO Cukry WHO: <10 E% 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% 18% 20% E%

Srovnání přívodu potravinové vlákniny zjištěného v SISP s populačním výživovým cílem WHO Potravinová vláknina 0% 20% 40% 60% 80% 100% % doporučení WHO

Srovnání přívodu sodíku zjištěného v SISP s populačním výživovým cílem WHO Sodík WHO: < 2 g/d 0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 mg/den

Srovnání spotřeby ovoce a zeleniny zjištěné v SISP s populačním výživovým cílem WHO Spotřeba ovoce a zeleniny (bez brambor) WHO: >400 g/d 0 100 200 300 400 500 g/osobu/den

Závěr U většiny sledovaných výživových parametrů nebyly v populaci ČR naplněny cíle stanovené WHO. Je proto nadále žádoucí se v oblasti veřejného zdraví věnovat aktivitám zaměřeným na problematiku výživy, neboť způsob výživy může významně ovlivnit výskyt řady závažných onemocnění v populaci.

DĚKUJI ZA POZORNOST