SEZNAMTE SE SE STROMY (Vycházka do sadů kolem centra Plzně) Metodika exkurze pro střední školy (180 minut) Základní informace: Vycházka s třídou je směřována do sadů kolem středu města. V jednotlivých aktivitách jsou popsána vhodná místa, aktivity ale na ně nejsou nutně vázány. Na internetových stránkách Občanského sdružení Ametyst http://www.ametyst21.cz naleznete také mapu i letecký snímek věnce sadů, kde jsou vyznačeny některé dřeviny. Ty mohou žáci hledat a určovat podle zadání učitele. Třída se může zaměřit i na jiné stromy. Uvedené aktivity jsou pouze návrhem vycházky. Návrh obsahuje více námětů na hry a různé aktivity, je na učiteli, které z nich si do své vycházky zařadí. Čas navržený k jednotlivým aktivitám je pouze odhad, reálný čas se bude vždy měnit především podle velikosti skupiny. Při jednotlivých aktivitách doporučujeme předem určit žákům dobu, po kterou se budou činnosti věnovat. Cíle: žák pozná základní druhy domácích a pěstovaných dřevin, žák dokáže určit některé charakteristiky stromů, rozumí jejich fyziologii a vlivům, které na vzrůst stromů působí, žák rozumí některým vzájemným vztahům mezi organismy. Klíčové kompetence: žák ovládá obecně užívané biologické termíny, uvádí věci do souvislostí a vytváří si komplexnější pohled na přírodní jevy, žák samostatně pozoruje a experimentuje, ze získaných výsledků vyvozuje závěry, žák rozumí odbornému textu, vyhledává z něj informace a přemýšlí o nich, žák chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí. Vzdělávací oblasti: Člověk a příroda, Matematika a její aplikace. Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova. určovací kolečka dřevin vydaná Občanským sdružením Ametyst, obrázky částí stromů, papíry a psací potřeby pro každého žáka, mapa sadů s vyznačenými stromy, provázek, metr, noviny na sebrané listí, lístečky s funkcemi stromů, text s příkladem vzájemných vztahů organismů, seznam otázek, podložky pro psaní, nádoba na vodu, plastový sáček. Úvod: Na začátku dá učitel žákům za úkol hledat během programu talisman. Mají sebrat něco, co je nejvíce během celé vycházky zaujme. Tento předmět pak během závěrečné diskuze spojí s některým ze svých dojmů, může tak vzniknout něco jako pokladnice vzpomínek (žáci mohou předměty odnést s sebou ve společném sáčku nebo krabičce do školy, takový materiál lze použít ještě v nějaké shrnující hodině, na hmatovou hru, na dělení do skupin atd.) Podle potřeby učitel vyzve žáky k psaní poznámek během vycházky. Je také možné připravit pro každou skupinu či žáka záznamový arch s jednotlivými aktivitami.
Aktivita č. 1 (20 minut) Žák pozná základní druhy domácích a pěstovaných dřevin. Žák umí použít určovací kolečko k určení dřevin, které sám nezná. určovací kolečka dřevin vydaná Občanským sdružením Ametyst, obrázky částí stromů, mapa sadů s vyznačenými stromy. Učitel žáky rozdělí do skupin po čtyřech až pěti žácích. Více žáků by nemělo ve skupině být, aby se všichni zapojili do práce. K rozdělení do skupin může učitel využít obrázky částí stromů list, plod, celkový vzhled, kůra, květ, pupen. Žáci si obrázky vylosují a mají za úkol vytvořit skupiny, ve které budou obrázky k jednomu druhu stromu. Nebo si mohou žáci vylosovat z pytlíčku každý jeden plod stromu, které učitel předem nasbíral a rozřadit se tak, aby v jedné skupině byli žáci, kteří si vylosovali stejný plod. Poté učitel rozdá žákům do skupin mapu sadů s několika zakreslenými stromy s číslem a stanoví čas vymezený pro nastávající úkol. Žáci se nejprve pokusí pojmenovat stromy na základě svých znalostí. Řešení zapíšou a odevzdají učiteli. Následujícím úkolem žáků je stromy pomocí kolečka určit. Každá skupina může mít k určení jiné stromy, ale několik stromů by mělo být pro všechny společných budou to ty stromy, ke kterým se žáci vrátí během programu a budou u nich probíhat další aktivity. Během hledání mohou žáci sbírat spadané listy nebo plody stromů a keřů, které si pak mohou ve škole nebo na místě určit a udělat výstavku s popisy (soutěž skupin). Poté, co žáci stromy určí určené době se žáci opět sejdou. U učitele si vyzvednou své tipy a mohu je při průběžné kontrole během vycházky porovnávat s tím, co zjistili pomocí koleček. Aktivita č.2 (15 minut) Žák chápe základní fyziologické procesy, které probíhají v rostlinách. Učitel žáky seznámí nebo s nimi opakuje (nejlépe pomocí jednoduchých obrázků popisovaných dějů, kartiček s pojmy, které se vztahují k tématu), podle jejich věku a dosavadních znalostí, základní fyziologické procesy stromů (opadávání listů, vedení vody a asimilátů, fotosyntéza...). Následuje jednoduchý pokus demonstrující vedení vody ve stromech (viz aktivita č. 3). Aktivita č.3 (10 minut) Žák chápe pohyb vody v rostlinách. nůž, nádoba na vodu, plastový sáček. Aktivita probíhá u nějakého stromu společného pro všechny skupiny zkontrolují si určení. Vhodná je část mezi Smetanovými a Kopeckého sady, kde je pítko, nebo někde v těchto sadech poblíž fontán, případně u Západočeského muzea pro pokus se pak použije voda dostupná v sadech a není nutné ji brát s sebou ze školy. Do nádoby s vodou se vloží čerstvě uříznutá větvička stromu. Větvička musí být seříznutá z obou stran. Po chvíli se na seříznuté vrchní ploše větvičky objeví kapky vody tím se názorně předvede vedení vody rostlinami. Další pokus je možné provést na stromech u školy, pro tento pokus je třeba vícedenní odstup. Příprava pokusu může proběhnout během jedné hodiny přírodopisu a jeho demonstrace během hodiny následující. Při první hodině se na větev stromu (přes listy) navlékne plastový sáček a ten se utáhne. Nejdříve po jednom dnu jde třída zkontrolovat strom v sáčku je vysrážená voda. Tento pokus demonstruje odpar vody z listů. Pokud je slunečné počasí, mělo by stačit zavázat sáček na začátku vycházky a na konci ho prohlédnout.
Aktivita č.4 hra Ano nebo ne (10 minut) Žák dokáže využít své znalosti na zodpovězení otázek týkajících se života stromů. seznam otázek, přírodniny. Hráči stojí (lépe sedí) v kruhu. V jedné ruce mají nějakou přírodninu (ANO) a ve druhé nic (NE). Učitel má připravený seznam několika otázek, na které lze odpovídat ANO nebo NE. Žáci mají zavřené oči. Učitel přečte otázku a po několika sekundách se zeptá Ano nebo ne?. Každý hráč nyní zvedne jednu ruku, čímž označí svoji odpověď. Poté, co všichni odhlasují, otevřou oči a zkontrolují správnou odpověď. Za každou správnou odpověď je jeden bod. Zavření očí při hlasování je důležité kvůli tomu, aby se žáci navzájem neovlivňovali. Varianta pro menší počet žáků: Hraje se na dvě družstva, před kterými v určité vzdálenosti leží dvě různé přírodniny (ANO a NE), po položení otázky z každého družstva vyběhne jeden žák a snaží se co nejrychleji vzít přírodninu označující správnou odpověď. Aktivita č. 5 (30 minut) Žák umí zjistit některé charakteristiky stromů. provázek, prut, metr. Ve skupině žáci zjistí základní lesnické charakteristiky několika stromů v Křižíkových sadech. Každá skupina by si měla vybrat jeden výrazný strom. Obvod mohou změřit pomocí provázku a metru. Základní lesnické charakteristiky: obvod kmene v prsní výšce 130 cm, tloušťka kmene v prsní výšce 130 cm (DBH Diameter at Breast Height), výška stromu, výška nasazení zelené koruny (spodní okraj koruny = třetí jednotlivá živá větev od báze kmene u listnáčů nebo první živý přeslen u jehličnanů), zapojenost koruny, hodnocení tvaru koruny a stavu (i zdravotního) kmenů (příklady slovního označení při sběru dat): zdravý strom, komín suchý stojící holý kmen, stojící suchý ještě se suchými větvemi, suchý vrchol zelený strom se suchým vrcholem, zlomený vrchol čerstvě zlomený ještě zelený vrchol, zlomený suchý vrchol zelený strom se suchým zlomeným vrcholem, dvoják dva kmeny srostlé na bázi, náhradní vrchol ulomený původní terminální vrchol, jehož funkci přebírá jedna nebo více z bočních větví z nejbližšího přeslenu (mohou se tvořit různé vidlice). Žáci se snaží charakteristiky co nejpřesněji změřit, popsat nebo odhadnout.
Pro odhad výšky stromu mohou žáci použít jednu z následujících metod: a) u paty stromu se postaví jeden žák, další stojí v dostatečné vzdálenosti od stromu tak, aby viděl jeho korunu. Žák stojící dál od stromu si na výšku stromu promítá postavu svého spolužáka. Celková výška stromu se odhadne podle násobku výšky spolužáka od paty stromu k jeho koruně. b) žák si vezme prut asi 1 m dlouhý. Zarazí ho do země v takové vzdálenosti od stromu, aby, pokud je vzdálen od prutu přesně na délku prutu, od země viděl přes vrchol prutu přesně vrchol stromu. Podle podobnosti trojúhelníků je pak jasné, že vzdálenost od žákova oka k patě stromu se rovná výšce stromu (pokud a = b, pak x = y). Metoda je znázorněna na obrázku vpravo. c) podobným způsobem se dá měřit výška stromu pomocí klacíku nebo tužky. Opět jde žák od stromu tak daleko, až přes vršek tužky vidí vrchol stromu. Výška stromu se potom vypočte podle následujícího vztahu: a b = c d Kde: a = vzdálenost tužky od oka, b = výška tužky, c = vzdálenost od stromu, d = výška stromu zkrácená o výšku žáka. Pokud je strom nižší, nesmí se zanedbat výška žáka, ta se musí ke změřené výšce stromu přičíst. Metodu znázorňuje obrázek vlevo. Aktivita č.6 (20 minut) Žák ví, jaké vlivy působí na vzrůst stromů. Třída se přesune před Měšťanskou besedu, skupiny si zkontrolují určení stromů v jejím okolí. Žáci si do mapek označí strom, který je podle nich nejvyšší a který má největší obvod kmene. Své určení potom zkontrolují. Učitel s žáky diskutuje, jaké stromy jsou vyšší/nižší, mají menší/větší obvod kmene. Měli by dojít k poznatku, že tyto vlastnosti jsou sice pro druhy do určité míry charakteristické, ale mohou být ovlivněny i dalšími faktory. Následuje debata nad faktory, které výšku a sílu kmene ovlivňují (stáří, okolní porost, zástin, svah, podloží, složení půdy/příznivost podmínek, zastřihávání na zahradách a v parcích...).
Aktivita č.7 hra Nedostatek tužek (15 minut) Žák dokáže spolupracovat a řešit neobvyklé problémy, pozná vlastní dominanci či submisivitu. papír, tužka a podložka v polovičním počtu, než kolik je žáků. Žáci vytvoří dvojice (sami nebo rozlosováním složitější varianta) a každá dvojice dostane papír, podložku a jednu tužku. Nyní mají za úkol nakreslit společně obrázek na zadané téma, napsat jeho název a na obrázek se podepsat. Ztvárnit žáci mohou konkrétní druh stromu, funkci stromů, informaci, kterou se dozvěděli během programu apod. Od okamžiku, kdy se zadává úkol, až do vyhodnocení všichni mlčí. Beze slov tedy musí každá dvojice domluvit konkrétní věc, kterou budou kreslit i přesný postup tvorby. Při práci platí podmínka, že oba z dvojice musí stále držet tužku (nelze tedy provozovat variantu chvíli já, chvíli on ). Když všichni dokreslí, výtvory společně prohlédneme, ohodnotíme nejoriginálnější a sdělíme si dojmy z aktivity kdo byl v dvojici iniciativnější, kdo tužku vedl a kdo se nechal vést, kdo vybral, co se bude kreslit, jestli byla společná tvorba spíše bitkou nebo kompromisem. Možná varianta pro SŠ: Třída se rozdělí na dvě poloviny, každé polovině zvlášť tak, aby druhá polovina neslyšela, učitel sdělí téma, které budou žáci kreslit (např. jedna polovina lípu a druhá smrk, jedna polovina mrtvý strom a druhá semenáček, jedna skupina listnatý strom v zimě, druhá v létě). Poté se žáci rozdělí do dvojic tak, aby vždy jeden z dvojice byl z první poloviny a druhý z poloviny druhé. Další postup je stejný. Aktivita č.8 (20 až 30 minut) Žák chápe, jaké funkce strom v ekosystému plní. lístečky s funkcemi stromů. Žáci dostanou za úkol ve skupinách sepsat krátký text o tom, proč jsou stromy důležité. Podle stáří žáků se může jednat o popis, povídku, novinový článek... Poté dostanou žáci lístečky s různými funkcemi stromů. Důležité je, aby si uvědomili i některé ne příliš zjevné funkce (úkryt, větrolam, estetika...). Lístky mohou řadit do různých skupin (význam, který stromům dává především člověk význam pro rostliny význam pro ostatní živočichy, nebo význam pro živé organismy význam pro krajinu...). Aktivita č.9 (10 minut) Žák zná pojmy vyjadřující vzájemné vztahy mezi organismy, díky příkladu chápe složitost těchto vztahů v přírodě. text s příkladem vzájemných vztahů organismů - ke stažení na http://www.ametyst21.cz. Učitel vysvětlí žákům pojmy popisující vztahy mezi organismy (symbióza, predace, konkurence, parazitismus,...). Poté rozdá skupinám popis vztahu buku, mykorhizní houby a norníka, který je přílohou k této metodice. Žáci mají za úkol doplnit jednotlivé organismy v textu tak, aby se dozvěděli o jejich vzájemné provázanosti. Poté může následovat diskuse.
Aktivita č.10 (10 minut) Žák dokáže ve stručnosti zhodnotit činnost a svoje pocity. Žáci se dokáží navzájem poslouchat a respektovat názor druhého. Na závěr programu se celá třída sejde v kruhu a každý má za úkol jednou větou shrnout své myšlenky, dojmy, co se naučil nového. Pokud žáci sbírali talisman, připojí k hodnocení krátký popis talismanu a informaci, proč si vybrali zrovna tuto přírodninu. Asi 15 minut programu je věnováno na přesuny mezi jednotlivými stanovišti v sadech. Navazující aktivita Žáci také mohou dostat domácí úkol navazující na tento program ve skupinách budou mít za úkol najít v okruhu sadů, případně v okolí školy, co nejvíc druhů stromů jednoho rodu a zakreslit je do mapy. Může se jednat o jednotlivé druhy (např. více druhů javorů, borovic, smrků, jeřábů,...) nebo o různé kultivary jednoho druhu. V roce 2009 vydalo Občanské sdružení Ametyst, Koterovská 84, Plzeň 326 00 Plzeň. http://www.ametyst21.cz Projekt Seznamte se se stromy podpořil Nadační fond Zelený poklad. Všechny obsažené materiály jsou volně přístupné a jejich využití se řídí českou verzí licence BY-NC-SA. Více informací na http://www.creativecommons.cz.