Pěstování luskovin v ekologickém zeměděství Ing. Radmila Dostálová
PĚSTOVÁNÍ LUSKOVIN VE SVĚTĚ 81 MIL. HA Zastoupení luskovin až 1-40 % + sója 112 mil. ha v r. 1993-59,5 mil ha
450000 400000 EVROPSKÁ UNIE 384700 350000 300000 250000 200000 222967 205120 163000 150000 100000 50000 21645 21758 86500 84700 42400 24610 55014 0 Austria Czech Republic France Germany Greece Italy Lithuania Poland Romania Spain United Kingdom
1994 2015 Vývoj ploch v ČR 1994-2015 Osevní plocha luskovin na zrno byla, jak zveřejnil k 30. 5. 2015 ČSÚ 33 139 ha.
LUSKOVINY 2015 26% 43 300 ha luskovin = 1,2 % orné půdy 15% 51% Hrách 23 170 ha Bob 800 ha Lupina 2 500 ha Ostatní 7000 ha + Sója 12 500 ha 6% 2%
Význam Agronomický: schopnost vázat vzdušný dusík prostřednictvím hlízkových bakterií - pokrývají téměř veškerou svoji potřebu N a obohacují o dusík i půdu pro následné plodiny vliv na půdu (mohutný kořenový systém přispívá ke zlepšování fyzikálního stavu půdy a půdní struktury) vliv na obsah a kvalitu humusu v půdě (kvalita posklizňových zbytků- C/N okolo 30) vliv na potlačování plevelů (zastíněním půdy ve druhé pol. vegetace) využívání živin i z méně přístupných forem a z většího profilu půdy (rozšiřují koloběh živin) vysoká předplodinová hodnota, zejména pro obilniny (v osevních sledech představují kvalitní přerušovače s potřebnými fytosanitárními účinky)
Využití produkce: Krmivářství: zdroj bílkovin pro krmné směsi obsah bílkovin je proměnlivý v závislosti na druhu, odrůdě, půdních a povětrnostních podmínkách, stupni zralosti a agrotechnice nadzemní hmota (pícninářství) sláma luskovin konzumní účely: suchá semena, nezralá semena a lusky jako zelenina meziplodina na zelené hnojení Nepotravinářské využití škrob, amylóza Rizika pěstování!!! Citlivé na prostředí Dodržování agrotechniky Nerovnoměrné dozrávání
TAXONOMIE ČELEDI LEGUMINOSAE Leguminosae (= Fabaceae) Sub-family Papilionoideae Sub-family Caesalpiniondeae Sub-family Mimosoideae Tribe Viciaceae Tribe Cicereae Tribe Trifolieae Tribe Loteae Tribe Phaseoleae Tribe Genisteae Tribe Aeschynomeneae Tribe Sphoreae, Robinieae, etc Genera Lathyrus Lens, Pisum Vicia Genera Cicer Genera Melelotus Medicago Trifolium Genera Lotus Genera Cajanus Glycine Phaseolus Vigna Genera Genista Laburnum Lupinus Genera Arachis Genera Robinia Sphora etc Sources: Smartt, Flora Europa Doyle et al Am J Bot (1997) 84: 541-554
s redukovanou listovou plochou s konvenční listovou plochou Hrách setý - polní Hrách setý krmný, peluška ROD PISUM L. Hrách setý - dřeňový Hrách setý polní Pisum sativum subsp. hortense
Hrách setý - polní Hrách setý krmný, peluška ROD PISUM L. Hrách setý - dřeňový Hrách setý krmný, peluška - Pisum sativum subsp. arvense tmavohnědá světlehnědá
s redukovanou listovou plochou s konvenční listovou plochou Hrách setý - polní Hrách setý krmný, peluška ROD PISUM L. Hrách setý - dřeňový Hrách setý dřeňový Pisum sativum subsp. hortense var. medullare žlutá zelená
HRÁCH SETÝ Pisum sativum var. sativum var. medullare var. saccharatum Pisum sativum arvense
Tvar semen, tvar škrobového zrna
BOB OBECNÝ (VICIA FABA L.) Bíle kvetoucí (nízký obsah taninu) Barevně kvetoucí (vyšší obsah taninu)
BOB OBECNÝ (VICIA FABA L.) Bob zahradní (svinský) (Vicia faba var. major) Bob polní (koňský) (Vicia faba var. equina) Bob drobnosemenný (holubí) (Vicia faba var. minor)
ROD LUPINUS L. Lupina, syn. = vlčí bob Lupinus albus L. Lupinus angustifolius L. Lupinus luteus L. Lupina bílá Lupina úzkolistá Lupina žlutá
ROD PHASEOLUS L. Fazol obecný Phaseolus vulgaris L. ROD LENS Čočka jedlá Lens culinaris Medic.
ROD CICER CIZRNA BERANÍ CICER ARIETINUM Dva typy Kabuli - velká světlá semena Desi malá tmavá semena
Soybean (Glycine max L.), 12 310 ha 2,5-3,5 t/ha
+ 12 311 ha sója (nárůst o 68 %) +17 686 tis. ha luskovinoobilních směsek nárůst o 31%
Reforma EU od 2015 - PP Konvenční pěstování nový vícesložkový systém dosavadní plošné platby (SAPS) - 50% další složky - ozelenění (greening) 30 %, platby pro mladé zemědělce - 2 % vázané na produkci platby budou poskytovány pouze aktivním zemědělcům Počet ES 4 710 Počet EZ 4 147 Plocha 486 tis. ha Opatření Ekologické zemědělství (EZ) Pro období 2015 2020 V rámci nové SZP vyčleněno jako samostatné opatření Ekologické zemědělství. Od roku 2015 je možné uzavírat nové pětileté závazky.
Nároky na prostředí Hrách - vyžaduje středně těžké nezamokřené půdy Bob - středně těžké těžké půdy v nevýsušných oblastech- náročnější na vláhu Sója - velmi náročná na vláhu a teplo Lupina, čočka, cizrna, fazol náročné na půdu, propustné, písčitohlinité a hlinité půdy zásobené vápníkem, nezamokřené ph > 6 pro optimální tvorbu hlízkových bakteriíí
Zásady pěstování luskovin Zařazení v osevním sledu ( běžně mezi 2 obiloviny) podíl leguminóz min. 25 %?? V OS jsou důležité jako hl. plodiny, komponenty LO směsí, meziplodiny po zhoršujících předplodinách Hrách je výbornou předplodinou pro ozimé obiloviny, kukuřici, brambory,cukrovku, mák Po sobě se jednotlivé luskoviny řadí po 4-5 letech
Zásady pěstování luskovin Výběr vhodného pozemku Výběr vhodných druhů a odrůd Databáze ekologických osiv - certifikované www.ukzuz.cz Hrách polní Eso, Protecta - Selgen a.s. Hrách zahradní Oskar, Progress - Semo a.s. Lupina úzkolistá Dallbor- ZIA INOKULACE!!! Výsev dodržovat hloubku setí 4-6 cm, u bobu až 8 cm Výsevek 0,8-1,1 mil. klíč. semen Hrách Bob 0,4-0,6 Lupina 0,5-0,6 Sója 0,5-0,6
Výživa a hnojení Hnojení 2-3 roky-organická hnojiva Luskoviny jsou velmi citlivé na půdní reakci Potřeba vápnění mletý vápenec, dolomitický vápenec http://www.bioinstitut.cz/documents/povolene_vstupy_do_pudy.pdf Povolené vstupy do půdy v ekologickém zemědělství Všechny externí vstupy produkce a zpracování jsou v EZ limitovány tzv. pozitivními seznamy účinných látek, materiálů a složek, uvedených v Přílohách I.-IX. Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 a ekologický zemědělec se jimi musí řídit. Výkon fixace dusíku ovlivňuje ph, vzdušný režim, obsah NPK atd. Pro následné rostliny uloží až 60-80 kg dusíku na 1 ha
Plevele Jednoděložné: ježatka kuří noha, oves hluchý, Dvouděložné: heřmánkovec přímořský, hluchavky, laskavec ohnutý, lebeda rozkladitá, lilek černý, merlíky, penízek rolní, pohanka svlačcovitá, svízel přítula, výdrol řepky Vytrvalé: pcháč oset, pýr plazivý
Plevele V 1. polovině vegetace malá konkurence vůči plevelům Nejúčinější opatření v systému EZ Nepříme- preventivní metody Výběr vhodného pozemku, typu odrůdy dodržování osevního postupu správná agrotechnika Přímé- preventivní metody vláčení, plečkování
Choroby Rozdělení dle původu: Mykózy nadzemní část rostlin ( Erysiphe, Peronospora, Uromyces, Ascochyta) komplex kořenových a krčkových chorob ( Aphanomyces,Fusarium, Rhizoctonia, Pythium, Thielaviopsis ) Virózy ( PEMV, PSbMV, BYMV, PMV) Bakteriózy ( spála)
Kořenové a krčkové choroby hrachu Symptomy kořeny, krčky a stonkové báze s zbarvují hnědočerně mokrá nebo suchá hniloba Mokrá hniloba bakteriální hlízky na kořenech se netvoří vzešlé rostliny jsou chlorotické, po odkvětu odumírají růstové a výnosové deprese Pythium ultimum odumírání a padání vzcházejících rostlin Ochrana: moření osiv, ošetření osiv bioagens Aphanomyces euteiches nejdestruktivnější kořenová choroba hrachu, rostliny se zbarvují žluto-bíle, zastavují růst a postupně zasychají Ochrana: není Suchá hniloba Fusariózy (F. oxysporum f. sp. pisi, F. solani f. sp. pisi) Rhizoctonia solani Thielaviopsis basicola Phoma pinodella Ochrana: fungicidní moření osiv nevysévat luskoviny v osevním sledu často po sobě odrůdy s vyšší odolností bioagens
Virózy PEMV a PSbMV mohou snížit výnos až o 20-30%
Bob obecný Ascochyta fabae Botrytis fabae Erysiphe pisi Uromyces fabae
Méně významné choroby hrachu Plíseň hrachu Peronospora pisi Padlí hrachu Erysiphe pisi Ochrana: pěstování rezistentních odrůd Rzivost hrachu Uromyces pisi silné výskyty v extrémně suchých a teplých letech ve fázi dozrávání Bílá hniloba Sclerotinia sclerotiorum infekce z půdy (sklerocia), askospórová infekce, přenos osivem Ochrana, biopreparáty, osevní sled
Antraknóza bobu Ascochyta fabae Přenos osivem, v půdě nepřežívá Hnědé skvrny s tmavým ohraničením na listech, stoncích, luscích a semenech Škodlivost Redukce výnosu (15 20% u barevně kvetoucích, 20 60 % u bíle kvetoucích) Zhoršená kvalita sklizených semen Nízká HTS Ochrana Výsev zdravého osiva Šlechtění na rezistenci
CERCOSPOROVÁ SKVRNITOST BOBU CERCOSPORA ZONATA (C. FABAE) Symptomy Před kvetením se na spodních listech tvoří hnědé skvrny, často s koncentrickou zonací a žlutým zbarvením listových pletiv v okolí skvrn Při dozrávání houba způsobuje velké černé listové nekrózy a odumírání vegetačních vrcholů U bělokvětých genotypů přechází na stonky a nekrotizuje je Přenos půdou, kterou dlouhodobě zamořuje chlamydosporami vytvořenými v odpadlých listech a zbytcích napadených stonků. Osivem se nepřenáší. Ochrana Nevysévat bob na pozemky, kde se v minulosti vyskytlo napadení rostlin cercosporovou skvrnitostí Pěstování odolnějších genotypů
LUPINA BÍLÁ, ŽLUTÁ, ÚZKOLISTÁ V ČR zjištěn výskyt: 13 původců kořenových a krčkových chorob 8 původců chorob nadzemních částí Nejzávažnější choroby: Antraknóza lupiny Colletotrichum lupini Fusariové vadnutí a zasychání lupiny úzkolisté a žluté Fusarium oxysporum f. sp. lupiny Kořenová spála lupin komplex Rhizoctonia solani, Fusarium solani a Thielaviopsis basicola
ANTRAKNÓZA LUPINY COLLETOTRICHUM LUPINY Nejdestruktivnější choroba lupiny bílé Symptomy napadá horní 1/3 rostlin na počátku kvetení napadené stonky se zkrucují a pokrývají oranžově zbarvenými nekrózami napadené rostliny odumírají přenosná osivem (napadení osiv z 0,1 0,5 % silný výskyt v porostu) Původ do Evropy byla zavlečena osivem z USA a Kanady první výskyt v Evropě v roce 1983 (Francie) v ČR poprvé v letech 1999 2000 odrůda Wat z Polska) Ochrana výsev zdravého osiva moření osiv fungicidní foliární ošetření v ČR není registrováno
Významné choroby sóje v současné době v ČR Na sóji zjištěn výskyt 22 druhů hub na území ČR Bílá hniloba Sclerotinia sclerotiorum Nejčastější choroba Způsobuje až 30% redukci vzcházivosti v případě zamořenosti půdy sklerociemi Ochrana: pěstování odolnějších genotypů (Naya, Cordoba, Londres) nezakládat porosty na zamořené pozemky slerociemi k ošetření osiv je možné použít biologický přípravek Gliorex
MOŽNOSTI BIOLOGICKÉ OCHRANY LUSKOVIN PROTI PŮDNÍ Přípravek Gliorex Clonoplus Polymix Antagonistické houby Clonostachys rosea Trichoderma asperellum Clonostachys rosea f. rosea Clonostachys rosea f. catenulata Botryotrichum piluliferum Isaria fumosorosea Clonostachys rosea f. rosea Talaromyces flavus PATOGENŮM Vlastnosti hub Parazit fytopatogenních hub Parazit fytopatogenních hub Parazit fytopatogenních hub Parazit fytopatogenních hub (více u obilovin) Kompetitivní účinnost (rychlý růst i při nízkých teplotách) Parazit škůdců i některých fytopatogenních hub Parazit fytopatogenních hub Parazit fytopatogenních hub Minim ální teplota růstu hub 7 C 15 C 7 C 7 C 2 C 7 C 7 C 15 C Maxim ální teplota růstu hub 30 C 35 C 30 C 30 C 30 C 30 C 30 C 35 C Prostředí optimálního použití přípravku Skleníky + fóliovníky, méně zahrada + pole Zahrada + pole, méně skleníky + fóliovníky Skleníky + zahrada + pole + komposty
Škůdci x predátoři x parazitoidi Listopas čárkovaný Kyjatka hrachová Zrnokaz bobový Obaleč hrachový K přemnožení obvykle dochází po časném náletu mšic, za suchého a teplého počasí. Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, parazitoidi řádu blanokřídlých, entomopatogenní houby aj.
Sklizeň Nejdůležitější operace pěstitelské technologie vzhledem k postupnému dozrávání, poléhavosti, pukavosti lusků a výdrolu výskytu saprofytníh hub Termín sklizně a použití vhodné techniky je náročným rohodnutím. přímá sklizeň, sníženy otáčky mlátícího bubnu a před lištou instalovány zvedáky. Po sklizni dosoušení (14 %) a vyčištění, vhodné uskladnění.
DĚKUJI ZA POZORNOST