MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze starších pracovníků a důchodců. Struktura evropské populace se mění. Stárnutí obyvatelstva postihuje celou společnost a má dopad na všechny generace. Například: Počet starších pracovníků (ve věku od 55 do 64 let) vzroste v letech 2005 až 2030 o 14 milionů. Počet lidí starších 80 let vzroste ze současných 19 milionů na 34 milionů v roce 2030. Celková populace EU v produktivním věku (od 15 do 64 let) se v letech 2005 až 2030 sníží o 20 milionů. Prognózy vývoje populace EU v letech 2005 2050 (v tisících) 2005 2050 2005 2010 2010 2030 2030 2050 Celková populace -8 659 5 563 5 312-19 534-1,9 % 1,2 % 1,1 % 4,2 % Děti (0 14) -13 811-2 304-6 080-5 427-18,6 % -3,1 % -8,5 % -8,2 % Mládež (15 24) -14 035-2 383-6 663-4 990-24,3 % -4,1 % -12,0 % -10,2 % Mladí dospělí (25 39) -24 867-3 896-14 883-6 088-25,0 % -3,9 % -15,6 % -7,5 % Dospělí (40 54) -18 666 4 116-10 029-12 754-19,0 % 4,1 % -9,8 % -13,8 % Starší pracovníci (55 64) 4 721 4 973 8 717-8 969 9,1 % 9,5 % 15,3 % -13,6 % Starší osoby (65 79) 25 688 1 947 22 281 1 460 44,5 % 3,4 % 37,3 % 1,8 % Slabí starší lidé (80+) 32 311 3 109 11 969 17 233 171,6 % 16,5 % 54,0 % 50,8 % Zdroj: EUROSTAT, 2004
Stárnutí obyvatelstva způsobují tři různé faktory: - výrazný pokles porodnosti - výrazné zvýšení průměrné délky života - stárnutí generace narozené v silných ročnících Evropská populace stagnuje a bude klesat: Celkový počet obyvatel EU se v průběhu nadcházejících 20 let mírně zvýší a poté začne klesat. Zvýší se z: - 458 milionů obyvatel v roce 2005 na 469,5 milionů v roce 2025 (+ 2 %); - a poté v roce 2030 klesne na 468,7 milionů. (Naproti tomu počet obyvatel USA se v letech 2000 až 2025 zvýší o 25,6 %.) Počet obyvatel některých členských států již klesá: - Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Slovensko, Česká republika - Z šesti nejlidnatějších členských států EU se pouze ve Spojeném království a ve Francii počet obyvatel v letech 2005 až 2050 zvýší (počet obyvatel Spojeného království by se měl odhadem zvýšit o 8 % a počet obyvatel Francie o 9,6 %). V některých zemích je však klesající porodnost vyrovnávána přistěhovalectvím (Německo, Itálie, Španělsko). Co mohou členské státy udělat pro pozastavení dopadů stárnutí? Počet osob v produktivním věku se v EU ve střednědobém horizontu sice sníží, ale počet zaměstnaných osob se zvyšuje (díky všeobecnému nárůstu počtu starších pracovníků a vyšší míře zaměstnanosti žen). Tyto skutečnosti poskytují členským státům příležitost a čas na to, aby mohly přizpůsobit své systémy nové realitě stárnutí. Níže jsou uvedeny příklady úspěšných postupů, které se týkají 5 strategických oblastí vymezených v dnešním sdělení. Tyto příklady se ve členských státech osvědčily a mohly by doznat většího rozšíření a pomoci tak ostatním zemím řešit dopady stárnutí. 1. Obnova obyvatelstva Průměrná míra porodnosti v EU 25 v roce 2004 byla 1,5. Nejvyšší hodnoty zaznamenaly Irsko (1,99), Francie (1,89) a Švédsko 1,75. Co je úhrnná plodnost? Jedná se o průměrný počet dětí, které by se živé narodily jedné ženě během jejího života, pokud by tato žena prožila svůj reprodukční věk v souladu s mírou plodnosti podle věku v daném roce. Francie a Švédsko: Díky velkorysým opatřením ve prospěch rodin a sladění pracovního a soukromého života mají Francie a Švédsko přijatelně nízkou míru porodnosti. Tato míra je stále pod reprodukční hranicí 2,1, ale společně s přiměřenou mírou migrace je dostatečně vysoká na to, aby zabránila poklesu počtu obyvatel, i když ne stárnutí. 2
2. Více kvalitních pracovních míst pro starší pracovníky Lisabonského cíle zvýšit u pracovníků ve věku 55 až 64 let míru zaměstnanosti na 50 % nebo více dosáhli v roce 2005 Kypr, Portugalsko, Dánsko, Estonsko, Irsko, Finsko, Švédsko a Spojené království. Nejlepších výsledků dosáhlo Švédsko (69,4), Dánsko (59,5) a Spojené království (56,9). Většina členských států provádí reformy svých důchodových systémů, odstraňuje překážky práce v důchodovém věku a naopak posiluje pobídky. Zároveň se posílilo propojení mezi odvody a dávkami. - V Dánsku vytváří přístup spočívající v kombinaci flexibility a jistoty, který je založený na minimální ochraně proti propuštění a velkorysých dávkách, v současnosti mnoho pracovních míst, zatímco věk odchodu do důchodu se má v Dánsku zvýšit z 65 na 67 let. - V Nizozemsku vedly právní předpisy, které mají zajistit neutralitu mzdových nákladů a sociální zabezpečení pracovníků na částečný úvazek a na dobu určitou, k vytvoření mnoha nových pracovních míst přijatelné kvality a také k rekordně nízké míře nezaměstnanosti a zároveň byly posíleny pobídky, které mají motivovat k pozdějšímu odchodu do důchodu. - Ve Finsku měla povinnost, aby společnosti uplatňovaly aktivní řízení věkové struktury jako alternativu k restrukturalizaci prostřednictvím propouštění pracovníků a/nebo dalších předčasných odchodů z trhu práce, pozitivní účinky. Kromě toho důchodová reforma provedená z velké části v letech 2003 2005 zvýšila pobídky pracovat tím, že poskytla starším pracovníkům nárok na vyšší důchody a nově upravila pravidla předčasného odchodu do důchodu. 3. Vyšší produktivita a konkurenceschopnost Investice do výzkumu a vývoje jsou stále důležitější pro zabezpečení budoucího růstu produktivity a konkurenceschopnosti. Průměrné hrubé domácí investice do výzkumu a vývoje v EU 25 jako % HDP v roce 2004 činily 1,86 %. Nejlepší výsledky zaznamenalo Německo (2,58), Dánsko (2,49), Finsko (3,5) a Švédsko (3,7). - Německo je na prvním místě v oblasti vývozu díky dlouhé tradici vývoje produktů založeného na výzkumu a vývoji. Adaptace na budoucí potřeby zvyšujícího se počtu starších lidí vytvoří nové příležitosti na světových trzích. Činnost regionální sítě SEN@t, kterou spravuje Severní Porýní-Vestfálsko, spočívá ve zkoumání a podpoře poptávky a nabídky nových produktů a služeb souvisejících se stárnutím a využití příležitostí, které poskytuje stříbrná ekonomika. - Spojené království má vysoce kvalitní systém otevřených univerzit, který umožňuje celoživotní vzdělávání a poskytuje druhou příležitost získat vzdělání. - Irsko investovalo ve velkém měřítku do vysoce kvalitního systému vzdělávání, který pomohl vybudovat pevný základ pro stávající ekonomický rozvoj. 3
4. Udržitelnost veřejných financí V posledních letech byl učiněn výrazný pokrok v reformě důchodových systémů, přičemž byl dále zohledněn vývoj vyšší průměrné délky života. Kromě toho členské státy podporují penzijní připojištění a vyvíjejí a zdokonalují doprovodné legislativní rámce. Některé členské státy také řeší chudobu starých lidí zvyšováním úrovně státem garantovaných minimálních důchodů. Díky reformám bylo dosaženo pokroku v oblasti třech klíčových cílů EU: poskytování přiměřeného příjmu v důchodu, zajištění finanční udržitelnosti a přizpůsobení systémů změnám na trhu práce a podmínkám ve společnosti. Úroveň veřejného zadlužení jako % HDP je užitečným ukazatelem při zkoumání udržitelnosti služeb ve spojení s otázkou stárnutí, jako jsou důchody, zdravotní péče, dlouhodobá péče atd. Průměrná výše veřejného zadlužení jako % HDP v EU 25 v roce 2005 byla 63,4 %. Nenižší zadlužení měly Estonsko (6,2), Lucembursko (6,2) a Lotyšsko (11,9). Nejvyšší zadlužení měly Řecko (107,5), Itálie (106,4) a Belgie (93,3). - V Rakousku byly reformy provedené v roce 2004 a 2005 důležitým krokem směrem k udržitelnějšímu důchodovému systému, a to prostřednictvím větší provázanosti mezi odvody a dávkami a také zvýšení počtu odpracovaných let potřebných pro plnou výši důchodu. Rovněž byly zvýšeny pobídky pro pozdější odchod do důchodu a naopak pobídky pro předčasný odchod do důchodu byly sníženy prostřednictvím tzv. systému bonus / malus. Rakousko také zavádí mnohem jednotnější důchodový systém pro soukromý i pro veřejný sektor a valorizaci důchodů vzhledem k cenám od roku 2006. - Finsko navrhlo v reakci na budoucí zvyšování průměrné délky života několik reforem pro stabilizaci důchodových systémů prostřednictvím automatických adaptačních mechanismů (jako ve Švédsku, v Polsku nebo Lotyšsku) nebo povinných přezkumů a úprav (jako v Rakousku, Itálii nebo ve Francii) s ohledem na změny průměrné délky života. Finsko navrhlo například celoživotní koeficient, na jehož základě se budoucí důchody budou přizpůsobovat zvyšování průměrné délky života. 5. Migrace a integrace Toto sdělení podporuje rozvoj společné politiky legálního přistěhovalectví, založené na potřebách trhu práce v úzké spolupráci se zeměmi, které mají s emigrací již zkušenosti. Co se týče volného pohybu osob v rámci EU 25, budou všechna omezení zrušena do roku 2011. V souvislosti s vnějším přistěhovalectvím plánuje Komise zveřejnit sdělení o koordinaci politik vnějšího přistěhovalectví v roce 2009. V současnosti přistěhovalectví již zabraňuje poklesu populace a přispívá k hospodářskému růstu v některých členských státech. 4
Například: - Ve Španělsku: díky nedávnému přílivu migrujících pracovníků do Španělska se zvýšily daňové odvody z příjmu, a systém sociálního zabezpečení se tak nedostal do schodku. - V Irsku a ve Spojeném království: migrace z nových členských států do Irska a Spojeného království, ke které ve velkém měřítku došlo po rozšíření EU v roce 2004, pozitivně přispěla ke snížení nedostatkové pracovní síly a rovněž posílila hospodářský růst. Kontaktní osoba: Katharina von Schnurbein, tel. 02.298.14.08 5