Investování do komodit

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví Investování do komodit Diplomová práce Autor: Bc. Robin Svačina Finance, Finanční obchody Vedoucí práce: Ing. Michal Grubl

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Podivíně dne 30.4.2014 Robin Svačina

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Michalu Grublovi za vedení mé diplomové práce a také moji rodině a přátelům za podporu, které se mi od nich dostávalo.

Anotace Předmětem diplomové práce Investování do komodit je především uvedení do světa komodit a možností komoditního obchodování s důrazem na úspěšnost technického obchodování. První část, která je teoretická, se zabývá definicí komodit, jak se vyvíjelo komoditní obchodování v minulosti až po možnosti dnešního obchodování s komoditami. Také řeší otázku výhod a nevýhod investování do komodit. Druhá část práce, která je převážně praktická, pak řeší především technickou analýzu a způsoby technického obchodování. Hodnotí také úspěšnost investování do komodit na základě vícerých obchodních strategií a přístupů. V závěru práce je pak zdůrazněna důležitost psychologie obchodování a money-management. Klíčová slova: komodity, futures kontrakty, investování, cenový graf, technická analýza, obchodní strategie, psychologie obchodování Annotation The thesis, Investing in commodities is mainly introduction into the world of commodities and options of commodity trading, with an emphasis on the benefits of technical trading. The first part, which is theoretical, deals with the definition of a commodity to commodity trading has developed in the past to today s options in commodity trading. It also addressed the issue of advantages and disadvantages of investing in commodities. The second part, which is predominantly practical, addresses the particular methods of technical analysis and technical trading. It also assesses the value of investing in commodities on the basis of multiple trading strategies and approaches. In the conclusion is then emphasized on the importance of trading psychology and money-management. Key words: commodities, futures contracts, investment, price chart, technical analysis, business strategy, trading psychology

Obsah : ÚVOD... 7 1. KOMODITY A TRHY... 9 1.1 ÚVOD DO KOMODIT... 9 1.2 HISTORIE KOMODITNÍHO OBCHODOVÁNÍ... 10 1.3 FUTURES KONTRAKTY... 12 1.4 ÚČASTNÍCI BURZOVNÍCH OBCHODŮ... 13 1.5 DRUHY OBCHODŮ NA KOMODITNÍ BURZE... 15 1.6 KOMODITNÍ INDEXY... 18 1.6.1 CRB Reuters/Jefferies... 19 1.6.2 S&P GSCI... 19 1.6.3 Rogers International Commodities Index... 19 1.6.4 Dow Jones AIG Commodity Index... 20 1.7 KOMODITNÍ BURZY... 20 2. OBCHODOVÁNÍ S KOMODITAMI... 23 2.1 VÝHODY KOMODITNÍHO OBCHODOVÁNÍ... 23 2.2 NEVÝHODY KOMODITNÍHO OBCHODOVÁNÍ... 25 2.3 ÚVOD DO OBCHODOVÁNÍ... 26 2.3.1 Studium grafů... 26 2.3.2 Nákup a prodej... 29 3. TECHNICKÉ OBCHODOVÁNÍ... 32 3.1 FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA... 32 3.2 TECHNICKÁ ANALÝZA... 33 3.2.1 Dowova teorie... 35 3.2.2 Býčí a medvědí trhy... 37 3.2.3 Metody technické analýzy... 38 3.2.4 Analýza grafických formací... 38 3.2.5 Technické indikátory... 47 3.3 OBCHODOVÁNÍ V PRAXI... 51 3.3.1 Obchodování s využitím supportu a rezistence... 52 3.3.2 Obchodování s využitím dvojitého vrcholu či dvojitého dna... 55 3.3.3 Obchodování s pomocí klouzavých průměrů... 59 3.3.4 Obchodování s pomocí Bollingerova pásma... 63 3.3.5 Obchodování s pomocí indikátoru momentum... 65

3.3.6 Výsledky obchodování... 67 4. KLÍČ K ÚSPĚCHU... 69 4.1 AKTIVNÍ INVESTOŘI... 69 4.1.1 Psychologie obchodování... 70 4.1.2 Money-management... 71 4.2 PASIVNÍ INVESTOŘI... 73 ZÁVĚR... 79 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 82 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ... 86

Úvod Investování na akciových, komoditních a dalších trzích je v posledních letech stále více aktuálním tématem. Této skutečnosti velmi napomohla i finanční krize z roku 2008, kdy bylo dění na světových trzích denně medializováno a lidé tak byli s touto tématikou ve značné míře konfrontováni. Přes všechna rizika, která s sebou obchody na finančních trzích nesou, se do obchodování ve stále větší míře zapojuje i laická veřejnost. A právě těmto obchodníkům začátečníkům by tato práce měla pomoci se v komoditní části finančního trhu lépe zorientovat. Prvním z dílčích cílů této práce tedy je uvedení čtenáře do světa komodit a možností obchodování s nimi, čemuž se věnuje především teoretická část textu. V první kapitole je vysvětlen pojem komodita, historie komoditního obchodování, a v neposlední řadě jsou zde specifikováni účastníci komoditních obchodů společně s motivy, které je na komoditní trhy přivádí. Pozornost je zde věnována i některým komoditním indexům, kde je vysvětlena jejich úloha ve světě komodit. Závěr první kapitoly pak shrnuje druhy komoditních obchodů a popisuje burzu, jakožto místo jejich uzavírání. Druhá kapitola se zaobírá výhodami a nevýhodami komoditního obchodování z pohledu autora. Část textu je věnována problematice studia grafů, kde je popsán správný způsob orientace a čtení v grafu, dále jsou zde specifikovány informace, které lze z grafů získat, a k čemu tyto informace slouží. V poslední části druhé kapitoly je pozornost upřena na základní příkazy pro vstup a výstup z trhu a principy nákupu a prodeje komodit. Druhým dílčím cíle této diplomové práce je zodpovězení otázky, zda je investování do komodit výhodné a za jakých okolností. S ohledem na to, že tato práce bude zaměřena výhradně na obchodování za pomocí termínovaných obchodů a to jak z krátkodobé, tak i dlouhodobé perspektivy. Naplnění tohoto cíle se budou věnovat zbylé dvě kapitoly této práce. Třetí a nejobsáhlejší kapitola se zabývá technickým obchodováním jak v teoretickém rámci, tak i na praktických příkladech. V první části této kapitoly jsou zmíněny dva druhy analýz 7

užívaných při obchodování na finančních trzích, a to analýza fundamentální a analýza technická, která je pak podrobněji rozepsána. Střed kapitoly je věnován Dowově teorii, která popisuje trendové chování trhů, a také grafickým formacím a technickým indikátorům, na kterých je technická analýza postavena. Na konci kapitoly jsou teoretické poznatky technické analýzy aplikovány na reálné obchody, které jsou uskutečněny na základě demo účtu u společnosti X-Trade Brokers a.s. a užití aplikace MetaTrader Fix. Cílem praktické části je za pomocí vícerých obchodů, realizovaných na základě grafických formací a technických indikátorů, ověřit jejich úspěšnost. Průběh tohoto obchodování je dokumentován na přiložených grafech a tabulkách. Na základě zjištěných výsledků jsou pak formulovány teze o míře úspěšnosti těchto obchodů. Čtvrtá a zároveň poslední kapitola je zaměřena na dva typy investorů, a to investory aktivní a investory pasivní. U aktivních investorů je ověřována role dvou klíčových faktorů ovlivňujících úspěšnost obchodování, a sice psychologie obchodování a money-management. Autor se na základě vlastní zkušenosti s obchodováním vyjadřuje k důležitosti psychologie obchodování, a poté pomocí modelových obchodů ověřuje užitečnost money-managementu. U pasivních investorů pak autor staví na předpokladu, že jsou pro ně výhodné ty investice, které dokáží dlouhodobě překonávat míru inflace společně s přiměřenou mírou rizika. Naplnění této podmínky je v textu ověřováno pomocí historického vývoje cen komodit ( zlato, ropa, Dow Jones UBS Commodity Index ). Současně je provedena komparace s alternativní investicí do akciového indexu S&P 500. 8

1. Komodity a trhy Co jsou to komodity? Jaké existují druhy komodit? Jak a kde s nimi lze obchodovat a jak se komoditní obchodování vyvíjelo? Těmito, ale i dalšími otázkami se bude zabývat první část této práce. 1.1 Úvod do komodit Na začátku je třeba nejprve vůbec vysvětlit pojem komodita. Komodity je možno si představit jako suroviny běžné spotřeby jako jsou třeba rýže, pšenice, vepřové maso. Ale třeba i energie jakými jsou ropa, zemní plyn nebo také kovy zlato, stříbro, atp. Ovšem aby bylo o té či oné surovině skutečně možno hovořit jako o komoditě se kterou se dá obchodovat na burze, musí splňovat dvě základní podmínky. Zaprvé se musí jednat o věc hmotné povahy a zadruhé musí být tyto věci navzájem zastupitelné, to znamená, že jsou bez rozdílů v kvalitě. 1 Jako příklad je možno uvést třeba mobilní telefon. Zcela jistě splňuje podmínku hmotné povahy, ale rozhodně jej nelze označit jako vzájemně zastupitelné zboží. Vyrábí se v různých provedeních, velikostech a prodává se s různými cenami. Naopak kupříkladu již zmiňované zlato je homogenní povahy a lze jej obchodovat za stejnou cenu po celém světě. Obecně tedy lze o komoditách hovořit jako o zboží se stejnou cenou a kvalitou, které je vyráběno ve velkých objemech mnoha různými producenty. 1 Rogers, Jim. Žhavé komodity Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, 24 s. 9

Obrázek 1: Zlato jako typický příklad komodity Zdroj: http://media.investicniweb.cz/photos/2013/03/30/67-18963-zlato.jpg [online][cit. 2014-2-12] Jak je všeobecně známo, tak většina obchodů s komoditami probíhá na principu sjednání kontraktu dnes ( v reálném čase ) a jeho fyzickém dodání v předem dohodnuté budoucnosti. Aby bylo možno pochopit proč tomu tak je, tak zde bude uvedeno něco málo o historickém vývoji komoditního obchodování. 1.2 Historie komoditního obchodování První obchodování s komoditami je spojeno s Japonskem v 17. století. Tamější zemědělci, kteří převážně pěstovali rýži, řešili každoročně problém s financemi na setbu, obhospodařování a ošetřování rýže, protože výnosy z jejich činnosti měli až po sklizni. Zrodil se tedy nápad na sjednávání termínovaných smluv s odběrateli rýže. V praxi to vypadalo tak, že pěstitel uzavřel s obchodníkem smlouvu, ve které se mu zavázal dodat předem stanovené množství rýže a obchodník se v ní naopak zavázal toto množství odebrat za již předem stanovenou cenu. S tímto dokumentem pak mohl pěstitel zajít do peněžního ústavu, kde na základě této smlouvy požádal o úvěr. Banka v takovém případě jeho žádosti vyhověla, protože ve smlouvě spatřovala garanci budoucích příjmů žadatele. 2 2 Podhajský, P., Nesnídal, T. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta, 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, 18 s. 10

Ale současně se ukázalo, že tento typ kontraktu má ještě jednu výhodu a to tu, že se jak zemědělec, tak obchodník dopředu stanovenou cenou zajistili pro případné výkyvy cen. Pokud toho roku byla rýže nadúroda a v jejím důsledku významně poklesla cena rýže, tak v takovém případě ze zajištění profitoval pěstitel. Pokud naopak v důsledku třeba nepřízně počasí byla úroda malá a tudíž cena stoupla, potom profitoval obchodník. 3 Obrázek 2: Pěstování rýže v Japonsku Zdroj: http://ryze-seta.webnode.cz/pestovani/ [online][cit. 2014-1-23] S rýží to tedy bylo podobně jako s jakýmkoliv jiným produktem na trhu, kde se při střetu nabídky s poptávkou vytváří rovnovážná cena. Pokud je na trhu nějakého zboží nedostatek, stává se pro kupující vzácnějším, a tudíž si může prodávající stanovit vyšší cenu. Obráceně pak, pokud vznikne nějakého zboží na trhu přebytek, pak se prodávající snaží za každou cenu tohoto zboží zbavit a to vede k poklesu ceny. Ale samozřejmě Japonsko nebylo jedinou zemí, kde se začalo s komoditami obchodovat. Brzy následoval rozvoj komoditních burz i v Evropě a později především v USA. Ve Spojených státech se hlavním městem obchodu s komoditami stalo Chicago. Farmáři ze Středozápadu vozili své zboží právě tam a odtud se distribuovalo do všech částí země. V samotných začátcích ovšem byli farmáři vůči obchodníkům v dost nerovnoprávném postavení. Na trzích nefungovala jednotná pravidla a dokonce i měření objemu či váhy zboží bývalo často jen odhadováno pro chybějící váhy. Toto bylo napraveno roku 1848, kdy byla několika obchodníky ustanovena řádná burza, která zrovnoprávnila postavení jak farmářů, tak 3 PODHAJSKÝ, P., NESNÍDAL, T. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta, 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, 19 s. 11

obchodníků a byla zavedena jednotná pravidla. Vznikla tak Chicago Board of Trade, která se později stala největší burzou svého druhu na světě. 4 1.3 Futures kontrakty Jedná se podobně, jako již bylo uvedeno na příkladu zemědělců z Japonska, o kontrakty, ve kterých probíhá vypořádání v budoucnu za již nyní sjednaných podmínek. Futures kontrakty tedy lze popsat jako dohodu dvou stran o nákupu či prodeji standardizovaného množství komodity v předem určené kvalitě za danou cenu a v předem určeném termínu. Futures kontrakty lze obchodovat výhradně na organizovaných trzích neboli burzách. Futures kontrakt vždy předpokládá fyzické dodání komodity, ale některé se vypořádávají v penězích. 5 Na to, aby vše probíhalo jak má, dohlíží tzv. vypořádací centrum, které je nedílnou součástí každé komoditní burzy. Každá komodita, se kterou má být obchodováno na burze, musí splňovat 3 základní podmínky : - musí být standardizovatelná a být v surovém, nezpracovaném stavu. Lze obchodovat s pšenicí, ale nikoliv s moukou. - musí mít dlouhou trvanlivost, aby se nezkazila ještě před dodáním. - Spotový trh ( s okamžitým dodáním ) musí podléhat dostatečným cenovým výkyvům, aby bylo vytvořeno prostředí nestability a hrozby ztráty či zisku. 6 4 Tomčiak, B. Úvod do obchodování s komoditami 2. díl: Historie a vznik futures kontraktů. Investicniweb.cz [online]. 2010 [cit. 2014-2-10] Dostupné na WWW: http://www.investicniweb.cz/fxkomodity/komodity/2010/5/13/uvod-do-obchodovani-s-komoditami-2-dil-historie-vznik-futures-kontraktu/ 5 Šťastný, P. Co je to futures kontrakt? idnes.cz [online]. 2002 [cit. 2014-2-10] Dostupné na WWW: http://finance.idnes.cz/co-je-to-futures-kontrakt-0y2-/inv.aspx?c=a021212_171629_fi_osobni_mag 6 Tomčiak, B. Úvod do obchodování s komoditami 2. díl: Historie a vznik futures kontraktů. Investicniweb.cz [online]. 2010 [cit. 2014-2-10] Dostupné na WWW: http://www.investicniweb.cz/fxkomodity/komodity/2010/5/13/uvod-do-obchodovani-s-komoditami-2-dil-historie-vznik-futureskontraktu/strana/2/ 12

Futures kontrakty jsou také specifické tím, že mají svůj termín dodání a ty se mohou u různých podkladových aktiv dost lišit. Většinou jsou tyto termíny a i jejich počet dány historicky. V praxi se lze často setkávat i s tím, že se obchoduje i s tímtéž podkladovým aktivem s různými termíny dodání. Nejvíce likvidní je však vždy ten s nejbližším datem exspirace. Teď je možno si klást otázku co nastane, pokud nebude možné uzavřít svou pozici před termínem dodání. Asi by bylo poměrně nepraktické mít před domem složeno pár desítek tun třeba kukuřice... Naštěstí je i na toto myšleno a ošetřeno tzv. FND neboli First Notice Day, který upozorňuje na to, že je třeba daný kontrakt neprodleně uzavřít, protože se blíží datum exspirace kontraktu. Pokud by ale i přes toto varování pozice nebyla uzavřena, tak přichází na řadu LND neboli Last Notice Day a v tento moment bude brokerem pozice uzavřena automaticky. 7 Ještě bude k futures kontraktům uvedeno to, jakým způsobem se vlastně uzavírají pozice s futures. A jak to ukázat lépe, než na příkladu. Je tedy uvažováno otevření pozice zakoupením xy množství sojových bobů s datem exspirace December 2014. Tato pozice se uzavře tzv. protipozicí, což znamená, že se odprodá stejné množství xy sojových bobů s datem exspirace December 2014. Postup by byl podobný, kdyby nejdříve následoval prodej a pak by se pozice uzavřela nákupem stejného množství podkladového aktiva. Tyto transakce se navzájem vyruší a z rozdílů cen v čase otevření a uzavření pozice je realizován buďto zisk nebo ztráta. 1.4 Účastníci burzovních obchodů Než-li budou vyjmenováni účastníci burzovních obchodů, tak ještě bude uvedeno, jaké typy investorů obecně lze definovat: 1. Ultrakonzervativní investor má velkou averzi k riziku a není u něj absolutně přípustné, aby neměl garantovánu 100% návratnost svých vložených prostředků. 7 PODHAJSKÝ, P., NESNÍDAL, T. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta, 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, 31 s. 13

Z tohoto popisu je patrné, že burzovní obchody u něj nepřipadají v úvahu a poohlíží se spíše po produktech, jakými jsou spořící a termínované účty, stavební spoření, atd. 2. Konzervativní investor rozhodně neinklinuje k riziku, ale je ochoten investovat i tam, kde nemá zaručeno nenulové zhodnocení. Vybírá si takové produkty, kde se předpokládá jen mírné kolísání kurzů, ale také relativně nízké zhodnocení ( produkty peněžního trhu, bezpečné dluhopisy, atd. ). 3. Vyvážený investor kolísání kurzů a jejich dočasný pokles vnímá jako nedílnou součást investování. Upřednostňuje diverzifikované investice, kde podíl akcií případně komodit je v rovnovážném stavu s podílem dluhopisů ( otevřené podílové fondy vyvážené, diverzifikované portfolio mix akcií a dluhopisů ) 4. Dynamický investor akceptuje i výrazné kolísání hodnoty jeho investice a jeho primárním motivem je maximální zhodnocení vložených prostředků. Při pohledu na výše uvedené typy investorů je zřejmé, že burzovních obchodů ke zhodnocení svého majetku využívají převážně dynamičtí investoři a v malé míře investoři vyvážení. Zbylé dva typy investorů by spíše obchody na burze přirovnaly k hazardním hrám. V tento moment bude popsáno, kdo že vlastně je účasten burzovních obchodů a za jakým účelem. Jsou známy tři základní typy účastníků burzovních obchodů, které jsou členěny podle zájmů, které těmito obchody sledují : 1) Komerční subjekty zajišťovatelé jsou subjekty, které používají komoditní trhy z důvodu zajištění komerční produkce ( jde např. o farmáře prodávající svou produkci, různé producenty atd. ) a k fyzickému nákupu komodit ( mlýny nakupující zrní atd. ). Tyto subjekty nakupují/prodávají komodity za účelem jejich skutečného fyzického dodání. 2) Velcí spekulanti profesionálové z řad bank, fondů atd. Tyto subjekty spekulují na cenové pohyby, avšak s výrazně větším kapitálem než běžní malí spekulanti. Kritérium velkého kapitálu je u každé komodity nastaveno jinak, a je možné jej dohledat na stránkách komise CFTC, které má toto dělení na starost. Velcí spekulanti obchodují řádově ve stovkách kontraktů. 14

3) Malí spekulanti obchodníci obchodující příležitostně nebo pravidelně, ale v malém množství kontraktů. V podstatě jde o všechny ostatní subjekty, které se nehodí do skupiny 1 a 2. 8 1.5 Druhy obchodů na komoditní burze Výše bylo popsáno, které typy investorů se pouštějí do burzovních obchodů a také to, jaké cíle tím sledují. Nyní lze hovořit o tom, jaké obchody je možno na burze provádět a bude uvedena jejich charakteristika. Druhy obchodů s komoditami: 1) Promptní obchody jsou typické efektové obchody, u nichž je doba od jejich plnění do doby jejich vypořádání maximálně 90 dnů. U některých komodit vyžaduje burza k uzavření burzovního obchodu vzorek. Pak lze hovořit o promptních obchodech se vzorkem a beze vzorku. Vzhledem ke krátkému termínu plnění je možno předpokládat, že daná komodita, která je předmětem burzovního obchodu, již existuje. 9 2) Dodávkové termínové obchody jsou charakteristické dlouhou dobou mezi jeho uzavřením a jeho plněním. Na naší burze lze uzavřít termínové dodávkové obchody s dobou plnění až 360 dnů od jejich uzavření. Dodávkové jim říkáme pro to, že musí být oproti přímým termínovým obchodům vypořádány dodávkou zboží v termínu plnění. 10 Dalším rozdílem oproti přímým termínovým obchodům je ten, že dodávkové obchody nelze uzavřít protipozicí, jak bylo uváděno u futures kontraktů. Dodávkové termínové obchody lze zrušit pouze vypovězením smlouvy. 8 PODHAJSKÝ, P., NESNÍDAL, T. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta, 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, 39 s. 9 IPOINT: Malá exkurze do burzovních obchodů promptní a termínové transakce. IPOINT [online]. 2001. [cit. 2014-2-15]. Dostupný na WWW: http://www.ipoint.cz/zpravy/4797415-mala-exkurze-do-burzovnich-obchodupromptni-a-terminove-transakce/ 10 Tamtéž 15

3) Spekulační obchody jsou realizovány čistě za účelem realizace zisku z rozdílů kurzů. Nedochází u nich k fyzickému dodání zboží a z trhu vystupují právě uzavřením protipozice. Tento typ obchodů má velký význam pro fungování trhů, protože poskytují dostatečnou likviditu a střetem poptávky a nabídky i určují cenu jednotlivých instrumentů. 4) Přímé termínové obchody jsou takové obchody, které jsou sjednány nyní za předem stanovených a do budoucna neměnných podmínek, ale k jejich realizaci dochází až v budoucnu. Jinými slovy řečeno, prodávající a kupující si domluví množství, termín a cenu zboží, ale nakonec nemusí k fyzickému dodání vůbec dojít. Je to právě možností uzavření protiobchodu, který vyváže účastníka z tohoto obchodu. Přesto závazek protistrany nadále trvá, pokud se také pomocí protiobchodu z transakce nevyváže. Toto je umožněno právě pomocí organizovaného trhu neboli burzy, která mezi obchodníky figuruje jako prostředník. Co určitě není bez zajímavosti, je to, že drtivá většina přímých termínovaných obchodů nekončí fyzickým dodáním zboží. Především spekulační motivy vedou účastníky k realizaci těchto obchodů. 11 5) Hedgingové obchody jsou jednou z nejsilnějších zbraní, které může burza proti tržním rizikům z pohybu cen poskytnout. Na pohyb cen na komoditních trzích působí řada faktorů, které nemůže účastník trhu ovlivnit, například výkyvy v počasí, nadúroda či neúroda, státní subvenční politika. To vše se promítá do nabídky a poptávky. 12 V případě, že je vlivem kupříkladu mimořádně příznivého počasí velmi dobrá úroda. Znamená to pro trhy, že je vyšší nabídka než poptávka a to vede k nižší ceně dané komodity. V takovém případě je situace nepříznivá pro pěstitele, kteří obdrží nižší výkupní cenu. Samozřejmě pokud by tomu bylo naopak a vlivem špatné úrody by byl dané komodity nedostatek, pak by zase byli nespokojeni zpracovatelé, pro které by to znamenalo zvýšené výdaje. Hedgingové obchody jsou metodou, jak se těmto tržním poruchám, které způsobují tržní nerovnováhu v nabídce a poptávce, bránit a tato rizika minimalizovat. Při použití této metody není cílem vydělat, ale zajistit se proti 11 DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1. vyd. Praha: PROSPEKTRUM, 1992. 173 s. 12 Adámek, M. Burzovní obchody poskytují jistotu. Zemědělec.cz [online]. 2008 [cit. 2014-2-15]. Dostupné na WWW: http://zemedelec.cz/burzovni-obchody-poskytuji-jistotou/ 16

riziku z pohybu ceny. Podle toho, na které straně účastník v burzovním obchodě stojí, jde o hedging prodejní nebo nákupní. 13 6) Opční obchody jsou svoji jednou vlastností oproti ostatním typům obchodů dosti odlišné. A to tím, že kupující opce si sjednává možnost nikoliv povinnost obchod zrealizovat. V praxi jsou tedy opce využívány rovněž k zajištění podobně jako hedgingové obchody. Jsou to rovněž termínové obchody, kdy se podmínky sjednají dnes, a plnění je odloženo do budoucnosti. Odlišnost je v tom, že až nastane termín plnění, tak se majitel opce může rozhodnout ji uplatnit, nebo ji nechat propadnout. A to především podle toho jakou cenu má podkladové aktivum na spotovém trhu. Pokud je cena na spotovém trhu pro něj výhodnější, tak opci neuplatní, v opačném případě ano. Aby ovšem prodávající opce v případě jejího neuplatnění z takové transakce něco měl, tak se hned na počátku sjednává poplatek za právo uplatnění či propadnutí opce. Tento poplatek je nazýván opční prémií. V zásadě existují opce kupní (call), nebo prodejní (put), tedy s právem koupit, nebo prodat. V zásadě existují čtyři základní pozice long call (koupě kupní opce s právem koupit za danou cenu podkladové aktivum), short call (prodej kupní opce), long put (nákup prodejní opce) a short put (koupě prodejní opce). 14 Opce se dělí na evropské a americké. U první z nich může kupující uplatnit opci až v době její splatnosti, zatímco u americké opce kdykoliv od doby sjednání obchodu do data, kdy je opce splatná. Vychází se samozřejmě ze situace na trhu, která musí být výhodná. 15 7) Obchody arbitrážní jsou obchody, jež jsou zaměřeny na těžení z rozdílu kursů téhož zboží na různých místech ( buď na různých burzách, nebo na různých stanovištích téže burzy ), pak lze hovořit o arbitráži místní, nebo z rozdílu termínovaných kontraktů v rámci jedné burzy, a pak se jedná o arbitráž časovou. 13 Adámek, M. Burzovní obchody poskytují jistotu. Zemědělec.cz [online]. 2008 [cit. 2014-2-15]. Dostupné na WWW: http://zemedelec.cz/burzovni-obchody-poskytuji-jistotou/ 14 Redakce Peníze.CZ. Co jsou opce. Peníze.CZ [online]. [cit. 2014-2-15] Dostupné na WWW: http://www.penize.cz/80351-co-jsou-opce 15 Tamtéž 17

Místní arbitráž se provádí tak, že účastník obchodu na jedné burze uzavře obchod a na totéž zboží v opačném právním postavení uzavře obchod i na jiné burze. Časová arbitráž zase spočívá v uzavření dvou obchodů na totéž zboží s různým termínem dodání s opačným právním postavením, přičemž oba uzavřené obchody se zruší protiobchodem. 16 1.6 Komoditní indexy Když už bylo popsáno, jaké obchody lze na burzách provádět, bude ještě uvedeno, že komodity lze na burze obchodovat i jinak než samostatně. K tomuto účelu bylo v minulosti vyvinuto mnoho komoditních indexů. Komoditní index je možno charakterizovat jako soubor jednotlivých komodit, které jsou v indexu obsaženy a to tak, že v různých poměrech. Jednotlivé indexy se od sebe liší tím, jaké komodity obsahují a pak také v jakých poměrech jsou tyto komodity obsaženy. Investování do komoditních indexů má oproti obchodování s jednotlivými komoditami dvě velké výhody. Zaprvé tu, že do nich můžou obchodovat i investoři, kteří nemají dostatek finančních prostředků na to, aby byli schopni diverzifikovat v rámci komodit své portfolio pomocí nákupu jednotlivých aktiv. A zadruhé tu, že právě tím, že jsou indexy různorodým mixem komodit, navíc v různých poměrech, činí tuto investici mnohem více bezpečnou, nežli nákup jednotlivých komodit. Mnohým obchodníkům také tyto indexy slouží jako benchmark, tedy srovnání pro vyhodnocení výkonnosti jejich vlastních portfolií právě s daným indexem. Jak již bylo řečeno, komoditních indexů byla vytvořena celá řada a tady je uvedeno několik nejvýznamnějších z nich. 16 DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1. vyd. Praha: PROSPEKTRUM, 1992. 218 s. 18

1.6.1 CRB Reuters/Jefferies Jedná se o jeden z nejstarších komoditních indexů na světě, byl založen již roku 1957. Zhruba každých pět let se mění zastoupení komodit v tomto indexu a jejich váhy tak, aby bylo dosaženo aktuálnosti indexu ve vztahu k současné ekonomice. Index momentálně obsahuje 19 komodit, které jsou rozděleny do čtyř skupin. Nejvíce zastoupeny jsou energie a zemědělské plodiny. Dále jsou zastoupeny průmyslové kovy, drahé kovy a hospodářská zvířata. Nejvíce se na výkonu indexu podílí ropa s váhou 23%, zbylé komodity zaujímají váhu od 1% do 6% podle skupiny. 17 1.6.2 S&P GSCI Index vyvinutý v roce 1991 společností Goldman Sachs. Posléze byl roku 2007 prodán společnosti Standard and Poors. Největší váhu z celkového počtu 24 komodit, které index obsahuje, mají bezpečně energie. Ropa, topný olej a plyn tvoří dohromady 70% váhy indexu. Zbylých 30% tvoří průmyslové kovy, drahé kovy, obiloviny a zemědělská zvířata. 18 1.6.3 Rogers International Commodities Index Tento index byl založen roku 1998 a jeho zakladatelem je Jim Rogers. Jedná se o jeden z největších indexů co do počtu zastoupených komodit, je jich 36. Klade si za cíl efektivně zachytit cenové pohyby surovin, a to nejen v USA, ale po celém světě. Zastoupení komodit a jejich váhy jsou každoročně revidovány a to k prosinci daného roku. Doposud nebylo třeba do indexu výrazněji zasahovat, takže změny byly jen drobného charakteru. 19 17 Tyleček, J. Komoditní indexy? Zajímavá investiční alternativa Peníze.cz [online]. 2009 [cit. 2014-2-18]. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/243097-komoditni-indexy-zajimava-investicnialternativa-/ 18 Tyleček, J. Komoditní indexy? Zajímavá investiční alternativa Peníze.cz [online]. 2009 [cit. 2014-2-18]. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/243097-komoditni-indexy-zajimava-investicnialternativa-/ 19 Rogers, Jim. Žhavé komodity Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, 214 s. 19

1.6.4 Dow Jones AIG Commodity Index V tomto indexu nemůže mít žádná komodity váhu nižší než 2%, ale současně nemůže mít váhu vyšší než 15% celku. Navíc žádná ze skupin ( zemědělské plodiny, kovy, energie, ) nesmí zaujímat více než 33% podíl na indexu. Index obsahuje 20 komodit. S ohledem na metodu složení indexu se mohou aktuální váhy měnit v závislosti na cenových změnách na trhu. 20 Přestože má index takto striktně nastavená pravidla, tak je celkově poměrně značně nevyvážený. Zapříčiňuje to vysoký 33% podíl energií na tomto indexu. Navíc jak ropa tak zemní plyn představují více než-li 12% podíly na indexu. Obrázek 3: Dow Jones AIG Commodity Index Zdroj: http://www.seasonalcharts.com/classics_dj_ia.html [online][cit. 2014-1-10] 1.7 Komoditní burzy Pojem burza se vyvinul historicky jako označení pro zvláštní druh shromáždění, na nichž se uskutečňovala koupě a prodej zboží, které nebylo na trhu fyzicky přítomno, tedy jako označení pro zvláštní druh trhu. 21 20 ROGERS, Jim. Žhavé komodity Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, 207 s. 21 DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1. vyd. Praha: PROSPEKTRUM, 1992. 95 s. 20

Burzy a jejich předchůdci se nezávisle na sobě vyvíjeli na různých místech světa. V podstatě všude tam, kde kvetl obchod a byla potřeba tyto obchody nějakou formou organizovat a usměrňovat. V Evropě to bylo v zemích, kde probíhal čilý obchodní ruch v návaznosti na lodní nákladní dopravu, a to především v Itálii, Belgii, Nizozemí a Anglii. V dnešní době hrají prim, co se týče komoditních burz, jednoznačně Spojené státy americké, ve kterých se nachází největší a nejdůležitější komoditní burzy. Zde jsou uvedeny nejznámější z nich a to: CBOT ( Chicago Board of Trade ), CME ( Chicago Mercantile Exchange ), NYMEX ( New York Mercantile Exchange ) a NYBOT ( New York Board of Trade ). Na burzu lze také z ekonomického hlediska nahlížet jako na zvláštní formu trhu, která je charakterizována těmito znaky: 1) zvláštní organizovanost trhu musí mít příslušnou právnickou osobu 2) osobní omezenost přístup mají pouze členové burzy, ostatní jejich prostřednictvím 3) předmětná omezenost okruh zastupitelného a na trh připuštěného zboží 4) pravidelnost opakování obchodu obchodování má svou pevně stanovenou dobu 5) standardizace obchodních podmínek sjednocení pravidel pro obchodování 6) podřízenost státnímu dohledu státní orgány dohlíží nad chodem burzy 22 Na burzách se uzavírají především pokud možno co nejvíce standardizované transakce, což vede k eliminaci nutnosti vyjednávání a s ním spojených nejistot, průtahů a nákladů. Burza také slouží jako nástroj k přeměně relativně malých úspor na větší investice do rozvoje a růstu. Burza tedy pomáhá efektivní alokaci zdrojů. 23 22 KREJČÍ, I. Význam komoditnej burzy v ekonomike.1. vyd. Bratislava: Veda, 1995. 91 s. 23 DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1. vyd. Praha: PROSPEKTRUM, 1992. 106 s 21