Teorie stresu, ekologická stabilita

Podobné dokumenty
Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Úvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Biocenóza Společenstvo

Živé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU


Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

Mgr. Vladimír Ledvina

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

CZ.1.07/1.5.00/

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

CZ.1.07/1.5.00/

Čas na změnu v lesích Milan Hron, Jiří Nohel. 21. února 2016 Velká Bíteš Bítešská akademie Kolpingova rodina Velká Bíteš a KDU-ČSL

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Ekosystémové interakce. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Obecná charakteristika živých soustav

KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY. 1. část

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Pozor na chybné definice!

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

Agroekologie Základy agroekologie

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

EKOTOXIKOLOGIE, BIOINDIKACE A BIOMONITORING

Systémový přístup v pohledu na stromy

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Základy ekologie hmyzu

Trvale udržitelné zemědělství. Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Cíle Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 4. veřejné soutěže programu EPSILON

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)

Úvod k lesním ekosystémům

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

Dynamika populace. - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp.

Ekologie (převážně zpracováno podle knihy Begon, Harper, Towsend: Ekologie)

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

KRAJINA A LIDÉ (přípravný text k semináři pro pedagogy)

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.

č.1 Konvergence představuje proces č.2 Rozdíl mezi alopatrickou a sympatrickou speciací spočívá

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

CZ.1.07/1.5.00/

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed.

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Ekologická společenstva

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Čím se ekologie zabývá

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.

Biocenóza Společenstvo

Vymezení druhové rozmanitosti

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Zoologie, živočichové a prostředí

Cíle Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Biotické podmínky života

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

EKP_01. Ekologie a prostředí

Populace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové.

Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD.

Populace. Rozmístění jedinců v populaci = DISPERZE

Transkript:

Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova Organismus a jeho místo v prostredí Dynamika biocenóz Sukcese a klimax Stres a disturbance Ekologická stabilita Príklady a aplikace Organismus a jeho místo v prostredí Fyzikální, chemické, klimatické, potravní zdroje, prítomnost jiných organismu, úkryty apod. Ekologická nika = souhrn podmínek pro rozmnožování a prežití Areál geografické rozšírení (kosmopolitní endemitní) Optimum a extrémy (limity) Ekologická valence (euryekní-stenoekní druhy) Adaptace prizpusobení, prirozený výber,evoluce, životní strategie r stratégové, K-stratégové, r-k,sstratégové, C-stratégové sukcese, klimax 1

Dynamika biocenóz, sukcese Sukcese dlouhodobá zmena systém autoregulacních vztahu smerující k nastolení rovnovážného stavu mezi príjmem a výdejem energie a hmoty = proces doprovázený zmenami druhového složení (mezidruhové konkurencní vztahy) Primární sukcese nové prostredí Sekundární obnova biocenózy Zpetná (regresní), degradace, obnova mladších sukcesních stadií (eroze, pastva, i imise) Dynamika vývoje prírodního lesa Klimax Stadium biocenózy=nastolení rovnováhy s abiotickým prostredím Príjem a výdej energie vyrovnaný Akumulace energie, biomasy je nejvyšší, cistý prírustek biomasy je nulový Klimatický klimax-konecné stadium sukcese je v rovnováze s klimatem (na hlubokých pudách)-lesy Paraklimax v extrémne narušovaných oblastech Edafický klimax ovlivnení extrémními podmínkami pudními (rašelinište, podmácené lesy..) Srovnání raných stadií a klimaxových viz tabulka dále 2

Raná sukcese vs klimax Vlastnost raná sukcese klimax Druhy malé velké Vek krátkoveké dlouhoveké Strategie r-stratégové K-stratégové Biomasa malá velká Cistý prírustek biomasy vysoký nulový Vázaná energie nízká vysoká Vázané živiny málo mnoho Kolobeh látek rychlý pomalý Tok energie rychlý pomalý Prostorová struktura jednoduchá složitá Trofická struktura jednoduchá složitá Druhová diverzita nízká vysoká Stres, disturbance Fyzikální pojetí - síla pusobící na plochu, napetí v telese, deformace Biologické pojetí tlak smerující k omezení rustu, omezení genetického potenciálu.. Stresor dílcí faktory prostredí pusobící na organismy teplota, vlhkost,ozárení,acidifikace ) Vliv stresu suchem vs. vliv sucha Disturbance nárazové, lokální katastrofy, prírodní (vetrné,ohen, hmyzí kalamity ) Reakce na stres Stresová reakce odpoved organismu na stresor, má universální charakter (nespecifický, bez ohledu na druh stresoru) Eu-stres pozitivní, aktivacní, stimulacní úcinek Dis-stres negativní, zpusobuje poškození Hranice mezi obema druhy stresu velmi jemná Deformace vs poškození = úcinek reparacních mechanismu Adaptace, adaptacní fáze - doba po kterou stresor pusobí, postupný prechod do jiného stavu dynamické rovnováhy 3

Dusledky acidifik ace pro lesní ekosystém P udní acid ifik ac e Nad by tek dusík u Snížený obrat biomasy Redukce príjmu živin Deficit M g + + v jehlicí Redukce fotosyntézy Inhibice transportu uhlohy drátu v jehlicí Naruš ení bilance uhlíku Zmeny pomeru dus íku a fenolu Naruš ení jemných korenu a mykorrhizy Nižší mr az o- vá odolnost Snížená odolnost vuci xylofágum Zvý šená aktivita pro listožravý hmyz Mrazová embólie E. Führe r, F. And e rsson, E.P. F ar r ell, 20 00 Stres s uchem Prubeh stresu Pocátecní fáze poplachová reakce, stadium šoku, odklon od fyziologického stavu, prevaha katabolických procesu, hormonálne podmínená, nespecifický charakter reakcí Odolnostní fáze (fáze odolnosti), vyrovnávání se s pusobením stresoru, vývoj specifických reakcí, obranné hormonální reakce Fáze vycerpání- pri dlouhodobém pusobení stresoru vysoké intenzity, trvalá deformace (i smrt) nebo regeneracní fáze a nový fyziologický stav. Charakter stresových faktoru - stresoru Prirozené vysoká ozárenost, teplota, nedostatek vody, nadbytek vody, hmyzí škudci, virové, bakteriální a houbové patogeny Antropogenní herbicidy, pesticidy, fungicidy, atmosférické škodliviny, ozón, acidifikace, nutricní degradace, zvýšený obsah CO2 Prímé vs neprímé úcinky (zprostredkované napr. pres pudu) Krátkodobý vs dlouhodobý (chronický) 4

Príklady stresoru Definice Ekologická stabilita =schopnost systému udržovat se v jeho dynamické rovnováze (nikoliv ve stacionárním stavu) Reakce ekosystému 5

Ekologická stabilita Homeostáza, homeorhéza Dynamická rovnováha - stabilita Stacionární stavy blízké rovnovážnému stavu (vzdálené) Rezistence odolnost proti narušení, lokální, globální Rezílience plasticita, pružnost, Deformace, destabilizace Pozitivní a negativní zpetné vazby Prírodní vs. antropogenní vlivy Podmínky ekologické stability Podmínkou autoregulacní schopnosti ekosystému jsou: 1.adaptabilita jednotlivých organismu, populací a spolecenstev 2. vyvážené mezidruhové vztahy 3. efektivní cyklické propojení producentu, konzumentu a rozkladacu = fungující toky energie, látek a živin Stacionární stavy v oblasti blízké rovnováze a v oblasti vzdálené od rovnováhy Ve stacionárním stavu jsou primární produkce (fotosyntéza, produkce fytomasy) a sekundární produkce (dýchání, rozklad) v ekosystému stejne veliké. To je predpokladem pro to, aby promenné stavu systému (složení druhové, stav pudy, zásoby biomasy a živin) pres velikou casovou a prostorovou variabilitu mely stálou prumernou hodnotu. Za techto okolností je látková bilance systému nulová, tzn. vnosy látek jsou kompenzovány látkovými odnosy. 6

Blízkost rovnovážnému stavu V blízkosti rovnováhy jsou míry procesu (napr. difuse živin nebo tok vody ke korenu) lineárními funkcemi termodynamických sil (gradientu). Takové systémy se chovají "spocitatelne", a to nejen v preneseném smyslu. V látkovém hospodarení techto ekosystému prejímá puda vyrovnávací a pufrovací funkci. Príznivý stav prostredí je výsledkem zpetne vazebného prizpusobení organismu na prostredí. Stav vzdálený od rovnováhy Ekosystémy vzdálené rovnovážnému stavu jsou ovládány dominancí nelineárnosti. Nelineárnost znamená, že proces nebo tok látek je komplexní funkcí (napr. exponenciální) zapojených sil. Napr. lesní ekosystémy nacházející se na silne ochuzených a zakyselených pudách mohou dosáhnout stacionárního stavu jen ve vzdálené poloze od stavu rovnovážného. Fáze stavu lesních ekosystému Prícinou odchylek od stacionárního stavu mohou být zmeny v intenzite rustu rostlin (primárních producentu) nebo ve vývoji populací mikroorganismu a živocichu (sekundárních producentu), ale také zmeny ve vnosech látek (napr. kyselá depozice). Pro lesní ekosystémy je možné definovat ústrední autokatalytické procesy s pozitivní zpetnou vazbou na základe predložených poznatku o látkovém hospodarení, které se vyvíjejí exponenciálne. Když pusobí po desetiletí, mohou vést ke zmene ekosystému (zmeny v druhovém složení a ve stavu pudy). 7

Reakce ekosystému Reakce ekosystému Resilience/resistence 8

Reakce ekosystému Autoregulacní mechanismy Zpetné vazby=nenáhodné pusobení mezi prvky) subsystémy)téhož systému= pusobení veliciny B, která byla zmenena velicinou A, na tuto velicinu A Pozitivní (zesilující) pusobení A?? B A=prícina (populace v plodném veku) zpusobí následek (vyšší pocet potomstva) A?? B B=prícina (vyšší pocet potomstva) zpusobí následek=rozšírení populace Negativní(zeslabující)=hlavní princip stabilizace-udržování stavu dynamické rovnováhy (pr.dravec a korist), další príklady ve cvicení Stabilní vs labilní spolecenstva Prirozené ekosystémy složité, druhove bohaté, sukcesne vyzrálé= stabilnejší než spolecenstva jednoduchá (neplatí obecne klimaxové smrciny ) Spolecenstva se složitou potravní strukturou=rezistentní, ale málo pružná Spolecenstva s jednoduchou potravní strukturou, rychlejším tokem energie = málo rezistentní, ale pružnejší Význam strategií-spolecenstva C -stratégu, klimaxová = odolná na narušení, nízká rezílience =obnova trvá dlouho Umele vytvorená spol. (sm monokultura)?? 9

Stupen prirozenosti ekosystému Závislost na stupni ovlivnení clovekem Zmenená struktura spolecenstva (oproti prírodním spolecenstvum) Podíl puvodních druhu Podíl chybejících druhu Podíl synantropních nebo ruderálních druhu (pruvodcu cloveka) Typizace podle stupnice Schlitera (stupne prirozenosti) Ekologická stabilita krajiny Závislost na zastoupení labilních a stabilních ekosystému Krátkodobá vs dlouhodobá stabilita Koncepce ÚSES soustava ekologicky stabilnejších ekosystému (segmetu) =biocenter v krajine vzájemne propojených biokoridory Biocentra a koridory evropského, lokálního charakteru, NATURA apod. Bude predmetem samostatné prednášky Otázky Stresory a stresové chování (fáze) Ekologická stabilita (ekosystémy) Princip zpetných vazeb (negativní, pozitivní) Rezílience, rezistence Disturbance Typizace prirozenosti vegetace 10

Literatura Míchal I. - Ekologická stabilita Míchal a kol. - Obnova ekologické stability lesu Laštuvka, Krejcová - Ekologie Storch, Mihulka Úvod do soucasné ekologie Begon, Harper, Townsend Ekologie, jedinci, populace, spolecenstva Rajchard, Balounová,Vysloužil Ekologie I. 11