Právo sociálního zabezpečení Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace v právu sociálního zabezpečení a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení Aktualizováno k 1.1.2014 JUDr. Martin Šimák, Ph.D.
Lidská práva pojetí, význam zahrnují aspekt etický, historický, náboženský, filozofický, politický, sociální a právní lidská práva jsou: rovná (zákaz diskriminace) nezcizitelná nezadatelná nepromlčitelná nezrušitelná univerzální (má je každý ) přirozená (nadpozitivní)
Lidská práva - historie provází lidstvo od samých počátků existence, souvisí s vývojem státu a společnosti zárodky lidských práv: sumerské a babylonské městské státy (4.,3. tis. př. Kr.), antické Řecko, Řím (753 př. Kr. 486 po Kr.) křesťanské i židovské prameny (např. Bible Nový Zákon obsahuje koncepci lidské důstojnosti, také zásady Desatera nesou poselství úcty a respektu k osobnosti člověka, k jeho životu, majetku) středověk dílo T. Akvinského - myšlenky o právu na život, na vlastnictví a práci, spravedlivý soudní proces apod.
Lidská práva - historie ideje lidských práv a snahy o jejich písemné zakotvení se začínají široce prosazovat s nástupem novověku lidskými právy se zabývají významní myslitelé Thomas Hobbes, John Locke, J.J. Rousseau otázky přirozenosti lidských práv, lidské rovnosti apod. prosazuje se individualistické pojetí lidských práv práva svědčí konkrétnímu autonomnímu jedinci, nevyplývají z příslušnosti ke společenské vrstvě ani se neodvozují od vztahu k bohu
Lidská práva - historie idea lidských práv - do právních řádů států od 2. pol. 18. stol. 1776 - Prohlášení nezávislosti USA 1789 Deklarace práv člověka a občana.. právní dualismus - 2 základní koncepce (teorie) v nahlížení na lidská práva a chápání jejich původu: a) přirozenoprávní teorie b) pozitivněprávní teorie
Lidská práva iusnaturalismus (ius naturale) vs. iuspositivismus (ius positivum) základní lidská práva a svobody = zvláštní kategorie rozmach a zakotvení do mezinárodních dokumentů po 2. světové válce 3 generace (skupiny): první generace (negativní práva) - základní lidská práva, občanská práva, politická práva druhá generace (pozitivní práva) hospodářská, sociální, kulturní práva třetí generace (kolektivní práva) právo na mír, na rozvoj, na ekonomickou prosperitu, na čisté životní prostředí atd.
Sociální práva Všeobecná deklarace lidských práv (čl. 22 25) Listina základních práv a svobod (hlava čtvrtá, čl. 26-35) ochrana a naplňování sociálních práv = cíl sociálního zabezpečení patří do tzv. druhé generace lidských práv neuniverzální ekonomicky podmíněná obsahově neurčitá (adekvátní bydlení, přiměřená odměna za práci ) obtížně vymahatelná
Sociální práva právo na práci (čl. 26 LZPS) právo na vzdělání a přípravu na povolání (čl. 33 LZPS) právo na uspokojivé pracovní podmínky (odměna, bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky, rovná příležitost pro kariérní postup, odpočinek) čl. 28 právo na životní úroveň minimální mzda právo na rodinu (čl. 32 LZPS) právo na sociální zabezpečení (čl. 30, 31 LZPS) právo na svobodu sdružování (čl. 27 LZPS)
Mezinárodní organizace působící v oblasti sociálního zabezpečení a jejich dokumenty
OSN (UN United Nations) vznik 1945, konference v San Franciscu dokumenty: Charta OSN Všeobecná deklarace lidských práv (VS OSN, 1948) čl. 22 každý má nárok na sociální zabezpečení Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (VS OSN, 1966) Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (VS OSN, 1966)
Mezinárodní organizace práce (MOP, ILO) založena 1919, od r. 1945 specializovaná agentura OSN úkol = ochrana pracovních podmínek zaměstnanců a ochrana jejich sociálních práv přijímá tzv. konvence (úmluvy), např.: č. 102 o minimálních standardech v sociálním zabezpečení č. 183 o ochraně mateřství (původně č. 103) č. 118 o rovném zacházení s cizinci jako s vlastními občany v sociálním zabezpečení č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách č. 130 o zdravotní péči a dávkách v nemoci
Rada Evropy (Council of Europe) vznik v r. 1949 sídlo: Štrasburk účel založení - zlepšování životních podmínek, ochrany a upevňování lidských práv a základních svobod členských států 47 členských států orgány: Parlamentní shromáždění Výbor ministrů Komisař pro lidská práva Soud pro lidská práva
Rada Evropy přijímá konvence (úmluvy), rezoluce a doporučení Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms) ČSFR se připojila v roce 1992 kontrolní mechanismus dodržování Úmluvy: Soud pro lidská práva zřízen 1959, každý stát má 1 soudce soudci voleni Parlamentním shromážděním na 6 let
Rada Evropy stížnost na porušení Úmluvy stížnost může podat smluvní stát (mezistátní stížnost) nebo jednotlivec resp. skupiny jednotlivců či nevládní organizace proti aktu státního orgánu (individuální stížnost) povinnost vyčerpat všechny vnitrostátní opravné prostředky (v ČR = ústavní stížnost) lhůta: 6 měsíců ode dne konečného vnitrostátního rozhodnutí podmínkou přijetí stížnosti je mj. to, že byly vyčerpány všechny vnitrostátní opravné prostředky
Rada Evropy Evropská úmluva o sociálním zabezpečení (1972) Evropská sociální charta (1961, Turín) ČR je smluvní stranou čl. 11 17 sociální práva Evropský zákoník sociálního zabezpečení (1964)
Evropská unie (EU) 1951 Evropské sdružení uhlí a oceli (ECSC - European Coal and Steel Community) Pařížská smlouva 1957 Evropské hospodářské společenství (EHS, EEC) Evropské sdružení pro atomovou energii (EUROATOM) Římské smlouvy 1967 vznik Evropských společenství (ES, EC European Communities) tzv. slučovací smlouva
Evropská unie 1993 Maastrichtská smlouva (Smlouva o EU) 1997 Amsterodamská smlouva 2001 Smlouva z Nice 2004 Smlouva zakládající ústavu pro Evropu ( evropská ústava ) - nepřijata 2007 Lisabonská smlouva (podepsána 13.12.2007)
Evropská unie zásadní změny dle Lisabonské smlouvy (platná od 1.12.2009) novelizuje smlouvu o EU (Maastricht) + Smlouvu o založení ES zavádí právní subjektivitu EU zavádí možnost vystoupení členského státu z EU zavádí funkci stálého předsedy Evropské rady (30 měsíců) zavádí funkci vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (= místopředseda Komise a předseda Rady pro vnější vztahy) zavádí hlasování v Radě kvalifikovanou většinou (dosud: jednomyslnost) od r. 2014 redukuje počet členů Komise EU (2/3 počtu států) posiluje pravomoc Evropského parlamentu ruší třípilířovou (chrámovou) strukturu EU zakotvuje právní závaznost Listiny (charty) základních práv EU
Evropská unie 1.5. 2004 5. rozšíření EU vstup ČR poslední (6.) rozšíření k 1.1. 2007 (přistoupení Bulharska, Rumunska) nyní: 28 členských států EU (od 1.7.2013 Chorvatsko) nově má EU právní subjektivitu 4 svobody: volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu dosavadní 3 pilíře integrace (chrámová struktura EU) sloučeny (integrovány) do 1 subjektu - EU: ekonomika + zahraniční a bezpečnostní politika + policie a justice v trestních věcech
Evropská unie Orgány EU Evropská rada (stálý předseda prezident EU ) Rada EU (Rada ministrů) rotace předsednictví 1 x / 6 měsíců Evropský parlament (751 europoslanců / 21 ČR) Komise EU Evropský soudní dvůr
Právo Evropské unie = právo ES, komunitární právo, unijní právo, acquis communautaire 1. primární právo (zakladatelské smlouvy a jejich doplňky) 2. sekundární právo (výsledek činnosti orgánů EU) nařízení, směrnice, rozhodnutí zásada aplikační přednosti před národním právem zásada bezprostředního účinku nařízení ( evropský zákon ) - obecně a přímo závazné, nástroj koordinace směrnice - zavazují zúčastněné státy z hlediska dosažení stanovených cílů, nástroj harmonizace