STRUâN PRÁVNÍ NÁSTIN PRAKTICK CH OTÁZEK PRACOVNÍHO PRÁVA V âeské REPUBLICE

STRUâN PRÁVNÍ NÁSTIN PRAKTICK CH OTÁZEK PRACOVNÍHO PRÁVA V âeské REPUBLICE kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská 1 CZ-602 00 Brno telefon +420 542 219 571 fax +420 542 219 571 e-mail brno@ak-ps.cz

Základním právním pfiedpisem ãeského pracovního práva je zákon ã. 65/1965 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce ). Tento právní pfiedpis doznal v posledních letech ãetn ch zmûn, které byly vedeny pfiedev ím snahou po harmonizaci tuzemsk ch pfiedpisû s pfiedpisy Evropské unie. Pro lep í názornost jsme se rozhodli rozdûlit tento právní nástin na struãnou charakteristiku práv a povinností pfied vznikem pracovnûprávního vztahu, po dobu jeho trvání a pfii jeho ukonãení, resp. bezprostfiednû poté. Úvodem povaïujeme za dûleïité zdûraznit, Ïe pûsobnost ãeského práva se vztahuje i na pracovnûprávní vztahy mezi cizinci pracujícími na území âeské republiky a tuzemsk mi zamûstnavateli, jakoï i na pracovnûprávní vztahy mezi zamûstnanci a cizozemsk mi zamûstnavateli na území âeské republiky. I. Práva a povinnosti pfied vznikem pracovnûprávního vztahu Pracovnûprávní vztah mezi zamûstnavatelem a zamûstnancem mûïe vzniknout uzavfiením pracovní smlouvy, resp. dnem uveden m jako den nástupu do práce, uzavfiením dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní ãinnosti, anebo zvolením ãi jmenováním (napfi. u vedoucích zamûstnancû). Pfii vyjednávání podmínek pracovnûprávního vztahu se uplatní obecné principy smluvního práva. a) Informaãní povinnost Pfied uzavfiením pracovní smlouvy je zamûstnavatel povinen seznámit zamûstnance s právy a povinnostmi, které by pro nûho z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními a mzdov mi podmínkami, za nichï má práci konat. Zamûstnavatel je dále povinen nejpozdûji do jednoho mûsíce od vzniku pracovního pomûru zamûstnance písemnû informovat o jeho právech a povinnostech vypl vajících z pracovního pomûru. TotéÏ se uplatní i na zmûny tûchto údajû. Informace musí obsahovat jméno zamûstnance, název a sídlo zamûstnavatele, bliï í oznaãení druhu a místa v konu práce, nárok na délku dovolené na zotavenou, popfiípadû uvedení zpûsobu urãování nároku na dovolenou, údaj o v povûdních dobách, údaj o mzdû a zpûsobu odmûàování, splatnosti 2

mzdy, termínu v platy mzdy, místu a zpûsobu vyplácení mzdy, stanovení t denní pracovní doby a rozvrïení pracovní doby. V pfiípadû, kdy zamûstnavatel vysílá zamûstnance k v konu práce na území jiného státu, je povinen jej pfiedem informovat o dobû trvání tohoto vyslání a o mûnû, ve které mu bude vyplácena mzda. Tyto informace mohou b t obsaïeny pfiímo v pracovní smlouvû anebo mohou b t nahrazeny odkazem na pfiíslu n pracovnûprávní pfiedpis nebo na kolektivní smlouvu nebo vnitfiní pfiedpis. Tato povinnost se nevztahuje na pracovní pomûry sjednané na dobu krat í neï 1 mûsíc. Zamûstnavatel je povinen pfii nástupu do práce seznámit zamûstnance s pracovním fiádem platn m u zamûstnavatele, vnitfiními pfiedpisy zamûstnavatele a s právními a ostatními pfiedpisy k zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, jeï musí pfii své práci dodrïovat. b) Pracovní smlouva Forma pracovní smlouvy je zpravidla písemná. V jimkou je pfiípad, kdy se jedná o sjednání pracovního pomûru na dobu krat í neï jeden mûsíc a zamûstnanec nepoïádá v slovnû o písemnou formu. Pracovní smlouva musí b t uzavfiena alespoà ve 3 vyhotoveních tak, aby jedno její vyhotovení bylo pfiedáno zamûstnanci, jedno pfiíslu né správû sociálního zabezpeãení a jedno zûstalo zamûstnavateli. Aby byla pracovní smlouva sjednána platnû, musí obsahovat podstatné náleïitosti. Tûmi jsou dohodnut druh práce, na kter je zamûstnanec pfiijímán, místo v konu práce (obec a organizaãní jednotku nebo jinak urãené místo) a den nástupu do práce. Ostatní práva a povinnosti, vãetnû ujednání o mzdû, jiï nemusí b t v slovnû uvedeny v pracovní smlouvû, pfiesto v ak musí b t se zamûstnancem dohodnuty. Doba trvání pracovního pomûru mûïe b t v pracovní smlouvû stanovena jako urãitá anebo neurãitá. JestliÏe pracovní smlouva v slovnû neuvádí dobu trvání pracovního pomûru, je tento sjednán na dobu neurãitou. Pracovní pomûr na dobu urãitou nelze zejména sjednat s absolventy (zamûstnanec, jehoï celková doba zamûstnání v pracovním nebo obdobném pomûru nedosáhla po úspû ném ukonãení studia (pfiípravy) 2 let) a mladistv mi (zamûstnanec do 18 roku jeho Ïivota), jestliïe o to písemnû nepoïádají zamûstnavatele. 3

V pracovní smlouvû mûïe b t sjednána zku ební doba, která ãiní 3 mûsíce. Zku ební doba nemûïe b t sjednána na dobu del í, mûïe v ak b t dohodnuta krat í. Sjednaná zku ební doba nemûïe b t dodateãnû prodluïována. JestliÏe zamûstnanec ve sjednan den nenastoupí do práce, aniï mu v tom bránila pfiekáïka v práci, nebo do t dne neuvûdomí zamûstnavatele o této pfiekáïce, mûïe zamûstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. II. Práva a povinnosti po vzniku pracovnûprávního vztahu RovnûÏ pfii zmûnû podmínek pracovnûprávního vztahu se uplatàují obecné principy smluvního práva. Obecnû není moïno mûnit podmínky pracovnûprávního vztahu jednostrannû. Konkrétní v jimky, kdy je moïno jednostrannû mûnit podmínky pracovnûprávního vztahu, jsou stanoveny zákonem. Jedná se napfi. o moïnost pfievedení na jinou práci, v povûì apod. a) Pracovní doba Délka pracovní doby ãiní nejv e 40 hodin t dnû. Pro urãité jednorázové, resp. sezónní ãinnosti, lze uzavfiít dohody o pracích konan ch mimo pracovní pomûr. Jedná se o dohodu o provedení práce, resp. dohodu o pracovní ãinnosti. Obû dohody mají specifické podmínky a zpravidla specifick daàov reïim. Pracovní doba mûïe b t rozvrïena rovnomûrnû anebo pruïnû. Pracovní doba mûïe b t rozvrïena rovnomûrnû na jednotlivé t dny anebo po dohodû se zamûstnancem na urãité období. Pfii uplatàování pruïné pracovní doby si zamûstnanec volí sám zaãátek, popfiípadû i konec pracovní doby. PruÏná pracovní doba se neuplatní zejména pfii pracovní cestû zamûstnancû, pfii nutnosti zabezpeãení naléhavého pracovního úkolu v rámci smûny, jejíï zaãátek a konec je pevnû stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnûní provozní dûvody. Zamûstnavatel je povinen poskytnout zamûstnanci nejdéle po 4,5 hodinách nepfietrïité práce pracovní pfiestávku na jídlo a oddech v trvání nejménû 30 minut, která se nezapoãítává na pracovní dobu. 4

Je-li v pracovní smlouvû dohodnuto, Ïe zamûstnavatel mûïe vyslat zamûstnance na dobu nezbytné potfieby na pracovní cestu, jezamûstnavatel oprávnûn nafiizovat zamûstnanci v kon pracovní cesty. Práci pfiesãas mûïe zamûstnavatel nafiídit jen ve v jimeãn ch pfiípadech, jde-li o váïné provozní dûvody, a to i na dobu nepfietrïitého odpoãinku mezi dvûma smûnami, popfiípadû i na dny pracovního klidu. Nafiízená práce pfiesãas nesmí u zamûstnance ãinit více neï 8 hodin v jednotliv ch t dnech a 150 hodin v kalendáfiním roce. Do poãtu hodin nejv e pfiípustné práce pfiesãas v roce se nezahrnují práce pfiesãas, za které bylo zamûstnanci poskytnuto náhradní volno. Za dobu práce pfiesãas náleïí zamûstnanci mzda dosaïená za v kon práce a dále pfiíplatek ve v i nejménû 25 % prûmûrného v dûlku anebo po dohodû náhradní volno v rozsahu práce konané pfiesãas. V pracovní smlouvû lze sjednat mzdu jiï s pfiihlédnutí k pfiípadné práci pfiesãas za souãasného stanovení limitu práce pfiesãas, kterou mûïe zamûstnavatel zamûstnanci nafiídit. V takovém pfiípadû zamûstnanci jiï nenáleïí pfiíplatek za práci pfiesãas ani náhradní volno. Zamûstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby, práce pfiesãas, pracovní pohotovosti a noãní práce u jednotliv ch zamûstnancû. Na Ïádost zamûstnance je zamûstnavatel povinen umoïnit mu nahlédnout do evidence jeho pracovní doby. b) Dovolená na zotavenou Obecnû vzniká zamûstnanci za stanoven ch podmínek nárok na dovolenou za kalendáfiní rok nebo na její pomûrnou ãást, nebo na dovolenou za odpracované dny. Pomûrná ãást dovolené ãiní za kaïd cel kalendáfiní mûsíc nepfietrïitého trvání téhoï pracovního pomûru 1/12 dovolené za kalendáfiní rok. Základní v mûra dovolené ãiní 4 t dny. Její délka mûïe b t prodlouïena o dal í t dny pouze u zamûstnancû zamûstnavatelû, ktefií provozují podnikatelskou ãinnost. Dobu ãerpání dovolené urãuje zamûstnavatel podle plánu dovolen ch tak, aby si zamûstnanec mohl dovolenou vyãerpat zpravidla vcelku a do konce kalendáfiního roku. Pfii stanovení plánu dovolen ch je nutno pfiihlíïet k úkolûm zamûstnavatele a k oprávnûn m zájmûm zamûstnance. Poskytuje-li se zamûstnanci dovolená v nûkolika ãástech, musí alespoà jedna ãást ãinit 5

nejménû 2 t dny, pokud se zamûstnanec se zamûstnavatelem nedohodne jinak. Urãenou dobu ãerpání dovolené je zamûstnavatel povinen oznámit zamûstnanci alespoà 14 dnû pfiedem. Zamûstnavatel je povinen nahradit zamûstnanci náklady, které mu bez jeho zavinûní vznikly proto, Ïe zamûstnavatel zmûnil jemu urãenou dobu ãerpání dovolené nebo Ïe ho odvolal z dovolené. Zamûstnanci pfiíslu í za dobu ãerpání dovolené náhrada mzdy ve v i prûmûrného v dûlku a pfiípadné naturální poïitky. Náhradu mzdy za nevyãerpanou dovolenou je zamûstnavatel povinen zamûstnanci poskytnout pouze tehdy, jestliïe zamûstnanec nemohl vyãerpat dovolenou ani do konce pfií tího kalendáfiního roku, protoïe mu zamûstnavatel neurãil dobu ãerpání dovolené nebo mu urãil nesprávnou délku dovolené, nebo pro pfiekáïky v práci na stranû zamûstnance, anebo pro skonãení pracovního pomûru. RovnûÏ za dovolenou nebo její ãást, kterou zamûstnanec nemohl vyãerpat, pfiíslu í náhrada mzdy ve v i prûmûrného v dûlku, nejv e v ak za 4 t dny. c) Konkurence Po dobu trvání pracovního pomûru mohou zamûstnanci vedle svého zamûstnání vykonávaného v pracovnûprávním vztahu vykonávat v dûleãnou ãinnost, která je shodná s pfiedmûtem ãinnosti zamûstnavatele, u nûhoï jsou zamûstnáni, jen s jeho pfiedchozím písemn m souhlasem. Udûlen souhlas mûïe zamûstnavatel s odûvodnûním kdykoliv písemnû odvolat. Dále lze v pracovní smlouvû písemnû dohodnout, Ïe zamûstnanec nesmí po ustanovenou dobu, nejdéle v ak 1 rok po skonãení pracovního pomûru, vykonávat pro jiného zamûstnavatele nebo na vlastní úãet ãinnost, která byla pfiedmûtem ãinnosti zamûstnavatele, nebo jinou ãinnost, která by mûla soutûïní povahu vûãi podnikání zamûstnavatele, a to za podmínek, za nichï to lze od zamûstnance spravedlivû poïadovat. Za poru ení takového závazku mûïe b t sjednána pfiimûfiená smluvní pokuta. Konkurenãní doloïka odporující uveden m podmínkám je neplatná. 6

d) Informaãní povinnost Zamûstnanci mají právo na informace a projednání. Zamûstnavatel je povinen informovat zamûstnance a jednat s nimi pfiímo, nepûsobí-li u nûho zástupci zamûstnancû (napfi. odbory). Projednáním se rozumí jednání mezi zamûstnavatelem a zamûstnanci, popfiípadû jednání mezi zamûstnavatelem a zástupci zamûstnancû, za úãelem dosaïení shody. Zamûstnavatel je povinen informovat zamûstnance zejména o své ekonomické a finanãní situaci, dûsledcích jeho ãinnosti na Ïivotní prostfiedí a jeho ekologick ch opatfieních, jeho právním postavení a jeho zmûnách, vnitfiním uspofiádání a osobû oprávnûné za nûj jednat v pracovnûprávních vztazích a uskuteãnûn ch zmûnách v pfiedmûtu ãinnosti zamûstnavatele, jeho pravdûpodobném v voji zamûstnanosti, zam len ch strukturálních zmûnách, racionalizaãních nebo organizaãních opatfieních a opatfieních v souvislosti s hromadn m propou tûním zamûstnancû, stavu a struktufie zamûstnancû, základních otázkách pracovních podmínek a jejich zmûnách a bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci (tyto otázky je zamûstnavatel povinen se zamûstnanci rovnûï projednat). e) Vnitfiní pfiedpisy zamûstnavatele a pracovní fiád Zamûstnavatel je oprávnûn nûkteré pracovnûprávní nároky upravit sv m vlastním vnitfiním pfiedpisem. Vnitfiní pfiedpis je neplatn, pokud nebyl vydán písemnû nebo je v rozporu s právními pfiedpisy nebo byl vydán zamûstnavatelem, u nûhoï pûsobí odborová organizace, anebo je v rozporu s kolektivní smlouvou. Zamûstnavatelé mohou dále vydávat pracovní fiády. Pracovní fiád blíïe rozvádí v souladu s právními pfiedpisy ustanovení zákoníku práce podle zvlá tních podmínek u zamûstnavatele. Pracovní fiád je závazn pro zamûstnavatele a pro v echny jeho zamûstnance. Nab vá úãinnosti dnem, kter je v nûm stanoven, nejdfiíve v ak dnem, kdy byl u zamûstnavatele vyhlá en. V ichni zamûstnanci musí b t s pracovním fiádem seznámeni. Pracovní fiád musí b t v em zamûstnancûm zamûstnavatele vefiejnû pfiístupn. f) OdmûÀování zamûstnancû Zamûstnanci náleïí za vykonanou práci mzda (pojem plat se pouïívá zejména u zamûstnancû státní správy, neziskov ch organizací, pro zamûstnance ve kolství apod.). V e mzdy musí ãinit nejménû ãástku, pfiedepsanou nafiízením vlády ã. 303/1995 Sb., o minimální mzdû. 7

Od 1.ledna 2003 ãiní minimální mzda u zamûstnancû, ktefií jsou odmûàování hodinovou mzdou =36,90 Kã/hod., u zamûstnancû odmûàovan ch pevnou mûsíãní mzdou =6.200 Kã/mûsíc. Tato minimální mzda je urãena pro 40 hodinovou pracovní dobu. Pracuje-li zamûstnanec na krat í pracovní úvazek, minimální mzda se mu pomûrnû krátí. Citované nafiízení vlády stanoví dal í podmínky, kdy lze minimální mzdu krátit (napfi. u mladistv ch zamûstnancû apod.). Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozdûji v mûsíci následujícím po kalendáfiním mûsíci, za kter mzda pfiíslu í. V pracovní smlouvû lze sjednat odli nou splatnost mzdy. Mzda se vyplácí v penûzích, v úvahu pfiipadá hrazení ãásti mzdy v naturálních dávkách (napfi. u zamûstnancû v zemûdûlství apod.). Mzda se vyplácí v pracovní dobû v hotovosti na pracovi tû, pokud se zamûstnavatel nedohodl se zamûstnancem jinak (napfi. poukázáním mzdy bezhotovostnû na bankovní úãet zamûstnance). Zamûstnanec mûïe k pfiijetí mzdy písemnû zmocnit jinou osobu. Bez ohledu na zpûsob v platy mzdy je zamûstnavatel povinen vydat zamûstnanci písemn doklad obsahující údaje o jednotliv ch sloïkách mzdy a o proveden ch ãástkách. SráÏky ze mzdy lze provést jen na základû dohody o sráïkách ze mzdy. Bez této dohody mûïe zamûstnavatel srazit ze mzdy zamûstnanci pouze zákonem vymezené poloïky. Za trvání pracovního pomûru mohou nastat jak na stranû zamûstnavatele, tak na stranû zamûstnance, dûvody pro pfieru ení nebo nekonání práce, které naz váme pfiekáïky v práci. V tûchto pfiípadech, jakoï i v pfiípadû dovolené, odstupného, náhrad kody apod. pak zákon pouïívá pojem prûmûrn v dûlek. Tento pojem je pfiesnû vymezen v zákonû ã. 1/1992 Sb., o mzdû, odmûnû za pracovní pohotovost a o prûmûrném v dûlku. PrÛmûrn v dûlek se zji Èuje z hrubé mzdy zúãtované zamûstnanci k v platû v rozhodném období, kter m je zpravidla pfiedchozí kalendáfiní ãtvrtletí. g) Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci Zamûstnavatel je povinen zajistit bezpeãnost a ochranu zdraví zamûstnancû pfii práci s ohledem na rizika moïného ohroïení jejich Ïivota a zdraví, t kající se v konu práce. Tato povinnost zamûstnavatele se vztahuje na v echny osoby, které se s jeho vûdomím zdrïují na jeho pracovi tích. K eliminaci rizik vzniku moïného po kození zdraví zamûstnancû je 8

zamûstnavatel povinen pfiijímat úãinná preventivní opatfiení. Speciálním právním pfiedpisem pro tuto oblast je zejména nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb., kter m se stanoví podmínky ochrany zdraví zamûstnancû pfii práci. V pfiípadû, Ïe bezpeãnostní a zdravotní rizika nelze dostateãnû odstranit technick mi prostfiedky, je zamûstnavatel povinen poskytnout zamûstnancûm osobní ochranné prostfiedky. BliÏ í specifikaci ochrann ch prostfiedkû pro konkrétní druhy práce stanoví speciální pfiedpisy. Zamûstnavatel je povinen zajistit zamûstnancûm kolení o právních a ostatních pfiedpisech k zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. U zamûstnancû, ktefií v souvislosti s v konem práce fiídí motorové vozidlo, je tfieba provádût taktéï kolení dle speciálního pfiedpisu, a to vyhlá ky ã. 213/1991 Sb., obezpeãnosti práce a technick ch zafiízení pfii provozu, a to nejménû jednou za 2 roky. Zamûstnavatel je povinen vést o proveden ch koleních dokumentaci, doporuãujeme, aby tato dokumentace obsahovala taktéï podpisy zamûstnancû, kter mi bude stvrzeno absolvování kolení. h) Pracovní úraz a nemoc z povolání Zamûstnavatel je povinen vy etfiit pfiíãiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za úãasti zamûstnance, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav. Zamûstnavatel vyhotovuje záznam a vede dokumentaci o v ech pracovních úrazech, jejichï následkem do lo ke zranûní zamûstnance s pracovní neschopností del í neï tfii kalendáfiní dny nebo k úmrtí zamûstnavatele. Podrobnosti tohoto postupu stanoví nafiízení vlády ã. 494/2001 Sb., kter m se stanoví zpûsob evidence, hlá ení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánû a institucí, kter m se ohla uje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. i) Odpovûdnost za kodu, náhrada kody Zamûstnavatel je povinen zaji Èovat sv m zamûstnancûm takové pracovní podmínky, aby mohli fiádnû plnit své pracovní úkoly bez ohroïení zdraví a majetku. Zjistí-li závady, je povinen uãinit opatfiení k jejich odstranûní. K ochranû majetku zamûstnavatele je zamûstnavatel oprávnûn provádût v nezbytném rozsahu kontrolu vûcí, které zamûstnanci odná ejí od zamûstnavatele, pfiípadnû prohlídky zamûstnancû. Zamûstnanci jsou povinni poãínat si tak, aby nedocházelo ke kodám na zdraví a majetku ani k bezdûvodnému 9

obohacení. Hrozí-li koda, jsou na ni povinni upozornit nadfiízeného, event. sami uãinit neodkladn zákrok. U institutu odpovûdnosti za kodu zamûstnance i zamûstnavatele jsou v zákonû vymezeny dûvody, kdy se kûdce zprostí odpovûdnosti za kodu zcela nebo z ãásti (zejm. pfiipadá v úvahu spoluúãast zamûstnance i zamûstnavatele na vzniku kody). Odpovûdnost zamûstnance V rámci obecné odpovûdnosti zamûstnance odpovídá zamûstnanec zamûstnavateli za kodu, kterou mu zpûsobil zavinûn m poru ením povinností. Tento druh odpovûdnosti se pouïije tam, kde nepfiipadá v úvahu vyuïití níïe uveden ch speciálních odpovûdností za kodu. Zamûstnanec je povinen zpûsobenou kodu nahradit zamûstnavateli v penûzích, pokud ji neodstranil uvedením v pfiede l stav. V e náhrady kody zpûsobené z nedbalosti v ak nesmí pfiesáhnout 4,5 násobek prûmûrného mûsíãního v dûlku zamûstnance (neplatí v pfiípadû kody zpûsobené v opilosti nebo pod vlivem jin ch návykov ch látek). kodu zpûsobenou úmyslnû hradí zamûstnanec v plné v i, zamûstnavatel mûïe poïadovat i náhradu jiné kody (napfi. u l zisk). Odpovûdnost za nesplnûní povinností k odvrácení kody se vztahuje na zamûstnance, kter vûdomû ani neupozornil vedoucího zamûstnance na hrozící kodu ani nezakroãil proti hrozící kodû, aãkoliv by tím bylo zabránûno bezprostfiednímu vzniku kody (v e náhrady kody zamûstnancem nesmí pfiesáhnout ãástku rovnající se 3 násobku jeho prûmûrného mûsíãního v dûlku). Odpovûdnost za schodek na svûfien ch hodnotách, které je zamûstnanec povinen vyúãtovat. Tento druh kody se t ká zamûstnancû, ktefií uzavfieli se zamûstnavatelem písemnou dohodu o hmotné odpovûdnosti (za svûfienou hotovost, ceniny, zboïí, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které je zamûstnanec povinen vyúãtovat). Tuto dohodu lze uzavírat pouze se zamûstnanci, ktefií dosáhli 18 let vûku. Zamûstnanec hradí v tomto pfiípadû kodu v plné v i. Odpovûdnost za ztrátu svûfien ch pfiedmûtû se t ká zamûstnancû, ktefií od zamûstnavatele pfievzali nástroje, ochranné pracovní prostfiedky a jiné podobné pfiedmûty oproti písemnému potvrzení. Zamûstnanec hradí v tomto pfiípadû kodu v plné v i. 10

Odpovûdnost zamûstnavatele za kodu vûãi zamûstnancûm Obdobnû jako v pfiípadû kody zpûsobené zamûstnanci se obecn druh odpovûdnosti zamûstnavatele za kodu pouïije tam, kde nelze vyuïít níï uveden ch speciálních druhû odpovûdnosti za kodu. V této souvislosti je praktické vûdût, Ïe zamûstnavatel neodpovídá za kodu na dopravním prostfiedku, které zamûstnanec pouïil pfii plnûní pracovních úkolû nebo v pfiímé souvislosti s ním bez souhlasu zamûstnavatele. Odpovûdnost za kodu pfii pracovních úrazech a nemocech z povolání se uplatní v pfiípadech, kdy do lo u zamûstnance pfii plnûní pracovních úkolû nebo v pfiímé souvislosti s nimi k po kození zdraví nebo smrti. Pracovním úrazem není úraz, kter se zamûstnanci pfiihodil pfii cestû do zamûstnání a zpût. Zamûstnanci, kter utrpûl pracovní úraz nebo u nûhoï byla zji tûna nemoc z povolání, je zamûstnavatel povinen poskytnout náhradu za ztrátu v dûlku, náhradu za bolest a ztíïení spoleãenského uplatnûní, náhradu úãelnû vynaloïen ch nákladû spojen ch s léãením (napfi. náklady na zvlá tní v Ïivu, náklady na cestu do zdravotnického zafiízení) a vûcnou kodu (napfi. po kozen odûv). Odpovûdnost zamûstnavatele za kodu na odloïen ch vûcech, které u nûj zamûstnanec odloïil v souvislosti s plnûním pracovním povinností na místû, kde se obvykle odkládají. Za kodu na vûcech, které se do zamûstnání obvykle nenosí (vût í ãástky penûz, klenoty apod.) a které nebyly pfievzaty do zvlá tní úschovy, odpovídá zamûstnavatel jen do ãástky =5.000 Kã. V pfiípadû, Ïe koda byla zpûsobena jin m zamûstnancem, odpovídá zamûstnavatel i za kodu pfiesahující tuto ãástku. Zamûstnanec je povinen uvûdomit zamûstnavatele o vzniku této kody neprodlenû, nejpozdûji v ak ve lhûtû 15 dnû ode dne, kdy se o kodû dovûdûl. Pokud tak neuãiní, jeho nárok na náhradu kody bez dal ího zaniká. j) Jednání za zamûstnavatele Za zamûstnavatele, kter je právnickou osobou, ãiní právní úkony v pracovnûprávních vztazích pfiedev ím jeho statutární orgán (jednatel). Místo nûj mohou jednat i osoby jimi povûfiené. Jiní zamûstnanci zamûstnavatele jsou oprávnûni jako orgány zamûstnavatele ãinit jménem zamûstnavatele právní úkony vypl vající z jejich funkcí stanoven ch organizaãními pfiedpisy. Dále pak mûïe zamûstnavatel v mezích své pûsobnosti písemnû povûfiit dal í své zamûstnance, aby ãinili urãité právní úkony v pracovnûprávních vztazích jeho jménem. 11

JestliÏe orgán nebo povûfien zamûstnanec pfiekroãil právním úkonem v pracovnûprávních vztazích své oprávnûní, nezavazují tyto úkony zamûstnavatele, pokud zamûstnanec musel vûdût, Ïe tento orgán nebo povûfien zamûstnanec své oprávnûní pfiekroãil. TotéÏ platí, jestliïe právní úkon uãinil zamûstnanec zamûstnavatele, kter k tomu nebyl oprávnûn ze své funkce ani tím nebyl povûfien. III. Práva a povinnosti související se zánikem pracovnûprávního vztahu Pracovní pomûr lze skonãit dohodou, v povûdí, okamïit m zru ením, zru ením ve zku ební dobû ãi odstoupením zamûstnavatele, nenastoupí-li zamûstnanec do práce ve sjednan den. Pracovní pomûr zaniká taktéï smrtí zamûstnance nebo zánikem zamûstnavatele bez právního nástupce. Pfii skonãení pracovního pomûru je zamûstnavatel povinen vydat zamûstnanci potvrzení o zamûstnání (tzv. zápoãtov list). i pracovní posudek. Na Ïádost zamûstnance je zamûstnavatel povinen vydat a) Dohoda Dohodnou-li se zamûstnavatel a zamûstnanec na rozvázání pracovního pomûru, konãí pracovní pomûr sjednan m dnem. Dohodu o rozvázání pracovního pomûru je tfieba uzavfiít písemnû. DÛvody rozvázání pracovního pomûru dohodou je v dohodû tfieba uvádût pouze v pfiípadû, Ïe o to zamûstnanec poïádá. V pfiípadû, Ïe k zániku pracovního pomûru dohodou dochází z dûvodû uveden ch v ustanovení 46odst. 1, písm. a) aï c) zákoníku práce (zru ení zamûstnavatele, pfiemístûní zamûstnavatele, nadbyteãnost zamûstnance), vzniká zamûstnanci nárok na odstupné, a to ve v i 2 násobku prûmûrného v dûlku. b) V povûì V povûdí, jako jednostrann m právním úkonem, mûïe rozvázat pracovní pomûr zamûstnanec i zamûstnavatel. Zamûstnanec mûïe rozvázat pracovní pomûr v povûdí z jakéhokoliv dûvodu nebo i bez udání dûvodu. Zamûstnavatel mûïe rozvázat pracovní pomûr v povûdí pouze 12

z dûvodû, v slovnû stanoven ch ustanovením 46odst. 1 zákoníku práce. V povûdní dûvod je tfieba specifikovat zcela pfiesnû, nikoli pouze citováním konkrétního zákonného ustanovení. V povûì musí b t písemná. V povûdní doba ãiní 2 mûsíce. Pfii v povûdi dle ustanovení 46 odst. 1, písm. a) aï c) (tzv. v povûì z organizaãních dûvodû) ãiní v povûdní doba 3 mûsíce, zamûstnanci pfii naplnûní nûkterého z vyjmenovan ch dûvodû náleïí odstupné ve v i 2 násobku prûmûrného v dûlku. V povûdní doba zaãíná prvním dnem kalendáfiního mûsíce následujícího po doruãení v povûdi. Zamûstnavatel nesmí dát zamûstnanci v povûì v tzv. ochranné dobû (tj. kdy je zamûstnanec uznán doãasnû neschopn m práce pro nemoc nebo úraz, pfii povolání ke sluïbû v ozbrojen ch silách, pro v kon vefiejné funkce, kdy je zamûstnankynû tûhotná, ãerpá matefiskou dovolenou nebo trvale peãuje alespoà o jedno dítû mlad í neï 3 roky). Za urãit ch okolností by v povûdi zamûstnavatele mûla pfiedcházet nabídka jiné vhodné pracovní pozice, pokud tato u zamûstnavatele existuje a zákon v urãit ch pfiípadech dokonce vyïaduje, aby zamûstnavatel úãinnû pomáhal zamûstnanci pfii získávání nového vhodného zamûstnání. c) Dal í dûvody zru ení pracovního pomûru Ve zku ební dobû mûïe zamûstnanec i zamûstnavatel zru it pracovní pomûr písemnû z jakékoliv dûvodu nebo i bez uvedení dûvodu. Písemné oznámení o zru ení pracovního pomûru má b t doruãeno druhé stranû zpravidla alespoà 3 dny pfied zam len m skonãením pracovního pomûru. OkamÏité zru ení pracovního pomûru není v praxi ãasto vyuïíváno s ohledem na specifické zákonné podmínky, které musí b t splnûny. d) Nároky z neplatného rozvázání pracovního pomûru V pfiípadû, Ïe se zamûstnanec nebo zamûstnavatel domnívají, Ïe pracovní pomûr byl druhou stranou skonãen neplatnû, mohou se domáhat urãení neplatnosti rozvázání pracovního pomûru u soudu, a to nejpozdûji ve lhûtû 2 mûsícû ode dne, kdy mûl pracovní pomûr skonãit tímto rozvázáním. Tato lhûta je prekluzívní, tzn. Ïe po jejím uplynutí se jiï nelze úspû nû domáhat nárokû z neplatného rozvázání pracovního pomûru. 13

Nároky z neplatného rozvázání pracovního pomûru vûãi zamûstnanci jsou jednak povinnost zamûstnance nadále zamûstnávat (pokud na tom trvá), v praxi je v ak ãastûj í povinnost nahradit zamûstnanci u lou mzdu. Tento struãn právní nástin praktick ch otázek z oblasti pracovního práva v âeské republice bez na eho pfiedchozího písemného souhlasu nelze uïít k jin m úãelûm, neï jako informativní podklad pro získání prvotního pfiehledu o základní úpravû vybran ch institutû ãeského pracovního práva. Cílem tohoto struãného právního nástinu praktick ch otázek pracovního práva tak není podat vyãerpávajícím zpûsobem anal zu ãeského pracovního práva, ale poukázat na jeho základní otázky a komplikace, které mohou v praxi nastat. Na základû tohoto dokumentu nelze v Ïádném pfiípadû ãinit koneãná rozhodnutí ani jej pouïívat pro Ïádná správní, obãanskoprávní ani trestní fiízení. Pro fie ení konkrétních praktick ch otázek a problémû doporuãujeme vïdy konzultovat záleïitost s právním zástupcem. 14