5.2 Vztahy a postoje veřejnosti k bezpečnosti silničního provozu

5.2 Vztahy a postoje veřejnosti k bezpečnosti silničního provozu Mgr. Pavlína Skládaná, PhDr. Vlasta Rehnová, RNDr. Jan Tecl, Mgr. Alexandr Pešák Závěrečná zpráva české části projektu SARTRE 3 (Social Attitudes to Road Traffic Risk in Europe), červen 2005 0

OBSAH 1. Úvod předmět výzkumu a metodologie 2 2. Demografické charakteristiky souboru 3 3. Jízdní výkony a účel používání automobilu 4 4. Zájem o motoristickou problematiku a názory na dopravně bezpečnostní politiku 6 5. Rychlost a styl jízdy 17 6. Používání bezpečnostních pásů 28 7. Alkohol 35 8. Nová opatření a evropská harmonizace 40 9. Kontrola a vynucování dodržování zákonů, nové technologie 47 10. Agresivní chování a vztahy mezi řidiči 55 11. Problematika tunelů 59 12. Účast v dopravních nehodách 61 13. Telefonování za jízdy 63 14. Další údaje o respondentech 65 15. Závěr 67 Příloha - seznam grafů a tabulek 69 Příloha - dotazník 78 1

1. Úvod předmět výzkumu a metodologie V roce 2004 byl dokončen mezinárodní srovnávací projekt SARTRE 3 (Social Attitudes to Road Traffic Risk in Europe). Projektu se účastnilo 23 evropských zemí Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Průzkum navazoval na projekt SARTRE 1 z roku 1991, kdy se zúčastnilo 15 zemí, a SARTRE 2 z roku 1996 s účastí 19 zemí. Rozhodující etapa projektu SARTRE 3, tedy dotazníkové šetření řidičské populace, proběhla v České republice v termínu 22.11. 12. 12. 2002. Metodou kvótního výběru podle věku, pohlaví, vzdělání, velikosti a polohy sídla byl ze základního souboru (tedy populace aktivních řidičů, jejíž velikost asi 3 800 000 osob a demografické charakteristiky byly stanoveny na základě předchozích výzkumů agentury FOCUS) získán vzorek 1026 respondentů. Ti zodpověděli 55 otázek standardizovaného dotazníku. Rozhovory byly prováděny s využitím sítě školených tazatelů agentury FOCUS. Průměrná délka rozhovoru byla 31 minut. Otázky spadaly do několika tematických okruhů: - sociodemografické charakteristiky řidičské populace - jízdní výkony řidičů během uplynulého roku - zájem o problematiku dopravy a bezpečnosti ve srovnání s ostatními oblastmi každodenního života (zdravotnictví, nezaměstnanost, kriminalita ) - názory řidičů na možná opatření pro bezpečnost silničního provozu - názory řidičů na příčiny nehod - problematika rychlosti názory na limity, vlastní chování a názory na chování ostatních řidičů, zkušenosti se sankcemi - styl jízdy - používání bezpečnostních pásů - problematika alkoholu - názory na nové prvky vybavení automobilu - evropská harmonizace dopravního práva - názory na systém zjišťování a trestání dopravních přestupků - bezpečnost v tunelech - účast v dopravních nehodách - používání mobilních telefonů za jízdy - informace o používaných automobilech V této zprávě jsou detailně prezentovány výsledky dotazování v České republice a u většiny témat je připojeno i mezinárodní srovnání. U samostatně uváděných českých výsledků pro přesnost zahrnujeme do výpočtů i odpovědi nevím, nebo respondenty, kteří na danou otázku nedokázali odpovědět; u výpočtů mezinárodních srovnání není-li uvedeno jinak nejsou tyto odpovědi zahrnuty. 2

2. Demografické charakteristiky souboru Demografické charakteristiky souboru odpovídají parametrům základního souboru. V našem souboru 1026 respondentů bylo celkem 656 mužů (63,9%) a 370 žen (36,1%). Věkové složení bylo následující: 18 24 let: 12% 25 39 let: 37,3% 40 54 let: 29,9% 55 a více let: 20,8% 43,5% respondentů žilo v sídlech do 10 000 obyvatel, 35,2% ve městech o velikosti 10 000 100 000 obyvatel, 21,3% ve městech o velikosti 100 000 a více obyvatel. Kromě věku, pohlaví a velikosti sídla byly zjišťovány i další charakteristiky, jako pracovní zařazení, rodinný stav, vzdělání a údaje o nejčastěji používaném vozidle (viz kapitola 14). Nejdůležitější z výzkumného hlediska byly jízdní výkony a účel používání automobilu. 3

3. Jízdní výkony a účel používání automobilu Jednou z nejdůležitějších charakteristik v daném kontextu je jízdní výkon řidiče. Přestože byli řidiči v rozhovoru žádáni o co největší přesnost při uvádění počtu kilometrů ujetých za posledních 12 měsíců, je třeba si uvědomit, že nejde o objektivní data. Výsledky dotazování v České republice sice poměrně dobře odpovídají i dalším výpočtům a odhadům ročního výkonu, mezinárodní srovnání je však spíše orientační (nemůžeme vyloučit chybu ve výběrovém souboru některých zemí či výskyt jiných faktorů ovlivňujících výsledek). Celkový dopravní výkon v ČR za rok 2002 byl 43 215 mil. vozokilometrů (databáze IRTAD), při velikosti řidičské populace 3,8 mil. osob je to tedy 11 372 km na osobu a rok. V našem výběrovém souboru je průměrný počet kilometrů na osobu za rok 10 712 km, po odstranění extrémně vysokých hodnot (200 000 a více kilometrů za rok) vychází průměrný výkon českého řidiče na 9 961 kilometrů ročně (o 485,5 km více než při výzkumu v roce 1996). Běžní řidiči v našem souboru ujeli průměrně 8 606,5 km, výkon profesionálních řidičů, kterých bylo v souboru 4,4%, byl 39 414 km. Přesnější představu o jízdním výkonu řidičů však poskytuje rozdělení do kategorií. Tabulka 1: Roční jízdní výkon v kategoriích Výkon 2002 1996 Méně než 5 000 km za rok 48,1% 40% 5 000 9 999 17,7% 20,6% 10 000 14 999 12,3% 13,7% 15 000 19 999 6,2% 6,6% 20 000 29 999 7,2% 8% 30 000 a více 8,5% 11,1% Toto srovnání ukazuje, že přestože průměrný výkon poněkud vzrostl, přibylo řidičů, kteří mají nízký roční výkon. K posunům v jízdním výkonu došlo ve výraznější míře mezi muži: Tabulka 2: Roční jízdní výkon v kategoriích podle pohlaví Skupina muži ženy Jízdní výkon 1996 (635 osob) 2002 (656 osob) 1996 (365 osob) 2002 (370 osob) Méně než 5 000 26,5% 36,7% 63,6% 68,4% km za rok 5 000 9 999 21,9% 18,6% 18,4% 16,2% 10 000 14 999 16,2% 16,0% 9,3% 5,7% 15 000 19 999 8,3% 7,3% 3,6% 4,1% 20 000 29 999 10,9% 9,0% 3% 4,1% 30 000 a více 16,2% 12,4% 2,1% 1,6% Projevily se také určité změny ve složení souboru z hlediska způsobu využívání vozidla. Podíl profesionálních řidičů je stejný (4,4% nyní, 4,8% v roce 1996), snížil se podíl respondentů, kteří potřebují řídit automobil při výkonu své práce (19,7% nyní, 23,2% v roce 1996) a naopak vzrostl podíl těch, kdo dojíždějí do práce (24,2% nyní, 16,3% v roce 1996), podíl řidičů využívajících automobil jinak poklesl z 55,7% na 51,7%. 4

Tabulka 3: Způsob využití automobilu Způsob využití automobilu 1996 2002 Jsem řidič z povolání 4,8% 4,4% Potřebuji řídit auto při výkonu své 23,2% 19,7% práce Používám auto k dojíždění do práce 16,3% 24,2% Jiné 55,7% 51,7% Ve srovnání s ostatními evropskými státy mají čeští řidiči nejnižší průměrný počet ujetých kilometrů (graf 1) a zároveň výrazně nejvyšší podíl řidičů s jízdním výkonem méně než 5 000 km ročně (v ostatních zemích 10% 33%, u nás 48%) a nejnižší podíl řidičů s výkonem nad 15 000 km ročně. V otázce způsobu využití vozidla patříme spíše k zemím s nižším podílem řidičů užívajících vozidlo k dojíždění do práce. Graf 1: Průměrný roční výkon řidičů v zúčastněných evropských zemích Slovensko Irsko V elká B ritánie Chorvatsko Finsko B elgie Dánsko N ě mecko Francie Itálie Portugalsko Slovinsko Rakousko Maďarsko Švýcarsko Švédsko Ř ecko Nizozem í Kypr Estonsko Polsko Španělsko Č eská republika 10712 12556 19353 19038 18247 16945 16764 16763 16621 16100 16096 15886 15548 15268 15192 15172 15080 15071 15045 14929 14808 14332 20788 8000 10000 12000 14000 16000 18000 20000 22000 Od roku 1996 došlo k určitým změnám ve způsobu využívání automobilu. Zvýšil se podíl řidičů s nízkým ročním výkonem a automobil se více využívá k dojíždění do zaměstnání. Ve srovnání s ostatními zeměmi čeští řidiči uvádějí výrazně nižší počet ročně ujetých kilometrů. 5

4. Zájem o motoristickou problematiku a názory na dopravně bezpečnostní politiku Dotazovaní měli vyjádřit míru svého zájmu o několik aktuálních témat (kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, úroveň zdravotnictví, dopravní zácpy a nezaměstnanost). Řidiči nyní vyjadřují mírně vyšší míru zájmu o motoristickou problematiku než v roce 1996. Zvýšila se zejména uváděná míra znepokojení dopravními zácpami (pro srovnání: v roce 1991 bylo 9,5% znepokojeno velmi a 19,8% dost), zejména mezi respondenty z větších měst (100 000 a více obyvatel) a ve skupinách s vyšším ročním výkonem. Dopravní nehodovost má mezi ostatními tématy opět významné postavení (tabulka 4). V mezinárodním srovnání se Česká republika pohybuje u témat kriminality, nehodovosti a zdravotnictví okolo průměru, otázky znečistění, nezaměstnanosti a dopravní zácpy české respondenty znepokojovaly méně (tabulka 6). Přibližně polovina respondentů má starosti, když někdo z jejich rodiny někam jede autem (tabulka 5, graf 2). Z nich 87% znepokojuje otázka dopravní nehodovosti. Mezi těmi, kteří o členy rodiny starost nemají, je znepokojeno nehodovostí 77%. Většina řidičů tvrdí, že auto vnímají pouze jako dopravní prostředek (tabulka 5, graf 3). Tabulka 4: Jak moc vás znepokojuje..? (kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, zdravotnictví, dopravní zácpy, nezaměstnanost) 1996 2002 VELMI DOST VELMI DOST míra kriminality 51,8% 38,6% 48,1% 40% znečistění životního prostředí 31,5% 50% 29,6% 46,8% dopravní nehodovost 31,9% 48,7% 37,5% 45,4% úroveň zdravotnictví 34,8% 36,8% 39,6% 35,2% dopravní zácpy 17,1% 26,6% 22,7% 32,8% nezaměstnanost 13,1% 25,1% 30% 35,6% Tabulka 5: Do jaké míry se ztotožňujete s následujícími výroky? (vztah k automobilismu) Mám starosti, když někdo z mé rodiny někam jede autem velmi dost moc ne vůbec ne neví 16,4% 37,7% 30,4% 14,1% 1,4% Auto je pro mne jen dopravní prostředek 30,8% 45,6% 14,7% 7,0% 1,9% 6

Graf 2: Podíl řidičů, kteří jsou znepokojeni dopravní nehodovostí, a těch, kteří se ztotožňují s výrokem mám starosti, když někdo z mé rodiny někam jede autem (mezinárodní srovnání, v %) Irsko Řecko Francie Portugalsko Kypr Chorvatsko Polsko Finsko Estonsko Španělsko Slovinsko Maďarsko Itálie Velká Británie Belgie Slovensko Česká republika Rakousko Nizozemí Švýcarsko Dánsko Německo Švédsko 0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% obavy o členy rodiny znepokojení nehodovostí Graf 3: Podíl řidičů, kteří se ztotožňují s výrokem auto je pro mne jen dopravní prostředek (mezinárodní srovnání, v %) Polsko Finsko Estonsko Slovinsko Švýcarsko Irsko Řecko Francie Chorvatsko Itálie Nizozemí Rakousko Švédsko Německo Česká rep. Dánsko Velká Británie Kypr Belgie Maďarsko Slovensko Portugalsko Španělsko 95% 89% 87% 84% 83% 83% 83% 82% 81% 80% 80% 79% 79% 79% 78% 76% 76% 75% 75% 72% 69% 69% 68% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% 7

Tabulka 6: Jak moc vás znepokojuje...? ((kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, zdravotnictví, nezaměstnanost, dopravní zácpy - mezinárodní srovnání, velmi a dost v %) země kriminalita nehodovost znečistění zdravotnictví nezaměstnanost kongesce Belgie 90 86 81 76 76 68 Česká 88 83 77 76 67 56 republika Dánsko 79 76 78 80 40 40 Estonsko 96 91 84 88 78 52 Finsko 90 91 85 73 76 42 Francie 89 96 88 76 82 61 Chorvatsko 88 92 87 78 92 71 Irsko 93 98 87 90 72 80 Itálie 83 88 93 77 83 56 Kypr 88 93 85 84 69 80 Maďarsko 86 88 89 85 72 67 Německo 75 72 83 55 87 53 Nizozemí 91 79 83 82 63 65 Polsko 85 91 87 89 91 91 Portugalsko 93 94 88 92 92 71 Rakousko 74 83 86 40 85 61 Řecko 92 97 90 94 92 87 Slovensko 88 84 84 91 83 50 Slovinsko 79 89 89 68 84 49 Španělsko 91 90 82 86 85 70 Švédsko 64 46 61 63 40 26 Švýcarsko 85 79 87 53 85 61 Velká 91 87 85 81 65 81 Británie Průměr 86 86 84 77 76 63 Další otázky byly zaměřeny konkrétněji. Řidiči měli posoudit různá opatření a omezení ve prospěch bezpečnosti silničního provozu a příčiny dopravních nehod (tabulka 7). Většina českých řidičů nadále vidí jako perspektivní úsilí o zlepšení řidičského výcviku, důslednější kontrolu dodržování dopravních předpisů a především zlepšení stavu silnic. Překvapivě opět vzrostl i podíl těch, kdo věří v účinnost dopravně bezpečnostních kampaní, i když ve srovnání s ostatními opatřeními ani v mezinárodním srovnání kampaně příliš velkou podporu stále nemají. Značná část respondentů by uvítala zvýšení počtu stezek nebo pruhů pro cyklisty. 8

Tabulka 7: Souhlasil(a) byste s tím, aby vláda prosazovala následující opatření pro bezpečnost silničního provozu? (řidičský výcvik, kontrola, kampaně, stav silnic, cyklistická infrastruktura) opatření rok rozhodně souhlasí spíše souhlasí Zlepšení řidičského výcviku 1991 35,9% 38,9% 1996 31,6% 48,9% 2002 29,8% 47,6% Větší důraz na dodržování dopravních předpisů 1991 47,6% 40,3% 1996 45,4% 42,5% 2002 45,4% 45,3% Více dopravně bezpečnostních kampaní 1991 22,4% 38,7% 1996 9,5% 32,6% 2002 17,4% 40,4% Zlepšení stavu silnic 1991 79% 17,2% 1996 72,4% 23,1% 2002 74,5% 23,2% Zvýšení počtu stezek (pruhů) pro cyklisty v obcích 1991 1996 otázka nebyla pokládána 2002 42,7% 39,6% Také v mezinárodním srovnání (tabulka 8, grafy 4-8) čeští řidiči nadprůměrně podporují zejména důslednější kontrolu dodržování dopravních předpisů, zlepšení stavu komunikací a cyklistické infrastruktury, podprůměrná je podpora kampaní a zkvalitnění výcviku řidičů. 9

Tabulka 8: Kolik pozornosti by podle vás vláda měla věnovat...? (řidičský výcvik, kontrola, kampaně, stav silnic, cyklistická infrastruktura - mezinárodní srovnání, velmi mnoho a dost v %) Země stav komunikací výcvik řidičů více stezek pro cyklisty kontrola dodržování předpisů více kampaní Belgie 83 71 77 82 73 Česká republika 98 79 83 91 60 Dánsko 82 70 82 70 61 Estonsko 99 87 84 78 62 Finsko 85 74 88 81 81 Francie 88 89 84 83 78 Chorvatsko 100 95 88 94 86 Irsko 98 94 73 86 83 Itálie 94 87 77 91 74 Kypr 85 86 72 75 75 Maďarsko 99 72 93 79 62 Německo 84 75 72 54 61 Nizozemí 76 69 76 65 68 Polsko 99 87 91 85 84 Portugalsko 96 93 73 85 83 Rakousko 86 78 69 69 68 Řecko 99 95 70 74 71 Slovensko 95 78 83 88 56 Slovinsko 97 81 89 60 74 Španělsko 93 84 71 83 78 Švédsko 87 57 77 52 56 Švýcarsko 62 72 68 51 59 Velká Británie 93 81 67 74 73 Průměr 91 81 78 76 71 10

Graf 4: Podíl řidičů požadujících větší důraz na dodržování dopravních předpisů (mezinárodní srovnání, v %) Chorvatsko Česká rep. Itálie Slovensko Irsko Portugalsko Polsko Francie Španělsko Belgie Finsko Maďarsko Estonsko Kypr Velká Británie Řecko Dánsko Rakousko Nizozemí Slovinsko Německo Švédsko Švýcarsko 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Spíše souhlasí Rozhodně souhlasí Graf 5: Podíl řidičů, požadujících zlepšení řidičského výcviku (mezinárodní srovnání, v %) Řecko Chorvatsko Irsko Portugalsko Francie Itálie Polsko Estonsko Kypr Španělsko Velká Británie Slovinsko Česká republika Slovensko Rakousko Německo Finsko Švýcarsko Maďarsko Belgie Dánsko Nizozemí Švédsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Rozhodně souhlasí Spíše souhlasí 11

Graf 6: Podíl řidičů, požadujících zlepšení stavu silnic (mezinárodní srovnání, v %) Chorvatsko Polsko Řecko Estonsko Maďarsko Irsko Česká republika Slovinsko Portugalsko Slovensko Itálie Velká Británie Španělsko Francie Švédsko Rakousko Finsko Kypr Německo Belgie Dánsko Nizozemí Švýcarsko 0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% Rozhodně souhlasí Spíše souhlasí Graf 7: Podíl řidičů, požadujících více dopravně bezpečnostních kampaní (mezinárodní srovnání, v %) Chorvatsko Polsko Portugalsko Irsko Finsko Španělsko Francie Slovinsko Kypr Itálie Velká Británie Belgie Řecko Rakousko Nizozemí Maďarsko Estonsko Německo Dánsko Česká rep. Švýcarsko Švédsko Slovensko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Rozhodně souhlasí Spíše souhlasí 12

Graf 8: Podíl řidičů, požadujících zvýšení počtu stezek pro cyklisty (mezinárodní srovnání, v %) Maďarsko Polsko Slovinsko Chorvatsko Finsko Estonsko Francie Česká rep. Slovensko Dánsko Belgie Švédsko Itálie Nizozemí Portugalsko Irsko Německo Kypr Španělsko Řecko Rakousko Švýcarsko Velká Británie 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Rozhodně souhlasí Spíše souhlasí Dále se mohli respondenti vyslovit k některým možným opatřením (tabulka 9).Otázky týkající se trestů byly ve srovnání s minulým výzkumem položeny konkrétněji a odpovědi byly daleko jednoznačnější, zejména v případě sankcí za alkohol téměř všichni dotazovaní se vyslovili pro jejich zpřísnění. I podíl příznivců zpřísnění trestů za nepřiměřenou rychlost patří mezi nejvyšší v Evropě (graf 9). Vzrostl také podíl respondentů, kteří by souhlasili se zákazem zdůrazňování rychlosti v reklamě na auta, stále však převažují nerozhodní nebo nesouhlasící řidiči tato problematika se tedy našich řidičů zřejmě příliš nedotýká. Podíl příznivců zrušení alkoholového limitu se příliš nezměnil tato myšlenka u našich řidičů rozhodně nenachází širší podporu. Tabulka 9: Souhlasíte s následujícími výroky? (přísnější tresty za přestupky, regulace reklamy, možnost libovolně pít před jízdou) rok souhlasí nerozhodní nesouhlasí Tresty za dopravní přestupky by měly být 1996 65,3% 18,0% 16,7% přísnější Tresty za nepřiměřenou rychlost by měly být 2002 77,2% 12,6% 10,2% přísnější Tresty za alkohol za volantem by měly být 2002 90% 6,2% 3,8% přísnější Výrobcům aut by nemělo být dovoleno 1996 14,8% 28,4% 56,8% zdůrazňovat v reklamě rychlost jejich aut 2002 29,6% 30,9% 39,5% Řidičům by mělo být umožněno, aby se sami 1996 9,8% 4,6% 85,6% rozhodli, kolik alkoholu můžou vypít před jízdou 2002 10,6% 6,2% 83,2% 13

Graf 9: Podíl řidičů, kteří si přejí přísnější tresty za překračování limitu rychlosti a alkoholu (mezinárodní srovnání, v %) Španělsko Rakousko Švýcarsko Estonsko Belgie Německo Slovinsko Polsko Dánsko Kypr Itálie Řecko Česká republika Portugalsko Irsko Švédsko Chorvatsko Francie Maďarsko Slovensko Velá Británie Finsko Nizozemí 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Rychlost Alkohol Dotazovaní vyjadřovali, kolik pozornosti potřebují jednotlivé skupiny či oblasti dopravy (tabulka 10). Zatímco v roce 1996 byla za nejpotřebnější oblast považována hromadná doprava, dnes má prvenství nákladní automobilová doprava. Větší důležitost připisují respondenti také chodcům, motocyklistům a individuální automobilové dopravě. Také v mezinárodním srovnání (tabulka 11) přikládají čeští řidiči nadprůměrnou důležitost nákladní automobilové dopravě, chodcům a cyklistům spíše podprůměrnou. Tabulka 10: Kolik pozornosti by podle vás měla vláda při plánování do budoucna věnovat chodcům, cyklistům, motocyklistům, osobním a nákladním automobilům, veřejné dopravě: Skupina rok velmi mnoho dost moc ne vůbec žádnou Neví Chodcům 1996 23,4% 56,8% 15,0% 2,1% 2,7% 2002 30,0% 52,2% 13,3% 2,4% 2,1% Cyklistům 1996 35,4% 49,3% 11,4% 1,4% 2,5% 2002 31,2% 54,3% 11,8% 0,9% 1,8% Motocyklistům 1996 16,9% 53,2% 24,1% 3,2% 2,6% 2002 26,2% 54,4% 17,0% 0,8% 1,6% osobním automobilům 1996 27,5% 53,6% 15,6% 1,6% 1,7% 2002 35,4% 52,5% 10,0% 0,7% 1,4% nákladním automobilům 1996 32,5% 46,8% 15,7% 2,6% 2,4% 2002 42,7% 45,6% 9,3% 0,8% 1,6% veřejné hromadné dopravě 1996 52,3% 37,3% 7,2% 1,7% 1,5% 2002 38,9% 46,9% 10,8% 1,4% 2,0% 14

Tabulka 11: Vláda by měla daným skupinám či oblastem věnovat velmi mnoho nebo dost pozornosti (mezinárodní srovnání, v %) chodci cyklisté motocyklisté osobní automobily nákladní automobily hromadná doprava Belgie 97 96 91 90 86 89 Česká republika 84 87 82 89 90 88 Dánsko 91 95 70 82 75 86 Estonsko 96 97 84 89 87 89 Finsko 97 97 79 92 87 90 Francie 96 97 95 95 93 85 Chorvatsko 94 92 90 92 83 86 Irsko 96 96 87 97 92 95 Itálie 94 89 80 91 81 92 Kypr 92 88 88 88 85 91 Maďarsko 98 97 89 95 93 95 Německo 78 88 80 83 88 81 Nizozemí 86 91 72 86 88 86 Polsko 93 95 90 89 94 90 Portugalsko 97 88 96 96 96 95 Rakousko 86 88 79 87 86 83 Řecko 97 93 96 95 87 97 Slovensko 87 91 79 89 88 89 Slovinsko 84 92 68 80 73 82 Španělsko 90 92 90 88 88 84 Švédsko 88 89 75 87 80 85 Švýcarsko 90 88 74 85 77 85 Velká Británie 96 92 86 92 86 95 Průměr 92 92 83 89 86 89 Dále bylo dotazovaným předloženo patnáct různých faktorů, které se mohou stát příčinou dopravní nehody. Respondenti měli za úkol posoudit, jak často se každý z nich příčinou nehody skutečně stává, a umístit jej na šestibodové škále (nikdy..vždy). Šlo o tyto faktory: únava, požití alkoholu před jízdou, nedodržení bezpečné vzdálenosti, příliš rychlá jízda, jízda pod vlivem léků, jízda pod vlivem drog, špatně udržovaná vozovka, telefonování za jízdy (s hand free úpravou nebo bez), dopravní zácpa, špatné počasí, vadné brzdy, ojeté pneumatiky, vadná světla, závada na řízení. Za nejčastější příčinu nehody je stejně jako v roce 1996 považována příliš rychlá jízda (za častou nebo velmi častou příčinu nehody ji označilo 79,9% respondentů), řízení pod vlivem alkoholu (75,4%, v roce 1996 to bylo 70%), únava (62,2%) a nově nedodržení bezpečné vzdálenosti (62,6%), z vnějších vlivů opět špatný stav vozovky (51,2%) a nepříznivé meteorologické podmínky (58,3%), vzrostla důležitost závad na vozidle (46,9% dotazovaných označilo za častou či velmi častou příčinu nehody vadné brzdy, ojeté pneumatiky 48,3%). Novou položkou bylo telefonování za jízdy. Naši řidiči považují telefonování za nebezpečné jen v případě, že telefon nemá hand free úpravu pak ho za častou či velmi častou příčinu nehody označilo 40,9% z nich. Pokud má telefon hand free úpravu, považuje telefonování za jízdy za častou či velmi častou příčinu nehody jen 16,2% dotazovaných. 15

Vyjádřený zájem dotazovaných o jednotlivá témata každodenního života odráží společenský vývoj. Nejvíce tedy vzrostla míra znepokojení nad nezaměstnaností, z dopravních témat pak došlo k většímu posunu u otázky týkající se dopravní zácpy než nehodovosti. Dopravní nehodovost znepokojuje přes 80% respondentů, v méně obecné rovině se však dotázaných tolik nedotýká - obavy, když někdo z jejich blízkých cestuje automobilem, má jen zhruba polovina z nich. Většina řidičů nemá zvláštní vztah k automobilu a ztotožňuje se s výrokem auto je pro mne jen dopravní prostředek. Stejně jako v předchozích výzkumech, pro zlepšení bezpečnosti by podle řidičů mělo být nejvíc úsilí věnováno zlepšení stavu komunikací, značnou podporu má i zlepšení kontroly dodržování dopravního práva, pozornost by měl být věnována budování infrastruktury pro cyklisty. Většina dotazovaných podporuje zpřísnění trestů za závažné přestupky (rychlost a zejména alkohol). Příliš rychlá jízda a jízda pod vlivem alkoholu jsou také označovány za nejdůležitější příčiny nehody. 16

5. Rychlost a styl jízdy V další části hovoru byly řidičům kladeny otázky týkající se přímo jejich chování na silnici (případně chování druhých řidičů) způsobu jízdy, dodržování rychlostních limitů, řidiči byli tázáni na názory na rychlostní limity a zkušenosti se sankcemi za jejich porušování. Záliba v rychlé jízdě byla u českých řidičů v mezinárodním srovnání průměrná, častěji se vyskytovala u respondentů s vyššími jízdními výkony. Graf 10: Podíl řidičů, kteří rádi jezdí rychle (mezinárodní srovnání, v %) Polsko Švédsko Slovensko N ě mecko Kypr Estonsko Portugalsko Dánsko Švýcarsko Ř ecko Itálie Maďarsko Č eská republika Francie Španělsko Rakousko Nizozemí Slovinsko Belgie Velká Británie Finsko Chorvatsko Irsko 18% 37% 36% 35% 34% 33% 33% 32% 31% 29% 29% 26% 26% 45% 43% 43% 43% 42% 42% 42% 42% 40% 40% 10% 20% 30% 40% 50% Hodnocení rychlostního chování svého i druhých řidičů se nijak zásadně nezměnilo, většina respondentů v České republice i ostatních evropských zemích soudí, že ostatní řidiči často nebo velmi často překračují rychlostní limity a oni sami jezdí srovnatelně s průměrem nebo trochu pomaleji (tabulky 12, 13, grafy 11, 12). Tabulka 12: Jak často podle vás ostatní řidiči překračují rychlostní limit? nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví 1991 0,3% 1,1% 15,4% 47,6% 33,2% 0,8% 1,7% 1996 0,3% 1,3% 12,1% 38,0% 45,8% 2,4% 0,1% 2002 0,3% 2,6% 13,0% 35,0% 44,6% 2,7% 1,8% 17

Graf 11: Ostatní řidiči překračují rychlostní limit často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) Estonsko Velká Británie Dánsko Chorvatsko Polsko Portugalsko Řecko Francie Nizozemí Slovensko Itálie Irsko Česká republika Slovinsko Švédsko Německo Švýcarsko Kypr Finsko Belgie Maďarsko 74% 92% 92% 91% 91% 90% 89% 89% 87% 87% 87% 85% 84% 83% 81% 81% 81% 80% 78% 77% 95% 60% 70% 80% 90% 100% Tabulka 13: Ve srovnání s ostatními řidiči, většinou jezdíte.: (rychleji, stejně, pomaleji) 1991 1996 2002 Mnohem rychleji než průměr 2,2% 2,0% 1% Poněkud rychleji než průměr 16,2% 14,0% 13,9% Průměrně rychle 49,9% 54,7% 53,8% Trochu pomaleji 26,0% 24,4% 20,9% Mnohem pomaleji 4,6% 4,4% 10% Neví 1,3% 0,5% 0,4% 18

Graf 12: Podíl řidičů, kteří svou jízdu považují za rychlejší než je jízda ostatních řidičů (mezinárodní srovnání, v %) Chorvatsko Nizozemí Kypr Slovinsko Švédsko Itálie Slovensko Francie Švýcarsko Německo Dánsko Finsko Maďarsko Řecko Španělsko Česká rep. Belgie Velká Br. Portugalsko Irsko Rakousko Polsko Estonsko 10 11 13 13 13 14 14 15 17 17 18 18 18 19 20 19 0 10 20 30 40 22 22 24 27 30 34 45 50 Zajímavější výsledky přinesla otázka na porušování rychlostních limitů samotnými respondenty. Můžeme zde pozorovat reakci na legislativní změny z roku 1997 (zvýšení limitu na dálnici a snížení v obci). Podíl těch, kteří tvrdí, že limity na dálnici a hlavních silnicích nikdy nepřekračují, sice skutečně mírně vzrostl, nelze však hovořit o statisticky významné změně (tabulka 14). Řidiči jsou však se stávajícím limitem častěji spokojeni (tabulka 15). Podíl řidičů, kteří nikdy nepřekračují nejvyšší povolenou rychlost v obci, mírně poklesl. I zde jsou respondenti s limitem spokojeni častěji než před jeho úpravou (téměř tři čtvrtiny dotázaných), ale zvýšil se také podíl těch, kteří si přejí limit v obci vyšší. Respondenti, kteří uvádějí časté a velmi časté překračování limitů, jsou více zastoupeni mezi těmi, kdo si přejí limity vyšší, případně neomezenou rychlost. V mezinárodním srovnání (tabulka 15) čeští řidiči podprůměrně často připouštějí překračování rychlostních limitů na všech typech komunikací. Podíl řidičů, kteří si přejí zvýšení rychlostních limitů na dálnici a na vedlejších silnicích (tabulky 16,17), je však mezi ostatními státy přibližně průměrný, a zvýšení limitů na hlavních silnicích a v obcích si přeje dokonce nadprůměrný podíl dotazovaných (v obci dokonce z celého souboru nejvyšší). 19

Tabulka 14: Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic? nikdy zřídka občas často velmi vždy neví často Na 1991 22,8% 32,3% 29,2% 9,2% 3,7% 0,8% 2,0% dálnici 1996 30,5% 28,6% 21,6% 9,4% 4,0% 3,1% 2,8% 2002 34,3% 26,5% 22,9% 8,0% 3,2% 2,3% 2,8% Na 1991 21,9% 33,0% 30,1% 11,1% 3,3% 0,3% 0,3% hlavní 1996 21,8% 33,6% 29,8% 9,7% 3,4% 1,7% 0,0% silnici 2002 27,0% 32,5% 28,5% 7,6% 2,9% 1,1% 0,4% Na 1991 33,0% 35,6% 23,0% 6,1% 1,7% 0,3% 0,4% vedlejší 1996 29,8% 36,3% 23,6% 7,1% 2,0% 1,2% 0,0% silnici 2002 29,3% 37,2% 25,9% 5,0% 1,5% 0,9% 0,2% V obci 1991 66,0% 23,3% 6,6% 1,1% 0,4% 0,1% 2,5% 1996 45,3% 33,6% 14,8% 4,1% 1,7% 0,5% 0,0% 2002 40,4% 35,1% 18,0% 4,1% 1,4% 0,6% 0,4% Tabulka 15: Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic? (mezinárodní srovnání; často, velmi často a vždy, v%) země dálnice hlavní silnice vedlejší silnice v obci Belgie 27 17 14 12 Česká republika 14 12 7 6 Dánsko 46 34 14 4 Estonsko 13 25 20 12 Finsko 17 11 10 6 Francie 22 14 10 7 Chorvatsko 25 18 21 6 Irsko 10 7 4 3 Itálie 24 26 15 12 Kypr 28 21 18 12 Maďarsko 16 21 17 12 Německo 20 15 17 7 Nizozemí 31 22 14 7 Polsko 12 13 11 7 Portugalsko 32 19 15 11 Rakousko 19 11 11 6 Řecko 40 23 19 6 Slovensko 16 18 11 8 Slovinsko 26 16 10 6 Španělsko 37 21 13 11 Švédsko 35 27 14 5 Švýcarsko 32 21 18 4 Velká Británie 26 13 8 4 Průměr 25 18 13 8 20

Tabulka 16: Ve srovnání s nynějším stavem, rychlostní limit by podle vás měl být: (nižší, vyšší, stejný, bez omezení) nižší stejný vyšší bez omezení neví Na dálnici 1996 1,9% 23,7% 56,6% 16,4% 1,4% 2002 5,5% 51,9% 31,5% 9,7% 1,4% Na hlavních 1996 1,9% 59,2% 37,2% 1,0% 0,7% silnicích 2002 4,4% 68,2% 25,7% 0,7% 1,0% Na vedlejších 1996 Nezjišťováno silnicích 2002 4,9% 81,8% 12,3% 0,3% 0,7% V obci 1996 30,2% 63,0% 6,3% 0,1% 0,4% 2002 8,5% 71,2% 19,3% 0,1% 0,9% Tabulka 17: Podíl řidičů, kteří by uvítali vyšší rychlostní limit na různých typech komunikací (mezinárodní srovnání, v %) Země dálnice hlavní silnice vedlejší silnice v obci Belgie 39 14 8 9 Česká republika 42 27 13 20 Dánsko 62 39 5 4 Estonsko 26 47 18 12 Finsko 25 15 5 6 Francie 33 12 4 7 Chorvatsko 33 22 30 13 Irsko 34 14 3 6 Itálie 40 24 10 10 Kypr 42 22 14 8 Maďarsko 69 16 53 3 Německo 35 18 15 7 Nizozemí 53 23 8 6 Polsko 30 15 12 9 Portugalsko 48 18 11 5 Rakousko 38 15 9 7 Řecko 47 21 16 3 Slovensko 49 31 20 9 Slovinsko 40 18 12 15 Španělsko 53 27 15 12 Švédsko 54 39 40 5 Švýcarsko 53 25 17 5 Velká Británie 43 11 4 2 Průměr 43 22 15 8 Další otázky se týkaly kontroly dodržování předepsaných rychlostních limitů. Řidiči sice dnes počítají s možností kontroly častěji než v roce 1996 (tabulka 18), ale podíl těch, kdo byli za překročení rychlosti nějakým způsobem postiženi, se nezměnil (tabulka 19), přestože jsou podle výpovědí řidičů rychlostní limity alespoň v obci překračovány častěji. Kontroly navíc v řidičích patrně nevzbuzují příliš velký respekt, protože ti, kdo více počítají s možností 21

kontroly, překračují rychlostní limity stejně často jako ti, kdo s kontrolou nepočítají. V mezinárodním srovnání (graf 13) je podíl trestaných řidičů slabě nadprůměrný, odhad pravděpodobnosti kontroly spíše podprůměrný. Tabulka 18: Jaká je pravděpodobnost, že během vaší obvyklé cesty bude kontrolována vaše rychlost? nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví 1996 5,3% 46,3% 35,2% 8,2% 1,8% 0,1% 3,1% 2002 3,5% 33,6% 40,6% 11,9% 2,7% 0,7% 7% Tabulka 19: Byl jste v posledních třech letech pokutován nebo jinak potrestán za překročení povolené rychlosti? ne pouze pokutován pokutován i jinak trestán neví 1991 51,8% 20,5% 27,7% 0,0% 1996 78,6% 20,5% 0,7% 0,2% 2002 78,3% 20,6% 0,7% 0,5% Graf 13: Podíl řidičů, kteří byli v uplynulých 3 letech trestáni za rychlost, a podíl řidičů, kteří očekávají kontrolu často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) Nizozemí 27% 46% Švýcarsko 22% 36% N ě mecko 20% 36% Kypr 34% 41% Slovinsko 31% 36% Rakousko 18% 30% Slovensko 19% 27% Chorvatsko 12% 24% Č eská republika 16% 21% Estonsko 20% 25% Polsko 14% 17% Dánsko 5% 17% Španělsko 17% 16% Finsko 8% 16% B elgie 13% 15% Itálie 7% 15% Ř ecko 14% 20% Irsko 8% 13% Maďarsko 13% 12% Švédsko 3% 9% Velká Británie 9% 38% Portugalsko 9% 23% Francie 8% 13% 0% 10% 20% 30% 40% 50% Trestáni O č ekávání 22

Jak jsme však zmínili již v kapitole 4., téměř 78% českých řidičů by souhlasilo se zavedením přísnějších trestů za nepřiměřenou rychlost (v mezinárodním srovnání jde o třetí nejvyšší podíl graf 14) a 85% respondentů považuje nepřiměřenou rychlost za častou příčinu nehody (graf 15). Lze tedy říci, že překračování rychlostních limitů je respondenty považováno za závažný a nebezpečný přestupek. Mezi respondenty, kteří považují příliš rychlou jízdu za častou příčinu nehody, je nižší podíl řidičů, kteří sami o sobě soudí, že jezdí nadprůměrně rychle, než mezi respondenty, kteří rychlosti takovou váhu nepřikládají (13% : 25%). V konkrétnější rovině (překračování rychlostních limitů jednotlivých typů komunikací) rozdíl není už tak výrazný. Podíl nadprůměrně rychlých jezdců je nižší u příznivců přísnějších trestů než u odpůrců (11% : 34%). Respondenti, kteří se vyslovili pro přísnější tresty, také výrazně méně připouštějí časté překračování rychlostních limitů na všech typech komunikací, než ti, kteří jsou proti zpřísnění (dálnice 10% : 31%, hlavní silnice 8% : 32%, vedlejší silnice 6% : 18%, v obci 4% : 17%). Graf 14: Podíl řidičů podporujících přísnější tresty za rychlost (mezinárodní srovnání, v %) Finsko Portugalsko Česká republika Maďarsko Chorvatsko Irsko Kypr Slovensko Řecko Francie Itálie Belgie Slovinsko Španělsko Velká Británie Rakousko Dánsko Nizozemí Estonsko Polsko Německo Švýcarsko Švédsko 40% 39% 53% 50% 48% 47% 46% 45% 60% 59% 58% 57% 72% 72% 70% 69% 68% 68% 67% 65% 78% 80% 80% 30% 50% 70% 90% 23

Graf 15: Příliš rychlá jízda se stává příčinou nehody často, velmi často,vždy (mezinárodní srovnání, v %) Řecko Irsko Estonsko Chorvatsko Polsko Maďarsko Belgie Slovinsko Velká Británie Rakousko Česká republika Finsko Itálie Švýcarsko Německo Slovensko Kypr Portugalsko Španělsko Dánsko Nizozemí Francie Švédsko 72% 72% 73% 79% 78% 81% 81% 81% 81% 94% 93% 91% 90% 89% 89% 88% 87% 87% 86% 85% 84% 83% 83% 70% 80% 90% 100% Poslední otázka této části dotazníku zjišťovala další informace o stylu jízdy a zvyklostech řidičů (tabulka 20). Ve srovnání s rokem 1996 zřetelně vzrostl podíl řidičů, kteří velmi často nebo vždy dávají přednost chodci na vyznačeném přechodu, ale ve srovnání se zbytkem Evropy i vzhledem k tomu, že řidiči jsou nyní povinni dávat přednost, je tento podíl stále ještě velmi malý (graf 17). Naopak relativně velmi vysoký je podíl řidičů, kteří uvádějí, že předjíždějí i riskantním způsobem (u této otázky však mohlo dojít ke zkreslení výsledků kvůli různým způsobům překladu v jednotlivých zemích - graf 16). Dále čeští řidiči častěji než dříve dávají vědět ostatním, že vpředu probíhá rychlostní kontrola, v mezinárodním srovnání se však nevymykají z průměru (graf 19). Poměrně zřídka naši řidiči připouštějí nedodržování bezpečné vzdálenosti (graf 18). 24

Tabulka 20: Jak často se vám stane, že..? (nedodržení bezpečné vzdálenosti, riskantní předjíždění, jízda na oranžovou, upozornění na kontrolu, poskytnutí přednosti chodci na přechodu) jedete příliš těsně za vozidlem jedoucím před vámi dáte přednost chodci na vyznačeném nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví 1996 15,9% 52,7% 25,1% 5,3% 0,4% 0,1% 0,5% 2002 17,0% 51,6% 26,3% 3,8% 0,9% 0,1% 0,3% 1996 1,0% 6,6% 19,5% 33,9% 17,5% 21,4 % 0,1% přechodu 2002 0,9% 3,9% 12,1% 28,9% 24,1% 29,9 0,2% % jedete na oranžovou 1996 21,7% 34,4% 31,8% 8,0% 2,7% 1,3% 0,1% 2002 20,9% 36,4% 29,9% 7,7% 3,6% 0,8% 0,7% riskantně 1996 22,7% 34,5% 27,2% 9,9% 3,7% 1,7% 0,3% předjíždíte 2002 16,8% 35,4% 31,6% 11,6% 3,6% 0,7% 0,3%.upozorníte ostatní 1996 40,6% 19,6% 18,3% 7,7% 3,4% 7,5% 2,9% řidiče, že vpředu 2002 23,3% 20,7% 27,9% 12,3% 6,7% 6,7% 2,4% probíhá rychlostní kontrola Graf 16: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy předjíždějí riskantním způsobem (mezinárodní srovnání, v %) Slovensko Česká r. Řecko Kypr Belgie Nizozemí Itálie Španělsko Estonsko Německo Švýcarsko Portugalsko Dánsko Rakousko Švédsko Francie Velká Británie Irsko Maďarsko Slovinsko Finsko 4% 4% 4% 4% 4% 3% 4% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 1% 1% 7% 16% 15% 15% 19% 0% 5% 10% 15% 20% *data Chorvatska a Polska nejsou uvedena kvůli chybnému překladu otázky 25

Graf 17: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy dávají přednost chodcům na přechodu (mezinárodní srovnání, v %) V e lk á B ritá n ie Estonsko Irsko Finsko Francie Maďarsko Švýcarsko Chorvatsko Nizozemí Slovinsko Portugalsko Polsko Itálie Švýcarsko N ě mecko Ř ecko Dánsko B e lg ie Slovensko Č eská republika Rakousko Kypr Španělsko 69% 80% 88% 88% 86% 86% 86% 85% 83% 83% 83% 97% 96% 95% 93% 93% 93% 92% 92% 92% 92% 91% 90% 60% 70% 80% 90% 100% Graf 18: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy nedodržují bezpečnou vzdálenost za předchozím vozidlem (mezinárodní srovnání, v %) Ř ecko Kypr Belgie Nizozemí Itálie Maďarsko Chorvatsko Švédsko Dánsko Estonsko Slovensko Slovinsko N ě mecko Finsko Švýcarsko Španělsko Francie Portugalsko Č eská republika Rakousko Velká Británie Irsko Polsko 12% 12% 11% 11% 9% 8% 8% 7% 7% 6% 6% 6% 6% 6% 5% 5% 4% 4% 4% 3% 17% 25% 35% 0% 10% 20% 30% 40% 26

Graf 19: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy signalizují ostatním řidičům přítomnost rychlostní kontroly (mezinárodní srovnání, v %) Kypr Chorvatsko Maďarsko Estonsko Slovensko Řecko Slovinsko Francie Česká republika Německo Itálie Polsko Rakousko Švédsko Nizozemí Belgie Švýcarsko Portugalsko Velká Británie Dánsko Španělsko Irsko Finsko 4% 7% 32% 32% 29% 28% 26% 23% 23% 23% 22% 18% 16% 15% 14% 13% 13% 11% 11% 43% 43% 46% 51% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Postoj vůči ostatním řidičům se ve srovnání s předchozími výzkumy zásadně nezměnil, řidiči většinou mají za to, že ostatní často nebo velmi často překračují rychlostní limity; oni sami pak jezdí srovnatelně s průměrem nebo o něco pomaleji a rozhodně bezpečněji. Na vývoji překračování rychlostních limitů samotnými respondenty se odráží změna limitů z roku 1997 jen málo, legislativní úpravu by bylo zřejmě třeba doplnit dalšími opatřeními. Změna se projevila spíše na spokojenosti se současnými limity. Řidiči jsou nyní častěji spokojeni. V obci si přejí zachovat současný limit tři čtvrtiny dotázaných, na dálnici více než polovina. Přestože se nezměnil podíl řidičů, kteří byli v posledních třech letech sankcionováni za nepovolenou rychlost, subjektivní pravděpodobnost rychlostní kontroly je vyšší než dřív. Na chování řidičů se však míra subjektivního rizika nijak neprojevuje, vliv má spíše celkový postoj k rychlosti (vnímání překročení rychlosti jako příčiny nehody a jako závažného přestupku). Zákon o přednosti chodců na přechodech přinesl mírné, ne však dostatečné zvýšení podílu řidičů, kteří chodci dají přednost velmi často nebo vždy. 27

6. Používání bezpečnostních pásů Další část dotazníku se věnovala problematice bezpečnostních pásů. Respondenti zde uváděli, zda je jimi jejich vozidlo vybaveno, zda je oni sami používají a zda byli za jejich nepoužití v poslední době sankcionováni, jestli používají dětské zádržné systémy, když vezou ve svém vozidle děti, a zda se ztotožňují s některými názory a postoji týkajícími se bezpečnostních pásů. Vybavenost vozidel bezpečnostními pásy se průběžně zlepšuje, nyní již 70,1% řidičů uvedlo, že jejich vozidlo je vybaveno pásy vpředu i vzadu (tabulka 21, graf 20). V používání tohoto vybavení však zdaleka takový pokrok nenastal (tabulka 22, graf 21). Podíl řidičů, kteří pásy používají vždy, je mimo obec stále stejný jako v roce 1996 (necelé tři čtvrtiny na dálnici a okolo dvou třetin na ostatních silnicích), v obci se zvedl z 39,8% na 46,6%, což je velmi málo ( v mezinárodním srovnání je Česká republika na osmnáctém místě; ve více než třetině zkoumaných zemí vždy používá v obci pásy přes 80% řidičů). Je evidentní, že řidiči nejsou dostatečně informováni o důležitosti pásů zejména při nižších rychlostech; mnozí je používají pouze na komunikacích s vyšší rychlostí. Výsledky dotazování korespondují s výsledky systematického pozorování, které provádělo Centrum dopravního výzkumu: v roce 2002 byl podíl připoutaných řidičů na dálnici 81%, na ostatních komunikacích mimo obec 63% a ve městě 43%. Kontrola je v tomto ohledu stále stejně nedostatečná, podobně jako v roce 1996 přes 90% respondentů uvedlo, že v posledních třech letech nebylo nijak sankcionováno za nepoužití pásu. Tabulka 21: Je auto, které řídíte nejčastěji, vybaveno bezpečnostními pásy? pouze vpředu vpředu i vzadu ne 1991 6,8% 23,4% 8,6% 1996 52,3% 45,5% 2,0% 2002 28,7% 70,1% 1,2% 28

Graf 20: Podíl automobilů vybavených bezpečnostními pásy na všech sedadlech (mezinárodní srovnání, v %) Slovensko M a ď arsko Č eská republika Estonsko Polsko Kypr Chorvatsko Španěls k o Ř ecko Portugalsko Slovinsko N izozem í Itá lie Dánsko Irs k o N ě m e c k o Belgie Rakousko Francie Finsko Velká Británie Švýcarsko Švédsko 62 66 70 73 73 75 76 76 77 83 85 86 92 92 93 93 93 94 96 97 97 98 99 0 20 40 60 80 100 Tabulka 22: Používáte bezpečnostní pásy, když toto auto řídíte na různých typech silnic? nikdy zřídka občas často velmi často Vždy neví/auto není vybaveno Na 1991 1,4% 0,9% 1,5% 1,9% 4,8% 80,0% 8,6% dálnici 1996 3,4% 2,4% 3,2% 6,3% 6,8% 74,6% 3,3% 2002 2,1% 2,0% 3,2% 5,9% 7,9% 74,6% 4,2% Mimo 1991 1,3% 1,3% 2,4% 4,7% 6,3% 75,2% 8,6% obec 1996 3,2% 4,2% 7,0% 10,8% 8,6% 64,1% 2,1% Na hlavní silnici 2002 2,1% 3,7% 4,8% 7,3% 11,4% 68,6% 2,1% Na vedlejší silnici V obci 2002 3,0% 5,5% 8,5% 8,0% 14,7% 58,4% 1,9% 1991 10,6% 17,7% 14,7% 7,7% 8,7% 31,7% 8,6% 1996 9,2% 14,1% 11,2% 11,1% 12,5% 39,8% 2,1% 2002 6,2% 9,9% 11,3% 9,9% 14,2% 46,6% 1,9% 29

Graf 21: Podíl řidičů, kteří uvádějí, že vždy použijí pás (mezinárodní srovnání, v %) Itá lie Chorvatsko Ř ecko Slovensko Španělsko Č eská republika Maďarsko Estonsko B elg ie Kypr Švýcarsko Rakousko Polsko Nizozemí Slovinsko Portugalsko Dánsko Švédsko N ě m ecko Finsko Irsko Francie V e lká B ritá nie 35 36 36 42 43 47 52 59 65 64 64 77 71 72 82 78 78 83 73 74 69 82 72 88 76 76 77 90 79 93 81 91 82 91 83 92 84 96 85 93 86 94 87 96 91 95 na dálnici v obci Analýza potvrdila souvislost používání bezpečnostních pásů s nehodovostí (graf 22) - řidiči, kteří v obci (a až na několik výjimek i na ostatních komunikacích) vždy používají bezpečnostní pás, měli v posledních třech letech méně nehod než ostatní skupiny. Graf 22: Výskyt nehod podle frekvence používání pásů v obci (v %) připoutaný vždy velmi často často občas zřídka nikdy 4,6 10,3 11,8 12,1 14,7 14,3 17,8 26,7 26,5 28,6 31,4 32,9 0 5 10 15 20 25 30 35 Nehoda se zraněním v posledních 3 letech Nehoda s hmotnou škodou v posledních 3 letech 30

Skupina řidičů, kteří v obci vždy používají bezpečnostní pás, se neliší věkovým složením a i jízdní výkony odpovídají celkové struktuře, je v ní však poněkud větší podíl žen (43,7%, zatímco v celém souboru je 36,1% žen). S tím zřejmě souvisí i vyšší výskyt dalších příznivých charakteristik v této skupině, jako méně časté porušování rychlostních limitů a riskantní předjíždění nebo těsné následování vozidla vpředu, naopak častější dodržení přednosti chodců na přechodu. Požívání alkoholu před jízdou je v této skupině méně frekventované, stejně tak telefonování za jízdy Mimořádně špatné výsledky byly zjištěny v používání dětských sedaček, kde se Česká republika zařadila na třetí nejhorší místo v Evropě (tabulka 23, graf 23). Vyloučíme-li respondenty, kteří nikdy nevozí děti, vždy trvá na použití dětského zádržného systému 60% dotčených řidičů; ve více než polovině zkoumaných zemí je to 81 97% řidičů. Tabulka 23: Když vezete ve svém autě dítě (děti), musí sedět v dětské bezpečnostní sedačce nebo použít bezpečnostní pásy? ano, vždy obvykle ano někdy ano nikdy nikdy nevozí děti neví 39,4% 17,3% 5,4% 3,8% 32,2% 1,9% Graf 23: Podíl řidičů (ze skupiny, která alespoň někdy vozí děti), kteří vždy trvají na použití zádržného systému (mezinárodní srovnání, v %) Slovensko Kypr Č eská republika Chorvatsko Estonsko Ř ecko Itálie Portugalsko Španěls k o Slovinsko Maďarsko Belgie Polsko Nizozem í Irsko Švýcarsko Rakousko Francie Švédsko Finsko Dánsko N ě mecko Velká Británie 49 49 60 60 61 68 72 72 75 77 81 81 81 84 88 89 90 93 94 95 96 96 97 0 2 0 4 0 6 0 8 0 1 0 0 31

Tabulka 24: Byl jste v posledních třech letech pokutován nebo jinak potrestán za to, že jste nepoužil bezpečnostní pásy? ne jen pokutován pokuta a/nebo jiný trest neví 1996 91,3% 8,1% 0,1% 0,5% 2002 90,3% 8,6% 0,6% 0,5% Posun v postojích řidičů vůči pásům zhruba odpovídá jejich posunu v jejich chování není příliš výrazný (tabulka 25). Určitý rozdíl proti roku 1996 můžeme pozorovat v reakcích na výrok pokud řídíte opatrně, pásy opravdu nejsou nutné s tímto tvrzením dnes souhlasí už jen 26,5% řidičů v roce 1996 to bylo 34,6%). Přesto se v mezinárodním srovnání (graf 24) řadíme k zemím s nejvyšším podílem souhlasných odpovědí (například ve Finsku sdílí názor, že při opatrné jízdě nejsou pásy nutné, jen 5% respondentů). Přetrvávající podcenění významu pásů potvrzují i reakce na další tvrzení. Většina (84%) respondentů sice souhlasila s výrokem při většině nehod pásy snižují riziko vážného zranění řidiče i pasažérů, v mezinárodním srovnání jde však o nejnižší podíl (graf 26). K evropskému průměru se však čeští řidiči přiblížili při posuzování rizik spojených s používáním pásů (možnost uvěznění ve vozidle, graf 26). Lze zde vypozorovat tendenci přeceňovat rizika a podceňovat výhody zádržných systémů. Podíl respondentů, kteří se bez zapnutého pásu necítí dobře (zvýšení z 39,9% v roce 1996 na 52,8% v roce 2002), souvisí s podílem řidičů důsledně používajících pásy, proto nepřekvapí skutečnost, že Česká republika patří k zemím s nejnižším procentem takto smýšlejících respondentů (graf 25). Tabulka 25: Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky týkajícími se používání pásů? Pokud řídíte opatrně, pásy opravdu nejsou nutné Při většině nehod pásy snižují riziko vážného zranění řidiče i pasažérů Když nemám upevněn bezpečnostní pás, necítím se dobře; jakoby mi něco chybělo Je tu riziko, že člověk bude v případě nebezpečí pásy uvězněn ve vozidle souhlasí nesouhlasí neví 1991 34,2% 49,6% 16,2% 1996 34,6% 61,0% 4,4% 2002 26,5% 69,3% 4,2% 1991 78,2% 7,2% 14,6% 1996 85,6% 10,6% 3,8% 2002 84,3% 12,3% 3,4% 1991 27,2% 49,8% 23,0% 1996 39,9% 55,8% 4,3% 2002 52,8% 42,5% 4,7% 1991 Otázka nebyla pokládána 1996 42,6% 47,8% 9,6% 2002 44,1% 46,4% 9,5% 32

Graf 24: Podíl řidičů, kteří se domnívají, že pásy nejsou nutné, řídí-li opatrně (mezinárodní srovnání, v %) Kypr C horvatsko Ř ecko Slovensko Č eská republika Belgie P olsko Maďarsko Španělsko Irsko Itá li e Slovinsko Estonsko P ortugalsko Švédsko Francie Švýcarsko Velká Británie Nizozemí Rakousko N ě m ecko D ánsko Finsko 5 7 8 9 12 11 11 11 11 17 19 18 21 22 28 27 26 25 24 34 33 32 32 0 2 0 4 0 Graf 25: Podíl řidičů, kteří se necítí dobře, nemají-li upevněn pás (mezinárodní srovnání, v %) Slovensko Maďarsko Španěls k o C horvatsko Ř ecko Itá lie Č eská republika Estonsko Belgie Kypr Slovinsko Švýcarsko Polsko Francie N izozemí Portugalsko Dánsko Velká Británie N ě mecko R akousko Finsko Švédsko Irs ko 45 46 46 49 51 53 55 59 61 65 66 67 68 71 74 75 78 79 79 81 82 82 82 0 2 0 4 0 6 0 8 0 33

Graf 26: Podíl řidičů, kteří souhlasí s výroky při nehodě pásy snižují riziko vážného zranění... a je riziko uvěznění ve vozidle v případě nebezpečí (v %) Portugalsko Nizozemí Francie Polsko Estonsko Finsko Belgie Maďarsko Chorvatsko Česká republika Slovinsko Slovensko Itálie Kypr Španělsko Dánsko Švýcarsko Řecko Irsko Velká Británie Švédsko Rakousko Německo 36 35 34 32 32 32 30 27 23 58 57 55 53 51 49 48 47 46 44 69 68 71 98 88 95 94 95 92 97 89 89 89 87 91 88 95 88 91 96 91 92 98 98 94 97 95 hrozí riziko uvěznění pásy snižují riziko zranění Zatímco v ostatních charakteristikách patří čeští řidiči v mezinárodním srovnání většinou mezi průměr, v používání bezpečnostních pásů se bohužel spíše vymykají nesprávným směrem. Vybavenost vozidel pásy se sice průběžně zlepšuje, používání je však stále nedostatečné. Totéž platí o používání dětských sedaček. Ve vyspělých zemích s vysokou úrovní bezpečnosti silničního provozu důsledně používá pásy dvojnásobný podíl řidičů než v České republice. V používání dětských sedaček zaujímáme třetí nejhorší místo v Evropě. Analýza výsledků průzkumu prokázala zejména podceňování důležitosti zádržných systémů při nízkých rychlostech nebo opatrné jízdě, naopak jsou přeceňována rizika spojená s použitím pásu (uvěznění ve vozidle). Přestože ve srovnání s výsledky minulých průzkumů došlo k nevelkému pozitivnímu posunu v chování i postojích, je zřejmé, že český řidič stále není dostatečně informován o způsobu fungování zádržných systémů, podmínkách jejich účinnosti a o nebezpečích, kterým se vystavuje při zanedbání použití pásu. V zájmu zmírnění následků nehod je nezbytné přijmout opatření, která povedou ke zvýšení informovanosti a změně postojů nejen řidičů, ale celé populace. 34

7. Alkohol Problematika alkoholu za volantem patří k nejsložitějším a ke srovnávání postojů v mezinárodním měřítku je potřeba přistupovat s opatrností. Zákonem stanovené limity hladiny alkoholu v krvi se v rámci Evropy pohybují od 0,0 g/l po 0,8 g/l a jednoduché porovnání odpovědí na otázky spojené s limitem může být zavádějící. Proto mezinárodní srovnávání v této kapitole omezíme na všeobecné podmínky a na otázky kontroly. Podíl abstinentů od roku 1996 poklesl (tabulka 26) a i v mezinárodním srovnání je spíše nízký (graf 27). Řadíme se však i k zemím s nižším podílem respondentů, kteří pijí alkoholické nápoje denně či téměř denně (nejvyšší podíl má Itálie, Nizozemí, Portugalsko a Francie). Čtvrtina českých řidičů pije alkohol 1-2krát týdně, největší část (40,4%) méně často. Přestože tedy patříme k zemím s nejnižším podílem abstinentů, naši řidiči se staví vesměs velmi odmítavě k alkoholu za volantem. Respondenti podle svých výpovědí v drtivé většině před jízdou nepijí (pokud ve skutečnosti ano, pravděpodobně považují tento prohřešek za natolik společensky nepřijatelný, že to nepřiznávají). Na otázku kolikrát týdně řídíte po požití třeba jen malého množství alkoholu? (tabulka 28, 29) odpovědělo nikdy 79,8% dotazovaných. Zbývajících cca 20% se tohoto prohřešku se dopouštělo zpravidla výjimečně, méně než jednou týdně. Na rozdíl od předchozích výzkumů nebyli tentokrát tito řidiči tázáni, kolik alkoholu v těchto případech vypijí, do značné míry však lze informaci odvodit z odpovědí na otázku Kolik alkoholu podle vás může člověk před jízdou vypít, aby nepřekročil povolenou hladinu?. Celkem 160 (15,6%) dotázaných uvedlo nějaké množství konkrétního alkoholického nápoje, které podle jejich názoru hladinu alkoholu v krvi neovlivní (zpravidla šlo o položky jako 0,3 nebo maximálně 0,5l 10 piva, deci vína; větší množství se objevovalo ojediněle). Z těchto 160 respondentů 58 (36,3%) připustilo, že (zpravidla výjimečně) požije malé množství alkoholu před jízdou, 102 (63,7%) nikdy. 866 (84,4%) respondentů uvedlo, že řidič nemůže vypít vůbec nic. Z nich 149 (17,3%) připouští občasné požití alkoholu před jízdou, 717 (82,7%) nepije nikdy před jízdou žádný alkohol. Určité zvýšení povolené hladiny alkoholu (tabulka 30) si přeje celkem 12,7% všech dotázaných (výzkum nezjišťoval, jakou konkrétní představu tito respondenti mají, dá se však předpokládat, že většině z nich nejde o dramatické zvýšení). Úplné zrušení limitu požaduje 1% respondentů. Přísnější tresty za porušení stávajícího limitu si přeje přes 90% dotázaných (graf 9). Tabulka 26: Kolikrát týdně obvykle pijete alkoholické nápoje? (skoro) každý den 5 6krát týdně 3 4krát týdně 1 2krát týdně méně často nikdy neví 1996 8,9% 3,2% 13,0% 25,8% 27,6% 21,0% 0,5% 2002 4,2% 3,6% 11,7% 24,3% 40,4% 15,2% 0,6% Tabulka 27: Kolik alkoholu podle vás může člověk před jízdou vypít, aby nepřekročil povolenou hladinu? 1996 2002 0 87,5% (on sám) 61,0% (obecně) 84,4% (obecně) do 1 jednotky* 2,4% 18,9% 3,1% 1 jednotka 6,2% 16% 4,3% 1 < 2 jednotky 1,0% 1,3% 6,0% 2 a více jednotek 2,9% 3,1% 2,1% *1 jednotka = množství alkoholického nápoje obsahující zhruba 10 g alkoholu, tj. např. malé pivo, deci vína 35