Sociální pojištění od 1. 1. 2009

Sociální pojištění od 1. 1. 2009 Obsah 1. Zaměstnavatelé - sazby... 2 2. Zaměstnanci - sazby... 2 3. Změny při zdaňování příjmů zaměstnanců od 1. 1. 2009... 2 3.1. Pojistné placené zaměstnavatelem... 3 3.2. Pojistné placené zaměstnancem... 3 3.3. Sazba daně z příjmů fyzických osob ( 16 ZDP)... 3 3.4. Snížení daně ( 35ba ZDP) a daňové zvýhodnění na vyživované dítě ( 35c ZDP)... 3 3.5. Zaokrouhlování superhrubé mzdy ( 6 odst. 13 ZDP)... 3 3.7. Maximální vyměřovací základ... 3 4. Pojištění při zaměstnání malého rozsahu... 3 5. OSVČ - sazby... 4 6. OSVČ - pojistné... 5 6.1. Vyměřovací základ... 5 6.2. Vyměřovací základ 2008... 5 6.3. Vyměřovací základ 2009... 5 6.4. Výše pojistného... 6 6.5. Způsob placení pojistného... 6 6.6. Pojistné na nemocenské pojištění... 6 6.7. Daňově neuznatelný výdaj... 6 6.8. Přeplatky pojistného... 6 6. 9. OSVČ, které neprokazují výdaje... 7 7. Samostatná výdělečná činnost podle předpisů o sociálním zabezpečení... 7 7.1. Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí:... 7 7.2. Rozdělení samostatné výdělečné činnosti... 8 8. Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2009... 9 9. Daňová uznatelnost mzdy jednatele... 11 10. Seznam pramenů... 13 Stránka 1 z 13

1. Zaměstnavatelé - sazby Důchodové pojištění 21,5 % Na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % Nemocenské: 2,3 % Celkem SZ 25 % Zdravotní pojištění 9 % Celkem SP 34 % 2. Zaměstnanci - sazby Důchodové pojištění: 6,5 % Na státní politiku zaměstnanosti: 0 % Nemocenské: 0 % Zdravotní pojištění: 4,5 % Celkem SP 11 % Zaměstnanci budou odvádět 6,5 % na důchodové pojištění, na státní politiku zaměstnanosti a na nemocenská pojištění nebudou odvádět žádnou částku. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného v kalendářním roce bude 48násobek průměrné mzdy, tj. 1 130 640 Kč pro rok 2009. Pokud tuto částku zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, z částky, o kterou ji přesáhne, nebude platit pojistné. Částka nad maximální vyměřovací základ, z níž zaměstnanec nebude platit pojistné, se nezahrne ani do vyměřovacího základu zaměstnavatele. Jestliže zaměstnanec dosáhne maximální vyměřovací základ u více zaměstnavatelů, bude si moci po skončení kalendářního roku požádat o vrácení pojistného. 3. Změny při zdaňování příjmů zaměstnanců od 1. 1. 2009 V prosinci 2008 byla schválena novela zákona o daních z příjmů, která byla publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 2/2009 Sb. Stránka 2 z 13

3.1. Pojistné placené zaměstnavatelem V roce 2009 bude při stanovení základu daně příjem zaměstnance zvyšován o fiktivní částku ve výši 34 % vyměřovacího základu. 3.2. Pojistné placené zaměstnancem Od roku 2009 klesne zaměstnancům sazba pro výpočet pojistného na 11% (6,5 % sociální pojištění + 4,5 % zdravotní pojištění). 3.3. Sazba daně z příjmů fyzických osob ( 16 ZDP) Podle zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů měla v roce 2009 klesnout sazba daně na 12,5 %. Novelou zákona o daních z příjmů však byla ponechána jednotná sazba daně ve výši 15 %. 3.4. Snížení daně ( 35ba ZDP) a daňové zvýhodnění na vyživované dítě ( 35c ZDP) Aby bylo zabráněno vyššímu daňovému zatížení z důvodu sazby daně ve výši 15%, bylo zrušeno plánované snížení slev na dani. Stejně tak bylo pro rok 2009 zachováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši platné pro rok 2008. 3.5. Zaokrouhlování superhrubé mzdy ( 6 odst. 13 ZDP) Od 1. 1. 2009 je pro účely stanovení superhrubé mzdy a pojistné na sociální i zdravotní pojištění zaokrouhlováno na celé koruny nahoru. 3.7. Maximální vyměřovací základ Zákon o pojistném na sociálním zabezpečení i zákon o pojistném na zdravotní pojištění stanovuje u zaměstnanců maximální vyměřovací základy. Jedná se o částku ve výši 48násobku průměrné mzdy. Pro rok 2009 činí maximální vyměřovací základ 1 130 640 Kč (48 x 23 555 Kč). Po dosažení maximálního vyměřovacího základu nebude zaměstnavatel odvádět pojistné, které platí sám za sebe ze svých prostředků (34 %), ani pojistné, které platí zaměstnanec (11 %). Přestává se také zvyšovat daňový základ z titulu superhrubé mzdy. Stanovení maximálního vyměřovacího základu je výhodné pro fyzické osoby s nadprůměrnými příjmy. 4. Pojištění při zaměstnání malého rozsahu Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu. O zaměstnání malého rozsahu jde tehdy, pokud sjednaný příjem nedosahuje rozhodné částky (tj. nejméně 2 000 Kč měsíčně). Zaměstnání malého rozsahu zakládá účast na nemocenském pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž příjem dosáhl rozhodné částky (příjem ve výši rozhodné částky se přitom v kalendářním měsíci nesnižuje úměrně době, po kterou zaměstnanec nepracoval pro Stránka 3 z 13

omluvenou nepřítomnost v práci, např. z důvodu dočasné pracovní neschopnosti). To znamená, že podmínky účasti na nemocenském pojištění se sledují zvlášť v jednotlivých kalendářních měsících. Pokud v některém kalendářním měsíci bude dosaženo rozhodného příjmu a vznikne tedy účast na nemocenském pojištění a v následujícím měsíci již tohoto příjmu nebude dosaženo, zanikne pojištění posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byl zúčtován příjem ve výši aspoň rozhodného příjmu, a tomuto zániku pojištění odpovídají též příslušné povinnosti zaměstnavatele spojené se zánikem pojištění, a to bez zřetele k tomu, že zaměstnání dále trvá. Pokud bude zaměstnanec vykonávající zaměstnání malého rozsahu účasten nemocenského pojištění v některém kalendářním měsíci, protože jeho příjem zúčtovaný v tomto měsíci dosáhl aspoň částky 2 000 Kč, bude též z tohoto příjmu odvedeno pojistné na sociální zabezpečení. Příklad Zaměstnanec je zaměstnán v pracovním poměru a jeho mzda byla sjednána ve výši 1 700 Kč měsíčně; dosáhl-li tento zaměstnanec v květnu 2009 mzdy ve výši 2 100 Kč a v ostatních měsících roku 2009 dosahuje jeho mzda sjednané částky 1 700 Kč, bude nemocensky pojištěn jen v květnu 2009 a ze mzdy 2 100 Kč bude také odvedeno pojistné na sociální zabezpečení. 5. OSVČ - sazby Důchodové pojištění: 28 % Na státní politiku zaměstnanosti: 1,2 % SZ celkem: 29,2 % Nemocenské : od 1,4 % ZP: 13,5 % Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou odvádět na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti 29,2 %. Maximálním vyměřovacím základem pro OSVČ pro placení pojistného v kalendářním roce bude 48násobek průměrné mzdy, tj. 1 130 640 Kč pro rok 2009. Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ v roce 2009, které vykonávají vedlejší činnost, činí 56 532 Kč. Tato rozhodná částka se snižuje o 1/12 za každý kalendářní měsíc, v němž OSVČ po celý měsíc nevykonávala vedlejší SVČ, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ; za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí). Účast na nemocenském pojištění u OSVČ zůstává nadále dobrovolná a činí 1,4 % z měsíčního základu. Stránka 4 z 13

SVČ SVČ V období před podáním Přehledu příjmů a výdajů za rok 2008 hlavní vedlejší * Měsíční vyměřovací základ minimální 5 390 Kč 2 156 Kč Měsíční záloha pojistného na důchodové pojištění minimálně 1 574 Kč 630 Kč Měsíční pojistné na nemocenské pojištění minimálně 56 Kč 56 Kč V období po podání Přehledu příjmů a výdajů za rok 2008 nebo při zahájení činnosti v roce 2009 Měsíční vyměřovací základ (50 % z daňového základu připadajícího na 1 kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána SVČ): minimální maximální (čtyřnásobek průměrné mzdy) Měsíční záloha pojistného na důchodové pojištění: minimální Měsíční záloha pojistného na důchodové pojištění: maximální 5 889 Kč 94 220 Kč 1 720 K 27 513 Kč 2 356 Kč --- 688 Kč Měsíční pojistné na nemocenské pojištění: minimální 56 Kč 56 Kč * bez povinnosti úhrady záloh --- 6. OSVČ - pojistné 6.1. Vyměřovací základ Pojistné u OSVČ se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období (kalendářní rok, resp. jeho část) podle 3a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, pro zdravotní pojištění a podle 5a ZPSZ č. 589/1992 Sb., oba v platných zněních, pro sociální pojištění. 6.2. Vyměřovací základ 2008 Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné je do 31. 12. 2008 částka, kterou si OSVČ určí, ne však méně než 50 % příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. 6.3. Vyměřovací základ 2009 Od 1. 1. 2009 se pro stanovení vyměřovacího základu pro SZ nevychází již z rozdílu mezi příjmy a výdaji, nýbrž z daňového základu, čili ze stejné částky, kterou vyplní OSVČ do daňového přiznání. ZP obdobnou úpravu nezavedlo, vyměřovací základ pro pojistné na ZP je tedy nadále zjišťován z rozdílu mezi příjmy a výdaji tak, jako tomu bylo doposud. Vyměřovací základ jak pro pojistné na zdravotní pojištění, tak pro pojistné na sociální zabezpečení je omezen dolní a horní hranicí. To znamená, že OSVČ je za zákonem daných podmínek povinna platit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, horní hranice je určena absolutní částkou. (blíže viz kap. Pojistné u OSVČ) Stránka 5 z 13

6.4. Výše pojistného Výše pojistného na ZP činí 13,5 % z vyměřovacího základu, výše pojistného na SZ se skládá z pojistného na důchodové pojištění, které činí 28 % z vyměřovacího základu, a z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který činí 1,2 % (dohromady tedy 29,2 %). Pojistné na nemocenské pojištění činí od roku 2009 1,4 % z vyměřovacího základu, který se stanoví samostatně, samostatně probíhá i platba pojistného. 6.5. Způsob placení pojistného OSVČ je povinna platit za podmínek stanovených příslušnými předpisy buď jen pojistné nebo zálohy na pojistné a doplatek pojistného. V průběhu roku je OSVČ povinna za podmínek stanovených příslušnými předpisy platit zálohy na pojistné a po uplynutí zdaňovacího období, resp. po podání daňového přiznání za uplynulé období, tyto zálohy příslušné instituci na předepsaném přehledu zúčtovat proti pojistnému, které vypočte podle rozdílu příjmů a výdajů, resp. z daňového základu, za uplynulé zdaňovací období. Tak vznikne OSVČ buď doplatek, nebo přeplatek pojistného. 6.6. Pojistné na nemocenské pojištění Pojistné na nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné. OSVČ je tak dána možnost se nemocensky pojistit na denní dávku u soukromé pojišťovny. Vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění již není vázán na vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění tak, jak tomu bylo doposud, nýbrž je na vůli OSVČ, jaký základ si pro placení pojistného zvolí (tzn. jakou výši pojistného zaplatí z tohoto základu). Minimální hranice vyměřovacího základu činí 4 000 Kč (měsíčně), minimální měsíční platba pojistného tedy činí 56 Kč. Příklad OSVČ vykázala za rok 2009 základ daně (příjmy - výdaje) dle 7 ZDP ve výši 400 000 Kč. Vyměřovacím základem jak na ZP, tak na DP bude 50 % z této částky, čili 200 000 Kč. Pojistné za rok 2009 na ZP bude činit 27 000 Kč (200 000 x 13,5 %), pojistné na DP bude činit 58 400 Kč (200 000 x 29,2 %). 6.7. Daňově neuznatelný výdaj Zálohy na pojistné a doplatek pojistného byly do 31. 12. 2007 daňově uznatelným výdajem v momentě úhrady. Počínaje 1. 1. 2008, v souvislosti s přijetím zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, tomu tak není. Pojistné (tzn. zálohy na pojistné a doplatek pojistného) hrazené OSVČ je od 1. 1. 2008 daňově neuznatelným výdajem. Jelikož neexistuje žádné speciální přechodné ustanovení, které by zvlášť řešilo problematiku pojistného, je pojistné, resp. zálohy na pojistné a doplatek pojistného, zaplacené do 31. 12. 2007 daňově uznatelným výdajem. Veškeré pojistné zaplacené po 31. 12. 2007, byť půjde například o doplatek pojistného za rok 2007, je daňově neuznatelné. 6.8. Přeplatky pojistného Do 31. 12. 2007, tedy v období, kdy pojistné bylo daňově uznatelným výdajem, byly vrácené přeplatky na tomto pojištění zdanitelným příjmem. V roce 2008 se vrácené přeplatky zahrnou do základu daně, přeplatky, které OSVČ nechce vrátit, nýbrž je použije na úhradu záloh v dalším období, Stránka 6 z 13

dodaňovány nebudou. V letech 2009 a následujících se vrácené přeplatky (vznikly-li ze zaplacených záloh, které byly v momentě jejich úhrady daňově neuznatelné) považují za příjem neovlivňující základ daně. 6. 9. OSVČ, které neprokazují výdaje OSVČ, která pro účely stanovení základu daně neprokazuje skutečně vynaložené výdaje, si kromě uplatnění výdajů paušálem podle 7 odst. 9) ZDP mohla do 31. 12. 2007 uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů též zaplacené pojistné na SP a ZP v daném zdaňovacím období. Počínaje 1. 1. 2008 již nikoliv (viz. výše) 7. Samostatná výdělečná činnost podle předpisů o sociálním zabezpečení Od 1. 1. 2009 se mění pravidla pro zařazení mezi osoby samostatně výdělečně činné. 7.1. Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí: podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů S účinností od 1. 1. 2009 je výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů považován za výkon samostatné výdělečné činnosti vždy a nepodléhá již režimu soustavnosti. Za příjmy ze samostatné výdělečné činnosti těchto OSVČ, se nebudou však považovat příjmy za užití téhož díla, jde-li o druhou nebo další licenční smlouvu k dílům provedeným nebo vyhotoveným před 1. 1. 2009 nebo byla-li licenční smlouva uzavřena před 1. 1. 2009, to však neplatí, je-li předmětem druhé nebo další licenční smlouvy aktualizace díla. Za samostatnou výdělečnou činnost se od 1. 1. 2009 nepovažuje umělecká nebo jiná tvůrčí činnost, z níž příjmy jsou samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně. Jedná se o příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Tyto jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně za předpokladu, že jde o příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč. výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů Vždy se za výkon takovéto činnosti považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, Stránka 7 z 13

rozhodce podle zvláštních právních předpisů a správce konkursní podstaty (insolvenčního správce), včetně předběžného správce, zvláštního správce a vyrovnacího správce. výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku. Za samostatnou výdělečnou činnost se nepovažuje činnost mandatáře konaná na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, pokud byla mandátní smlouva uzavřena před 1. 1. 2004. Pro všechny tyto činnosti je stanoveno, že se za samostatnou výdělečnou činnost považují jedině tehdy, jsou-li konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění a pro mandátní smlouvu, nebyla-li uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. výkon jiných činností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu. Dnem 1. 1. 2009 se u této činnosti ruší institut soustavnosti. Za osoby vykonávající tuto činnost lze např. považovat sportovce, kteří svou činnost nekonají na základě živnostenského oprávnění. Za výkon samostatné výdělečné činnosti podle citovaného ust. se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí. Osoby, které před 1. 1. 2009 nesplňovaly podmínky samostatné výdělečné činnosti z důvodu nesoustavného výkonu, jsou považovány za OSVČ nejdříve od 1. 1. 2009. Pokud tyto osoby vykonávaly svou činnost před 1. 1. 2009 a konají ji nadále i po 31. 12. 2008, jsou povinny splnit povinnosti spojené se zahájením samostatné výdělečné činnosti od 1. 1. 2009, a to nejpozději do 8. 2. 2009. 7.2. Rozdělení samostatné výdělečné činnosti Od 1. 1. 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Samostatná výdělečná činnost se v roce 2009 považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ v kalendářním roce: vykonávala zaměstnání Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců a jde-li o osoby uvedené v 5 odst. 1 písm. w) a x) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, účast na důchodovém pojištění. Do 31. 12. 2008 se OSVČ považovala za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, pokud vykonávala zaměstnání a příjem ze zaměstnání činil v kalendářním roce alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy, která platila k 1. 1. kalendářního roku, za který se posuzovala účast na pojištění. Zaměstnáním se pro účely výkonu vedlejší činnosti rovněž rozumí činnost zakládající účast na sociálním zabezpečení podle právních předpisů státu, s nímž má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení nebo státu aplikujícím koordinační nařízení. Stránka 8 z 13

měla nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo civilní službu byla nezaopatřeným dítětem podle ust. 20 odst. 3 písm. a) zákona. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (studium) S účinností od 1. 1. 2009 je zrušen důvod pro výkon vedlejší činnosti, kterým byla vazba nebo výkon trestu odnětí svobody delší než 3 kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Pro období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2008 se i nadále posuzují podmínky výkonu vedlejší činnosti dle účinných právních předpisů v tomto období. Důvod pro výkon vedlejší činnosti musel být doložen nejpozději v den podání přehledu; pro úplnost se uvádí, že pro účely placení záloh na důchodové pojištění se k důvodům pro výkon vedlejší činnosti přihlíželo až od data oznámení a doložení skutečnosti zakládající důvod pro výkon vedlejší činnosti. Od 1. 1. 2009 je OSVČ povinna doložit důvody pro výkon vedlejší činnosti nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém podala přehled. Uvedené platí pro podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2009. Chce-li být OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v roce 2008, je povinna doložit důvody pro výkon vedlejší činnosti nejpozději při podání přehledu za rok 2008. 8. Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2009 U OSVČ dochází ke změně minimálního a maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění. 8.1. Minimální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Podle nařízení vlády č. 365/2008 Sb. je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 stanovena na 21 527 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0942. Pro rok 2009 činí průměrná Stránka 9 z 13

měsíční mzda 23 555 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2009 je tudíž 11 777,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 590 Kč. Zálohu ve výši 1 590 Kč musí poprvé za leden 2009 (posledním dnem splatnosti je 9. 2. 2009) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2009 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2007 platily v roce 2008 zálohy nižší než 1 590 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. 8.2. Maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných Maximální vyměřovací základ OSVČ činí 48násobek průměrné mzdy. Definice průměrné mzdy je stejná jako při stanovení minimálního vyměřovacího základu, tzn., že se pro rok 2009 vychází z částky 23 555 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2009 bude činit 1 130 640 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 94 220 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 12 720 Kč. Na základě této změny se výše zálohy změní od ledna 2009 osobám samostatně výdělečně činným, které v roce 2008 platily zálohu 11 643 Kč, tj. v maximální výši určené pro rok 2008, ale záloha vypočtená podle příjmů dosažených v roce 2007 byla vyšší. U OSVČ, které byly v roce 2008 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2008 přesáhl 1 034 880 Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2008 postupovat podle ustanovení 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Znamená to, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání. 8.3. Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem Od 1. 1. 2008 činí vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje. Na základě přechodných ustanovení zákona č. 261/2007 Sb., který nově stanovil tuto definici, se vyměřovací základ pro rok 2008 pro platbu pojistného státem použije i pro rok 2009. Na základě tohoto přechodného ustanovení bude i v roce 2009 činit vyměřovací základ částku 5 013 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát i v roce 2009 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistné ve výši 677 Kč. Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stránka 10 z 13

9. Daňová uznatelnost mzdy jednatele Je odměna za práci jednatele včetně pojistných odvodů daňovým nákladem s. r. o.? Dotaz: Jednatel s. r. o. má se společností mandátní smlouvu na funkci jednatele, ve které je vyznačen popis práce a měsíční mzda. Na správě sociálního pojištění je přihlášen pod "7". Je mzda včetně odvodů daňový náklad firmy? Odpověď: Ano, odměna za práci jednatele s.r.o. včetně souvisejících povinných pojistných odvodů (na sociální a zdravotní pojištění) jsou daňovým nákladem daného s.r.o. Jde o poměrně častý dotaz v odezvě na 25 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle kterého nejsou daňově účinné odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Toto vyloučení odměn se ovšem týká pouze členů statutárních aj. orgánů", zatímco jednatel s.r.o. není členem orgánu ale přímo statutárním orgánem (i když je více jednatelů), takže jednatelů s.r.o. se toto daňové omezení netýká. Jde přitom o bezpečný dlouhodobě ověřený právní výklad, který uznávají všichni správci daně. Takže opakuji, že odměna za práci jednatele coby zaměstnance s.r.o. (v terminologii zákona o daních z příjmů, viz jeho 6 odst. 2) včetně povinných pojistných odvodů představují daňový náklad jeho zaměstnavatele (opět v terminologii zákona o daních z příjmů, viz jeho 6 odst. 2), tedy s.r.o. Dodejme, že podle zmíněného 25 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů naopak daňovým nákladem není pojistné hrazené za jednatele s.r.o. z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce. Což ale v praxi nebývá až tak častým případem. Slevy na dani v roce 2009 Novela zákona o daních z příjmů č. 2/2009 Sb. ovlivní také zdaňování příjmů ze závislé činností. V roce 2009 se pro zdanění příjmů fyzických osob namísto jednotné sazby daně ve výši 12,5 % (která byla pro tento rok nastavena reformou veřejných financí) ponechává dosavadní sazba daně ve výši 15 %. Novelou ZDP se účinností od roku 2009 zvyšuje u fyzických osob sleva na dani na poplatníka (základní), na druhého z manželů s nízkými vlastními příjmy a částka daňového zvýhodnění, které se měly na základě reformy veřejných financí původně pro rok 2009 snížit (zachovaly se ve výši platné pro rok 2008), a to jako kompenzace za ponechání sazby daně ve výši 15 %. Současně se ještě se zpětnou účinností pro rok 2008 rozšířil prostor pro uplatnění slevy na dani na druhého z manželů s vlastními příjmy nižšími než stanovený roční limit v ZDP. Druh slevy Rok 2009 Rok 2009 Stránka 11 z 13

Základní sleva na poplatníka 2 070 Měsíční sleva Roční sleva 24 840 plánovaná částka 1 380 byla zrušena plánovaná částka 16 560 byla zrušena Na vyživovanou manželku/manžela --- 24 840 plánovaná částka 16 zrušena 560 byla Vyživovaný manžel je ZTP/P --- 49 680 Uživatel částeč. invalid. 210 2 520 důchodu Uživatel plného invalid. 420 5 040 důchodu Držitel průkazu ZTP/P 1 345 16 140 Student 335 4 020 plánovaná částka 33 120 byla zrušena Fyzická osoba mohla od daně odečíst částku 24 840 Kč, pokud jeho manželka (manžel) ve společné domácnosti neměla vlastní příjmy převyšující ročně 38 040 Kč. Novela zákona o daních z příjmů posunula horní hranici příjmů druhého člena domácnosti pro posouzení nároku na slevu až na 68 000 Kč. Podle přechodných ustanovení bude možné tuto změnu zohlednit již při ročním zúčtování za rok 2008. Roční částka daňového zvýhodnění dítě žijící s poplatníkem v 2009 domácnosti Daňové zvýhodnění na jedno dítě 10 680 Dítě je držitelem ZTP/P 21 360 plánovaná částka 10 200 byla zrušena plánovaná částka 20 400 byla zrušena Stránka 12 z 13

10. Seznam pramenů 5. 1. 2009, VZP 6. 1. 2009, Verlag Dashöfer 9. 1. 2009, Verlag Dashöfer 10. 1. 2009, Ing. Martin Děrgel 13. 1. 2009, Verlag Dashöfer 13. 1. 2009, ČSSZ Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění; Nařízení vlády č. 365/2008 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu; Stránka 13 z 13