Terra Libera âasopis hlásící se k tradici LAISSEZ FAIRE prosinec 2011 / ročník 12 Vánoce, Vánoce přicházejí šťastné a veselé jsou se závěrem starého a počátkem nového roku dobou rodinné pohody, čtení, rozjímání a sportování. Užijte si je a nenechte se vtáhnout do řešení hlavolamu: Půjčit nepůjčit. Staré mongolské přísloví praví: Nepůjčit, krátká nepříjemnost, půjčit dlouhá nenávist. Přeji Vám, abyste v roce 2012 s lehkostí překonávali malé nepříjemnosti a měli čas se radovat I z malých úspěchů, včetně těch, které se zdaří ve sféře individuální svobody a ochrany soukromí. předseda akademické rady Liberálního institutu Turecké nebo řecké hospodářství? Tureckým hospodářstvím si představujeme zlodějnu, neúspornost a zaostalost. V Německu se hospodářskému rozvratu, plýtvání a desorganizaci říká polské hospodářství. Odpovídají tyto zažité pojmy, která jsou u nás a v Německu srozumitelnými synonymy pro špatně fungující hospodářství, dnešní realitě? Polsko je nejdynamičtější ekonomikou středoevropského regionu, která úspěšně konverguje s ekonomikami vyspělých evropských zemí. Pojem polské hospodářství už dávno ztratil svůj pejorativní obsah z minulosti. V Turecku je to podobné. Z istanbulského letiště pravidelná autobusová linka zaveze cizince bezpečně a levně do centra. Řidič nebo strážci pořádku ochotně poradí další cestu. Ubytovací a stravovací zařízení jsou na slušné úrovni s vlídnými cenami. V šestnáctimilionovém Istanbulu vládne řád, pořádek a čistota a po setmění je bezpečno. V posledních 20 letech byl ekonomický růst v Turecku značně kolísavý. Téměř 10% růst v jednom roce byl následován obdobným poklesem v následujícím roce, nicméně na evropské poměry vykazovala turecká ekonomika vysoká tempa růstu, která byla přerušena v roce 2008. V roce 2010 HDP Turecka opět rostl 9% ročním tempem. Řecká ekonomika, která od roku 2000 rostla rychleji než byl průměr EU, od roku 2009 zaznamenává hospodářský pokles. Nezaměstnanost je od minulého roku v Řecku vyšší než v Turecku. Dlouhodobým problémem tureckého hospodářství byla poměrně vysoká míra inflace. Až v roce 2004 se turecké centrální bance podařilo snížit inflaci na jednocifernou hodnotu a od té doby dále klesá. V roce 2010 byla roční míra inflace 6,3%. Produktivita práce rostla v posledním desetiletí v Turecku podstatně rychleji než v Řecku. Zatímco turecké veřejné finance s dluhem dosahujícím 45% HDP lze v evropských poměrech pokládat za konsolidované, Řecko s dluhem dosahujícím 180% svého HDP by už vloni (pokračování na straně 2) ČR: Analýza fungování sazby spotřební daně z pohonných hmot Aleš Rod Úvod do problematiky Krize. Slovo, které se na nás ze zpráv, novin, billboardů, úst politiků, analytiků, komentátorů valí nepřetržitě již tři roky. Začalo to ve finančním sektoru (finanční krize), která se přelila do hospodářství (hospodářská krize), což v plné míře obnažilo kritický stav veřejných financí členských států Eurozóny, respektive Evropské unie. A protože vše souvisí se vším, existuje velké riziko, že se současná dluhová krize a všudypřítomná nejistota opět podlomí křehké ekonomické oživení a ekonomiky světa se budou potýkat s další hospodářskou recesí. Nelehkým rozpočtovým časům se vlády v jednotlivých státech snaží čelit různě. U těch, které mají vysoký podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích (mezi které patří i Česká republika 1 ), vyvstala vyjma pokusů o úspory a škrty i silná potřeba nahradit klesající daňové příjmy přímo navázané na ekonomickou aktivitu. Přesně to se stalo v České republice. Úřednická vláda vedená premiérem Janem Fischerem se v rámci úsporného balíčku na podzim 2009 zaměřila i na nepřímé daně, u kterých předpokládala nižší citlivost na hospodářský vývoj, tudíž vysokou výtěžnost i v letech s pomalejším hospodářským růstem, a shodla se mimo jiné na změně sazeb spotřebních daní u motorové nafty a benzinu. A je to právě současná neutěšená fiskální situace, charakteristická hledáním každé pro rozpočet využitelné koruny, která nás vrací zpátky k výše jmenovanému daňovému opatření a nutí se ptát bylo zvýšení sazeb z pohledu efektivní? Vývoj sazeb spotřební daně Zmíněná daňová úprava zákona o spotřebních daních s účinností od 1. ledna 2010 zvýšila sazbu daně o 1 Kč na litr u středních olejů a těžkých plynových olejů z 9,95 Kč/litr na 10,95 Kč/litr i u motorových benzinů, ostatních benzinů a leteckých pohonných hmot benzinového typu z 11,84 Kč/litr na 12,84 Kč/litr. Tato úprava, spolu se zvýšením DPH o jeden procentní bod na 20 %, se značně dotkla mezinárodní konkurenceschopnosti tuzemských cen pohonných hmot, jelikož daň tvoří velmi podstatnou složku finálních cen pro spotřebitele. Tabulka č. 1 ukazuje stav sazeb spotřební daně z motorové nafty a benzinu k 1. lednu 2010. Stav k 1. 1. 2010 Nafta Benzin ČR 413,63 485,02 Slovensko 481,00 514,00 Polsko 313,80 403,95 Rakousko 385,93 484,68 Německo 470,00 654,00 Maďarsko 360,00 443,75 Tabulka č. 1: Historické sazby spotřební daně z motorové nafty a benzinu k 1. 1. 2010 Zdroj dat: Oil Bulletin Prices History, stav v EUR na 1000 litrů, přepočteno kurzem k 1. 1. 2010. (pokračování na straně 2) Spustili jsme pro Vás webové stránky Den daňové svobody, na kterých naleznete přehledné informace o tomto projektu Liberálního institutu s dvanáctiletou historií. www. dendanovesvobody.cz
Turecké nebo řecké hospodářství? (pokračování ze strany 1) zbankrotovalo, kdyby nepožádalo mezinárodní finanční instituce o pomoc, resp. o ochranu před svými věřiteli. Je zřejmé, že v současnosti už obsah pojmu turecké hospodářství odpovídající drancování spíše než budování a rozkvětu, který se v našem slovníku usídlil po mnohasetletém období rozpínavosti Osmanské říše v Evropě, pozbyl platnosti. Řecká ekonomika se oproti turecké může pyšnit podstatně nižší mírou inflace. Jednociferné hodnoty dosáhla už v roce 1995 hnána k monetární disciplíně vidinou členství v budoucí eurozóně. Dosažení tohoto cíle jednorázovým splněním maastrichtských kritérií, jichž Řecko dosáhlo spíše kreativním účetnictvím a flexibilní statistikou než skutečným ekonomickým výkonem a fiskální disciplínou, se ukazuje být Pyrrhovým vítězstvím. Řecko na rozdíl od Turecka nemůže pracovat s vlastní měnou ve jménu zachování své konkurenceschopnosti a ekonomického růstu, jak nyní činí Turecko s tureckou lirou, aby snížilo svůj obchodní deficit a obnovilo svou vnější ekonomickou rovnováhu. V Řecku je nepořádek a Řekové dlouhodobě žijí nad možnosti dané vlastním ekonomickým výkonem. V Řecku neexistuje komplexní katastr nemovitostí, starobní důchod pobírají lidé často dlouho po smrti, občané se masově vyhýbají placení daní a stávkují více než evropští šampioni v této oblasti - Francouzi Přitom v chudém zemědělském kraji Thesalie jezdí více luxusních vozů Porsche Cayenne v přepočtu na obyvatele než v Londýně či New Yorku. Nebo vrátný v řecké státní společnosti Hellenic Petroleum pobírá pravidelně měsíčně v přepočtu 182 tisíc korun, což je více než vrátní v Německu či Nizozemí, kteří pracují v roce o 30 dní více. Je zřejmé, že pro drancování v Evropě je dnes daleko příhodnějším pojmem Řecké hospodářství. (jiri.schwarz@libinst.cz) je předsedou akademické rady Liberálního institutu a členem NERVu ČR: Analýza fungování sazby spotřební daně z pohonných hmot (pokračování ze strany 1) Vzápětí po opatření České republiky upravili sazbu spotřební daně z motorové nafty na Slovensku, a to velmi radikálně směrem dolů na 368 eur/1000 litrů s účinností od 1. 2. 2010, čímž se regionální pozice České republiky jakožto oblasti pro tankování nafty (a tudíž oblasti pro placení spotřební daně) ještě více propadla. V tomto ohledu nesmíme opomenout ani měnový kurz, jelikož posilování české koruny vzhledem k euru po celý rok zvyšovalo cenové náklady eurem platícím spotřebitelům, jak dokládá následující graf č. 1. Aktuální vývoj sazeb spotřebních daní vázajících se k pohonným hmotám je samozřejmě ovlivňován jak efekty plynoucími z fluktuace eurových měnových kurzů u států, které své sazby stanovují v národních měnách, tak legislativními změnami sazeb daně. K těm nejpodstatnějším z pohledu států relevantních pro ČR patří následující: V Rakousku došlo od 1. 1. 2011 k navýšení sazby spotřební daně z motorové nafty o 50 eur/1000 litrů na 436,18 eur, v dubnu pak na 436,54 eur. U motorového benzinu adekvátně (od 1. 1. 2011 525,09 eur/1000 litrů, od 1. 4. 2011 na 525,42 eur). Na Slovensku došlo ke změně od 1. 1. 2011 navýšila se spotřební daň z důvodu dodanění biosložky v motorové naftě, tj. zvýšení o 18,40 EUR/1000 litrů, současně od 1. 1. 2011 musí prodávající zaplatit příspěvek na Státní hmotné rezervy ve výši 16,23 eur/1000 litrů, celkové zvýšení o 34,63 eur/1000 litrů. Od 1. 9. 2011 se pak zvýšila hodnota poplatku na Státní hmotné rezervy z 16,23 eur/1000 litrů na hodnotu 19,65 eur/1000 litrů, tj. zvýšení o 3,42 eur/1000 litrů. Graf č. 1 Vývoj kurzu eurokoruna v průběhu roku 2010. Zdroj dat: Eurostat. Graf č. 2 Sazby spotřební daně z benzinu ve státech EU. Zdroj dat: EU Oil Bulletin. 1 Jde o výdaje určené ze zákona, kterým se je velmi těžké vyhnout; v České republice tvoří cca 80 % všech výdajů. 2 Výsledky celního a daňového řízení http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/stranky/vysledky-celniho-a-danoveho-rizeni.aspx / 2
POKRAČOVÁNÍ ČR: ANALÝZA FUNGOVÁNÍ SAZBY SPOTŘEBNÍ DANĚ Z POHONNÝCH HMOT Maďarsko: zvýšení sazby v Maďarsku bylo kompenzováno vždy v plné výši zvýšením vratky spotřební daně profesionálním dopravcům. Zvýšení na 110350 ft./1000 litrů od 1. 11. 2011. Polsko: Zvýšení sazeb daně o 6 zlotých na 1000 litrů u motorové nafty (1288 zl./1000 litrů) a o 2 zloté na 1000 litrů u benzinu (1660 zl./1000 litrů). Aktuálně má Česká republika u benzinu 15. nejvyšší sazbu SpD. Z relevantních zemí je u nás nižší než v Německu, na Slovensku a v Rakousku (viz graf č. 2). Co se motorové nafty týče, Česká republika je zemí s šestou nevyšší spotřební daní (vlivem kurzového rozdílu depreciace CZK se meziročně snížila daňová zátěž pro spotřebitele platícími eurem o cca 6 eur / 1000 litrů). Z relevantních států zaplatí spotřebitelé vyšší SpD z motorové nafty pouze v Německu. Přehled je patrný z následujícího obrázku (graf č. 3). byla v roce 2010 pouze 81,4 miliardy Kč. Jak dokládá tabulka č. 2, predikce ministerstva financí byla v roce 2010 naplněna pouze z 91,8 procent, což v absolutním vyjádření představuje chybu odhadu ve výši 7,2 miliardy Kč. Jak je možné? Snížila se snad o tolik spotřeba pohonných hmot oproti předpokladům? Nikoliv. Odpovědi je nutné hledat na trhu, a sice ve spotřebním chování ekonomických subjektů. Ačkoliv jsou produkty zatížené spotřební daní charakteristické tzv. neelastickou poptávkou (tj. při zvýšení ceny produktu o 10 % klesne spotřeba o méně než 10 %) a ačkoliv teorie říká, že zdaňovat takové produkty přináší vysokou daňovou výtěžnost, neplatí to doslova. NEELASTICKÁ JE TOTIŽ POPTÁVKA PO PRODUKTU JAKO TAKOVÉM, NIKOLIV POPTÁVKA PO PRODUKTU NA ÚZEMÍ DANÉHO STÁTU. Stát sice může spotřebu výrobků zdanit, ale nemůže nikoho donutit, aby tyto produkty spotřebovával výhradně na území daného státu a platil zde daň. V praxi jsme svědky přesunů a) Benzin V následující tabulce (č.3) je znázorněn vývoj předepsané spotřební daně z benzinu v roce 2010 a srovnání předpisů s lety 2009 a 2008. Data celní správy ukazují, že předepsaná daň ze spotřeby benzinu loni v jednotlivých měsících průměrně poklesla o 3,33 % ve srovnání s rokem 2009 ao4,33 % ve srovnání s rokem 2009. Celoroční předepsaná spotřební daň z benzinu používaného jako pohonná hmota se snížila v porovnání s rokem 2008 i s rokem 2009. Tabulka č. 3 Předpis BENZIN (2010) Podobný vývoj je sledovatelný i v roce 2011 (tabulka č. 4). Vyměřená spotřební daň z benzinu se v prvním pololetí roku 2011 snížila o 2,64 % ve srovnání se shodným obdobím roku 2010, o 3,57 % ve srovnání s rokem 2009 aocelých 9 procent ve srovnání s rokem 2008. Tabulka č. 4 Předpis BENZIN (2011) Graf č. 3 Sazby spotřební daně z motorové nafty v státech EU. Zdroj dat: EU Oil Bulletin. Dopady vyšší SpD v České republice Vláda v roce 2009 předpokládala, že se zvýšením zdanění komodit s neelastickou poptávkou (nafta, benzin) rapidně zvednou příjmy státní pokladny. V oficiálních materiálech Celní správy MF ČR 2 stojí, že předpokládané příjmy ze spotřební daně z minerálních olejů za rok 2010 měly dosáhnout 88,6 miliardy Kč. Optimistická očekávání státních institucí se však nenaplnila. Skutečná výše příjmů spotřební daně tankování za hranice ČR, a to zejména u silničních dopravců, kteří spotřebovávají cca 60 % objemu nafty. Podívejme se nyní podrobněji na jednotlivé komodity. Vývoj předpisu spotřební daně z prvního pololetí roku 2011 dokládá, že se navzdory nárůstu sazbám SpD od 1. 1. 2010 nedaří dosáhnout očekávaného zvýšení předpisu, a to jak vzhledem k předpokladům MF, tak ve srovnání s předkrizovým rokem 2008. Tabulka č. 2 Očekávané a skutečné výnosy spotřebních daní z minerálních olejů: Rok Očekávané výnosy Skutečné výnosy Očekávání vs. Skutečnost Absolutně Očekávání vs. Skutečnost Relativně Růst reálného HDP (y/y) 2005 67,9 75,4-7,5 111,0 % 6,8 % 2006 79,8 76,6 3,2 96,0 % 7,0 % 2007 81,1 80,8 0,3 99,6 % 5,7 % 2008 81,9 82,1-0,2 100,2 % 3,1 % 2009 86,6 79,5 7,1 91,8 % -4,7 % 2010 88,6 81,4 7,2 91,9 % 2,7 % Údaje jsou v mld. Kč, v posledním sloupci index očekávání vs. skutečnost., ČSÚ b) Nafta U motorové nafty došlo po zvýšení sazby v roce 2010 k nárůstu předepsané daně ve srovnání s předchozím rokem 2009, a sice o 3,44 procenta (průměrná měsíční změna +3,46 %). Oproti roku 2008 však v loňském roce došlo k poklesu předepsané daně, a sice o 0,91 % (průměrná měsíční změna záporných 1,02 %, viz tabulka č. 5). Tabulka č. 5 Předpis NAFTA (2010) / 3
POKRAČOVÁNÍ ČR: ANALÝZA FUNGOVÁNÍ SAZBY SPOTŘEBNÍ DANĚ Z POHONNÝCH HMOT Ani v roce 2011 se nedaří vrátit předepsanou spotřební daň na předkrizovou úroveň (tab. č. 6). Předepsaná spotřební daň z motorové nafty v prvním pololetí 2011 narostla oproti shodnému období 2010 o 3,76 %, oproti roku prvním šesti měsícům roku 2009 dokonce o 9,79 %, avšak ve srovnání s prvním pololetím roku 2008 je letošní předpis nižší o jedno procento. Tabulka č. 6 Předpis NAFTA (2011) Dopady vyšší SpD se však odrážejí i v obtížněji měřitelných faktorech, jako je např. snížení kupní síly obyvatel, zvýšení nákladů firem, které nemohou substituovat spotřebu v zahraničí, nebo v argumentaci některých ekonomických subjektů, které vyšší SpD přesouvají na spotřebitele prostřednictvím vyšších cen a to i v případech, kdy takové jednání není opodstatněné. Jak dál? Je nesporné, že na spotřebu pohonných hmot v České republice a tím i výběr spotřební daně má vliv celá řada faktorů ekonomický vývoj, sazby spotřební daně, ostatní daně a quasi daně, vývoj směnného kurzu, vliv dopravy (infrastruktura, výše mýtného ), atd. Pro výnosy spotřební daně v České republice jsou navíc důležité i tyto parametry z relevantních států, protože, jak bylo řečeno, na trhu je možné volit nohama a přesouvat poptávku tam, kde je produkt výhodněji dostupný (levnější, více kvalitní, atp.). To státu jakožto instituci s výhradním právem vybírat daně velmi ztěžuje jeho pozici, neboť jen co se zaměří na jednu proměnnou, změní se jiná... Má pak vůbec cenu jít do rizika a snažit se něco měnit?, ptají se v obavách unisono politici a státní úředníci. Když připočteme politiku a věčný boj jednotlivých stran o hlasy voličů a snahu nikdy a za žádných okolností nepřiznat chybu, je hned jasné, proč v praxi ponejvíce dochází ke zvyšování daní následovaném vyčkávací taktikou, až dané opatření začne fungovat. V ideálním světě by však měl stát dělat něco jiného pružně reagovat na aktuální vývoj a dle něho upravovat parametry zdanění tak, aby výběr daní fungoval co nejefektivněji při nejnižší možné zátěži ekonomických subjektů a nejméně destruktivním působení na trhy. Sci-fi? Nikoliv. V oblasti spotřební daně z motorové nafty je to možné. Takový systém zdanění opravdu existuje, je vyzkoušený a úspěšně jej používají například v Belgii nebo ve Slovinsku. Jde v podstatě o pružnou sazbu spotřební daně z motorové nafty, kterou je možné upravovat pomocí vyhlášky ministerstva financí (nikoliv zdlouhavým legislativním procesem v parlamentu) a s téměř okamžitou odezvou tak změnou sazby spotřební daně reagovat na relevantní podněty, ať již jsou interní (např. ekonomický vývoj v ČR) nebo externí (změna sazeb v okolních státech). Zásadní technickou výhodou takového systému je, že z ostře sledovaného politického procesu změny daně vytváří obyčejné, apolitické a snadno korigovatelné administrativní opatření, které by zcela jistě nevzbuzovalo takové vášně jako diskutovaná úprava sazeb natvrdo. Aleš Rod (rod.ales@libinst.cz) je výzkumný pracovník Liberálního institutu Liberální institut v roce 2011 Pavla Vašíčková Mimo vědecké činnosti, které se Liberální institut velmi intenzivně věnuje, uspořádal ve spolupráci s partnery 10 odborných konferencí. Z toho 3 velké veřejné přednášky a 7 diskusních fór. V roce 2011 byla udělena Výroční cena Liberálního institutu za přínos k rozvoji liberálního myšlení a naplňování idejí, svobody soukromého vlastnictví, konkurence a vlády zákona v praxi. Hlavní projev přednesl profesor Terry L. Anderson. Dílo laureáta Výroční ceny představil Josef Šíma. Celou akci, která se konala 28. března v kongresovém centru České národní banky, moderoval Jiří Schwarz. Pražská jarní přednáška Liberálního institutu byla uspořádána při příležitosti vydání českého překladu knihy hlavního řečníka Alejandra Chafuena Víra a svoboda. Předmluvu k českému vydání napsal pražský arcibiskup Dominik Duka a přednášku zahájil úvodním slovem primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda. Po něm se k dílu španělských scholastiků vyjádřil Dominik Duka. Akci, která proběhla 1. června na Staroměstské radnici, moderoval. Třetí a poslední z velkých akcí byla přednáška estonského premiéra Andruse Ansipa, kterou ve spolupráci s Liberálním institutem pořádala Nadace Friedricha Naumanna, na téma Eurozóna na rozcestí estonské zkušenosti rok po zavedení eura. DISKUSNÍ FÓRUM DATUM VYSTUPUJÍCÍ Spotřební daň z motorové nafty 1. března 2011 Tomáš Hüner, Ladislav Minčič, Pavel Suchánek, Miroslav Ševčík, Martin Vohánka Reformy německého sociálního státu 12. dubna 2011 Petr Robejšek, Den daňové svobody 2011 14. června 2011 Aleš Rod, Ekologické a ekonomické aspekty výstavby (rekonstrukce) čistírny odpadních vod v Praze Relikty centrálního řízení v tržní ekonomice - dluhy zdánlivě neexistující (20. výročí privatizace v ČR) Effect of Recent Financial Crisis on Swedish Welfare State 23. června 2011 Tomáš Chalupa, Miroslav Kos, Jaroslav Pollert, Miroslav Ševčík 12. října 2011 Aleš Rod, Miroslav Tuček, 30. listopadu 2011 Niclas Berggren, Will Italy follow Greece? 7. prosince 2011 Enrico Colombatto, / 4
Konference se konala 22. listopadu na Staroměstské radnici. Od roku 1994 Liberální institut pořádá pravidelně diskusní fóra (součást Freeman Discussion Club Network), která jsou věnována především aktuálním problémům české ekonomiky a politiky, ale také globálním ekonomickým problémům. Konají se v Konferenčním sále Liberálního institutu zpravidla jednou měsíčně a navštěvují je hosté z řad akademické obce, státní správy, podnikatelské sféry i médií. Témata často souvisí s výzkumnou a analytickou činností Liberálního institutu. Na panelech kromě zástupců Liberálního institutu vystupují čeští a zahraniční odborníci, jakož i tvůrci hospodářské politiky na vládní úrovni. Pavla Vašíčková (pavla.vasickova@libinst.cz) je pracovnicí Liberálního institutu. Alejandro Chafuen: Víra a svoboda Jak už je tradicí, i letos vydal Liberální institut u příležitosti Pražské jarní přednášky překlad úspěšného zahraničního díla ekonomické literatury. V roce 2011 kniha Alejandra A. Chafuena Víra a svoboda přiblížila českým čtenářům provázanost ekonomického myšlení, filosofie a etiky pozdních scholastiků. Myšlenkový svět pozdních scholastiků se sice značně lišil od klasického liberalismu Adama Smithe a navazujících ekonomů, ale už i v jejich díle nalézáme prapočátky liberálního přístupu například k zahraničnímu obchodu, nebo spravedlivé (už v podání scholastiků tržní ) ceně. Etika a nadosobní řád katolické církve, kterému podléhala společnost a hospodářství od 13. do 17. století, jsou jen zdánlivě neslučitelné s moderním tržním kapitalismem. Jak ukazuje Alejandro A. Chafuen, scholastický přístup k rozporu mezi hodnotou a cenou, názor na spravedlivou mzdu, peníze a úrok, nebo celkový koncept vlastnictví utvořily základ západní společnosti, na kterém stavěly v předchozích staletích další směry ve filosofii, etice a nakonec i ekonomii a dalších společenských vědách. Knihu Víra a svoboda si můžete objednat za 250 Kč na mailu info@libinst.cz, nebo si ji přijít zakoupit osobně na sekretariát Liberálního institutu do Spálené ulice č. 51, Praha. Chtěli byste podpořit vydávání elektronického časopisu Terra libera? Staňte se členem KLUBU PŘÁTEL LIBERÁLNÍCH MYŠLENEK Členstvím nejen podpoříte šíření liberálních myšlenek prostřednictvím časopisu Terra libera, ale získáte i další výhody. Tento klub Vám nabízí tři typy členství: Bronzové členství 500 Kč ve prospěch LI. Bronzoví členové získají diskusní fóra Liberálního institutu a slevu 20 % na veškeré publikace a reklamní předměty LI. Stříbrné členství 1000 Kč ve prospěch LI. Stříbrní členové získají diskusní fóra a přednášky Liberálního institutu a slevu 30 % na veškeré publikace a reklamní předměty LI. Zlaté členství 10000 Kč ve prospěch LI. Zlatí členové získají diskusní fóra a VIP pozvánka na přednášky Liberálního institutu slevu 30 % na reklamní předměty LI, veškeré publikace LI vydané v daném roce zdarma a VIP místa na akcích pořádaných LI. A jak se stát členem Klubu přátel liberálních myšlenek? K registraci stačí vyplnit registrační formulář na stránkách www.libinst.cz, zaslat jej na adresu ivo.strejcek@libinst.cz a poukázat zvolenou částku na účet LI (do zprávy pro příjemce prosím uveďte "DAR" a "celé jméno"), případně ji složit hotově v sídle Liberálního institutu ve Spálené ulici. V případě daru převyšujícího 1000 Kč je možné částku odečíst od základu daně z příjmu (více informací na stránkách LI). On-line archív TERRA LIBERA z let 2000 2010 dostupný na stránkách www.libinst.cz Spustili jsme pro Vás webové stránky Den daňové svobody, na kterých naleznete přehledné informace o tomto projektu Liberálního institutu s dvanáctiletou historií. www. dendanovesvobody.cz TERRA LIBERA je vydávána společností TERRA LIBERA. Kontaktní adresa: TL, c/o Liberální institut, Spálená 51, 110 00 Praha 1 E-mail: TL@libinst.cz Její vydávání není povoleno ani schváleno žádnou státní institucí. / 5