PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_1096_Psychologie _PwP PowerPointová prezentace Občanská výchova, 1. ročník, Ekologie a životní prostředí, Hotelnictví Číslo a název sady: sada č. 16 Téma: Psychické procesy a stavy osobnosti Jméno a příjmení Pavlína Lomičová autora: Datum vytvoření: 12. 1.2014 Anotace: Materiál je určen k výkladu. Obsahuje základní definice informace o psychických procesech (např. vnímání, fantazii, myšlení, paměti, emocích) a stavech. Osobnosti (pozornosti a vědomí). Na prezentaci navazuje pracovní list. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora/autorky. Vytvořeno v MS Office PowerPoint 2010. Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.
PSYCHICKÉ PROCESY VNÍMÁNÍ Vnímání je složitý proces, který probíhá ve dvou fázích: 1. Výběr podstatné informace 2. Její zpracování
Druhy vnímání Dělíme podle smyslových orgánů na: zrakové vnímání čichové a chuťové vnímání sluchové vnímání vnímání doteku hmatové vnímání pohybový analyzátor umožňuje kontrolu pohybů a vnímání polohy těla
Při vnímání rozlišujeme dva druhy zážitků: 1. Vjem vnímáme předmět jako celek 2. Počitek vnímáme pouze určitou část předmětu, např. barvu. Počitky a vjemy zanechávají v mozku stopy v podobě představ. pociťování vnímání - představivost počitek vjem představa
FANTAZIE Proces, při němž vytváříme na základě vjemů a zkušeností představy, které jsou pozměněné či jinak upravené, a tím se odlišují od skutečnosti.
Druhy fantazie 1. Rekonstrukční schopnost vytvořit si představu na základě popisu nebo schematického znázornění. Nutná v technických oborech, geometrii, geografii. 2. Tvůrčí projevuje se především v umění literatuře, výtvarném umění v hudbě aj.
Fantazii lze též dělit podle způsobu vybavování na: 1. Záměrnou fantazii chceme si něco představit, jsme k tomu vyzváni (např. v hodině výtvarné výchovy). 2. Bezděčnou fantazii při snění ve spánku, ale i v bdělém stavu
PAMĚŤ Procesy, díky nimž jsme schopni osvojit si, uchovat a vybavit informace. 1. Krátkodobá DRUHY PAMĚTI 2. Dlouhodobá vkládání informací vyžaduje jejich opakování i správné osvojení, aby bylo uloženo do dlouhodobé paměti
MYŠLENÍ Schopnost člověka s pomocí smyslového poznání nacházet zákonité a podstatné souvislosti mezi jednotlivými jevy a tak poznávat svět. Nástrojem myšlení je řeč, která nám poskytuje pojmy a možnost komunikovat s ostatními lidmi.
Některé myšlenkové operace ANALÝZA A SYNTÉZA Celek si rozdělíme na jednotlivé části, hledáme mezi nimi zákonitosti a souvislosti a poté opět složíme v celek. INDUKCE Z jednotlivých příkladů vyvodíme obecné tvrzení.
DEDUKCE Z obecných zákonitostí vyvodíme jednotlivé konkrétní závěry. ABSTRAKCE vyčleňujeme obecné vlastnosti jevů. KONKRETIZACE uvádíme jedinečné, konkrétní příklady předmětů a jevů.
EMOCE Vyjadřují subjektivní stavy jedince a jeho vztah ke skutečnosti. Emoce dělíme na kladné radost záporné vztek Člověk může prožívat i protichůdné emoce. Tento stav nazýváme AMBIVALENCE.
CITOVÉ STAVY Pocity - vycházejí z momentálního stavu např. únava, žízeň apod. Nálady dlouhodobější emocionální stavy např. deprese Afekty krátké, bouřlivé stavy, kdy člověk ztratí na chvíli sebeovládání výbuch vzteku
Vášně silné, dlouhotrvající stavy Citové vztahy k jinému jedinci či skupině trvající delší dobu, např. láska, nenávist
VŮLE Pokud si člověk stanoví určitý cíl, potřebuje k jeho dosažení motivaci a vůli. Důležité volní vlastnosti pro dosažení cíle: Vytrvalost, houževnatost, rozvážnost, zásadovost, svědomitost, sebekritičnost aj.
PSYCHICKÉ STAVY OSOBNOSTI Psychické stavy se mění podle času a situace. Vyjadřují celkové psychické prožívání člověka v daném okamžiku. Úroveň stavů závisí na stupni tzv. aktivace. 1. Nízká spánek 2. Snížená přechod mezi bděním a spánkem 3. Střední člověk je schopen soustředění 4. Zvýšená zvýšená pozornost, krátkodobá 5. Vysoká stav vysokého napětí organismu
POZORNOST Projevuje se soustředěním člověka na jeden jev nebo činnost. 2 základní formy pozornosti: A) Bezděčná pozornost na určitý jev, změnu prostředí, např. zvuk. Je rychle upoutána, rychle pomíjí. B) Záměrná pozornost slouží k dosažení cíle, dlouhodobá činnost
VĚDOMÍ Člověk reaguje na okolí a uvědomuje si jej. BDĚLOST nezbytný předpoklad vědomí. Člověk vnímá, myslí, prožívá. NEVĚDOMÍ odehrává se mimo vědomí jedince. SPÁNEK stav organismu, kdy je fyzická i duševní činnost v útlumu. Je nutný k obnově fyzických i duševních sil.
Otázky a úkoly vycházející z prezentace 1. Jmenujte fáze a druhy vnímání. 2. Jaké jsou druhy fantazie? 3. Co je nástrojem myšlení? 4. Jmenujte druhy paměti. 5. Vysvětlete některé myšlenkové operace.
6. Jaké druhy emocí rozlišujeme? 7. Které důležité volní vlastnosti znáte? 8. Psychické stavy jsou rozlišeny podle stupňů aktivace. Chronologicky je uveďte a vysvětlete. 9. Jaké jsou základní formy pozornosti? 10. Charakterizujte vědomí, nevědomí a spánek.
POUŽITÁ LITERATURA Pro citaci byla použita norma ISO 690. GILLERNOVÁ, Ilona a Jiří BURIÁNEK. Základy psychologie, sociologie: základy společenských věd pro střední školy. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 157 s. Učebnice (Fortuna). ISBN 80-716- 8242-X.Genetika. DVOŘÁK, Jan. Odmaturuj! ze společenských věd. Brno: Didaktis, c2008, 256 s. Odmaturuj!. ISBN 978-80-7358-122-0.