ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST VELKÝ ŚENOV, MIKULÁŠOVICKÁ 324, VELKÝ ŚENOV,

stavebník ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST VELKÝ ŚENOV, MIKULÁŠOVICKÁ 324, VELKÝ ŚENOV, 407 78 název stavby STÁVAJÍCÍ STAV KOSTELA SV. BARTOLOMĚJE OBJEKTU BEZ Č.P. NA ST.P.Č. 186 V K.Ú. VELKÝ ŠENOV část dokumentace S.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA stupeň dokumentace DOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU DSS zhotovitel dokumentace ING. MILAN ZEZULA,ČKAIT 0400795 MÁCHOVA 1203/24, 408 01 RUMBURK datum 12/2012 Ing. Milan Zezula Máchova 1203/24 tel.: 412333145 e-mail: info@atelier.zezula.cz projektová a inženýrská činnost 408 01 Rumburk fax: 412331217 www. atelierzezula.cz

S.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA S.1.1 Identifikační údaje Název stavby : Stávající stav kostela sv. Bartoloměje objektu bez č.p. na stp.č. 186, v k.ú. a obci Velký Šenov Místo stavby : st.p.č. 186, k.ú. a obec Velký Šenov Okres : Děčín Kraj : Ústecký Charakter stavby : Stávající stav Stavebník : Římskokatolická farnost Velký Šenov, IČ 63782855, Mikulášovická 324, Velký Šenov, 407 78 Zodpovědný projektant : Ing. Milan Zezula, ČKAIT - 0400795 Máchova 1203/24, Rumburk, tel. 412 333 145 Stupeň Dokumentace : Dokumentace stávajícího stavu - PASPORT S.2. Popis stávajícího stavu S.2.1. Historie První zmínky o existenci kostela ve Velkém Šenově, resp. o místním kostelníkovi, jsou zaznamenány v matrice míšeňského biskupství z roku 1346. Původní kostel byl dřevěný, spravovaný sebnickým děkanátem až do doby zřízení litoměřického biskupství. Od roku 1470 zde byla zřízena farnost se samostatným správcem. Dřevěný kostel svou velikostí postupně nevyhovoval potřebám věřících, proto bylo přikročeno k přestavbě a k rozšíření kostela, pravděpodobně v letech 1585 1590 v duchu renesance. Další písemné zmínky o kostelu - r. 1621 osazení kostelní věže velkým zvonem - r. 1722 - výstavba původních varhan Tobiášem Fleckem z České Kamenice - r. 1792 přístavba schodiště ke kostelu - r. 1827 - oprava a naladění původních varhan - r. 1844 výstavba nových varhan bratry Fellery z Království - 21. února 1917 sejmutí všech zvonů a jejich odvoz pro válečné účely - 20. listopadu 1921 - osazení nových zvonů, jež ulila firma Richard Herold z Chomutova. - 4. listopadu 1903 instalace věžních hodin na kostelní věži, jež byly zhotovené firmou Liebig ve Vídni - 6. června 2000 prohlášení areálu kostela za kulturní památku S.2.2 Základní popis Kostel sv. Bartoloměje ve Velkém Šenově je původně sakrální renesanční stavba z 80. let 16. stol. s pozdně barokními úpravami z poloviny 18. stol. Jedná se o jednolodní středověký kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem, k jehož východní straně přiléhá hranolová věž, která ve vyšších patrech mění čtvercový půdorys v osmiboký. Loď je plochostropá, presbytář je zastropen paprskčitou křížovou žebrovou klenbou a podvěží kláštěrní klenbou s lunetami. Dispozičním uspořádáním, kdy věž přiléhá k východní straně presbytáře, je tento kostel netypický. 1

Kostel je ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Velký Šenov, a je využíván převážně pro konání pravidelných bohoslužeb, kulturní činnosti a k prohlídkám širokou veřejností. Kostel je zasvěcen sv. Bartoloměji apoštolu, jehož zobrazení představuje soška umístěná ve venkovní nice nad bočním vchodem do jižní kaple. Celý areál kostela je od r. 2000 veden v seznamu kulturních památek pod č. rejstř. 5-5872. Areál tvoří mimo objekt kostela ještě původní menší hřbitov s 18 -ti náhrobky, jedním pamětním křížem a ohradní kamennou zdí. Na jihozápadní straně navazuje na areál kostela objekt fary. S.2.3 Stavebně historický vývoj Na základě nábrusových sond provedených na venkovních omítkách kostela v rámci restaurátorského průzkumu, jež provedla firma Archkaso s.r.o., v 12/2012, bylo možné určit vývoj jednotlivých stavebně historických částí objektu. Současný vzhled kostela je v barokním výrazu s prolomenými hmotami oken a s klasicistními přístavbami. Nejstarší zbytky renesančních venkovních omítek se objevují jak na věži a to až po její kordonovou římsu, tak na obvodovém zdivu zaklenuté části kněžiště, taktéž až po kordonovou římsu. Nejstarší zachované části stavby jsou tedy renesanční ( popř. i pozdně gotické ) jedná se zejména o věž s původní klenutou kaplí a s kruhovou schodišťovou apsidou, dále původní boční vchod do kněžiště z východní strany vpravo od věže ( dnes je vchod zazděný ) a celá část pětibokého kněžiště. Při pozdější barokní dostavbě a úpravě kostela v pol. 18. století byly pravděpodobně provedeny prodloužení chrámové lodi, přístavba boční kaple na jižní straně, pozdější přístavba sakristie, úprava horní části věže, včetně nového zakončení cibulovou helmicí s bání, úprava fasád s novým členěním omítek za použití lisénových pásů, vestavba dřevěné hudební kruchty s varhanami. Další úpravy kostela byly provedeny v klasicistním stylu asi na konci 18. stol. a v průběhu 19. stol., jež byly v rozsahu přístavby západní kaple ( chrámové předsíně ), zvětšení oken v lodi pomocí kamenných ostění a jejich zaklenutí, a pravděpodobně i přestavba zastropení chrámové lodi s rovným podhledem. Posledními úpravami prošel kostel v průběhu 20. století, kdy v 60. letech byly opraveny části fasády doplněním cementových omítek a nátěrů, doplnění některých částí soklů betonovými konstrukcemi, a v 90. letech byl opraven a zesílen dřevěný krov lodi, opraven poškozený podhled lodi, a dále byly odstraněny poškozené dřevěné patrové balkony v lodi a dřevěná podlaha půdy. S.2.4 Hlavní stavební konstrukce Základy Nejsou předmětem stavebního záměru, proto nejsou v dokumentaci posuzovány. Svislé konstrukce Zdivo věže a kněžiště - nejstarší svislé části kostela jsou vyzděny převážně z neopracovaného smíšeného kamene získaného z nejbližšího okolí stavby. Zdivo je pojené na vápennou maltu, doplněné vápennou omítkou. Pouze nadpraží otvorů a některá vnitřní ostění jsou v této části řešeny dozděním z plných cihel, nadpraží tvoří klenby s mírným vzepětím, do kterých jsou osazeny kamenné portály a ostění. Tloušťky zdiva jsou zde převážně cca 1500, 1300 a 1150 mm. Soklová část zdiva zde nebyla původně řešena, v pozdějších dobách byl sokl pohledově vytvořen z omítky, nebo částečně z betonu. Zdivo chrámové lodi - je řešeno obdobně, ze smíšeného hrubého neopracovaného kamene s omítkou, celk. tl. cca 1300 mm, sokl řešen obdobně. Zdivo barokní kaple na jižní straně - je smíšené převážně z kamene a z plných cihel. Otvory ve zdivu vnitřní i venkovní ostění a nadpraží jsou vyzděny pouze z cihel. Tloušťka zdiva je zde cca 800 860 mm. Soklová část byla původně řešena pouze jinou strukturou omítky, novodobě byl sokl částečně upraven dodatečným zesílením z betonového odlitku. Ostatní zdivo u nejmladších přístaveb sakristie a západní kaple, jsou již čistě cihelné z plných cihel tl. cca 300 a 500 mm, soklová část zdiva je z režných kamenných žulových kvádrů. Vodorovné konstrukce Kostelní věž - kaple pod věží je zastropena klášterní křížovou klenbou s lunetami. Ostatní patra věže jsou s dřevěnými trámovými stropy bez podhledů a s dřevěnými podlahami. Zdivo věže je doplněno dvěma kamennými římsami ze žuly podstřešní hlavní římsou s konkávním tvarováním a prostřední 2

kordonovou římsou, jež odděluje osmibokou a čtvercovou část věže. Tato římsa je v rozích čtvercové části rozšířena o konkávně lomené žulové desky. Všechna ostění oken na věži jsou z pískovce, portály nad dveřmi jsou zde ze žuly. Chrámová loď - zastropení lodi je dřevěným stropem s rovným omítaným rákosovým podhledem. Původní dřevěná podlaha na půdě byla odstraněna v době rekonstrukce krovu v 90. letech 20. století. V současné době tvoří podlahu cementová mazanina. Podstřešní římsa je z cihelného zdiva s jemným profilováním doplněná hladkou venkovní omítkou a barevným nátěrem. Ostění a klenutá nadpraží oken jsou zde z cihelného zdiva, z venkovní strany jsou doplněné kamenným pískovcovým ostění. Jižní kaple s bočním vchodem zastropení cihelnou křížovou klenbou s lunetami, nadpraží otvorů jsou zaklenuté z cihelného zdiva. Podstřešní římsa je z cihelného zdiva s jemným profilováním. Sakristie a západní předsíň zastropení rovným omítaným podhledem, nadpraží otvorů z cihelné klenby, popř. rovné s mírným vzepětím. Zastřešení Kostelní věž jedná se o barokní úpravu zastřešení věže s velkou cibulovou osmibokou kopulí, s lucernou, zvonovou helmicí zakončenou malou cibulovou bání, ze které vyúsťuje hrotnice s elipsovitou makovicí a s dvojitým patriarchálním kovaným křížem. Střešní krytinu kopule, helmice a opláštění lucerny tvoří zinkový plech se zbytky červeného krycího nátěru. Makovice a kříž jsou pozlaceny. Kněžiště a chrámová loď zastřešení tvoří sedlová střecha o sklonu cca 50º ( nad lodí ) a o sklonu cca 62º ( nad užší části kněžiště ). Obě sedlové střechy jsou u pozednice rozšířeny většími náměty o sklon 30º. Střešní krytinu tvoří tašky z černé štípané přírodní břidlice obdélníkového tvaru s německou šikmo ležmou skladbou, s jednoduchým krytím, po obvodu střechy je použito pravoúhlé lemování z obdélníkových šablon na ležato. Jižní kaple s bočním vchodem zastřešení tvoří sedlová střecha se sklonem 45º, s námětky o sklonu 30 º, střešní krytina je z hladkého falcovaného pozinkovaného plechu s krycím nátěrem v červeném odstínu. Nad vrcholem štítu je v hřebeni střechy umístěn menší dvojitý kovaný kříž s kulovým podstavcem. Sakristie, severní kaple a západní předsíň střechy přístaveb jsou řešeny pultovými střechami s plechovou krytinou z hladkého falcovaného plechu se sklonem cca 5 º u sakristie, cca 23º u západní předsíně a 15 º u severní kaple. Krovy Krov věže je z původní dřevěné tesařské vázané konstrukce se stojatou stolicí. Původní dřevěný krov sedlových střech lodi a kněžiště je z vázané tesařské konstrukce s plnými vazbami po cca 3 m, krokve jsou po cca 1 m. V plných vazbách tvoří krov staticky kombinaci příčné stolice s věšadlem. V podélném směru je uprostřed středový přenášecí práh, na který jsou vyneseny mezilehlé jalové trámy. V horní části je vytvořena podélná stolice, krov je bez vrcholové vaznice. Vazné trámy jsou v každém poli i jalových a nesou konstrukci podhledu. V této době bylo provedeno statické zesílení krovu přemodelováním původního neúnosného krovu pomocí vzpěradel v plných vazbách, dále doplněním původních prvků a spojů dřevěnými příložkami, přeplátováním ocelovými pásky, a výměnou poškozených částí krovu. Krovy přístaveb - jižní kaple, sakristie, severní kaple a západní předsíně nebyly zaměřeny. Okenní otvory Okenní otvory na věži a točitém schodišti věže všechny okenní otvory jsou zde po obvodu z venkovní strany doplněny kamenným ostěním, které tvoří také parapet a nadpraží. V přízemí věže jsou okna barokní kovová půlkruhově zaklenutá, s ozdobným paprskovitým členěním a s barevnými skly. V prvním patře věže jsou na východní a jižní straně okna původní renesanční kovová, téměř čtvercová, s pravoúhlým rovným nadpražím, členěná na patnáct samostatných skleněných tabulek. Okno v patře na severní straně věže je rozměrově identické, okenní výplň zde nahrazuje původní svlaková dřevěná plná otvíravá vrata se svislými prkny a vnitřními vodorovnými svlaky. Ve druhém a třetím patře věže jsou okenní otvory rozměrově identické jako v prvním patře, okenní výplně jsou zde taktéž jako dřevěná svlaková vrata, navíc jsou doplněna malým středovým dřevěným proskleným okénkem, členěným na čtyři obdélníkové tabulky. Vrcholová okna ve čtvrtém patře věže jsou klasicistně upravené ( datování je z r. 1853-8 ), kdy původní menší okna byla zvětšena a půlkruhově zaklenuta, výplň tvoří dřevěná plná dvoukřídlová rámová vrata s vodorovnými peřenými prkny, v horní zaklenuté části je ponechán větrací otvor doplněný o hustou 3

ocelovou mříž. Okenní otvory kněžiště jedná se o dva barokní okenní otvory, které jsou po obvodu z venkovní strany doplněny pískovcovým ostěním, které tvoří také parapet a nadpraží. Okna jsou zde kovová půlkruhově zaklenutá, horní část je s ozdobným paprskovitým členěním a s barevnými skly, spodní část je členěna na 24 obdélníkových tabulek. Venkovní nátěr kovových částí je z kovářské černé barvy. Okenní otvory chrámové lodi na každé podélné straně lodi je trojice půlkruhově zaklenutých barokních oken, které jsou v horních částech z venku doplněny pískovcovým zaklenutým ostěním, v dolních částech jsou převážně zděná ostění s omítkovými šambránami, u jednoho z oken jsou v dolní části ostění použity žulové bloky. Okenní výplně jsou kovová, okna v blízkosti bočních oltářů jsou na každé straně vitrajová, jež jsou z venku doplněná o ochrannou kovovou mříž. Nad jižní kaplí je v lodi původní okno zmenšeno, ostatní okna v lodi jsou rozměrově identická, horní zaklenutá část je členěna po rádiusu, dolní část je členěna na 108 samostatných obdélníkových tabulek. Na západním štítu lodi je z venku uprostřed přiznaný původní okenní kruhový otvor s pískovcovým ostěním, výplň otvoru je zazděna. Okenní otvory v jižní kapli jsou dva s rovným nadpražím, z venku jsou lemována omítkovými šambránami, výplně oken jsou dřevěné, členěné na 20 čtvercových tabulek. Okenní otvory v sakristii jsou dva a jsou půlkruhově zaklenutá, z venku lemována omítkovými šambránami s uchy. Okna jsou zde kovová, členěná v horní části rádiově, v dolní části na 28 obdélníkových tabulek, z venku jsou doplněna novodobou kovanou mříží. Okenní otvory v západní předsíni jsou dva na západní fasádě s rovným nadpražím, z venku jsou lemovány omítkovými šambránami a s venkovním žulovým parapetem, výplně oken jsou kovové z probíjených kovaných tyčí bez rámů, členěné na 20 obdélníkových tabulek ( pravděpodobně se jedná o bývalé okenní mříže bez prosklení, které byly později dodatečně zaskleny ). Okna v severním výklenku kněžiště jsou dvě na severní fasádě je obdélníkový otvor, lemovaný omítkovou šambránou, výplň tvoří kovové okno členěné na dvacet obdélníkových tabulek. Na východní fasádě je nad zazděným dveřním otvorem menší pásový okenní otvor, lemovaný omítkovou šambránou, výplň tvoří kovové okno členěné na osm obdélníkových tabulek. V ploše sedlových střech jsou na každé straně osazena čtveřice střešních vikýřových výlezů v novodobém provedení s červeným oplechováním a s prosklením z drátoskla. Dveřní otvory Dveřní venkovní otvory u věže na severní fasádě je dveřní otvor z venku doplněn žulovým hladkým pravoúhlým portálem se soklovým podstavcem, dveře jsou barokní dřevěné dvoukřídlové, rámové s kazetovými výplněmi, původní vrchní nátěr byl prokázán v odstínu srnčí hněď, současný nátěr je tmavě hnědý. Dveřní venkovní otvor u točitého schodiště na věž otvor je z venku lemován pískovcovým hladkým pravoúhlým portálem, dveře jsou původní jednokřídlové svlakové se svislými prkny a vnitřními svlaky, původní vrchní nátěr byl prokázán v odstínu srnčí hněď, současný nátěr je tmavě hnědý. Dveřní venkovní otvor u jižní kaple je lemován z venku pískovcovým hladkým pravoúhlým portálem, dveře jsou dřevěné barokní dvoukřídlové, rámové s kazetovým výplněmi, původní vrchní nátěr byl prokázán v odstínu srnčí hněď, současný nátěr je tmavě hnědý. Dveřní venkovní otvor u vstupu do sakristie otvor je lemován z venku žulovým hladkým pravoúhlým portálem, dveře jsou klasicistní dřevěné dvoukřídlové, rámové s kazetovým výplněmi, s horním proskleným nadsvětlíkem. Původní vrchní nátěr byl prokázán v odstínu srnčí hněď, současný nátěr je tmavě hnědý. Dveřní venkovní otvory do západní předsíně jsou celkem troje, každé na jiné světové straně, z venku jsou otvory lemovány žulovým hladkým pravoúhlým portálem, dveřní výplně jsou klasicistní dvoukřídlové, rámové s prkennými šikmo kladenými výplněmi, původní vrchní nátěr byl prokázán v odstínu tmavé a světlé srnčí hnědi, současný nátěr je světle okrový. Uvnitř jsou dveře doplněny novodobou ocelovou mříží. Dveřní otvor na východní fasádě do severního výklenku kněžiště je z venku doplněn pískovcovým hladkým pravoúhlým portálem, otvor je z venku zazděn, ze vnitř jsou zachované původní svlakové dveře se svislými prkny a vnitřními svlaky Ostatní vnitřní dveře - mezi kněžištěm a podvěžní kaplí jsou zachovány původní svlakové dřevěné dveře se svislými prkny a vnitřními svlaky, lemování žulovým portálem, dveře mezi kněžištěm a sakristií se žulovým pravoúhlým portálem, křídla jsou barokní dřevěná dvoukřídlová, rámová s kazetovým výplněmi a s prosklenou horní částí, doplněnou o kovanou floriálně zdobenou mříž. Stejné barokní dveře jsou mezi 4

lodí a jižní kaplí, stejně jako mezi lodí a západní předsíní, kde je navíc kamenný portál z venkovní strany bohatě profilován. Dvojice dveří do schodiště na kruchtu jsou původní svlakové dřevěné dveře se svislými prkny a svlaky. Všechna dveřní křídla jsou vybavena původním kováním - závěsy s čepy, zámky, klikami. Podlahy Kněžiště, kaple pod věží a sakristie jsou vybaveny podlahami z broušeného teraca s obvodovou intarzií, v lodi se uplatňuje ve středu kamenná žulová dlažba, po stranách je použita ruční cihelná dlažba. V jižní kapli a v západní předsíni jsou kamenné žulové dlažby. V ostatních patrech věže a na kruchtě jsou podlahy dřevěné. Původní dřevěná podlaha na půdě lodi je odstraněna a byla nahrazena cementovým potěrem. Fasády Provedený restaurátorský průzkum prokázal, že současný vzhled kostela je tvořen různorodými povrchy omítek a nátěrů, které byly v minulých dobách postupně navršovány přes sebe. Plocha fasád je členěna na lesénové rámy a římsy, které jsou provedeny jako hladké s jemnozrnnou zatíranou omítkou se zbytky barevných vápenných nebo cementových pačoků, ostatní plochy jsou z hrubozrnné omítky, taktéž se zbytky vápenných pačoků. Nejstarší renesanční omítky se zachovaly na fasádě věže a kněžiště. Tyto původní omítky jsou hrubé jednovrstvé s okrovým vápenným pačokem a v povrchu tvoří souvislou vrstvu s kamennými prvky, tzv. zatírané omítky. Kamenné prvky a římsy byly v renesančním období pravděpodobně opatřeny červeným monochromním nátěrem. Mladší barokní omítky se vyskytují na dochovaných renesančních omítkách, jsou zde v tenkém vrstvení s bílým pačokem, pouze u nově vytvořených lesénových pásů došlo k většímu vyrovnání rohů. Místy byly strukturální renesanční omítky použity do líce barokních omítek. Klasicistní omítky jsou použité pouze u mladších přístaveb, kde byly opatřeny světle šedým pačokem, lesény a římsy byly v té době s tmavým okrovým pačokem. Posledními vrstvami jsou cementové omítky z 60. let 20. století, které se vyskytují jednak jako lokální opravy barokních omítek, nebo jako cementový štuk bez barevného nátěru u lesénových pásů. Sokl - v některých částech lodi, kněžiště a u jižní kaple je použito novodobé zesílení soklové části pomocí betonové monolitické přizdívky. Původní kamenný žulový sokl je u sakristie a západní předsíně. Exteriérová výzdoba fasád Ve venkovní nice nad bočním vchodem do jižní kaple je umístěna soška apoštola sv. Bartoloměje. Na jižní fasádě lodi je umístěn velký dřevěný konsekrační kříž se žulovým podstavcem, jehož pozadí je zvýrazněno mělkou omítkovou nikou s hladkou omítkou a s půlkruhovou klenbou. Dále je na této fasádě v blízkosti sakristie umístěna kovová konstrukce slunečních hodin, jejichž pozadí je taktéž řešeno pravoúhlou omítkovou nikou. Do venkovního líce zdiva jsou dále na jižní, severní a východní fasádě zazděny pamětní kamenné desky a náhrobky - žulové, pískovcové, syenitové a bronzové. Na každé straně věže jsou pod vrcholovými zaklenutými okny umístěny věžní hodiny s plechovým ciferníkem v bílém odstínu, s černě malovanými římskými číslicemi a se dvěma hodinovými ručičkami, jež jsou vykovány s liliovým zdobením v černém odstínu. Ostatní konstrukce vnitřní povrchové úpravy většina zdí je pokryta vápennou štukovou omítkou, podhled lodi je ornamentálně štukově zdoben, venkovní klempířské konstrukce jsou z pozinkovaného plechu v červeném nátěru. Kovové prvky jsou většinou kované v odstínu černém. Interiér kostela Hlavní oltář je v klasicistním slohu a má na obraze namalováno mučení sv. Bartoloměje. Obraz maloval Jindřich Gotthold Arnoldi z Drážďan. Na okraji je patrný datum malby 1820. Nad hlavním obrazem je pak v kulatém rámu obraz Madony s Ježíškem v náručí ( malováno na plechu ). Na evangelní straně apsidy je umístěna na soklu se stříškou soška sv. Anežky římské. Dále pak na téže straně dřevěná kazatelna s reliéfy sv. evangelistů. Na protilehlé straně je dřevěný kříž s Kristovým tělem v podživotní velikosti. 5

V čele chrámové lodi jsou dva postranní oltáře opírající se o vítězný oblouk - Nejsvětější srdce Páně a Panna Maria. Na západní straně lodi je umístěna jednopatrová dřevěná kruchta pro hudebníky, na které jsou hlavní varhany. Přístup na kruchtu je pomocí dvou přímočarých dřevěných schodišť s přístupem ze západní předsíně. Pod kruchtou jsou na obou stranách dřevěné zpovědnice. V lodi jsou umístěny dvě řady pevných lavic s šesticí řad, v zadní části je dále umístěno sedm volných lavic. S.2.5 Napojení kostela na technickou infrastrukturu Objekt kostela je napojen na elektrickou energii vrchním vedením z distribuční sítě ČEZ Distribuce a.s., které je přivedeno k fasádní konzole umístěné na obvodovém zdivu sakristie na východní fasádě. Odvodnění dešťových vod ze střechy kostela je pomocí dešťových svodů vyvedeno na povrch a dále pomocí navazujících zpevněných ploch a okapních chodníků jsou tyto vody svedeny do přilehlých dvorních vpustí. Do těchto vpustí jsou taktéž svedeny povrchové vody z ostatních zpevněných ploch v areálu kostela. Dvorní vpusti jsou odvodněny dešťovou kanalizací do městské jednotné stoky, která vyúsťuje do potoka. Splaškové vody nejsou v kostele produkovány, ani není areál na splaškovou stoku napojen. Střecha lodi a věže jsou vybaveny bleskosvodem. S.2.6 Venkovní vybavení a ostatní objekty v areálu V okolí kostela je starý hřbitov, který je zachován s barokovými náhrobními stélami z přelomu 17. a 18. století, se třemi pískovcovými klasicistními náhrobky. Sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1728, se sochami sv. Václava a Floriána. Dále je zde barokní pískovcové sousoší s dvěma anděly a s reliéfem svržení světce do Vltavy z Karlova mostu v Praze u domu čp. 225, jež je signováno sochařem Janem Josefem Riedelem a datováno rokem 1785. V severní části areálu kostela při silnici je umístěna bronzová socha "RANĚNÝ" od akademického sochaře Ferdinanda Opitze. Vstup do areálu je umožněn několika volnými vstupy v ohradní zdi, na jižní straně doplňuje hlavní vstup mohutné kamenné schodiště v jehož blízkosti je umístěn pamětní kříž s kamenným podstavcem. Ohradní kamennou zeď areálu tvoří jednak zdivo smíšené z kamene a z cihel, které je v jižní a východní části z obou stran omítnuté a zakončené šikmo uloženou kamennou deskou, v severní a západní části je zeď provedena jako režná z kamenicky hrubě a jemně opracovaných žulových kvádrů a zakončujících desek. Vstupy do areálu jsou lemovány nízkými kamennými pilíři s hlavicemi zdobenými koulemi. V okolí kostela jsou provedeny zpevněné plochy z kamenné žulové dlažby chodníky a rozptylové plochy. Severní fasádu chrámové lodi lemuje soklovou část betonový okapní chodník s mělkým žlábkem. Ostatní plochy areálu jsou zatravněny a doplňují je vzrostlé stromy a keře. S.3 Posouzení technického stavu Objekt kostela je po opravě a zesílení krovu v dobrém technickém stavu, nosné konstrukce nevykazují žádné větší statické poruchy. Poškozené jsou pouze některé podstřešní římsy lodi, kde jsou patrné menší trhliny a vychýlení původní geometrie. Lokálně je poškozena střešní krytina a oplechování. Na věži je poškozena hrotnice s křížem a makovicí, které jsou vychýleny od svislice. Nejvíce jsou však poškozeny venkovní povrchové úpravy a omítky, které jsou již nesoudržné a opadané, u země jsou omítky poškozeny od nadměrné vlhkosti a od výkvětů krystalizujících solí. V Rumburku, dne 26.12. 2012 Vypracoval : Ing. Milan Zezula 6