This project is funded by the Seventh Framework Programme of the European Union 2. Policy Brief Úvod Ačkoliv 27 členských států EU (EU-27) představuje jednoho z největších hráčů na mezinárodním trhu zemědělskopotravinářských produktů, a to jak v exportu, tak v importu, jejich podíl na trhu klesá. Podíl států EU-27 na mezinárodním exportu zemědělsko-potravinářských produktů poklesl ze 47,2 % v roce 2000 na 43,3 % v roce 2011. Jejich podíl na mezinárodním importu zemědělsko-potravinářských produktů poklesl ze 46,5 % v roce 2000 na 40,7 % v roce 2011. Od roku 2010 se státy EU-27 staly čistými exportéry v oblasti obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty. Ze států EU-27 k přebytkům obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty přispělo: Nizozemí, Francie, Španělsko, Dánsko, Irsko a Belgie ze starých 15 států EU (EU-15) a Maďarsko, Polsko, Bulharsko a Litva z nových 12 členských států EU (EU-12). Z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti se tedy EU skládá z heterogenních skupin zemí. Konkurenceschopnost států EU27 na mezinárodním trhu zemědělsko-potravinářských produktů je silně heterogenní. Nejvýkonnější členské státy EU se podle globálního indexu konkurenceschopnosti GCI ve Zprávě 2013/2014 lépe umístily v hodnocených aspektech reprezentujících propracovanější konkurenceschopnost, zatímco ty nejhůře umístěné státy EU mají problémy s institucemi, efektivním fungováním trhu a makroekonomickou stabilitou. Ačkoliv je konkurenceschopnost sektoru zemědělsko-potravinářských produktů EU stále vysoká, tvůrci politiky budou muset podnikat průběžná opatření ke zlepšení pozice na mezinárodním trhu. Konkurenceschopnost založená na vědomostech a inovacích je stále důležitější pro celou skupinu EU-15, avšak jen pro několik zemí ze skupiny EU-12. Inovace se zaměřuje rovným dílem na výrobu (produktivitu a specializaci) a organizaci (vertikální integraci a koordinaci v rámci potravního řetězce). Pokud se ostatních Nových členských států týká, stále lze dosáhnout zlepšení pomocí faktorů ovlivňujících efektivnost. Pro dosažení vyšší tržní efektivnosti potřebují konkurenceschopnější zemědělsko-potravinářské řetězce států EU-27 inovace.
Výsledky: vysoce konkurenceschopné produkty a hlavní konkurenti v obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty COMPETE identifikovala konkurenceschopné produkty a hlavní konkurenty na mezinárodním trhu i na vnitřních trzích. Nejdůležitější skupiny zemědělsko-potravinářských produktů v rámci exportu zemědělsko-potravinářských produktů států EU-27 jsou: ovoce a zelenina, obilné výrobky, masné výrobky a mléčné výrobky. Změna 2000 2011 v podílech exportu na světovém trhu u vybraných zemí EU (v %) Obilné výrobky Výrobky z ovoce a zeleniny Mléčné výrobky Masné výrobky EU-27-4.3-6.6-7.9-0.7 EU-15-7.8-7.5-10.8-3.8 EU-12 3.5 0.9 2.9 3.1 Zdroj: Vlastní výpočty na základě databáze UNSD Comtrade pomocí softwaru WITS (World Trade Integration Solution). Tyto výsledky uvádějí, že státy EU-27 měly nejvyšší podíl mezinárodního exportu mléčných výrobků, který však v poslední době klesá, stabilnější podíl exportu masných výrobků a klesající podíl exportu ovoce a zeleniny a obilí. Mezi těmito čtyřmi skupinami zemědělskopotravinářských produktů měly tyto státy nejnižší podíl exportu obilí. Rozdíly mezi členskými státy EU Konkurenceschopnost států EU-27 v oblasti exportu a potravinových řetězců v mezinárodním obchodu se zemědělskopotravinářskými produkty roste a byl jí přidělen index B za komparativní exportní výhodu ve vztahu k celkovému mezinárodnímu obchodu. Index B představuje vhodný indikátor spojený s výstupem pro měření konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu zemědělsko-potravinářských produktů. Empirické výsledky ukazují, že úroveň a vývoj indexu B pro zemědělsko-potravinářské produkty jsou pro každou ze zemí EU-27 na světovém trhu smíšené. Změny středních hodnot indexu B za celosvětový obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty 2000-2011 15 10 5-5 -10 EU-12 EU-15 EU-27 Slovinsko Slovensko Rumunsko Polsko Malta Litva Lotyšsko Maďarsko Estonsko Česká republika Kypr Bulharsko Velká Británie Švédsko Španělsko Portugalsko NiederlandeNizozemí Lucembursko Itálie Irsko Řecko Německo Francie Finsko Dánsko Belgie Rakousko Zdroj: Vlastní výpočty na základě databáze UNSD Comtrade pomocí softwaru WITS (World Trade Integration Solution). Rozdíly podle produktů U hlavních čtyř skupin zemědělsko-potravinářských produktů byly mezi státy EU-27 zjištěny rozdíly. Mezi nejúspěšnější členské státy na poli mezinárodních trhů exportu zemědělskopotravinářských produktů patří Nizozemí, Francie a Španělsko. 2
Mezinárodní trh s obilninami Obrázek 3 Změny středních hodnot indexu B pro trh s obilninami 2000-2011 60 50 40 EU27 podrobně: Na mezinárodním trhu s obilninami dosáhlo nejvyššího indexu B Lotyšsko, Bulharsko, Estonsko, Litva a Rumunsko z nových států EU-12 a Lucembursko, Finsko, Francie, Dánsko a Irsko ze starých členských států EU-15. 30 20 10-10 Tiger Cup MIST NAFTA BRICS EU-12 EU-15 EU-27 Mezinárodní trhy s ovocem a zeleninou Obrázek 5 Změny středních hodnot indexu B pro trh s ovocem a zeleninou 2000-2011 3 2 10,0% -1 EU27 podrobně: Na mezinárodním trhu s ovocem a zeleninou dosáhlo silného indexu B Řecko, Španělsko, Nizozemí, Itálie a Portugalsko ze skupiny EU-15 a v první pětce ze skupiny států EU-12 byl Kypr, Litva, Bulharsko, Maďarsko a Polsko. -2-3 -4-5 -6 Tiger Cup MIST NAFTA BRICS EU-12 EU-15 EU-27 Zdroj: Vlastní výpočty na základě databáze UNSD Comtrade pomocí softwaru WITS (World Trade Integration Solution). KONCEPČNÍ VYSVĚTLENÍ: EU-15 Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Velká Británie, Rakousko, Finsko, Švédsko EU-12 Česká republika, Kypr, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko Tiger Cup Hong Kong, Singapur, Jižní Korea, Taj-wan, Indonésie, Malajsie, Filipíny, Thajsko BRICS Brazílie, Ruská federace, Indie, Čína, Jižní Afrika MIST Mexiko, Indonésie, Jižní Korea a Turecko NAFTA USA, Mexiko a Kanada 3
Mezinárodní trh s mléčnými výrobky Změny středních hodnot indexu B pro trh s mléčnými výrobky 2000-2011 40 EU27 podrobně: Na mezinárodním trhu s mléčnými produkty dosáhlo nejvyššího indexu B Dánsko, Lucembursko, Irsko, Nizozemí a Franci ze skupiny EU-15 a Lotyšsko, Litva, Kypr, Polsko a Estonsko ze skupiny EU-12. 35 30 25 20 15 10 5-5 -10 Tiger Cup MIST NAFTA BRICS EU12 Eu15 EU-27 Mezinárodní trh s masnými produkty Změny středních hodnot indexu B pro trh s masnými produkty 2000-2011 4 3 EU27 podrobně: Na mezinárodním trhu s mléčnými produkty dosáhlo nejvyššího indexu B Dánsko, Lucembursko, Irsko, Nizozemí a Franci ze skupiny EU-15 a Lotyšsko, Litva, Kypr, Polsko a Estonsko ze skupiny EU-12. 2 1-1 -2-3 -4-5 -6 Tiger Cup MIST NAFTA BRICS EU-12 EU-15 EU-27 Mezinárodní konkurenceschopnost Změny středních hodnot indexu B 2000-2011 25 COMPETE zjistila, že hlavními konkurenty států EU-27 na mezinárodním trhu zemědělsko-potravinářských produktů jsou USA, Kanada, Argentina, Nový Zéland a Austrálie. EU27 podrobně: Na mezinárodním trhu s obilnými produkty byly nejvýznamnějšími konkurenty států EU-27 USA, Kanada, Thajsko, Indie, Rusko, Brazílie, Turecko a Jižní Afrika. 20 15 10 5-5 -10 Tiger Cup MIST NAFTA BRICS EU-12 EU-15 EU-27 Zdroj: Vlastní výpočty na základě databáze UNSD Comtrade pomocí softwaru WITS (World Trade Integration Solution). 4
USA a Čína byly hlavními konkurenty na mezinárodním trhu s ovocem a zeleninou. Turecko, Thajsko, Indie a Jižní Afrika rovněž zvýšily svůj význam a konkurenceschopnost v oblasti exportu na mezinárodním trhu s ovocem a zeleninou. Mezi zeměmi se zjištěnou komparativní exportní výhodou na mezinárodním trhu s ovocem a zeleninou bylo rovněž Mexiko, Filipíny, Thajsko a v menším rozsahu i Jižní Afrika. Významným konkurentem v oblasti mezinárodního trhu s mléčnými produkty bylo USA a ve zpracovaných mléčných výrobcích určených pro domácí spotřebu to byly Filipíny. Na světovém trhu s masnými produkty se mezi hlavní konkurenty zařadilo USA, Brazílie, Kanada, Čína, Indie, Thajsko a v primárních masných produktech také Jižní Afrika a Filipíny. Vysoká konkurenceschopnost v oblasti obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty může vyplývat buď z úspěšné cenové konkurenceschopnosti, kdy je dosahováno obchodních přebytků při nižší exportní ceně než importní, nebo úspěšné konkurenceschopnosti v oblasti kvality, kdy je dosahováno obchodních přebytků při vyšší exportní ceně než importní. U obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty států EU-27 je podíl konkurence úspěšné ceny a podíl konkurence úspěšné kvality ve struktuře obousměrně probíhajícího obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty vyšší než podíl neúspěšné cenové nebo kvalitativní konkurence. V obchodní struktuře států EU-27 sehrál menší roli jednosměrný exportní podíl i jednosměrný importní podíl. Státy EU-27 jsou úspěšnější v konkurenci ceny a kvality ve struktuře obousměrně probíhajícího obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty. Prvních 10 importérů zemědělsko-potravinářských produktů mimo státy EU-27, 2000-2011 (miliardy USD) 2000 stát 2005 stát 2011 stát 1.38 Švýcarsko 2.14 Indonésie 3.69 Pobřeží slonoviny 1.42 Indonésie 2.40 Austrálie 3.80 Ukrajina 1.57 Pobřeží slonoviny 2.54 Jižní Afrika 3.92 Indie 1.80 Nový Zéland 2.55 Švýcarsko 4.95 Turecko 1.89 Austrálie 3.12 Nový Zéland 5.33 Indonésie 1.90 Turecko 3.47 Čína 5.91 Švýcarsko 2.08 Čína 3.91 Turecko 6.76 Čína 3.49 Argentina 5.90 Argentina 9.37 Argentina 6.88 Brazílie 8.64 USA 12.35 USA 8.51 USA 12.14 Brazílie 20.99 Brazílie Zdroj: Vlastní výpočty na základě databáze UNSD Comtrade pomocí softwaru WITS (World Trade Integration Solution). COMPETE zjistila, že hlavními třemi externími konkurenty států EU-27 na mezinárodním trhu zemědělsko-potravinářských produktů jsou Brazílie, USA a Argentina. Za nejlepšími 3 státy následuje Čína, Švýcarsko, Turecko, Nový Zéland, Indonésie, Pobřeží slonoviny, Austrálie a Jižní Afrika. Mezi významné externí konkurenty států EU-27 na trhu se zemědělsko-potravinářskými produkty patřila v posledních letech také Ukrajina, Chile a Indie. Zvýšený podíl podobného obchodu nebo obchodu uvnitř odvětví (tzv. IIT) v obousměrně probíhajícím obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty států EU-27 odpovídá ekonomické integraci a ekonomickému růstu, avšak jen Belgie měla nadále převažující ITT v obousměrně probíhajícím obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty. Přechod ze specializovanějšího obchodu mezi odvětvími na ITT byl v roce 2011 zjištěn u Rakouska, Estonska, Německa, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Nizozemí, Slovenska a České republiky. 5
Výsledky: Politické intervence a dopad na dodavatelské řetězce COMPETE provedla hloubková interview se zainteresovanými stranami v rámci řetězců zemědělsko-potravinářských produktů za účelem definice spojení mezi obchodní politikou obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty a konkurenceschopností. Nejvýznamnější překážky exportu a importu souvisí s politikou, trhem a institucemi. Nejvýznamnější překážky v potravinovém sektoru podle dotázaných odborníků Import Importní tarify a kvóty v EU. Netarifní překážky EU certifikace (geneticky modifikované organismy - GMO, původ atd.). Výrobní postupy a kontrola kvality (ochrana úrody/ používání pesticidů, růstové hormony ve výrobě masa atd.) Export Dotace a tarify v exportních zemích. Netarifní překážky obchodu (fytosanitární/ hygienické, veterinární a kvalitativní kontroly). Preference zákazníků a označování. Cena/ devizový kurz a dopravní vzdálenost. Komplikovaná administrativa, korupce a nejednotnost předpisů na cílových trzích. Pro překonání těchto překážek je důležitá liberalizace trhu a harmonizace tržního přístupu buď na bilaterální, nebo na multilaterální úrovni. Bilaterální smlouvy mají pozitivní dopad na liberalizaci trhu, protože vedou ke zlepšení obchodu. To zahrnuje i požadavky v rámci celé EU na označování produktů. Z institučního hlediska by měly být jasně definovány kompetence a odpovědnost mezi politikou na státní a EU úrovni. Částečně státní a ministerská podpora je vnímána jako nedostatečná. V nových členských státech by měla být věnována zvláštní pozornost také harmonizaci státní politiky v oblasti zemědělsko-potravinářských produktů se strategií EU. Inovace v těchto státech je stále převážně orientována na efektivnost výroby, zatímco u států EU-15 se zaměřuje na inovace produktů, které plně vyhovují změněným zákaznickým preferencím. V různých zemích není proces inovace podporován veřejnými fondy a aktivitami v oblasti výzkumu a vývoje na stejné úrovni. Výzkum a vývoj není navíc obecně dobře propojen se zájmy stran zainteresovaných v řetězci zemědělsko-potravinářských produktů. Investice do sektoru zemědělsko-potravinářských produktů transformujících se zemí / Nových členských států ovládají zahraniční obchodníci/ maloobchodníci, kteří trvají na zavedení mezinárodních a vlastních soukromých standardů kvality. Zároveň se investice do nových technologií v sektorů zemědělsko-potravinářských produktů v zemích jako Německo řídí zejména nově zohledňováním životních podmínek zvířat, energetickou účinností, požadavky na ochranu životního prostředí a spotřebitelů, které lze realizovat také v ostatních rozvinutých zemích EU. V těchto případech vytváří určující faktory konkurenceschopnosti spotřebitelé. Die nationalen Politikstrategien sowie die Politik der EU zur Stärkung der Wettbewerbsfähigkeit werden insgesamt als heterogen und häufig undefiniert empfunden. Die Innovationspolitik muss sich an den Interessen der Lebensmittelkette ausrichten. Probíhají debaty ohledně hlavních určujících faktorů politiky konkurenceschopnosti v rámci řetězce zemědělskopotravinářských produktů na úrovni EU a státní úrovni. Zatímco se politika EU orientuje na růst produktivity, zlepšení technologie, produktové inovace a specializaci, státní politika se zabývá spíše organizačními inovacemi a spokojeností zákazníků. 6
Odborné stanovisko ohledně politických opatření a konkurenceschopnosti potravinového řetězce 6 úroveň EU státní úroveň 5 kvalita potravin EU 4 Koncepční vysvětlení: Stupnice je od 1 do 7 přičemž 1= žádný dopad 7= velmi významný dopad 3 růst produktivity technologická zlepšení specializace organizační inovace produktové inovace spokojenost spotřebitelů Zdroj: hloubková interview s odborníky COMPETE WP5 Pro ukončení těchto debat je potřeba (1) vytvořit společný politický rámec, který bude dostatečně flexibilní pro umožnění zvláštních úprav na státní úrovni; (2) vytvořit proaktivní politiku ochrany spotřebitelů zejména na úrovni EU která umožní konkurenceschopnost EU určovanou inovacemi na mezinárodním trhu se zemědělsko-potravinářskými produkty. Je nutný společný, koordinovaný, ale zároveň flexibilní politický rámec. Další významnou překážkou je absence efektivní koordi nace mezi hráči na různých úrovních dodávkových řetězců zemědělsko-potravinářských produktů, což negativně pociťují zejména farmáři. Spolupráci mezi místními a státními správními úřady považujeme za nedostatečnou a měla by být zlepšena. Propagace přístupu odzdola nahoru by proto mohla vést ke zlepšení konkurenceschopnosti místního řetězce zemědělsko-potravinářských produktů. Exkurz a vyhlídky: Inovace a konkurenceschopnost COMPETE dodržuje při studiu inovací systémový přístup. Systém vědomostí o potravinách a inovací zahrnuje interakce hráčů při tvorbě, výměně a využívání vědomostí souvisejících se zemědělstvím a institucionální kontext, ve kterém k těmto akcím a interakcím dochází (viz obr. na straně 8). Politika výzkumu a inovací EU také široce odráží systémový přístup k inovacím podporou tvorby a rozšiřování inovativních podniků a zakládáním hlavních rozhraní v systému inovací prostřednictvím sítě. Tento systém je nutno aplikovat v celém řetězci zemědělskopotravinářských produktů. COMPETE bude analyzovat podporu politických strategií orientovaných na vytváření obchodních parků a venkovských komplexů, kde mohou farmáři, zpracovatelé a technologické společnosti zakládat společné podniky a sítě za účelem vytváření nových produktů a/nebo zpracovatelských technologií. Program kvality potravin EU COMPETE určí také tržní potenciál produktů vyrobených a zpracovaných podle programů kvality EU organické potravinářské produkty, produkty s chráněným určením původu (PDO), chráněnými zeměpisným označením (PGI) a tradiční zaručené speciality (TSG) na vnitřním trhu EU a na mezinárodních trzích. V některých bohatších státech EU jako Německo a Velká Británie však poptávka po organických produktech, PDO, PGI a TSG již stagnuje. V chudších zemích EU jako Rumunsko cenová přirážka za organické produkty brání poptávce kvůli nižší kupní síle spotřebitelů. Pokusy o zavedení úspěšných produktů PDO, PGI a TSG v nových členských státech měly přinejmenším smíšené výsledky. Spojení mezi obchodem se zemědělsko-potravinářskými produkty a programy kvality EU jsou věcí dalšího výzkumu. 7
Systém vědomostí o potravinách a inovací Regulační politika a instituce: Společná zemědělská politika, výzkum, vzdělávání, atd. Vstupy (zdroje, problémy, příležitosti): půda, půdní zdroje, zemědělské vstupy, ekosystémy atd. VÝZKUM PODPŮRNÉ SYSTÉMY VÝROBCI POTRAVIN ROZŠÍŘENÍ VZDĚLÁVÁNÍ Výstupy (produkty, řešení): Potraviny, pružné a udržitelné potravinové systémy, vláknina, energie, biodiverzita, ekosystémové služby, veřejné dobro atd. Zdroj: upravil (Dockès a kol., 2011) podle (Rivera a kol., 2005) Systémové určující faktory: klimatické změny, bezpečnost potravin INFORMACE O PROJEKTU Název: Mezinárodní srovnání dodavatelských řetězců produktů v zemědělsko- potravinářských sektorech: určující faktory jejich konkurenceschopnosti a výkonnosti na trzích EU a na mezinárodních trzích (COMPETE) Financování: Společný výzkumný projekt (výzkumný projekt malého a středního rozsahu). GA N : 312029-FP7-KBBE-2012-6, celková hodnota příspěvku EU je 2.422.725 Euro Trvání: Cíl: 01/10/2013 30/09/2015 (36 měsíců) Cílem projektu COMPETE je získat komplexní přehled o různých aspektech, které přispívají ke konkurenceschopnosti evropského zemědělsko-potravinářského dodavatelského řetězce, abychom mohli zavést postupy, které jsou lépe zaměřené na specifické problémy, a které jsou zaváděny na základě získaných údajů a to na národní úrovni i na úrovni celé EU. Projekt se zaměřuje na vybrané determinanty konkurenceschopnosti, jako jsou např. zásahy politické intervence nebo obchodní prostředí, produktivita zpracování v zemědělském a potravinářském sektoru, fungování domácích a mezinárodních trhů, výběr řídicích struktur a inovační aktivity v rámci zpracování potravin. Výsledky výzkumu umožní zavedení přiměřených, koherentních a konzistentních doporučení zaměřených na zlepšení konkurenceschopnosti evropského dodavatelského řetězce. Koordinátor: IAMO, Německo, Prof. Heinrich Hockmann Konsorcium: 16 partnerů z 10 evropských zemí. Projekt COMPETE sdružuje akademiky, obchodní subjekty, neziskové organizace, zemědělská družstva a poradenské služby zemědělského a potravinářského průmyslu. Projekt je dále podporován skupinou společenských činitelů včetně farmářských a spotřebitelských asociací a asociací z oblasti zpracování potravin. Všichni tito činitelé poskytují významné znalosti ze zemědělsko-potravinářského sektoru a urychlují dosažení cílů projektu. COMPETE project is coordinated by: Leibniz Institute of Agricultural Development in Transition Economies (IAMO) Theodor-Lieser-Str. 2 D-06120 Halle Telephone: + 49-345-2928-225 Fax: + 49-345-2928-299 Email: compete@iamo.de www.compete-project.eu 8