Proces adopce a jeho pedagogické aspekty

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií BAKALÁ SKÁ PRÁCE Adéla Fillová Proces adopce a jeho pedagogické aspekty OLOMOUC 2013 vedoucí práce: Mgr. Tomá Kadlec

Prohlá ení Prohla uji tímto, e jsem p edlo enou bakalá skou práci na téma Proces adopce a jeho pedagogické aspekty vypracovala samostatn a pou ila jen prameny a literaturu, které ádn cituji a uvádím v seznamu pou ité literatury. V P erov dne 17. 6. 2013 vlastnoru ní podpis

Pod kování D kuji Mgr. Tomá i Kadlecovi za odborné vedení a poskytování p ipomínek, které p isp ly ke vzniku této bakalá ské práce. V P erov dne 17. 6. 2013

Jméno a p íjmení: Katedra: Vedoucí práce: Adéla Fillová Ústav pedagogiky a sociálních studií Mgr. Tomá Kadlec Rok obhajoby: 2013 Název práce: Název v angli tin : Anotace práce: Klí ová slova: Anotace v angli tin : Klí ová slova v angli tin : Proces adopce a jeho pedagogické aspekty Process of adoption and its education aspects Bakalá ská práce se zabývá procesem adopce nezletilého dít te v eské republice. Cílem práce je popsat, analyzovat a zhodnotit proces adopce s d razem na jeho pedagogické aspekty, které se ho dotýkají. Práce objas uje základní pojem adopce, nabízí krátký exkurz do její historie, v nuje se procesu adopce od p ípravy k adopci, p es ádost o osvojení, posouzení adatele i dít te a po první kontakt s dít tem a p evzetí dít te do vlastní pé e. A v neposlední ad se také zabývá psychickou deprivací u d tí v ústavní výchov a souvisejícími problémy. Záv rem je adopce a její proces zhodnocen. Proces, adopce, vzd lávání, psychická deprivace This thesis examines the process of adoption of an under-age child in the Czech Republic. The aim is to describe, analyze and evaluate the adoption process with emphasis on the pedagogical aspects that concern them. The thesis explains the basic concept of adoption, provides a short excursion into its history, deals with the adoption process from preparation for adoption through the request of adoption, assessment of the applicant and the child to the first contact with the child and taking a child into care. And last but not least, dealing with emotional deprivation of children in institutional care and related problems. Finally, the adoption and its process are evaluated. Proces, adoption, education, emotional deprivation P ílohy vázané v práci: P íloha. 1: Po et nevy ízených ádostí o osvojení k 31. 12. Rozsah práce: 43 s. Jazyk práce: eský

Obsah Úvod... 7 1 Historie adopce... 9 2 Vymezení základního pojmu... 11 3 Význam adopce... 12 3.1 Význam adopce pro rodi e... 12 3.2 Význam adopce pro d ti... 13 4 Legislativa v eské republice dotýkající se osvojení... 15 5 Ústavní výchova p ed osvojením... 17 5.1 Kojenecké ústavy a d tské domovy pro d ti do 3 let v ku... 17 5.2 D tské domovy pro d ti od 3 do 18 let v ku... 17 6 Proces adopce... 18 6.1 P íprava na adopci... 18 6.2 Vhodní osvojitelé... 19 6.3 ádost o osvojení... 19 6.4 P íprava na p ijetí dít te do rodiny a její edukativní charakter... 20 6.5 Posouzení vhodnosti adatel o osvojení... 22 6.6 Posouzení dít te... 23 6.7 Výb r osvojitele pro dít... 23 6.8 První kontakt a p evzetí dít te do pé e... 25 6.9 Pomoc rodinám s d tmi v náhradní rodinné pé i... 26 7 Psychická deprivace d tí... 27 7.1 Rozpoznání psychické deprivace u d tí... 29 7.2 Mo né následky psychické deprivace v edukaci dít te... 29 7.3 Následky psychické deprivace... 33

7.4 Diagnostika psychické deprivace u d tí... 34 7.5 Náprava psychické deprivace u d tí... 34 8 Záv r... 36 Seznam zkratek... 38 Seznam pou ité literatury... 39 Seznam tabulek... 42 Seznam p íloh... 43

Úvod Kdy se zeptáme lidí ve svém okolí, co je pro n nejd le it j í, mnoho lidí odpoví, e rodina. Mít rodinu je cílem uchaze o adopci, proto podstupují dlouhý a náro ný proces adopce. Jejich motivy jsou r zné, ale cíl je stejný - vytvo ení nebo dopln ní své rodiny. Nebo d ti neadoptují, jak by se z prvního pohledu mohlo zdát, jen rodi e neplodní, jen své d ti zatím nemají nebo z fyziologických d vod mít nemohou, ale i ti, kte í cht jí p ijmout za vlastní dít svého man ela nebo cht jí poskytnout domov a pé i dít ti, je rodinu pot ebuje, proto e jeho rodi e o n j nejeví zájem anebo se narodilo jako necht né. Téma adopce jsem si vybrala pro svou bakalá skou práci, nebo m zaujal fakt, e i v mé ir í rodin se vyskytuje adoptované dít, které o své adopci neví. Tuto skute nost jsem se dozv d la nedávno a donutila m p emý let o problematice adopce, jejích úskalích, p ínosech a aspektech. Cílem mé teoretické bakalá ské práce je popsat, analyzovat a zhodnotit proces adopce s d razem na jeho pedagogické aspekty, je se v pr b hu vyskytují. P edm tem bakalá ské práce je adopce nezletilého dít te v eské republice. V první kapitole bakalá ské práce se v nuji krátce exkurzu do historie adopce, kam a sahají její ko eny, a v nuji se vývoji adopce od starov kého ecka a íma, p es období st edov ku a do sou asnosti. V druhé kapitole bakalá ské práce je vymezen základní pojem adopce neboli osvojení, který je pro práci klí ový, jsou zde vysv tleny typy adopcí a kapitola se také zam uje na mo né osvojitele, kdo rozhoduje o osvojení, kdy je mo né dít osvojit. T etí kapitola bakalá ské práce se podrobn ji v nuje významu osvojení jak pro rodi e z hlediska dopln ní své rodiny, p evzetí rodi ovské zodpov dnosti za dít, tak pro samotné osvojené dít, kdy díky vytvo ení nové funk ní rodiny mohou být pln uspokojovány jeho psychické pot eby. Je zde vymezen termín rodina, kdo ji tvo í a jaké plní funkce. tvrtá kapitola se v nuje legislativ, která se vztahuje k problematice osvojení. Základní právní úprava procesu osvojení dít te je obsa ena v zákon. 94/1963 Sb., o rodin a v zákon. 359/1999 Sb., o sociáln právní ochran d tí. Pátá kapitola bakalá ské práce se v nuje mo nosti umístit dít v ústavní pé i, a to konkrétním institucím, co jsou kojenecké ústavy a d tské domovy pro d ti do 3 let nebo d tské domovy pro d ti od 3 do 18 let. Základní právní úprava je obsa ena v zákon. 372/2011 Sb., o zdravotních slu bách v p ípad kojeneckých ústav a d tských domov 7

pro d ti do 3 let, a v zákon. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve kolských za ízeních a o preventivn výchovné pé i ve kolských za ízeních v p ípad d tských domov pro d ti od 3 do 18 let. V esté kapitole bakalá ské práce je konkrétn analyzován samotný proces adopce od p ípravy k adopci, p es ádost o osvojení, posouzení adatele o osvojení, posouzení dít te, a po výb r vhodného osvojitele, první kontakt osvojitele s dít tem a p evzetí dít te do vlastní pé e. Sedmá kapitola je v nována pedagogickému aspektu adopce, nebo i ten je její nedílnou sou ástí. Zde jsou vymezeny základní pojmy, kterými jsou psychická deprivace, poruchy chování, specifické poruchy u ení. Kapitola se zam uje na rozpoznání psychické deprivace u d tí, jaké jsou mo né následky psychické deprivace v edukaci dít te, jak je diagnostikována psychická deprivace u d tí a mo nosti její nápravy. V záv ru bakalá ské práce je zhodnoceno osvojení jako jedna z mo ností náhradní rodinné pé e, je zde zhodnocen také samotný proces osvojení a definována jeho pozitiva a negativa. Metody pro zpracování bakalá ské práce byly zvoleny studium dokument a studium odborné literatury. P i studiu jsem nejvíce vyu ívala literatury, jejím autorem byl Prof. PhDr. Zden k Mat j ek, Csc., který byl na ím celosv tov uznávaným renomovaným d tským psychologem. I kdy n které doporu ení z jeho knih ji nejsou platné, zejména ty, týkající se legislativy a n kterých postup p i procesu adopce jeho definice a metody p ístupu k adopci, jsou stále aktuální. 8

1 Historie adopce Adopce je známa ji z dávné historie, kdy je t nebyla právn podlo ena. Nalézt ji m eme v Bibli. Ve Starém zákon je to nap íklad Moj í, který byl svou matkou vlo en do o atky a dán do eky, kde ho na la dcera faraona a p ijala jej za svého. Ve starov kém ecku neplodní rodi e, pokud na li dít odlo ené jeho rodi i v nádob, mohli rozhodovat o jeho ivot i smrti. V antickém ím bylo smyslem osvojení zajistit pokra ování rodiny a jejího jména. Adoptovali se d ti i dosp lí lidé, aby rodina nevym ela, zde ji byl institut osvojení právn podlo en. Ve st edov kém sv t osvojení ji takový význam nem lo, d le ití byli zejména pokrevní a legitimní potomci, pokud k osvojení do lo, byly d vody spí e majetkové. V období, kdy se za íná prosazovat k es anství a jeho zásady, je v t í snaha o lep í p ístup k d tem. Bohu el, i kdy byly ji od 7. století na eho letopo tu budovány nalezince, osud opu t ných d tí se nelep il. D ti byly kupovány a prodávány jako otroci. Lidé láskou k es anství proniklí chodili tehdy po tr i tích skupovali ubo áky tyto a vychovali je dle mo ností v lidi svobodné a ádné. 1 V období 9. století ji vznikaly i první úlo né boxy pro d ti necht né, které matky odkládaly. Byly z izovány v budovách d tských domov i klá ter. Církevní otcové nabádali matky, aby zde d ti p iná ely a nezat ovaly své sv domí h íchem vra dy. Nalezince nebo sirot ince nebyly pro d ti bezpe ným úto i t m. 2 Dít, které bylo p ijato do nalezince, nem lo rozhodn vyhráno. Existovaly ústavy s tak ka stoprocentní úmrtností. Dlouhodob se u d tí pohybovala tak ka kolem 70%. Ne lo samoz ejm jen o d sledky nemocí, nedostate né vý ivy a problematické hygieny. Podstatnou roli zde hrálo psychické strádání. 3 Tuto pro na e podmínky nep edstavitelnou situaci umoc ovala vysoká porodnost a chudoba. V období st edov ku, nebylo jist t ké vzít si dít nalezené i sirotka za své, mnoho d tí ale tuto anci jist nedostalo. U nás první takovouto institucí byl Vla ský pitál v Praze na po átku 16. Století. V 19. století bylo ji u nás více takových institucí, ale i v této dob po et d tí v nich zem elých p esahoval 50%, a proto vze la snaha o zhumanizování pé e o ústavní d ti jejich p evedením do p stounských rodin. Vzhledem k tomu, e tato pé e byla placená, p stouni z chudých rodin toto vykonávali zejména pro finan ní p ilep ení, co nemohlo p isp t ke kvalit pé e o sv ené dít. Pokud 1 GABRIEL, Zbyn k a Tomá NOVÁK. Psychologické poradenství v náhradní rodinné pé i. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4717-883. s. 12 2 GABRIEL, Zbyn k a Tomá NOVÁK. Psychologické poradenství v náhradní rodinné pé i. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4717-883. s. 12 3 GABRIEL, Zbyn k a Tomá NOVÁK. Psychologické poradenství v náhradní rodinné pé i. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4717-883. s. 13 9

cht li, mohli si dít po jeho 6 letech v ku bezplatn u sebe nechat, nebo jej do nalezince vrátit. Je z ejmé, jak toto muselo na dít psychicky p sobit a jakým následk m v budoucím ivot vystavit. Osvojení bylo právn o et eno v Ob anském zákoníku rakouském z roku 1811, kde osvojitelem mohl být jen mu star í 50 let, a novela z roku 1914 toto umo nila en, v k byl sní en na 40 let. Rozhodné slovo p i osvojení bylo v dy slovo mu e. Tento postup byl uplat ován i v zákon z roku 1928, kdy byl nejd le it j í názor mu e. 4 V období první republiky byly ústavy zejména individuálního charakteru a byla také snaha o individuální p stounskou pé i i umís ování d tí do rodinných kolonií, je p ipomínají svou formou d tské domovy rodinného typu známé z dne ní doby. Po roce 1945 bylo u nás mnoho osi elých d tí z rodin, je rozbila válka. Tyto d ti nenapl ovaly p edstavy mo ných osvojitel, byly star í, vyko en né, mnohdy s velmi stresujícími zku enostmi. Na jejich pot eby nebyly brány ohledy. Od roku 1949 byl v Ústav kladen d raz na ústavní socialistickou výchovu, a novela zákona. 15/1958 zavedla pro osvojitele a osvojence d le ité zm ny, které p irovnávají jejich vztahy tak, e odpovídají vztah m mezi pokrevními rodi i a jejich d tmi. 5 Zákon o rodin. 94/1963, ji také hlásá, e zájem dít te je nejd le it j í, m ní se tím do té doby platná teorie, e se p i osvojení vyhledává pro rodi e vhodné dít, od této doby se vyhledává nejvhodn j í rodina pro konkrétní dít. Zm ny, kterými proces osvojení prochází, p ímo ovliv ují jeho kvalitu a pr b h. Stát také od roku 1999 zprost edkovává osvojení, kdy není kontakt mezi adatelem a dít tem. Toto zprost edkování je p ínosem pro rodi e i d ti. Chrání je p ed neuvá eným jednáním a sna í se nastolit rovnováhu mezi pot ebami adatele a pot ebami dít te. V roce 2014 bude ú inný ob anský zákoník, který p inese dal í zm ny v institutu osvojení, které by m ly být p ínosem pro adatele i d ti, prodlou í nap íklad povinnou pé i p ed adopcí z p vodních 3 m síc na 6 m síc, také stanoví v kovou hranici mezi osvojitelem a osvojencem. Velmi podstatná je zm na, která p ímo uvádí, e osvojitel je povinen informovat osvojence o skute nosti osvojení, jakmile se to bude jevit vhodným, nejpozd ji v ak do zahájení kolní docházky. 6 4 NOVOTNÁ, V ra a Lenka PR OVÁ. K vybraným otázkám osvojování d tí. Praha: Linde, 2004, 159 s. ISBN 80-861-3156-4. 5 GABRIEL, Zbyn k a Tomá NOVÁK. Psychologické poradenství v náhradní rodinné pé i. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4717-883. 6 eská republika. Zákon. 89/2012 Sb., ob anský zákoník. In: Sbírka zákon. eská republika, 2012. ISSN 1211-1244. 10

2 Vymezení základního pojmu Osvojení - Synonym adopce. Forma náhradní pé e. Podle zákona o rodin cílem osvojení je zalo it mezi osvojitelem a osvojencem takový právní vztah jako mezi p irozenými rodi i a d tmi a vytvo it tak osvojenému dít ti stabilní a harmonický domov. 7 Osvojení u nás rozd lujeme dle 63-77 zákona. 94/1963 Sb., o rodin na t i typy zru itelné, nezru itelné a mezinárodní. V této práci je p edm tem zájmu osvojení zru itelné a nezru itelné. V p ípad nezru itelného osvojení vzniká mezi osvojencem a osvojitelem stejný právní vztah jako mezi pokrevními rodi i a d tmi. Nezru itelné osvojení ji nejde v ádném p ípad zru it, takto mohou osvojit pouze man elé i poz stalý po rodi i dít te (výjime n osam lá osoba). Osvojení je mo né provést jen u dít te star ího jednoho roku v ku. Dít bude mít stejné p íjmení s rodi i nebo v p ípad osvojení man elem matky spole né p íjmení s ostatními d tmi. Do knihy narození matrika vypí e jména osvojitel. 8 Osvojení zru itelné ru í soud, a to jen na návrh osvojence nebo osvojitele, v tomto p ípad zanikají práva a povinnosti mezi osvojencem a osvojitelem a op tovn vznikají mezi osvojencem a p vodní rodinou. Osvojenci se vrací jeho p vodní p íjmení. O obojím osvojení v dy rozhoduje soud na návrh osvojitele. Osvojitelem m e být jen ten, kdo má zp sobilost k právním úkon m a je osobou, je zaru í, e osvojení bude prosp né dít ti. Osvojit dít mohou jednotlivci i man elé. Pro osvojení je nutné, aby s ním souhlasil pokrevní rodi dít te, i kdy je nezletilý, pouze v p ípad e nemá o dít zájem, není souhlas vy adován. Tento nezájem je zjevný, uplynuloli od posledního opravdového projeveného zájmu 3 m síce, v tomto musí být pou en orgánem sociáln právní ochrany d tí o mo ných d sledcích. Toto pou ení se nevy aduje, pokud rodi bez dal ího opustí místo, kde se zdr oval a jeho dal í pobyt se nepoda í zjistit. Souhlas s adopcí mohou rodi e také dát p edem, nejd íve 6 týdn po narození dít te. Souhlas lze i odvolat, pouze v ak do doby, ne je dít umíst no do pé e osvojitel. Souhlas vydává zákonný zástupce osvojovaného dít te a také dít, je-li schopno posoudit dosah osvojení, leda e by tím byl zma en ú el osvojení. 9 7 PR CHA, Jan, WALTEROVÁ, Eli ka a MARE, Ji í. Pedagogický slovník. 6.,aktualiz. a roz. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-647-6. s. 248 8 eská republika. Zákon. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a p íjmení a o zm n n kterých souvisejících zákon. In: Sbírka zákon. eská republika, 2000. ISSN 1211-1244. 9 eská republika. Zákon. 94/1963 Sb., o rodin. In: Sbírka zákon. eská republika, 1963. ISSN 1211-1244. 11

3 Význam adopce Rodina je významnou sou ástí na eho ivota, proto je adopce d le itá nejen pro rodi e, je mají pot ebu rodinu vytvo it, ale i pro d ti, je svou rodinu postrádají a není jim umo n no v ní setrvávat, a u pro její nefunk nost nebo proto, e neexistuje. V pedagogickém slovníku najdeme definici rodiny jako nejstar í spole enská instituce. Plní socializa ní, ekonomické, sexuální-regula ní, reproduk ní a dal í funkce. Vytvá í ur ité emocionální klima, formuje interpersonální vztahy, hodnoty a postoje, základy etiky a ivotního stylu. Z hlediska sociologického je formou za len ní jedince do sociální struktury. Nejb n j ím modelem rodiny je takzvaná nukleární rodiny, kterou tvo í nejbli í p íbuzní, tj. rodi e a d ti. V posledních desetiletích se model rodiny, který je historicky flexibilní, významn prom uje. Zvy uje se variabilita rodinných typ, zahrnujících nejen rodinu vlastní a úplnou, ale také rodinu neúplnou, nevlastní a náhradní. Sou asné pojetí tenduje k chápání rodiny jako sociální skupiny nebo spole enství, ijícího ve vlastním prostoru domov, uspokojující pot eby, poskytující pé i a základní jistoty d tem. Rodiny spolu se kolou plní významné výchovné funkce, které lze chápat jako komplementární. 10 Osvojení je nejvy í formou náhradní rodinné pé e, jeho smyslem je, aby dít získalo rodinu, ve které se bude cítit bezpe n, která jej ochrání a kde se bude cítit milováno. 3.1 Význam adopce pro rodi e Dít p iná í rodi m nový pohled na ivot. Je to podobné jako partnerství, ji ne ijí jen sv j ivot, ale poznávají i nový ivot z pohledu svého osvojeného dít te. P ichází nové události a napl ují svými podn ty ivot osvojitel. Vychovávají je a u í a dít zase u í je. U í je trp livosti, p izp sobivosti a chápavosti. ivot dostává nový smysl, je to zku enost, která nem e být zprost edkována, ale jen pro ita. Dít je na nich závislé, rodi e si uv domují svou zodpov dnost k n mu a p izp sobují tomu své chování i jednání. Dít nám také dává mo nost navázat opravdu pevný citový vztah, je to pouto na celý ivot. Toto pouto dává jistotu, e nejsou na sv t sami, e to, co d tem dávají, se jim vrátí. Rodi e d tem v nují svou lásku, as a zku enosti to, co ka dé dít pot ebuje k svému harmonickému vývoji, k tomu, aby se stalo lov kem, jen doká e toto poskytnout dal ímu lov ku. Není to jen pé e t lesná, 10 PR CHA, Jan, WALTEROVÁ, Eli ka a MARE, Ji í. Pedagogický slovník. 6.,aktualiz. a roz. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-647-6. s. 248 12

ale hlavn du evní. Motivy pro osvojení dít te bývají r zné a mnohdy se dopl ují, nej ast ji jde o bezd tnost adatel, touhu pomoci dít ti, snaha o roz í ení stávající rodiny, nebo také m e být zájem o osvojení v p ípad úmrtí vlastního dít te. 11 Ale stejn jako v p ípad pokrevních d tí, by rodi e nem li p edpokládat, e osvojené dít upevní jejich svazek. Práv p íchod dít te zejména zpo átku m e stávající man elství naru it, jde o zát ovou situaci, která m e naru it dosavadní vztahy. 3.2 Význam adopce pro d ti V prost edí ústavní pé e jsou uspokojovány základní biologické pot eby d tí, jim jejich biologická rodina není schopná zajistit adekvátní pé i. Jde p edev ím o stravu, teplo, bezpe í. Bohu el zejména z d vod finan ních a personálních nem e ústavní pé e také uspokojit v echny jejich pot eby psychické. Základních psychických pot eb dít te je dle d tského psychologa Zde ka Mat j ka p t: pot eba p ívodu podn t v p im ené mí e a variabilit, pot eba smysluplného sv ta, pot eba emo ní, pot eba sociální. Uspokojení první pot eby znamená p edev ím stimulaci dít te r znými variabilními podn ty hmatového, sluchového a zrakového typu. Nejsou to jen hra ky, které jsou dít ti dostupné, ale p edev ím lidé, kte í mu v nují svou pozornost, pé i spojenou s úsm vem a komunikací, nebo d ti se u í p íkladem. Druhá pot eba je úzce propojena s první. Dít pot ebuje mít kolem sebe sv t, jemu rozumí, ur itý stereotyp pro n j znamená bezpe í a jistotu, ve které se m e harmonicky a stejnom rn vyvíjet. Emo ní pot eba je pot ebou blízkého kladného vztahu k pe ující osob (není to nutn jen matka, a u biologická i adoptivní, i ena). Pot eba sociální je uv domování si sebe sama ve spojitosti s okolím, v n m se nacházíme, p ijetí se takového, jakým jsme a jak nás vidí ostatní. Jako poslední je mo no uvést pot ebu, je není ve vý tu za len na, nebo je spole nou pot ebou rodi i d tí. Je to pot eba spole né budoucnosti, pozitivní plánování spole ných aktivit i cíl a t ení se 11 KOLUCHOVÁ, Jarmila et al. Osvojení a p stounská pé e. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-637-3. 13

na spole n strávený as. Pokud nejsou tyto psychické pot eby v dostate né mí e napln ny, co se jeví v b ném prost edí ústavní výchovy jako nereálné, dochází k psychické deprivaci. 12 Psychická deprivace je zdrojem problém d tí i dosp lých v sociální, emo ní i kolním oblasti. Nebo je to téma velmi rozsáhlé, bude se jí v novat druhá ást bakalá ské práce, viz kapitola 7. 12 KOLUCHOVÁ, Jarmila et al. Osvojení a p stounská pé e. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-637-3. 14

4 Legislativa v eské republice dotýkající se osvojení Zákon. 94/1963 Sb., o rodin, ve zn ní pozd j ích p edpis upravuje zejména vztahy mezi rodi i a d tmi, rodi ovskou zodpov dnost, která je souhrnem práv a povinností p i pé i, zastupování a správ jm ní nezletilého dít te, p stounství a osvojení. 13 Zákon. 359/1999 Sb., o sociáln právní ochran d tí, ve zn ní pozd j ích p edpis upravuje postup adatel p i uplat ování ádostí o osvojení dít te nebo o sv ení dít te do p stounské pé e nebo za azení do evidence osob, které mohou vykonávat p stounskou pé i na p echodnou dobu, a postup orgán sociáln právní ochrany p i vyhledávání vhodných osvojitel nebo p stoun pro d ti, které trvale nebo p echodn nemohou vyr stat ve své vlastní rodin a pro které je t eba zajistit pé i v náhradní rodin. Proces zprost edkování má n kolik fází a podle zákona o sociáln právní ochran d tí spo ívá: - ve vyhledávání d tí, kterým je t eba zajistit pé i v náhradním rodinném prost edí formou p stounské pé e nebo osvojení, - ve vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo p stouny, - v odborné p íprav fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo p stouny k p ijetí dít te do rodiny - ve výb ru ur ité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo p stounem ur itého dít te, jemu se osvojení nebo p stounská pé e zprost edkovává a v zaji t ní osobního seznámení se dít te s touto osobou. 14 Zákon. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu, p íjmení, ve zn ní pozd j ích p edpis, jen upravuje státní evidenci narození, uzav ení man elství a úmrtí osob v eské republice a také t ch, u nich k tomuto do lo v cizin, pokud jde o ob any eské republiky. Definuje zápis do knihy narození a upravuje zp sob, jakým se provádí. 15 Zákon. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných íslech, ve zn ní pozd j ích p edpis upravuje zp sob, jakým se vedou údaje o ob anech eské republiky. V evidenci krom jiného vede údaje o osvojeném dít ti v rozsahu stupn osvojení, p vodního a nového 13 eská republika. Zákon. 94/1963 Sb., o rodin. In: Sbírka zákon. eská republika, 1963. ISSN 1211-1244. 14 eská republika. Zákon. 359/1999 Sb., o sociáln -právní ochran d tí. In: Sbírka zákon, eská republika, 1999. ISNN 1211-1244. 15 eská republika. Zákon. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a p íjmení a o zm n n kterých souvisejících zákon. In: Sbírka zákon. eská republika, 2000. ISSN 1211-1244. 15

jména i p íjmení, p vodního a nového rodného ísla dít te, jména p ípadn rodná ísla osvojitel, jména a rodná ísla otce i matky. Údaje o matce se nevedou, pouze tedy pokud písemn po ádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem. 16 Od 1.1 2014 bude ú inný zákon. 89/2012 Sb., ob anský zákoník, který nov upravuje institut osvojení, jde zejména o n kolik podstatných zm n. Nyní m e být osvojena jen osoba nezletilá, co se m ní. O osvojení zletilého nadále bude rozhodovat soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, a pokud se k tomuto návrhu p ipojil zletilý, který má být osvojen. Dále je stanoven v nové úprav minimální v kový rozdíl. Mezi osvojitelem a osvojovaným dít tem musí být p im ený v kový rozdíl, zpravidla ne men í ne estnáct let; jen souhlasí-li s osvojením opatrovník zastupující dít v ízení a je-li osvojení v souladu se zájmy dít te, m e být v kový rozdíl mezi osvojitelem a osvojovaným dít tem výjime n men í ne estnáct let. Zákon také stanovuje, kdy je osvojení vylou eno, a to tehdy jde-li o osvojení mezi osobami spolu p íbuznými v p ímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v p ípad náhradního mate ství. Nový je také souhlas dít te s osvojením ohrani ený v kovou hranicí, dosáhlo-li dít alespo v ku 12 let, je nutný jeho souhlas, leda e by dít nebylo schopno posoudit d sledky svého souhlasu nebo by byl postup po adující jeho osobní souhlas v zásadním rozporu s jeho zájmy. Nedosáhlo-li dít v ku 12 let, rozhodne za n j opatrovník, ale i tak by m l soud p ihlédnout k vyjád ení dít te s ohledem na jeho du evní vysp lost. Osvojované dít m e sv j souhlas odvolat a do rozhodnutí soudu o osvojení. Jako dal í velká zm na se také jeví povinnost osvojitele informovat osvojence o skute nosti osvojení, jakmile se to bude jevit vhodným, nejpozd ji v ak do zahájení kolní docházky. Dále je nov upravena délka preadop ní pé e na minimáln 6 m síc, co dává v t í prostor pro posouzení vhodnosti výb ru adatele a osvojovaného. 17 16 eská republika. Zákon. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných íslech. In: Sbírka zákon. eská republika, 2000. ISNN 1211-1244. 17 eská republika. Zákon. 89/2012 Sb., ob anský zákoník. In: Sbírka zákon. eská republika, 2012. ISSN 1211-1244. 16

5 Ústavní výchova p ed osvojením Pokud je adoptováno dít, které jeho rodi e opustili nebo se jej vzdali, p ichází zejména ze dvou prost edí. Jsou to kojenecké ústavy a d tské domovy. Bohu el, i kdy je v ústavní pé i snaha o to, aby d ti dostali v e, co pot ebují, rodinu nahradit nemohou. A koliv kojenecké ústavy a d tské domovy pro d ti do 3 let v ku v emo n usilují o to, aby vedle biologických byly napln ny i psychické pot eby dít te (dostatek podn t zaji ují pom rn nákladnými hra kami a za ízeními, získávanými i prost ednictvím sponzor, stabilita vztah je p stována systémem rodinných bun k) p ece jen zejména z hlediska vytvá ení identity a ivotní perspektivy rodin pln nahradit nemohou. 18 5.1 Kojenecké ústavy a d tské domovy pro d ti do 3 let v ku Kojenecké ústavy a d tské domovy pro d ti do 3 let v ku pat í mezi zdravotnická za ízení, jejich provoz upravuje zákon. 372/2011 Sb., o zdravotních slu bách. V t chto ústavech jsou poskytovány zdravotní slu by, stravování, ubytování, o acení a výchovná innost d tem do 3 let v ku, které nemohou vyr stat v rodin. Tyto d tské domovy mohou poskytnout ubytování t hotné en v nep íznivé ivotní situaci, která ohro uje její zdraví. O d ti zde pe uje zdravotnický personál. 5.2 D tské domovy pro d ti od 3 do 18 let v ku D tské domovy pro d ti od 3 let v ku se adí mezi kolská za ízení, jejich provoz upravuje 26 zákona. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve kolských za ízeních a o preventivn výchovné pé i ve kolských za ízeních. Tento ústav d tem poskytuje stravování, ubytování, o acení, u ební pot eby, kapesné, dary, v cnou pomoc, úhradu nezbytn nutných náklad na vzd lávání a na dopravu do koly, úhradu náklad na zdravotní slu by a léky. Do d tského domova se mohou té umístit nezletilé matky i s jejich d tmi. 18 BRUTHANSOVÁ, Daniela, Anna ERVENKOVÁ. Zdravotn sociální slu by v kojeneckých ústavech a d tských domovech pro d ti do t í let v ku. Praha: VÚPSV, 2005. s. 3-4 17

6 Proces adopce Obvykle kdy se objeví ve v t ím diskutujícím kruhu téma adopce, první názor, který je mo no sly et, je ten, e je adopce slo itý proces. Nelze s tím nesouhlasit, je nutno ov em chápat, pro tomu tak je. Ná systém se sna í hájit zájmy dít te. Zájem dít te má podle Mezinárodní úmluvy o právech dít te, která je i pro ná stát závazná, p ednost p ed zájmem rodi. 19 D ti, které nemohou vyr stat z jakýchkoli d vod ve své vlastní rodin, jsou velmi zranitelné a je nutné poskytovat jim maximální ochranu. O poskytnutí této ochrany se sna í sociální pracovnice a zam stnanci jiných institucí, kte í hájí zájmy dít te. Osvojitelé jsou asto lidé, kte í vlastní dít mít nemohou a o dít usilují r znými zp soby, jsou pod psychickým tlakem a bohu el zde vzniká nepom r. Právn volných d tí a d tí vhodných k osvojení je mén, ne potencionálních osvojitel. Tento nepom r se je t prohlubuje vzhledem k ideálu osvojitel, který si vytvá ejí. Osvojitelský ideál je hol i ka co nejmen í, naprosto zdravá, alespo pr m rn inteligentní, sv tlé pigmentace, nejlépe taková, aby se podobala náhradním rodi m. 20 Takových d tí je ov em málo, a proto osvojitelé musí ze svých po adavk ustoupit anebo se p ipravit na to, e na takové dít budou velmi dlouhou ekat a výsledek je nejistý. 6.1 P íprava na adopci Na po átku celého procesu, je nutno si uv domit, co vlastn rodi e od adopce o ekávají, jaká bude její forma, zda spl ují podmínky, které ur uje zákon. D le ité je té v d t, e pro jedno ur ité dít jsou vyhledáváni rodi e a není tomu naopak. Rodi e si nemohou své budoucí dít vybrat sami, laická ve ejnost, která není obeznámena s tématem, si asto myslí, e rodi e po vy ízení pat i ných formalit p ijdou do nejbli ího d tského domova i kojeneckého ústavu a vyberou si jakékoli pro n sympatické dít. Ur ení si priorit a ujasn ní mo ností je podstatné pro rodi e i pro dít a pro jejich budoucí spole ný ivot. Osvojitelé by si m li být mimo v echny pochybnosti jisti, e ví, co osvojení obná í, e se dít ti budou muset intenzivn v novat, e je dít bude pot ebovat a m li by být schopni 19 KOLUCHOVÁ, Jarmila et al. Osvojení a p stounská pé e. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-637-3. s. 12 20 GABRIEL, Zbyn k a Tomá NOVÁK. Psychologické poradenství v náhradní rodinné pé i. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4717-883. s. 8 18

se postarat o n j do jeho zletilosti, e je celá jejich rodina s jejich rozhodnutím srozum na a e si osvojení p eje. Osvojení je rozhodnutí, s jeho následky ijí celý ivot. 6.2 Vhodní osvojitelé Osvojit dít m e jen zletilá fyzická osoba, ijící takovým zp sobem ivota, který zaru í, e osvojení bude ku prosp chu dít te i spole nosti. Tato fyzická osoba musí mít zp sobilost k právním úkon m. Osvojit dít m e man elský pár, man el i man elka rodi e dít te nebo jednotlivec. Jako spole né mohou dít osvojit jen man elé, je-li osvojitelem jen jeden z nich, m e osvojit jen se souhlasem man ela. V p ípad sou ití druha a dru ky m e být dít osvojeno pouze jedním z nich. Mezi osvojitelem a osvojencem musí být p im ený v kový rozdíl, toto upravuje zákon o rodin, který nestanovuje, jaký tento rozdíl má být. 21 6.3 ádost o osvojení Pokud má adatel tedy ujasn ny své p edstavy a je rozhodnut, e si dít osvojí, postupuje ní e uvedeným zp sobem. Na obecním ú ad obce s roz í enou p sobností si v míst trvalého bydli t podá adatel ádost o za azení do evidence adatel vhodných stát se osvojiteli, která je voln ke sta ení na stránkách Ministerstva práce a sociálních v cí nebo je mu poskytnuta na ú ad. ádost obsahuje adatelovy osobní údaje a také p ilo enou fotografii ne star í p l roku formátu na ob anský pr kaz. Dále musí p edlo it doklad o státním ob anství nebo o povolení k trvalému pobytu v eské republice nebo o nep etr itém p echodném pobytu po dobu nejmén 365 dn, opis z evidence rejst íku trest, zprávu o zdravotním stavu, údaje o ekonomických a sociálních pom rech. Podepí e souhlas s ú astí na p íprav k p ijetí dít te do rodiny a také souhlas s tím, e orgán sociáln právní ochrany je oprávn n zji ovat dal í údaje pot ebné pro zprost edkování a kdykoliv zji ovat, zda nedo lo ke zm n rozhodných skute ností. Také dokládá své písemné vyjád ení, zda souhlasí s tím, aby po uplynutí lh ty ur ené zákonem byl za azen do evidence na osvojení d tí z ciziny nebo e ádá výlu n o osvojení dít te z ciziny. Spisovou dokumentaci také dopl uje stanovisko 21 eská republika. Zákon. 94/1963 Sb., o rodin. In: Sbírka zákon. eská republika, 1963. ISSN 1211-1244. 19

obecního ú adu obce s roz í enou p sobností k ádosti o zprost edkování osvojení. Jakmile jsou shromá d ny pot ebné doklady, postupuje obecní ú ad obce s roz í enou p sobností kopii spisové dokumentace krajskému ú adu. 22 6.4 P íprava na p ijetí dít te do rodiny a její edukativní charakter P íprava p edchází odbornému posouzení, absolvují ji v ichni adatelé, je t p ed za azením do evidence vhodných uchaze o náhradní rodinnou pé i. adatel o osvojení je povinen se zú astnit p ípravy k p ijetí dít te do rodiny. P ípravu zaji uje krajský ú ad v minimálním rozp tí, které iní 48 hodin. Tento asový rozsah m e krajský ú ad sní it u adatel, kte í u jednou p ípravu dokon ili. P íprava obsahuje n kolik tematických okruh. Jde zejména o sebepoznání osob, které se cht jí stát osvojiteli, jejich rodiny a sociálního prost edí, dále o poznání a napl ování práv a pot eb osvojenc, seznámení se s mo ností spolupráce s odborníky a nau ení se komunikaci s d tmi, pochopení, jak rozvíjet schopnosti dít te a porozum ní jeho zájm m, jak uspokojit jeho citové, vývojové, sociální a vzd lávací pot eby dít te. Dále jde o pé i o jeho zdraví a sou ití s d tmi ijícími v rodin adatele. Krajský ú ad zaji uje také p ípravu d tí, které ijí v rodin osob, které ádají o osvojení. P íprava se provádí tak, aby byla p im ená v ku a rozumové vysp losti d tí. Zden k Mat j ek stru n charakterizuje co je ú elem p ípravy: Posláním p ípravného kurzu je poskytnout vám, budoucím osvojitel m nebo p stoun m, pot ebný základ v domostí o specifických otázkách náhradní rodinné pé e, zprost edkovávat reálné informace o situaci a pot ebách d tí ijících mimo vlastní rodinu a umo nit náhled na vlastní p edpoklady pro p ijetí dít te. V rámci kurzu máte p íle itost setkat se s odborníky a hovo it s nimi o tom, o vás zajímá, a také s dal ími p stouny i osvojiteli, kte í vám sd lí své vlastní zku enosti a mohou zodpov d t i va e dotazy. 23 Kraj p ípravu realizuje prost ednictvím svých zam stnanc nebo organizací, i vyhlásí výb rové ízení na zaji t ní p ípravy, do kterého se p ihla ují osoby pov ené výkonem sociáln právní ochrany d tí. Budoucí osvojitelé mají mnohdy pocit, e p íprava je zbyte ná a e p ipravit se nelze. Je to diskutabilní, nebo zále í individuáln na ka dém jedinci. Celkov se na v e, co se osvojení týká, asi opravdu p ipravit nelze, ale ú astníci p ípravy získávají alespo nový náhled a zdroj informací, které mohou 22 GABRIEL, Zbyn k a Tomá NOVÁK. Psychologické poradenství v náhradní rodinné pé i. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4717-883. 23 KOLUCHOVÁ, Jarmila et al. Osvojení a p stounská pé e. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-637-3. s. 24 20