Oborový workshop pro ZŠ BIOLOGIE

Podobné dokumenty
Oborový workshop pro SŠ BIOLOGIE

Oborová exkurze BIOLOGIE

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie

Základy mikroskopování

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna

LABORATORNÍ PRÁCE Č.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Mikroskop, potřeby k mikroskopování (laboratorní práce)

Cvičení z mykologie (pro učitele) 9. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota

Jehličnany (laboratorní práce)

Bc. Tereza Hyráková. Univerzita Palackého v Olomouci

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Číslo klíčové aktivity: V/2 LABORATORNÍ PRÁCE- HOUBY. Tematická oblast: Žák si procvičí znalosti a prohloubí vědomosti z kapitoly Houby.

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Autor. Biologie 19 Houby stopkovýtrusé.

Výchovný obsah předmětu se skládá z tematických celků:

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

VYHLÁŠKA č. 475/2002 Sb. ze dne 31. října 2002,

5.6.3 Přírodopis povinný předmět

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Metodický list. Název pro školu: EU PŘ 20. Mgr. Petra Bainarová

ROSTLINNÉ ORGÁNY KVĚT, PYLOVÁ ZRNA

PRÁCE S MIKROSKOPEM Praktická příprava mikroskopického preparátu

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Viry. Bakterie. Buňka

Hmyz stavba těla hmyzu (laboratorní práce)

Řasy. Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/ (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-6-04

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Kroužkovci žížala obecná (laboratorní práce)

Rostlinná buňka příprava mikroskopického preparátu (laboratorní práce)

Největší rody lupenatých hub. základní znaky

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Úvod do předmětu. třídí organismy a zařadí je do říší a nižších taxonomických jednotek

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Téma : HOUBY. Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Jana Hůšová. Očekávané výstupy :

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Základní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi

Využití mikroskopů ve výuce přírodopisu na základních školách

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

ROSTLINNÉ ORGÁNY JEHLICE JEHLIČNANŮ

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

Zvěřinec na dvorku, aneb brouci, hmyz a členovci: kdo je kdo? Shrnutí

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

ŘÍŠE: Fungi. ODDĚLENÍ: Ascomycota

PARAZITÉ Z BLÍZKA LARVY MOTOLIC (PRACOVNÍ LIST)

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

příjmení a jméno: den a hodina cvičení: datum:

Praktické cvičení č. 1.

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

CZ.1.07/1.5.00/

Praktické určování vybraných dřev listnatých dřevin s kruhovitě a polokruhovitě pórovitou stavbou podle mikroskopických znaků

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Brožura dobré praxe

Rozmanitosti přírody - 4. ročník

POZOROVÁNÍ PŘÍRODY PŘÍRODU MŮŽEME POZOROVAT NÁSLEDUJÍCÍMI ZPŮSOBY: 1. Pouhým okem. Obr. č. 1. Obr. č. 2

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Povinný Povinný Povinný

Název práce: Rostlinná buňka a látky v ní obsažené. Odstavce Vzdělávací cíl, Pomůcky a Inovace viz následující strana

Výběr a uspořádání učiva biologie na střední škole. redukce poznatků. kritéria výběru a uspořádání učiva

Naučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice


Přehled pozorovaných objektů

TEMATICKÝ ČASOVÝ PLÁN vyučovací předmět : PRVOUKA ročník: 3. Školní rok 2014/2015 vyučující Mgr. Marie Beďačová. Zařazená průřezová témata

VY_32_INOVACE_ / Houby Houby rostliny nebo živočichové

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Praktická cvičení z biologie na gymnáziu

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci Zadání úloh

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Přírodopis - 6. ročník

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu BIOLOGIE. pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

černých plodnic perithecia Graphium, Leptographium, Sporothrix identifikační znaky Doporučená média: Literatura

Cvičení z mykologie (pro učitele) 8. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota

Obsah Úvodem Část I. Základy mykologie Část II. Praktický houbař

Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 8. ročník

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

VYUŢÍVÁNÍ PŘÍRODNIN ČLOVĚKEM (pracovní část ke IV. přednáškovému bloku)

Dodatek k ŠVP ZV č. 1

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

VĚDNÍ OBORY ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍRODOU ŽIVOU A NEŽIVOU

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

VY_32_INOVACE_ / Výtrusné rostliny - mechy Výtrusné rostliny

Název: Kvasinky. Autor: RNDr. Lenka Simonianová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika vzdělávací oblasti

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis

Rozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda ŠVP LMP

Název: POZOROVÁNÍ PRVOKŮ

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P

Transkript:

PRAKTICKÁ VÝUKA PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ NA ZŠ A SŠ CZ.1.07/1.1.30/02.0024 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Oborový workshop pro ZŠ BIOLOGIE Téma: KRÁSA HUB NEJEN POD MIKROSKOPEM

TÉMA: KRÁSA HUB NEJEN POD MIKROSKOPEM AUTOŘI: Mgr. JIŘÍ KOUT, Ph.D., Mgr. ZBYNĚK HOUDEK, Ph.D. CÍL: Seznámit žáky základních škol s houbami pomocí praktických cvičení, která názorně ukáží vybraná témata vztahující se k houbám ÚVOD Rozmanitá říše hub, ve skutečnosti sem patří odhadem přes milion druhů, zahrnuje celou řadu variabilních houbových organismů, nejznámější jsou druhy s velkými plodnicemi sbírané pro kuchyňské účely. Mimo ty houby, které tvoří nápadné plodnice, sem patří značné množství mikroskopických druhů (mikromycety). Základní role houbových organismů v přírodě jako symbiontů nebo rozkladačů je nepostradatelná. Bez hub by naše příroda byla zavalena odumřelým dřevem, jsou to právě houby, v podstatě jediné organismy v naší přírodě, které jsou schopné účinně rozkládat dřevní hmotu. Možná pro žáky základních škol bude překvapivý fakt, že houby jsou spíše živočichové než rostliny. Moderní vědecké metody tento příbuzenský vztah jednoznačně potvrdily a došlo tak k vyvrácení dlouholeté představy jednotné skupiny hub a rostlin. Rozmanitost hub můžeme jednoduše demonstrovat několika tisíci druhy, které lze nalézt v naší přírodě. Pouhým okem rozlišíme různé tvary, velikosti i barvy. Pro determinaci bývá často důležitý i čich a chuť (zde by však měl být nezkušený houbař opatrnější). V rámci tohoto workshopu se pokusíme rozpoznávat některé jedovaté druhy, jejichž znalost je pro sběr hub velmi důležitá. Mikroskopickou variabilitu nám odhalí mikroskopické preparáty v podobě odlišných velikostí, tvarů i barev mikroskopických útvarů. Samotná příprava nebývá tak složitá jak se může zdát, obtížnější bývá pro nezkušeného pozorovatele interpretace a popis mikroskopického obrazu. Tento workshop se pokusí poodhalit žákům základní školy nejen variabilitu vnějšího vzhledu, ale i některé vybrané mikroskopické struktury. Jistě půjde o užitečná cvičení, protože ve školních osnovách není na houby dostatek času, a umožní tak žákům lépe pochopit některá probíraná témata. 2

ÚLOHY: 1 POZNÁNÍ ZÁKLADNÍCH MAKROSKOPICKÝCH ZNAKŮ HUB NA PRAKTICKÝCH PŘÍKLADECH 1.1 Pomůcky Různé druhy hub podle potřeby demonstrace makromorfologických znaků, binolupa 1.2 Princip Znalost morfologie plodnic hub pomáhá významně při jejich determinaci. Na základě sebraných plodnic nebo položek z herbáře budeme demonstrovat základní znaky tzv. vyšších hub na jejich plodnicích. Je proto vhodné připravit si dostatečně variabilní plodnice z různých morfologických skupin. Vhodnou orientaci poskytuje typ plodnice. Z vřeckovýtrusých hub jde o následující typy plodnic: kleisthothecium, apothecium a peritecium (poslední dvě vytváří okem viditelné plodnice). Kleisthothecium je typické pro parazitické padlí. Apothecium mají různé tzv. discomycety, houby s kalíškovitými plodnicemi různých velikostí. Ne vždy se nám musí podařit najít čerstvé plodnice, protože jsou více ovlivněny počasím než druhá skupina vřeckovýtrusých hub, tzv. tvrdohouby s plodničkami typu perithecium. Obr. 1 Apothecium, jeden z typů plodnice vřeckovýtrusých hub 3

Perithecia mají tvar lahvičky, ale spíše se setkáme s nahloučenými jednotlivými plodničkami do větší kompaktní struktury černé barvy. Perithecium pak pozorujeme na příčném řezu celou strukturou při jejím povrchu, vzhledem k menší velikosti je vhodné použít binolupu. U stopkovýtrusých hub je vděčným objektem makroskopického pozorování typ hymenoforu. Snažíme se proto pro praktikum zajistit co nejvariabilnější plodnice s různými hymenofory. Lupenatý a rourkovitý hymenofor není problematický, zajistíme je např. muchomůrkou a suchohřibem (babka). Ostnitý typ hymenoforu reprezentují různé lošáky (Obr.2), ale můžeme si vypomoci i nějakým druhem s rozlitými plodnicemi (ostnateček Steccherinum). Některé skupiny mají i zajímavý třeň, různě šupinatý, opatřený prstenem nebo pochvou na bázi. Pro demonstraci třeně je vhodné mít po ruce muchomůrku s prstenem (nebo žampión). Obr. 2 Ostnitý hymenofor - lošáček číškovitý (Phellodon tomentosus) 4

1.3 Postup Na jednotlivých plodnicích pozorujeme významné určovací znaky charakteristické pro danou skupinu. V případě potřeby pro detailnější pozorování použijeme binolupu. 1.4 Otázky a úkoly Pozorujte vybrané znaky na předloženém materiálu a pokuste se je nakreslit. Záleží na tom, jaký bude k dispozici materiál. Všímejte si typů plodnic, různých hymenoforů (doplňte do tabulky 1 houby k jejich typu hymenoforu), zakončení třeně, detailů na plodničkách (chloupky) apod. Tabulka 1 Zjištěné typy hymenoforů na konkrétních druzích nebo taxonomických skupinách hub Lupenatý Rourkovitý Ostnitý/lištnatý Hladký Poroidní 5

2 SEZNÁMENÍ SE ZÁKLADNÍMI DRUHY HUB Z OKOLÍ PLZNĚ 2.1 Pomůcky Čerstvě nasbírané houby, různé atlasy hub, binolupa. 2.2 Princip Určování hub patří mezi velmi obtížné, i když ne vždy se tak může zdát v případě, když vlastníme nějaký velký atlas hub. Určování pak může vypadat jednoduše, protože podlehneme představě, že v dané knize musí být vše. Podstata je však daleko složitější díky značnému druhovému bohatství říše hub. Žádná jedna kniha nemůže obsáhnout všechny druhy. Dalším podstatným faktem je nezbytnost mikroskopu a odborné literatury pro přesnou determinaci. Existují však druhy, které lze s úspěchem poznat i bez všech těchto méně dostupných pomůcek, jen potřebujeme správný vhled do některých makroskopických znaků. První úkol poskytl některé potřebné znalosti, které v tomto úkolu uvedeme do praxe. Na příkladu čerstvě nasbíraných hub v okolí Plzně se pokusíme demonstrovat dobře určitelné druhy přímo v terénu a upozornit na podobné zástupce a možnosti jejich odlišení. Praktická ukázka na čerstvém materiálu dalece předčí teoretické studium z atlasů. Výběr druhů bude pochopitelně záviset na aktuálních podmínkách, kdy se budou houby sbírat. 2.3 Postup S použitím znalostí z předcházejícího úkolu zhodnotíme klíčové makromorfologické znaky předložených hub. 2.4. Otázky a úkoly Pokuste se o popis předložených plodnic stopkovýtrusých a vřeckovýtrusých hub a případně přiřadit druhové určení. Na vybraných houbách zhodnoťte nejdůležitější znaky. Věnujte pozornost podobným druhům a prohlédněte si klíčové znaky na živém materiálu. Vše zapište (např. do přehledné tabulky tab.2). Tabulka 2 Příklad tabulky pro zhodnocení základních znaků u lupenaté houby Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) Ekologie bílá, poraněním 10 cm, bílý, lupenatý, 15 2 cm, s lesy, parky, u žloutnoucí, plochý lupeny růžové prstenem cest páchne 6

Jak se rozliší některé jedovaté druhy od jedlých? Zapište si klíčové znaky pro určení (na čerstvém materiálu nebo budou vyloženy, opět může být použita praktická tabulka, př. tab.3, ostatní na doplnění) pro určení našich nejnebezpečnějších hub a jejich jedlé dvojníky: Tabulka 3 Přehledné uspořádání nejdůležitějších determinačních znaků u jedovatého druhu Muchomůrka červená (Amanita muscaria) bílý s prstenem, červený se lupenatý, bílá, poraněním bez kalichu zbytky vela lupeny bílé neměnící barvu smrti muchomůrka růžovka Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) Muchomůrka panterová (Amanita pantherina) Vláknice (Inocybe) 7

Závojenka (Entoloma) Stmělka (Clitocybe) Pavučinec (Cortinarius) 3 MIKROSKOPICKÁ ODLIŠNOST MEZI VŘECKOVÝTRUSÝMI A STOPKOVÝTRUSÝMI HOUBAMI 3.1 Pomůcky Vřeckovýtrusé a stopkovýtrusé houby, binolupa, mikroskopické pomůcky. 3.2 Princip Základní odlišnost mezi dvěma velkými skupinami vyšších hub se ukrývá v mikroskopické rovině. Jde o rozmnožovací struktury - vřecka a basidie. Obojí se nachází ve výtrusorodém roušku, z kterého stvoříme mikroskopické preparáty. Vřecka jsou uspořádána v řadě, uvnitř obsahují většinou osm askospor, mezi nimi se můžou nacházet parafýzy (záleží na druhu) obr.3. Mikroskopické rozměry bývají dostatečné i pro méně kvalitní optické mikroskopy. 8

Obr. 3 Mikroskopický obraz vřeckovýtrusé houby Basidie v hymeniu jsou palisádovitě uspořádané, většinou kyjovité buňky se čtyřmi sterigmaty (Obr.4). Stejně jako vřecka nebývají basidie v hymeniu osamocené, ale doprovází je další sterilní buňky. Jejich přítomnost je však variabilní podle mikroskopované houby. V některých případech mohou být pro mikroskopická praktika díky své velikosti a tvarům velmi atraktivní. 9

Obr. 4 Basidie stopkovýtrusé houby plesňák zemní (Thelephora terrestris) 3.3 Postup Zhotovení mikroskopického preparátu je pro vřecko i stopkovýtrusé houby obdobné. Nejprve vezmeme část výtrusorodého rouška z plodnic a umístíme ho na podložní sklíčko do pozorovacího media, kterým může být obyčejná voda, ale vhodnější je roztok jódu (pozor, značně barví) nebo KOH. Vybraný kousek hymenia nesmí být příliš velký, případně se ho snažte roztrhat preparačními jehlami nebo mírně rozmáčknout krycím sklíčkem. Krycí sklíčko přikládáme postupně, aby v preparátu bylo co nejméně vzduchových bublin. 3.4 Otázky a úkoly Zhotovte mikroskopické preparáty z výtrusorodého rouška vřeckovýtrusých a stopkovýtrusých hub (velké obrázky). Pozorované struktury zakreslete a popište, nezapomeňte uvést zvětšení, při kterém byl objekt pozorován. Uvědomte si základní rozdíl mezi oběma skupinami na pozorovaných preparátech 10

LITERATURA 1. Baier, J., Hagara, L., Antonín, V.: Velký atlas hub. Ottovo nakladatelství, Praha (2005). 2. Kvasničková, D., Jeník, J., Pecina, P., Froněk, J., Cais, J. Ekologický přírodopis pro 6. ročník ZŠ. Fortuna, Praha (1997). 11