Příspěvek k poznání hub smrčin a mykofilních brouků ve státní přírodní rezervaci Koda (CHKO český Kras)

Bohemia centralis 19: 121-138, 1990 Příspěvek k poznání hub smrčin a mykofilních brouků ve státní přírodní rezervaci Koda (CHKO český Kras) Contribution to knowledge of mushrooms and mykophilous beetles of spruce woods in the State Preserved Area of Koda Anna ŠVECOVÁ - Zdeněk ŠVEC Průzkum v SPR Koda provádíme od r. 1981 a je zaměřen na aspekty mykofloristické, entomofaunistické a bionomické; z entomofauny se týká jen mykofilních brouků, z hub jen makromycetů. Dílčí realizovaná část průzkumu přinesla již některé výsledky. Tento příspěvek zahrnuje naše poznatky z průzkumu mykoflóry vybraných jehličnatých porostů, především kulturních smrčin, a o zjištěném výskytu mykofilních brouků v těchto porostech a na plodnicích hub (s výjimkou čeledi Staphylinidae, která si vyžaduje vlastní podrobné studie). Pro přehlednost jsme tuto část doplnili informacemi o výskytu všech zástupců mykofilní čeledi Leiodidae - čeledi, jejíž druhy byly ve smrkových porostech, hlavně na jejich okrajích a na smrkových pasekách, poměrně časté. Tuto problematiku jsme se rozhodli zpracovat zvlášť z toho důvodu, že smrčiny Českého krasu poutají k sobě v poslední době zvýšenou pozornost odborníků, především mykologů, botaniků i lesníků, a představují ochranářský a současně i hospodářský problém. Předkládanou práci považujeme za příspěvek k poznání mykoflóry a entomofauny zkoumaného území, který pochopitelně nemůže přinášet úplné a definitivní výsledky. 121

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ SPR Koda má rozlohu ca 528 ha a tvoří ji komplex skal a lesů na pravém břehu Berounky proti osadě Srbsko. Je zde několik jeskyň a krasových vyvěraček, z nichž vytékají potoky do Císařské a Kodské rokle. Jsou zde menší plochy šípákových doubrav; lesní porosty, které tvoří většinu území, jsou habrové doubravy a na náhorních plošinách kyselé doubravy (MARŠÁKOVÁ-NĚMEJCOVÁ 1977). Plochy smrkových porostů jsou vtroušeny do větších listnatých celků a tvoří jen malou část rozlohy. Z lesních společenstev Českého krasu byly po mykologické a také po lesnické stránce podrobně zkoumány především smrčiny karlštejnské (SVRČEK 1960, ŠEBEK /ed./ 1985). Do určité míry je možno informace, které byly o smrkových porostech SPR Karlštejn publikovány, vztáhnout i na obdobná společenstva v SPR Koda, která je od vlastního území SPR Karlštejn oddělena jen údolím Berounky. METODIKA A PŘEHLED EXKURZÍ Houby byly ve všech případech sbírány a určovány jen jako vyvinuté plodnice. Jednotlivé nálezy jsou uvedeny v přehledu zjištěných druhů. Houby sbírala a determinovala, pokud není uvedeno jinak, autorka. Brouci byli sbíráni individuálně na plodnicích, výjimečně individuálně v porostu, dále smykem, sklepáváním a prosíváním. V r. 1986 jsme využili zemní pasti. Tato metoda však nepřinesla očekávaný efekt. K nejefektivnějším metodám sběru patřilo smýkáni a prosívání. Naše výsledky zahrnují proto poměrně hodně mykofilních brouků, které jsme nezjistili na plodnicích. Řada z nich je vázána na substrát rostlinného původu, napadený (prorostlý) mycelii hub. Smýkání vegetace v průběhu dne prakticky přinášelo pouze fytofágní druhy. Teprve při náhlém ochlazení nebo ochlazení vzduchu ve večerních hodinách na jaře a v létě a na podzim již v odpoledních hodinách se ve smyku objevovali hlavně zástupci čeledi Leiodidae aj. Brouci ze smýkaného materiálu byli vybíráni a tříděni na místě. Druhy na determinaci obtížné nebo zajímavé druhy byly sbírány v počtu exemplářů nutném pro určení a dokumentaci. Část na místě determinovatelných exemplářů byla pouze evidována a ponechána na lokalitě. Evidence a průzkum nebyly ani u hub, ani u brouků zaměřeny na kvantitativní stránku výskytu. U mykofilních brouků, jejichž výskyt je ovlivněn širokou škálou vlivů, především přítomnosti či absencí plodnic hub, mají kvantitativní sledování menší význam než u jiných, například terestrických brouků. Brouci získaní prosevem byli vysbíráni individuálně. 122

Brouky sbíral a determinoval, pokud není uvedeno jinak, autor. Dokladový materiál byl zčásti předán sbírkám Národního muzea, zčásti je uložen v autorově sbírce. V letech 1981-86 byl shromažďován nebo evidován materiál a poznatky ze 44 exkurzí. Nejvíce jich bylo uskutečněno v r. 1984 -celkem 14, nejméně v r. 1982-3. Časové rozložení bylo následující : leden - 0 červenec - 2 únor - 0 srpen - 2 březen - 3 září - 7 duben - 14 říjen - 5 květen - 6 listopad - 1 červen - 3 prosinec - 1 Zvýšenou pozornost kodským smrčinám jsme věnovali při exkurzích zejména v letech 1984-85, především pří letních a podzimních návštěvách, protože z hlediska růstu hub jsou smrčiny v oblasti Kody, především v důsledku nedostatku srážek, prakticky bez čerstvých plod-nic. VÝSLEDKY PRŮZKUMU Zjištěné druhy hub a mykofilních brouků: Uvádíme houby a mykofilní brouky zjištěné v jehličnatých, převážně smrkových porostech SPR Koda a v jejich okrajových částech nebo smrkových pasekách, případně na pařezech a kořenových nábězích smrků ponechaných v mladých listnatých mlazinách, na které jsou smrkové porosty v SPR postupně převáděny. U vybraných druhů hub uvádíme měsíce (římské číslice), popřípadě další údaje o výskytu a lokalitě, a poznámky o přítomnosti brouků na plodnicích. U brouků uvádíme přesná data výskytu a někdy i stručnou charakteristiku. Čeleď Leiodidae je doplněna a jsou uvedeny všechny druhy zjištěné v SPR Koda. 123

HOUBY (sledované smrčiny označeny čísly - viz orientační mapka SPR Koda) Ascomycetes Discina periata (Fr.) Fr. - druh nalezený opakovaně ve všech letech průzkumu, v III.-V., roztroušeně a řídce, např. v 3., 4., 6. i mimo smrkové porosty tam, kde vytrvaly smrkové pařezy, tj. i v listnatých mlazinách. S postupným stárnutím (tlením) substrátu, z něhož rostou, je houba na lokalitě stále řidší, až zcela vymizí. Vyskytuje se na smrkových pařezech, nábězích, řidčeji na kládách. Neogyromitra gigas (Krombh.) Imai - nalezen opakovaně na třech stanovištích v IV.-V. při Kodské jeskyni, u cesty vedoucí k hájovně (žlutá turist. značka) a na spodním svahu spadajícím od parkoviště - vždy v dubohabrových mlazinách se zbytky borových a smrkových pařezů, na nichž vyrůstaly ojedinělé plodnice. S postupem času jsou podobně jako druh předcházející na lokalitě stále vzácnější. Piceomphale bulgarioides (Rabenh. in Kalchb.) Svr. - drobný diskomycet na opadlých smrkových šiškách, běžný druh na celém polesí; III-IV. Basidiomycetes: Hymenomycetes Agarieus arvensis sensu Pilát - ve všech letech průzkumu ve smrči-nách častý (v méně frekventovaných částech rezervace - 1., 2., 5., 6.,); IX-X. Agarieus augustus Fr. - mnohem méně častější než předchozí, vždy jednotlivě či ve velmi malých skupinách - 1., 2., 5.; IX-X. Agarieus abruptibulbus Peck - důsledně jen ve smrčinách či na jejich okrajových částech od VIII. do X. - 1., 2., 4. Plodnice někdy napadeny chrobákem Geotrupes strocorosus. A. abruptibulbus patří mezi typické druhy smrčin Českého krasu. Agarieus benešii (Pilát) Singer - nalezen pouze jednou v X. 1984 ve smrčině pod Tobolským vrchem - 1. Druh patří ke vzácným elementům karlštejnských smrčin; lokalita bude i nadále sledována a nálezy důkladně prověřeny. Agarieus silvicola (Vitt.) Sacc. - celkově běžnější druh - 1., 2., 3., 6., vždy VIII-X. 124

Zjištěné druhy rodu Agarieus jsou humusoví saprofyté vesměs bez typické vazby na smrk, ovšem v oblasti Českého krasu je jejich výskyt koncentrován téměř výhradně na smrkové monokultury. Z karlštejnských smrčin jsou popsány další vzácné, a jedině tam se vyskytující druhy (typové lokality) žampionů, které mohou být nalezeny v budoucnu i v oblasti Kody. Amanita rubescens Pers. (Fr.) - v jednom případě plodnice napadena Geotrupes stercorosus. Nalezené druhy muchomůrek patří mezi nejhojnější zástupce rodu Amanita, jsou mykorrhizní s vazbou především na jehličnaté dřeviny; na rozdíl např. od Hřebenů a brdských lesů je zde jejich výskyt ojedinělý (snad mimo A. citrina). Armillariella mellea (Vahl. : Fr.) P. Karst. - v SPR roste ve všech smrkových porostech jako saprofyt na pařezech, kmenech, kořenových nábězích a ojediněle i jako parazit na živých stromech (plodnice často v mrazových trhlinách či ranách); promořenost porostů, stejně jako v ostatních oblastech Českého krasu, je značná. Boletus fragilipes (C. Martin) Kuth. - zjištěn jen jednou v X. 1985 ve smrčině pod Tobolským vrchem - 1. Nález je zajímavějším příspěvkem k poznání rozšíření druhu příbuzného hřibu babky (B. chrysenteron); k jeho výskytu není dosud dostatek informací, protože oba druhy byly dříve zaměňovány (určovány jako babka). Clitocybe vermicularis (Fr.) Quél. - jarní druh, výskyt jen o obdobích, kdy je na jaře dostatek vlhkosti; zde zjištěn na dvou stanovištích - 3., 4.; IV-V. Clitocybe inornata (Sow.:Fr.) Gill. - zde hojná, vázána na vápencové půdy; IX-X. Cystoderma cinnabarinum (Alb. et Schw.:FR.) Maubl. - drobná bedlička, vždy ve smrčinách - 3., 4., 6.; IX. Galerina marginata (Fr.) Kühn. - ojediněle na pařízcích smrků, v drobných trsech, jedovatý druh provázející smrk až do vyšších nadmořských výšek; IX. Galerina unicolor (Fr.) Sing. - nalezena v září 1986, pouze na jediném stanovišti - 5. (det K. Kult). Známa z Karlštejnska. Hygrophorus discoideus (Pers.:Fr.) Fr. - typický druh pro zdejším smrčiny, objevuje se každoročně, obvykle v září v početnějších skupinách - 2., 3., 4., 5.; IX-X. 125

Hygrophorus olivaceoalbus (Fr.) Fr. - ve zdejších smrčinách roztroušeně; IX-X. Inocybe geophylla (Sow.:Fr.) Kumm. - jedovatá, roste zde i v listnatých porostech; výskyt roztroušený po celém území rezervace; VIII-XI. Leucocortinarius bulbiger (Alb. et Schw.:Fr.) Sing. - zde velmi typický druh, např. v 2., kde vytváří velké počty plodnic; IX-X. Marasmius scorodonius (Fr.) Fr. - silně zapáchá po česneku; rozkládá humus ; 1., 2., 6. ; IX. Osmoporus odoratus (Batsch:Fr.) Fr. - v plodnicích (i na jejich povrchu) nalezeni mykofilní brouci: Scaphidium quadrimaculatum, Scaphosoma agaricinum a Ennearthron cornutum. Pholiota spumosa (Fr.) Sing. - ojedinělý výskyt ve smrčinách, tam, kde je vtroušena borovice lesní; VII-X. Polyporus umbellatus (Pers.) Er. - pouze jediný nález v září 1986 v čisté smrčině: jde však o houbu uváděnou jako saprofyt (i parazit) na dubech. Ripartites tricholoma (Alb. Schw.: Fr.) P. Karst. - nalezena pouze jednou na jediném místě - 2. v září 1986. Jedná se o druh poměrně vzácný, sbíraný i na Karlštejnsku. Russula amethystina Quél. - podobný druh jako R. turci Bres., má vý-razný jodoformový pach - ojediněle ve smrčinách v celé SPR; VIII-IX. Russula firmula J. Schaeff. - druh známý z vápencových smrčin také pod jménem Russula nitida Fr.; VII-IX. Russula nauseosa (Pers.) Fr. - patří k nejčasnějším druhům holubi-nek, ve smrčinách a na travnatých a mechových okrajích cest roztroušeně v celé rezervaci; V-IX. Russula polychroma Sing, ex Hora - hojný druh, rozšířený ve všech typech smrkových lesů; V-IX. Russula sanguinea (Bull.).Fr. - na okrajích cest, v mechu a trávě; roztroušený výskyt; VII-IX. Russula sardonia Fr. - typický druh smrčin, zde hojná (silně palčivá); VII-X. 126

Strobilurus conigenus (Pers.:Fr.) Gulden - již časně zjara, ze šišek borovice černé zanořených v humusu; III-V. Strobilurus esculentus (Wulf:Fr.) Sing. - vyrůstá časně zjara ze smrkových šišek zanořených do substrátu; roztroušeně ve všech smrkových porostech rezervace; III- V. Tricholoma argyraceum (Bull.) Gill. - pod vtroušenými borovicemi, prakticky ve všech smrkových porostech; VIII-X. Tricholoma inamoenum (Fr.) Quél. - vzácnější druh Karlštejnska, v SPR Koda ve smrčinách pod Tobolským vrchem (severní svah Tobolky a v 1. ; IX. Tricholoma psammopus (Kalchbr.) Quél: - ojediněle pod modříny, zvláště při okrajích cest; VIII-IX. Xeromphalia campanella (Batsch:Fr.) Kühn, et R. Maire - na trouchnivých pařezech jehličnanů, často v listnatých mlazinách na velmi starých mechových pařezech v bohatých skupinách; III-IV. Kromě uvedených hub byly nalezeny ještě tyto druhy častěji se vyskytující zejména v Českém krasu: Agarieus semotus Fr., A. silvaticus Schaeff., A. xanthodermus Genevier, Amanita excelsa (Fr.) Bertillon, A. citrina (Schaeff.) Pers., Boletinus cavipes (Klotzsch) Kalchbr., Boletus badius Fr., B. chrysenteron Bull., Calocybe gambosa (Fr.) Sing., Clavulina cristata (Holmsk. : Fr.) Schroet., Clitocybe cerussata (Fr.) Kumm., C. gibba (Pers.:Fr.) Kumm., C. incilis (Fr.) Gill., C. odora (Bull.:Fr.) Kumm., C. vibecina (Fr.) Quél, sensu Ricken (det. Ing. K. Kunc), Collybia butyracea (Bull.: Fr.) Kumm., C. confluens (Pers.:Fr.) Kumm., C. dryophila (Bull.:Fr.) Kumm., C. maculata (Alb. et Schw.: Fr.) Kumm., C. peronata (Bolt.: Fr.) Kumm., Fomitopsis pinicola (Sw.:Fr.) Karst., Gymnopilus sapineus (Fr.) R. Maire, Heterobasidion annosus (Fr.) Bref., Hygrophorus lucorum Kalchbr., Hypholoma capnoides (Fr.) Kumm., H. fascicu-lare (Huds.: Fr.) Kumm., H. sublateritium (Fr.) Quél., Lactarius deliciosus Fr., L. deterrimus Groger, L. mitissimus (Fr.) Fr., Lepista gilva (Pers.:Fr.) Pat., L. flaccida (Sow.:Fr.) Quél., L. nebularis (Batsch:Fr.) Harmaja, L. nuda (Bull.:Fr.) W.G.Smith., Macrolepiota procera (Scop.:Fr.) Sing., M. lepiota prominens (Fr.) Moser, M. rhacodes (Vitt.) Sing., Mycena pura (Pers.:Fr.) Kumm., Mycena rosea Gramberg, M. zephirus (Fr.) Kumm., Paxillus 127

atrotomentotus (8atsch:Fr.) Fr., Suillus aeruginascens (Secr.) Snell., S. bovinus (L. : Fr.) O. Kuntze, S. grevillei (Klotzsch: Fr.) Sing., Tricholoma saponaceum (Fr. Kumm., T. terreum (Schaeff. : Fr. ) Kumm., Tricholomopsis rutilans (Schaeff.:Fr.) Sing., Tyromyces caesius (Schrad.:Fr.) Murrill a T. stipticus (Pers.:Fr.) Koti. et Pouz. GASTEROMYCETES Calvatia excipuliformis (Scop.: Pers.) Perd. - význačný druh zdejších smrčin; zbytky sterilní třeňovité části jsou nalézány celoročně, čerstvé plodnice v létě. Lycoperdon perlatum Pers.:Pers. - v plodnicích zjištěni brouci Pocadius ferrugineus a Lycoperdina bovistae; V-XI. Lycoperdon pyriforme Schaeff.:Pers. - druh rostoucí na starých pařezech často v bohatých skupinách - v plodnicích nalezena imaga Pocadius ferrugineus a Lycoperdina bovistae; VI-XI. Lycoperdon lividum Pers. - méně běžný druh pýchavky, rostoucí zde buď na okrajích smrčin, jindy při cestách na travnatých místech; v plodnicích nalezena imaga brouka Pocadius ferrugineus; VIII-X. Geastrum quadrifidum Pers.:Pers. - hojná především na lok. 3., 4.; v plodnicích nalezeny larvy i imaga brouka Lycoperdina bovistae. BROUCI (COLEOPTERA) Silphidae Necrophorus vespiloides Hrbst. - 22. VIII. 1981 na třeni plodnice Macrolepiota procera. Jde o nález náhodný, brouk byl přilákán na houbu plži, jejichž je mj. predátorem. LEIODIDAE Nargus brunneus (Strm.) - 19. V. 1985 ve smyku na smrkové pasece pod Tobolským vrchem - la. Druh jarní, žijící v rostlinném substrátu rozloženém nebo narušeném činností hub a baktérií. 128

Colon rufescens Kr. - 19. V. 1985 ve smyku na smrkové pasece - la. Brouci se vyskytovali v době od 16.15 do 17.45 hod. letního času při náhlém ochlazení po krátké bouřce. Spolu s nimi zjištěni na vlhké vegetaci Nargus brunneus, Leiodes polita, Leiodes ferruginea A Colenis immunda. Tito brouci nebyli před bouřkou na stanovišti smykem nalezeni; později, po 18. hod., již jen ojedinělé exempláře Colenis immunda. Tento druh rodu Colon je velmi vzácný s málo známým rozšířením. Žije v půdě na myceliích a na rostlinných zbytcích. Hydnobius multistriatus (Gyll.) - získán smykem v jasanovém lesíku na Tobolském vrchu (16. 6. 1985). Vzácný druh, vyskytující se od nížin do hor. Z morfologického hlediska je charakteristický rezavo-hnědou až tmavěji hnědou barvou, velikou hlavou, zvláště u, a příčnými nezřetelnými vráskami na okraji krovek. Žije skrytě na myceliich a rozložených rostlinných zbytcích pod zemí, vpodvečer vylézá na traviny. Hydnobius punctatus (Strm.) - 30. IX. 1984 v jasanovém lesíku pod Tobolským vrchem vpodvečer. Druh se řídce vyskytuje od nížin vysoko do hor. Nález je faunisticky cenný proto, že dřívější údaje od výskytu jsou nejisté pro chybné pojetí druhu. Leiodes cinnamomea (Panz.) - 23. IX. 1984, 21. IX. 1986 - vždy ve smyku vpodvečer po 18. hod. letního času, v kraji jasanového lesíku na Tobolce (jihozápadní expozice) a pod Tobolským vrchem (severní strana). Vzácný druh žijící na velkých podzemních houbách, myceliích a rozkládajících se větvích zapadlých v zemi. Je největším naším druhem rodu Leiodes - dosahuje až 7 mm délky. Na obrázku 1 je zřejmý výrazný sexuální dimorfismus a některé znaky, odlišující tento druh od jiných. Leiodes polita (Mars.) - 3. VIII., 30. IX. 1984, 19. V., 16. VI., 14. VII., 5. VIII., 11. VIII. 1985 - vždy v podvečerních smycích na smrkové pasece pod Tobolským vrchem - 1a. Tento druh je nejhojnějším zástupcem rodu, nepatří však. k obecným broukům. Je jako ostatní druhy rodu signalizátorem kvality lokality. Žije v zemi na myceliích jako ostatní. Obrázek 2 ukazuje charakteristické morfologické znaky, mj. tvar jednotlivých článků chodidel zadních, který patří k rozlišovacím znakům od blízkého druhu L. macropus (Rye). 129

Leiodes dubia (Kug.) - 16. X. 1983 ve smyku na smrkové pasece - viz lok. 4a; 14. VII. 1985 ve smyku na smrkové pasece pod Tobolským vrchem - lok. la. Je mnohem vzácnější než předchozí, se kterými se někdy vyskytuje společně. Leiodes brunnea (Strm.) - 13. V. 1983 ve smyku vpodvečer na xerotermních stanovištích na Tobolce (jižní svaz). Vzácný druh vyskytující se od nížin do hor. Leiodes ferruginea (Fahr.) - 3. VIII. 1984, 19. V. 1985, 14. VII. 1985 ve smyku na smrkové pasece - la., vpodvečer. Není hojný; obtížně determinovatelný - nejlépe podle tvaru aedoeagu, který proto uvádíme na obrázku 3. Leiodes gyllenhali Steph. - 3. VIII. 1984 a 30. IX. 1984, 14. VII. 1985 na smrkové pasece pod Tobolským vrchem - la.; 16. X. 1983 na smrkové pasece - 4a. - vždy ve smyku vpodvečer. Vzácnější brouk z podrodu 00sphaerula Gyll., dobře charakterizovaný příčně rýhovanými krovkami a tmavou tykadlovou paličkou. Leiodes badia (Strm.) - 16. V. 1981 a 13. V. 1983 v podvečerním smyku na xerotermním stanovišti na okraji rezervace na Tobolce. Patří ke vzácnějším. Pozoruhodný je výskyt v polovině května u druhu, který je považován za letní až podzimní. Patří do rodu 00sphaerula a vyznačuje se nerýhovanými krovkami a téměř hladkým štítem. Colenis immunda (Strm.) - 20. IV. 1984 pod Tobolským vrchem v podsevu dubového listí prorostlého mycelii; 30. III. 1985 u paty velkého habru v prosevu listí na Kodě pod parkovištěm; 19. V. a 14.VII. 130

1985 v podvečerním smyku, resp. ve smyku vlhké vegetace po odpolední bouřce na smrkové pasece pod Tobolským vrchem - la. Druh je považován za nejhojnějšího zástupce podčeledi Leiodidae. Žije v rostlinných zbytcích prorostlých mycelii, zejména ve vrstvách listí apod. Liocyrtusa minuta Ahr. - 3. VIII. 1984 v podvečerním smyku na smrkové pasece - la. Druh není hojný, i když patří k nejběžnějším zástupcům rodu. Žije na houbách pod zemí. Morfologicky se vyznačuje specifickým tvarem zadních holení a báze štítu. Anisotoma humeralis (F.) - 23. VI. 1984 a 13. IX. 1986 na neurčených hlenkách na starých pařezech ve smrkovém lese pod Tobolským vrchem - 1. Druh patří k nejběžnějším Leiodidae u nás, je rozšířen v různých typech porostů, v nížinách i na horách; žije na hlenkách i na plodnicích vyšších hub. Anisotoma orbicularis (Hrbst.) - 3. VIII. 1984, 14. VII. 1985 ve smyku vpodvečer na smrkové pasecela. Hojný druh, i když ne tak častý jako předcházející: vyskytuje se na plodnicích vyšších hub i na hlenkách, v listnatých i jehličnatých lesích - viz obrázek 4a, 4b. 2. a) Leiodes polita (Marsh.), b) zadní chodidlo, c) Leiodes macropus Rye - zadní chodidlo. 131

Amphicyllis globus (F.) - 13. V. 1983 ve smyku na okraji listnatého lesa na Tobolce, 19. V. 1985 smýkán v jasanovém porostu pod Tobolským vrchem (severní svah Tobolky), 30. III. 1985 v podsevu dubového listí v oblasti Děkanského lesa. Patří k nejhojnějším broukům, vyskytuje se na dřevních houbách, v houbami rozložených substrátech, opadaném listí apod. Amphicyllis globiformis (Schlb.) - 13. V. 1983 a 19. V. 1985 s předchozím druhem, 16. VI. 1985 smýkán v jasanovém lesíku na severním svahu Tobolky a 10. V. 1985 smýkán na okraji lesa k silnici do Lit-ně. Vzácnější než předchozí druh, žije podobným způsobem. Morfologicky jsou oba druhy spolehlivě odlišitelné podle tvaru aedoeagu - viz obrázek 4c. Agathidium marginatum Strm. - 16. V. 1981 smyk na Tobolce v krajové části jasanového lesíku (jižní svah); 10. V. 1985 smyk na kraji 3. a) Leiodes ovalis (Schm.) - celkový habitus, b) aedoeagus dorsál. 132

lesa souběžného se silnicí do Litně. Druh není hojný, vyskytuje se jako ostatní dále uvedená Agathidia na myceliích, hlenkách, houbami napadených substrátech - dřevech, listí apod. Agathidium varians Bech. - 30. III. 1985 v podsevu u paty starých habrů na Kodě pod parkovištěm, na zahnívajících plodnicích Flammulina velutipes a 7. IV. 1985 v podsevu dubového listí prostoupeného mycelii ve střední části SPR (oblast Děkanského lesa). Tento druh je nejhojnějším zástupcem rodu u nás; žije v houbami napadených a rozrušených dřevech pod kůrou, je běžný i na houbách. Agathidium atrum (Payk.) - 6. X. 1984 v podsevu substrátu prostoupeného mycelii a zbytky plodnic Clitocybe nebularis a Tricholoma lascivum, 30. III. 1985 v podsevu dubového listí v oblasti Děkanského lesa a v okrajové části smrčiny pod Tobolským vrchem - lok. 1. Hojný druh, obvyklý v podsevech z dubových, bukových i jiných listnatých porostů.agathidium seminulum L. - 23. VI. 1984, 6. X. 1984 a 13. IX. 1986 na hlenkách ve smrčině pod Tobolským vrchem - lok. 1.; 10. V. 1985 také ve smyku v oblasti Pod skalami. Nepříliš vzácný druh. 4. a) Amphicyllis globus (F.), b) aedoeagus ventrál., c) Amphicyllis globiformis (Sahlb.) - aedoeagus ventrál. 133

Celkem bylo na zkoumaných lokalitách nalezeno 19 druhů podčeledi Leiodinae. S výjimkou Leiodes polita, Colenis ummunda, Anisotoma humeralis a A. orbicularis a čtyř zjištěných druhů rodu Agathidium se jedná o nehojné, vzácné až velmi vzácné druhy. Nálezy tolika druhů čeledi, jejíž zástupci patří ke vzácnějším prvkům naší fauny, ukazuje na vysokou kvalitu lokality. SCAPHIDIIDAE Scaphidium quadrimaculatum Oliv. - 23. IX. 1984 na plodnici Osmoporus odoratus ve smrčině pod Tobolským vrchem - 1. Běžně rozšířený mykofilní brouk. Scaphosoma agaricinum (L.) - 7. IX. 1984 v kraji smrčiny pod Tobolským vrchem - 1. Na plodnici Osmoporus odoratus. Běžný druh. 5. Orientační mapka SPR Koda. 134

Nitidulidae Pocadius ferrugineus Fr. - 4. IV. 1981, 25. IV. 1982, 23. VI. 1984 ve smrčině pod Tobolským vrchem - 1. a na louce u Císařské rokle, dále na lok. 4 (Děkanský les) v plodnicích Lycoperdon perlatum, L. pyriforme a L. spadiceum. Mimo to zjištěn na lukách v okrajové části rezervace u silnice do Litně ve Vascellum pratense (11. IX. 1981); běžný druh z pýchavek a jiných gasteromycet. Lathriididae Lathridius modifer Westw. - 21. X. 1984 na plodnicích (ve shluku třeňů) Armillariella mellea ve smrčině - lok. 3. Hojný druh. Endomychidae Lycoperdina bovistae F. - 4. IV. 1981 v plodnicích Lycoperdon perlatum, 25. IV. 1982 v Lycoperdon pyriforme a 17. XI. v Geastrum quadrifidum. V plodnici posledně uvedené houby byly nalezeny i larvy tohoto vzácného brouka. Převážně na lok. 3. a 4., vždy ve smrčině. Dapsa denticollis (Germ.) - 23. a 30. IX.,13. X., 20. X. 1984, 19. V., 15. IX. a 19. IX. 1985 na pěti různých místech v SPR na nej-různějších stanovištích - smrkových pasekách a na okraji smrčiny, na louce u dubohabřiny, v řídkém jasanovém lesíku - vždy sbírán vpodvečer, většinou z porostů Brachypodium pinnatum. Brouci vylézají na vegetaci večer později než Leiodidi, v době, kdy teplota dále poklesne a stanoviště je ve stínu. V literatuře je brouk uváděn jako jarní druh. Přitom poslední nález jsme učinili koncem října, přičemž dne 11. VIII. 1985 a 30. IX. 1984 jsme nalezli immaturní exempláře. D. denticollis je velmi vzácný mykofilní brouk, který se vyskytuje pod kůrou s mycelii hub, v detritu, pod mechem apod. CISIDAE Enneathron cornuatum (Gyll.) - 16. V. 1981 (det. Jelínek, NM-EO) v plodnici Osmoporus odoratus ve smrčině - lok. 3. Druh běžný, známý i z jiných hub. 135

Scarabaeidae Geotrupes stercorosus (Scr.) - 19. V. 1985 v plodnici Agaricus abruptibulbus, 5. VII. 1986 v Amanita rubescens, 21. IX. 1986 v plodnicích Russula firmula. DISKUSE Při mykologickém průzkumu kulturních smrčin polesí Koda bylo nalezeno 92 druhů vyšších hub. Část námi uváděných hub má vazbu na modříny, které jsou vtroušeny ve zdejších smrkových porostech, jiné druhy byly nalezeny v okrajových partiích smrčin, tedy prakticky již v lese smíšeném s okolními listnáči. V nálezech převažují, houby saprofytické, ať již humusové nebo dřevní, a houby mykorrhizní (celkem 85 druhů), zbytek tvoří dřevokazné druhy. Tento poznatek je zcela v souladu s údaji HERINKA (1985), který se zabýval na Karlštejnsku studiem bedel (převážně humusové druhy) a s údaji PILÁTA (1969), který udává ve smrčinách na kyselých podkladech více hub parazitických na rozdíl od smrčin na vápenci, kde je vyšší výskyt hub saprofytických. Některé druhy, např. Ripartites tricholoma, Galerina marginata a Galerina unicolor jsou zde velmi vzácné a nejsou nacházeny každoročně, zatímco jiné za příznivých klimatických podmínek doslova plní lesy - jmenujme např. Clitocybe nebularis, C. cerrusata, C. inversa, Macrolepiota rhacodes, Agarieus arvensis, A. abruptibulbus, Mycena zephirus atd. Z entomologického hlediska patří k nejzajímavějším výsledkům průzkumu : a) nález 19 druhů Leiodes v poměrně malé, uzavřené oblasti, většinou vzácných, které představují indikátory relativně nenarušeného nebo málo narušeného prostředí; b) nález Hydnobius punctatus, který představuje potvrzení tohoto druhu v Čechách; c) nález velmi vzácného Colon rufescens, který představuje příspěvek ke znalosti rozšíření druhu; d) časný jarní výskyt (polovina května) druhu Leiodes badia, považovaného za letní a podzimní druh (ROUBAL 1937, FLEISCHER 1903); 136

e) dosud nepublikované nálezy brouků na nových hostitelských nebo jiných houbách - Agathidium varians na Flammulina velutipes, Lycoperdina bovistae v Geastrum quadrifidum, Pocadius ferrugineus v Lycoperdon spadiceum, Enneathron cornuatum v Osmoporus odoratus; f) nálezy druhu Dapsa denticollis ve smyku spolu s Leiodes s převahou v porostech Brachypodium pinnatum od května do října se zjištěním immaturního exempláře v srpnu a v září. Dapsa denticollis byla považována za druh jarní (ROUBAL 1937). SUMMARY The authors report on the occurrence of mushrooms and beetles in the State-Preserved- Area Koda" which is situated in the protected landscape area Český kras" south-west from Prague. Exami-ned locality has 528 hectars and is formed by complex of hills, rocks, Valleys with creeks. The Koda" forest is composed most of all of oaks, hornbeams, beečh and limetrees. There are several localities with spruce monocultures inside the deciduous forest. The spruce enclaves are not autochthon in the SPA Koda but there are very interesting areas therein, as for the occurrence of rare mushrooms and beetle species. The authors point out a list of m.ushrooms and mykophilous beetles except Staphylinidae with special preference of fam. Leiodidae subfam. Leiodinae. Rare mushrooms were found: Agarieus benešii, Ripartites tricholoma, Galerina marginata, Galerina unicolor. The interesting occurrence of Colon viennense, C. angulare, Leiodes brunnea, L. badia and some other species of Leiodinae beetles is reported. The authors report also on hitherto unpublished finding: Agathidium varians on a fruitbody of Flammulina velutipes, Agathidium atrum in the litter with mycelium and on a fruitbody of Clitocybe nebularis and Tricholoma lascivum, Pocadius ferrugineus in Lycoperdon spadiceum, Lycoperdina bovistae in Geastrum quadrifidum and Enneathron cornutum in Osmoporus odoratus. The interesting findings of Dapsa denticollis together with various Leiodidae species on the grass Brachypodium pinnatum are reported. LITERATURA ANGELINI,F. (1986): XXX Contributo allo studio degli Anisotomini. Note sinonimiche (Coleoptera, Leiodidae). Bol. Soc. ent. ital., Genova, 118: 147-160. BENICK, L. (1952): Pilzkäfer und Käferpilze. Acta zool. fenn. 70: 1-250. 137

DAFFNER,H. (1983): Revision der paläarktischen Arten der Tribus Leiodini (Coleoptera, Leiodidae). Fol. ent. hung. 44: 9-163. FLEISCHER, A. (1903): Flugzeit von Colon und Liodes in Bilowitz und Adamstal in der Umgebung von Brünn. Wiener Ent. Zeit. 22, 10: 259-268. MARŠÁKOVÁ-NĚMEJCOVÁ, M., MIHÁLIK, Š. a kol. (1977): Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Československu. Academia, Praha. MOSER, M. (1978): Die Rohrlinge und Blätterpilze. IIB/2. 2. Teil., VEB G. Fischer Verlag Jena. PILÁT, A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Brázda, Praha. PILÁT, A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí. Academia Praha. ROUBAL, J. (1936, 1937): Katalog Coleopter (brouků) Slovenska a Podkarpatské Rusi. I., II. Bratislava. SVRČEK, M. (1960): Eine mykologische Skizze der Umgebund von Karlštejn (Karlstein) im Mittelböhmen. Nástin mykoflóry Karlštejnská. Čes. mykol., Praha, 14: 67-86. ŠVEC, Z., MACHULKOVÁ, A. (1980): Život v břichatkách. Mykol. sborn. 57: 117-119. ŠVEC, Z., MACHULKOVÁ, A. (19B2): Poznámky k bionomii rodu Lycoperdina Latr. (Coleoptera Endomychidae). Zprávy Čs. spol. entom., 18: 95-97. ŠEBEK, S. (red.) (1985): Karlštejnské smrčiny jako životní prostředí hub. Mykol. listy, Praha, append. ad No. 21: 1-32. VESELÝ, R., KOTLABA, F., POUZAR, Z. (1972): Přehled československých hub. Academia, Praha. Adresa autorů: Ing. Anna Švecová Ing. Zdeněk švec Žerotínova 47 130 00 Praha 3 138