OKRES STRAKONICE CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko
âeskobudûjovicko OKRES STRAKONICE Sudomûfiské rybníky (v popfiedí) a rybník eïabinec (vpravo v pozadí) v západní ãásti âeskobudûjovické pánve. Na pfiedcházející stranû: Strakonická kotlina se zámkem Stfielou a obcí DraÏejovem. V pozadí v razné vápencové a erlanové vrchy Radomy lské pahorkatiny, vlevo Tisovník (588,9 m n. m.), uprostfied Kufiidlo (545,6 m n. m.). Pohled od Makarova (v popfiedí) ve VolyÀské pahorkatinû k severov chodu. Okres Strakonice se nachází v severozápadní ãásti Jihoãeského kraje, v nûmï je okresem nejmen ím. Zaujímá plochu 03,74 km 2, zahrnuje území 2 obcí a k 3. 2. 200 mûl 69 644 obyvatel s hustotou zalidnûní 67 obyvatel na km 2. Území okresu má silnû protáhl tvar ve smûru S J s v razn m jihov chodním v bûïkem do okolí VodÀan abavorova. Pfiirozenou pfiíãnou osou okresu je údolí Otavy s pfiítokem (zprava) VolyÀkou, jihov chodní v bûïek pfietíná tok fieky Blanice. Nejsevernûj ím místem okresu je místní traè Pod Javory 30 m jiïnû od silnice HvoÏìany Leletice,,3 km severnû od obce Tisov u Bûlãic (49 3 38 s.., 3 49 22 v. d.), nejv chodnûj ím bodem je kfiiïovatka (kóta 434 m n. m.) silnic âíãenice Chvale ovice a Zábofií Strachovice, 3,5 km severov chodnû od âíãenic (49 09 30 s.., 4 6 43 v. d.), nejjiïnûj ím bodem je nev razné návr í (00 m v chodnû od kóty 52 m n. m.) jiïnû od samot zvan ch Trsovky, 4,2 km jihov chodnû od Bavorova (49 05 2 s.., 4 06 33 v. d.) a nejzápadnûj- ím bodem je západní okraj lesa 70 m severnû od samoty Biskup, 3 km západnû od obce Zálesí (49 09 59 s.., 3 3 v. d.). NejniÏ í místo leïí v nivû Otavy jihozápadnû od Kestfian (37 m n. m.) a nejv e poloïen m bodem okresu je vrch Zahájen (844,9 m n. m.). JiÏní ãástí strakonického okresu probíhá zhruba rovnobûïkov m smûrem linie rozdûlující okres do dvou geomorfologick ch soustav, ãesko-moravské na severu a umavské na jihu. Z podsoustavy Stfiedoãeská pahorkatina patfií do okresu jiïní ãást Bfieznické pahorkatiny a vût í ãást HoraÏìovické pahorkatiny. Tuto ãást Strakonicka budují pfieváïnû granitoidní horniny stfiedoãeského plutonu, zejména biotitické aï amfibolicko-biotitické granodiority. Uvedené horniny zde na Blatensku vytváfiejí typick mírnû vyklenut krajinn georeliéf s vyvûtran mi skupinami zaoblen ch balvanû. Blatensko je známo také starou hornickou tûïbou zlata, 366 ST 2
Okres Strakonice ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ A PAMÁTNÉ STROMY ST 3 367
âeskobudûjovicko KRAJINN POKRYV ale pfiedev ím nesãetn mi pozûstatky po r Ïování zlata. R Ïovnické kopeãky (sejpy) jsou ve velkém mnoïství zachovány podél fiíãky Lomnice a jejích pfiítokû, dokonce v blatenském zámeckém parku. Do v chodního okolí Blatné pfii hranici okresu v Bfieznické pahorkatinû zasahuje komplex mirotick ch ortorul zbfiidliãnatûl ch granitoidû metamorfovaného ostrova mirovického, 368 ST 4
Okres Strakonice kontaktnû pfiemûnûn ch na styku se stfiedoãesk m plutonem. Nejsevernûj ím okrskem HoraÏìovické pahorkatiny je HvoÏìanská pahorkatina (KnûÏská hora, 565,0 m n. m.) ohraniãující ze severu Blatenskou kotlinu s nûkolika rybniãními soustavami, dále k jihu následuje Kasejovická pahorkatina s nejvy ími vrcholy Jezbyní (576,8 m n. m.) západnû od LnáfiÛ ahfiebenem (596,5 m n. m.) u Zadních Zborovic, pomûrnû plochá Stfielskoho tická pahorkatina nepfievy ující 500 m n. m. a pahorkatina Radomy lská s nejvy ím Tisovníkem (588,9 m n. m.) a nedalek m Bfiezov m vrchem (570,8 m n. m.) severnû od Strakonic, v níï vyniká pestrá skupina moldanubika s mocn mi vloïkami krystalick ch vápencû. Krasové jevy zde donedávna reprezentovala dnes jiï zaniklá Radomy lská jeskynû. Pestré skupinû patfií také vloïky grafitick ch pararul. Od severov chodu zasahuje do Strakonicka úzk obloukovit v bûïek Bfieznické pahorkatiny s malou ãástí okrsku Bûlãická pahorkatina (Hol vrch, 590,3 m n. m.) na severu a Mirotickou vrchovinou na jihu, s nejvy ím bodem Trubn m vrchem (576,6 m n. m.) jihozápadnû od Sedlice. Mûsto Strakonice se ir ím okolím leïí v nejzápadnûj ím, tektonicky podmínûném a v razn mi zlomov mi svahy omezeném úzkém v bûïku âeskobudûjovické pánve, v okrsku Strakonická kotlina. Ta pfiechází v chodním smûrem do Kestfianské pánve s nadmofisk mi v kami kolem 380 400 m a na jihu do ploché Mladûjovické pahorkatiny jen v jimeãnû pfiesahující nadmofiskou v ku 450 m. V okolí VodÀan zasahuje malá ãást okresu do VodÀanské pánve (okrsek Blatské pánve) leïící v rozmezí nadmofisk ch v ek 390 420 m. Pánevní okrsky severozápadní ãásti âeskobudûjovické pánve jsou vyplnûny nezpevnûn mi jílovit mi a písãitojílovit mi terciérními uloïeninami mydlovarského a ledenického souvrství a na nû nasedajícími mocn mi tûrkopískov mi kvartérními sedimenty. K umavskému podhûfií patfií v tomto okrese malá severní ãást Vimperské vrchoviny a souvisl pruh Bavorovské vrchoviny lemující na jihozápadnû âeskobudûjovickou pánev. umavské podhûfií tvofií pfieváïnû migmatity a biotitické perlové ruly jednotvárné skupiny moldanubika, hojnû prostoupené drobn mi Ïiln mi tûlesy porfyrû a porfyritû. V okolí Volynû vyznívá pruh pestré skupiny s polohami krystalick ch vápencû. Jihozápadnû od VodÀan vystupuje masiv durbachitu rastenberského typu. ZVimperské vrchoviny je souãástí okresu Mladotická vrchovina v povodí Novosedelského potoka a potoka Peklov s nejvy ími vrcholy Zahájen (844,3 m n. m.) a KÛstr (836,8 m n. m.) u Zálesí a Mladotick m vrchem (703,0 m n. m.) v raznû vystupujícím z niï ího okolí u Mladotic. Do okresu téï patfií men í severní ãást Vacovické vrchoviny svacovick m vrchem (823, m n. m.) leïícím na hranici s okresem Prachatice. ZBavorovské vrchoviny patfií do Strakonicka malá v chodní ãást PrácheÀské pahorkatiny, VolyÀská vrcho- Krajina VodÀansk ch Svobodn ch hor v jihov chodní ãásti Netonické vrchoviny. ST 5 369
âeskobudûjovicko Jihozápadní ãást okresu Strakonice leïí ve Vacovické a Mladotické vrchovinû. Pohled od Nahofian k severozápadu, v pozadí uprostfied Mladotick vrch (703,0 m n. m.). vina s vrchem Kbíl (664,2 m n. m.) u Libûtic, MiloÀovská pahorkatina s izolovan mi vrchy pfies 550 m n. m. (Kufiimansk vrch, 586, m n. m.) a na v chodû Netonická vrchovina s v razn mi hfibety severojiïního smûru s nejvy - ími vrchy Helfenburgem (683,2 m n. m.), Radovcem (635, m n. m.) unetonic, velmi nápadn m Hradem (666,8 m n. m.) u Skoãic (PR Skoãick hrad) a Svobodnou horou (640, m n. m.) u Bavorova. Z dal ích okrskû Bavorovské vrchoviny (Husinecká vrchovina, Netolická pahorkatina) zasahují na Strakonicko jen jejich nepatrné ãásti s ojedinûl mi vrchy pfies 500 m n. m. Témûfi cel okres je podle Quitta, E., 97, zafiazen do mírnû teplé klimatické oblasti nejniï í polohy v údolí Otavy, Lomnice a Blanice do klimatick ch jednotek s dlouh m tepl m létem a krátkou, mírnû teplou zimou, ostatní území do jednotek s normálnû dlouh m, mírn m létem a normálnû dlouhou, mírnû teplou zimou. Pouze jihozápadní okraj okresu v umavském podhûfií patfií do chladné klimatické oblasti s normálním aï krátk m, mírnû chladn m létem a normálnû dlouhou, mírnû chladnou zimou. Na vût inû území okresu se prûmûrná roãní teplota vzduchu pohybuje mezi 7,0 a 7,5 C; v umavském podhûfií klesá v nejv e poloïen ch místech pod 6 C, ve Strakonicích a okolí stoupá aï k8 C, nepatrnû chladnûj í je údolí Blanice kolem VodÀan s hodnotou 7,7 C. Velké vegetaãní období trvá v nejteplej ích ãástech okresu témûfi 220 dnû, na vût inû území kolem 20 dnû, v jihozápadním cípu okresu jen 200 aï 205 dnû. V okolí Strakonic zaãíná v prûmûru uï v posledních dnech bfiezna, v podhûfií umavy bûhem první dekády dubna. Zimní období s prûmûrn mi denními teplotami vzduchu pod 0 C trvá ve Strakonicích prûmûrnû 72 dny, od. prosince do 2. února. V polohách kolem 500 m n. m. trvá zima uï kolem 85 dnû, v nejchladnûj ích polohách více neï 90 dnû. Okres jako celek patfií spolu s okresem Písek k nejsu ím v jihoãeském regionu. Nejménû atmosférick ch srá- Ïek, v prûmûru kolem 550 mm za rok, spadne v údolí Otavy a Lomnice. Smûrem k severu a k jihu atmosférick ch sráïek pfiib vá. Na úpatí Brd v okolí Bûlãic spadne 600 mm za rok, v údolích VolyÀky a Blanice 560 aï 600 mm za rok a ve vy ích polohách umavského podhûfií dosahují prûmûrné roãní sráïkové úhrny 600 aï 700 mm. Na vût inû území okresu má velmi v raznou pfievahu západní smûr vûtru, na druhém místû je v chodní smûr. Pouze v jihozápadní ãásti okresu ãastûji vane jihozápadní vítr, typick pro umavu a její podhûfií. Cel okres patfií pfieváïnû do stfiední ãásti povodí Otavy, která do nûj pfiitéká pod HoraÏdovicemi. Její pomûrnû krátk úsek protékající Strakonickem smûfiuje zprvu na jihov chod, pod Strakonicemi na v chod a okres opou tí u Sudomûfie. Nejvût ím pfiítokem Otavy na Strakonicku je VolyÀka. Nejvíce rybníkû je v severní a jihov chodní ãásti okresu. Mezi nejvût í v povodí Lomnice patfií LabuÈ (00 ha), Velká Ku (45 ha) a Metelsk (52 ha). V okolí VodÀan stojí za zmínku rybníky Strpsk (40 ha) nebo Dfiemlínsk (60 ha). V povodí BrloÏského potoka patfií k nejvût ím Velkorojick (60 ha) astaroborsk rybník (26 ha). Pfii povodních dochází ãasto na Otavû v celém úseku okresu k pomûrnû rozsáhl m rozlivûm. V znamn mi územími s vût ími zásobami podzemních vod jsou hydrogeologické rajóny Fluviální sedimenty Otavy nad Strakonicemi a v chodnû od Strakonic Fluviální sedimenty Blanice a Otavy po Písek. Jihov chodní 370 ST 6
Okres Strakonice okraj okresu v okolí VodÀan zasahuje do rajónu Budûjovická pánev s hlubok mi kfiídov mi a terciérními sedimenty. Zásoby tûchto podzemních vod mají lokální v znam pro zásobování pitnou vodou. Z hlediska pûdních pomûrû spadá území do regionu kambizemí nasycen ch a kysel ch se subregiony, ve kter ch mezi doprovodn mi jednotkami pfievaïují gleje, pseudogleje a kambizemû pseudoglejové. Dominují tedy hnûdé pûdy s ãlenitou mozaikou pûd hydromorfních. V plo nû rozsáhlém okolí Strakonic avolynû, stejnû jako v chodnû a severnû od Blatné (Bavorovská vrchovina ahoraïìovická pahorkatina) vznikla na svahovinách rul kambizem typická (nasycená). Tvofií tu samostatné celky i asociace s doprovodnou kyselou varietou kambizemû. Kyselá kambizem typická se vyvinula rovnûï na svahovinách kysel ch intruzív v celé severní ãásti okresu, pfii západní hranici s okresem Klatovy a na jihu mezi Volyní avodàany, kde se v asociacích s ní vytvofiily pseudogleje, kyselá i nasycená kambizem pseudoglejová a nasycená kambizem typická. Do jihozápadního cípu okresu zasahují vût í celky silnû kyselé kambizemû dystrické na svahovinách rul, s men- ím okrskem podzolu kambizemního na svahovinách kysel ch vyvfiel ch hornin. V tûchto exponovanûj ích polohách se jako akcesorická sloïka nacházejí také rankery (kambick a typick ) s litozemûmi. Glej typick (ojedinûle i pseudoglejov, organozemní) leïí podél men ích vodních tokû (Novosedelsk a Zorkovick potok, Peklov, pfiítoky VolyÀky a Lomnice aj.) a rybníkû (Velkorojick, LabuÈ, Velká Ku, rybníky v okolí Vod- Àan aj.), kde jsou vázány na nevápnité deluviofluviální sedimenty a polygenetické hlíny. V jiïní ãásti okresu, v chodnû a západnû od Strakonic, jiïnû a v chodnû od VodÀan (âeskobudûjovická pánev) se nachází pseudoglej typick (glejov ) na polygenetick ch hlínách s eolickou a tûrkovitou pfiímûsí a na písãitojílovit ch resp. jílovitopísãit ch pfiedkvartérních sedimentech. Severozápadnû od VodÀan a podél v chodní hranice s okresem Písek vznikly men í ostrûvky illimerick ch pûd. V úseku od VodÀan po Strakonice se jedná o hnûdozem typickou (pseudoglejovou) na polygenetick ch hlínách, dále na sever pak o souvisl celek luvizemû typické. Asi 3 4 km severozápadnû od Strakonic vznikly na svahovinách vápencû men í plochy rendziny typické a kambizemní. Nevápnité nivní sedimenty po obou bfiezích tokû VolyÀky, Blanice, Lomnice, Bfiezového potoka (dolní ãásti toku) pokr vá fluvizem glejová stfiídavû s fluvizemí typickou. VRadomy lské pahorkatinû severnû od Strakonic jsou hojné vloïky krystalického vápence. Drobn opu - tûn vápencov lomeãek severnû od obce Rovná. ST 7 37
âeskobudûjovicko POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE 372 ST 8
Témûfi celé Strakonicko patfií k mezofytiku. JiÏní ãást je souãástí fytogeografického okresu umavsko-novohradské podhûfií (podokresy VolyÀské Pfied umaví, Strakonické vápence, severní ãást âkyàsk ch vápencû, v okolí Bavorova malá ãást Prachatického Pfied umaví), vût ina severní ãásti patfií k fytogeografickému okresu HoraÏìovická pahorkatina (podstatnou ãást tvofií podokres Blatensko, území mezi Meãichovem ahoraïìovicemi náleïí k podokresu HoraÏìovicko). Podél v chodní hranice regionu se táhne f. o. Podbrdsko (podokres Bfieznické Podbrdsko). Jihov chodní plochá a nízko poloïená ãást regionu mezi tûkní a VodÀany náleïí kf. o. Budûjovická pánev. Dva malé ostrûvky jsou souãástí oreofytika: jihozápadní cíp s vrchem KÛstr patfií k f. o. umava (podokres Javorník), nejsevernûj í v bûïek u Bûlãic k f. o. Brdy. Flóru okresu obohacují prûvodci dubohabfiin pronikající do území údolím Otavy, druhovû bohat soubor kalcifytû pfied umavsk ch vápencû a skupina druhû písãit ch pûd a ra elinn ch luk Blatenska. K nejv znamnûj ím patfií hofiec jarní (Gentiana verna), hofieãek drsn SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), h. mnohotvárn ãesk (G. praecox subsp. bohemica), úpor kufiiãkovit (Elatine alsinastrum), vstavaã bled (Orchis pallens), v. obecn (O. morio) a fiebfiíãek sliãn (Achillea nobilis). Zajímavé jsou rovnûï lokality více druhû bahenních pampeli ek (Taraxacum sect. Palustria), napfi. pampeli ky bavorské (Taraxacum bavaricum), p. nizozemské (T. hollandicum), p. vlhkomilné (T. madidum), p. domácí (T. indigenum) ap. husí (T. pauckertianum). Vdruhovû bohaté kvûtenû f. o. Strakonické vápence se objevují napfi. záraza vy í (Orobanche elatior), okrotice ãervená (Cephalanthera rubra), hlaváã fialov (Scabiosa columbaria), h. Ïlutav (S. ochroleuca) a sasanka lesní (Anemone sylvestris), na okrajích polí a úhorech rostou teplomilné plevele hlaváãek letní (Adonis aestivalis), ãern rolní (Melampyrum arvense), zbûhoveãek trojklann (Chamaepitys chia), klebivec pfiím (Misopates orontium), vrabeãnice roãní (Thymelaea passerina) a pelynûk metlat (Artemisia scoparia). Na âkyàsk ch vápencích byla objevena vzácná rûïe malokvûtá (Rosa micrantha). Ojedinûlé jsou nálezy vzácn ch acidofilních plevelû lnice rolní (Linaria arvensis) na Blatensku a bûlolistu Ïlutavého (Filago lutescens) u tûknû. Znaãnou plochu území potenciálnû kryly acidofilní bikové doubravy (Luzulo albidae-quercetum), které se dnes objevují jen ve fragmentech. V znamn m prvkem jsou ptaãincové lipové doubravy (Stellario-Tilietum), jeï zasahují od 2 Okres Strakonice V nûkter ch úsecích pofiíãních niv, zejména podél Otavy, zûstaly zachovány pfiirozené porosty stfiemchov ch doubrav (spol. Quercus robur-padus avium). 2 Sasanka lesní (Anemone sylvestris) roste roztrou enû v travinobylinn ch spoleãenstvech na vápencích v okolí Strakonic. 3 Jedním z nejv znamnûj ích rostlinn ch druhû okresu Strakonice je hofieãek drsn SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), jehoï nejpoãetnûj í populace v âr se nachází v PR Kocelovické pastviny. 3 ST 9 373
âeskobudûjovicko 2 Pofiíãní tûà v nivû Blanice uvodàan se spoleãenstvy svazu Batrachion aquatilis. V pozadí porost stfiemchové ol iny (spol. Alnus glutinosa-padus avium) na bfiehu fieky. 2 âern rolní (Melampyrum arvense) je nápadn m kalcifytním druhem strání, úhorû, polních kazû a okrajû polí na vápencovém substrátu. 3 Tolije bahenní (Parnassia palustris) se roztrou enû vyskytuje zejména ve vlhãích typech bezkolencov ch luk svazu Molinion. 3 v chodu k Mladûjovicím a ostrûvkovitû se objevují jiïnû od VodÀan, v údolí Otavy nad Strakonicemi a vzácnû i jinde. V jejich bylinném podrostu dominuje ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides) nebo lipnice hajní (Poa nemoralis), z druhû dubohabfiin zde rostou zejména ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea) a pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum). JiÏní svahy vápencov ch pahorkû u Strakonic hostí fragmenty teplomiln ch doubrav (Brachypodio pinnati-quercetum) s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), v nichï roste napfi. fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), jetel alpínsk (Trifolium alpestre), ostfiice chabá (Carex flacca), o. horská (C. montana), kamejka lékafiská (Lithospermum officinale). Na severních svazích s borov mi kulturami najdeme napfi. okrotici ãervenou (Cephalanthera rubra) ao. bílou (C. damasonium). Na jiïních svazích nad Otavou západnû od Strakonic jsou poslední ostrûvky acidofilních teplomiln ch doubrav (Quercion petraeae), kde rostou hrachor ãern (Lathyrus niger), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria) arozrazil ladní (Veronica dillenii). Na severov chodû ve f. o. VolyÀské Pfied umaví se objevují zbytky kvûtnat ch buãin s lípou malolistou (Tilio cordatae-fagetum), na rozhraní Blatenska a ve f. o. Bfieznické Podbrdsko ponejvíce v komplexech s acidofilními bikov mi buãinami (Luzulo-Fagetum). Z charakteristick ch druhû lipov ch buãin zde nacházíme svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii), zvonek kopfiivolist (Campanula trachelium), plicník tmav (Pulmonaria obscura), vikev lesní (Vicia sylvatica) a ostfiici lesní (Carex sylvatica). Na zalesnûn ch kopcích nad okrajem âeskobudûjovické pánve buãiny nahrazují acidofilní metlicové jedliny (Deschampsio flexuosae- Abietetum) a vzácnû také zbytky kvûtnat ch Ïindavov ch jedlin (Saniculo europaeae-abietetum). iroké nivy Otavy, VolyÀky a Blanice a sníïeninu stfiedního Blatenska plo nû kryly stfiemchové doubravy a stfiemchové ol iny (spoleãenstva Quercus robur-padus avium a Alnus glutinosa-padus avium) s ostfiicí tfieslicovitou, místy s dymnivkou bobovitou (Corydalis intermedia). V údolích men ích vodních tokû ve f. o. Pfied umaví a na Blatensku nalézáme vrbové ol iny (Chaerophyllo hirsuti- -Salicetum fragilis) s omûjem pestr m (Aconitum variegatum). Velká ãást kraje je dnes odlesnûna a nacházíme zde mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatherion). Ve vy ích ãástech území jsou acidofilní pastviny svazu Violion caninae, v nichï roste vstavaã obecn a hofieãek mnohotvárn ãesk. V teplej ích oblastech Pfied umaví a na Strakonick ch a âkyàsk ch vápen- 374 ST 0
cích se nacházejí druhovû pestré teplomilné trávníky (Bromion erecti), vût inou s dominantní váleãkou prapofiitou askrvavcem men ím (Sanguisorba minor), jetelem horsk m (Trifolium montanum), vítodem chocholat m (Polygala comosa), pupavou obecnou (Carlina vulgaris). Na písãit ch rozpadech silikátov ch hornin se objevují analogické porosty svazu Koelerio-Phleion phleoidis se smolniãkou obecnou (Steris viscaria), smûlkem jehlancovit m (Koeleria pyramidata), bojínkem tuh m (Phleum phleoides), lipnicí cibulkatou (Poa bulbosa) a devaterníkem velkokvût m tmav m (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum). Okraje lesû lemují pestrá spoleãenstva svazu Trifolion medii s fiepíkem lékafisk m (Agrimonia eupatoria), ãiãorkou pestrou (Coronilla varia), chrpou ãekánkem (Colymbada scabiosa), vzácnûji s ãern em hajním (Melampyrum nemorosum) a dobromyslí obecnou (Origanum vulgare). Na Strakonick ch vápencích se v nich roztrou enû objevují sasanka lesní, jetel alpínsk (Trifolium alpestre) arozrazil oïankovit (Veronica teucrium). V nivách a na luãních prameni tích jsou hojné pcháãové louky (Calthion) s dûhelem lesním (Angelica sylvestris) a pcháãem bahenním (Cirsium palustre), na Blatensku se vzácn m upolínem nejvy ím (Trollius altissimus). Na stanovi tích s kolísající hladinou podzemní vody nacházíme bezkolencové louky (Molinion) se vzácn m hoficem hofiepníkem (Gentiana pneumonanthe), tolijí bahenní (Parnassia palustris), v jimeãnû s hofieãkem drsn m Sturmov m (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana). V okolí svahov ch prameni È jsou místy zachována spoleãenstva ra elinn ch luk (Caricion fuscae) avelmi vzácnû zbytky slatinn ch spoleãenstev svazu Caricion davallianae s ostfiicí Davallovou (Carex davalliana), o. oddálenou (C. distans), skfiípinkou smáãknutou (Blysmus compressus) a sítinou sivou (Juncus inflexus). Velmi vzácnû zde také roste zemûïluã spanilá (Centaurium pulchellum). Na Blatensku se vzácnû zachovala spoleãenstva minerotrofních ra elini È (Caricion lasiocarpae, Eriophorion gracilis) sposledními lokalitami ostfiice dvoumuïné (Carex diandra), o. plstnatoplodé (C. lasiocarpa) ao. mokfiadní (C. limosa). Vodní a mokfiadní spoleãenstva jsou soustfiedûna v rybnících f. o. Blatenska abudûjovické pánve, kde rostou napfi. kotvice plovoucí (Trapa natans), plavín títnat (Nymphoides peltata), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris) avoìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae). Lesy zaujímají 22 % rozlohy okresu, nejménû v Jihoãeském kraji. Vût inou jde jen o men í porosty, rozsáhlej í komplexy jsou zde vzácností. Celkov podíl jehliãnanû ãiní 88 %, pfievládá smrk Okres Strakonice Pro kamenité pastviny na Blatensku je typická mozaika spoleãenstev krátkostébeln ch pastvin (Violion caninae), vfiesovi È (Genistion), neuzavfien ch spoleãenstev skeletovit ch pûd silikátov ch substrátû (Hyperico perforati-scleranthion perennis) a na vlhãích stanovi tích iporostû bezkolencov ch luk (Molinion). 2 Vlhké luãní porosty svazu Calthion spfiechody k ostfiicov m spoleãenstvûm svazu Caricion fuscae, s poãetnou populací prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). JiÏní Blatensko u Naho ína. 2 ST 375
âeskobudûjovicko Ptaãincové lipové doubravy (Stellario-Tilietum) jsou ochuzen m typem jihoãesk ch dubohabfiin, stûïi tûm roz ífiení na jiïním Blatensku a v okrajov ch ãástech f. o. Budûjovická pánev. se 49 %, následuje borovice se 34 %, modfiín se 3 %, jedle s %, ostatní jehliãnany s %. Z listnáãû ( %) zaujímá dub 4 %, buk 2 %, lípa %, bfiíza %, ol e %, ostatní listnáãe 2 %. Pro faunu okresu jsou v znamn mi biotopy ãetné rybníky a mokfiady v jejich okolí, které urãují ráz krajiny pfiedev ím na VodÀansku, podél Otavy a na Blatensku. Odli ná je zvífiena prameni tních biotopû ve vy ích polohách, zachovaná jen maloplo nû, napfi. v PP Chval ovické pastviny. Neménû v znamné jsou substrátem ovlivnûné xerotermní lokality s teplomilnou bazifilní faunou, které se nacházejí zejména na ostrûvcích pfied umavsk ch vápencû. V skyt pomûrnû teplomiln ch broukû v lesních porostech (pfiedev ím doubravách) niï ích poloh je zpûsoben mj. fiíãním fenoménem, tedy blízkostí údolí Otavy a jeho napojením na vltavské údolí, které umoïàuje pronikání ÏivoãichÛ ze stfiedoãeské oblasti. Ve vy - ích polohách se místy zachovaly buãiny sdruhovû bohatou specifickou faunou. V rybniãních oblastech Strakonicka Ïijí nûkteré v znamnûj í druhy vodních broukû, napfi. vodomil Hydrophilus piceus a potápník Hydroporus incognitus. V blízkosti rybníkû místy pfieïívají populace cenn ch mokfiadních druhû dvoukfiídl ch, mj. bahnomilky Molophilus bihamatus, vãelice Eristalis abusivus a vláhomilky Elgiva cucularia, bûïn je tu tyrfofilní drabãík Ochthephilum fracticorne. Rybníky hostí také pestrou faunu obojïivelníkû a ptákû. Hojní jsou rosniãka zelená (Hyla arborea) a skokan zelen (Rana kl. esculenta), místy téï kuàka obecná (Bombina bombina), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a dal í druhy. Na rybnících s rozsáhlej ími rákosinami hnízdí cvrãilka slavíková (Locustella luscinioides), slavík modráãek (Luscinia svecica), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) a moták pochop (Circus aeruginosus), na VodÀansku také husa velká (Anser anser). Typick pták jihoãeské rybniãní krajiny racek chechtav (Larus ridibundus) v ak na Strakonicku v posledních letech nehnízdí, pfiestoïe je tû pfied dvaceti lety tu mûl desítky kolonií. V okolí VodÀan a na Blatensku byla pfied zhruba 60 lety zdokumentována (na pfiíkladech vodních broukû, mechovek, houbovcû a dal ích bezobratl ch) pomûrnû bohatá fauna v fiadû tehdy oligotrofních rybníkû a vodních tokû. V souãasnosti je potfiebn cílen v zkum zamûfien na nalezení pfiípadn ch nynûj ích refugií tûchto ÏivoãichÛ. Balvanité pastviny a podmáãené louky,rozkládající se zejména v okolí rybníkû na Blatensku, jsou domovem rûznorod ch spoleãenstev hmyzu jak s druhy v slunn ch stanovi È, k nimï patfií mj. mandelinka Sermylassa halensis a slunéãko Tytthaspis sedecimpunctata, tak sdruhy zfiejmû typick mi pro slatinné louky a mokfiady, napfi. lesákem Airaphilus elongatus a v kalnicemi Phrosia albilabris a Cordilura ciliata. Zajímav je v skyt chladnomilného dvoukfiídlého hmyzu Psilosoma lefebvrei z ãeledi pochmurnatkovit ch u Zahorãic. Tyto biotopy jsou téï hnízdním prostfie- 376 ST 2
dím nûkter ch druhû ptákû, pfiedev ím bramborníãka hnûdého (Saxicola rubetra), lindu ky luãní (Anthus pratensis) a bekasiny otavní (Gallinago gallinago). Typickou ukázkou mokfiadní prameni tní lokality je PP Chval ovické pastviny. Za v znaãné druhy hmyzu zde lze povaïovat nûkteré dvoukfiídlé, napfi. octomilku Stegana furta a Ïínûlku Scenopinus niger a brouky (tesafiíka Stenurella nigra). Pro víceménû pfiirozené porosty lipov ch doubrav, dochovan ch napfi. v Sedlické obofie nebo v PR Míchov, jsou v znaãní vzácní tesafiíci Anoplodera rufipes a Xylotrechus antilope, kvûtomil Isomira murina a dal í teplomilní brouci. Najdeme tu také stenotopní druhy dvoukfiídl ch, napfi. rûznatku Clusiodes albimanus a hrbilku Plectanocnema nudipes. Podobné sloïení entomofauny mají doubravy v nivû Otavy (PP BaÏantnice upracejovic), v nichï je v ak více vlhkomiln ch druhû, napfi. místy je zde velmi hojn brouk Microcara testacea z ãeledi jafimíkovit ch a mandelinka Smaragdina salicina. V zachovan ch zbytcích star ch listnat ch a smí en ch porostû, které jsou vût inou územnû chránûny, Ïije druhovû pestrá avifauna, charakterizovaná pfiedev ím pfiítomností lejska malého (Ficedula parva), l. bûlokrkého (F. albicollis), holuba doup- Àáka (Columba oenas) a strakapouda prostfiedního (Dendrocopos medius). Ve vy ích polohách okresu v umavském podhûfií, napfi. v jeho jihozápadní ãásti v okolí KÛstrého a na Skoãickém hradu u VodÀan se zachovan mi zbytky kvûtnat ch buãin Ïije stfievlík zlatoleskl (Carabus auronitens), stfievlíci C. glabratus a C. linnei, roháãek bukov (Sinodendron cylindricum), drabãík Atrecus affinis a dal í. Zajímav je v skyt stfievlíka Cychrus caraboides v malé nadmofiské v ce blízko Strakonic. V rozsáhlej ích lesích umavského podhûfií nehojnû hnízdí s c rousn (Aegolius funereus), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), sluka lesní (Scolopax rusticola) a ãáp ãern (Ciconia nigra). Ze umavy sem zasahuje pravideln v skyt jelena lesního (Cervus elaphus) avposledních desetiletích i rysa ostrovida (Lynx lynx). V okolí Strakonic a Volynû se na ostrûvcích krystalick ch vápencû setkáváme s teplomilnou faunou bezobratl ch, kterou charakterizuje pfiítomnost napfi. modráska ãernoãárného (Pseudophilotes baton), lesknáãka Meligethes solidus, potemníka Opatrum sabulosum, bzuãivky Onesia austriaca a nûkter ch plïû, zejména suchomilky obecné (Xerolenta obvia) a trojzubky stepní (Chondrula tridens). Na such ch loukách a pastvinách v niï ích polohách Strakonicka b val je tû pfied nûkolika desítkami let bûïn sysel obecn (Spermophilus citellus). Dnes zde tento kriticky ohroïen druh pfieïívá na jediné lokalitû v blízkosti Strakonic. Poãátky osídlení v povodí Otavy se datují do paleolitu a mezolitu, trvalej í charakter mûla chamská kultura v pozdní dobû kamenné. Kontinuální osídlení se datuje od doby Ïelezné (hal tatská mohylová kultura, keltské osídlení v dobû laténské, napfi. na hradi ti Sko- 2 Okres Strakonice Sysel obecn (Spermophilus citellus) byl na Strakonicku dfiíve bûïn, dnes je známa jediná lokalita v skytu u Strakonic. 2 Dlouhososky z rodu Bombylius (vyobrazen je B. fimbriatus) Ïijí na tepl ch stanovi tích s v skytem samotáfisk ch vãel, v jejichï hnízdech se larvy dlouhososek vyvíjejí. ST 3 377
âeskobudûjovicko ãick hrad). U Pfie Èovic je doloïeno zcela v jimeãné, dlouhodobû vyuïívané sídli tû z doby fiímské. Ranû stfiedovûké slovanské osídlení lemovalo Strakonickou kotlinu (hradi tû KnûÏí hora u Katovic, Hradi tû u Sousedovic a Hradec u epic). V dobû kulminujícího pravûkého osídlení dosáhl stupeà odlesnûní krajiny v niï ích polohách dne ního stavu. Ve vrcholném stfiedovûku (3. 4. století) byly osídleny i vy í polohy Po- umaví, Blatenska a Podbrdska. Historicky se vyvíjející mozaiku polí, luk, pastvin, rybníkû a drobn ch lesíkû 378 ST 4
Okres Strakonice 2 naru ilo aï scelení pozemkû ve druhé polovinû 20. století. Centrálnû fiízená ekonomika násilnû prosazovala intenzifikaci bez ohledu na regionální a lokální podmínky, coï znaãnû po kodilo jak pfiírodu, tak vztah lidí ke krajinû. Dne - ním negativem je ruderalizace nevyuïívan ch pozemkû a jejich zarûstání dfievinami. V razn mi zásahy do krajiny jsou velké kamenolomy (Blatná- eãice, tûkeà, Niho ovice). V okrese bylo k 3. 2. 2000 vyhlá- eno 27 maloplo n ch zvlá È chránûn ch území a 2 památn ch stromû. Zemûdûlsky intenzivnû vyuïívaná krajina stfiedního Strakonicka ukrtû severozápadnû od Strakonic. V popfiedí Novokrtsk rybník. 2 Roztrou ené osídlení umavského podhûfií v okolí Volynû. Na obzoru za údolím VolyÀky Kaln vrch (633,7 m n. m.), v popfiedí opu tûn vápencov lom u Zechovic. ST 5 379