OKRES NÁCHOD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO

Transkript

1 OKRES NÁCHOD CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO

2 Královéhradecko OKRES NÁCHOD Niva fieky Metuje mezi Nov m Mûstem nad Metují a Jaromûfií. Shluk 8 zimujících jedincû netop ra brvitého (Myotis emarginatus) v podzemí pevnosti Dobro ov. Na pfiedcházející stranû: Krajinû Náchodska dominují na v chodû Stolové a Orlické hory. Pohled od vrchu Turova k jihov chodu. 54 NA Okres Náchod leïí na severov chodû Královéhradeckého kraje pfii hranici spolskem. Na západû sousedí s okresem Trutnov, na jihozápadû s okresem Hradec Králové, na jihu a jihov chodû s okresem Rychnov nad KnûÏnou. Rozlohou 85 km náleïí mezi stfiednû velké okresy âr a také hustota 3 obyvatel na km odpovídá prûmûru âr. Nejvy ím bodem okresu je Ruprechtick piãák (880,5 m n. m.) vjavofiích horách, nejniï í místo leïí vpofiíãní nivû Labe pod Jaromûfií u Semonic (4,5 m n. m.). Okres lze dûlit na plochou jiïní ãást se stfiední nadmofiskou v kou 00 aï 300 m (kolem Labe a dolních tokû Metuje a Úpy mezi Jaromûfií, âeskou Skalicí a Nov m Mûstem nad Metují) a na ãlenitou aï hornatinnou severní ãást se stfiedními v kami 300 aï 700 m n. m. Nejsevernûj í bod okresu (50 40 s..; v. d.) se nachází na hfibetu u kóty 78 m, 3 km severnû od obce ViÏÀov. NejjiÏnûj í bod ( s..; v. d.) leïí v poli, v údolí Zlatého potoka,,5 km v chodoseverov chodnû od âeského Mezifiíãí. Nejzápadnûj í bod (50 33 s..; v. d.) nalezneme v lese,,5 km západoseverozápadnû od obce Hustífiany. Nejv chodnûj í bod ( s..; v. d.) se nachází na hfiebetu,,5 km jihov chodnû od kóty Homole (649 m n. m.). Na geologické stavbû okresu se uplatàují zejména pokryvné jednotky âeského masivu. Krystalické horniny západosudetské oblasti (lugika) zasahují pouze do jihov chodní ãásti do podhûfií Orlick ch hor, jímï je zde Náchodská vrchovina. Jde hlavnû o tzv. novomûstské fylity, vystupující zejména v prûlomovém údolí Metuje mezi Náchodem a Nov m Mûstem nad Metují, a o Ïulové vyvfieliny novohrá-

3 Okres Náchod deckého masivu provázené zelen mi bfiidlicemi a amfibolity. Pokryvné jednotky jsou souãástí vnitrosudetské, podkrkono ské a ãeské kfiídové pánve. VyplÀují Broumovskou vrchovinu, ãásteãnû Krkono ské podhûfií a severov chodní ãást âeské tabule. Mezi nejstar í usazené horniny patfií souvrství sedimentû (slepencû a arkóz s uheln mi slojemi) svrchního karbonu tvofiící v bûïek Jestfiebích hor. âervené zbarvení je typické pro permské sedimenty (arkózy, slepence aj.) v Broumovské kotlinû a ve v chodním v bûïku podkrkono ské pánve (napfi. mezi âerven m Kostelcem a Náchodem). Permského stáfií jsou téï sopeãné vyvfieliny (ryolity, ignimbrity a trachybazalty tzv. melafyry) Javofiích hor. Varisk sedimentaãní cyklus trval aï do druhohor triasového stáfií jsou pískovce (bohda ínského souvrství) v severozápadním okolí âerveného Kostelce, pod svahem Broumovsk ch stûn aj. V plà Polické pánve tvofií sedimenty svrchní kfiídy (hej ovinského v voje), z nichï je tvarován georeliéf zejména v Adr pa sko-teplick ch skalách (kvádrové pískovce), Broumovsk ch stûnách, na Osta i a dal ích lokalitách na Broumovsku. RovnûÏ jiïní ãást okresu (v okolí Jaromûfie, âeské Skalice, Nového Mûsta nad Metují aj.) je tvofiena usazeninami ãeské kfiídové pánve, zde se v ak vyskytují v hradnû jemnozrnné sedimenty (labského v voje), zejména písãité a vápnité jílovce, spongility, prachovce, jemnozrnné pískovce aj. Území okresu dûlíme mezi dvû geomorfologické soustavy. Podstatná ãást náleïí do krkono sko-jesenické (sudetské) soustavy, zb vající jihozápadní NA 3 55

4 Královéhradecko KRAJINN POKRYV Staré rameno Metuje u Starého Plesu. 56 NA 4 ãást zasahuje do âeské tabule. Do krkono sko-jesenické soustavy fiadíme pfiedev ím Broumovskou vrchovinu, dûlenou zde na Mezimûstskou vrchovinu (s hraniãními Javofiími horami a Broumovskou kotlinou), Polickou vrchovinu (s Adr pa sko-teplick mi skalami, Polickou pánví, Polickou stupàovinou, Broumovsk mi stûnami a v bûïky Stolov ch hor) a Îacléfiskou vrchovinu (s ãástí Jestfiebích hor a Radvanické vrchoviny). Jihov chodní ãást okresu vyplàuje severní v bûïek Podorlické pahorkatiny zvan Náchodská vrchovina (s okrsky âervenokostelecká pahorkatina a Hronovská kotlina, ãásteãnû téï SedloÀovská vrchovina a Ohni ovská pahorkatina). Do západní ãásti okresu zabíhá Krkono ské podhûfií, a to nejv chodnûj ími v bûïky Podkrkono ské pahorkatiny (s okrsky RtyÀská brázda a Trutnovská pahorkatina) a Kocléfiovského hfibetu. Ze soustavy âeská tabule zasahuje na území okresu severní ãást Orlické tabule (okrsky âeskoskalická a Novomûstská tabule v Úpsko-metujské tabuli), mal v bûïek V chodolabské tabule (okrskû Velichovská tabule a Královéhradecká kotlina) a v chodní ãást Jiãínské pahorkatiny (okrsku Královédvorská kotlina v Bûlohradské pahorkatinû). Podnebí okresu je teplé a suché. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu zde

5 Okres Náchod dosahuje 7 aï 8 C a ve vegetaãním období 3 C. Období, kdy se prûmûrná denní teplota pohybuje pod bodem mrazu zde zaãíná prûmûrnû.. a konãí. 3. Období bez mrazû zde trvá prûmûrnû 80 dnû v roce a poslední mrazové dny se objevují na Náchodsku do. kvûtna, na Jaromûfisku do. kvûtna. PrÛmûrné roãní sráïky dosahují na Jaromûfisku mm, na Náchodsku mm, pfiibliïnû polovina z tohoto mnoïství pfiipadá na vegetaãní období. Poãet dnû se snûhovou pokr vkou se v této oblasti pohybuje kolem 60, první sníh se objevuje kolem. listopadu, poslední v okolí Jaromûfie. bfiezna, na Náchodsku asi o t den pozdûji. Trnky rozkvétají v posledních dnech dubna. Okresem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltsk m mofiem. Náchodsko leïí pfieváïnû v povodí Metuje a Úpy, které se u Jaromûfie vlévají do Labe. Tok Labe se uplat- Àuje jen málo v jiïní ãásti okresu. V znamnou vodní plochou je pfiehradní nádrï Rozko u âeské Skalice vybudovaná na Rozko ském potoce, av ak napájená pfieváïnû umûl m pfiivadûãem z Úpy. Pfiehrada byla dokonãena v roce 97. Rozlohou vodní plochy 00 ha je nejvût í vodní nádrïí ve V chodních âechách a má velk v znam i jako zastávka na tahov ch cestách ptactva. Pfiehradní nádrï Rozko uâeské Skalice (v popfiedí Lhota unahofian). Slatinná louka na okraji lesa ve stfiední ãásti PR Zbytka. NA 5 57

6 Královéhradecko POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE Obnova lesních porostû v místech s pfiirozen m zmlazením v PR Peklo u Nového Mûsta nad Metují. 58 NA 6 Severov chodní ãást okresu odvod- Àuje Stûnava do Baltského mofie. Území okresu náleïí do regionu illimerick ch a hnûd ch pûd. âást okresu pokr vají hnûdozem typická a luvická na spra ích a spra ov ch hlínách. Tvofií jednak samostatné celky, jednak se stfiídají v ãetn ch asociacích jako dominantní a doprovodná sloïka. Na tûrcích a tûrkopíscích jiïnû od Jaromûfie, na polygenetick ch hlínách s elickou a tûrkovitou pfiímûsí v oko-

7 Okres Náchod lí Police nad Metují a ZdoÀova a na bezkarbonátov ch permsk ch horninách s pfiekryvem polygenetick ch hlin v chodnû aï jiïnû od Broumova i mezi Hronovem a Velk m Pofiíãím vznikly vût í okrsky luvizemû typické. Kolem nádrïe Rozko, v chodnû aï jihov chodnû od Jaromûfie pfii hranici s okresem Rychnov nad KnûÏnou se na slínit ch jílech aï slínech vyvinula pararendzina typická, na polygenetick ch hlínách a svahovinách opuk potom pararendzina kambizemní (pelosoly). Poãetná skupina kambizemí se vyskytuje v celé stfiední a severní ãásti okresu. Kambizem typická se vytvofiila na svahovinách opuk mezi Nov m Mûstem nad Metují a âerven m Kostelcem, Hronovem a Teplicemi nad Metují. Spolu s kambizemí luvickou se nachází na svahovinách bezkarbonátov ch permsk ch hornin jiïnû aï západnû od Broumova. Severozápadnû od tohoto mûsta vznikl men í celek kambizemû eutrofní na svahovinách bazick ch efuzív místnû s rankery (typick m, litick m). Kyselá varieta kambizemû typické na svahovinách bezkarbonátov ch permsk ch hornin pokr vá irok pás území severnû i jiïnû od Náchoda, severov chodnû od âerveného Kostelce a v celém Broumovském v bûïku, kde je vázána pfii hranici s Polskem na svahoviny kysel ch efuzív. Stfiedov chodní ãást okresu a men í území severozápadnû od Náchoda zaujímá kyselá kambizem arenická na svahovinách nevápnit ch pískovcû âeské vysoãiny, spolu s do- Kvûtnatá louka u osady Bou ín. Upolín nejvy í (Trollius altissimus) v PR Dubno. NA 7 59

8 Královéhradecko Bfiezová alej u Roztok na Jaromûfisku. Zvoneãník hlavat (Phyteuma orbiculare) v PR Zbytka. 60 NA 8 provodnou litozemí a ménû zastoupen m podzolem arenick m. Silnû kyselá kambizem dystrická na svahovinách kysel ch intruzív, svorû a fylitû tvofií souvislej í celky jihov chodnû od Náchoda pfii hranici s Polskem a v severním cípu okresu podél této hranice v okolí Ruprechtického piãáku. Na území Adr pa sko-teplick ch skal, Koãiãích skal a Broumovsk ch stûn se na svahovinách nevápnit ch kvádrov ch pískovcû âeské vysoãiny vytvofiily asociace lehk ch deficitních pûd dominantních podzolû arenick ch s ménû zastoupenou litozemí typickou a ojedinûle i se silnû kyselou kambizemí arenickou. âetné vodní toky v Broumovském v bûïku (pfiítoky Stûnavy, Jívka, Dfievíã, Îidovka) i ve stfiední ãásti okresu (Válovick potok, Ole nice, Radechovka aj.) doprovází glej typick (arenick ), kter je tu vázán na bezkarbonátové nivní sedimenty a polygenetické hlíny. V okrscích kysel ch kambizemí mezi Broumovsk mi stûnami a spojnicí Police nad Metují Teplice nad Metují se jako ménû zastoupen pûdní pfiedstavitel vyvinul pseudoglej typick na polygenetick ch hlínách. JiÏnû od Mezimûstí se na tûchto horninách (i na deluviích permsk ch hornin) nachází ojedinûlé ostrûvky organozemû typické (glejové). Nevápnité nivní sedimenty podél fiek Úpy, Metuje, Stûnavy a krátkého úseku Labe pokr vají fluvizemû fluvizem typická a glejová. Rozlohou malé území na severov chodním okraji vodní nádrïe Rozko je tvofieno ãernicí pelickou, která zde vznikla na slínit ch jílech aï slínech. Z fytogeografického hlediska patfií okres pfieváïnû do mezofytika (Sudetské mezihofií). Jihozápadní ãást mezi Nov m Mûstem nad Metují a Jaromûfií patfií jiï do oblasti teplomilné kvûteny (termofytikum), Adr pa sko-teplické skály sv m v raznû odli n m chladn m klimatem vymezují oblast horské kvûteny (oreofytikum). Kromû Broumovského v bûïku, jehoï kvûtenû je vûnována zvlá tní kapitola, pfiedstavují nejzajímavûj í biotopy okresu slatinné louky na jihu okresu a dubohabfiiny s teplomiln mi prvky, k nimï patfií medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), prvosenka vy í (Primula elatior), p. jarní (P. veris), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), dymnivka dutá (Corydalis cava) aj. Hluboce zafiíznutá fiíãní údolí s inverzním charakterem klimatu jsou naopak nalezi tûm horsk ch druhû rostlin v pomûrnû malé nadmofiské v ce kolem 350 m (Babiããino údolí, Peklo, údolí BûluÀky aj.). Pro tato údolí je charakteristická horská kvûtena, která je sem ãasto splavována z vy ích poloh kerblík leskl (Anthriscus nitida), zvonek irolist (Campanula latifolia), fiefii niãník HallerÛv (Cardaminopsis halleri), rûïe pfievislá (Rosa pendulina), ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium), Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), mléãivec alpsk (Cicerbita alpina), bledule jarní (Leucojum

9 vernum) aj. V podhûfií pohraniãních hor se vyskytují ra elinné louky, kde rostou napfi. svízel severní (Galium boreale), kuklík potoãní (Geum rivale), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prvosenka vy í (Primula elatior), rûïe pfievislá (Rosa pendulina), upolín nejvy í (Trollius altissimus), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), s. irolist (E. latifolium), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), k chavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) aj.). Stfiední a niï í polohy okresu jsou vyuïívány pro zemûdûlskou v robu a vût ina pozemkû byla rekultivována. Fauna obratlovcû je zastoupena bûïn mi druhy níïinného a pahorkatinného stupnû. V oblasti pískovcov ch skal Ïijí druhy typické pro tato místa: kromû bûïné po tolky obecné (Falco tinnunculus) hnízdí druhy vzácné a ohroïené: v r velk (Bubo bubo), krkavec velk (Corvux corax), ostfiíï lesní (Falco subbuteo) a reintrodukovan sokol stûhovav (F. peregrinus). Pfiehradní nádrï Rozko je hnízdi tûm a tahovou zastávkou pro vodní a mokfiadní ptactvo. Zahnízdil zde racek ãernohlav (Larus melanocephalus), pravidelnû je pozorován orel mofisk (Haliaeetus albicilla), orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), druhy fiádu bahàákû a dlouhokfiídl ch. V hnízdním období byl odchycen u Metuje vzácn slavík tmav (Luscinia luscinia). V niï ích polohách v údolí Metuje u Nového Mûsta nad Metují, v Adr pa sko-teplick ch skalách a Broumovsk ch stûnách lze vidût i vzácné druhy horské, napfi. rejska horského (Sorex alpinus). Pevnostní systémy Josefova a Dobro ova jsou dûleïit mi zimovi ti netop rû v rámci celé âeské republiky. Dobro ov je nejvût ím zimovi tûm netop ra brvitého (Myotis emarginatus), v Josefovû jsou pravidelnû zaznamenávány vysoké poãty vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). Dal ími zimujícími druhy jsou netop r velk (Myotis myotis), n. vousat (M. mystacinus), n. vodní (M. daubentoni), n. velkouch (M. bechsteini), n. pozdní (Eptesicus serotinus), n. severní (E. nilssoni), n. ãern (Barbastella barbastellus), n. u at (Plecotus auritus) a n. dlouhouch (P. austriacus). Na Broumovsku byl nalezen vzácn n. pobfieïní (Myotis dasycneme). Stál m obyvatelem fiek Metuje a Stûnavy se stala vydra fiíãní (Lutra lutra). Z hlediska v skytu obojïivelníkû je v znamn nález ropuchy krátkonohé (Bufo calamita) v Broumovské kotlinû. Na potulce byl pozorován mlad medvûd hnûd (Ursus arctos), v Broumovsk ch stûnách kamzík horsk (Rupicapra rupicapra), ãastá jsou pozorování losa evropského (Alces alces). Pro území okresu je ve vy ích a stfiedních polohách charakteristická lesní fauna bezobratl ch, která se v nejvût ím druhovém spektru zachovala ve star ch lesích s pfiirozenou dfievinnou skladbou (vût inou chránûn ch územích). Zejména v lesních porostech na strm ch, obtíïnû pfiístupn ch svazích se dochovaly zajímavé arborikolní, my- Okres Náchod Kánû lesní (Buteo buteo) u mláìat. V okrese Náchod vzácnû hnízdí ostfiíï lesní (Falco subbuteo). NA 9 6

10 Královéhradecko Na loukách u RzÛ v údolí Ole enky rostou vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a suchop r (Eriophorum sp.). 6 NA 0 kofágní a mykoxylofágní druhy broukû (Coleoptera). Do jihozápadní ãásti okresu zasahuje teplomilná fauna z Polabí, teplomilné prvky entomofauny pronikají také do Broumovské kotliny a vyskytují se na jiïnû a jihov chodnû exponovan ch stanovi tích opukov ch strání v údolí Metuje a na vrcholov ch skalních plo inách. Naproti tomu v inverzních polohách skalních mûst se vyskytuje fiada chladnomiln ch druhû broukû, napfi. stfievlíãek Pterostichus rhaeticus, stfievlíãek GyllenhalÛv (Nebria rufescens), tesafiík Pachyta lamed, kovafiík Sericus subaeneus a mandelinka Chrysomela lapponica. V pseudokrasov ch jeskyních tvofien ch balvanitou sutí na svazích a dnech skalních roklí pfieïívají glaciální relikty, napfiíklad drobn pavouk Bathyphantes similis a roztoã Rhagidium gelida. Na sutích, stûnách skal i vrcholov ch skalních plo inách Ïije celá fiada dal ích bezobratl ch, napfi. mûra Polymixis xanthomista. Charakteristická mokfiadní a ra elinná entomofauna se dochovala na vlhk ch loukách v PR Zbytka, VKP Mokfiadní louky u Jetfiichova a na ra elinách uvnitfi pískovcov ch skalních mûst, napfi. nûkteré tyrfofilní druhy, mj. váïka ãárkovaná (Leucorrhinia dubia). Pozoruhodn m prvkem krajiny je pfiehradní nádrï Rozko s pfiilehl mi fragmenty luãních biotopû, kde najdeme zajímavé druhy bezobratl ch ÏivoãichÛ, napfi. vodních mûkk Û a váïek. V okrese se nachází nûkolik bohat ch malakozoologick ch lokalit (Dubno, Babiããino údolí, Zbytka) svelmi vysokou druhovou diverzitou. První zemûdûlci pronikali do pahorkatiny v jiïní ãásti okresu jiï v neolitu, klá terní kolonizace souvislého pohraniãního hvozdu na Broumovsku zaãala teprve ve. století. Vzhledem k extenzivním formám hospodafiení se postupnû vytvofiil ãlenit typ harmonické krajiny, kter se zachoval dodnes. Lesnatost je pomûrnû nízká (6,4 %), lesy jsou maloplo né, rovnomûrnû rozpt lené po krajinû, pfieváïnû smrkové. Vût í lesní celky místy s pfiirozenou dfievinnou sklad-

11 Okres Náchod bou (buãiny) se zachovaly v údolí Metuje a Ole enky mezi Nov m Mûstem anáchodem v údolí Peklo a na Broumovsku v pohraniãním hfibetu Javofiích hor a ve skalních mûstech, kde je hojnûji zastoupena i borovice. Pfiirozené lesy jiïní ãásti okresu jsou reprezentovány dubohabfiinami, jsou v ak maloplo né a pomûrnû vzácné. Kromû CHKO Broumovsko bylo v okrese Náchod zfiízeno sedm chránûn ch území, která reprezentují charakteristické typy biotopû: údolí fiek (NPP Babiããino údolí, PR Peklo u Nového Mûsta nad Metují), pfiirozené lesy (PR Dubno, PR estajovická stráà), ra elinné louky (PP Ra elina, PP Louky v âeské âermné) a slatiny (PR Zbytka). K ochranû se dále navrhuje pfiehradní nádrï Rozko u âeské Skalice jako v znamné hnízdi tû a shromaïdi tû ptactva, údolí Ole enky nad Nov m Hrádkem z dûvodu bohatého v skytu bledule jarní a druhovû bohatá ra elinná louka u Dlouhého. V okrese Náchod bylo dále vyhlá eno památn ch stromû, pfieváïnû lip. BIBLIOGRAFIE 58, 67, 68, 69, 7, 73, 77, 08, 79, 93, 9, 303, 34, 34, 360, 458, 488, 535, 559 Ratibofiick zámek z roku 708, pfiestavûn knûïnou ZaháÀskou roku 800 v empírové letní sídlo, je dominantou NPP Babiããino údolí. NA 63

12 Královéhradecko 64 NA Národní pfiírodní památka Babiããino údolí Údolí Úpy mezi obcemi âeská Skalice a Slatina nad Úpou. Katastrální území: Nadmofiská v ka: âervená Hora, m âeská Skalice, Malá Skalice, Ratibofiice, Slatina nad Úpou, Zlíã, Îernov V mûra: 334,3 ha Vyhlá eno: 95 Pfiedmûtem ochrany tohoto území jsou jednak komplex pfiirozen ch biotopû (pfiirozené lesy, louky, fiíãní koryto) v údolí Úpy, jednak místa spojená s na í kulturní historií (Staré Bûlidlo, zámeck park aj.). Mezi zajímavosti území patfií i technická památka zavlaïovací a odvodàovací pfieronov systém na loukách, pocházející z 9. století. Tento systém v ak v souãasnosti jiï není plnû funkãní. GEOLOGIE Údolí Úpy je zafiíznuto do rûzn ch typû usazen ch hornin, ojedinûle (napfi. v blízkosti Viktorãina splavu) do krystalického podloïí fylitû novomûstské skupiny. V profilu údolního svahu se mnohde vyskytují horniny rûzn ch formací. V severní ãásti údolí jsou zastoupeny ãervené pískovce a slepence permského stáfií v podloïí cenomansk ch svrchnokfiídov ch pískovcû. Ve stfiední ãásti údolí vystupují kromû svrchnokfiídov ch sedimentû téï arkózy a slepence svrchního karbonu. V jiïní ãásti Babiããina údolí pfievaïují jiï jemnozrnné usazeniny svrchní kfiídy opuky (vápnité jílovce a slínovce bûlohorského a jizerského souvrství) vystupující ve skalních stûnách severnû od âeské Skalice. Plo inu nad údolní hranou místy pokr vají pleistocenní fiíãní tûrky, údolní svahy jsou z vût í ãásti pokryty zvûtralinami, pozoruhodn je holocenní travertin (pûnovec) pod pramenn m horizontem na bázi vápnit ch svrchnokfiídov ch sedimentû (napfi. pod R zmburkem). V jiïní ãásti (pod Ratibofiicemi) se údolí roz ifiuje aï na 0,5 km irokou nivu pokrytou fluviálními a deluviofluviálními uloïeninami. V pûdním pokryvu pfievaïují hnûdé pûdy kyselá kambizem typická, místy i arenická (s podzolem arenick m) a kambizem rubefikovaná (perm). Na vápnit ch sedimentech se vyvinula pararendzina kambická, na spra ov ch a polygenetick ch hlínách hnûdozemû (typická a luvická) s luvizemí typickou. Tok Úpy lemuje fluvizem typická stfiídavû s fluvizemí glejovou. KVùTENA V údolí lze rozli it dva základní typy vegetace lesní porosty na svazích a luãní porosty v nivû Úpy. Luãní porosty jsou vût inou rekultivované a botanicky velmi chudé. Zajímavûj í rostliny se vyskytují jen pfii okrajích nebo na men ích louãkách a ve star ch sadech fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), ocún jesenní (Colchicum autumnale), pfiesliãka luãní (Equisetum pratense), prvosenka vy í (Primula elatior). Mnohem botanicky bohat í jsou lesy, pfieváïnû s pfiirozen m sloïením dfievin, v jejichï podrostu rostou napfi. samorostlík klasnat (Actaea spicata), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), konvalinka vonná (Convallaria majalis), l kovec jedovat (Daphne mezereum), kru tík polabsk (Epipactis albensis), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), zapalice ÏluÈuchovitá

13 Okres Náchod 3 4 Èovíku tupolistého. Území je zároveà v znamnou kulturní památkou v návaznosti na areál Ratibofiického zámku a parku. Vede jím pfiírodovûdná nauãná stezka s tabulemi osazen mi pfiímo v terénu a znaãené turistické cesty. Zejména v letním období je náv tûvnost velmi vysoká. (Isopyrum thalictroides), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum). Zajímav je i v skyt nûkter ch horsk ch druhû, které se sem dostaly splaveny Úpou z vy ích poloh kerblík leskl (Anthriscus nitida), zvonek irolist (Campanula latifolia), fiefii niãník HallerÛv (Cardaminopsis halleri), rûïe pfievislá (Rosa pendulina), ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium) aj. ZVÍ ENA Na vhodn ch místech u Úpy hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), konipas horsk (Motacilla cinerea), skorec vodní (Cinclus cinclus) acvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis). V lesích se vyskytují napfi. krahujec obecn (Accipiter nisus), jestfiáb lesní (A. gentilis), holub doupàák (Columba oenas), v r velk (Bubo bubo), datel ãern (Dryocopus martius), Ïluna edá (Picus canus), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), s. mal (D. minor), lindu ka lesní (Anthus trivialis), lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca), l. bûlokrk (F. albicollis), s kora parukáfika (Parus cristatus), kfiivka obecná (Loxia curvirostra) aj. NPP patfií k druhovû nejbohat ím malakozoologick m lokalitám, byl zde zji tûn v skyt 86 druhû mûkk - Û (Mollusca). Vût inou jde oprvky lesní a luïní, na opukov ch skalách i druhy skalní a teplomilné. Zoogeograficky je v znamn v skyt vlahovky karpatské (Monachoides vicina). LESNICTVÍ Smí ené porosty na prudk ch svazích nad Úpou odpovídají sv m sloïením suèov m lesûm s pfieváïn m zastoupením javoru klenu, lípy a buku, s vtrou en m dubem, habrem a jedlí. Vût ina lesû v ak byla naru ena smrkov mi v sadbami, v nûkter ch místech pfiedstavují lesní porosty ãisté smrãiny. V lesním hospodafiení se provádûjí zásahy k podpofie pfiirozené obnovy listnat ch dfievin a k postupnému omezení smrku v porostech. VYUÎITÍ Vúzemí se provádí pravidelné kosení pûvodnû rekultivovan ch luk, které jiï samo o sobû vede k postupnému obohacování jejich druhové skladby, na loukách je omezeno hnojení a v minul ch letech byla provedena likvidace porostû BIBLIOGRAFIE,, 5, 45, 47, 54, 6, 79, 8, 57, 58, 59, 60, 6, 9, 9, 34, 30, 340, 365, 377, 400, 403, 404, 405, 433, 436, 438, 439, 469, 480, 49, 5, 54, 56, 57, 58, 59, 530, 53, 53, 533, 534, 545, 557, 56, 56, 563, 564, 565, 566, 567, 568, 569, 570, 575 MAPA ÚZEMÍ strana 76 Na levém bfiehu fieky Úpy v NPP Babiããino údolí vystupují v odkryvech permské pískovce. Leteck pohled na centrální ãást národní kulturní památky. 3 MÛfiice oãkovaná (Thyatira batis) je hojn druh okrajû lesû a pasek. 4 MÛfiice bûlopásná (Habrosyne derasa) je lokálnû hojn mot l s bizarní kresbou na kfiídlech ahrudi. NA 3 65

14 Královéhradecko Pfiírodní rezervace GEOLOGIE Na vût inû rozlohy PR je patrn v skyt sedimentû spodního turonu, zejména slabû glaukonitick ch písãit ch slínovcû, místy s kvartérními fiíãními sedimenty, svahov mi a spra ov mi hlínami. Jemnozrnné vápnité sedimenty daly vznik tûïk m jílovit m pûdám s pomûrnû vysok m obsahem vápníku a hofiãíku. Jedná se o pararendziny s rûzn m stupnûm oglejení v hlub ích horizontech a luvické pseudogleje. 66 NA 4 Dubno Lesní porost, louky a rybník u Ïelezniãní trati severnû od pfiehradní nádrïe Rozko, asi km severov chodnû od âeské Skalice. Katastrální území: âeská Skalice, Kleny, Zlíã Nadmofiská v ka: m V mûra: 86,9 ha Vyhlá eno: 956 Pfiedmûtem ochrany je stará luïní doubrava s bohat m bylinn m podrostem a pestr m spoleãenstvem mûkk Û a na ni navazující slatinné louky a obnoven Zlíãsk rybník. V luãních i lesních spoleãenstvech se vyskytuje fiada zvlá tû chránûn ch ÏivoãichÛ a rostlin. Pfiirozen v voj pûd byl v historii ovlivnûn i lidsk mi aktivitami, pfiedev ím odlesnûním a zfiízením rybniãní soustavy, která pozdûji zanikla a byla nahrazena opût lesem. KVùTENA V rezervaci se nacházejí louky podmáãen ch, vlhk ch a stfiídavû vlhk ch stanovi È (spoleãenstva sv. Molinion, Calthion, Caricion gracilis, na mal ch plochách fragmenty svazu Caricion da- vallianae zastoupeného asociací Valeriano dioicae-caricetum davallianae) a nevelká vodní plocha doprovázená spoleãenstvy rákosin (svaz Phragmition communis). Z chránûn ch a vzácnûj ích druhû rostlin se zde vyskytují prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) a v. zelenav (P. chlorantha), upolín nejvy í (Trollius altissimus), prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata), bradáãek vejãit (Listera ovata), ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), ostfiice Davallova (Carex davalliana), pûtiprstka ÏeÏulník hustokvûtá (Gymnadenia conopsea subsp. densiflora), kru tík bahenní (Epipactis palustris) a starãek roketolist (Senecio erucifolius). Lesní spoleãenstva tvofií pfieváïnû dubohabrové a dubolipové háje svazu Carpinion, s bohat m kefiov m patrem, v nûmï se mj. objevuje i zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum), dfii Èál obecn (Berberis vulgaris) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). Charakteristick je jarní aspekt s hrachorem jarním (Lathyrus vernus), prvosenkou jarní (Primula veris) a p. vy í (P. ela- tior), jaterníkem trojlaloãn m (Hepatica nobilis). V létû kvete napfi. okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), kru tík modrofialov (Epipactis purpurata) aj. V terénních sníïeninách a podél hlavních odvodàovacích pfiíkopû se nachází jilmov luh syntaxonomicky fiazen do svazu Alnion-incanae a ãásteãnû i svazu Alnion glutinosae. Porostní plá tû tvofií spoleãenstava svazu Berberidion. Mykologick prûzkum z r. 999 prokázal v skyt velmi vzácné piãky páchnoucí (Gymnopus brassicolens), vyskytující se na vlhk ch vápenat ch pûdách (teprve druhé nalezi tû v âr) a vzácné títovky naïloutlé (Pluteus romellii) rostoucí na opadl ch vûtviãkách listnat ch dfievin. ZVÍ ENA Charakteristická je avifauna luïního lesa a mokfiadû v blízkost Zlíãského rybníka. Îije zde napfi. vãelojed lesní (Pernis apivorus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), hrdliãka divoká (Streptopelia turtur), pu tík obecn (Strix aluco), Ïluna edá (Picus canus) aï. zelená (P. viridis), datel ãern (Dryocopus martius),

15 Okres Náchod strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), strakapoud mal (Dendrocopos minor), moták pochop (Circus aeruginosus), Èuh k obecn (Lanius collurio), rákosník prouïkovan (Acrocephalus schoenobaenus), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), dlask tlustozob (Coccothraustes coccothraustes) aj. PrÛzkum entomofauny probíhá teprve v posledních letech a jeho v sledky potvrzují v skyt charakteristick ch druhû luïního lesa a zachoval ch mokfiadních luk. Pfies znaãn poãet star ch, ãasto dut ch nebo trouchniv ch stromû je xylobiontní fauna pomûrnû chudá, pravdûpodobnû proto, Ïe souãasné lesní porosty jsou zaloïeny na místû b val ch rybníkû. K zajímavûj ím arborikolním druhûm patfií kovafiíci Ampedus erythrogonus, Procraerus tibialis a Calambus bipustulatus. V trouchu listnat ch dfievin se vyvíjí zdobenec zelenav (Gnorimus nobilis) arohá- ãek bukov (Sinodendron cylindricum). Z druhû potravnû vázan ch na bohaté bylinné a kefiové patro zde Ïije bûlopásek dvoufiad (Limenitis camilla), jehoï housenky se vyvíjejí na zimolezu p fiitém (Lonicera xylosteum). Vzácn mi druhy listnat ch lesû jsou také napfi. mûra Atypha pulmonaris s v vojem na brutnákovit ch a píìalka Eupithecia immundata, vázaná na samorostlík klasnat. Druhovû bohatá fauna mûkk Û a zejména velk poãet jedincû hlem Ïdû zahradního (Helix pomatia) podmiàují v skyt malakofágních a saprofágních druhû dvoukfiídl ch (Diptera) z ãeledi hrbilkovit ch (Phoridae), pozoruhodn je napfi. hojn v skyt jinak vzácného druhu hrbilky Spiniphora maculata. Epigeická fauna je zastoupena mimo jiné nûkolika druhy stfievlíkû (Carabus spp.), z nichï nápadn je stfievlík koïit (Carabus coriaceus) a nejhojnûj í s. zahradní (C. hortensis) a s. zrnit (C. granulatus). Charakteristická fauna bezobratl ch se nachází také na pfiilehl ch mokfiadních loukách a ol inách, luãních enklávách a nejvlhãích místech luïní doubravy. Z mot lû zde Ïije napfi. modrásek oãkovan (Maculinea teleius). U Zlíãského rybníka bylo zji tûno dosud 0 druhû vesmûs bûïn ch váïek. Pfiírodní rezervace Dubno bylo jedním z nejbohat- ích malakologick ch nalezi È ve v chodních âechách. Îilo zde 70 druhû mûkk Û, z nichï pozoruhodn je v skyt vzácného druhu Vallonia enniensis a vlahovky karpatské (Monachoides vicina). Srovnávací prûzkum v r. 000 v ak prokázal podstatn pokles druhové diverzity. LESNICTVÍ PfieváÏná ãást lesních porostû byla zaloïena na místû b val ch rybníkû, po nichï se dosud zachovaly zbytky hrází. Dubno bylo v minulosti vyuïíváno také jako obora a ba- Ïantnice, coï ovlivnilo i druhové sloïení porostû (nevhodné v sadby smrku). V posledním pûlstoletí v raznû klesá zastoupení dubu a expanzivnû stoupá podíl jasanu. Dub je zastoupen hlavnû ve star ích vûkov ch kategoriích a je napadán tracheomykózou (nejstar í duby dosahují vûku let). Obnova lesních porostû bude proto provádûna ve prospûch dubu, maloplo n mi obnovními prvky a za maximálního vyuïití pfiirozeného zmlazení. Plo ky smrkov ch monokultur budou pfievedeny na pfiirozenou druhovou skladbu. Vybraná ãást porostû je ze studijních dûvodû ponechána samovolnému v voji. Pfiedmûtem plánu péãe je zachování pfiirozeného sloïení lesních porostû, zejména podpora zmlazení dubu a dal ích druhû listnáãû (lípa, habr, javor klen, jilm). Podíl jasanu, kter od roku 945 tfiikrát vzrostl, bude nutno redukovat. Rekonstrukce smrkov ch porostû se vzhledem knaléhavosti obnovy dubu zatím nepfiedpokládá, av ak pfiijde na fiadu v dal ích letech. PÛvodní Zlíãsk rybník o v mûfie pfies 5 ha zanikl v dûsledku vyhloubení vodního pfiivadûãe zfieky Úpy do údolní nádrïe Rozko v letech Na jeho místû byla v osmdesát ch letech obnovena men í vodní nádrï. Její hladina je na stejné kótû jako u zaniklého rybníka. To umoïnilo zachování a postupné roz ífiení slatinn ch spoleãenstev. Zaniklá ãást rybníka byla rekultivována a zalesnûna. HISTORIE Dubno a okolí bylo i dûji tûm dvou v znamn ch vojensk ch stfietnutí. 6. ledna 44 se tu vítûznû stfietlo husitské vojsko Jana ÎiÏky z Trocnova se spojen mi katolick mi pány veden mi Janem Mûsteck m z Opoãna. 8. ãervna 866 se zde odehrála jedna z bitev prusko-rakouské války, která pfiedznamenala rozhodující poráïku rakouské armády v bitvû u Hradce Králové 3. ãervence 866. Obûti bojû pfiipomínají ãetné pomníky a nedalek vojensk hfibitov. BIBLIOGRAFIE 4, 5, 44, 79, 58, 59, 6, 6, 00, 06, 37, 38, 30, 35, 38, 30, 3, 33, 34, 35, 400, 40, 404, 40, 43, 437, 470, 473, 53, 59, 55, 575 MAPA ÚZEMÍ strana 77 Louka u Zlíãského rybníka se silnou populací prstnatce pleèového (Dactylorhiza incarnata). Pomník na hrobû padl ch v bitvû u âeské Skalice Housenky bûlopáska dvoufiadého (Limenitis camilla) se vyvíjejí na zimolezu. 4 Prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata) normálnû zbarven a albinotick jedinec. 3 4 NA 5 67

16 Královéhradecko GEOLOGIE PodloÏí chránûného území tvofií krystalické bfiidlice, na nichï se vyvinuly hydromorfní pûdy glej organozemní s pfiechodovou organozemí. V okolí se na polygenetick ch hlínách nachází i luvizem typická (pseudoglejová). KVùTENA Pfiírodní památka pfiedstavuje mozaiku spoleãenstev vysok ch ostfiic asociace Caricetum rostratae a Caricetum gracilis vázan ch na prameni tû a ostfiicov ch spoleãenstev ra elinn ch luk asociace Caricetum goodenowii sroz- volnûn m bylinn m patrem, s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a kozlíkem dvoudom m (Valeriana dioica) s hojn mi ra eliníky (Sphagnum sp.). Plo nû nejroz- ífienûj í jsou spoleãenstva vysokobylinn ch luk se stál m zamokfiením (Polygono-Cirsietum palustris a Cirsietum rivularis) s pcháãen bahenním (Cirsium palustre), p. potoãním (C. rivulare), hadím kofienem vût ím (Bistorta major), krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis), kohoutkem luãním (Lychnis flos-cuculi), blatouchem bahenním (Caltha palustris) aj. Ve fragmentech byl zaznamenán v skyt spoleãenstev svazu Violion caninae. ZVÍ ENA Na podmáãen ch místech se vyskytuje je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), hojná je uïovka obojková (Natrix natrix), velmi vzácnû je zde pozorována zmije obecná (Vipera berus). Pfiírodní památka Louky v âeské âermné Louky na jiïním okraji obce âeská âermná. Katastrální území: âeská âermná Nadmofiská v ka: m V mûra: 4,83 ha Vyhlá eno: 994 vãetnû ochranného pásma Pfiedmûtem ochrany je zachování ekosystému pfiirozen ch a polopfiirozen ch luãních a mokfiadních spoleãenstev s v skytem ohroïené rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Louka s hadím kofienem vût- ím a suchop rem u âeské âermné. Na bfiezích zdej ího bezejmenného potoka vzácnû roste játrovka porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha). 68 NA 6 VYUÎITÍ Pro zachování rostlinn ch spoleãenstev je nutno obnovit hospodafiení na loukách, tj. kosení dvakrát roãnû a obnovit pûvodní odvodàovací systém. MAPA ÚZEMÍ strana 77

17 Okres Náchod Pfiírodní rezervace Peklo u Nového Mûsta nad Metují Údolí Metuje a Ole enky mezi Náchodem a Nov m Mûstem nad Metují. Katastrální území: âeská âermná, Jestfiebí nad Metují, Jizbice unáchoda, Pfiibyslav, SendraÏ, Vrchoviny Nadmofiská v ka: m V mûra: 39,89 ha Vyhlá eno: 997 Pfiírodní rezervaci tvofií komplex pfiirozen ch a polopfiirozen ch lesních, skalních, vodních a pobfieïních spoleãenstev. Geologick podklad a ãlenit reliéf s inverzními polohami umoïàují v skyt spoleãenstev bohat ch na submontánní amontánní druhy. Z krajinného hlediska je cenn reliéf hluboce zafiíznut ch údolí se skalními v chozy a pefiejnat m korytem Metuje a Ole- enky. GEOLOGIE Na vût inû území vystupují metamorfované horniny svrchnoproterozoického stáfií oznaãované jako novomûstské fylity (muskoviticko-biotitické a chloritickomuskovitické fylity a drobové fylity provázené vloïkami minet, zelen ch bfiidlic, metalyditû akvarcitû). Do pfiírodní rezervace v omezené mífie zasahují granodiority novohrádeckého masivu (blíïe neurãeného stáfií) a ãervenavû zbarvené sedimenty permského stáfií (slepence a brekcie). âtvrtohorní sedimenty jsou zastoupeny pfieváïnû svahov mi hlinitokamenit mi uloïeninami, kamenit mi aï blokov mi sutûmi, v plavov mi kuïely a tûrkopískov mi akumulaãními terasami. Pro rezervaci je charakteristická znaãná rozmanitost georeliéfu, kter se utváfiel v horninách odli n ch fyzikálních vlastností za velmi rozdíln ch klimatick ch podmínek tfietihor a ãtvrtohor. V dûsledku toho se zde mûïeme setkat jak s tvary vznikl mi pûsobením teplého a vlhkého klimatu tfietihor (Ïokovité balvany aizolované skály typu tors), tak stvary v vojovû vázan mi na chladná období ãtvrtohor (suèová pole, balvanová mofie a proudy, mrazové sruby, kryoplanaãní terasy, nivaãní sníïeniny, svahové úpady a jiné). Kyselé metamorfované horniny, ãlenit reliéf, pomûrnû pfiíznivé podnebí s mírn mi teplotami a dostateãn m úhrnem sráïek, pûsobení lesní vegetace se znaãn m podílem listnáãû a ãetné antropogenní vlivy zde urãují smûr a intenzitu pedogeneze. V sledkem je vznik lesních pûd pfieváïnû typu kambizemí (kambizem typická a mezotrofní v kvûtnat ch buãinách, k. oligotrofní v bikov ch buãinách, k. districká ve smrkov ch porostech na stanovi tích buãin, k. rankerová na pfiechodech buãin do suèov ch lesû). Ranker typick a kambick pfievaïuje v suèov ch lesích. Ve svahov ch úïlabinách s potûãky a prameni ti se nachází glej kambick, na nûhoï ãasto navazuje glej pseudoglejov, pseudoglej kambick ãi kambizem pseudoglejová. PÛdami v nivû Metuje a Ole enky jsou fluvizemû, aè jiï typická, kambická, pseudoglejová ãi glejová. V sekundárních smrkov ch porostech bûhem dvou aï tfií generací dochází k v razné pedochemické degradaci pûd. Kamenité koryto Metuje v PR Peklo u Nového Mûsta nad Metují. Mlad s c rousn (Aegolius funereus) s potravou. NA 7 69

18 Královéhradecko chia nemorum), pérnatec horsk (Lastrea limbosperma), fiefii niãník HallerÛv (Cardaminopsis halleri), silenka dvoudomá (Silene dioica), rûïe pfievislá (Rosa pendulina). Ze zvlá tû chránûn ch druhû rostlin se zde dále vyskytují vstavaã muïsk (Orchis mascula), bledule jarní (Leucojum vernum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Z v znaãn ch druhû suèov ch lesû je hojná kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva) a udatna lesní (Aruncus vulgaris). Zajímavá je téï skalní a tûrbinová vegetace sleziník severní (Asplenium septentrionale), s. ãerven (A. trichomanes), puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis), bukovník vápencov (Gymnocarpium robertianum) a fiefii niãník píseãn (Cardaminopsis arenosa) aj. Hluboké inverzní údolí se skalnat mi svahy nabízí fiadu rûzn ch stanovi È vhodn ch pro mechorosty. Bohatû porostlé jsou 3 KVùTENA Území je pokryto pfiedev ím lesními porosty, v nichï pfievaïují kvûtnaté, bikové a jedlové buãiny (svaz Fagion, podsvaz Eu-Fagenion, asvaz Luzulo-Fagion) a suèové javofiiny (svaz Tilio-Acerion) s charakteristickou kvûtenou. Vysoké zastoupení listnat ch dfievin, pfiedev ím buku je hlavnû v porostech stodvacetilet ch a star ích. Pfii vodních tocích jsou zastoupena i spoleãenstva svazu Alnion incanae, podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Lesním hospodafiením v 8. a 9. století byla malá ãást porostû pfiemûnûna na smrkové monokultury, pomístnû byly vysázeny modfiín opadav (Larix decidua) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga taxifolia). V inverzních údolích nalézají vhodná stanovi tû nûkteré druhy vy ích poloh. Ze zvlá tû chránûn ch druhû jsou to kapradina Braunova (Polystichum braunii), vranec jedlov (Huperzia selago) a plavuà puãivá (Lycopodium annotinum), z dal ích druhû napfi. rozrazil horsk (Veronica montana), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), devûtsil bíl (Petasites albus), vrbina hajní (Lysimazastínûné a vlhké skály, kde rostou hojnû klaminka ztenãená (Anomodon attenuatus), sourubka hladká (Neckera complanata), s. kadefiavá (N. crispa) a kroknice spojitá (Metzgeria conjugata). Bohatû vyvinutá jsou i epifytická spoleãenstva na kmenech listnat ch stromû. Vyskytuje se zde nûkolik druhû urpkû, z ménû hojn ch zde rostou urpek úhledn (Orthotrichum speciosum),. tupolist (O. obtusifolium) a. bled (O. pallens). Nejvzácnûj ím z epifytick ch druhû je kadefiavec DrummondÛv (Ulota drumondii). ZVÍ ENA Ze vzácn ch oboj- ÏivelníkÛ se zde vyskytuje mlok skvrnit (Salamandra salamandra), ãolek velk (Triturus cristatus) a ã. horsk (T. alpestris), z plazû je tûrka obecná (Lacerta agilis) auïovka hladká (Coronella austriaca). Ze vzácn ch druhû ptákû zde hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), v r velk (Bubo bubo), s c rousn (Aegolius funereus), lejsek mal (Ficedula parva), holub doupàák (Columba oenas), krahujec obecn (Accipiter nisus), vãelojed lesní (Pernis apivorus), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum). U Metuje ve skalních v klencích hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horsk (Motacilla cinerea), pravidelnû proletuje ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). Ze vzácn ch druhû savcû byl prokázán v skyt vydry fiíãní (Lutra lutra), plcha velkého (Glis glis) a rejska horského (Sorex alpinus). Fauna hmyzu odpovídá podhorskému charakteru lokality. Zejména v lesních porostech na strm ch, obtíïnû pfiístupn ch svazích se dochovaly zajímavé arborikolní, mykofágní a mykoxylofágní druhy broukû (Coleoptera). Îije zde napfi. drabãík Siagonium quadricorne, roháãek bukov (Sinodendron cylindricum), velmi hojnû zdobenec zelenav (Gnorimus nobilis), kovafiík Ampedus erythrogonus, Hylis foveicollis z ãeledi Eucnemidae, ãervotoã Dorcatoma punctulata s vazbou na stromové houby a lesknáãci Ipidia binotata a Cychramus luteus. Z epigeick ch druhû broukû je charakteristická fauna stfievlíkovit ch (Carabidae). Îije zde napfi. vzácn stfievlík Carabus irregularis, ojedinûl v skyt vrámci âech zde má podhorsk vhlkomiln stfievlíãek Bembidion schueppeli. V suèov ch stanovi tích se nachází v znaãná arachnofauna. Zatím byly zji tûny druhy vázané v pfiírodû v hradnû na oslunûné, holé kamenité sutû: Pholcus opilionoides, Leptyphantes natabilis a Heliophanus aeneus. Velmi pozoruhodn m druhem je Trogloneta granulum, indikující zastínûná, lidskou ãinností nenaru ená stanovi tû v bukovém pásmu lesû. Druhem pûvodních stanovi È je také Crustalina guttata. V údolí Ole enky se vyskytuje strumiãník zlatook (Osmylus fulvicephalus) z fiádu síèokfiídl ch (Neuroptera), vázan na ãisté vody. Na luãní enklávû nad údolím fiíãky Ole enky se soustfieìuje na kvetoucích bylinách (tuïebník, udatna, mifiíkovité apod.) pestrá florikolní entomofauna, na vlhãích místech zde Ïije napfi. modrásek bahenní (Maculinea nausithous). V údolí fieky Metuje navazujícím na CHÚ a ãásteãnû i v PR Peklo u Nového Mûsta nad Metují byly zji tûny 04 druhy dvoukfiídl ch z 6 ãeledí, z nichï nûkteré jsou prvonálezy zúzemí âech. Zajímavá je i fauna mûkk Û 70 NA 8

19 Okres Náchod 4 (Mollusca), pozoruhodn je v skyt napfi. vzácné sklovatky rudé (Daudebardia rufa). LESNICTVÍ Typologicky náleïejí lesní porosty v rezervaci pfieváïnû k jedlov m a klenov m buãinám a suèov m javofiinám. V 8. a 9. století byly lesní porosty ãásteãnû pfiemûnûny na smrkové monokultury, které jsou málo odolné proti vlivûm podnebí (námraza, sníh, vítr) i Ïivoãi n m kûdcûm a houbov m chorobám. To se projevilo zejména v mni kové kalamitû v letech 9 93 a pfii vûtrné kalamitû v roce 99. Snahy o ochranu pfiírody v údolí Peklo pocházejí jiï z 30. let 0. století, kdy se v lesích zaãalo hospodafiit jako v lesích ochrann ch. Návrhy na zfiízení rezervace byly potom podávány je tû nûkolikrát, úspû nû zavr eny byly aï vroce 997. V rezervaci se nyní bude hospodafiit podle schváleného plánu péãe, kter pfiedpokládá podporu pfiirozené dfievinné skladby, v sadbu sazenic místního pûvodu, pfiirozenou obnovu a postupné pfievádûní nevhodn ch smrkov ch monokultur na smí ené porosty. VYUÎITÍ Pekelské údolí je jiï od konce 9. století vyhledávan m turistick m cílem. V - razn m zásahem do geomorfologick ch pomûrû bylo jiï od poãátku 0. století budování sítû lesních cest a také v stavba silnice z Nového Mûsta nad Metují, realizovaná pro potfieby pohraniãního opevnûní v roce V rezervaci pfietrvává chov introdukované mufloní zvûfie. Stavy jelení a mufloní zvûfie budou maximálnû sníïeny, aby nedocházelo k po kozování porostû okusem a vytloukáním. Zásadním ohroïením PR Peklo je zámûr na energetické vyuïití Metuje vybudováním pfieãerpávací vodní elektrárny Peklo- SendraÏ. BIBLIOGRAFIE 4, 5, 8, 54, 80, 94, 53, 58, 59, 60, 6, 8, 33, 34, 35, 36, 60, 6, 64, 79, 305, 38, 33, 36, 358, 40, 404, 405, 46, 49, 436, 438, 439, 440, 448, 49, 55, 575 MAPA ÚZEMÍ strana 78 Fylitové skalní v chozy Kozího hfibetu. Tesafiík Leptura quadrifasciata. 3 Vstavaã muïsk (Orchis mascula) v PR Peklo. 4 eka Metuje vytváfií v PR Peklo pefiejnaté úseky i tichá zákoutí. 5 Kapradina Braunova (Polystichum braunii) na fylitovém skalním v chozu. 5 NA 9 7

20 Královéhradecko Pfiírodní památka Ra elina Ra elinná louka u státní hranice asi km jihov chodnû od obce Borová. Katastrální území: Dlouhé Nadmofiská v ka: m V mûra: 3,65 ha Vyhlá eno: 994 Podhorská ra elinná louka s rozpt lenou zelení a v skytem chránûn ch druhû rostlin pfiedstavuje zbytek pfiirozen ch luãních porostû této oblasti. GEOLOGIE Podkladem jsou ve v chodní ãásti fylity a metadroby novomûstské skupiny, v západní ãásti permské sedimenty (pískovce aï slepence). V pûdním pokryvu pfievaïuje organozem glejová s glejem organozemním. Vy í polohy zaujímají kyselé aï silnû kyselé kambizemû (typická, pseudoglejová a dystrická), v men ím mûfiítku i podzol kambick. KVùTENA Neobhospodafiované ra elinné louky s bohat m v skytem vzácn ch rostlin. Roste zde napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), s. irolist (E. latifolium), svízel severní (Galium boreale), kuklík potoãní (Geum rivale), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prvosenka vy í (Primula elatior), rûïe pfievislá (Rosa pendulina), upolín nejvy í (Trollius altissimus), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), k chavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) aj. ZVÍ ENA Z plazû je zde hojná je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), vzácnû je pozorována zmije obecná (Vipera berus). Z ptákû zde hnízdí kfiepelka polní (Coturnix coturnix), lindu ka luãní (Anthus pratensis), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra), Èuh k obecn (Lanius collurio) a dal í. VYUÎITÍ Druhová bohatost luk byla vïdy podmínûna jejich pravideln m obhospodafiováním, vãetnû mûlkého povrchového odvodnûní. V roce 978 byl v ak pozemek v rámci velkoplo n ch rekultivací v jedné ãásti odvodnûn a vyuïíván dokonce jako role. Do dal í ãásti byly vyústûny drenáïe. I pfiesto se dosud druhové sloïení porostû zachovalo a pravideln m kosením musí b t nadále udrïováno. MAPA ÚZEMÍ strana 76 Prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a k chavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum). Jarní aspekt PP Ra elina vytváfií upolín nejvy í (Trollius altissimus) spoleãnû s druhy uveden mi na obr.. 7 NA 0

21 Okres Náchod 3 4 Pfiírodní rezervace estajovická stráà Zalesnûná opuková stráà jiïnû silnice mezi obcemi estajovice a Roztoky. Katastrální území: Nadmofiská v ka: Roztoky nad Metují, m estajovice u Jaromûfie V mûra: 3,53 ha Vyhlá eno: 994 Pfiedmûtem ochrany je smí ená dubohabfiina na opukovém svahu s bohat m bylinn m podrostem, odpovídajícím pfiirozené skladbû lesního porostu. Lokalita je zároveà biocentrem v málo zalesnûné zemûdûlské krajinû. GEOLOGIE Podkladem jsou svrchnokfiídové slínovce aï jílové vápence jizerského souvrství (stfiední aï svrchní turon) s relikty splaven ch pleistocenních tûrkopískû. Záfiez údolíãka pokr vají fluviodeluviální hlinitopísãité naplaveniny. V pûdním pokryvu pfievaïuje pararendzina kambizemní s hnûdozemí typickou (pseudoglejovou). KVùTENA Lesní spoleãenstva tvofií bukové a habrové doubravy (svaz Carpinion), na úpatí svahu se nacházejí fragmenty spoleãenstev svazu Alnion incanae avporostních plá tích isvazu Berberidion. Dfievinná skladba porostû je pomûrnû pestrá. Stromové patro je tvofieno dubem letním (Quercus robur) a d. zimním (Q. petraea), habrem obecn m (Carpinus betulus), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléãem (A. platanoides) a j. babykou (A. campestre), lípou malolistou (Tilia cordata) a l. velkolistou (T. platyphyllos), a dal ími druhy dfievin. V bylinném patfie rostou typické druhy hajní kvûteny napfi. ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), prvosenka vy í (Primula elatior), p. jarní (P. veris), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), dymnivka dutá (Corydalis cava) aj. Z chránûn ch druhû rostlin se zde vyskytuje stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) a medovník velkokvût (Melittis melissophyllum). ZVÍ ENA Hnízdí zde druhy ptákû charakteristické pro lesní lokality: kánû lesní (Buteo buteo), kukaãka obecná (Cuculus canorus), strakapoud velk (Dendrocopos major), lindu ka lesní (Anthus trivialis), pûvu ka modrá (Prunella modularis), ãervenka obecná (Erithacus rubecula) atd. Ve stráni se dlouhodobû udrïuje populace jezevce lesního (Meles meles). LESNICTVÍ Lesní porosty rezervace byly po nûkolik generací obhospodafiovány jako pafiezina. V souãasné dobû jsou obnovovány maloplo nû podrostnû i paseãnû. Pfii jejich managementu jde zejména o sníïení podílu smrku a zv ení zastoupení dubu, a to pfiedev ím fiízenou pfiirozenou obnovou. âást porostû bude nadále obhospodafiována jako les sdruïen aï pafiezina. V nûkter ch místech je pfiitom tfieba zároveà omezovat v skyt bezu ãerného, bezu ãerveného a slivonû trnky, které sv m hust m zápojem silnû konkurují bylinnému patru. V sadby modfiínu a smrku budou postupnû likvidovány. Podíl dubu a habru by mûl rûst. BIBLIOGRAFIE 54, 7, 33, 34 MAPA ÚZEMÍ strana 77 Celkov pohled na PP estajovická stráà. Pu tík obecn (Strix aluco) se Ïiví pfieváïnû drobn mi hlodavci. 3 MrchoÏrout housenkáfi (Xylodrepa quadripunctata) je drav brouk listnat ch lesû v teplej ích oblastech. 4 Dravá plo tice zákefinice Rhinocoris annulatus. NA 73

22 Královéhradecko Pfiírodní rezervace GEOLOGIE Horninov podklad tvofií druhohorní sedimenty svrchnokfiídového stáfií. Jedná se o vápenité, písãité i spongilitické slínovce aï jílovité vápenité pískovce a jílovce. Na vût inû plochy PR jsou kfiídové horniny pfiekryty ãtvrtohorními sedimenty pfievaïuje drobnozrnn tûrkopísek, povodàové a spra ové hlíny, pfieplavené deluviální jíly, místy se vyskytují také humolity. Sedimentární horniny i jejich krystalinické podloïí jsou v oblasti pfiírodní rezervace poru- eny tektonickou poruchou oznaãovanou jako opoãenská flexura, podél níï do lo k vertikálnímu posunu jednotliv ch ker (v maximu aï o 70 m). Na 74 NA Zbytka Komplex slatinn ch luk v oblouku koryta Zlatého potoka mezi obcemi Pohofií a âeské Mezifiíãí. Katastrální území: Bohuslavice nad Metují, âeské Mezifiíãí Nadmofiská v ka: 56 6 m V mûra: 79,4 ha Vyhlá eno: 994 Soubor unikátních slatinn ch luk v nivû Zlatého potoka s bohatou druhovou skladbou. Souãástí rezervace je i jedna z posledních slatin v severov chodních âechách vázaná na v vûry alkalick ch podzemních vod. tuto poruchu, která se v kfiídov ch sedimentech projevuje jako systém nûkolika soubûïn ch zlomû, byly v minulosti vázány pomûrnû vydatné v vûry podzemní vody bohaté vápníkem. V místech nûkter ch v vûrû vznikaly pramenitové kupy, které jsou dosud patrné v jihozápadní ãásti rezervace. V rezervaci pfievaïují pararendziny (slínovatky) v severní a severov chodní ãásti a ãernice (místy s v skytem luãní kfiídy) v jiïní a jihozápadní ãásti. V jihov chodní ãásti jsou zastoupeny také organozemû (slatinná typická a glejová ra elina), podél Zlatého potoka fluvizemû (naplavené pûdy), v jihozápadní ãásti kambizemû (hnûdé lesní pûdy). V místech s v skytem organozemí a ãernic do lo pfii dlouhodobém poklesu pûdní vlhkosti v dûsledku vodárensk ch odbûrû) ke znaãné mineralizaci pûdní organické hmoty a k poklesu pûdního povrchu. KVùTENA Lokalita je jedním z posledních zbytkû velkoplo n ch slatin v severov chodních âechách. Floristicky nejcennûj í byla spoleãenstva svazu Caricion davallianae. Zmûny ve vodním reïimu a ve zpûsobu zemûdûlského hospodafiení mûly za následek náhradu tûchto spoleãenstev suchomilnûj ími luãními spoleãenstvy, pfieváïnû svazu Molinion. âást slatinn ch biotopû byla nevhodnû zalesnûna. ada dfiíve hojn ch slatinn ch druhû je dnes na lokalitû pohfie ována napfi. á ina rezavá (Schoenus ferrugineus), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), kohátka kalí katá (Tofieldia calyculata), pûchava slatinná (Sesleria caerulea), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris) nebo se vyskytují ve znaãnû oslaben ch populacích. Na lokalitû bylo dosud nalezeno více neï 400 druhû vy ích rostlin. K nejvzácnûj ím dosud rostoucím zvlá tû chránûn m druhûm patfií violka vyv ená (Viola elatior) na okrajích lesních lemû. Dále se zde vyskytuje tfitina pestrá (Calamagrostis varia), huseník hajní (Arabis nemorensis), nûkolik druhû bahenních pampeli ek (Taraxacum sect. Palustria) typová lokalita Taraxacum mendax. V men ích populacích zde rostou ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. slatinná (C. hostiana), vstavaã vojensk (Orchis militaris), prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata), kosatec sibifisk (Iris sibirica), ãesnek hranat (Allium angulosum), karda ukousnutá (Crepis praemorsa) ahadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Hojnû se vyskytují napfi. zvoneãník hlavat (Phyteuma orbiculare), kostival ãesk (Symphytum bohemicum), upolín nejvy í (Trollius altissimus). V rezervaci dále rostou napfi. ostfiice oddálená (Carex distans), o. Ïlutá (C. flava), o. prodlouïená (C. elongata), o. upinoplodá (C. lepidocarpa), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), vítod nahofikl (Polygala amarella), smldník bahenní (Peucedanum palustre), fiefii nice bahenní (Cardamine dentata) a sítina alpská (Juncus alpino-articulatus). Lesy zaujímají 46 % plochy rezervace. Tvofií je pfieváïnû habrové doubravy svazu Carpinion a luïní lesy svazû Alnion glutinosae a Salicion albae a podsvazû Alnenion glutinoso-incanae a Ulmenion. V lesích je hojná bledule jarní (Leucojum vernum), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides). Pfii mykologickém prûzkumu zde byly nalezeny velmi vzácné druhy hub, napfi. housenice stfievlíková (Cordyceps entomorrhiza), parazitující na larvách stfievlíkovit ch broukû, mimofiádnû vzácná v celé Evropû. Zdej í lokalita je teprve ãtvrtá v âeské republice a druhá ve V chodních âechách. Vzácné jsou také houby houïevnatec tygrovan (Lentinus tigrinus), podloubník sinn (Gyrodon lividus), piãka odporná (Marasmiellus foetidus) a títovka naïloutlá (Pluteus romellii). ZVÍ ENA Vrezervaci Ïije ptactvo typické pro spoleãenstva listnat ch lesû, na Zlatém potoce ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) avbfiehov ch porostech

23 Okres Náchod moudivláãek luïní (Remiz pendulinus), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis). Na loukách hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago). Z obojïivelníkû se bûïnû vyskytují rosniãka zelená (Hyla arborea), skokan zelen (Rana kl. esculenta), ropucha zelená (Bufo viridis), kuàka obecná (Bombina bombina) a ãolek obecn (Triturus vulgaris). Byl zde potvrzen v skyt uïovky obojkové (Natrix natrix) a je - tûrky obecné (Lacerta agilis). V raznû jsou zastoupeny mokfiadní a ra elinné druhy hmyzu vyvíjející se v rûzn ch typech vod a na ra elinn ch a vlhk ch loukách. Mezi nimi byla zji tûna fiada vzácn ch a ojedinûle se vyskytujících druhû, k nimï patfií napfi. mûry Simyra albovenosa a Archanara dissoluta. Ze 70 dosud doloïen ch druhû dvoukfiídl ch (Diptera) patfií k ohroïené mokfiadní faunû bránûnka mûnlivá (Stratiomys chamaeleon), a dal í druhy z ãeledi bránûnkovit ch (Stratiomyidae), napfi. Stratiomys singulator, Oxycera trilineata, vût ina druhû z ãeledi lupicovit ch (Dolichopodidae), fiada pestfienkovit ch (Syrphidae) nebo velmi vzácn druh Diastata flavicosta zãeledi Diastatidae. V drobn ch depresích, prameni tích a Zlatém potoce se vyvíjejí váïky (Odonata). Vût inou se jedná o hojnûj í druhy, pozoruhodná je v ak velmi poãetná populace mot lice obecné (Calopteryx virgo) ve Zlatém potoce. V znamnou ekologickou skupinou hmyzu na lokalitû jsou lesní druhy Ïijící v zachoval ch listnat ch porostech a luïních lesích. Vzácn mi brouky této ekologické skupiny jsou zde napfi. druhy Hallomenus binotatus a Melandrya caraboides z ãeledi lencovit ch (Melandryidae). Z dvoukfiídl ch jsou z lokality publikovány prvonálezy z území âech: Triphleba forfex z ãeledi hrbilkovit ch (Phoridae) a Heteromeringia nigrimana z ãeledi rûznatkovit ch (Clusiidae). Su í okraje lesû s lemy kefiû a pestrou bylinnou vegetací poskytují útoãi tû vzácn m teplomiln m druhûm. Z ãeledi mûrovit ch je to napfi. mûra Eublemma purpurinum. Byl zde zji tûn i vzácn li ejníkovec Nudaria mundana z ãeledi pfiástevníkovit ch (Arctiidae), kter se vyvíjí na li ejnících a játrovkách a skrytû Ïijící brouk chrobák ozbrojen (Odontaeus armiger). Z epigeick ch druhû broukû jsou nápadní stfievlíci rodu Carabus, kter ch zde Ïije nûkolik druhû, velmi poãetná je populace stfievlíka Ullrichova (Carabus ullrichi). LESNICTVÍ Od roku 937 vzrostl podíl lesa o více neï 40 %. Stav lesních porostû byl ovlivnûn zmûnami vodního re- Ïimu, imisemi a tracheomykózou. Obnova maloplo n mi podrostními zpûsoby s vyuïitím zmlazení autochtonních dfievin smûfiuje k dosaïení pfiirozené druhové skladby. Postupnû budou eliminovány introdukované dfieviny. VYUÎITÍ Zaplavované, velmi úrodné území bylo jiï od poloviny 9. století odvodàováno a vyuïíváno jako louky azelnice. Extenzívní hospodafiení umoïàovalo reprodukci rostlinn ch spoleãenstev slatin a nesniïovalo jejich druhovou rozmanitost. Nejcitelnûj ími zásahy do území ve 0. století byly: pfieloïka koryta Lité a protipovodàová opatfiení ve tfiicát ch letech, velkoplo né odvodnûní âeskomezifiíãské kotliny na poãátku sedmdesát ch let a intenzivní vyuïívání vodních zdrojû zapoãaté v r Zmûny v odtokov ch pomûrech (dûsledek pouïití tûïké mechanizace pfii kosení) a eutrofizace lokality v raznû po kodily rostlinná spoleãenstva. âást rezervace je doposud ochrann m pásmem vodního zdroje I. stupnû. BIBLIOGRAFIE 5, 6, 47, 48, 54, 3, 76, 00,, 37, 38, 47, 49, 6, 6, 63, 64, 38, 30, 3, 33, 34, 387, 389, 40, 40, 403, 404, 405, 40, 4, 438, 439, 450, 47, 506, 54, 5, 575, 585 MAPA ÚZEMÍ strana 78 Leteck pohled na PR Zbytka. LuÏní les PR Zbytka v jarním období s ãesnekem medvûdím (Allium ursinum). 3 Kostival ãesk (Symphytum bohemicum). 4 Violka vy í (Viola elatior), má v PR Zbytka jednu z mála lokalit v celé âr. 3 4 NA 3 75

24 Královéhradecko RA ELINA STR BABIââINO ÚDOLÍ STR NA 4

25 Okres Náchod DUBNO STR LOUKY V âeské âermné STR ESTAJOVICKÁ STRÁ STR NA 5 77

26 Královéhradecko ZBYTKA STR PEKLO U NOVÉHO MùSTA NAD METUJÍ STR NA 6

27 Okres Náchod Památné stromy. Lípa velkolistá, k. ú. Borová, p. ã. 74/, na západním okraji obce, mezi ã. p. 3 a 56. O: 680 cm, Vs: 0 m, S: 500 let.. Jasan ztepil zv. HorákÛv jasan, k. ú. Borová, p. ã. st. 95, pfied prûãelím domu ã. p. 50. O: 595 cm, Vs: 5 m, S: 60 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Dlouhé, p. ã. 36/, u chalupy ã. p. 4 vpravo u cesty do Nového Hrádku. O: 535 cm, Vs: 7 m, S: 300 let. 4. Jasan ztepil, k. ú. Horní Kostelec, p. ã. 93/, u zemûdûlské usedlosti ãp. 36. O: 400 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 5. Buk lesní ãervenolist a jinan dvoulaloãn, k. ú. Jaromûfi, p. ã. 607/7, v zahradû domu ã. p. ve Velichovské ulici. O: buk 495 cm, jinan 300 cm, Vs: buk 6 m, jinan 8 m, S: 80 let. 6. Lípa malolistá zv. Matou ova lípa, k. ú. Josefov u Jaromûfie, p. ã. 56, Jaromûfi-Josefov, ve dvofie firmy s nábytkem. O: 395 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 7. Lípa malolistá, exempláfie, k. ú. Krãín, p. ã. 4/, u kfiíïku pfied kostelem sv. Ducha. O: 40 cm a 0 cm, Vs: 6 m a m, S: 50 let. 8. Lípa malolistá zv. Vojnarova lípa, k. ú. Krãín, p. ã. 44/, u silnice v jiïní ãásti obce Krãín. O: 50 cm, Vs: m, S: 00 let. 9. Lípa malolistá, alej 60 jedincû, k. ú. Krãín, p. ã. 05/, 745/, na levém bfiehu Metuje v obci v délce asi 500 m. O: cm, Vs: 8 7 m, S: do 90 let. 0. Dub letní, k. ú. Nové Mûsto nad Metují, p. ã. 70, na konci Rezecké ulice asi 00 m za mostem pfies LibchyÀsk potok. O: 470 cm, Vs: 9 m, S: 00 let.. Tis obecn, k. ú. Nové Mûsto nad Metují, p. ã. 069/6, v ulici âesk ch bratfií. Nejstar í tis v okr. Náchod. O: 80 cm, Vs: 8 m, S: 450 let. Dub letní ve Zliãi, na okraji pfiíkrého svahu spadajícího do nivy potoka. Lípy u kostela sv. Ducha v Novém Mûstû nad Metují Krãínû. NA 7 79

28 Královéhradecko. Lípa malolistá zv. Zita a Karel, k. ú. Ole nice u âerveného Kostelce, p. ã. 35/4, u kfiíïku mezi silnicí a Ïelezniãní tratí. O: 360 cm, Vs: 5 a 8 m, S: 85 let, vysazeno Dub letní zv. KavalírÛv dub, k. ú. Roztoky nad Metují, p. ã. 4, v louce pfii levém bfiehu nové Metuje asi 0 m od silniãního mostu silnice Slavûtín Velká Jesenice. O: 45 cm, Vs: 3 m, S: 300 let. 4. Buk lesní zv. petlûv buk, k. ú. Slatina nad Úpou, p. ã. 476, na okraji lesního porostu. Nejsilnûj í buk ve v chodním Podkrkono í. O: 570 cm, Vs: 9 m, S: 300 let. 5. Lípa malolistá zv. Mik ova lípa, k. ú. Slatina nad Úpou, p. ã. st. 38, ve dvofie chalupy ã. p. 0. O: 500 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 6. Jasan ztepil, k. ú. Slatina nad Úpou, p. ã. 76, ve dvofie zemûdûlské usedlosti. O: 350 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 7. Dub letní, exempláfie, k. ú. Svini Èany, p. ã. 9/, v nivû mezi Úpou a obcí Dolany. O: 455 a 344 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 8. Jefiáb bfiek, k. ú. Velichovky, p. ã. 50/, na okraji lesa západnû od obce. O: 50 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Velké Pofiíãí, p. ã. 468/3, ve stráni nad cestou asi 50 m od silnice Velké Pofiíãí-Malá âermná. O: 470 cm, Vs: 7 m, S: 70 let. 0. Lípa velkolistá, k. ú. Vysokov, p. ã. 5/, u cesty ve stráni u ã. p. 5. O: 50 cm, Vs: 8 m, S: 50 let.. Dub letní zv. Vostas, k. ú. Zliã, p. ã. 387/3, na okraji pfiíkrého svahu spadajícího do potoãní úïlabiny na SZ cípu obce, u cesty na Osta. O: 40 cm, Vs: m, S: 00 let. Jasan ztepil HorákÛv pfied prûãelím domu ã. p. 50 v obci Borová. Lípa malolistá ve stráni nad cestou asi 50 m od silnice Velké Pofiíãí Malá âermná. 80 NA 8