POTENCIÁL ROZVOJE MIKROREGIONU RAJHRADSKO

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa POTENCIÁL ROZVOJE MIKROREGIONU RAJHRADSKO Development Potential in Rajhradsko Microregion Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Vilém Pařil Autor: Bc. Iva Dvořáková Brno, 2015

Jméno a příjmení autora: Iva Dvořáková Název diplomové práce: Potenciál rozvoje mikroregionu Rajhradsko Název práce v anglickém jazyce: Development Potential in Rajhradsko Microregion Katedra: Regionální ekonomie a správa Vedoucí diplomové práce: Ing. Vilém Pařil Rok obhajoby: 2015 Anotace Diplomová práce, zaměřující se na zjištění potenciálu rozvoje mikroregionu Rajhradsko, shrnuje v první části teoretické poznatky týkající se tohoto tématu. Dále představuje mikroregion Rajhradsko společně s jeho základními demografickými charakteristikami. Na tuto část navazuje analýza mikroregionu, v rámci které je zjišťována vybavenost mikroregionu a jeho spádovost společně s pracovními možnostmi, bytovou situací, dopravní dostupností a kvalitou života. V závěru práce jsou navrhnuta doporučení, která by měla napomoci následnému rozvoji mikroregionu. Annotation The thesis focuses on finding the development potential of the microregion of Rajhradsko. In the first part, it summarizes the theoretical knowledge on this topic. Next, it presents the microregion of Rajhradsko, along with its basic demographic characteristics. This part is followed by an analysis of the microregion within which are determined the amenities of the microregion and its catchment area, along with employment possibilities, housing situation, transportation availability and a quality of life. In conclusion, there are proposed recommendations that should help the consequent development of the microregion. Klíčová slova mikroregion Rajhradsko, mikroregion, rozvoj mikroregionu, Holasice, Opatovice, Popovice, Rajhrad, Rajhradice Keywords Rajhradsko microregion, microregion, microregion development, Holasice, Opatovice, Popovice, Rajhrad, Rajhradice

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Potenciál rozvoje mikroregionu Rajhradsko vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viléma Pařila a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 4. 1. 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala mému vedoucímu Ing. Vilému Pařilovi za odborné vedení a za cenné připomínky, které mi pomohly ke zpracování této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala všem obyvatelům mikroregionu Rajhradsko, kteří byli tak ochotní a zúčastnili se dotazníkového šetření.

OBSAH ÚVOD...15 1 VYMEZENÍ MIKROREGIONU V RÁMCI DANÉ PROBLEMATIKY...16 1.1 Legislativní vymezení... 16 1.2 Spolupráce obcí... 17 1.2.1 Meziobecní spolupráce... 20 1.2.2 Spolupráce obcí se subjekty v území... 21 1.2.3 Ostatní... 22 1.3 Mikroregion... 23 1.3.1 Rozvoj území mikroregionu... 27 1.3.2 Management rozvoje mikroregionů... 30 1.3.3 Nástroje pro hodnocení efektivity managementu... 30 2 MIKROREGION RAJHRADSKO...32 2.1 Historie území... 34 2.1.1 Rajhrad... 34 2.1.2 Rajhradice... 34 2.1.3 Holasice... 35 2.1.4 Opatovice... 35 2.1.5 Popovice... 35 2.2 Základní údaje o obyvatelstvu... 36 3 ANALÝZA MIKROREGIONU RAJHRADSKO...42 3.1 Vybavenost a spádovost... 42 3.1.1 Zdravotnická zařízení... 43 3.1.2 Školská zařízení... 44 3.1.3 Maloobchod... 48 3.1.4 Služby... 49 3.2 Zaměstnání... 51

3.2.1 Zaměstnanost... 51 3.2.2 Podnikatelská aktivita... 55 3.2.3 Dojížďka... 56 3.3 Bytová situace... 58 3.4 Obslužnost a dopravní dostupnost... 61 3.5 Cestovní ruch a volnočasové aktivity... 64 3.5.1 Přírodní zajímavosti a historické památky... 64 3.5.2 Kulturní akce... 67 3.5.3 Zájmové spolky... 68 3.5.4 Sportovní vyžití... 69 4 NAVRHOVANÁ DOPORUČENÍ... 70 4.1 Zlepšení propagace mikroregionu... 70 4.2 Zvýšení informovanosti podnikatelů a zlepšení jejich propagace... 71 4.3 Využití existujících projektů ku prospěchu mikroregionu... 72 4.4 Vytvoření strategického plánu... 73 4.5 Vydávání tištěného zpravodaje... 74 ZÁVĚR... 75 POUŽITÉ ZDROJE... 77 SEZNAM OBRÁZKŮ... 83 SEZNAM TABULEK... 84 SEZNAM ZKRATEK... 85 SEZNAM PŘÍLOH... 87

ÚVOD Rozdíly mezi rozvojem jednotlivých území jsou vždy diskutovaným tématem. Je jedno, zda se jedná o celou republiku, kraj, region, mikroregion či jednotlivé obce. Vždy existuje snaha o zlepšení situace daného území. U jednotlivých obcí, zvláště u menších obcí, je ovšem situace horší. Obvykle totiž nedisponují dostatečnými prostředky, nebo je neumějí dostatečně využít. Spolupráce s dalšími obcemi jim umožňuje realizovat daleko rozsáhlejší akce sahající i mimo území samotné obce. Stejná situace je i u mikroregionu Rajhradsko, který sdružuje menší obce jako Popovice, Holasice, Opatovice, Rajhradice a město Rajhrad. Výhodou tohoto mikroregionu, nacházejícího se v Jihomoravském kraji, je především jeho poloha a existence větších měst v jeho blízkém okolí. Cílem předkládané diplomové práce je analyzovat současnou situaci mikroregionu Rajhradsko a všech jeho členských obcí a následně na to navrhnout možnosti dalšího rozvoje mikroregionu. Samotná diplomová práce je rozdělena na několik částí. V první části jsou shrnuty teoretické poznatky týkající se uvedeného tématu s uvedením použitých zdrojů. Následuje stručné představení mikroregionu Rajhradsko a jeho území společně s historií jednotlivých obcí a základních demografických údajů o obyvatelstvu. V další části je provedena podrobnější analýza mikroregionu. Na základě dat získaných především z Českého statistického úřadu a provedeného dotazníkové šetření byla zjištěna vybavenost jednotlivých obcí, resp. celého mikroregionu, a jeho spádovost. Pozornost byla zaměřena především na zdravotnická a školská zařízení, maloobchod, služby a zaměstnání v mikroregionu. Dále je rozebrána i bytová situace společně s obslužností a dopravní dostupností a s přehledem turistických atraktivit a volnočasových aktivit v mikroregionu. V poslední části diplomové práce je navrhnuto několik doporučení, jejichž realizace by měla napomoci dalšímu rozvoji mikroregionu. S ohledem na finanční situaci mikroregionu byla navržena opatření finančně poměrně nenáročná. 15

1 VYMEZENÍ MIKROREGIONU V RÁMCI DANÉ PROBLEMATIKY Rovnoměrný rozvoj regionů je jedním z diskutovaných témat regionální politiky státu, ale i Evropské unie. Cílem je přispět k rozvoji regionů v oblasti ekonomické, sociální a environmentální a tím tak snížit vzniklé regionální disparity, k čemuž mají mimo jiné napomoci i prostředky čerpané ze strukturálních fondů EU. Výsledkem by měl být vyvážený rozvoj regionů, snižování nezaměstnanosti, ochrana životního prostředí atd. Regionální rozvoj je ovlivňován mnoha faktory, které mají vliv jak na ekonomickou výkonnost daného regionu, tak i na kvalitu života. K těmto faktorům patří např. technická vybavenost území, rozvoj podnikatelských aktivit, ochrana životního prostředí nebo snižování nezaměstnanosti a rozvoj lidského potenciálu. Důležitá je především ekonomická výkonnost daného regionu vycházející z jeho ekonomické základny, kterou tvoří ekonomické subjekty a jejich vzájemné vazby i vazby s okolím. K ekonomické výkonnosti regionu značně přispívají podnikatelé svoji podnikatelskou aktivitou. Ta ve výsledku ovlivňuje celkovou konkurenceschopnost regionů, od které se odvíjí úroveň příjmů (které jsou součástí hrubého domácího produktu) a zaměstnanosti (Jánský, 2010, str. 26 28). K rozvoji regionů mají napomoci tzv. nástroje regionálního rozvoje. Starzyczná a kol. (2005, str. 100) uvádějí následující dva, které jsou užívané v teorii i praxi: koncepce exogenního rozvoje která je tvořena například daňovými úlevami, poskytnutými dotacemi, externími financemi, transferem technologií apod. koncepce endogenního rozvoje ta klade velký důraz na roli místních společenství, kvality vztahů a sociální regulace. 1.1 Legislativní vymezení Regionální politika v České republice je vymezena několika následujícími zákony. Co se týká prostorového vymezení, tak jako klíčový lze označit zákon č. 128/2000 Sb., o obcích a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Z věcného hlediska je důležitý zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento zákon stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj ústředním orgánem ve věcech regionální politiky. Samotné MMR bylo vytvořeno zákonem č. 272/1996 Sb. a má za úkol: 16

spravovat finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, koordinovat činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje, zabezpečovat informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením a zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur (Metodická podpora regionálního rozvoje, online). V později přijatých Zásadách regionální politiky ČR (usnesením vlády č. 235/1998) byly dořešeny dosavadní nedostatky, ale také byla vymezena realizace regionální politiky, která se odehrává na úrovni státní a regionální. Na státní úrovni je pozornost zaměřena především na předem stanovené regiony, zatímco na úrovni regionální se zaměřuje na celé území (Metodická podpora regionálního rozvoje, online). Zásadním zákonem pro regionální politiku je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který navazuje na výše zmíněné Zásady regionální politiky ČR. Tento zákon již definuje pojem region, ale také: uvádí oblasti, ve kterých je regionální rozvoj podporován, stanovuje zaměření státní podpory regionálního rozvoje, definuje programové dokumenty na celostátní a krajské úrovni, vymezuje působnost MMR, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje, klade důraz na vyvážený rozvoj území prostřednictvím podpory problémových regionů, definuje regiony soudržnosti a jejich orgány s vymezením jejich působnosti (Metodická podpora regionálního rozvoje, 2014). 1.2 Spolupráce obcí Pro Českou republiku je typický vysoký počet obcí a jejich roztříštěnost (fragmentace). To má za následek vznik disparit mezi jednotlivými regiony. U malých a středně velkých obcí se v návaznosti na to vyskytuje problém s nedostatečnou kvalifikací jak u zaměstnanců, tak i představitelů samospráv, což brání efektivnímu 17

řízení rozvoje jednotlivých obcí (Ponikelský, Novotná, 2010, str. 48 49). Co se týká regionálních rozdílů v ČR, tak v roce 2010 měla ČR v rámci zemí OECD 8. největší regionální rozdíly v HDP na obyvatele (OECD, 2014, str. 233). Tyto problémy jsou řešeny prostřednictvím nástrojů územního rozvoje. Binek a kol. (2010) uvádějí následující: administrativní nástroje (legislativa, závazné procedury, postupy, organizační normy), koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územně plánovací dokumenty, pozemkové úpravy), institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management), věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, hmotného plnění, poradenství), sociálně-psychologické nástroje (vzdělávání, komunikace, motivace), finanční nástroje (systémy finančních podpor, dotace, granty). V rámci institucionálních nástrojů může obec vytvářet nové instituce bez její přímé účasti, ve kterých má většinou 100% podíl nebo rozhodující většinu. Tyto subjekty obec vytváří za účelem řešení problémů jako např. doprava, zdravotnictví, odpadové hospodářství apod. Další možností je členství obce a ostatních aktérů, kteří se účastní na rozvoji území, v nově vytvořeném subjektu. Jedná se zejména o dobrovolné svazky obcí, místní akční skupiny, členství v asociacích (např. Svaz obcí a měst ČR). Významnou se také stává spolupráce soukromého a veřejného sektoru, tzv. PPP (Holeček a kol., 2009, str. 24 25). 18

Obr. 1: Schéma členění způsobů a forem spolupráce Zdroj: Galvasová a kol., 2007 Spolupráce obcí je významná při rozvoji regionů, kdy se obce snaží lépe využívat své disponibilní prostředky za účelem dosažení stanoveného cíle. Díky spolupráci mohou být realizované i projekty, které by v rámci působnosti jednotlivých obcí nebylo možné uskutečnit. U obecní spolupráce se jedná především o účelovou spolupráci, kdy obec realizuje investiční akci, která přesahuje její katastrální území, podílí se na rozvojových aktivitách regionu, anebo řeší zabezpečení výkonu přenesené působnosti státní správy (Galvasová a kol., 2007, str. 12 13). Existují ovšem různé typy spolupráce, Galvasová a kol. (2007, str. 23) uvádí následující členění spolupráce z hlediska typu aktérů, rozlišuje zde spolupráci: meziobecní, obcí se soukromým sektorem, 19

obcí s jinými subjekty veřejné správy. 1.2.1 Meziobecní spolupráce Meziobecní spolupráce je zvlášť upravena zákonem. Podle zákona ( 46 odst. 2 zákona o obcích) mohou obce uzavírat spolupráci: na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí, zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona dvěma nebo více obcemi. V České republice obce při vzájemné spolupráci nejčastěji volí formu dobrovolného svazku obcí (DSO). Jeho členy mohou být pouze obce a vykonávaná činnost DSO musí spadat pod samostatnou působnost obcí, nebo se musí jednat o činnosti spojené s prosazováním společných zájmů obcí. DSO zakládají povětšinou obce, které se nacházejí na uceleném území, které je určeno přírodními, historickými či technickými hranicemi, nebo jinými prvky, ale není to vždy pravidlem. DSO lze dělit na monotematické svazky a mikroregiony. Monotematické svazky jsou zakládány za účelem realizace nějaké specifické činnosti (např. výstavba silnice) a po ukončení akce svazky obvykle zanikají. Naopak mikroregiony vznikají za účelem dlouhodobější spolupráce, kdy cílem spolupráce je celkový rozvoj území (Galvasová a kol., 2007, str. 28 30). Další dvě formy spolupráce jsou již méně využívané. Společnou právnickou osobu (s.r.o. nebo a.s.) obce zakládají v případě, že vyžadují stabilnější spolupráci (např. dopravní podnik). Smí ji zakládat dvě a více obcí, přičemž její založení se řídí obchodním zákoníkem, který zároveň upravuje i rozsah ručení za závazky společnosti. Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku a zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku (zrušení s likvidací nebo bez likvidace), přičemž pokud není určeno jinak, tak společnost vzniká na dobu neurčitou (Galvasová a kol., 2007, str. 31). Smlouva ke splnění konkrétního úkolu byla poprvé zmíněna v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. U této smlouvy se vždy jedná o zajištění úkolu v rámci samostatné působnosti obcí, které tuto smlouvu uzavřely (nejde zde ale o vznik právnické osoby). Většinou je smlouva sjednávaná, pokud obec musí realizovat akci, 20

která přesahuje její hranice, ale význam realizované akce ovlivní i ostatní obce (např. odvoz odpadu). Smlouvu mohou obce uzavírat na dobu určitou nebo neurčitou (Galvasová a kol., 2007, str. 31). 1.2.2 Spolupráce obcí se subjekty v území Místní akční skupiny (MAS) byly vytvořeny na základě iniciativy LEADER+. V rámci MAS dochází na určitém území ke spojování subjektů z veřejného a soukromého sektoru a jejich následné spolupráci, nejčastěji ve formě občanského sdružení. Podmínkou MAS je, že se musí skládat z reprezentativního vzorku partnerů, přičemž na rozhodovací úrovni musí být minimálně 50 % zástupců soukromého sektoru (Galvasová a kol. 2007, str. 32). Další podmínkou je, že MAS se musí nacházet na celistvém území s 10 000 100 000 obyvateli (s vyloučením měst nad 25 000 obyvatel) a za předpokladu, že každá obec se nachází jen v jedné MAS. Hlavní úkol, který MAS mají, je získávání a následné rozdělování finančních prostředků v rámci regionu v souladu s předem schválenou strategií, čímž vytvářejí lepší podmínky pro podnikatele, neziskové organizace a obce na daném území. Na podporu MAS funguje v ČR Národní síť Místních akčních skupin České republiky, která napomáhá rozvíjet jejich spolupráci a sdělování zkušeností (Národní síť Místních akčních skupin ČR, 2014). Public-Private Partnership (PPP) Existuje mnoho definic popisujících PPP, jednu z nich uvádí např. Ostřížek a kol. (2007, str. 2): Public Private Partnership je smluvně upravené partnerství veřejného a soukromého sektoru vedoucí k zajištění veřejné infrastruktury a služeb a využívající schopností obou partnerů pomocí nejvhodnější možné alokace zdrojů, odpovědnosti a rizik a tomu odpovídajících příjmů. PPP odsouvá veřejný sektor z role přímého provozovatele a přiděluje mu roli regulátora a vykonavatele kontroly, s tím je také spojený přísun soukromých investic do veřejného sektoru a prospěch z know-how a pracovních postupů využívaných v soukromém sektoru (Asociace pro rozvoj infrastruktury, 2014). V rámci PPP se používají dva základní způsoby řešení, které uvádí Galvasová a kol. (2007, str. 36): o Založení společnosti pro zvláštní účel (Special Purpose Vehicle) obec, kraj, region, stát či jiná veřejná instituce založí společně 21

se soukromou fyzickou či právnickou osobou samostatnou společnost. Této společnosti je následně udělena koncese, na základě které může dlouhodobě provozovat danou činnost (např. dodávky energie). o Vytvoření veřejně prospěšné stavby vytváří ji soukromý investor, který ji i spravuje a provozuje (např. dopravní stavby). Veřejný sektor poté platí za dostupnost této služby, ale finanční prostředky může investor získávat i od konečných zákazníků. Místní Agenda 21 viz kapitola nástroje pro hodnocení efektivity managementu. Zájmové sdružení právnických osob nový občanský zákoník již tuto formu nezahrnuje, nemohou tedy vznikat další zájmová sdružení právnických osob. Již vzniklé sdružení se dále řídí dle dosavadních právních předpisů (epravo.cz, 2012). 1.2.3 Ostatní Národní síť zdravých měst ČR (NSZM ČR) je asociací aktivních místních samospráv, které se programově hlásí k principům udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují zdravý životní styl svých obyvatel. Toto zájmové sdružení právnických osob bylo vytvořeno v roce 1994 jedenácti aktivními městy. Od roku 2003 je sdružení otevřeno všem typům municipalit a právnickým osobám a umožňuje tak jeho členům mezi sebou sdílet zkušenosti z různých oblastí rozvoje. Sdružení také napomáhá zpracovat a řídit kvalitní strategii rozvoje, poskytuje informace a služby k finančním zdrojům (např. dotace), nabízí spolupráci s odbornými partnery v ČR i zahraničí a jiné (Národní síť Zdravých měst, 2014). Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) je zájmovým sdružením právnických osob, jehož členy jsou obce a města. Je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, která se podílí na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření, která se týkají kompetencí obcí. Jeho cílem je obhajovat zájmy měst a obcí, posilovat jejich ekonomickou samostatnost, vzdělávat zastupitele a pracovníky samospráv, podporovat výměnu zkušeností a podobně (Svaz měst a obcí České republiky, 2014). 22

Přeshraniční impulzní centra jsou evropským pilotním projektem přeshraniční spolupráce regionů podél příhraničních oblastí Dolního Rakouska, České republiky, Slovenska a Maďarska. Pomáhají překonávat technické a společenské hranice a nabízejí podpůrnou činnost při realizaci přeshraničních projektů zejména v oblasti hospodářství, kultury a sociální oblasti (Galvasová a kol., 2007, str. 40). Euroregiony převážně mají formu zájmových sdružení právnických osob nebo sdružení subjektů na základě smlouvy, kdy jejich cílem je postupně snížit význam státních hranic na úroveň správního členění s pozitivně stimulujícím účinkem na spolupráci. Euroregiony mohou působit jako poradní a servisní místo, nebo mohou tvořit aktivně se scházející pracovní skupiny, které řeší dané problémy či připravují dotační programy s cílem zlepšovat životní podmínky obyvatelstva a vyrovnávat rozvoj území na obou stranách hranice (Galvasová a kol. 2007, str. 41). Partnerství měst a obcí (town-twinning) jedná se o dlouhodobou mezinárodní spolupráci samospráv, kdy se pravidelně setkávají zastupitelé měst a občané. Jedinečnost spočívá v zapojení všech skupin občanů, čímž dochází k předávání zkušeností, navazování vazeb např. mezi obyvateli, organizacemi a úřady, dochází k posilování občanské zodpovědnosti a podobně (Partnerská města, 2014). Partnerská spolupráce se může vyskytovat v následujících podobách (Partnerská města, 2014): o formální partnerství (na základě podepsané smlouvy), o spolupráce na společném projektu, o neformální partnerství (bez podepsané smlouvy). 1.3 Mikroregion Regiony mají mnoho různých vymezení, mohou mít například různou velikost, kdy je regionem nazýváno území střední Evropy, regiony soudržnosti či jednotlivé kraje. Také mohou být regiony území, která mají stejnou specializaci (např. zemědělství). Pro účely regionálního rozvoje jsou významné především ekonomické, sociální a administrativní charakteristiky, v zásadě tedy regiony, které mají minimální hospodářský a sociální potenciál (Maier, 2012, str. 170 171). Další možnost vymezení 23

regionu nabízí urbanistická teorie, která popisuje region jako prostor zázemí velkých měst, tzv. prostor aglomerací (Pápol a kol., 2006, str. 12). Maier (2012, str. 170) dále uvádí obecné rozdělení regionů na regiony: fyzické území, které určují přírodní prvky jako hory, řeka, bažiny apod. a na jehož území se vyskytují stejné nebo alespoň podobné přírodní podmínky, administrativně správní zde jsou hranice regionu pevně určeny, funkční kde území alespoň v jednom směru funguje jako celek. V těchto regionech nejsou hranice pevně stanoveny, ale jsou přechodové. Region jako celek můžeme rozdělit na tři hlavní části jádro, zázemí a hranice. Jádrem je nejčastěji myšlena nejstarší část území, která podmiňovala další rozvoj osídlení. Obvykle se jedná o město, kde jsou vztahy a vazby nejintenzivnější. Také díky silným sídelním vztahům dochází ke vzniku sídelní regionální aglomerace, která může mít i několik jader. Dle významnosti pak rozlišujeme centra mikroregionální, meziregionální a makroregionální. Za jádrem následuje zázemí regionu, což je území, které jádro obklopuje. Zázemí lze dělit na území zájmové a území spádové. U zájmového území má na jeho užívání zájem samotné centrum. To může být zázemím zásobováno, centrum zde má úložiště komunálních odpadů, anebo zázemí plní pro centrum rekreační funkci. Zázemí spádové naopak plní funkci sídelní, lidé jsou zde ubytováni a za prací a službami dojíždějí do centra. Poslední součástí regionu jsou hranice. Ty mohou být přírodní, administrativní nebo historické (Pápol a kol. 2006, str. 13 14). Pápol a kol. (2006, str. 17 19) na základě poznatků od Hampla také uvádějí následující členění regionů dle řádovostní hierarchizace na: subregiony jsou to území, kde obyvatelé nemohou uskutečňovat zároveň všechny své potřeby jako bydlení, práci a základní služby. Vždy něco postrádají, nejčastěji se jedná o nedostatek pracovních příležitostí. Takové subregiony se nejčastěji vyskytují v zázemí velkých měst, kdy obyvatelé bývají v subregionu ubytováni, ale za zaměstnáním dojíždějí do centra. 24

mikroregiony jsou menší území, ve kterých, na rozdíl od subregionů, již obyvatelé mohou realizovat všechny své potřeby. V rámci České republiky jsou mikroregiony ještě děleny na: o mikroregiony 1. řádu v těchto mikroregionech je již většinou plně vyvinuta základní občanská vybavenost. Jejich centry se obvykle stávají obce s rozšířenou působností. o mikroregiony 2. řádu jsou obdobné jako okresy, jelikož se sestávají ze středisek, která byla do konce roku 2012 označována jako okresní města. I když byly okresní úřady zrušeny, tak členění České republiky na okresy zůstalo, například pro potřeby správy sociálního zabezpečení či statistického šetření. V těchto mikroregionech je již občanská vybavenost na vyšší úrovni, v centrech se vyskytují střední školy, divadla, polikliniky apod. mezoregiony se rozkládají na rozsáhlém území, kdy jejich celistvost je z části ovlivněna prostorovými vztahy obyvatelstva. Je pro ně typická tzv. nadmístní občanská vybavenost jako vysoké školy, supermarkety, obchodní centra, nemocnice apod. Mezoregiony můžeme dále ještě dělit na: o mezoregiony 1. řádu na území České republiky je možné vymezit celkem 12 meziregionálních středisek (např. Hradec Králové nebo Pardubice). o mezoregiony 2. řádu za jejichž centra jsou označována města Praha, Brno a Ostrava. makroregiony v našich poměrech je jako makroregion chápána celá Česká republika. Škrabal a kol. (2006, str. 23) uvádějí následující podtypy mikroregionů z hlediska poměru velikosti první největší a druhé největší obce mikroregionu: mikroregion jako sdružení menších obcí, které obklopují spádové centrum a mikroregion, ve kterém se nachází více obcí, které mají podobnou velikost či význam. 25

Pro vznik mikroregionů existují různé důvody. Dříve vznikaly mikroregiony převážně monotematické, kdy docházelo ke spolupráci pouze na daný úkol, po jehož dokončení spolupráce skončila. V menší míře se poté na spolupráci navázalo za účelem komplexního rozvoje. Postupem času se situace obrátila a mikroregiony vznikající zdola mají převážně komplexní charakter a monotematické svazky se oproti nim stávají méně častými (Ústav územního rozvoje, 2013). Od poloviny 90. let na základě programu SAPARD a Programu obnovy venkova začala vznikat dobrovolná spolupráce obcí, kde obce řešily společné problémy v rámci tzv. mikroregionů. Tyto spolupráce neměly danou právní formu, ta byla stanovena až zákonem č. 128/2000 o obcích. Od 90. let se také změnil důvod obecní spolupráce z obecného rozvoje území (např. rozvoj technické infrastruktury) směrem ke spolupráci zaměřené na rozvoj cestovního ruchu a venkovské turistiky (Škrabal a kol., 2006, str. 19). Od roku 2004 začaly z podnětu programů typu LEADER vznikat nové, tzv. leaderovské mikroregiony, kde území, na kterém se rozkládají, je určeno působností místní akční skupiny. Tyto mikroregiony přispívají k rozvoji území na lokální úrovni díky použité metodě zdola nahoru. Leaderovský region je tedy ucelený územní celek vydefinovaný počtem obyvatel v rozmezí 10 000 100 000, a hustotu obyvatel nepřekračující 120 obyv./km 2, který má zpracovanou integrovanou strategii rozvoje, používající pilotní a inovativní přístupy pro řešení společných problémů za účasti klíčových subjektů mikroregionu, nejčastěji obcí, občanských sdružení, podnikatelů, zájmových sdružení apod. (Škrabal a kol. 2006, str. 21). V současných podmínkách České republiky lze mikroregion definovat jako sdružení obcí s různou právní formou subjektivity. Jejich cílem je společný rozvoj území vymezený společným katastrálním územím jednotlivých členských obcí. Mikroregiony mají formálně ustanoveny volené orgány, které se podílejí na strategickém plánování a realizaci jednotlivých aktivit a projektů. Charakter spolupráce je dán funkčními vazbami a specifikami regionu. Jejím smyslem je především usilování o realizaci politických a ekonomických výhod, iniciace pozitivních růstových trendů či minimalizace dopadů negativních jevů ve vývoji venkovských regionů (Škrabal a kol., 2006, str. 21). 26

1.3.1 Rozvoj území mikroregionu Obce, v rámci své samostatné působnosti, vytvářejí programy rozvoje obce, které jsou zpracovávány na čtyřleté volební období. V tak krátkém intervalu ovšem nejsou schopny realizovat rozsáhlejší akce, proto by obce měly zpracovávat strategický plán, který lze během volebních období konkretizovat. Strategické plánování je zaměřeno na dlouhodobé cíle týkající se celého území, ale i jednotlivých částí a umožňuje efektivní řízení rozvoje území. Výstupy strategického plánování by měly být propojeny jak s programovými rozvojovými dokumenty, tak i s nástroji územního plánování (Maier, 2012, str. 39 43). Územní plánování má za úkol dbát o to, aby byly vytvářeny předpoklady pro výstavbu a v souladu s tím i pro udržitelný rozvoj. Důležitým bodem je vytvoření dlouhodobé koncepce rozvoje, kde je stanoveno, v čem spočívá udržitelnost rozvoje daného území a v návaznosti na to jsou stanoveny rozvojové cíle. Koncepce by neměla být často měněna, avšak měla by být průběžně hodnocena, je-li stále udržitelná, a jestli není vhodné ji částečně upravit či úplně nahradit. Dále by měla být především srozumitelná, transparentní a měla by být přijata veřejností. Konečným výstupem územního plánování je na místní úrovni územní plán či podrobnější regulační plány, které mohou navíc plnit i územně rozhodovací funkci (Maier, 2012, str. 44 46). Strategický rozvojový dokument mikroregionu je dokumentem, jenž pomáhá řídit změny v území. Poukazuje na jeho silné a slabé stránky a v návaznosti na to stanovuje rozvojové priority, cíle, opatření a doporučení, která směřují k rozvoji daného území. Jeho úspěšnost je ovšem podmíněna dobrou znalostí řešeného území, ale také spoluprací odborníků z různých oblastí při jeho vytváření. Ve strategickém rozvojovém dokumentu by se měly řešit především oblasti: hospodářství regionu, zaměstnanost a trh práce, lidské zdroje, inovace, doprava, technická infrastruktura, občanská vybavenost, regionální marketing a podpora investování do regionu, životní prostředí a přírodní zdroje, sociální rozvoj, vzdělanost, kultura, turistika a cestovní ruch, územně plánovací dokumentace obcí mikroregionu, vnější vztahy mikroregionu, brownfieldy a průmyslové zóny (Labounková, Půček, Rohrerová a kol., 2009, str. 7 8). 27

Jako hlavní přínosy strategie uvádí Holeček a kol. (2009, str. 27) následující: o sladění představ o rozvoji obce, o identifikaci problémů a možných řešení, o formulaci rozvojových záměrů a projektů, o rozvržení realizace aktivit a identifikaci subjektů na nich se podílející, o alokaci vlastních finančních prostředků a určení potřeby prostředků vnějších, o východisko pro územní průmět rozvojových aktivit v územním plánu. V České republice je pro strategické plánování využívána expertní a komunitní metoda. Expertní metodu využívají především velká území jako mikroregiony, velká města či kraje. K vypracování strategie je zde využíváno znalostí externích odborníků a často jsou najímány poradenské firmy. Zaměřuje se na komplexní rozvoj území, přičemž se snaží co nejobjektivněji zachytit skutečnosti. Komunitní metoda je naopak vhodnější pro menší území jako malé obce, města a rovněž mikroregiony. Do strategického plánování jsou zde do určité míry zapojováni místní aktéři. Tato metoda ovšem neřeší komplexní rozvoj území, ale zaměřuje se pouze na vybrané problémy, kdy se snaží zachytit skutečnosti, které jsou nejpřijatelnější pro místní aktéry (Holeček a kol. 2009, str. 27 28). Obecně řečeno je pro efektivní plánování nutná znalost jak současného stavu, tak i dosavadního vývoje daného území. Je rovněž vhodné si předem nadefinovat cíle, jejichž naplnění je žádoucí a vymezit si určité kroky, které povedou k jejich dosažení. V první řadě by měla být provedena analýza určitého území, v rámci které dochází k celkovému zhodnocení dosavadního vývoje, ale také k nalezení doposud projevených vývojových trendů. Dalším krokem je syntéza dosavadních výsledků a následné definování strategických vizí. V rámci syntézy dochází k vypracování SWOT analýzy (určení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) a stanovení většinou dvou až čtyř hlavních vizí, kterých by mělo být dosaženo. Na tento základ již navazuje poslední část v podobě specifických, na sebe logicky navazujících, strategických kroků, jejichž postupná realizace bude směřovat k naplnění předem stanovené vize (Perlín, 2002, str. 3 23). 28

Obr. 2: Vztah strategického a územního plánování Zdroj: Binek a kol., 2010 Možnosti rozvoje území se také odvíjejí od potenciálu, kterým dané území disponuje. Potenciál určitého území je představován kombinací vlastností, kterými území disponuje, ale jejichž využití je ovlivňováno aktivitou obyvatel, polohou místa a velikostí disponibilního kapitálu. Obce, potažmo i regiony, jsou ovlivňovány kombinací těchto vstupů při stanovování optimální strategie (Binek a kol., 2010, str. 17). Na možnosti, kterými dané území disponuje lze nahlížet dle Binka a kol. (2010, str. 17) z hlediska: obyvatel pro obyvatele jsou rozhodující faktory, které významně, v pozitivním slova smyslu, ovlivňují jejich život, jako kvalita životního prostředí, dopravní dostupnost, pracovní příležitosti apod., ekonomického rozvoje důležité jsou faktory, na základě kterých lze do místa přilákat nové obyvatele, podnikatele a investory (kvalitní silnice, atraktivita území, kvalifikovaná pracovní síla apod.), návštěvníků zde jsou na prvním místě faktory, díky kterým se dané území stává atraktivním pro potencionální návštěvníky (možnosti sportovního vyžití, atraktivita území, ubytovací kapacity apod.). 29

1.3.2 Management rozvoje mikroregionů Při založení svazku obcemi je ze starostů členských obcí volen jeho předseda. Další součástí jsou i zaměstnanci svazku, kteří pomáhají obcím s rozvojovými činnostmi nebo s výkonem veřejné správy. Při vážnější spolupráci obcí je nutné, aby byla zřízena i funkce manažera. Ten má za úkol koordinovat činnosti obcí při realizaci rozvojových aktivit, měl by vyhledávat různé možnosti realizace, ale měl by se zabývat i finanční stránkou věci. U volby na pozici manažera je tedy vhodné vybrat osobu, která má k danému místu nějaký vztah a má zájem na jeho rozvoji (Binek a kol., 2012, str. 8 10). Celkově management rozvoje mikroregionů slouží k naplnění cílů mikroregionu týkajících se zlepšení kvality života v obcích dle potřeb jejich obyvatel v oblasti sociální, ekonomické i ekologické (Škrabal a kol., 2006, str. 47). 1.3.3 Nástroje pro hodnocení efektivity managementu Místní Agenda 21 vychází z Agendy 21, což je mezinárodní dokument, který byl přijat v roce 1992 na summitu OSN v Rio de Janeiru (Novák, 2008, str. 3). Při prosazování procesu Místní Agendy 21 je široká veřejnost zapojena do činností spojených s udržitelností rozvoje obce, jako návrhy, prodiskutování a realizace projektů. V menší míře využívání procesu Místní Agendy 21 je veřejnost alespoň informována o připravovaných akcích a má možnost poskytnout obci zpětnou vazbu (Maier, 2012, str. 39 40). K hodnocení kvality procesů byla vytvořena kritéria, podle kterých dochází k rozřazení do kategorií A až D nebo do kategorie zájemců (Novák, 2008, str. 3 4). Balanced Scorecard (BSC) je metoda, která byla převzata ze soukromého sektoru, kde slouží k měření výkonnosti podniků. Úkolem BSC je usměrňovat strategické cíle, aby byly v souladu se strategickým plánem města a se stanovenou vizí a docházelo k jejich naplnění. Výsledkem je strategická mapa na jednu stranu A4, kde je v horní části stanovena vize města a pro každou prioritu a strategický cíl je stanoveno měřitelné kritérium (Novák, 2008, str. 5 6). CAF (Common Assessment Framework) je nástroj sloužící k lepšímu pochopení a využívání řízení kvality. CAF pomáhá nalézt silné a slabé stránky úřadu a také určit oblasti, ve kterých by mělo dojít ke zlepšení. Celkové 30

hodnocení zahrnuje 9 hledisek rozdělených do 2 skupin (předpoklady a dosažené výsledky). Hodnocení je prováděno pracovní skupinou, která zahrnuje vlastní zaměstnance, zastupující důležité oblasti služeb poskytovaných organizací (Novák, 2008, str. 6 7). Benchmarking je metoda řízení kvality, kde dochází k porovnání dané organizace s nejlepší organizací a stanovení oblastí, ve kterých by mělo dojít ke zlepšení. Z funkčního benchmarkingu (orientovaného na specifické činnosti v organizaci) vychází mikroregionální benchmarking venkova, pro který byla speciálně vyvinuta webová aplikace E-homer, která se zabývá hodnocením efektivity managementu mikroregionů (Škrabal a kol., 2011, str. 18 19). Indikátorové sady (Indikátorové rámce) Indikátory jsou měřitelné ukazatele, pomocí nichž můžeme hodnotit stav a vývoj určitého jevu v daném území (Novák, 2008, str. 8). Indikátorové sady se používají pro města a mikroregiony, jelikož pro ně nejsou vhodné indikátory jednotlivé. Existují různé společné evropské indikátorové sady jako např. STATUS (Sustainability Tools and Targets for the Urban Thematic Strategy) nebo ECI (European Common Indicators), které se začínají uplatňovat i v tuzemsku (Novák, 2008, str. 11 16). Organizace v rámci svého rozvoje mohou také podávat dobrovolný reporting. Dobrovolný reporting je dobrovolná zpráva, ve které organizace dobrovolně uvádí svoji sociální, ekonomickou a environmentální výkonnost, jež se týká jejich společenské odpovědnosti. Organizace se tímto dobrovolně zavazují zahrnout do svých obchodních aktivit environmentální a sociální závazky, které jsou vykonávány navíc oproti platné legislativě a obchodním smlouvám (např. podporuje region, ve kterém působí, pečuje o zaměstnance nebo se snaží minimalizovat dopady na životní prostředí). Obsah dobrovolné zprávy je odlišný pro různé cílové skupiny, ke kterým jsou směřovány (např. zákazníci, zaměstnanci, úřady, dodavatelé, veřejnost, investoři), tím pádem by prvním krokem u dobrovolného reportingu měla být analýza cílových skupin (Hřebíček, 2009, str. 272 274). 31

2 MIKROREGION RAJHRADSKO Mikroregion Rajhradsko se nachází přibližně 12 kilometrů jižně od Brna, na pomezí Bobravské vrchoviny a Dyjskosvrateckého úvalu. Je tvořen celkem 5 obcemi, a to obcemi Rajhradice, Opatovice, Holasice, Popovice a městem Rajhrad, které celkem zaujímají plochu přibližně 27 km 2 (Mikroregion Rajhradsko, 2014). Obr. 3: Mikroregion Rajhradsko Zdroj: Mapový server, 2013 Mikroregion vznikl 16. prosince 2003, kdy sdružení obcí založily obce Rajhrad, Opatovice a Popovice. O čtyři roky později se ke sdružení připojily i obce Rajhradice a Holasice (Mikroregion Rajhradsko, 2014). Dobrovolný svazek obcí byl založen především za účelem rozvoje cestovního ruchu, cykloturistiky, dopravní infrastruktury, občanské vybavenosti a všeobecné ochrany životního prostředí (Mikroregiony, 2012 2014). Spolupráce obcí má také napomáhat ke koordinaci územních plánů a strategického rozvoje území, podpoře kultury a sportu, společenského života, 32

zdravotnictví, ale také k rozvoji podnikání a sociálních služeb či zabezpečování čistoty obcí. Nejvyšším orgánem mikroregionu Rajhradsko je valné shromáždění, které se schází nejméně jednou za rok a je tvořeno zástupci všech členů svazku. Dalším orgánem je tříčlenná revizní komise, která zasedá minimálně dvakrát do roka. Členové tohoto kontrolního orgánu jsou voleni na období dvou let valným shromážděním, které má i pravomoc jej odvolávat. Funkci statutárního orgánu plní předseda, který jedná jménem svazku. Předseda je volen rovněž na dva roky. Při jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda, pro kterého také platí ustanovení o předsedovi (Mikroregion Rajhradsko, 2014). Všech pět obcí se rovněž nachází v Regionu Židlochovicko a je součástí místní akční skupiny zvané Podbrněnsko. MAS Podbrněnsko sdružuje občany, neziskové organizace, podnikatele a obce, které se nacházejí na území regionů Pohořelicko a Židlochovicko. Cílem této MAS je zvelebování regionů a obcí nacházejících se na jejím území a podpora malých a středních podnikatelů včetně pomoci neziskovým subjektům (MAS Podbrněnsko, 2014). Tab. 1: Základní údaje o obcích Počet obyvatel k 1. 1. 2013 Katastrální plocha (ha) Hustota osídlení (obyv./km 2 ) Holasice 1 026 353 291 Opatovice 1 033 615 168 Popovice 365 261 140 Rajhrad 3 335 948 352 Rajhradice 1 314 545 241 celkem 7 073 2 722 238 Zdroj: Obce ČR, 2012 2014; zpracování: vlastní Se svými 7 073 obyvateli se mikroregion Rajhradsko rozkládá na ploše 2 722 ha. Z uvedené tabulky lze vidět, že největší obcí v mikroregionu, co se týče počtu obyvatel i rozlohou území které zaujímá, je Rajhrad. Ten má rovněž jako jediný ze všech obcí status města. Naopak nejmenší obcí jsou Popovice s pouhými 365 obyvateli a s katastrálním územím o rozloze 261 ha. Ovšem hustota zalidnění Popovic je jen o něco nižší než u téměř třikrát větších Opatovic. U zbylých třech obcí se již počet obyvatel pohybuje lehce nad úrovní 1 000 obyvatel a je tedy poměrně vyrovnaný. Rozdíl lze sledovat jen v rozloze území jednotlivých obcí, kdy se obec Holasice rozkládá pouze 33

na ploše 353 ha a tím se tedy stala hned po Rajhradu druhou nejvíce zalidněnou obcí mikroregionu. Co se týká hustoty zalidnění, tak všechny uvedené obce převyšují průměrnou hustotu zalidnění České republiky, která je dle dat z Českého statistického úřadu 133,3 obyvatel/km 2. Pokud vezmeme údaj o hustotě zalidnění za celý mikroregion, tak se svými 238 obyvateli/km 2 značně převyšuje již zmíněný republikový průměr (Demografická příručka 2012, 2013). 2.1 Historie území V následujícím textu bude stručně představena historie jednotlivých obcí, které se v mikroregionu Rajhradsko nacházejí. 2.1.1 Rajhrad Největší část území, kterou zaujímá město Rajhrad, bylo dle archeologických nálezů stále osídleno již před pěti tisíci lety. V 8. či 9. století byl na tomto území vybudován Rajhradský velkomoravský hrad, který byl v tehdejší době jedním z celkových dvanácti nejvýznamnějších zeměpanských velkomoravských hradišť. Hrad ovšem neustál opakující se maďarské útoky a na počátku 10. století zanikl společně s pádem velkomoravského státu. Roku 1045 získal břevnovský benediktinský klášter od Břetislava I. darem cellu sv. apoštolů Petra a Pavla v opuštěném hradě Rajhrad. Po třech letech zde vnikl slavný benediktinský klášter, který dostal pro výživu blízkou ves Rajhrad, která se poté stala i trhovou vsí. V roce 1554 potvrdil opat Jan Chotovský a rajhradský konvent Rajhradu již od roku 1339 používané označení městečko, současně s tím byla na městečko přenesena trestní pravomoc a možnost používat starodávnou pečeť. Po vzniku republiky vznikly v městečku Rajhrad dvě nové čtvrtě Matlaška a Ostrůvek. V roce 1929 byl dostaven klášter sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova, který byl ovšem spolu s benediktinským klášterem zabrán lidovou armádou. Zpět se původní vlastníci mohli vrátit až v roce 1989. Další významné datum pro Rajhrad bylo 27. Října 2000, od kdy začal používat status město (Mikroregion Rajhradsko, 2014). 2.1.2 Rajhradice Na území obce Rajhradice byly objeveny archeologické nálezy již z doby železné, ze které pocházejí pozůstatky horákovské kultury. V okolí bývalé klášterní sýpky byly uskutečněny archeologické objevy, které dokazují i někdejší přítomnost Římanů. 34

S historií je spjat i název obce, který je odvozen od pojmenování lidu, který přicházel z Rajhradu Rajhradici. Současná obec Rajhradice vznikla v roce 1951 sloučením obcí Rajhradice a Loučka. První ověřená zmínka o těchto obcích pochází z let 1292 (Rajhradice) a 1349 (Loučka). Obě tyto obce byly darovány rajhradskému klášteru a několik staletí sloužily jako klášterní poddanské vesnice. Od 15. století se na území dnešních Rajhradic nacházel klášterní hospodářský dvůr a o dvě století později měla obec svobodný dvůr i svobodnou radnici (Mikroregion Rajhradsko, 2014). 2.1.3 Holasice První známky osídlení dnešního území obce Holasice pocházejí již ze starší doby bronzové. V obci byly rovněž archeology objeveny žárové hroby s nádobami z počátků slovanského osídlení a staroslovanská keramika z doby hradištní. První písemná zmínka o Holasicích pochází z roku 1349 z listiny rajhradského probošta Mikuláše, kde je obec označována jako činžovní a desátková ves. Ve vsi se svého času nacházel svobodný dvůr, který měl charakter obranné výspy, která měla za úkol chránit jižní přístup k rajhradskému klášteru. V polovině 13. století zde byly kvůli opakujícím se tatarským nájezdům vybudovány rozsáhlé podzemní úkryty zvané holasické lochy. Své využití našly v průběhu třicetileté války, při napoleonských taženích na Moravě či za II. světové války. Obec si následně po válce, kvůli rozsáhlým škodám, vysloužila název malý Stalingrad (Mikroregion Rajhradsko, 2014). 2.1.4 Opatovice Území dnešních Opatovic bylo osídleno již v mladší době kamenné. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kde je obec nazývána de Opatowicz. Stejně jako u ostatních obcí je i u Opatovic historie spojena s benediktinským klášterem, jelikož zde církevní vrchnost měla hospodářský dvůr. Název obce vznikl z tehdejšího označení místního obyvatelstva Opatovici, což znamenalo lidé opatovi (Mikroregion Rajhradsko, 2014). 2.1.5 Popovice Území obce Popovice bylo osídleno již v mladší době kamenné, což dosvědčují archeologické nálezy v podobě náhrdelníků s perlami z pálené hlíny, pazourkových nástrojů, kamenné sekyry apod. První písemnou zmínku o obci lze nalézt 35

v dokumentech z roku 1406, kdy se již na jejím území nacházel panský dvůr. Popovice byly darem břevnovským benediktinům, kterým je roku 1048 daroval Břetislav I. Za účelem zřízení rajhradského kláštera. Název Popovice byl odvozen od pojmenování tehdejších obyvatel Popovci, jejichž ves náležela popovi (Mikroregion Rajhradsko, 2014). 2.2 Základní údaje o obyvatelstvu V této kapitole bude popsán vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu za posledních 10 let a jejich rozdělení dle dosaženého vzdělání. Počet obyvatel se za posledních deset let samozřejmě změnil. U většiny obcí je možné sledovat změny v desítkách obyvatel, ale například u města Rajhrad se jedná až o stovky obyvatel. Ve všech případech se ale ovšem jedná o pozitivní změnu, tedy o nárůst počtu obyvatel. Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel v letech 2002 2012 k 31. 12. 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Holasice 863 872 883 881 889 901 897 903 899 950 1 026 Opatovice 965 962 968 976 972 982 987 974 976 999 1 033 Popovice 261 289 324 288 248 323 324 352 317 358 365 Rajhrad 2 707 2 697 2 722 2 775 2 824 2 870 2 904 3 012 3 126 3 193 3 335 Rajhradice 1 184 1 204 1 213 1 204 1 200 1 229 1 207 1 226 1 255 1 290 1 314 Zdroj: Počet obyvatel v obcích vybraného okresu od roku 2001, 2014; zpracování: vlastní Jako první je možno, dle údajů uvedených v tabulce, sledovat změny, kterými prošla obec Holasice. Počet obyvatel v této obci se za posledních deset let zvýšil o 163 obyvatel. Tento nárůst je z velké části způsoben migrací obyvatelstva. Do roku 2010 se počty přistěhovalých a vystěhovalých téměř vykrývají a dochází tedy jen k nepatrným změnám. Ovšem od roku 2011 dochází u této poměrně malé obce k výraznějším změnám ve stavu obyvatelstva. V roce 2011 v rámci migrace obyvatelstva do obce přibylo dle dat z ČSÚ 46 obyvatel a v roce 2012 migrační přírůstek činil již 75 obyvatel. Jak tedy můžeme vidět, tak přirozený přírůstek tvoří opravdu jen malou část (Pohyb obyvatel ve vybraném území, 2014). U obce Opatovice není nárůst obyvatel již tak velký. Ve srovnání s Holasicemi není přírůstek ani poloviční. Za posledních deset přibylo v obci celkem 68 obyvatel. Stejně jako v obci Holasice i v Opatovicích jsou větší změny v počtu obyvatel viditelné 36

až od roku 2011. Za rok 2011 přibylo v obci celkem 24 obyvatel a v roce 2012 dalších 34 obyvatel. Podle dat z ČSÚ byl přírůstek obyvatel v roce 2011 způsoben přesně napůl přírůstkem migračním a přirozeným, ale v roce 2012 již migrační přírůstek tvořil přibližně dvě třetiny celkového přírůstku (Pohyb obyvatel ve vybraném území, 2014). Nejmenší obec mikroregionu, obec Popovice, zaznamenala za sledované období přírůstek přesně o 104 obyvatele. U Popovic docházelo v průběhu let, vzhledem k velikosti obce, k celkem velkým skokovým změnám jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. Do roku 2004 docházelo stále k nárůstu, celkem přibylo 63 obyvatel. Během dalších dvou let ovšem počet obyvatel opět poklesl o 76 obyvatel. V roce 2007 opět došlo k velkému nárůstu o 75 obyvatel a v roce 2009 přibylo dalších 28. V roce 2010 došlo k poslednímu poklesu, tehdy o 35 obyvatel, ale tento pokles se během dalších dvou let téměř vyrovnal. Celé tyto změny byly dle dat z Českého statistického úřadu způsobeny téměř celé migrací obyvatelstva (Pohyb obyvatel ve vybraném území, 2014). Největší změnou, co se týče počtu obyvatelstva, prošlo město Rajhrad. Během sledovaných deseti let se počet obyvatel zvýšil celkem o 628 obyvatel. Počet obyvatel se v Rajhradě začal navyšovat od roku 2004, od tohoto roku docházelo každým rokem k nárůstu obyvatel. Od roku 2009 se stav obyvatel zvyšuje přibližně o 100 obyvatel za rok. Jako poslední prošla změnami v počtu obyvatel i obec Rajhradice. Její stav obyvatel od roku 2002 narostl o 130 obyvatel. První velký nárůst obyvatel Rajhradice zaznamenaly v roce 2007, kdy do obce přibylo 29 obyvatel, to ovšem netrvalo dlouho, jelikož další rok došlo opět k poklesu o 22 obyvatel. Od roku 2009 poté docházelo každým rokem k postupnému nárůstu obyvatel. Důležitý není pouze vývoj počtu obyvatel, ale také jejich věk. Následující graf ukazuje věkové složení obyvatel nacházejících se v obcích mikroregionu Rajhradsko. Je zde sledována měnící se věková struktura obyvatelstva v intervalu deseti let, konkrétně v letech 1992, 2002 a 2012. 37

1992 2002 2012 1992 2002 2012 1992 2002 2012 1992 2002 2012 1992 2002 2012 Obr. 4: Věkové složení obyvatelstva mikroregionu v letech 1992, 2002, 2012 2000 1500 1000 0 14 15 64 65+ 500 0 Holasice Opatovice Popovice Rajhrad Rajhradice Zdroj: Stav obyvatel ve vybraném území, 2014; zpracování: vlastní Ve výše uvedeném grafu můžeme vidět, že počet obyvatel nacházejících se ve věkových skupinách do 14 let, od 15 let do 64 let a od 65 let výše se během let měnil. U všech obcí nacházejících se v mikroregionu Rajhradsko lze sledovat v roce 2002 pokles počtu osob ve věkovém rozmezí do 14 let oproti stavu v roce 1992. Tato změna ovšem byla během následujících let opět vyrovnána a ve většině obcí stav z roku 2012 dokonce převyšuje původní hodnoty z roku 1992. Pouze v obcích Opatovice a Rajhradice k tomuto převýšení nedošlo. I při pohledu na vývoj počtu obyvatel nacházejících se ve věkové skupině nad 65 let nenalezneme u všech obcí stejný průběh. U obcí Holasice a Opatovice můžeme stejně jako u předchozí věkové skupiny zaznamenat pokles počtu obyvatel starších 65 let v roce 2002. I když je nutné podotknou, že zde nedochází k tak velkému poklesu jako u obyvatel do 14 let. V obci Opatovice došlo k poklesu o 13 osob a u obce Holasice pouze o dvě osoby. U ostatních obcí k žádnému výkyvu nedochází, naopak počet starších osob neustále vzrůstá. Nejvíce osob se samozřejmě nachází ve věkové skupině 15 64 let. U této věkové skupiny nedochází k žádným výkyvům, za sledované roky je zaznamenán pouze růst. 38

V posledním sledovaném roce se ve věkovém rozmezí od 15 let do 64 let v mikroregionu Rajhradsko nacházelo celkem 4 771 obyvatel, což bylo celých 67 % z celkové populace mikroregionu. Nad hranicí 65 let to bylo celkem 1 120 obyvatel, to je o něco méně, než těch, kteří se nacházeli ve věkové skupině 0 až 14 let, kde bylo celkem 1 182 obyvatel. Zde tedy lze sledovat pouze 1% rozdíl ve velikosti skupin, jelikož mladší skupina ve věku 0 14 let tvoří 17 % a starší část obyvatelstva jen 16 %. Obr. 5: Věkový průměr obyvatel mikroregionu v letech 2002 2012 42 41,5 41 40,5 40 39,5 39 38,5 Holasice Opatovice Popovice Rajhrad Rajhradice 38 Zdroj: Stav obyvatelstva a průměrný věk v obcích ve vybraném okrese, 2014; zpracování: vlastní Co se týká věkového průměru, tak v posledním sledovaném roce na tom byla nejlépe obec Holasice, kde průměrný věk obyvatel byl pouhých 38,4 let. Naopak nejvyšší průměrný věk byl v rámci mikroregionu zaznamenán v obci Opatovice, kde dosahoval 41 let. Největší skoky v každém roce se měnícím průměrném věku obyvatel můžeme sledovat u obce Popovice, kde se každé dva roky změní průměrný věk přibližně o jeden rok. Tyto skoky odpovídají změnám v počtu obyvatel, které byly v posledních deseti letech způsobeny z převážné části migrací obyvatelstva. Pokud budeme hledat dlouhodobější a výraznější změny v průměrném věku, tak je můžeme nalézt u obce Holasice a města Rajhrad. U Holasic dochází k výraznému snížení průměrného věku od roku 2010, od té doby došlo ke snížení o více než dva roky a obec se tak dostala na nejnižší průměrný věk v rámci mikroregionu. Tato změna je doprovázena zvýšením 39

počtu obyvatel v obci, které bylo způsobeno především migrací obyvatelstva, ale také navýšením počtu dokončených bytů. Jako další zaznamenalo největší pokles průměrného věku město Rajhrad a to od roku 2009, zde je opět pokles doprovázen značným nárůstem přistěhovalých obyvatel a rovněž nárůstem dokončených bytů. Za tuto dobu tak došlo v Rajhradě ke snížení průměrného věku obyvatel o celý jeden rok. Při pohledu na zbylé dvě obce Opatovice a Rajhradice nepozorujeme žádné velké změny, natož výrazný pokles. Naopak po celých deset let můžeme sledovat téměř souvislý nárůst průměrného věku. Obr. 6 :Vývoj průměrného věku obyvatel v mikroregionu v letech 2002 2012 41 40,8 40,6 40,4 40,2 40 39,8 Zdroj: Stav obyvatelstva a průměrný věk v obcích ve vybraném okrese, 2014; zpracování: vlastní Pokud zhodnotíme vývoj průměrného věku obyvatel v mikroregionu jako celku, tak můžeme vidět, že od roku 2002 docházelo k neustálému růstu (za sedm let se zvýšil průměrný věk ze 40,08 let na 40,89 let) a tudíž docházelo ke stárnutí populace. Tento stav přetrvával až do roku 2008. Od roku 2009 už můžeme sledovat postupné snižování průměrného věku, kromě roku 2011, kdy došlo k velmi nepatrnému nárůstu. V posledním sledovaném roce, tedy v roce 2012 byl průměrný věk obyvatel v mikroregionu Rajhradsko 39,98 let, což je lehce pod věkovým průměrem ČR, který ke konci roku 2012 dle Českého statistického úřadu činil 41,3 let (Věková struktura v okresech, 2014). 40

Důležité je ale také vzdělání obyvatel. Proto jako další je v následující tabulce rozebráno rozdělení obyvatel mikroregionu Rajhradsko podle jejich dosaženého vzdělání a dle jejich rozmístění v jednotlivých obcích. Tab. 3: Obyvatelstvo dle dosaženého vzdělání k 26. 3. 2011 Holasice Opatovice Popovice Rajhrad Rajhradice celkem bez vzdělání 1 4 0 13 2 20 základní vč. neukonč. 145 179 40 432 222 1 018 střední bez maturity 311 377 92 955 471 2 206 střední s maturitou 185 188 64 766 232 1 435 nástavbové 17 17 5 80 18 137 vyšší odborné 8 5 3 49 4 69 bakalářské 13 14 4 61 17 109 magisterské 41 41 40 321 64 507 Zdroj: Základní informace o území obce, 2009 2011; zpracování: vlastní Lze vidět, že nejčastějším dosaženým vzděláním u obyvatel mikroregionu a zároveň i v každé členské obci je vyučení, tedy vystudování střední školy bez maturity. Jako další následuje úplné střední vzdělání, tedy s maturitou. Třetím nejčastějším dosaženým vzděláním je základní včetně neukončeného, kterého dosáhlo v rámci mikroregionu celkem 1 018 osob. Je vhodné ovšem zmínit i poměrně vysoký počet osob s vysokoškolským vzděláním, tedy celkem 616 obyvatel, z nichž většina dosáhla magisterského vzdělání. Obyvatelé, kteří jsou bez vzdělání, nebo vystudovali nástavbu či vyšší odbornou školu, jsou v mikroregionu zastoupeni minimálně. Rozdělení obyvatel podle dosaženého vzdělání v mikroregionu Rajhradskou odpovídá údajům, které jsou uváděny za celou Českou republiku. 41

3 ANALÝZA MIKROREGIONU RAJHRADSKO V této kapitole bude provedena podrobnější analýza mikroregionu Rajhradsko. Zjišťována bude především vybavenost jednotlivých obcí, resp. mikroregionu, a jeho spádovost na základě dat získaných především z ČSÚ a z provedeného dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření zaměřené na spádovost mikroregionu bylo provedeno mezi obyvateli mikroregionu Rajhradsko a zúčastnilo se ho celkem 91 osob. 3.1 Vybavenost a spádovost Jako základní bod ve vybavenosti mikroregionu lze vnímat existenci technické infrastruktury jako veřejný vodovod, kanalizaci, ČOV či plynofikaci. V tomto ohledu jsou na tom obce mikroregionu dobře. Každá z nich je napojena na kanalizaci s ČOV i na veřejný vodovod. Samozřejmostí je i plynofikace všech obcí. Co se týká základních služeb nacházejících se v obcích, jako například pošta, policie, hasiči, zdravotnická zařízení či školy, tak jsou na tom obce rozdílně. Pobočka České pošty se nachází na území mikroregionu pouze jedna a to ve městě Rajhrad. Tato pobočka obsluhuje i všechny ostatní obce v mikroregionu. Další pobočky České pošty poblíž mikroregionu Rajhradsko se nachází nejblíže v Želešicích, Modřicích, Blučině a v Syrovicích. U poboček Policie ČR je to stejné jako u České pošty. Je zde umístěno pouze jedno obvodní oddělení Policie ČR a to opět ve městě Rajhrad a spadají pod něj mimo jiné i ostatní obce mikroregionu. Přímo Hasičský záchranný sbor na území mikroregionu nepůsobí žádný. Nachází se zde pouze dva Sbory dobrovolných hasičů. Jeden z nich se nachází na území města Rajhradu a druhý v obci Holasice. 42

3.1.1 Zdravotnická zařízení Zdravotnických zařízení se v mikroregionu Rajhradsko nenachází mnoho. Především jsou zde umístěny základní zdravotnické služby. Přehled všech zdravotnických zařízení nacházejících se v mikroregionu je pro lepší přehlednost uveden v následující tabulce. Tab. 4: Zdravotnická zařízení Holasice Opatovice Popovice Rajhrad Rajhradice praktický lékař 0 0 0 2 0 pediatr 0 0 0 2 0 zubař 0 0 0 3 0 gynekolog 0 0 0 1 0 ostatní 0 0 0 3 0 lékárna 0 0 0 1 0 Zdroj: Obce ČR, 2012 2014; zpracování: vlastní Jak je z tabulky patrné, všechna zdravotnická zařízení v mikroregionu jsou soustředěna v Rajhradě. Obyvatelé tedy mají možnost využívat poskytovanou základní zdravotnickou péči zahrnující praktického lékaře, pediatra, zubaře a gynekologa přímo na území mikroregionu. Do dalších zdravotnických zařízení mají možnost dojíždět například do spádových oblastí mikroregionu, tedy do Brna, Židlochovic, Pohořelic či Modřic. Mimo výše uvedených zdravotnických zařízení se na území mikroregionu Rajhradsko nachází také několik domovů pro seniory, které nabízí klientům základní až komplexní zdravotnickou péči. Jedná se o Domov pro seniory S. E. N., Domov Matky Rosy, Dům léčby s hospicem sv. Josefa a momentálně vznikající Chráněné bydlení sv. Luisy pro osoby s demencí. Součástí je i Mobilní hospic sv. Jana, který poskytuje zdravotnickou péči pacientům přímo v prostředí jejich domova. Všechna tato zařízení pro seniory se nacházejí přímo ve městě Rajhrad. Následující tabulka ukazuje, jaká zdravotnická zařízení a kde nejčastěji je navštěvují obyvatelé mikroregionu, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. 43

Obr. 7: Návštěvnost zdravotnických zařízení ve spádových oblastech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% jiné Pohořelice Modřice Židlochovice Brno Rajhradsko Zdroj: výsledky dotazníkového šetření; zpracování: vlastní Většina z dotazovaných, ze všech zdravotnických služeb na území mikroregionu, nejčastěji využívala služeb pediatra a praktického lékaře. O něco méně potom využívají služeb gynekologa a zubaře. Na druhém místě obyvatelé nejčastěji dojíždějí za těmito službami do města Brna. V menší míře potom do Židlochovic, Modřic či jiných obcí. V Pohořelicích dotazovaní využívají pouze služeb pediatra. Do Brna obyvatelé dojíždějí, především když vyhledávají služby specialisty (např. kardiolog, oční, kožní apod.) či jedou přímo do nemocnice či na polikliniku. Lze tedy říci, že pokud se daný lékař nachází na území mikroregionu, tak jeho služby využívá poměrně velké množství obyvatel. Zdravotnické služby v mikroregionu využívají většinou lidé v důchodu, pro které je dojíždění do jiných obcí problematičtější. Hojně je také rodiči s dětmi využíváno služeb pediatra díky dobré dostupnosti a tím pádem i úspoře času. 3.1.2 Školská zařízení Co se týká školských zařízení, tak jejich rozmístění není již tak monotónní jako v případě zdravotnických služeb. V tomto případě je už v každé větší obci umístěna alespoň malotřídní škola společně s MŠ. 44

Tab. 5: Školská zařízení Holasice Opatovice Popovice Rajhrad Rajhradice MŠ 1 1 0 1 1 ZŠ (1. 5. ročník) 1 1 0 0 1 ZŠ (1. 9. ročník) 0 0 0 1 0 SOŠ 0 0 0 1 0 SOU 0 0 0 1 0 Zdroj: Obce ČR, 2012 2014; zpracování: vlastní Z tabulky je vidět, že ve všech obcích, kromě nejmenší obce Popovice, je umístěno nějaké školské zařízení. V každé obci je vždy zřízena MŠ a 1. stupeň ZŠ. V obci Holasice jsou MŠ a ZŠ umístěny v samostatných budovách. MŠ je uzpůsobena celkem pro 36 dětí. Výuka v ZŠ probíhá poněkud netradičně. Žáci sem docházejí do 1. 4. třídy, přičemž výuka probíhá pouze ve dvou třídách, ve kterých jsou vždy spojeny dva ročníky. Vyučuje se tedy dohromady 1. a 2. třída a zvlášť 3. a 4. třída. Do 5. třídy žáci přestupují do ZŠ v Rajhradě. V minulém školním roce do ZŠ Holasice docházelo celkem 32 žáků (ZŠ Holasice, 2012). V obci Opatovice jsou MŠ a ZŠ rovněž umístěny v samostatných budovách. V Rajhradicích je to stejné. ZŠ Rajhradice je určena pro žáky 1. 5. ročníku. Výuka žáků probíhá u hlavních předmětů pro každý ročník samostatně, u výuky vedlejších předmětů dochází ke spojení jednotlivých ročníků. Škola má kapacitu 100 žáků, přičemž její průměrná obsazenost je jen 55 žáků. V jednotlivých ročnících je tedy pouze okolo 12 žáků (ZŠ Rajhradice, 2012). Nejvíce škol se ovšem nachází logicky v Rajhradě. MŠ v Rajhradě je největší MŠ v mikroregionu. V současnosti je tvořena celkem třemi budovami rozmístěnými po Rajhradě. Původní školka sídlí na ulici Husova, tvoří ji čtyři třídy s celkovou kapacitou 100 dětí. V roce 2010 přibyla další třída pro 18 dětí, která byla umístěna do prostor základní školy na Masarykově ulici a je zaměřena na předškolní děti. Další rozšíření MŠ proběhlo v roce 2012, kdy na ulici Úvoz přibylo nové pracoviště s jednou třídou pro 25 dětí. V současné době má tedy školka kapacitu celkem pro 143 dětí celkem v šesti třídách (Mateřská škola Rajhrad, 2009). ZŠ T. G. Masaryka v Rajhradě je rovněž jako MŠ tvořena více budovami. Tvoří ji budova na Masarykově ulici (kde je mimo jiné umístěna i třída MŠ), ve které jsou žáci 1. 3. ročníku a hlavní budova školy na ulici Havlíčkova, zde jsou třídy 4. 9. ročníku. V hlavní budově také sídlí ředitelství školy, ekonomický úsek a školní jídelna s kuchyní. ZŠ v Rajhradě je spádovou školou pro obce 45

v okolí, tj. Holasice, Opatovice, Popovice, Rajhradice a Syrovice (ZŠ T. G. Masaryka Rajhrad, 2010). Mimo MŠ a ZŠ se v Rajhradě nachází také jediná střední škola na území mikroregionu. Jedná se o Střední zahradnickou školu Rajhrad, která je největší zahradnickou školou v Jihomoravském kraji a jednou z významných zahradnických škol v ČR. Škola nabízí obory zakončené výučním listem či maturitní zkouškou. Novinkou bude i zkrácené jedno či dvouleté studium. Součástí školy je i Centrum celoživotního vzdělávání pro širokou veřejnost a autoškola. Významná je i mezinárodní spolupráce školy se školami např. v Polsku nebo Slovinsku (Střední zahradnická škola Rajhrad, 2014). Kromě výše zmíněných škol se v Rajhradě na Masarykově ulici také nachází pobočka Základní umělecké školy Židlochovice, kde se vyučují hudební, taneční a výtvarné předměty. Mimo škol nacházejících se na území regionu mají žáci a studenti možnost dojíždět do škol nacházejících se v okolních obcích a městech. Přehled dojížďky do škol, včetně doby trvání, je uveden v následujících dvou grafech. Obr. 8: Dojížďka do škol 58% dojíždějící do škol 3% 1% 18% 19% v rámci obce do jiné obce okresu dojiného okresu do jiného kraje do zahraničí čas dojížďky žáci a studenti 4% 1% do 14 min. 17% 15 29 min. 23% 30 44 min. 45 59 min. 28% 60 89 min. 28% 90 a více Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2009 2011; zpracování: vlastní Jak je vidět, tak do škol v rámci obce, kromě obce Popovice, kde se žádná škola nenachází, dojíždí pouze 18 % všech žáků a studentů. Přibližně stejný počet žáků navštěvuje školu ve stejném okresu, ale pouze v jiné obci. Největší část žáků, celých 58 % ovšem dojíždí do školy v jiném okrese. Jenom malé procento dojíždějících žáků tvoří 46

dojíždějící do jiného kraje či zahraničí. Je vhodné také zmínit, že v mikroregionu je celkem 535 dojíždějících studentů. Při pohledu na dobu dojížďky jsou intervaly od 15 do 59 min. poměrně vyrovnané. Rozdíl lze pozorovat u žáků, kteří dojíždějí do škol maximálně 14 min., ti tvoří dohromady 17 %. Zbývajících 5% dojíždí do škol déle než hodinu. Dohromady tedy vyjíždí denně do škol mimo obec 391 žáků a studentů. Obr. 9: Návštěvnost školských zařízení ve spádových oblastech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% MŠ ZŠ SŠ VŠ jiné Pohořelice Modřice Židlochovice Brno Rajhradsko Zdroj: výsledky dotazníkového šetření; zpracování: vlastní Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že co se týká MŠ a ZŠ, tak obyvatelé mikroregionu dávají přednost školským zařízením umístěným přímo na území mikroregionu Rajhradsko. V dalším případě dávají obyvatelé přednost MŠ a ZŠ nacházejícím se ve městě Brně. Naopak nikdo z dotazovaných neumisťoval své děti do MŠ a ZŠ v Modřicích a Pohořelicích a do Židlochovic a ostatních obcí děti docházejí jen v malé míře. SŠ a VŠ navštěvují studenti nejčastěji ve městě Brně. Mimo SŠ v Brně jsou v menší míře navštěvovány školy v Rajhradsku, Židlochovicích a ostatních obcích. Celkově vzato je dojížďka do škol adekvátním řešením na situaci v mikroregionu. Na území mikroregionu se nenachází žádná vysoká škola a pouze jedna střední škola. Studenti tedy nemají jinou možnost, než dojíždět za vzděláním jinam. V případě VŠ je Brno ideální možností díky malé vzdálenosti od mikroregionu a velké možnosti výběru. U ZŠ například nemusí obyvatelům menších obcí vyhovovat výuka ve spojených ročnících, tudíž volí raději školy v jiných obcích. 47

3.1.3 Maloobchod V jednotlivých obcích mikroregionu se nenachází mnoho obchodů, které by uspokojovaly potřeby všech obyvatel. V menších obcích se povětšinou nachází pouze menší obchod s potravinami a dalším smíšeným zbožím. Větší obchody s potravinami se nachází pouze v Rajhradě (např. Tesco), stejně tak drogerie, lékárna či jiný specializovaný obchod. Obr. 10: Návštěvnost obchodních zařízení ve spádových oblastech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% jiné Pohořelice Modřice Židlochovice Brno ostatní Brno Vaňkovka Brno Olympia, Avion Rajhradsko Zdroj: výsledky dotazníkového šetření; zpracování: vlastní Z uvedeného grafu je zřejmé, kde nejčastěji obyvatelé, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, dané obchody navštěvují. Potraviny nejčastěji nakupují přímo na území mikroregionu, nejčastěji byl zmiňován právě supermarket Tesco. Dalších přibližně 30 % jezdí nakupovat potraviny do nákupních center nacházejících se u Brna nebo přímo v něm či do Židlochovic. U drogistického a lékárenského zboží je tomu podobně. Většina obyvatel je nakupuje přímo v mikroregionu, resp. přímo ve městě Rajhrad. Zde hrají roli hlavně cenové rozdíly. Například v Rajhradě jsou dle obyvatel ceny lékárenského zboží či pohonných hmot výrazně levnější než například v Brně. U ostatních obchodů je situace opačná. Jak už bylo řečeno, mikroregion nenabízí velký výběr obchodů, ve kterých by mohli obyvatelé nakoupit např. knihy, nábytek, sportovní potřeby nebo oblečení a obuv. V těchto případech obyvatelé volí dojížďku do jiných měst. Jak je vidět, tak v případě nákupu nábytku, elektrických spotřebičů a sportovních 48

potřeb dojíždí převážně do nákupních center Olympia a Avion. Knihy, oblečení a obuv nakupují naopak nejčastěji přímo v Brně a to jak v nákupním centru Vaňkova, tak i jinde ve městě. Stejně tomu tak je i u specializovaných prodejen. Do Židlochovic, Pohořelic, přímo do Modřic či jiné obce obyvatelé dojíždí do obchodů jen velmi málo. 3.1.4 Služby U služeb, které jsou dostupné v mikroregionu, je to podobné jako u výše zmíněných obchodů. Jejich využívání v mikroregionu a dojížďka za nimi do jednotlivých oblastí je uvedena v následujícím grafu. Obr. 11: Využívání služeb ve spádových oblastech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% jiné Pohořelice Modřice Židlochovice Brno Rajhradsko Zdroj: výsledky dotazníkového šetření; zpracování: vlastní Na území mikroregionu je obyvateli nejčastěji využíváno bankovních služeb. Ve větší míře jsou navštěvována i restaurační zařízení. Jen o něco menší část obyvatel za těmito službami dojíždí do města Brna. Co se týká divadel a kin, tak díky jejich absenci v mikroregionu i ve většině ostatních obcí a měst v okolí, naprostá většina obyvatel jezdí za těmito službami do Brna. Podobně je tomu i u návštěv různých muzeí, výstav, zábav a akcí, za kterými cestují převážně rovněž do Brna, případně navštěvují aktuální výstavy a akce konané především v Rajhradě. Sportovní zařízení jsou navštěvována především v Rajhradsku, v Brně, ale v poměrně velké míře i v Židochovicích. Mimo to, znatelná část obyvatelstva do Židlochovic dojíždí 49

do restaurací, vináren, barů a za různými akcemi. Do Modřic, Pohořelic a ostatních obcí obyvatelé dojíždí za službami jen v malé míře. Ubytovací zařízení Pro turisty nabízí mikroregion Rajhradsko poměrně velké množství ubytovacích zařízení. Jejich přehled je uveden v následující tabulce společně s jejich umístěním, kapacitou a cenami pro jednu osobu na noc. Tab. 6: Ubytovací zařízení ulice obec počet lůžek cena osoba/noc Hotel U kašny Městečko 54 Rajhrad 12 1 500 1 800 Kč Penzion Garden Masarykova 229 Rajhrad 40 180 500 Kč Penzion Casiopea Masarykova 149 Rajhrad 12 Penzion Ajka Masarykova 468 Rajhrad 8 Minipension Palma Masarykova 110 Rajhrad 8 W Pension Nerudova 625 Rajhrad 5 400 Kč Pension Loučka Na kopečku 214 Rajhradice 12 500 700 Kč Pension Battenberg U sýpky 30 Rajhradice 8 400 650 Kč ( neznámý údaj) Zdroj: Mikroregion Rajhradsko, 2014, Pension Loučka, 2014, W Pension, 2014, Pension Palma, 2014, Pension Garden, 2014, Hotel U kašny, 2014, Pension Battenberg, 2012; zpracování: vlastní Jak lze vidět, tak většina ubytovacích zařízení je situována ve městě Rajhrad a v menší míře i v obci Rajhradice. V obcích Holasice, Opatovice a Popovice se žádné ubytovací zařízení nenachází. Převážná většina těchto zařízení je menšího typu, s ubytovací kapacitou od 5 do 12 lůžek a to včetně Hotelu U kašny. Největší ubytovací kapacitou disponuje Penzion Garden v Rajhradě s celkem 40 lůžky. Pro turisty jsou k dispozici ubytování v různých cenových kategoriích. Nejlevnější ubytování nabízí největší Penzion Garden, již od 180 Kč pro jednu osobu na noc. Naopak nejdražší ubytování je v Hotelu U kašny a to od 1 500 Kč. Cena za ubytování na noc se pohybuje vždy v uvedeném intervalu. Výše ceny se odvíjí podle konaných akcí ve městě Brně. Jedná se především o akce na brněnském výstavišti a o Grand Prix České republiky. V době konání těchto akcí dochází v některých zařízeních k navýšení cen za ubytování skoro až na trojnásobek původní ceny. 50

Většina ubytovacích zařízení v Rajhradě, až na Hotel U kašny a W Pension, jsou strategicky umístěna podél hlavní silnice, Masarykovy ulice. Ta se přímo napojuje na silnici první třídy č. 52 vedoucí do Brna. Ale rovněž i Hotel U kašny se nachází necelých 200 m od odbočky z Masarykovy ulice na Rajhradice. V Rajhradicích se podél hlavní silnice nachází pouze Pension Battenberg. Pension Loučka se ale naopak nachází v blízkosti významné památky mikroregionu, benediktinského kláštera. Kromě ubytovacích služeb nabízí jeden z uvedených penzionů, Pension Loučka, i doplňkové služby zaměřené na turisty. Provozuje například půjčovnu a úschovnu kol, půjčovnu čtyřkolek, vlastní autodopravu a v menším rozsahu i wellness sužby. V tomto penzionu, v prostorách vlastní vinárny, jsou, jako v jednom z mála objektů v celém mikroregionu, také nabízena mimo jiných, vína místních Rajhradských klášterních vinných sklepů. 3.2 Zaměstnání V tomto bodě bude přiblížena pracovní situace v mikroregionu Rajhradsko. Jako první bude nastíněn vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v letech 2005 2011 společně s počtem EAO. Následně bude popsána podnikatelská aktivita v mikroregionu zahrnující rozdělení podnikatelských subjektů dle právní formy a převažující činnosti. Na závěr je uvedena dojížďka obyvatel do zaměstnání a to jak podle místa, tak i podle času stráveného na cestě. 3.2.1 Zaměstnanost Jako první v řadě je pro ujasnění situace uvedena míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v letech 2005 2011. 51

Obr. 12: Nezaměstnanost v letech 2005 2011 v % (k EAO z roku 2001) 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 Holasice Opatovice Popovice Rajhrad Rajhradice Zdroj: Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území (k 31. 12.), 2014; zpracování: vlastní Lze vidět, že do roku 2008 docházelo téměř u všech obcí k postupnému poklesu registrované míry nezaměstnanosti. Nejnižší nezaměstnanosti za sledovaných sedm let dosáhla obec Opatovice v roce 2007, kdy nezaměstnanost byla pouhá 3 %. Mezi lety 2008 a 2009 lze pozorovat rapidní nárůst nezaměstnanosti, kdy například v obci Rajhradice došlo k navýšení až o necelých 6 procentních bodů. Tento prudký nárůst nezaměstnanosti lze přisuzovat v té době právě probíhající hospodářské krizi, která jistě poznamenala i spoustu dalších obcí. V posledním sledovaném roce, tedy v roce 2011, dle Českého statistického úřadu činil celorepublikový průměr 8,6 %. K této hranici se v rámci mikroregionu blíží pouze obec Rajhradice s 6,7 % a o obec Opatovice s mírou nezaměstnanosti 7,8 %. U ostatních obcí je míra nezaměstnanosti ještě nižší. Co se týká průběžného vývoje míry nezaměstnanosti od roku 2005, tak se téměř všechny obce vždy nacházely pod hranicí hodnoty, která byla naměřená za celou Českou republiku. Výjimku tvoří pouze obec Rajhradice, která v roce 2009 převyšovala celorepublikový průměr o jeden procentní bod (Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území, 2014). Pokud se zaměříme na jednotlivé obce, tak dle údajů poskytovaných Českým statistickým úřadem bylo v obci Holasice v roce 2009 evidováno na jedno pracovní místo celkem 34 osob ucházejících se o zaměstnání. O rok později už připadalo na jedno pracovní místo jen něco málo přes 11 uchazečů. Nejvíce těchto osob bylo nezaměstnáno do 3 měsíců. Počet nezaměstnaných se s prodlužující dobou snižuje až do doby 9 měsíců, 52

v rozmezí 9 12 měsíců už nebyla v letech 2010 a 2011 v Holasicích evidována žádná nezaměstnaná osoba. K nárůstu dochází opět až u osob, které jsou nezaměstnané rok a déle. Co se týká požadovaného zaměstnání, tak v letech 2009 2011 bylo evidováno nejvíce uchazečů o práci s technickým, zdravotnickým a pedagogickým zaměřením a pracovníků ve službách a obchodě (Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území, 2014). V obci Opatovice je nejvíce uchazečů o práci nezaměstnáno do tří měsíců. S prodlužující se dobou ubývá i uchazečů a tedy u doby nezaměstnanosti delší než rok jsou evidovány pouze dvě osoby. Nejvíce nezaměstnaných hledá práci v oboru řemeslník a kvalifikovaný výrobce, zpracovatel a opravář (Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území, 2014). V nejmenší obci Popovice bylo v roce 2009 evidováno deset uchazečů o práci na jedno pracovní místo, toto číslo se pomalu, ale jistě snižuje, v roce 2011 bylo evidováno už jen sedm uchazečů na pracovní místo. Nejvíce nezaměstnaných v této obci hledá zaměstnání jako provozní pracovník ve službách a obchodě. Stejně jako u předchozích obcí, tak i v Popovicích nejvíce uchazečů o práci je nezaměstnaných méně než tři měsíce a poté méně než šest měsíců (Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území, 2014). Naopak v největší obci, respektive městu, Rajhrad dochází ke zvyšování počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. V roce 2010 to byli čtyři uchazeči, ale o rok později už 6,5 nezaměstnaných na jedno pracovní místo. Je určitě vhodné zmínit, že v roce 2011 byla nejpočetnější skupina nezaměstnaných ve věkové hranici od 20 do 24 let, kterou tvořilo přes dvacet nezaměstnaných osob. Toto číslo vzrostlo ve srovnání s minulými lety o více než dvojnásobek. Druhou nejpočetnější skupinu nezaměstnaných tvořily osoby ve věku 45 až 49 let. Stejně jako u ostatních obcí, tak i v Rajhradě, s rostoucí dobou nezaměstnanosti klesá i počet uchazečů o práci. Nejméně je jich rovněž evidováno v době nezaměstnanosti trvající 9 až 12 měsíců. Avšak poté opět dochází k nárůstu nezaměstnaných osob. Nejvíce nezaměstnaných, stejně jak tomu bylo v obci Popovice, hledá práci jako provozní pracovník ve službách a obchodě (Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území, 2014). U poslední obce mikroregionu, obce Rajhradice, lze sledovat největší počet uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo. V roce 2009 to bylo celkem 53

19,7 uchazečů a o rok později dokonce rekordních 50 uchazečů na jedno pracovní místo. Tento velký skok se v roce 2011 opět snížil na 9,8 uchazečů. Co se týká požadovaného zaměstnání, tak i zde převládají provozní pracovníci ve službách a obchodě. Délka nezaměstnanosti se u uchazečů o práci nejčastěji pohybuje do šesti měsíců (Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území, 2014). Pro výpočet registrované míry nezaměstnanosti není ani tak důležitý celkový počet osob nacházejících se v dané obci, ale především počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, tedy obyvatelstva, které je schopno pracovat. V následující tabulce je tedy uveden stav ekonomicky aktivního obyvatelstva v jednotlivých obcích i v celém mikroregionu. Pro srovnání je uveden i celkový stav obyvatelstva. Tab. 7: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu k 26. 3. 2011 Holasice Opatovice Popovice Rajhrad Rajhradice celkem EAO 447 513 145 1 631 659 3 395 obyvatelstvo celkem 882 983 337 3 277 1 263 6 742 Zdroj: Základní informace o území obce, 2009 2011; zpracování: vlastní Jak lze z tabulky vidět, tak ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří vždy přibližně 50 % z celkového počtu obyvatel v jednotlivých obcích. Nejvíce ekonomicky aktivního obyvatelstva v poměru k celkovému stavu se nachází v obcích Opatovice a Rajhradice. Naopak nejméně jich můžeme nalézt v obci Popovice. Podle dat, které poskytuje Český statistický úřad lze říci, že je více ekonomicky aktivních mužů než žen. Pokud bychom ale vzali složení celého obyvatelstva mikroregionu Rajhradsko, tak ve všech obcích, kromě obce Holasice, se nachází početně větší skupina žen než mužů. Celá skupina ekonomicky aktivního obyvatelstva se ještě dále dělí na zaměstnané a nezaměstnané. V mikroregionu jako celku tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo 50,4 %, přičemž 47,1 % tvoří skupina zaměstnaných osob. Skupinu zaměstnaných osob tvoří další čtyři podskupiny. Největší podskupinu tvoří zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní a pomáhající. Zbylé tři skupiny jsou zastoupeny jen malým počtem osob, spadají tam pracující studenti a učni, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené. Zbylých 3,3 % z ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří nezaměstnaní. Do této skupiny patří osoby, které si hledají první zaměstnání a ostatní nezaměstnaní. Rozdíl mezi celkovým počtem obyvatelstva a ekonomicky aktivním obyvatelstvem tvoří ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. V této zbylé části tvoří největší 54

skupiny nepracující důchodci a žáci, studenti a učni. Zbytek je tvořen osobami v domácnosti, dětmi předškolního věku, ostatními závislými osobami a ostatními osobami s vlastním zdrojem obživy (Základní informace o území obce, 2009 2011). 3.2.2 Podnikatelská aktivita S mírou nezaměstnanosti je spojen nedostatek pracovních příležitostí, zvláště v případě menších obcí. Jediným řešením je tedy dojížďka do zaměstnání nebo založení vlastní živnosti. V následujícím grafu je možné vidět zastoupení jednotlivých právních forem podnikatelů na území mikroregionu Rajhradsko. Obr. 13: Rozdělení podnikatelských subjektů v mikroregionu dle právní formy Zdroj: Vybrané statistické údaje za obec, 2014; zpracování: vlastní V největší míře je v mikroregionu zastoupeno živnostenské podnikání. Jako další jsou v mikroregionu téměř stejným dílem zastoupeny obchodní společnosti, svobodná povolání (tedy fyzické osoby, které podnikají podle jiného než živnostenského zákona a zákona o zemědělství) a ostatní právní formy. Akciové společnosti se v mikroregionu nacházejí pouze čtyři a to dvě v obci Holasice a dvě ve městě Rajhrad. V Holasicích se jedná o firmu DIVORSIO a.s., která pronajímá a spravuje vlastní a pronajaté nemovitosti a firmu JMB investment a.s. zabývající se zprostředkovatelskou činností realitních agentur. V Rajhradě má sídlo firma Evropská úvěrová a.s. zabývající se pronájmem nemovitostí a firma CORAL SYSTEMS, a.s., která vyrábí elektronické součástky. 55

Obr. 14: Rozdělení podnikatelských subjektů v mikroregionu dle převažující činnosti Zdroj: Vybrané statistické údaje za obec, 2014; zpracování: vlastní Jak lze v předchozím grafu vidět, tak nejvíce podnikatelských subjektů v mikroregionu provozuje činnosti spadající do oboru velkoobchod a maloobchod. Společně s průmyslem a stavebnictvím představují celkem 50 % všech podnikatelských subjektů v mikroregionu Rajhradsko. Naopak celkem malá je skupina podnikatelů provozující činnost v zemědělství, lesnictví a rybářství. I když na převážné většině území mikroregionu se nachází právě orná půda, tak se zde nachází pouze 66 podnikatelských subjektů provozující tuto činnost. Ne mnoho podnikatelských subjektů také provozuje činnosti spojené s cestovním ruchem. V ubytování, stravování a pohostinství podniká celkem 76 subjektů, z nichž 41 se nachází přímo v Rajhradě. A stejné je to i v oblasti kulturní, zábavní a rekreační činnosti, ve které podniká celkem 34 subjektů, rovněž s velkou převahou se sídlem v Rajhradě. 3.2.3 Dojížďka V obcích mikroregionu Rajhradsko se většinou nenaskytuje mnoho pracovních příležitostí. Ti, co nenaleznou vhodné pracovní místo, většinou dojíždějí do jiné obce, 56