Klinická, etická a právní dilemata v péči o pokročile a nevyléčitelně nemocné

Podobné dokumenty
Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

MUDr. Kateřina Menčíková Domácí hospic Cesta domů

NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA

Role lékaře v podpoře pečujících. Regina Slámová, Hospic sv. Alžběty -Domácí hospic a ambulance paliativní medicíny -Lůžkový hospic Brno


Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ

Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště

PALIATIVNÍ PÉČE V JMK

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM

Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích

Léčebné konopí v managementu symptomů onkologického onemocnění

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

Paliativní medicína v ČR v roce Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Geriatrický pacient a urgentní péče

Intenzivní péče v kontextu systému paliativní medicíny u dětských pacientů

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Integrace paliativní péče do zařízení sociálních služeb

Limitace péče etika a praxe

Paliativní péče v kardiologii

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Obecná a specializovaná paliativní péče

Právní aspekty limitace péče. 2. regionální paliativní konference, Brno

ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

ANO. MUDr. Roman Škulec, Ph.D.

Nemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu

ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE

Parenterální výživa v paliativní onkologické péči. Eva Meisnerová

Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe

KPR a prognozování. Praha 2011

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková

Kdy a jak zahájit paliativní péči na ICU? Renata Černá Pařízková

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Ústav ošetřovatelství

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)

SELF MANAGEMENT SMRTI

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Charitativní a humanitární činnost

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program

Další možnosti rozvoje dětské paliativní péče v ČR

2.1. Primární péče a její místo ve zdravotnickém systému (Bohumil Seifert)

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje?

Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Tomáš Büchler, PhD.

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu

Současný stav dětské paliativní péče v ČR

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu

Kdy ukončit (přístrojovou) léčbu (na ARO)? srovnání Francie a ČR

Ust. 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. 2. Nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III.ÚS 459/03. 3

Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN)

Akutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady

Pr{vní r{mec pro rozhodov{ní o odstoupení od marné léčby. Helena Peterková Centrum zdravotnického práva PF UK v Praze

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

Analýzy pro Kraj Vysočina

Nutriční podpora na JIP a nutriční terapeut. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Analýzy pro Zlínský kraj

Analýzy pro Hlavní město Praha

Analýzy pro Plzeňský kraj

Hodnocení a modelování populačních dat na příkladu epidemiologie vážných chorob: I. Analýza dat, princip predikcí.

Analýzy pro Liberecký kraj

Analýzy pro Jihočeský kraj

Analýzy pro Středočeský kraj

Analýzy pro Olomoucký kraj

Analýzy pro Moravskoslezský kraj

Analýzy pro Karlovarský kraj

Nabídka školicích akcí na rok 2016 Přihlášky:

Abdominální compartment syndrom, jako komplikace neuroblastomu pravé nadledviny

Ministerstvo zdravotnictví ČR Palackého náměstí Praha 2 Nové Město. Vážený pan MUDr. Petr Pokorný předseda Pracovní skupiny k SZV MZ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

Model. zdraví a nemoci

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

Standardy hospicové péče

Paliativní péče u nervosvalových onemocnění v dětském věku

Sondová EV onkologických pacientů v paliativní péči. Milana Šachlová Masarykův onkologický ústav v Brně

Mámou i po rakovině. Napsal uživatel

Standardy paliativní péče

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2002 (předběžné údaje)

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí.

Akreditační standardy a jejich naplňování pro oblast výživy

Paliativní a terminální péče v nemocnici (zdrav. zařízení) nebo doma?

I. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří.

Metodika kódování diagnóz pro využití v IR-DRG

Ošetřovatelské aspekty péče u pacientů s plicní arteriální hypertenzí léčených Remodulinem

Paliativní péče o mladého pacienta s generalizovaným karcinomem prostaty

Transkript:

Klinická, etická a právní dilemata v péči o pokročile a nevyléčitelně nemocné 9:00-10:00 MUDr. O. Sláma, Ph.D. Úvod. Klinická a etická dilemata v onkologické paliativní péči 10:00-11:00 MUDr. B. Szonowská Dilemata v prostředí dialyzační péče 11:00-12:00 MUDr. K.Rusinová, Ph.D. Klinická a etická dilemata v prostředí intenzivní péče 12:00-13:00 OBĚD 13:00-14:00 MUDr. Z. Kalvach, CSc. Klinická a etická dilemata v geriatrii 14:00-15:00 MUDr. I. Závadová Dilemata v domácí hospicové péči 15:00-16:00 JUDr. H. Krejčíková, Ph.D. Právní aspekty rozhodování o rozsahu péče o pacienty v závěru života 16:00-17:00 MUDr. ThDr. J. Matějek, Ph.D. Jak vést v rámci týmu etickou reflexi o léčbě a péči v závěru života 1

Jaká léčba je indikovaná u nevyléčitelně nemocných pacientů v závěru života? Klinický, etický, právní a komunikační rámec pro rozhodování o přiměřeném rozsahu péče O. Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Kdo je pacient v závěru života Co je indikované u pacienta v závěru života Koncept prospěšné a neprospěšné léčby Nejčastější klinická dilemata v onkologické paliativní péči 3

Pacient v závěru života Pragmatická definice Pacient, který v důsledku své základní nemoci nebo souvisejících komplikací s vysokou pravděpodobností zemře v horizontu týdnů až měsíců terminálně nemocný pacient 4

Co znamená terminální terminálně nemocný pacient terminally ill (USA: prognoza 6M) pacient s terminálním onemocněním terminal disease (USA: prognoza 6M) Závěr života ( end of life ) (UK: poslední rok života) Pacient v terminálním stavu = umírající pacient (prognoza : hodiny-dny) 5

Umíme identifikovat pacienta v závěru života? Je možné (a důležité) spolehlivě odhadnout prognózu? 6

Umíme identifikovat pacienta v závěru života? Různé trajektorie závěru života u různých diagnóz Odhady prognózy jsou vždy pravděpodobnostní a rámcové Prognostické indexy a skoré Především střednědobá prognóza (týdny - měsíce) je obtížně stanovitelná 7

Pacientka v závěru života.. 45 letá pacientka s nádorem vaječníku, který progreduje v dutině břišní při 4.linii chemoterapie. 8

závěr života.. 76 letá pacientka s chronickým srdečním selháním (EFLK 15%) 9

nevyléčitelně nemocní.. 48 letý pacient s ALS 10

nevyléčitelně nemocní.. 85 letá pacientka s pokročilou Alzheimerovou demencí 11

Co mají společného? neumíme postupy současné medicíny vyléčit; onemocnění je ohrožuje na životě a je vysoce pravděpodobné, že v jeho důsledku v horizontu týdnů až měsíců (někdy i několika let) zemřou působí řadu tělesných, psychických, sociálních a existenciálních obtíží

Čím se liší? Věkem, sociální situací; klinickým obrazem, aktuálním výskytem a významem jednotlivých symptomů; možností využití specifických kauzálních léčebných postupů k ovlivnění dynamiky nemoci; mírou, do jaké si pacienti, jejich blízcí, ale i zdravotníci uvědomují, že jsou v závěru života (např. generalizované onkologické onemocnění je vnímáno jinak než cukrovka s těžkými pozdními komplikacemi a to přesto, že prognóza z hlediska délky přežití může být velmi podobná).

Průběh onemocnění A Ferris 2006

Průběh onemocnění B Ferris 2006

Průběh onemocnění C Ferris 2006

Co je indikované u pacientů v závěru života? Co je cílem léčby a péče? 17

Délka života vs. kvalita života V paliativní péči jde výhradně o kvalitu života a nikoliv o jeho délku Zjednodušené a nepravdivé klišé 18

délka vs.kvalita života Většina pacientů si přeje prodloužení života Většina pacientů si přeje udržet život v přijatelné kvalitě 19

Kvalita života (v jeho závěru) mnohorozměrný koncept individuální obsah mnohem více než absence symptomů psychické, sociální a spirituální aspekty stejně důležité jako bolest, dušnost atd. 20

Hodnocení kvality života v paliativní péči Pacienta se musíme zeptat: které oblasti jsou důležité pro jeho kvalitu života (Symptomy? Místo péče? Schopnost komunikace?) jak jsou tyto oblasti nemocí a léčbou ovlivněné 21

Cíle léčby a péče Společně s pacientem pojmenovat relevantní cíle léčby a péče Indikované jsou postupy, které přispívají k dosažení těchto cílů a pacient si je přeje podstoupit. 22

Koncept marné léčby Marná je taková léčba, která nemůže dosáhnout svého cíle 23

Marná léčba Fyziologická marnost : př. KPR u pacienta po traumatu s odloučením hlavy od těla Kvantitativní koncept marnosti: pravděpodobnost, že léčba bude účinná 1% (5%?) Kvalitativní marnost: léčba sice může být účinná v úzkém slova smyslu, ale v celkovém kontextu pouze prodlužuje a zvětšuje pacientovo utrpení Ekonomická marnost : léčba může přinést určitý prospěch, ale je příliš nákladná (pro pacienta, pro zdravotnické zařízení, pro zdravotnický systém) 25

Marnost konceptu marné léčby S výjimkou fyziologické marnosti nelze marnou léčbu objektivně definovat V moderní bioetické diskusi a literatuře se s tímto konceptem nepracuje Mnohem přínosnější je koncept prospěšné vs. neprospěšné léčby 26

Prospěšná léčba (beneficial) přispívá k naplnění některého z cílů, které jsou pro pacienta významné za cenu rizika a zátěže, které jsou pro pacienta přijatelné vychází z perspektivy pacienta obsahuje hodnocení poměru přínosů a zátěže (benefit/ risk, benefit/burden) 27

Finančně únosná léčba Zdravotní péči poskytujeme v reálném světě, kdy se hraje o správnou alokaci omezených zdrojů I prospěšná léčba může být neúnosně drahá pro pacienta pro zdravotnické zařízení pro zdravotnický systém 28

Dilemata v závěru života Nejasná prognóza (nejasný kontext) Nejasné cíle léčby (neshoda mezi lékařem, pacientem, rodinou) Benefit a zátěž nejsou předem jasně odhadnutelné Prospěch/ zátěž jsou lékařem, pacientem a rodinou hodnoceny velmi rozdílně Prospěch/ cena jsou finančně neúnosné 29

Nejistá prognóza různé průběhy u různých diagnóz kriticky vs. terminálně nemocný léčbou komplikací o prognóze do jisté míry rozhodujeme (pozor na různá paradigmata v různých zařízeních!!) v případě nejistoty volit standardní postup (pro pacienty s dlouhou prognózou) rozsah péče stanovujeme postupně (na etapy) 30

Neshoda v cílech léčby jak pacient (a rodina) rozumí aktuální situace (stav nemoci, výsledky vyšetření, očekávaný vývoj)? jak pacient (a rodina) hodnotí aktuální situaci? Potřeba aktivní komunikace o cílech a plánu léčby Dříve vyslovená přání (advance care planning) 31

Nejasný benefit a nejasná zátěž často terapeutický pokus různá závažnost a tolerance NÚL paliativní chemoterapie hospitalizace k symptomatické léčbě v závěru života ATB v závěru života UPV 32

Prospěch/ cena Paliativní biologická léčba v onkologii Nutriční péče v pokročilých stádiích nádorových chorob Transfůze v hospicech a zařízeních následné péče 33

Nejčastější dilemata v onkologii Ukončení protinádorové léčby Léčba interních komplikací u pacienta na symptomatické paliativní léčbě Umělá výživa Řešení komplikací pokročilého onemocnění (biliární a ureterální obstrukce, ileus) Profylaxe TEN 34

Ukončení protinádorové léčby Cca 40% onkologicky léčených pacientů v důsledku své nemoci umírá V určitém okamžiku pro ně přestává být protinádorová léčba přínosná Symbolický význam onkologické léčby Bojujeme s nemocí Držíme ji pod kontrolou Konec léčby= konec života 35

Ukončení protinádorové léčby Komunikační problém (nikoliv etický či právní) Potřeba férové komunikace Potřeba nabídky aktivní paliativní péče (kvalita paliativní péče rozhoduje o délce přežití přidává týdny až měsíce) 36

Přežití po ukončení protinádorové léčby ( symptomatická paliativní péče ) Závisí na typu nádoru, celkovém stavu, nutrici, kvalitě podpory a péče 28% 12% 8% 21% 31% méně než 1 měsíc 1-3 měsíce 4-6 měsíců 7-12 měsíců více než 12 měsíců N=378 Sláma, APPO, 2010-2013

Řešení interních komplikací u pacientů na symptomatické léčbě Velmi heterogenní skupina (prognosticky) Některé symptomy řešíme kauzálně Pozor na různé etické světy různých zdravotnických zařízení Důležité otázky: Co pacienta v danou chvíli nejvíce ohrožuje? Jaký je přínos/zátěž jednotlivých léčebných postupů Jaké jsou cíle léčby? (komunikace, plán péče) 38

Řešení komplikací nádorové progrese Obstrukční ikterus u pacientky s Ca pankreatu po 2 liniích CHT, z onkologického hlediska symptomatický paliativní přístup Dle UZ dilatace intrahepatálních žlučovodů Renální selhání u pacientky s velmi pokročilým ca cervicis uteri, na symptomatické léčbě, silné bolesti skeletu a pánve. Dle UZ bilaterální hydronefroza 39

Řešení komplikací.. Jak byste postupovali? Jak byste pacientům popsali situaci, ve které se nacházejí a volbu, před kterou stojí? Které argumenty jsou relevantní? Negativní revers? Informovaný souhlas s paliativním postupem? 40

Umělá výživa Anorexie-kachexie jsou velmi časté Nutriční podpora u části pacientů významně ovlivňuje délku i kvalitu života Existují situace, kdy je umělá (=sondová nebo parenterální ) výživa neprospěšná? 41

LMWH Imobilita+ generalizované nádorové onemocnění (zřetelně protrombotický stav) Chronická FISI s chlopňovou vadou Stp. TEN před měsícem Jaké argumenty jsou relevantní při rozhodování o (NE)pokračování v podávání LMWH 42

Základní předpoklady Lékaři opravdu záleží na pacientově prospěchu (mravní integrita, motivace) Lékař zná přínosy a rizika léčebných postupů Respektuje pacienta jako osobu a bere vážně jeho hodnotový svět Umí komunikovat 43

..základní předpoklady.. s pacientem otevřeně a včas hovoříme o Prognóze Dosažitelných cílech léčby a jeho preferencích Plánu paliativní péče (např. souhlas s paliativním postupem, dříve vyslovené přání) pacient a rodina lékaři důvěřuje 44

..základní předpoklady.. odstoupení do určité léčby je diskutováno vždy v kontextu celkových i dílčích cílů odstoupení od určité léčby musí být diskutováno současně s pozitivní nabídkou alternativ 45

Děkuji za pozornost oslama@mou.cz