Standardní dokumenty Stanovení referenční spotřeby energie European Energy Service Initiative EESI IEE/08/581/SI2.528408 Duben 2011
Výpočet referenční spotřeby Výpočet referenčních hodnot spotřeby energie a provozních nákladů (tzv. baseline) respektive výpočet výchozí úrovně spotřeby energie a souvisejících nákladů je jedním z nejdůležitějších bodů smluvních ujednání v projektech řešených metodou EPC. Důvodem je, že referenční scénář slouží jako základní orientační bod při podávání nabídek i pro výpočet úspor energie, tedy výpočet roční plánovaných a skutečných výstupů projektu po dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí referenční spotřeby (a tedy hodnoty provozních nákladů) je i popis vnějších a vnitřních podmínek, které jsou základem pro výpočet výchozích hodnot spotřeby (např. pro spotřebu tepla jsou to klimatické podmínky pro daný rok, počet obsluhovaných jednotek počet žáků, počet pacientů, rozvrh, počet lůžek, počet směn, atd.). U projektů týkajících se úspor energie a provozních nákladů se výchozí hodnoty provozních nákladů počítají jako spotřeba ve fyzických jednotkách násobená referenční cenou. Referenční cena je definovaná jako poslední známá cena nebo se vezme z ceníku příslušného dodavatele. Tam, kde je předmětem smlouvy i snížení ostatních nákladů, je nutno přesně určit jak fyzické jednotky (např. u mezd stávající počet pracovníků obsluhujících energetický systém) tak cenu za jednotku (např. průměrnou mzdu). To někdy bývá obtížnější. Například u mzdových nákladů jsou pracovníci obsluhující energetický systém často zároveň pracovníky údržby mající na starost veškerý provoz a zasahující tam, kde je momentálně potřeba. Zároveň se stanovením referenční hodnoty provozních nákladů musí být určeny standardy pro požadované úrovně vytápění, osvětlení atd., aby nemohlo dojít k úsporám na úkor kvality prostředí. Příprava a výpočet referenční spotřeby energie Při přípravě projektu řešeného metodou EPC je ve fázi zpracování zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku připraveno mnoho podkladů. Jedním z podkladů je stanovení výpočtu referenční spotřeby energie a její vypočtení. Pro stanovení výpočtu referenční spotřeby energie je třeba soustředit základní informace. Základní druhem informací jsou hodnoty spotřeby energie za uplynulé období, obvykle za rok. Vhodné je shromáždit informace nejen za jedno uplynulé roční období, ale nejlépe za období alespoň 3 let. Vychází se z měřených hodnot v technických jednotkách, které obvykle měří dodavatel energie a uvádí je ve fakturách, které mohou mít měsíční, čtvrtletní nebo dokonce roční periodicitu. Na fakturách jsou uvedeny hodnoty v technických jednotkách a po přepočtu smluvně danou cenou za technickou jednotku i ve finančním vyjádření. Z takto zjištěných skutečných hodnot jsou sestaveny tabulky v dostupném členění, nejlépe v údajích pro jednotlivé měsíce. U spotřeby elektrické energie (pokud není spotřebovávána na vytápění) a u spotřeby teplé a studené vody lze stanovit referenční spotřebu buď převzetím hodnot za poslední rok 1
(nejlépe v měsíčních hodnotách) nebo výpočtem průměru za poslední (například tři) roční období. U spotřeby energie na vytápění je nutné počítat s vlivem vnějších klimatických podmínek. V tom případě je nejvhodnějším přístupem výpočet pomocí dennostupňové metody, kdy jsou pro výpočet potřebné údaje o vnějších klimatických podmínkách v podobě údajů o průměrných měsíčních venkovních teplotách a počtu topných dnů v jednotlivých měsících. Příklad výpočtu je uveden v tabulce s příkladem vypočtu referenční spotřeby energie na vytápění ve střední technické škole v Praze. V přílohách naleznete konkrétní příklady výpočtu referenční spotřeby pro dva reálné projekty. 2
Přílohy Příloha 1: Příklad výpočtu referenční spotřeby tepla ve střední škole v Praze 3
Příloha 2: Výpočet nákladů a úspor za dobu poskytnuté záruky příklad střední školy v Praze 4