Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1
Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK, reg. č. CZ.1.07/1.3.05/03.0024 Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor. Ostrava 2012 2
Metodika využití kompetenčního rámce pedagoga vznikla jako výstup expertní skupiny v rámci projektu CZ.1.07/1.3.05/03.0024 Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách v Moravskoslezském kraji. Projekt realizovalo Metodické a evaluační centrum, o. p. s. od 1. června 2011 do 30. června 2012. Cíle projektu Podpora pedagogů (PoPe): zlepšení kvality výuky prostřednictvím zvýšení efektivity řídících procesů ve školách pozitivní změna klimatu ve škole díky zavedení nedirektivních způsobů práce s lidmi vytvořením profesního standardu pedagoga podpora vedení škol v řízení pedagogického procesu profesní rozvoj vedení škol v oblasti vedení lidí (poskytování zpětné vazby, práce s individuálními plány profesního rozvoje, koučovací přístup atd.) profesní rozvoj pedagogů v oblasti uplatňování koučovacího přístupu v práci se žáky (poskytování zpětné vazby, motivace, stanovení cílů a postupných kroků k jejich naplnění, sebereflexe atd.) Zadáním pro expertní skupinu bylo: Vytvořit kompetenční model pedagoga využitelný k sebeevaluaci pedagogů základních a středních škol a při jejich vedení. Teoretická východiska Měření kvality vzdělávání, jako i pedagogických kompetencí je obtížné z důvodu určení nelehkých vstupních i výstupních kritérií, stejně jako důležité pro plánování profesního rozvoje pedagogů, sociálních i ekonomických konotací vzdělávacího systému jako celku. 3
V zásadě se v současné době měření kvality pedagogické práce zaměřuje zejména na kvalitu: strukturální, tedy např. počet přijatých na další stupně vzdělání, počet žáků/studentů na jednoho pedagoga, aprobovanost pedagogů, počet studentů ve třídě, tedy objektivně měřitelná kritéria výstupů a výsledků, daných zejména porovnáním s ostatními v dosahování nejrůznějších kompetencí, často však pouze znalostí procesní, zahrnující pedagogické kompetence a proces vzdělávání jako dynamický proces s důrazem na profesní dovednosti pedagoga. V našem prostředí je právě poslední z výše jmenovaných druhů kvality nejvíce opomíjena, neboť neexistuje profesní standard pedagoga ani vodítka pro jeho naplňování. Bohužel jsou tak pedagogové i školy často hodnoceni dle výsledků dětí nebo počtu počítačů na studenta. Z tohoto důvodu jsme se v projektu Podpora pedagogů zaměřili zejména na kvalitu procesní, tedy na konkrétní profesní a pedagogické kompetence pedagoga. Expertní skupina vytvořila základní rámec procesní kvality, jehož základem je definování okruhů kvality, dále pak stanovení jednotlivých indikátorů, které lze vysledovat pozorováním, analýzou portfolia pedagoga či strukturovaným rozhovorem. 4
Kompetence kvalitní pedagogické praxe Oblast 1 Profesnírozvoj 1.1 Učitel/ka pravidelně reflektuje a vyhodnocuje kvalitu své pedagogické praxe a má vytvořen plán profesního rozvoje. 1.2 Plánování profesního rozvoje učitele/ky je v souladu s potřebami školy a je propojeno evaluací ŠVP a dalších dokumentů školy. 1.3 Učitel/ka se účastní adekvátních vzdělávacích aktivit - metod vzdělávání dospělých a vyhodnocuje jejich přínos pro svou praxi. 1.4 Učitel/ka pro svůj profesní rozvoj využívá moderních a aktuálních zdrojů informací z oblasti vlastního zaměření a pedagogické praxe. 1.5 Učitel/ka podporuje růst kvality vzdělávání ve své škole podporou dalších pedagogů. 2 Prostředí a podmínky výuky 2.1 Učitel/ka vytváří podnětné prostředí s jasnými demokratickými pravidly. 2.2 Učitel/ka vytváří a modeluje zdravé a bezpečné prostředí ve třídě. 2.3 Učitel/ka podněcuje využívání rozmanitých zdrojů informací ke studiu s přesahem do praktického a reálného života. 2.4 Vybavení třídy odpovídá vzdělávacím potřebám žáků a vzdělávacím cílům, podněcuje k dalšímu učení. 2.5 Zdroje informací, pomůcky a další materiály jsou volně přístupné žákům. 5
3 Plánování a evaluace výuky 3.1 Plánování výuky odpovídá vzdělávacím potřebám a úrovni žáků s maximální možnou mírou individualizace. 3.2 Učitel/ka plánuje výuku na základě ŠVP a pravidelně tak jeho úroveň vyhodnocuje a přizpůsobuje. 3.3 Učitel/ka plánuje a vyhodnocuje výuku ve spolupráci s žáky na základě jejich zájmů. 3.4 Učitel/ka podporuje pravidelnou sebeevaluaci žáků, vzájemnou evaluaci a rozvíjí rozmanité způsoby hodnocení výuky a vzdělávacích cílů. 3.5 Učitel/ka vyhodnocuje individuální rozvoj každého žáka prostřednictvím rozmanitých metod. 4 Škola a komunita 4.1 Učitel/ka využívá pro výuku zdrojů, které nabízí širší komunita. 4.2 Učitel/ka zapojuje do plánování výuky a aktivity širší komunitu. 4.3 Učitelka podněcuje zapojení dětí do života a řešení problémů komunity. 4.4 Učitel/ka pravidelně informuje rozmanitými kanály rodiče a komunitu o vzdělávacích cílech. 4.5 Učitel/ka se nejrůznějšími způsoby zapojuje do života komunity. 5 Komunikace 5.1 Učitel/ka komunikuje s žáky s respektem, úctou a v rámci demokratických pravidel. 5.2 Učitel/ka komunikuje se všemi studenty vstřícně a podpůrně bez ohledu na jejich věk, pohlaví, náboženskou nebo rasovou 6 příslušnost.
5.3 Učitel/ka navazuje a udržuje profesionální vztahy na pracovišti. 5.4 Učitel/ka využívá nejrůznějších metod komunikace pro zlepšení vzdělávacích příležitostí žáků. 5.5 Učitel/ka využívá otevřenou partnerskou komunikaci, jasný a popisný jazyk adekvátní věku žáků. 5.6 Učitel/ka komunikuje s rodiči či zástupci žáků na partnerské úrovni. 6 Učební proces 6.1 Učitel/ka využívá metod a technik učení s přihlédnutím ke stylům učení žáků. 6.2 Učitel/ka využívá smysluplných metod a technik vycházejících ze zájmu žáků a podporujících jejich učení. 6.3 Učitel/ka využívá nejrůznějších aktivizačních metod pro podporu učení žáků. 6.4 Učitel/ka podporuje vzájemné učení žáků a jejich týmovou spolupráci. 6.5 Učitelka využívá metod kooperativního a konstruktivistického učení k rozvoji kompetencí žáků. Využití kompetenčního rámce Cílem projektu podpora pedagogů je doslovně podpora, ne hodnocení a externí kontrola. Proto kompetenční rámec doporučujeme využívat zejména jako nástroj pro interní práci v rámci škol s důrazem na rozvojové potřeby pedagogů při realizaci jejich dalšího vzdělávání. 7
Možnosti využití podle míry zapojení pedagogů (od nejvyšší k nejnižší): 1) Autoevaluace - kompetenční rámec slouží jako referenční nástroj pro každodenní evaluaci výuky pedagoga s možným přesahem do plánování výuky a jejího zaměření 2) Peer-evaluace - kolegiální podpora s využitím pozorování a zpětné vazby na základě indikátorů kompetenčního rámce 3) Definování vzdělávacích potřeb pro DVPP - data z autoevaluace či peer evaluace slouží jako nástroj pro identifikaci vzdělávacích potřeb a plánování efektivního procesu DVPP, v případě více zapojených pedagogů můžeme vysledovat i trendy a vzdělávací potřeby sboru nebo profesní skupiny. 4) Interní nebo externí mentoring bude z kompetenčního rámce benefitovat jako zdroj informací, referenční rámec ke stanovování cílů mentoringu a jeho průběžného hodnocení. 5) Kvalitativní audit může být v případě rozvojového zaměření a zapojení více pedagogů zdrojem informací o míře kompetencí a jejich kvalitě a sloužit jako nástroj plánování vedení škol v oblasti DVPP. 6) Certifikace - zde uvádíme jen pro úplnost výčtu možností. Vzhledem k tomu, že kompetenční rámec není objektivně shodným nástrojem, je pro certifikaci či přesné měření kvality bez přihlédnutí k dalším okolnostem nevhodný, a proto jeho využití pro tento účel nedoporučujeme. 8
Doporučení k využití kompetenčního rámce pro pedagogy 1. Pozorně si přečtěte jednotlivé oblasti a jejich indikátory a ověřte si porozumění. Ve spolupráci s kolegy či s mentorem si objasněte ty, jejichž obsahu nerozumíte. 2. Do tabulky si zaznamenejte příklady (evidenci), jak naplňujete ve své výuce jednotlivé indikátory. 3. Vyzvěte kolegy ke vzájemnému sdílení své praxe a v rozhovoru nad kompetenčním rámcem se zamyslete nad svými profesními cíly pro nadcházející období. 4. Vyzvěte kolegy k pozorování vaší praxe tam, kde si nejste jisti příklady nebo chcete o své praxi získat více informací. 5. Využijte kompeteční rámec jako základ vašeho porfolia, sbírejte příklady a nechte se inspirovat. 6. Při plánování výuky využijte kompetenční rámec jako pomůcku zejména pro ty oblasti, kde se necítíte jistí ve svých dovednostech. 7. U každého indikátoru si upřesněte zdroje informací k dané problematice, literaturu, prostředky pro vaše další učení. 8. Využijte kompetenční rámec spolu s porfoliem k hospitacím. 9. Pokud se v některé oblasti cítíte pevní nebo zkušení nabídněte svou podporu při učení ostatním kolegům. 10. Mluvte o svých úspěších a učení s kolegy, rodiči a radujte se z kvalitní práce! 9