Populace pracujících chudých v Česku a na Slovensku Šárka Šustová, Martin Zelený, Eliška Zykmundová

Podobné dokumenty
MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

MINIMÁLNÍ MZDA A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ZAMĚSTNANCŮ

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová.

Životní podmínky 2015

Chudoba v ČR: kritika ukazatelů a evropský kontext. Martina Mysíková, Jiří Večerník KONFERENCE ČSS PRAHA

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

PROBLEMATIKA CHUDOBY PRACUJÍCÍCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OLOMOUCKÉM KRAJI. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.

Statistika chudoby v České republice:

Chudoba v České republice.

4. Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, rok 2014

Název. 1: O b y v a t e l s t v o, r o d i n y a d o m á c n o s t i

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Autor výukového materiálu červen 2012

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

3. Domácnosti a bydlení seniorů

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

MAS Blaník z. s. Příloha č. 3: Definice podporovaných cílových skupin

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Životní a existenční minimum

Tisková konference 2011 Praha, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10

Úspory domácností a hrubý pracovní příjem

3. Domácnosti a bydlení seniorů

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE (EU).../...,

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

Domácnosti v letech

Sólo rodiče v číslech

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci SDĚLENÍ ČLENŮM (10/2010)

Příčiny vzniku SZ: Člověk se dostane v životě do nesnází, v nichž potřebuje pomoc a podporu - peněžní, věcnou i jinou POMOC může být: vlastní

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/5

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí

Zaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE

Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/6

3. Domácnosti a bydlení seniorů

2011 Dostupný z

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10

VYŽIVOVACÍ POVINNOST DĚTÍ K RODIČŮM. 87 ZOR 96 a násl. ZOR

Sociální vyloučení, chudoba. PhDr. Eva Křížová, PhD.

Zlínský kraj - statistické údaje

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Hospodaření v českých rodinách

Tomáš Sirovátka, Pavel Kofroň, Miroslava Rákoczyová, Ondřej Hora, Robert Trbola

Rada Evropské unie Brusel 3. října 2017 (OR. en)

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

3. Domácnosti a bydlení seniorů

PŘÍLOHA I OSOBY KRYTÉ NAŘÍZENÍM

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

Zdroje příjmů domácností. Bc. Alena Kozubová

1. Stárnutí obyvatelstva

Efektivnost sociálních transferů při eliminaci chudoby v České republice. Robert Trbola Tomáš Sirovátka

Základní pojmy a výpočty mezd

Citlivostní analý za dů chodový vě k

Strategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí. Kamila Svobodová

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

Zmapování nových sociálních rizik z pohledu procesu komunitního plánování na území ORP Blansko

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Komise pro spravedlivé důchody - Návrhy k důchodům žen. Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění

Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

Kdo je vlastně chudý?

Příjmová chudoba a materiální deprivace v České republice s důrazem na situaci dětí podle výsledků šetření SILC

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Daňová podpora rodin s dětmi a dopady rodičovství na důchody žen. Jiří Šatava

Pojišťovnictví EKO4 Ing. Pavlína Štréglová. Pojišťovnictví

Sociodemografická analýza rodin (zaměření na Kraj Vysočina)

Fiskální teorie a politika LS 2016

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku

Transkript:

Populace pracujících chudých v Česku a na Slovensku Šárka Šustová, Martin Zelený, Eliška Zykmundová Příspěvek vznikl v rámci projektu č. TD010171 Vliv institutu minimální mzdy na sociálně ekonomický vývoj ČR, který je řešen s finanční podporou TA ČR.

Definice Zaměstnanci 2 hlavní skupiny zaměstnanců osoby šestnáctileté a starší, které pracovaly na plný úvazek po celý referenční rok (12 měsíců) osoby šestnáctileté a starší, které pracovaly na plný úvazek alespoň 6 měsíců, ale ne po celý referenční rok (méně než 12 měsíců)

Definice Chudoba Indikátory založené na příjmu jednotlivce PEI (Poverty in Earned Income) příjem ze zaměstnání příjem ze zaměstnání < hranice chudoby pro jednočlennou domácnost příjem ze zaměstnání = mzda či plat + nemocenské dávky ze všech zaměstnaneckých poměrů, které respondent má Celkový osobní příjem celkový osobní příjem < hranice chudoby pro jednočlennou domácnost zahrnuje kromě příjmu ze zaměstnání rovněž příjmy z podnikání, a dále také sociální příjmy (např. podporu v nezaměstnanosti, starobní či invalidní důchod)

Definice Chudoba Indikátory založené na příjmu domácnosti Míra ohrožení příjmovou chudobou ekvivalizovaný disponibilní příjem domácnosti < 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu standardní evropský indikátor měřící úroveň relativní chudoby

Chudoba dle příjmu jednotlivce ČESKO 4.3 % zaměstnanců má příjem ze zaměstnání nižší než je hranice chudoby pro jednočlennou domácnost 3.8 % zaměstnanců má celkový osobní příjem nižší než je hranice chudoby pro jednočlennou domácnost 0.5 % zaměstnanců má nějaký další příjem, který je udrží nad hranicí chudoby SLOVENSKO 7.4 % zaměstnanců má příjem ze zaměstnání nižší než je hranice chudoby pro jednočlennou domácnost 6.8 % zaměstnanců má celkový osobní příjem nižší než je hranice chudoby pro jednočlennou domácnost 0.6 % zaměstnanců má nějaký další příjem, který je udrží nad hranicí chudoby

Složky PEI % ČESKO rozdíl v p. b. PEI 4.3 7.4 ohrožení chudobou po zahrnutí: SLOVENSKO % rozdíl v p. b. příjmů z podnikání 4.3 0.0 7.4 0.0 podpory v nezaměstnanosti 4.3 0.0 7.4 0.0 starobních důchodů 4.2 0.1 7.2 0.2 vdovských/vdoveckých důchodů 4.2 0.0 7.0 0.2 invalidních důchodů 3.9 0.2 6.8 0.2 ostatních příjmů 3.8 0.0 6.8 0.0

Chudoba dle příjmu jednotlivce - charakteristiky Příjem < chudoba ženy (ČR vyšší podíl žen) osoby v manželství nižší vzdělání horší zdravotní stav, SR vyšší podíl osob s nemocí a se zdrav. omezením počet osob v HD: ČR 3, SR 4 vyšší podíl osob v nižších (do 34 let) a vyšších věcích (nad 60 let) Příjem >= chudoba muži osoby v manželství, ČR vyšší podíl rozvedených osob vyšší vzdělání lepší zdravotní stav, SR vyšší podíl osob se zdrav. omezením počet osob v HD: 4 vyšší podíl osob v produktivním věku (35 60 let)

Chudoba dle celkového osobního příjmu Chudoba dle celkového osobního příjmu Chudoba dle příjmu jednotlivce ČESKO Chudoba dle příjmu ze zaměstnání podskupiny SLOVENSKO Chudoba dle příjmu ze zaměstnání ANO-ANO 132 tisíc, 3.8 % ANO-NE Žádné takové případy nejsou ANO-ANO 133 tisíc, 6.8 % ANO-NE Žádné takové případy nejsou NE-ANO 17 tisíc, 0.5 % NE-NE 3 302 tisíc, 95.7 % NE-ANO 13 tisíc, 0.7 % NE-NE 1 815 tisíc, 92.5 %

Podskupina 1 charakteristiky ČR: 131 623 (3.8 %), SR: 132 988 (6.8 %) převážně ženy (¾) žijící v manželství, ČR: vyšší podíl svobodných osob nižší vzdělání spíše horší zdravotní stav s častějším výskytem chronických nemocí a omezení v činnostech, SR: horší zdraví počet osob v HD: 3-4 (SR: 4, ČR: 3) vyšší podíl osob v mladších (20 24, SR: 30 34) a spíše starších (50 54) věkových skupinách

Podskupina 3 charakteristiky ČR: 17 019 (0.5 %), SR: 12 967 (0,7 %) SR: spíše ženy, ČR: spíše muži spíše nižší podíl osob v manželství, SR: vysoký podíl ovdovělých osob, ČR: vyšší podíl rozvedených a svobodných osob nižší vzdělání, ČR: vyšší diferenciace osob podle vzdělání výrazně horší zdravotní stav (obzvlášť v ČR) s velmi častým výskytem chronických nemocí a omezením v činnostech počet osob v HD: více než 1/3 ve dvoučlenných domácnostech, SR: častější výskyt 3 osob v HD, ČR: vyšší podíl domácností jednotlivců osoby ve vyšším věku (nad 55 let)

Podskupina 4 charakteristiky ČR: 3 302 013 (95.7 %), SR: 1 815 475 (92.5 %) spíše muži (ČR: vyšší podíl) žijící v manželství vyšší úroveň vzdělání lepší zdravotní stav s výraznou převahou osob bez chronické nemoci a bez omezení v běžných činnostech počet osob v HD: 4 (1/3), ČR: vyšší podíl dvoučlenných domácností než v SR (zde více pětičlenných) ve středním věku (nejčetnější skupiny: SR: 45 49, ČR: 35 39)

Chudoba dle příjmu domácnosti ČESKO 2.2 % zaměstnanců je ohroženo chudobou podle ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti SLOVENSKO 3.1 % zaměstnanců je ohroženo chudobou podle ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti

Chudoba dle příjmu domácnosti - charakteristiky Příjem < chudoba spíše ženy (SR vyšší podíl) osoby v manželství, u ČR vyšší podíl rozvedených osob nižší vzdělání horší zdravotní stav, SR vyšší podíl osob s nemocí a se zdrav. omezením počet osob v HD: ČR 3, SR 4 vyšší podíl osob v produktivním věku (35 55/60 let) Příjem >= chudoba spíše muži osoby v manželství vyšší vzdělání lepší zdravotní stav, SR vyšší podíl osob se zdrav. omezením počet osob v HD: 4 vyšší podíl osob v nižších a vyšších věcích

Chudoba dle příjmu domácnosti Chudoba dle příjmu domácnosti Chudoba dle příjmu domácnosti ČESKO Chudoba dle celkového osobního příjmu podskupiny SLOVENSKO Chudoba dle celkového osobního příjmu ANO-ANO 14 tisíc, 0,4 % ANO-NE 60 tisíc 1,7 % ANO-ANO 26 tisíc, 1,3 % ANO-NE 35 tisíc, 1,8 % NE-ANO 117 tisíc, 3,4 % NE-NE 3 259 tisíc, 94,4 % NE-ANO 107 tisíc, 5,5 % NE-NE 1 794 tisíc, 91,4 %

Podskupina 1 charakteristiky ČR: 14 274 (0,4 %), SR: 25 679 (1,3 %) převážně ženy žijící v manželství, ČR: vyšší podíl rozvedených nízká úroveň vzdělání SR: spíše lepší zdravotní stav, ČR: přijatelné zdraví domácnosti jednotlivců a neúplné domácnosti s dětmi (ČR)

Podskupina 2 charakteristiky ČR: 59 955 (1,7 %), SR: 34 883 (1,8 %) muži živitelé rodin jejich celkový osobní příjem není nízký, ale díky složení domácnosti se ocitají pod hranicí chudoby spíše nižší úroveň vzdělání ČR: spíše lepší zdravotní stav, SR: přijatelné zdraví úplné rodiny s dětmi (ČR X SR)

Podskupina 3 charakteristiky ČR: 117 348 (3,4 %), SR: 107 219 (5,5 %) jejich celkový osobní příjem je nízký, nicméně díky složení domácnosti jsou nad hranicí příjmové chudoby ženy s nižšími příjmy žijící s muži s vyššími ostatní domácnosti žijící v domácnostech bez závislých dětí

Podskupina 4 charakteristiky ČR: 3 259 077 (94,4 %) SR: 1 793 559 (91,4 %) spíše muži s vyšším vzděláním vyšší podíl osob s velmi dobrým zdravotním stavem převažují domácnosti bez dětí

Shrnutí Jádro populace zaměstnanců, kteří jsou chudí dle osobního příjmu i příjmu domácnosti (popř. příjmu ze zaměstnání) je relativně malé Míra ohrožení příjmovou chudobou je ovlivněna zejména složením domácnosti osoby z podskupin 2 a 3, které se vlivem složení domácnosti dostanou nad, resp. pod hranici chudoby

sarka.sustova@czso.cz zelenym@vse.cz eliska.zykmundova@czso.cz