TEORIE PRÁVA 2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel
PRAMEN PRÁVA Pramen práva je pojem, který označuje vnější formu, kterou jsou sdělovány právní normy (formální pojetí pramenů práva) zdrojem obsahu právních norem (materiální pojetí pramenů práva) zdrojem poznání práva (gnozeologické pojetí pramenů ů práva)
PRAMENY PRÁVA JAKO FORMY PRÁVNÍCH PRAVIDEL Závislé na typu právního systému (kontinentální, tál anglosaský, islamský) Právo psané (lex scripta) x právo nepsané (lex non scripta) )
PRAMENY PRÁVA JAKO FORMY PRÁVNÍCH PRAVIDEL Právní předpis (obecně závazný normativní akt) Normativní právní smlouva Soudní precedens Právní obyčej
PRÁVNÍ PŘEDPIS OBECNĚ ZÁVAZNÉ NORMATIVNÍ AKTY Výsledek záměrné činnosti legislativního procesu Rozhodnutí orgánu veřejné ř moci, které obsahuje právní normy jako předem daná pravidla chování Hierarchická výstavba soustavy právních Hierarchická výstavba soustavy právních předpisů vytvořená na základě právní síly
OBECNĚ ZÁVAZNÉ NORMATIVNÍ AKTY X INDIVIDUÁLNÍ PRÁVNÍ AKTY X INTERNÍ NORMATIVNÍ AKTY Individuální právní akt představují aplikaci obecně závazného normativního právního aktu na konkrétní případ Interní normativní akt přestavují závazné pravidlo chování pro osoby, které na základě OZNA jsou účastníkem určitého vztahu
NORMATIVNÍ PRÁVNÍ SMLOUVY Pramenem práva především v oblasti práva mezinárodního: mezinárodní smlouvy (např. Charta OSN) Mezinárodní smlouva může být pramenem Mezinárodní smlouva může být pramenem vnitrostátního práva
NORMATIVNÍ PRÁVNÍ SMLOUVY II. Pramenem vnitrostátního práva mohou být také smlouvy uzavřené mezi vnitrostátními subjekty, a to v případě, kdy psané právo zakládá jejich obecnou závaznost Jedná se především kolektivní smlouvy
SOUDNÍ PRECEDENS SOUDCOVSKÉ PRÁVO Typický pramen práva pro angloamerický systém práva Vytvářeno nikoliv zákonodárnými sbory nebo výkonnými orgány (vláda, ministerstva, ), ale soudy. V systému soudcovského práva neplatí zásada spjatá s psaným právem soudce vyhlašuje právo mezi stranami sporu (iudex ius dicit inter partes) V systému soudcovského práva platí, že rozhodnutí některých soudů je obecně závazné
SOUDCOVSKÉ PRÁVO II. Právotvorná role Ústavních soudů negativní zákonodárce Judikatura (rozhodovací praxe určitého soudu nebo publikovaná rozhodnutí, které se dotýkají určité dílčí otázky právní normy) oficiálně nebo neoficiálně publikovaná dotváří právo (kvaziprecedenční význam)
OBYČEJOVÉ (ZVYKOVÉ) PRÁVO Právní systém, který není vytvářen vědomou legislativní činností, ale vytváří se spontánním zachováváním právních obyčejů, které jsou považovány za závazné Základní znaky obyčeje: 1) obecné přesvědčení o právní závaznosti obyčeje (opinio iuris) a 2) dlouhodobé faktické zachovávání zvykového pravidla (usus longaevus)
OBYČEJOVÉ (ZVYKOVÉ) PRÁVO II. Další znaky právního obyčeje: A) obecnost B) závaznost plyne z jeho vlastní právní síly (nikoliv z toho, že jeho dodržování vyžaduje zákon) C) vynutelnost
DALŠÍ PRAMENY PRÁVA Obecné zásady právní Ekvita a rozum Učené knihy a expertízy
PRÁVNÍ ŘÁD Právním řádem se rozumí systém pramenů práva, obsahujících právní normy určitého státu (nebo společenství států). Právní řád je tedy souhrnem pramenu práva platných v daném státě nebo v rámci mezinárodního společenství
ÚSTAVA Základem vnitrostátních právních řádu je ústava kodifikovaná nebo nekodifikovaná flexibilní nebo rigidní
PRÁVNÍ ŘÁD ČESKÉ REPUBLIKY Právní řád České republiky, je založen na psaném právu a je tvořen zákony a dalšími právními předpisy, ratifikovanými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami, k nimž dal souhlas Parlament ČR (dle či. 10, resp. či. 10a Ústavy), a nálezy Ústavního soudu, kterými zrušil určitý zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení.
PRÁVNÍ ŘÁD ČESKÉ REPUBLIKY II. Ústavní pořádek České republiky (čl. 3 a 9 Ústavy) Ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky Listina základních práv a svobod Ústavní zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR a Ústavní zákon č 29/1993 993 Sb., o některých ě eýc dalších o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR Ústavní zákony o státních hranicích Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků Ústavní zákon č. 69/1998 Sb. o zkrácení volebního období Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti ČR Ústavní zákon č. 515/2002 Sb. o přistoupení p České republiky k Evropské unii
HIERARCHIE OBECNĚ ZÁVAZNÝCH NORMATIVNÍCH AKTŮ V ČR PODLE PRÁVNÍ SÍLY Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony Zákony; Zákonná opatření PR IMÁRN NÍ Nařízení vlády, vyhlášky a nařízení správních úřadů (ministerstva, ČNB); Vyhlášky obcí a vyhlášky krajů; Nařízení obcí a nařízení krajů SEK KUNDÁRNÍ
ORIGINÁLNÍ X DERIVATIVNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY zákony zákonná opatření dekrety prezidenta republiky (1940-1945) obecně ě závazné vyhlášky obcí a krajů nařízení vlády, rozhodnutí prezidenta republiky obecně normativní povahy (např. o amnestii), právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů nařízení krajských a obecních rad
LEGISLATIVNÍ PROCES V ČR - ZÁKONY Převzato z: http://www.volny.cz/jiri.payne/legproc.htm
STRUKTURA PRÁVNÍHO PŘEDPISU Upravena legislativními pravidly vlády (čl. 25) ČÁSTI (ČÁST PRVNÍ, ČÁST DRUHÁ, ) Hlavy (Hlava I, Hlava II, ) Díly (Díl 1, Díl 2, ) Oddíly (Oddíl 1, Oddíl 2, ) Pododdíly (Pododdíl 1, Pododdíl 2, )
STRUKTURA PRÁVNÍHO PŘEDPISU II. 1 (1)... (2)... (3)... 1a...... (a)..., (b)... 1...., 2....; 3....
PŘÍKLAD:
PLATNOST A ÚČINNOST Platnost zákona - vyjadřuje, že zákon byl stanoveným způsobem schválen kompetentními orgány a vyhlášen ve Sbírce zákonů (stal se platnou součásti českého právního řádu). Účinnost zákona = okamžik, od kterého jsou jeho adresáti povinni se zákonem řídit.
PRÁVNÍ ŘÁD ČR A MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Čl. 10 Ústavy: Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Čl. 10a Ústavy: (+ čl. 39 odst. 4 Ústavy) (1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.
PRÁVNÍ ŘÁD ČR A MEZINÁRODNÍ SMLOUVY II. Ústava, Listina základních práv a svobod, út ústavní zákony Mezinárodní smlouvy dle čl. 10 Ústavy Zákony; Zákonná opatření mají aplikační přednost, ale je sporná otázka zda jsou součástí vnitrostátního právního řádu Nařízení vlády, vyhlášky a nařízení správních úřadů (ministerstva, ČNB); Vyhlášky y obcí a vyhlášky y krajů; Nařízení obcí a nařízení krajů