VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 ANDREA PORTOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 ANDREA PORTOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KOMUNIKACE A LIDSKÉ ZDROJE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Logistika v zahraničním obchodě, její význam Červen / 2013 TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Andrea Portová / KLZ06 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA Ing. František Janatka, CSc. JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracovala samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použila pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo: Praha, 14. 4. 2013 podpis studenta PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu bakalářské práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.

Logistika v zahraničním obchodě, její význam Logistics in foreign Trade, the Importance Autor: Andrea Portová

Souhrn: Tato bakalářská práce se zabývá procesem a problematikou vývozní dokumentace nutné k zajištění exportu piva do Spojených států amerických zajišťovanou pražskou pobočkou pivovarnické společnosti Anheuser-Busch InBev. V teoretické části jsou popsány základní pojmy z oblasti logistiky, jejím významu pro zahraniční obchod a je popsána nutná dokumentace pro kontejnerovou přepravu. V analytické části byly definovány nedostatky současného procesu uplatňovaného ve firmě InBev v Praze a navrhnuta řešení, která zajistí splnění aktuálních bezpečnostních opatření (pravidlo ISF 10+2) a celou proceduru vývozní dokumentace připravovanou ve firmě InBev zefektivní, tak, aby zákazník nebyl dotčen prodloužením dodacích termínů nebo dokonce vrácením zboží. Návrhy by měly zabránit nejen vysokým penalizacím ze strany celních orgánů USA, ale i zabránit poškození dlouho budované značky společnosti a jejích produktů. Summary: This final thesis examines the processes and procedures related to export documentation, required for large volume export of beer to the United States of America, provided by the local Prague branch of Anheuser Busch InBev breweries group. The theoretical part describes the basic principles of logistics, the crucial importance of effective logistics for foreign trade, as well as the particular details of documentation required for large volume, international container freighting. The analytical section defines the inefficiencies of the existing processes used at the Prague based company InBev, and proposes solutions to these, which will ensure the fulfillment of current security requirements (directive ISF 10 2). The thesis proposes improvements of various processes, with particular focus on export documentation, to minimize the risks of longer delivery times, or even the return of goods, both extremely detrimental to customer relations, and subsequently revenue. The proposed improvements will avoid high penalizations by US customs, while enhancing the reputation of the company and its products available on time.

Klíčová slova: Logistika, zahraniční obchod, dokumentace, kontejnerová doprava, bezpečnostní opatření. Keywords: Logistics, international trade, container transport, brewer, border security, importer security filing. JEL Classification: R410 - Transportation, Demand, Supply, and Congestion; Safety and Accidents; Transportation Noise F100 - Trade: General

Obsah 1 Úvod...1 1.1 Cíle práce... 2 1.2 Metodika... 2 2 Teoretická část...4 2.1 Vymezení pojmu logistika... 4 2.2 Význam logistiky v zahraničním obchodě a aktuální trendy... 4 2.3 Smluvní zajištění přepravních operací... 6 2.4 Dokumenty v mezinárodním obchodě... 6 2.5 Dodací podmínka a INCOTERMS... 8 2.5.1 INCOTERMS 2010... 8 2.6 Kontejnerová přeprava... 10 2.6.1 Druhy kontejnerů... 10 2.6.2 Hlavní přístavy v Evropě... 11 2.7 Konosament Bill of Lading (B/L)... 12 2.7.1 Funkce konosamentu... 12 2.7.2 Druhy konosamentů... 13 2.7.3 Obsah konosamentu a jeho náležitosti... 14 2.7.4 FIATA konosament (FBL)... 15 2.7.5 Bezpečnostní opatření... 16 3 Analytická část...17 3.1 Představení společnosti - historie... 17 3.2 Pivovar Beck s and Co.... 18 3.2.1 Brémské přístavy... 18 3.2.2 Přístav New York/New Jersey... 20 3.3 InBev Praha... 20 3.4 Logistická administrativa... 21 3.4.1 Dokumentace pro vývoz do USA... 21 3.5 Uzavírání přepravních smluv v námořní dopravě... 22 3.6 Bezpečnostní opatření a jejich aplikace v InBev... 22 3.6.1 24 hod Manifest... 23 3.6.2 Pravidlo ISF 10+2... 24

3.6.3 Současná procedura... 25 3.7 Nedostatky a navrhovaná zlepšení ve společnosti InBev... 26 3.8 Doporučení navrhovaná k realizaci... 28 4 Závěr...30 Literatura...32 Přílohy...34

Seznam zkratek: B/L CBP EDI ETA ETD FIATA ICC Bill of Lading námořní konosament, zasílatelský přepravní dokument U.S. Custom and Border Protection Electronic Data Interchange elektronická výměna dat estimated time of Arrival, očekávané datum příjezdu (lodi) estimated time of departure, očekávané datum odplutí (lodi) Mezinárodní federace zasilatelských sdružení Mezinárodní obchodní komora INCOTERMS International Commercial Terms ISF MTO TEU Importer Security Filing Multimodal Transport Operator - operátor multimodální přepravy Twentyfoot Equivalent Unit, základní mezinárodní jednotka používaná v kontejnerových přepravách k vyjádření kapacity (objemu, velikostí) kontejnerů ZFIN automaticky generovaná elektronická zpráva s údaji o objednávce vytvořená InBevem a zasílaná celnímu agentovi

1 Úvod Zvolené téma logistiky a jejího významu v zahraničním obchodě je velmi aktuální problematikou, neboť bez optimálně zvoleného a nastaveného systému logistiky nelze kvalitně realizovat téměř jakoukoli obchodní činnost. V rámci zahraničního obchodu je otázka významu logistiky o to složitější, protože je nutné dodržovat nejen vnitrostátní, ale také mezinárodní legislativní, bezpečnostní a další nařízení. Celá práce je rozdělena na část teoretickou a část analytickou. V části teoretické jsou nejprve definovány základní pojmy z oblasti logistiky, vysvětleny principy logistiky z hlediska smluvního zajištění při přepravě, dodacích podmínek. V rámci bakalářské práce je také popsán význam logistiky v mezinárodním obchodě v obecné rovině. Dále se práce zaměří na kontejnerovou přepravu a klíčovou dokumentaci, která s tímto druhem přepravy souvisí. Práce také zmiňuje hlavní evropské přístavy a hodnotí jejich význam v kontextu mezinárodní přepravy. Zmíněny budou také mezinárodní dodací podmínky INCOTERMS a problematika bezpečnostních opatření, vzniklých v návaznosti na teroristický útok na Světové obchodní centrum v USA, které vyvolalo mnoho změn v obchodní i v přepravní sféře. V analytické části bakalářské práce je problematika dokumentace analyzována a aplikována na konkrétním příkladu zajišťovatele logistických služeb. Vybrán byl významný potravinářský podnik, který má v České republice umístěno hlavní logistické centrum a kde se připravuje na denní bázi kompletní dokumentace potřebná k vývozu z jednotlivých výrobních závodů v oblasti střední Evropy. Jedná se o mezinárodní společnost Anheuser Busch InBev Česká republika, která zajišťuje tyto činnosti pro mateřské pivovary skupiny Anheuser Busch v Evropě. Cílem této bakalářské práce je popsat problematiku vývozní dokumentace nutnou pro export piva z německého pivovaru v Brémách do USA, která se připravuje ve firmě InBev Czech v Praze. Pražská pobočka zajišťuje logistické činnosti v rámci mezinárodní pivovarnické skupiny Anheuser Busch InBev. Na podkladě srovnání s informacemi zjištěnými v teoretické části popisuje práce jejich uplatnění na konkrétním případě. Byly zdokumentovány nedostatky a navržena možná zlepšení, která by přípravu dokumentace, zejména dokumentaci nutnou pro splnění bezpečnostních předpisů v dané firmě, učinila efektivnější. 1

Dále jsou představeny cíle bakalářské práce včetně zvolené metodiky nejvhodnější pro naplnění stanovených cílů. 1.1 Cíle práce Cílem této bakalářské práce je popsat problematiku vývozní dokumentace nutné pro vývoz piva z německého pivovaru do USA a připravovanou ve firmě InBev Czech a navrhnout určitá řešení, které celou proceduru zefektivní a zajistí splnění podmínek bezpečnostního opatření zavedené v nedávné době americkou vládní organizací. V závislosti na hlavním cíli byly pak definovány dílčí cíle práce: - v teoretické části popsat základní pojmy a principy v oblasti logistiky; - vysvětlit význam logistiky v zahraničním obchodě; - popsat dokumentaci nutnou k přepravě zboží kontejnerovou dopravou, zejména pak námořní konosament, dodací podmínky; - v analytické části pak na konkrétním případu vysvětlit aktuální bezpečnostní opatření a jejich aplikaci v konkrétní firmě; - identifikovat nedostatky a navrhnout proces, který zajistí včasné splnění podmínek nutných k hladkému průběhu celé obchodní transakce, kdy nedojde tak v konečném důsledku k posunutí dodacích termínů pro zákazníky. 1.2 Metodika Nejdříve byla pro teoretickou část vybrána a poté použita česká i zahraniční odborná literatura a internetové zdroje. Tím byly definovány základní pojmy a principy z oblasti logistiky, významu logistiky v zahraničním obchodě a zejména dokumentace potřebná k vývozu. Po prostudování příslušné literatury následovalo praktické řešení, kdy byl vybrán významný potravinářský podnik, který má v České republice umístěno hlavní logistické centrum a kde se připravuje na denní bázi kompletní dokumentace potřebná k vývozu z jednotlivých výrobních závodů v oblasti střední Evropy. Práce byla zpracována na podkladě šetření v dané společnosti, v průběhu roku 2012. Na základě rozhovoru s manažerem logistické administrace byly jednotlivé dokumenty zdokumentovány 2

a dále bylo zkoumáno, s jakými riziky v rámci vývozní dokumentace, především se zavedením bezpečnostních opatření, se společnost potýká. Výsledky šetření byly využity k návrhům ke zlepšení. Po studiu interní dokumentace byl s manažerem posouzen aktuální stav procesu a bylo navrženo několik změn v celé proceduře, které by zabránilo pozdnímu zaslání nutných dokumentů a tím nesplnění zadaných podmínek, tak, aby nedocházelo k finančním postihům či posunutí dodacích termínů s dopadem na konečného zákazníka. Výsledná stanoviska jsou popsána v analytické části bakalářské práce. 3

2 Teoretická část V teoretické části práce bude popsán význam logistiky v mezinárodním obchodě v obecné rovině, dále se pak práce zaměří na kontejnerovou přepravu a klíčovou dokumentaci, která s tímto druhem přepravy souvisí. Budou také zmíněny hlavní evropské přístavy a zhodnocen jejich význam. V neposlední řadě se bude práce věnovat také mezinárodním dodacím podmínkám INCOTERMS, jejich smyslu, významu a způsobu jejich využití. 2.1 Vymezení pojmu logistika Než se dostaneme k samotnému významu logistiky v mezinárodním měřítku, je potřeba si definovat, co vlastně pojem logistika znamená. Novák, Pernica, Svoboda a Zelený (2005, s. 120) uvádějí, že logistika je proces plánování, realizace a kontroly účinného, nákladově efektivního toku a slaďování zásob surovin, výrobních zásob a zásob hotových výrobků a souvisejících informací mezi místem vzniku a místem spotřeby. Dle Machkové, Černohlávkové, Sata a kol. (2010) se zjednodušeně řečeno jedná na jedné straně o pohyb hotových výrobků, obalů a odpadů, na straně druhé pak o poskytování logistických činností a služeb včetně pohybu informací. Cílem logistické činnosti je komplexní uspokojení specifických potřeb zákazníků v konkrétním místě a optimálním čase (Machková, Černohlávková, Sato a kol., 2010, s.143). 2.2 Význam logistiky v zahraničním obchodě a aktuální trendy Vzhledem k tomu, že v současnosti existuje v logistice velká konkurence, snaží se podle autorů Machková, Černohlávková, Sato a kol. (2010), poskytovatelé logistických služeb o neustálé zlepšování poskytovaných služeb a o hledání různých konkurenčních výhod, aby byli schopni ve svém oboru uspět. Podle autorů se jedná především o snahu poskytovat tzv. služby šité na míru každému jednotlivému klientovi, aby byla jejich spolupráce co nejefektivnější a docházelo k co možná nejvyšší úspoře nákladů. Právě v oblasti úspory nákladů dochází dle stejných autorů v současné době zpravidla k integraci logistických řetězců, aby bylo možné využít synergického efektu. 4

V současném moderním světě jsou hojně využívány informační technologie, které zajistí lepší kontrolu nad přepravovaným zbožím. Informace jsou cenným kapitálem každé společnosti a kvalitní komunikační a informační systém zaručí bezchybnost při plánování skladových zásob a expedování zboží a tím i konkurenční výhodu. Díky lepší koordinaci ať už informačních nebo materiálových toků se tak zrychluje a zpružňuje celý logistický proces. Jak uvádí Svoboda (2006) trend přesunu k velkým nadnárodním provozovatelům dopravy, kteří maji svoji působnost v mnoha světových regionech, se bude zrychlovat. Také podle stejného autora lze předpokládat, že v rozsáhlé míře budou od mezinárodních dopravců očekávány kvalitní integrované služby v oblastech celního odbavení, komplemetace a dekompletace zásilek apod. Svoboda (2006) dále říká, že v oblasti logistiky bude zásadní řešit systém elektronické výměny dat EDI. Na tom se shodují oba autoři Novák i Svoboda. Jak již bylo naznačeno v úvodní části, individuální řešení podle Machkové a kol. (2010) jen málokdy vede k úspěšnému řešení logistiky, v dnešní době je čím dál tím větší snaha o komplexní řešení problémů. David a Stewart (2010) říkají, že s růstem cestovního ruchu souvisí i uniformní preference spotřebitelů, které se stále více po celém světě navzájem podobají. Firmy pak musí za účelem uspokojení těchto zákazníků globálně expandovat, příblížit produkt zákazníkovi ať se nachází kdekoliv. Podle autorů často musí logističtí manažeři čelit problému, že věci, které fungují dobře v domácím prostředí, nefungují tak dobře v prostředí jiné země a to se může týkat např. infrastuktury, znalosti právního prostředí dané země atd. Proto je třeba tyto odlišnosti včas rozpoznat a řešit. David a Stewart (2010) tvrdí, že bez dostatečných znalostí infrastuktury určité země a znalosti dopravní cesty, které může ovlivnit mimo jiné např. způsob balení, může dojít k přepravním škodám, penalizaci či dokonce vrácení zboží zpět vývozci. Podle Branche (2006) mezinárodní obchod zvyšuje konkurenceschopnost a brání monopolu lokálních výrobců na domácím trhu. 5

2.3 Smluvní zajištění přepravních operací Jak uvádí Machková, Černohlávková, Sato a kol. (2010), na zajištění přepravy se podílejí zasílatelé (speditéři) a dopravci. Zasílatel má povinnost dopravu smluvně obstarat, nemusí ji ale sám realizovat. Zasílatelé pak zpravidla kromě smluvního obstarání přepravy nabízejí další navazující služby v podobě skladování, celního odbavení, pojištění, balení atd. Veškeré tyto zasílatelské služby jsou poskytovány v rámci tzv. zasílatelské smlouvy, ve které se dle autorů zasílatel zavazuje, že za úplatu, vlastním jménem, ale na účet příkazce a na jeho riziko obstará přepravu věci z místa odeslání do místa určení. Po uzavření smlouvy a převzetí zásilky zasílatelem k přepravě je pak příkazci vystaveno tzv. speditérské osvědčení (Forwarder s Certificate of Receipt FCR), po jejím odeslání pak také tzv. speditérské potvrzení (Forwarder s Certificate of Transport FCT). Autoři dále definují úlohu dopravce, který na rozdíl od speditéra zajišťuje přepravu vlastními dopravními prostředky, do smluvních vztahů s příkazci vstupuje vlastním jménem, na vlastní účet a riziko. Přeprava zásilky je realizována na základě smlouvy o přepravě věci, která dle autorů obsahuje závazek dopravce příkazci, že za úplatu (přepravné) přepraví určitou věc z místa odeslání do místa určení. Dopravce je potom povinen přepravu provést s odbornou péčí, bez zbytečného odkladu nebo ve smluvené lhůtě. Machková, Černohlávková, Sato a kol. (2010) dále uvádí, že po uzavření smlouvy o přepravě věci, je vydán tzv. nákladní list (waybill), dokládající převzetí zásilky k přepravě. V námořní, říční a kombinované dopravě plní zpravidla legitimační funkci tzv. náložný list konosament (bill of lading). Ten ale na rozdíl od nákladního listu je obchodovatelným cenným papírem, který slouží také jako doklad, na základě kterého má pouze oprávněná osoba právo požadovat vydání zásilky a představuje tedy vlastnické právo k přepravované zásilce. 2.4 Dokumenty v mezinárodním obchodě Podle Machkové a kol. (2010) se podle složitosti mezinárodních obchodních případů mění i počet nutných dokumentů. 6

Můžeme je dle stejných autorů rozdělit podle funkce na dokumenty: - dokumenty obchodní (nabídka, objednávka, faktura, balící list atd.); - dokumenty pro celní účely (certifikáty, deklarace); - dokumenty přepravní a skladovací (potvrzení o převzetí zboží, speditérské potvrzení o odeslání, dispoziční dokumenty); - dokumenty platební a úvěrové (např. žádost o akreditiv, bankovní záruka, směnka, atd.); - dokumenty pojišťovací (pojistka, protokol o škodě, a další). Dokumenty dispoziční, jako například náložný list (Bill of Lading) budou podrobně rozebrány v kapitole 2.7 Konosament Bill of Lading B/L. Dle Branche (2006) se v současnosné době příprava dokumentů a jejich přenos uskutečňuje v elektronické podobě. Proto je většina exportérů nucena aktivně používat adekvátní počítačový software, který je použitelný v rámci celého oborového segmentu. Dle stejného autora mají exportéři online přístup k různým organizacím vydávající požadovanou dokumentaci či potvrzení, což urychluje a zefektivňuje společně s emailovou korespondencí celý proces. Zde panuje shoda mezi autory Svoboda a Branch. 7

2.5 Dodací podmínka a INCOTERMS Jak uvádí Machková, Černohlávková, Sato a kol. (2010, s. 88) dodací podmínka určuje povinnosti prodávajícího a kupujícího, které souvisejí s dodávkou a převzetím zboží. Podle stejných autorů se pak jedná především o: - způsob, místo a okamžik předání zboží kupujícímu; - způsob, místo a okamžik přechodu výloh a rizik z prodávajícího na kupujícího; - další povinnosti stran při zajišťování dopravy, nakládky a vykládky zboží, průvodních dokladů, kontroly, pojištění, celního odbavení apod. Je tedy nedílnou součástí kupní smlouvy, jelikož určuje mimo jiné, jaká výše nákladů vzniklých při dodávce zboží bude hrazena kupujícím a jaká naopak prodávajícím. V mezinárodním obchodě jsou zpravidla používána výkladová pravidla INCOTERMS (International Commercial Terms), které vydává Mezinárodní obchodní komora v Paříži. Tato pravidla byla poprvé vydána v roce 1936 a od té doby byla celkem sedmkrát pozměňována a inovována, a to v roce 1953, 1967, 1980, 1990, 2000, 2010. Nové verze ale zcela nenahrazují verze předchozí, proto je nutné u dodacích podmínek vždy uvádět, kterou verzi se dohodli smluvní strany při uzavření obchodu použít, například tedy nejaktuálnější INCOTERMS 2010. Dalším důležitým aspektem, který autoři Machková a kol. (2010, s. 89) uvádějí je, že INCOTERMS neřeší otázku přechodu vlastnictví ke zboží, ale pouze otázku přechodu nákladů a rizik, INCOTERMS totiž vycházejí ze zásady určování minimální povinnosti stran. 2.5.1 INCOTERMS 2010 Jak je ve stejném zdroji Machková, Černohlávková, Sato a kol. (2010) dále popsáno, počátkem roku 2010 vstoupila v platnost nejnovější verze těchto mezinárodních výkladových pravidel, která oproti starším verzím podchycuje současné trendy mezinárodního obchodu. INCOTERMS 2010 (2010) jsou tvořeny 11 doložkami, rozdělenými do 2 skupin podle způsobu přepravy. Pro všechny druhy přepravy je 8

určeno 7 doložek a pro námořní a vnitrozemskou vodní plavbu pak zbývající 4 doložky jak je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 1 Doložky pro všechny druhy přepravy Doložky pro všechny druhy přepravy Doložka Anglické označení České označení EXW Ex Works (insert named place of delivery) Ze závodu (uveďte místo dodání) FCA Free Carrier (insert named place of delivery) Vyplaceně dopravci (uveďte místo dodání) CPT Carriage Paid to (insert named place of Přeprava placena do (uveďte místo destination) určení) CIP Carriage and Insurance Paid (insert named place Přeprava a pojištění placeny do of destination) (uveďte místo určení) DAT S dodáním do terminálu (uveďte Delivered at Terminal (insert named terminal at přístavní terminál nebo místo port or place of destination) určení) DAP Delivered at Place (insert named place of S dodáním do určitého místa destination) (uveďte místo určení) DDP Delivered Duty Paid (insert named place of S dodáním clo placeno (uveďte destination) místo určení) Zdroj: Incoterms (2010) Dále platí pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu v následující tabulce uvedené doložky. Tabulka 2 Doložky pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu Doložky pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu Doložka Anglické označení České označení FAS Free Alongside Ship (insert named port of shipment) FOB Free on Board (insert named port of shipment) CFR Cost and Freight (insert named port of destination) CIF Cost Insurance and Freight (insert named port of destination) Zdroj: Incoterms (2010) Vyplaceně k boku lodi (uveďte přístav nalodění) Vyplaceně loď (uveďte přístav nalodění) Náklady a přepravné (uveďte přístav určení) Náklady, pojištění a přepravné (uveďte přístav určení) 9

Stejný zdroj pak také uvádí, že na rozdíl od starších verzí INCOTERMS 2010 obsahují 2 nové doložky, kterými jsou: - DAT Delivered at Terminal s dodáním do terminálu, tato doložka se používá především pro kontejnerovou přepravu, přičemž prodávající odpovídá za zásilku a hradí veškeré náklady spojené s její přepravou až do smluveného přístavu; - DAP Delivered at Place s dodáním do určitého místa, kupující přebírá odpovědnost za zásilku v místě určení a dále si také hradí náklady spojené s její vykládkou. 2.6 Kontejnerová přeprava Podle Nováka, Pernici, Svobody a Zeleného (2005) je kontejnerová přeprava v celosvětovém měřítku nejrozšířenější multimodální přepravou. Ta je definována jako přeprava, která využívá alespoň dva dopravní obory s využitím jednoho přepravního dokladu. Jedná se o doklad nazývaný náložný list, neboli konosament (B/L Bill of Lading), který je dnes představován FIATA B/L. Jak autoři dále uvádějí, kombinovanou přepravu nezajišťují přímo dopravci, ale tzv. operátoři MTO (Multimodal Transport Operator), kteří provozují kontejnerové terminály a překladiště, provádějí či zajišťují svoz a rozvoz zásilek, pronajímají přepravní prostředky (kontejnery), organizují ucelené kontejnerové vlaky atd. (Novák, Pernica, Svoboda a Zelený (2005, s. 262). Kontejnerová přeprava je realizována, jak již vyplývá z jejího názvu, prostřednictvím standardizovaných přepravních jednotek kontejnerů. 2.6.1 Druhy kontejnerů Jak uvádějí Machková, Černohlávková, Sato a kol. (2010), kontejnery dělíme podle přepravního objemu na: - dvacetistopé (20 feet) s kapacitou přepravit náklad o váze až 21850 kg a objemu 33,15 m 3 ; - čtyřicetistopé (40 feet) s kapacitou přepravit náklad o váze až 26680 kg a objemu 67,70 m 3. 10

Stejný zdroj dále popisuje, jak je kontejnerová přeprava v praxi organizována, a to následovně: - less than container load (LCL) jedná se o tzv. kusové zásilky, které jsou v přístavu odeslání kompletovány a sdružovány tak, aby byla co nejefektivněji využita kapacita daného kontejneru, a následně jsou odeslány do přístavu určení; - full container load (FCL) jedná se o tzv. celokontejnerové zásilky, kdy je zásilka natolik velká, ať už do objemu nebo hmotnosti, že je možné kontejner zcela zaplnit. Jak uvádějí Novák, Pernica, Svoboda a Zelený (2005, s. 264) základní mezinárodní jednotkou používanou v kontejnerových přepravách k vyjádření kapacity (objemu, velikostí) kontejnerů je tzv. Twentyfoot Equivalent Unit TEU, přičemž platí, že 1 TEU = 1 20 kontejner řady ISO 1 C. Výše zmiňovaní autoři pak také dále kontejnery dělí podle druhu na - univerzální neboli skříňové kontejnery; - open top neboli kontejnery s otevřeným vrchem; - výsypné kontejnery; - bulk kontejnery pro hromadný suchý substrát; - plošinové kontejnery; - nádržkové kontejnery s vestavěnou cisternou; - izotermické kontejnery bez chladících agregátů; - chladící kontejnery s chladícími nebo temperujícími agregáty. 2.6.2 Hlavní přístavy v Evropě Podle Nováka (2005) byly námořní přístavy vždy vnímány jako centra světového obchodu, ve kterých sídlily mimo jiné komoditní burzy, banky, pojišťovny a jiné finanční ústavy zde zakládaly své pobočky. Dále zde vznikala svobodná bezcelní pásma a rozsáhlé bezcelní zóny, striktně oddělené od státních území. 11

Námořní přístavy autor dělí podle účelu na: - zbožové (nakládací, vykládací); - kontejnerové. Jak Novák (2005) dále uvádí, námořní přístavy jsou také posuzovány dle své velikosti, a to na základě počtu přeložených tun za 1 rok u hromadných substrátů nebo dle přeložených TEU za 1 rok u kontejnerových terminálů. Na základě tohoto kritéria je největším evropských přístavem Rotterdam, dále jsou pak ostatní evropské přístavy řazeny co do velikosti následovně: Hamburk, Antverpy, Brémy, Gioia Tauro, Felixstowe, Algeciras, Valencia, Le Havre, Janov, Barcelona, La Spezia. Za zmínku stojí i rychlým tempem se rozrůstající přístavy v Asii, největším je přístav Singapur. Přístav Brémy bude představen dále v analytické části této práce. 2.7 Konosament Bill of Lading (B/L) Nejvýznamnějším dokladem v rámci námořní dopravy je bezesporu tzv. konosament, nebo-li náložný list. Jak uvádí Novák (2005), první dokumenty podobné dnešním konosamentům se objevily již v dobách římského impéria při přepravě obilí. S příchodem kapitalismu a snahou navazování vztahů se vzdálenějšími destinacemi začínalo docházet k tomu, že zboží bylo předáváno k přepravě i jiným subjektům, které se za úplatu zabývaly dopravou cizích zásilek. Z tohoto důvodu také vyvstala potřeba vystavovat dokument, který by potvrzoval převzetí zboží k přepravě a zároveň závazek, že bude tato zásilka v přístavu určení předána kompetentní osobě. Jednalo se tak o první prototypy konosamentů. 2.7.1 Funkce konosamentu Jak dále Novák (2005) uvádí, plní konosament následující základní funkce: - potvrzení o převzetí zboží; - důkaz o dopravní/přepravní smlouvě; - cenný a obchodovatelný papír. 12

Tzv. gesce, neboli potvrzení rejdaře o převzetí zboží na loď je v listinné podobě konosamentu vyjádřena slovy Shipped on Board nebo také Received for Shipment. Podle Nováka (2005) se tím stvrzuje, a to buď kapitánem nebo jeho agentem, že přijali nebo naložili určité množství zboží k přepravě. Stejně tak se rejdař zavazuje, že vydá zboží v přístavu určení ve stejném stavu a množství, které uvádí konosament. Co se týče jeho další funkce, jakožto důkazu o dopravní či přepravní smlouvě, autor k tomu píše, že konosament sám o sobě není dopravní/přepravní smlouvou, ale vzhledem ke skutečnosti, že byl vystaven, je důkazem o její existenci. K ukončení takovéto přepravy pak tedy dochází při převzetí zboží oprávněnou osobou, která předloží rejdaři originál konosamentu. Zároveň konosament obsahuje základní práva a povinnosti dopravce a odesílatele. Konosament je tedy jako cenný papír podle Nováka (2005) dokladem legitimačním, prezentačním a dispozičním Je obchodovatelným cenným papírem v tom případě, je-li vystaven na řad nebo na doručitele. Právě v převoditelnosti na další osobu spočívá jeho obchodovatelnost. V souvislosti s jeho funkcí jako dispozičního dokumentu je třeba důsledně odlišovat pojmy náložný a nákladní list. Originál náložného listu, tedy konosamentu, opravňuje jeho držitele k tomu, aby zásilku od rejdaře vyzvedl, rejdař je povinen mu po jeho předložení zásilku vydat. Na druhé straně nákladní listy nejsou obchodovatelnými cennými papíry a v jejich případě jde podle Nováka (2005, s. 329) o oprávnění k disponování se zásilkou, resp. o právo nakládat se zásilkou. Toto právo náleží odesílateli nebo také dopravci, záleží na podmínkách, které jsou stanovené v dopravní nebo přepravní smlouvě. Na rozdíl od náložného listu nákladní list dostane příjemce od dopravce až ve chvíli, kdy mu zásilku předá v místě určení. Slouží tak i jako dokument, který si dopravce nechá od příjemce potvrdit jako důkaz o doručení zásilky. 2.7.2 Druhy konosamentů Jak Novák (2005) dále uvádí, dělíme konosamenty podle převoditelnosti: - na řad (Order B/L) - je nejčastěji využívaným druhem konosamentu, je plně obchodovatelný a převádí se za pomoci indosace, neboli rubopisu, což znamená, že každý naloďovatel (Shipper), který postupuje konosament dalšímu subjektu (bance, příjemci apod.), musí zadní stranu konosamentu opatřit tzv. žírem; 13

- na jméno (Named) jak vyplývá z jeho názvu, jedná se o konosament vystavený na jméno příjemce, není tedy možné ho převádět rubopisem, lze ale k jeho převodu využít tzv. cesi, tj. právní listinu o postupu práv vyplývající z dokumentu; - na doručitele (Bearer B/L) tento druh konosamentu je nejméně častý, rejdař je po jeho předložení povinen vydat zboží jakékoliv osobě, která se jím prokáže. Pokud se na konosament díváme z hlediska nalodění a přijetí zboží, dělí je autor následovně: - konosament palubní (On Board) je vystavován na zboží skutečně přijaté; - konosament přejímací (Received for Shipment) na rozdíl od palubního konosamentu je pouze potvrzením dopravce, že zboží bylo převzato k nalodění a že byl zajištěn lodní prostor. Mezi další druhy konosamentu pak podle Nováka (2005) také patří: - průběžný konosament (Throught B/L) využívá se v multimodální dopravě, kdy je zásilka přepravována dvěma nebo více dopravci; - společný konosament (Joint B/L) je využíván, pokud se na přepravě zásilky podílí více rejdařů; - sběrný konosament (Groupage B/L) jedná se o palubní konosament, na základě kterého se hromadně přepravuje několik menších zásilek za účelem úspory nákladů. 2.7.3 Obsah konosamentu a jeho náležitosti Novák (2005) se dále zmiňuje o základních náležitostech, které musí konosament obsahovat. Jedná se o následující údaje: - jméno lodi a rejdaře; - místo nalodění; - jméno odesílatele; - místo určení; 14

- jméno příjemce nebo na čí řad je konosament vystaven; - notifikační adresa; - název zboží, množství, objem a značka; - zjevný stav zboží a obalů; - dopravné/přepravné; - dobu a místo vydání konosamentu; - číslo a počet vydaných konosamentů; - podpis rejdaře, kapitána nebo agenta. 2.7.4 FIATA konosament (FBL) Dle Nováka (2005) je FIATA 1 konosament (FBL) nejvýznamnějším zasílatelským přepravním dokumentem pro multimodální přepravu, opírající se o tzv. Jednotná pravidla Mezinárodní obchodní komory v Paříži (ICC). V souvislosti s ním je třeba důsledně rozlišovat 2 subjekty, které se na této multimodální přepravě podílejí, a to zasílatelé a operátoři MTO. MTO totiž dle Nováka (2005) nejedná jako zasílatel, ale vystupuje vlastním jménem na vlastní účet. Nejedná tedy na straně přepravce, ale je zde vůči němu obchodním partnerem. MTO ručí za zboží po celou dobu přepravy a přebírá na sebe také plnou odpovědnost za její realizaci. Pokud se tedy zasílatel rozhodne vystupovat jako MTO, přechází na něj odpovědnost za dodání zboží až na místo určení, ať už přepravu uskuteční sám nebo jiný dopravce. FIATA FBL je obchodovatelným cenným papírem, který opravňuje držitele jeho originálu k vyzvednutí zásilky. V tištěné podobě má bleděmodrou barvu, musí být vystaven v angličtině, němčině nebo francouzštině, dále obsahuje v případě České republiky emblém Svazu spedice a logistiky, jakož to řádného člena FIATA, a kódové označení státu CZ. Tyto konosamenty se vystavují v několika originálech, přičemž jednotlivé originály jsou pak na přední straně očíslovány, aby bylo zřejmé, o kolikátý originál se jedná. 1 FIATA Mezinárodní federace zasilatelských sdružení založena r. 1926 15