PŘÍMÝ SOUBOJ MTB SYSTÉMY ŘAZENÍ PRACUJÍCÍ S DESETI PASTORKY KAZETY A DVĚMA ČI TŘEMI PŘEVODNÍKY MOŽNÁ ŠOKOVALY NEJEDNOHO BIKERA, OPRAVDU ZAJÍMAVÝMI SE ALE STALY AŽ VE CHVÍLI, KDY SESTOUPILY ČI SE OBJEVILY V SADÁCH STŘEDNÍ TŘÍDY. SHIMANO SLX A SRAM X7 NAJDEME JIŽ I NA VELMI DOSTUPNÝCH KOLECH V KOLEKCÍCH ROKU 2011. NEJSOU UŽ JEN ZBOŽNÝM PŘÁNÍM JAKO TOP SADY, JSOU DOSTUPNOU REALITOU. VELMI LÁKAVOU. PRÁVĚ PROTO JSME SE NA TYTO DVĚ SADY ZAMĚŘILI V OSTRÉM SROVNÁVACÍM TESTU. SHIMANO SLX VS. SRAM X7 30 > VELO 1/2011
Princip pohonu se nezměnil (nehovoříme nyní o převodovkách), jeho podoba se však mění neustále. Motto první fáze jeho vývoje bylo jasné čím více, tím lépe. Rostl počet pastorků na zadních nábojích, rostl počet převodníků na klikách. V extrému se tak dnes můžeme dostat na 33 převodů. Jenže nastala druhá fáze, jíž jsme právě nyní svědky, která se zaobírá odlišnou myšlenkou, a sice tou, zdali by kvalita neměla dostat přednost před kvantitou. A tak se klasický pohon začal optimalizovat. Převodníky dostaly kompaktní rozteč šroubů, pak přišla redukce počtu zubů a nakonec u horských kol jeden převodník zmizel úplně. Dyna-cesta Shimana Dva největší světoví hráči v oblasti MTB pohonu pojali optimalizaci skladby převodů každý po svém. Shimano přesto, že u sady XTR nejednu variantu dvojpřevodníku nabízí (u SLX pouze pro devítirychlostní kazetu, XT ji nemá vůbec), sází na technologii Dyna-Sys (Dynamic system). Její podstata tkví v o dva zuby větším malém převodníku (24) a o dva zuby menším velkém převodníku (42). Zmenší se tak skok mezi převody při řazení na přesmykači, změna převodů je tak plynulejší na změnu převodníku už není třeba reagovat větším posunem řetězu po kazetě, dorovnávat převod. Odpovědí na větší počet zubů na malém převodníku je navýšení jejich počtu na kazetě, konkrétně na největším pastorku. Ten má navíc rovněž dva zuby (36), nejlehčí převod 24x36 u Dyna-Sys je přesto oproti klasice 22x34 těžší o tři procenta. Řazení, přehazovačka, kazeta, přesmykač, kliky s převodníky jsou komponenty pohonu kola, jež pracují více než 70 let na stejném principu s jediným účelem technicky řečeno měnit převodový poměr mezi vstupní a výstupní hřídelí, což nadneseně znamená trhat okovy, jimiž nás zemská tíže poutá ke svému povrchu. Na dvě placky Sram je pak tahounem dvojpřevodníkové budoucnosti. Kliky s dvěma plackami nabízí od sady X7 výše. Vybírat můžete mezi kombinací 26/39 či 28/42 zubů. Počet zubů největšího pastorku kazety byl rovněž navýšen na hodnotu 36. Logicky z toho vyplývá, že přijdeme o nejlehčí i nejtěžší převody, na druhou stranu mezi krajními převody nám stačí pouze jediné zařazení na přesmykači. Z pohledu závodníka je dvojpřevodník jasná volba. Ono když se občas během závodů zadíváte na styl jejich jízdy, dostanete pocit, že by jim stačil převodník pouze jeden. Ale co běžný uživatel bez trénovaného supervýkonného těla? Je pro něj lepší nová podoba trojpřevodníku spolupracujícího s nabobtnalou kazetou, či i on si vystačí s dvěma plackami? Postavili jsme tak proti sobě nejlevnější nositele těchto nově pojatých pohonů, abychom dostali odpovědi. VELO 1/2011 > 31
SHIMANO SLX Sada byla prvně uvedena na trh v roce 2009, přičemž na horských kolech nahradila řadu LX, která putovala na kola krosová. Pro rok 2011 je změněna jen kosmeticky, hlavním rysem inovací je adopce systému Dyna-Sys. Řadicí páčky typu Rapidfire nepostrádají ukazatel zařazeného převodu, odřazovací páčky díky systému 2 way release umožňují odřazovat jak palcem, tak ukazovákem. Přehazovačka je díky konstrukci nazývané Shadow (stín) téměř celá v zákrytu s rámem. U klik je pak zajímavá kombinace materiálů ocel/skelný kompozit použitá na prostředním převodníku to vše pro co největší životnost nejnamáhavějšího ze tří převodníků. Přesmykač bude od příštího roku vyráběn v mnoha provedeních lišících se upnutím k rámu. Nebude mezi nimi samozřejmě chybět ani tzv. Direct mount, který se v poslední době používá u stále většího počtu odpružených kol přesmykač se připevňuje dvěma šrouby přímo do závitových děr v rámu, tedy už žádná objímka ani návarek. U kazet z produkce Shimana se stala standardem konstrukce kombinující uchycení posledních tří (u SLX) pastorků na hliníkovém unašeči a spodních klasického provedení. Těch na kazetách fungujících v systému Dyna-Sys nalezneme jen a výhradně deset. Novinkou je směrový řetěz HG X. TEST Řadicí páčka má přiměřeně velkou styčnou plochu, je tuhá, její chod je hladký s příjemně lehkým odporem a s jasně citelným okamžikem zařazení. Řadit lze najednou až o tři pastorky, přičemž krajní zdvih páčky už je poněkud větší. Pokud odřazujete palcem, máte při stisku odřazovací páčky pocit, jako byste se jí dotýkali na špatném místě. Její povrch je členitý a malý. Svou práci ovšem Hmotnostní a cenové porovnání sad Shimano SLX a Sram X7 (orientační maloobchodní ceny) SHIMANO SLX SRAM X7 řazení 268 g 1550 Kč 232 g 1383 Kč přehazovačka 274 g 1466 Kč 239 g 1545 Kč přesmykač 146 155 g 772 Kč 137 g 863 Kč kazeta 11 32 zubů 302 g 1491 Kč 11 34 zubů 351 g 1365 Kč 11 36 zubů 369 g 1365 Kč 12 36 zubů 371 g 1491 Kč kliky 42/32/24 zubů 904 g 4081 Kč 44/33/22 zubů * 39/26 zubů 890 g 3707 Kč 42/28 zubů * řetěz * 693 Kč * 651 Kč *nezjištěna plní dobře. Při odřazování ukazovákem musíte více vytočit zápěstí, abyste na páčku dosáhli. Při tomto způsobu řazení je již tvar páčky povedený. Odřazování ukazovákem přijde ke slovu spíše při jízdě ze sedla a s ní spojeným vytočením zápěstí. Veškeré příkazy od řazení plní jak přední, tak zadní měnič snadno, hladce a rychle. Zde nemáme připomínek. Nejlehčí převod 24x36 umožňuje na 26 kole šlapat přijatelnou frekvencí i ve velmi prudkých stoupáních, kdy už je často přední kolo na pokraji ztráty kontaktu se zemí. Na malém převodníku lze v krajním případě zůstat do běžné cestovné rychlosti (zhruba 15 km/h), po přeřazení na prostřední převodník je při této rychlosti řetěz situován zhruba uprostřed kazety, jezdec má tak možnost na tomto převodníku zůstat i při výraznější změně tempa v obou smyslech. Zvýšené počty zubů na velkých pastorcích pak doslova vybízejí k zařazení tzv. španělů, tedy převodů s velkým křížením řetězu. To samé platí i při jízdě na velký převodník. Při řazení na přesmykači není díky malým rozdílům mezi počty zubů převodníků vůbec nebo jen málo nutné korigovat přeřazením na kazetě. Zde Dyna-Sys plní svou funkci příkladně. Podle našich dosavadních zkušeností můžeme říci, že malý převodník je i u Shimana tak trochu navíc dva by klidně stačily. Ale na druhou stranu proč ne těch pár gramů navíc snadno uvezete a vyprošťovák se vždy hodí. Plusy velký převodový rozsah, minimální nutnost korekce převodu na kazetě při řazení na přesmykači, univerzální použití, optimální odpor řadicích páček, možnost odřazovat palcem i ukazovákem (jízda vsedě a vestoje), přítomnost ukazatele převodu (pro někoho), vzhledem k ceně velmi kvalitní funkce celého systému Mínusy velký rozsah kazety svádí k řazení převodů s velkým křížením řetězu, tvar odřazovací páčky při řazení palcem SRAM X7 U Sramu se ve vývojovém oddělení odehrál doslova velký třesk, ve třech nejvyšších sadách nezůstal pro rok 2011 téměř kámen na kameni. Dárkyně těchto nových konstrukčních řešení byla top sada XX. Krom nového vzhledu všech komponentů pohonu a kompletně nových klik dostaly sady XO X7 systém převodů 2x10. V nabídce je rovněž pohon 3x10, zachován byl i systém 3x9, jehož komponenty od roku 2010 zůstávají v nezměněné podobě. Stal se tak šancí pro ty, kdo nevěří desítce. U sady X7 obstarávají řazení výhradně páčky typu Trigger Shifter. Pomalu umírající koncept řadicí otočné rukojeti již američtí inženýři neinovovali. Stejně tak ke slovu nepřišla jiná sramovská technologie DoubleTap, který umožní řazení v obou směrech pouze jedinou páčkou. Známe jej přitom nejen z klasických silničních brzdových a řadicích pák, ale taktéž i z páček pro fitness kola, tedy na rovná řídítka. Právě díky nim vzešla domněnka, že se stejné řešení může objevit i na terénních strojích. Trigger umožňuje řazení pouze palcem prostřednictvím dvou páček. Uživatelům vyšších sad Sramu již delší dobu není umožněno sledovat zařazený převod, X7 není výjimka. Ramínko zadního měniče komunikujícího s řazením v převodovém poměru lanka 1:1, jak je u Sramu zvykem, je nově vyrobeno z uhlíkového kompozitu s jemností vláken 3K. Přesmykač bude nabízen ve čtyřech provedeních, dvě z nich jsou typu Direct mount. U kazety využívá Sram stejnou konstrukci jako Shimano, tedy kombinaci hliníkového unašeče s celoocelovými pastorky. Dvojpřevodníkové kliky S1400, jež jsou do řady X7 zařazeny, nepostrádají dutou konstrukci, inovováno bylo středové složení, které má nyní lepší utěsnění ložisek. Rozteč upínacích šroubů je u dvoupřevodníkových klik Sram 80/120 mm (klasický kompakt má hodnotu 64/104 mm). 32 > VELO 1/2011
při pouhém zavadění prstu o páčku. Duo přehazovačka-přesmykač si v kvalitě práce s řetězem s japonským konkurentem nezadají, díky převodovému poměru 1:1 je navíc systém méně náchylný k rozladění. Pro test jsme zvolili kliky s kombinací zubů 26/39. Při jízdě po rovině a v mírných kopcích si vystačíte s řetězem obíhajícím po velkém převodníku. I zde větší pastorky vábí k zařazení nedoporučovaných převodů. Malý převodník pak užijete převážně při jízdě od mírného kopce až po kopce největší. Těžší zpřevodování nejlehčího převodu je v opravdu prudkých kopcích znát, dá se na něj však zvyknout. To, že odpadá řazení mezi prostředním a největším převodníkem, je příjemné. Na nutnost korekce při řazení na přesmykači se dá zvyknout, není to nic, co by běžného uživatele mělo nějak iritovat. TEST Páčky řazení X7 mají v porovnání se Shimanem větší styčnou plochu. Jejich vzájemná poloha je z ergonomického hlediska optimální. Řazení na lehčí převody probíhá s větším odporem chod je spíš tužší, aretace není podle našich dosavadních zkušeností z více různých kol příliš znatelná, a tak se o dosažení zamýšlené polohy dříve dozvíte od nohou než od palce. Narozdíl od Shimana můžete řadit až o pět pastorků najednou. Krajní poloha už vyžaduje stejně jako u Shimana lehké vytočení zápěstí. Krok odřazovací páčky je lehký, krátký a s tvrdým koncem. Její ovládání je příjemné, někdy však až příliš snadné (bez odporu). Občas se stává, že odřadíte Plusy zjednodušené řazení přesmykačem (dva převodníky), nízká hmotnost, tvrdý doraz odřazovací páčky, větší průchodnost terénem (u převodníků 26/39), tužší pružina přehazovačky a tedy její rychlá reakce, ergonomická poloha páček, možnost umístit řazení na jednu společnou objímku s brzdovou pákou, teoreticky nižší citlivost k rozladění systému (převodový poměr lanka 1:1) Mínusy velká změna převodových poměrů při řazení na převodnících, omezený převodový rozsah, absence ukazatele převodu (pro někoho), velký rozsah kazety svádí k řazení převodů s velkým křížením řetězu, nemožnost odřazovat ukazovákem (pro někoho), houbovitý krok řadicí páčky, malý odpor odřazovací páčky, výrazně jednostranné určení (26/39 rekreační, 28/42 sportovní)
DYNA-SYS VS. 2X10 Systémy řečí čísel K našim zkušenostem nasbíraným v terénu jsme přidali i teoretický základ rozebrali jsme oba systémy pohonu matematicky. Zajímalo nás, na jakém převodníku bychom se měli optimálně pohybovat při určité průměrné cestovní rychlosti, jaké jsou hodnoty ujetých vzdáleností u krajních převodů a další údaje. Optimální převod pro rychlost 15 km/h V prvním případě jsme oba systémy porovnali z pohledu převodu optimálního pro rychlost 15 km/h a kadenci 70 otáček za minutu. Proč právě tato čísla? Patnáctku tipujeme v MTB jako nejčastěji dosahovanou průměrnou rychlost, stejně tak i kadenci 70 jako nejběžnější. Dyna-Sys: Ideálně se jeví jízda na prostředním převodníku, kdy je řetěz zhruba uprostřed kazety, tedy s velkou možností pro posun oběma směry. Při přeřazení na velký/malý převodník jsme již blízko zakázaným kombinacím, máme tedy možnost řadit už jen v jednom směru 2x10: U klik s převodníky 26/39 i 28/42 je pro zadanou rychlost optimální zařazení velkého převodníku, i zde je potom řetěz víceméně v polovině kazety. Přeřazení o několik stupňů v obou směrech je také možné. Po přeřazení na malý převodník je již řetěz na kazetě skutečně nízko (blízko kombinacím s velkým křížením), a to především u 26zubové verze. Jemnost odstupňování p řevodů Staré systémy nás donutily zautomatizovat si následující akci: přeřadit na převodnících znamená nutnost okamžité korekce převodu na kazetě, aby skok mezi převody nebyl příliš velký. Co na to nová řešení? Dyna-Sys: Po přeřazení z prostředního na malý převodník je pro dosažení obdobného převodu nutné dvakrát odřadit na kazetě. Pro získání lehčího převodu je tedy potřeba na kazetě odřadit jednou, nebo vůbec. Dyna-Sys funguje i na papíře, značně zjemňuje skok při řazení přesmykačem. 2x10: Rozdíl 13, respektive 14 zubů mezi převodníky hovoří jasně. Po přeřazení z jednoho na druhý je korekce na kazetě nutná. Velký skok mezi převody může přijít vhod jen při opravdu prudkém zpomalení či zrychlení. Krajní p řevody Menší převodníky, lehčí pastorky jak jsou na tom Shimano a Sram s krajními možnostmi, nejlehčími a nejtěžšími variantami převodů? Dyna-Sys: Nejlehčí převod, jak je již uvedeno v článku, je o tři procenta těžší než doposud nejrozšířenější kombinace 22x34 zubů. To je rozdíl téměř zanedbatelný. Konkrétní ujetá vzdálenost je u nejlehčího převodu 1,38 m a u nejtěžšího 7,92 m na jedno šlápnutí. 2x10: Nejlehčí převod je u 26/28zubového převodníku o 8/17 % těžší než u Shimana! Ujeté vzdálenosti na jedno šlápnutí mají tedy v případě nejlehčího převodu hodnotu 1,48/1,61 m a v případě nejtěžšího 6,76/7,26 m na jedno šlápnutí. Je dobré zvážit, zda bude těžší lehčí a lehčí těžší dobrou volbou právě pro vás. Převodové poměry jednotlivých p řevodů SHIMANO Dyna-Sys SRAM 2x10 kazeta 11 36 24 32 42 kazeta 12 36 26 39 28 42 11 0,458 0,344 0,262 (7,92*) 12 0,462 0,308 (6,76*) 0,429 0,286 (7,26*) 13 0,542 0,406 0,310 13 0,5 0,333 0,464 0,310 15 0,625 0,469 0,357 15 0,577 0,385 0,536 0,357 17 0,708 0,531 0,405 17 0,654 0,436 0,607 0,405 19 0,792 0,594 0,452 19 0,731 0,487 0,679 0,452 21 0,875 0,656 0,5 22 0,846 0,564 0,786 0,524 24 1 0,75 0,571 25 0,962 0,641 0,893 0,595 28 1,167 0,875 0,667 28 1,077 0,718 1 0,667 32 1,333 1 0,762 32 1,231 0,821 1,143 0,762 36 1,5 (1,38*) 1,125 0,857 36 1,385 (1,48*) 0,923 1,286 (1,61*) 0,857 při kadenci 70 ot/min a rychlosti 15 km/h je převodový poměr 0,580 šedě jsou označeny nedoporučované kombinace * ujetá vzdálenost na jedno šlápnutí 34 > VELO 1/2011
Souboj zub za zub Dyna-Sys : 2x10 převodový rozsah 1:0 jemnost odstupňování 1:0 jednoduchost systému 0:1 projev řazení 1:0 hmotnost 0:1 cena 0:0 Výsledné skóre 3:2 pro Dyna-Sys Není vítězů ani poražených, jen protihráčů přibylo Jak je možné vytušit z článku, žádné ovace pro vítěze na závěr se konat nebudou, Svatý grál bikerů jsme nenalezli. V bodovém rozstřelu sice zvítězilo Shimano, ale s příliš malým náskokem na příkré soudy. Nicméně mnohé specifické vlastnosti obou systémů možná dají rozhodnout vám. Máme-li nejprve shrnout přínosy, jež nově pojaté pohony přinášejí, pak u Shimana musíme kvitovat menší skoky mezi převodníky a větší převodový rozsah kazety. Nevýhodou však může být časté nutkání zařadit španěla. Tento systém si lze proto představit jako ideální pro široké spektrum cyklistů, pro závodníky je malý převodník vyloženě přebytečný. Na tento fakt reflektuje u Shimana nabídka dvojpřevodníků u závodní sady XTR. Sram pak dává uživatelům na výběr. Pokud někdo ocení větší průchodnost terénem, zjednodušené řazení na převodnících a oželí nejtěžší převody, pak je pro něj dvojpřevodníková varianta 26/39 dobrá volba, a to i přes velký rozdíl mezi počty zubů jednotlivých převodníků. Sportovně, potažmo závodně orientovaným jezdcům by pak měla dobře sednout skladba převodníků 28/42. Osmadvacetizubový převodník aspoň trochu zpříjemní prudká stoupání, dvaačtyřicetizubový pak bude ve spojení se šestatřicetizubovou kazetou bezvadným partnerem na velké části rychlé vyjížďky či závodu. Pokud svou pozornost zaměříme na souboj Shimana SLX a Sramu X7 a jejich konstrukční zpracování, musíme palec nahoru otočit u prvně jmenovaného. Práce měničů je u obou srovnatelně kvalitní, avšak projev řazení se nám zamlouval více u japonského zástupce. Páčky mají skvělý krok a až na jednu stranu té odřazovací i dobrý tvar. X7 ztrácí nemastným neslaným krokem řadicí páčky, ta odřazovací má sice příjemně tvrdý doraz, dosáhnete jej však až příliš lehce. Tvaru a umístění těchto dvou páček se však nic vytknout nedá. Na vyšší řady se zaměříme v některém z vydání Vela v roce 2011. Jaroslav Novák Foto: David Stella a archiv výrobců Míří 3x9 do propadliště dějin? Pro úplnost článku postavme vedle dvou inovativních řešení dosud stále nejrozšířenější systém zpřevodování kola 3x9 (převodníky 44/32/22 zubů, kazeta 11 34 zubů). Hned v úvodu mu nemůžeme upřít jednu výhodu, jíž je nižší hmotnost. Nakynuté desítkové kazety s 36zubovým pastorkem přidávají pěkných pár desítek gramů. Někomu to dokonce může po zmenšování pastorků a převodníků v duchu Compact drive při- A jak rozdílné jsou pocity při jízdě na klasice ve srovnání s Dyna-Sysem? Popravdě řečeno do okamžiku, než přeřadíte na menší převodník, téměř žádné rozdíly nepociťujete. U desetistupňové kazety oceníte přítomnost větších pastorků, ty vám dovolí delší setrvání na prostředním převodníku. Ta samá vlastnost kazety však svádí k řazení převodů s velkým křížením řetězu. Člověk si pak říká, jestli opravdu jeden z převodníků vzhledem k rozsahu kazety není nakonec zbytečný. Životnost užšího desetistupňového řetězu je otázka, na níž nalezneme odpověď až po větším rozšíření desítkových systémů. Vyhněme se zde raději předčasným závěrům. Systém 3x9 se nám tak díky svým vlastnostem, které, pokud vůbec, zaostávají za novými řešeními jen minimálně, jeví stále velmi konkurenceschopný. (jn) VELO 1/2011 > 35