Stavební bohatství Prahy a jeho prûzkum Petr MACEK A NOTACE: âlánek se vûnuje prûzkumu historick ch objektû v MPR Praha. V ímá si v Evropû nejpodrobnûj ího plo ného prûzkumu zpracovávaného pod vedením Dobroslava Líbala od roku 1955. Popisuje jeho formální podobu i metody, díky nimï získala Praha nedoceniteln materiál, na kter by bylo velice Ïádoucí úzce navázat. 1 Pfii snaze porozumût na í minulosti je moïné volit fiadu cest a pouïívat fiadu metod. Zájemce ãasto nejúãinnûji oslovují pfiíbûhy, které sloïit a nám vzdálen svût pfievádûjí do konkrétních osudû. âtenáfi se navíc mûïe s takovou postavou ztotoïnit, proïívat s ní minulá dramatická i klidná dûjinná období. Proto jsou pfiíbûhy skuteãn ch i fiktivních jedincû pohybujících se v blízké ãi dávné minulosti tak oblíbené. Osobním lidsk m osudûm se nûkdy pfiekvapivû blíïí pfiíbûhy staveb. Tito svûdci na í minulosti na nás pûsobí ti e até- mûfi nepozorovanû a souãasnû neustále. Rozhodnû to platí i pro ty, ktefií by na pfiímou otázku svûj zájem o historii razantnû popfieli. Kvality historick ch staveb byly nejdfiíve ir í vefiejností nahlíïeny prizmatem romantického proïívání minulosti. Hledána byla pfiedev ím malebnost nebo tajemnost. Dramatické promûny jsou souãástí na ich mnohdy problematick ch a víceznaãn ch dûjin. S ohledem na nûkdy aï pfiíli rychle se promûàující svût si ale fiada osobností postupnû uvûdomila, Ïe je tfieba chránit kvalitní doklady a nûkdy i pouhé stopy dob minul ch. Brzy v ak do lo k poznání, Ïe i ty nejsubtilnûj í proïitky je dobré podloïit konkrétními fakty. Proto právû vznikla památková péãe. Ne z nátlaku men iny, ale na základû poïadavku iroké vefiejnosti, která vnímala promûny doby a uvûdomila si, Ïe novost sama o sobû není zárukou kvality a staré jiï pro ni ztratilo ve ker v znam. Chránit taková místa a zapojit je do souãasného svûta lze ale pouze tehdy, kdyï si uvûdomíme jejich hodnotu; kdyï historií urãenému prostfiedí porozumíme. Máme neobyãejné tûstí, protoïe Praha je synonymem prostfiedí propojujícího souãasnost s dávnou historií. Navíc se nejedná o lokalitu v znamnou pouze pro urãit region, ale pro cel svût, coï dokládá její zafiazení do seznamu památek UNESCO. Tisíce turistû nav tûvujících na- Obr. 1. Grafické vyhodnocení stavebního v voje staromûstského bloku. (Publikováno v knize D. Líbala a J. Muka: Staré Mûsto praïské. Praha 1996) e hlavní mûsto to dokládají více neï názornû. I oni v ak vytváfiejí tlak na zmûny, kdy je nesmírnû obtíïné sladit souãasné poïadavky s dobou podstatnû odli nou, urãenou jin m provozem a zejména odli n mi technologiemi. V ichni se dnes shodneme na nutnosti Prahu chránit. S takovou proklamací bude souhlasit v podstatû kaïd. Jakmile ale dojdeme ke konkrétním rozhodnutím, stává se pro nûkoho ochrana a respekt k minulosti neúnosnou sentimentalitou, která brzdí ná dal í rozvoj. Mnohdy je v ak za tímto tvrzením skryt okamïit a v mnoha smûrech bezohledn osobní zisk. Názor kulturnûj í ãásti vefiejnosti, která chápe v znam a potfiebu ochrany památek a povaïuje ji za projev sebevûdomé 83
a vyrovnané spoleãnosti, je jimi povaïován za pfieïité staromilství. I pro tyto obtíïné diskuse je ale tfieba mít pfiipraveny adekvátní podklady. Rozhodnutí nelze zakládat pouze na emocích, nutná jsou fakta. Praha si v posledních sto letech svûj v znam zachovala i díky tomu, Ïe byly rozpoznány kvality její historické zástavby vãetnû unikátního provázání s obdivuhodnû ãlenit m terénním reliéfem. PÛsobivé místo pro náv tûvníky stejnû jako kvalitní Ïivotní prostfiedí pro obyvatele nevytváfiejí jednotlivé stavební a umûlecké poãiny, ale vztah v ech sloïek, kde i nejnenápadnûj í prvek sehrává podstatnou roli. Teprve po jeho ztrátû si uvûdomíme jeho nenahraditelnost a na i neprozíravost. 1 JestliÏe se zkoumání staveb u nás postupnû vyvíjelo od sklonku 19. století, svého vrcholu dosáhlo zejména v Praze v nelehk ch dobách poãátkû druhé poloviny 20. století. JiÏ dfiíve to byl zejména architekt Kamil Hilbert a následnû umûleck historik Vojtûch Birnbaum ãi architekt Oldfiich Stefan; oba s okruhem sv ch kolegû a ÏákÛ, ktefií metodu dále rozvíjeli. 2 V roce 1948 vznikl a od roku 1952 zaãal jako samostatn národní podnik pûsobit Stavoprojekt, sídlící v jednotliv ch krajích i v Praze. 3 JiÏ v roce 1949 vznikl na základû iniciativy skupiny odborníkû, zejména Viléma Lorence, ateliér zab vající se rekonstrukcí historick ch objektû. Takto vznikl ateliér R, kter mûl za úkol projektovat obnovu památek, od poãátku spolupracoval s umûleck m historikem, pfiesnûji historikem architektury, Dobroslavem Líbalem, kter se brzy stal vedoucím skupiny provádûjící jím prosazené prûzkumy. Ty záhy byly nedílnou souãástí a odborn m v chodiskem kaïdé projekãní práce ústavu. Vazbou na strukturu Stavoprojektu do lo k tomu, Ïe se tato ãást dostala pod pravomoc hlavního mûsta. Z ní brzy vznikl v hlavním mûstû Státní ústav pro rekonstrukce památkov ch mûst a objektû 4 (SÚRPMO Praha), kter získal díky sv m kvalitám, rozhodnû ne automatickému pfiidûlování zakázek, v podstatû monopol na opravu nejcennûj ích historick ch objektû. 5 Regionálnû pfiíslu né Stavoprojekty plnily spí e doprovodnou roli, protoïe v rámci projektování monotónních sídli È jiï nemûly potfiebné kapacity a zejména zku enosti s takov m druhem práce. Je nutné pfiipomenout, Ïe SÚRPMO se díky historickému v voji ocitnulo vlastnû mimo pfiímou sféru památkové péãe. Z projektového ústavu, kter pod odborn m dohledem pracovníkû památkové péãe zpracovával projekty, se stal ústav zcela zásadnû ovlivàující díky své akribii a zku enostem metody projektování a obnovy historick ch budov, a tím vlastnû i metody a postupy památkové péãe. Zde, zejména v oblasti prûzkumû, sehrál rozhodující roli právû Dobroslav Líbal. Jeho pfiiãinûním a mistrnou taktikou v rámci jednoho ze samostatnû pûsobících stfiedisek vznikl slavn ateliér stavebnû-historického prûzkumu, jenï se stal nejdûleïitûj ím a vlastnû jedin m centrem prûzkumu staveb na na em území. Zde se poprvé objevuje název tohoto druhu prûzkumû znám pod zkratkou SHP. Dobroslav Líbal urãil i základní skladbu v sledného elaborátu, kter je v principu zachováván dodnes. Dle mého pfiesvûdãení bylo nejv znamnûj ím krokem vytvofiení mal ch pracovních skupin, které prûzkumy provádûly. Úzká spolupráce mezi umûleck m historikem a archiváfiem se ukázala jako neobyãejnû prozíravá a zejména vysoce efektivní. Obû profese jsou neobyãejnû nároãné a navíc jejich pfiístup je v fiadû aspektû protikladn. A právû diskuse, mimochodem nûkdy velice boufilivé, byly základem úzkého propojení obou pohledû. 6 Takto získané poznatky nemûly v Evropû konkurenci. V rámci prûzkumû sehrály jednu z rozhodujících rolí elaboráty zpracovávané kontinuálnû od roku 1955 pro praïsk Útvar hlavního architekta v rámci takzvané pasportizace, oficiálnû Stavebnû historického prûzkumu Prahy. Byly tedy zahájeny rok po zapoãetí ãinnosti ateliéru. 7 V zásadû se jednalo o standardní, tedy nedestruktivní prûzkum jednotliv ch ãísel popisn ch praïské rezervace obsahující sloïku historickou, architektonickou, umûleckou i technickou. Tyto prûzkumy byly oproti fiadû dal ích na tûstí vyhotovovány ve velké fiadû kopií, a proto se dochovaly beze ztrát. V ichni, kdo se zab vají historick mi stavbami, jistû znají mûkãí edavé, pozdûji hnûdoãervené kartonové pre pánové desky s rozpiskou podobnou tûm, které doprovázejí architektonické plány. Atmosféru vzniku dobfie charakterizuje i svázání nití v barvách trikolory. Jedním z dal ích typick ch vnûj ích znakû je na první pohled rozeznatelné písmo. Zde bych si dovolil citovat architektku Helenu (Doru) Mesickou, která mi sdûlila, Ïe zvlá tní typ písma si jako mlad ãlen této skupiny sama vytvofiila z obavy, Ïe architekty bûïnû uïívan typ písma nezvládne zcela dokonale. Dnes jiï patrnû témûfi nikdo neví, Ïe jeden z charakteristick ch rysû práce tohoto atelieru vznikl tímto zpûsobem. S ohledem na konkrétní zadání byl v sledn elaborát ponûkud odli n od bûïn ch stavebnû- -historick ch prûzkumû. I kdyï základní skladba zûstávala ve ker m prûzkumûm pochopitelnû spoleãná, objevila se urãitá specifika. Pfiipojena byla kapitola nazvaná Stavebnû technick popis budovy. Ta rozebírá technick stav objektu a zmi- Àuje jeho moïná ohroïení, zejména ve vztahu ke klíãové statice. Toto propojení se ukázalo jako velice v hodné a pfiedvídavé zejména pro následnou projekãní ãinnost, pro kterou zde byla specifikována problémová místa. Souãasnû díky spojení s umûleckohistorick m hodnocením byla tato v sostnû technická sloïka zapojena do komplexního vidûní objektu. 8 Následnû, zejména díky pro souãasníky témûfi nepfiedstavitelnému a nepochopitelnému diktátu provádûjících podnikû, docházelo k nadbyteãnému a kodlivému pouïívání betonu, mikropilot a dal ích druhû novodob ch statick ch zaji tûní. Pfiesto uveden pfiístup, kombinující pohledy historika-archiváfie, stavebního a umûleckého historika s názory statika, 1 Tento ãlánek si dává za úkol sledovat konkrétní projevy, promûny i problémy stavebnû-historického prûzkumu ve vazbû na ochranu Prahy. 2 HAUSEROVÁ, Milena. Zakladatelé (Ohlédnutí k poãátkûm stavebnûhistorického zkoumání v ãesk ch zemích). In Dûjiny staveb. Ústí nad Labem : Fakulta architektury âvut, 2001, s. 5 8. ISBN 978-80-86996-02-0. MACEK, Petr. Standardní nedestruktivní stavebnû-historick prûzkum. Praha : Jalna, 2001. ISBN 80-86234-22-3. 3 Komplexní práce osvûtlující rozhodující podíl SÚRPMO ve druhé polovinû 20. století stále chybí. Za v znamn poãátek objektivního a komplexního zhodnocení této instituce lze povaïovat diplomní práci Jany Krauskopfové z roku 2005. KRAUSKOPFOVÁ, Jana. Státní ústav pro rekonstrukci památkov ch mûst a objektû 1954 1992. Praha, 2005. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dûjiny umûní. KA IâKA, Franti ek. Poãátky organizovaného SHP v b valém SÚRPMO : Ohlédnutí za prûzkumovou teorií a praxí po polovinû 20. století. In Svorník. Praha : Unicornis, 2006, roã. 4, s. 29 34. ISSN 1802-8128. 4 PAVLÍK, Milan. Raná léta SÚRPMO v zrcadle vzpomínek. Zprávy památkové péãe. 2004, roã. 64, ã. 6, s. 491 495. ISSN 1210-5538. NùMEC, Josef. Místo a úloha SÚRPMO ve druhé polovinû 20. století. Zprávy památkové péãe. 2004, roã. 64, ã. 6, s. 496 499. ISSN 1210-5538. 5 První souborné informace viz: Rekonstrukce historick ch mûst 1949 1954. In Sborník prací ãlenû SÚRPMO. Praha : SÚRPMO, 1956. Bez ISBN. 6 Zde se mohu odvolat na vzpomínky Milady Vilímkové, zakladatelky archivního prûzkumu v kolektivu D. Líbala. 7 LÍBAL, Dobroslav. Pasportizace historick ch objektû v Praze. In PraÏsk sborník historick. Praha : Orbis, 1965, roã. 2, s. 83 93. 8 FANTA, Karel. Historické konstrukce : Územní plánování a urbanismus. 1985. Roã. 12, s. 144 147. 84
2 3 4 Obr. 2. Titulní strana elaborátu praïské pasportizace v podobû ze 70. let 20. století. (Reprofoto) Obr. 3. Praha 1-Staré Mûsto, Jilská ulice, dûm ãp. 449, pfiíklad grafického vyhodnocení pûdorysu. (J. Ka iãka, 1960) Obr. 4. Praha 1-Staré Mûsto, Jilská ulice, dûm ãp. 449, pfiíklad nákresu hlavního prûãelí zkoumaného objektu. (J. Ka iãka, 1960) pfiedznamenal souãasn postup, kdy je statické posouzení organickou souãástí popisu objektu pfii sledování jeho kvalit jako stavebního díla. Pasportizaci historick ch objektû Prahy samozfiejmû ovlivnily dobou podmínûné názory. Pfiístup k památkám charakterizovalo jiï slovo rekonstrukce obsaïené v názvu ústavu. V dûsledku pfiístupû byly ãásteãnû opomíjeny ãi kriticky vnímány mlad í etapy, podstatnû formující v slednou podobu staveb. Nûkdy byla dokonce nûkterá z upraven ch ãástí zkouman ch objektû oznaãena pouhou hodnotící zmínkou, jako napfiíklad druhé podlaïí nehodnotné. Zde bych chtûl ale pfiípadné kritiky upozornit na souãasnost, kdy je fiadû star ích badatelû proti mysli zkoumat jako památky panelové domy a sídli tû, nemluvû o socialistickém realismu, kdeïto pro mlad í kolegy je zájem o nû zcela relevantní, samozfiejm a nezpochybniteln. Platí zde totiï Rieglova zásadní teze o ãasu, kter dílu dodává objektivní hodnotu. 9 V praxi se tento princip ãlení do tfií etap. Po prvotním emotivnû podmínûném odmítání právû pfiekonaného stylového v razu následuje obezfietné hodnocení vnímající objekt jako doklad doby. Nakonec se v podstatû vïdy dostaneme do fáze, kdy je ãasovû jiï vzdálené a s odstupem hodnocené dílo oceàováno i esteticky, hledány a tfieba dodat, Ïe nacházeny jsou jeho doposud opomíjené, ãi dokonce odmítané umûlecké kvality. Na druhé stranû se právû v nejstar ích prûzkumech objevují nûkteré velice progresivní pfiístupy. Napfiíklad popisy i hodnocení historick ch krovû, které byly souãástí ran ch prûzkumû, se vrátily ve srovnatelné podobû aï v posledních desetiletích. Tyto prûzkumy a jejich promûny byly do jisté míry shodné s fiadou v zkumû jednotliv ch objektû provádûn ch v rámci celého státu, tedy nejen v âechách, na Moravû a ve Slezsku, ale i na Slovensku. Elaboráty obsahovaly pochopitelnû informace a hodnocení vztaïené k jednotliv m objektûm, i kdyï i zde nutnû existovaly pasáïe vûnované ir- ím urbanistick m vztahûm. V rámci SÚRPMO byly souãasnû zpracovávány i takzvané pochozí prûzkumy. Jim pfiedcházely prûzkumy vût ích celkû spojené s prací profesora Stefana a zejména Václava Mencla. Takov m pfiíkladem je ojedinûle publikovan prûzkum âeského Krumlova z roku 1948. 10 Plo n prûzkum historick ch celkû se ukázal jako potfiebn pro praktickou památkovou péãi. Dodnes je na fiadû stavebních úfiadû vyuïíván tento typ podávající na nûkolika stránkách popis objektu a jeho krátké hodnocení doplnûné zjednodu en m zamûfiením. Napfiíklad v Litomûfiicích byly v sledky tohoto prûzkumu díky pfiedvídavosti architekta Milo e Reicherta pfiifiazeny ke sloïkám jednotliv ch ãísel popisn ch, kde dodnes tvofií jednu z v chozích slo- Ïek jakékoli dal í práce stavebního úfiadu. I kdyï je stfiedem pozornosti tohoto zamy lení prûzkum objektû zpracovávan ch v Praze v rámci pasportizace, je nutné se nejdfiíve podrobnûji vûnovat právû pochozímu prûzkumu. Není natolik obecnû znám a fiada jeho postupû se k poznání Prahy bezprostfiednû vztahuje. Druh bádání postihujícího souvisle vût í konglomeraci staveb b vá v souãasné dobû nûkdy kritizován právû pro men í hloubku poznání. Pokud pfiehlédneme ojedinûlé v kyvy v kvalitû, pak právû tyto prûzkumy jsou v památkové praxi jednotliv ch historick ch mûst nejïádanûj í, protoïe pfiiná ejí potfiebné, i kdyï (moïná spí e právû proto) ve zkrácené podobû podané informace. Tento dojem v ak nepostihuje celou skuteãnost. Pokud se badatel pohybuje v terénu na vût í, souvislé, spoleãnou historií propojené plo e, získává zcela unikátní poznatky, které nelze jin mi druhy prûzkumû nahradit. Zejména se jedná o poznání vypl vající z kvantity získan ch a vzájemnû porovnávan ch informací. Klasické stavebnû-historické prûzkumy obvykle vycházejí z ob- 9 RIEGEL, Alois. Moderní památková péãe. Praha : Národní památkov ústav, 2001. ISBN 80-86234-34-7. 10 DVO ÁK, Franti ek a kol. âesk Krumlov, jeho Ïivot a umûleck rûst. Praha : PraÏské nakladatelství V. Poláãka, 1948. Bez ISBN. 85
jednávky, která zohledàuje kvality konkrétní stavby, ãi alespoà tu ení jejího památkového potenciálu. Plo n prûzkum v ak nutí zpracovatele prohlédnout fiadu na první pohled nezajímav ch objektû. Tato nezajímavost by ale mûla b t psána v uvozovkách, protoïe právû pfiehled o reálné skladbû zástavby, nejen jejích vybran ch pfiedstavitelû, mûïe pfiinést tolik potfiebné informace o skuteãné skladbû celku. Z v znamn ch objektû rozhodnû nemûïeme vyãíst kvality nebo potenciál navazující zástavby. Tyto památky pak nelze naopak zodpovûdnû hodnotit bez znalosti místní prûmûrné, a tedy charakteristické tvorby. A tu lze získat jen nároãn m plo n m prûzkumem nepovaïujícím Ïádnou ze staveb za a priori nezajímavou. JestliÏe se hovofií o v jimeãnosti, musíme znát dobov ãi místní prûmûr. Jedinû ten tvofií základní srovnávací rovinu, od které lze odvodit díla piãková, ale souãasnû i bûïná, ãi dokonce ménû kvalitní, mající pro celek spí e doprovodnou úlohu. V znamné stavby lze poznat hloubûji pomocí standardního SHP. Pro plo nou památkovou ochranu, zejména údrïbu ãi obnovu historick ch objektû, jsou zásadní informace, zda se v dané lokalitû jedná o prvek unikátní, typick, nebo naopak okrajov. K tomu je následnû nutné doplnit, zda toto zji tûní platí obecnû, ãi místnû; zda jde o prvek pro sledované místo nebo dobu charakteristick, ãi v jimeãn ; progresivní, ãi tradicionální. Tyto kvality v ak pfii zkoumání jednoho objektu urãit mnohdy nelze. Z vlastní zku enosti mohu potvrdit, Ïe z nûkdy únavného prohlíïení fiady stylovû i hodnotovû nev razn ch objektû po ãase vykrystalizuje pouãené a daleko objektivnûj í i pfiesnûj í hodnocení. Zde nastupuje dal í Ïádoucí smûr, kter m se v oblasti hmotn ch dokladû více zab vají prozatím archeologové. Jedná se o statistiku. Jinak nedatovatelná konstrukce ãi nev razn dekorativní prvek v tomto kontextu získává znaãnou cenu. Na jedné stavbû se nelze ani v rámci detailního SHP k fiadû prvkû vyjádfiit, protoïe dostateãnû neznáme kontext. Pfii sledování a zaïití informací z plo ného prûzkumu se následnû mûïeme i v prostfiedí na první pohled nev razn ch objektû pohybovat velice suverénnû. adu prvkû nelze pfii samostatném, aè jiï jakkoli podrobném prûzkumu mnohdy zafiadit a hodnotit. Pokud procházíme desítky objektû v rámci souvislé zástavby, mûïeme porovnáním fiady rûznû dochovan ch i rûznû doloïen ch prvkû (my leno prûzkumem na místû, pfiípadnû archivnû) postoupit podstatnû dále. MÛÏeme pak datovat, pfiípadnû autorsky zafiazovat i zcela utilitární, stylovû neuchopitelná a pro fiadu dal ích, i velice pouãen ch kolegû indiferentní díla. V této oblasti poznání je pochozí prûzkum jedineãn a nenahraditeln. Ve struktufie památkové péãe je totiï nereálná pfiedstava, Ïe by se urãen badatel dlouhodobû vûnoval jedné men í oblasti, kde by plánovitû shromaïìoval a vyhodnocoval obdobná data. Tûmto pochozím prûzkumûm b vá nûkdy vyãítána absence archivního prûzkumu. S ohledem na rozsah území i poãet zkouman ch objektû samozfiejmû není moïn zcela detailní prûzkum. Rozhodnû ale byly vyuïity materiály pfiíslu n ch stavebních úfiadû. Zde do lo k urãitému paradoxu. JestliÏe nebyly zejména v prvních desetiletích dostateãnû zohledàovány nejmlad í etapy promûn sledovaného území, pak právû archivní prûzkum shromáïdil díky svému zamûfiení (viz zmínûné stavební úfiady) unikátní informace o promûnách sídel v 19. a 20. století. Mnohé archiválie od té doby zanikly ãi jsou nedostupné. I proto uvedené elaboráty získaly charakter doposud nedostateãnû docenûn ch základních pramenû. Popisují totiï nejen od té doby mnohdy zcela zásadnû promûnûn stav objektû, ãasto i stavby zcela zaniklé, ale pfiiná ejí cenné informace i z oblasti pramenû archivní povahy. V echny v e uvedené charakteristiky dvou odli nû koncipovan ch typû prûzkumû provádûn ch v SÚRPMO byly podrobnûji sledovány proto, Ïe je lze vztáhnout na prûzkum Prahy. V jejím rámci totiï do lo ke zcela unikátnímu propojení obou popisovan ch, sv m pfiístupem tak zásadnû odli - n ch metod. Na jedné stranû se trojice badatelû vedoucího stavebního historika, historika (archiváfie), se kter mi volnûji spolupracoval stavební inïen r sledující technick stav budov zab vala prûzkumem jednoho objektu, pfiesnûji ãísla popisného vázaného na konkrétní parcely, a to stejnû podrobnû jako pfii standardním SHP. Na druhé stranû vytvofiily informace získatelné plo - n m prûzkumem v jimeãnou základnu pro zobec- Àování a souãasnû upfiesàování i objektivizaci poznatkû. Pfii dal ím zkoumání navazujících parcel proto mnohdy docházelo ve svûtle nov ch informací i ke zpûtnému pfiehodnocení získan ch znalostí. A právû takov to dynamick proces byl podstatou pasportizace praïsk ch historick ch objektû. K v hodám tohoto postupu navíc pfiistupuje daleko efektivnûj í zpracovávání archivních re er í. Jestli- Ïe bylo v podstatû jisté, Ïe ãasem dojde k prûzkumu v ech sousedních i jinak (majetkovû, institucionálnû a tak dále) navazujících objektû, byly zachyceny a v celkovém hodnocení vyuïity detailní informace, které jinak nejsou ani v tûch nejpodrobnûj ích re er ích uvedeny. Pfii prûzkumu samostatnû zpracovávan ch jednotliv ch staveb by bylo nutné mnoho materiálu probírat opakovanû. Práce proto byla efektivnûj í a pfiiná ela podstatnû více relevantních informací. Právû dûraz na skuteãnost, Ïe objekt je souãástí vût ího celku, vykrystalizoval do dosud nedostateãnû známé souãásti praïské pasportizace, která ale byla její integrální a vlastnû v slednou souãástí. V koneãné fázi byla jednotlivá ãísla popisná zahrnuta do rozmûrn ch pûdorysû zachycujících detailní vyhodnocení ve ker ch objektû v rozsahu celého bloku. 11 Takto vznikl plánov materiál byl posléze doplnûn závûreãnou hodnotící kapitolou zdûrazàující v sledky prûzkumu a celkové hodnocení pfiíslu ného bloku vãetnû urbanistick ch vazeb. Vznikl tak naprosto jedineãn soubor prezentovan v pfiehledné a srozumitelné textové i grafické podobû. 12 Kromû praktického vyuïití pro památkovou péãi se zde objevilo dílo shromaïìující obdivuhodnou fiadu informací, které mají po promûnách stavebního fondu jiï cenu archivního pramene. Proto z nich tûïí dlouhá fiada odborn ch prací i popularizaãních knih. 13 Bezprostfiednûj í názor si ale mûïeme utvofiit z práce autorû mnoha jednotliv ch prûzkumû. Jedná se o knihu Dobroslava Líbala a Jana Muka vûnovanou Starému Mûstu praïskému. 14 Na svou dobu piãkov prûzkum mûsta zpracovávan v rámci ateliéru SHP státního podniku SÚRPMO Praha dosáhl kvality, která nemûla srovnání v rámci celé Evropy. 15 Od poloviny minulého století do lo k dramatick m zmûnám nejen v oblasti vûdy, ale také politiky. I kdyï pasportizace pokryla pfieváïnou ãást plochy historické Prahy, nebyla zcela dokonãena, nemluvû o potfiebû provûfiit hodnotící kapitoly, které zcela nutnû a objektivnû zastarávají nejdfií- 11 PAVLÍK, Milan. Pfiíspûvek k fie ení otázky rekonstrukce blokû historického jádra Prahy. Zprávy památkové péãe. 1964, roã. 24, s. 75 82. Bez ISSN. 12 PAVLÍK, Milan; KA IâKA, Franti ek; OGOUN, Milan. Experimentální rekonstrukce Havelsko-Michalského bloku. Zprávy památkové péãe. 1967, roã. 27, s. 204 219. Bez ISSN. 13 Napfiíklad reprezentativní fiada Umûleck ch památek Prahy vûnovaná jednotliv m historick m mûstûm a jejich v znamn m objektûm. 14 LÍBAL, Dobroslav; MUK, Jan. Staré Mûsto praïské, architektonick a urbanistick v voj. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1996. ISBN 80-7106-167-0. 15 SEDLÁK, Jan. V stava Tfiicet let práce SÚRPMO 1954 1984. Památky a pfiíroda. 1984, roã. 9, s. 539 540. Bez ISSN. 86
Obr. 5. Dal í pfiíkklad grafického vyhodnocení stavebního v voje staromûstského bloku. (Publikováno v knize D. Líbala a J. Muka: Staré Mûsto praïské. Praha 1996) ve. Zejména v oblasti dokumentace, limitované omezen m poãtem pracovníkû, uïíváním drah ch pomûcek i postupû, máme nyní znaãné rezervy. V zkum v sousedních zemích od poloviny 20. století znaãnû pokroãil a fiada unás poprvé uïit ch postupû byla znovu vynalezena a pozdûji i podstatnû prohloubena. PfiekáÏkou není chybûjící metodika ãi akribie zpracovatelû. PrÛzkum je nyní zásadnû limitován ochotou pfiíslu n ch státních sloïek a vlastníkû poskytnout pro získání informací odpovídající ãas a finanãní prostfiedky. Tato nedobrá situace trvá pfiesto, Ïe by se vynaloïené prostfiedky brzy vrátily. Následné projekãní i stavební práce by totiï nebyly ztíïeny chybami vypl vajícími z nedostateãného poznání. O pfiínosu vyuïitelném fiadou vûdeck ch oborû není tfieba pochybovat. Problémem je nûkdy i pfiímé odmítání a vyh bání se dal ím prûzkumûm. ada vlastníkû, a bohuïel nejen jich, totiï nemá zájem na ochranû hodnotn ch historick ch prvkû, které by prûzkum objevil a dokumentoval. Pro nekulturní jedince, ktefií historické prostfiedí pouze vyuïívají, je totiï dobfie zpracovan prûzkum nebezpeãn a svazující. Jde tedy o to, zda se rozhodneme památky chránit na základû objektivního poznání, ãi nám postaãí vytváfiení vyprázdnûn ch kulis. V souãasné dobû je zpracovávána fiada kvalitních prûzkumû. Podstatn v voj pfiinesla interdisciplinární spolupráce, pozoruhodn ch v sledkû bylo dosaïeno pfii spolupráci s archeology. 16 Chybí zde ale ono plo né pojetí, roz ifiování a doplàování na- ich poznatkû. V Praze byl vykonán obrovsk kus práce, na kter lze rychle a plynule navázat. Není tedy tfieba objevovat Ameriku. V souãasné dobû se vyskytují snahy prûzkumy potlaãit a pfiesmûrovat je jinam, neï kam náleïí. Jednou z nejnebezpeãnûj ích my lenek je názor, Ïe prûzkumy mají dûlat pouze architekti, ktefií budou následnû objekt pfiestavovat, rekonstruovat nebo opravovat. 17 I velice citliv, památkovû uvaïující architekt je souãasnû z podstaty svého talentu i smûfiování tvûrce, kter má své vlastní pfiedstavy vycházející z vlastní interpretace objektivní skuteãnosti. Pfies ve kerou zku enost a vztah k historii proto musí mít partnera, kter stojí mimo aktivní tvûrãí oblast. Tím by mûl b t zku en, odbornû zdatn pracovník památkové péãe. I on v ak musí mít relevantní podklady, které jiï s ohledem na své pracovní vytíïení nemûïe získat zcela sám. A právû zde se uplatní stavební historik 18 a specializovan archiváfi. Tím se proto opût vracíme k prûzkumûm, jejichï jednou z nejv raznûj ích a nejhodnotnûj ích souãástí je právû praïská pasportizace. Zda a jak na tento odkaz navá- Ïeme, bude nespornû pfiedmûtem kritického hodnocení na ich následovníkû. 5 16 Obnoven tak byl slibn trend zahájen Janem Mukem jiï v 70. letech minulého století. 17 Odkaz na francouzskou praxi je s ohledem na zcela odli n historick v voj i souãasnou situaci nemístn. 18 Pro tuto profesi kombinující umûlecké i technické postupy neexistuje samostatn obor. Nejlépe ji mûïe vykonávat umûleck historik, stavafi ãi architekt, kter si pfiíslu n m kolením doplní chybûjící znalosti i metodické postupy. 87