Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Lucerna vznikla jako místo soustfieìující spoleãenské, kulturní a zábavní aktivity pod jednou stfiechou, a to zfiejmû jako jeden z prvních pfiíkladû svého druhu v Praze. Existuje a funguje bezmála sto let, zmûnilo se za tuto dobu nûco na smyslu její existence? Je dûvod jejího vzniku stále aktuální? Lucerna i sto let po svém vzniku pulzuje Ïivotem. Kavárny i restaurace jsou plné mlad ch lidí, koncerty v Music baru i ve Velkém sále b vají vyprodané. Vznikla jako obchodnû-spoleãenské centrum a v tomto smûru má i budoucnost. KdyÏ Lucerna vznikla, byly její v zdoba ãi design vnitfiního vybavení poplatné módnosti a vkusu své doby. Mûli zakladatelé a majitelé zejména v meziváleãné dobû snahu vzhled nûkter ch prostor postupnû mûnit, aby se neokoukal nebo neomrzel, snaïili se náv tûvníky pfiekvapovat? Od poãátku se interiéry nûkter ch ãástí mûnily Jokohama, Zimní zahrada v Lucernû, Hospoda pod Lucernou, Hospoda na palubû, U âerného konû, âern kûà a dnes provozujeme s pouïitím dobov ch prvkû z âerného konû Hospodu v Lucernû. Mûnil se i interiér Kabaretu, dnes Lucerna Music baru. Duch tûchto prostor se vïdy vyvíjel a vyvíjí se stále. Naopak Mramorov sál, kter je od otevfiení prakticky beze zmûny, vábí k udrïování tradice. Konají se tam spoleãenská setkání, bankety, koncerty a krásnû se vyjímá i pfii exkluzivních veãírcích pro uzavfienou spoleãnost. V Mramorovém sále jsou ãasto pofiádány rauty po filmov ch premiérách v kinû. Mimochodem, prostor kina byl pûvodnû koncipován jako divadlo s otáãecím jevi tûm, ale brzy po dostavbû byl promûnûn na kino. Tento proslul a v znamn biograf má dnes problémy pfiilákat dost divákû. Pro zafiízení tohoto typu pfiedstavují velkou konkurenci multikina, která nabízejí v nûkolika sálech velk v bûr filmû. I tûch je v ak dnes jiï v Praze pfiíli, ekonomiku pak musejí dohánût popcornem... V na em kinû se orientujeme na domácí filmy, nekomerãní snímky a festivaly. V roce 2005 jsme zaãali pofiádat ve foyeru kina také v stavy. Jsou pro Lucernu konkurencí soudobé multifunkãní paláce jako je Slovansk dûm, Flora nebo Andûl? Je témûfi stoletá tradice a zavedená znaãka Lucerny bonusem v pfiípadném konkurenãním boji? Lucerna byla prvním multifunkãním centrem v Praze. Má své jméno a to je velké plus. Dne ní centra rostou jako houby po de ti podle stejné developerské ablony. Nejvût í prostor zabírají prodejní plochy doplnûné o rychlá obãerstvení a multikina. Pfied sto lety byl Velk sál Lucerny nejvût ím mnohoúãelov m sálem v Praze. Josephine Baker, Louis Armstrong... snad v echny slavné koncerty se konaly právû ve Velkém sále. Pro dne ní megakoncerty ov em Lucerna nemá dostateãnou kapacitu. Vede nás to k propracovanûj í dramaturgii a k pfiípravû programû lákajících vybranou klientelu. I tím je Lucerna jiná, svá. Pouh m okem lze pozorovat, Ïe souãasn fyzick stav budovy Lucerny není vyhovující, lze pfiedpokládat, Ïe nûkterá technická zafiízení, konstrukce ãi vnitfiní vybavení jsou jiï doïilá ãi na hranici Ïivotnosti. Je v ak v eobecnû známo, Ïe Vám v zahájení vût ích rekonstrukãních prací brání neukonãené soudní fiízení vztahující se k majetkov m otázkám. Jak dlouho je tû vydrïí Lucerna na svou rekonstrukci pfii zachování v ech souãasn ch aktivit ãekat? Dlouhotrvající soudní spor Lucernu velmi zatû- Ïuje. Nûkdy se aï divím, co dobfie zaloïená stavba v echno snese. Roky komunistického plundrování a nekoncepãních stavebních úprav, krátké nad chnutí poãátkem 90. let, ráznû ukonãené vstupem Chemapolu to v e nám dûlá problémy dodnes. Nov rozbûh v roce 2000 byl opûtovnû pfieru en zásahem konkurzního správce. (V roce 1999 jsem odkoupila od Chemapolu jeho poloviãku paláce Lucerna, v roce 2001 tuto kupní smlouvu konkurzní správce mezitím zkrachovalé spoleãnosti Chemapol zpochybnil, av ak soud do dne ního dne nerozhodl.) Ve shodû s vypracovanou koncepcí provádíme ãásteãné opravy a men- í rekonstrukce. Tento zpûsob je finanãnû nároãn, neefektivní, ale je to jediné moïné fie ení, abychom mohli v Lucernû zachovat Ïivou atmosféru. Stále opravovat a opravovat, prostory i technologie obnovovat po ãástech. PfiibliÏnû pfied tfiemi lety jste na praïsk památkov ústav pfiedloïila studii zam len ch stavebních zmûn, kterou podle Va eho zadání zpracoval Ing. arch. Jifií Jiroutek. Jednalo se pfiibliïnû o tyto stavební zásahy: nástavba nad kinem, zpfiístupnûní kaskádov ch teras a zfiízení vyhlídkové restaurace na stfie e, pûdní vestavba domu do Vodiãkovy ulice, vybudování druhé symetrické pasá- Ïe z Vodiãkovy ulice, zfiízení eskalátorû jako pfiístup k obchodním prostorám prvního patra od tûpánské ulice. Tyto zámûry stále trvají? Ano, zámûry trvají. V souãasné dobû navíc fie- íme alternativní vyuïití kina, roz ífiení programu o festivaly, workshopy a podobné akce, které v ak potfiebují dal í prostory. Rádi bychom k Mramorovému sálu pfiidali pfiedsálí a salonky. K tomu se nabízí moïnost zastfie it atrium nad pasáïí. My lenka byla pfiijata kladnû na zasedání sboru expertû jako poradního orgánu magistrátního odboru památkové péãe, ale konkrétní návrh arch. Jiroutka se památkáfiûm nelíbil. Na sboru expertû byl vysloven návrh vytvofiit uzavfiené atrium pfies nûkolik poschodí. Tento návrh ov em nekoresponduje s na í pfiedstavou, ráda bych zachovala ãlenitost teras a prostory od ãtvrtého nadzemního podlaïí otevfiené, pfiímo vûtratelné. Vûfiím, Ïe se podafií najít fie ení, které bude esteticky citlivé a funkãnû optimální. Jeho smyslem je nové zhodnocení Mramorového sálu, nikoliv v ak na úkor prostor ve vy ích podlaïích. Je váïnû tak nezbytné hledat pro Lucernu nové funkce, nová vymezení a novou profilaci? Nestaãilo by kulturní, spoleãenské a restauraãní provozy Lucerny jen pietnû upravit do retrostylu jako kulturní a technickou památku a provádût po ní zájemce v nûkolika prohlídkov ch okruzích jako po zámku? To je zajímavá my lenka, ale byl by to konec Ïivé Lucerny, jak ji známe. I kdyï je pravda, Ïe se mnoho turistû zastavuje napfiíklad u paternosteru a fotografují ho jako kuriozitu. Momentálnû není v provozu, protoïe jedna cizinka zpanikafiila pfii vystupování a následn fietûzec událostí skonãil po kozením jejího kotníku, kabin i strojovny. Uvidíme, zda pravidla EU dovolí historické technologie i uïívat. Lucerna je nejkrásnûj í, kdyï je plná vesel ch mlad ch lidí. Je víc místem nov ch nápadû 388
2 3 a prostfiedím pro vznik nov ch vztahû neï místem vzpomínek a nostalgie. Drobné vzpomínkové koutky, jako busta zakladatele Ing. Vácslava Havla, socha sv. Václava na mrtvém koni od Davida âerného a podobnû, jsou zajímav m zastavením v rámci prohlídky Prahy, ale Lucernu samotnou bych nerada zastavila v ãase, umrtvila. Obr. 2. Praha 1, Nové Mûsto, palác Lucerna. Mramorov sál Lucerny je od svého uvedení do provozu v nezmûnûné podobû, souãasn stav. (Foto Vûroslav krabánek, 2005) Obr. 3. Praha 1, Nové Mûsto, palác Lucerna. Mramorov sál Lucerny, detail, souãasn stav. (Foto Vûroslav krabánek, 2005) 389
4 6 5 Obr. 4. Praha 1, Nové Mûsto, palác Lucerna. Pohled na kaskádovité terasy na stfiechách Lucerny, souãasn stav, patrná silná degradace betonov ch prvkû a stálá asfaltérská ãinnost udrïující izolaãní funkãnost stfiech. (Foto Vûroslav krabánek, 2005) Obr. 5. Praha 1, Nové Mûsto, palác Lucerna. Kaskádovité terasy na stfiechách Lucerny, betonové kvûtináãe na severní terase, souãasn stav. (Foto Vûroslav krabánek, 2005) Obr. 6. Praha 1, Nové Mûsto, palác Lucerna. Kaskádovité terasy na stfiechách Lucerny, detail toãitého betonového schodi tû, souãasn stav. (Foto Vûroslav krabánek, 2005) 390
7 8 Obr. 7. Praha 1, Nové Mûsto, palác Lucerna. Celkov pohled na kaskádovité terasy na stfiechách Lucerny, prostor nad pasáïí, pohled od tûpánské ulice, souãasn stav. (Foto Vûroslav krabánek, 2005). Obr. 8. Praha 1, Nové Mûsto, palác Lucerna. Pohled smûrem k tûpánské ulici, souãasn stav. (Foto Vûroslav krabánek, 2005) 392