SMYSLOVÁ SOUSTAVA vyjmenuje základní orgány smyslové soustavy urí polohu smyslových orgán v tle popíše vnitní i vnjší stavbu oka popíše vnitní i vnjší stavbu ucha popíše stavbu jazyka a nosu zhodnotí význam smyslové soustavy pro život lovka uvede píklady onemocnní smyslové soustavy ídící soustava je vysoce výkonným a pesným mechanismem, který nám umožuje pežít. Aby mohl tento mechanismus dokonale a správn pracovat, musí dostávat dostatek kvalitních informací jak z vnjšího okolí našeho tla (nap. informace o teple, chladu, tlaku, bolesti, svtle atd.), tak i z vnitního (nap. informace o množství kyslíku v krvi, o naptí ve svalech a šlachách atd.). Tyto dležité informace zprostedkuje ídící soustav soustava smyslová pomocí svých smyslových orgán. Úkolem smyslových orgán je zaznamenat informaci z prostedí, pevést ji na elektrický impuls a doruit mozku, který tuto informaci podrobí analýze a vytvoí uritý smyslový vjem. Pestože všichni lidé mají stejné smyslové orgány, vnímají rzné podnty rzn. Nkdo má lepší ich, nkdo má dokonalejší chu, nkdo zase lépe slyší. PEHLED SMYSLOVÝCH ORGÁN A ZPROSTEDKOVANÝCH VJEM OKO UCHO NOS JAZYK KŽE zrak sluch, rovnováha ich chu hmat ZRAK V rzné literatue se dotete, že pomocí zraku vnímá lovk asi 80% veškerých informací, které potebuje k životu. Smyslový orgán, který má za úkol zachytit svtlo odražené od pozorovaného objektu, je oko. Oi jsou párové oní koule, které jsou uložené v oních jamkách lebky, jež se nazývají onice. ÚKOL: Vezmi do ruky psací potebu, která má sundavací vršek. Dej ruky za záda. V jedné ruce je vršek, ve druhé je zbytek. Zavi jedno oko a pokus se rychle ped sebou nasadit vršek na zbytek psací poteby. Jaký byl výsledek tvého pokusu? Pro máme oi umístné v pední ásti lebky blízko sebe, jaké vidní umožují takto posazené oní koule? vnjší stavba oka vnitní stavba oka
Blima Rohovka Cévnatka asnaté tleso Duhovka oka Sítnice Zrakový nerv Sklivec Okohybné svaly vnjší vrstva oka, má bílou barvu vypouklá a prsvitná pední ást oka vrstva protkaná cévami, vyživuje oko svalový útvar uvnit oka, na který se napojuje oka, svými pohyby zpsobuje zmny tvaru oky, ímž dochází k zaostování pední ást asnatého tlesa, stahováním a roztahováním reaguje na svtlo picházejícího do oka, pi nedostatku svtla se roztáhne, je-li ho nadbytek, stáhne se, dále obsahuje barvivo pigment, které udává duhovce charakteristickou barvu vnitní prsvitná ást oka, úkolem oky je zaostit dopadající svtlo na sítnici pevádí dopadající svtlo na elektrický impuls, zachytává všechny barvy spektra pevádí elektrické impulsy do mozkové kry ke zpracování prsvitná hmoty vyplující vnitek oní koule zajišují pohyby oních koulí K anatomické stavb oka patí horní víka, dolní víka a slzné kanálky. Víka jsou k oní kouli pipojena tenkou blankou spojivkou. Jejím úkolem je zachycovat prach a neistoty. Slzné žlázy produkují slzy, které zvlhují rohovku a chrání ji ped vyschnutím, bakteriální infekcí a mechanickým poškozením prachovými ásticemi. V pípad, že je oko podráždno prachem nebo jinými látkami, vyluují slzné kanálky vtší množství slz. INNOST OKA Svtlo, které se odráží od pozorovaných objekt, projde rohovkou, zornicí (otvor v duhovce), okou, sklivcem a dopadne na vrstvu sítnice. Sítnice se skládá z bunk, které jsou schopné zachytávat svtelný paprsek a mnit ho na elektrický impuls. Sítnici tvoí nkolik zajímavých druh bunk. Tyinky - potebují ke své innosti dostatek svtla a odpovídají za barevné vidní, ípky rozlišují odstíny šedi. Nejosteji vidíme objekty, jejichž odraz svtla dopadne na tzv. žlutou skvrnu. Pokud dopadne odraz svtla do místa, kde vychází z oka zrakový nerv slepá skvrna, pozorovaný objekt nevidíme. POKUS na slepou skvrnu. ÚKOL: Namalujte si do sešitu podobný obrázek, který vidíte na následujícím obrázku.
Pravou rukou si zakryjte levé oko, zadívejte se na ernou teku v levé stran obrázku a pomalu pibližujte obrázek k oku. V urité vzdálenosti od oka (asi 20 cm), pestane vaše oko vnímat erný trojúhelník. Jako kdyby na tom papíe nebyl. Poznámka: je poteba se neustále dívat na ernou teku. Povedlo se? Jak se na tomto zrakovém vjemu podílí slepá skvrna? ONÍ VADY Krátkozrakost je vada oka, pi kterém zaostený paprsek dopadá ped sítnici oka. Leí se okami rozptylkami. Dalekozrakost je vada oka, pi kterém paprsek svtla dopadne za sítnici oka. Léí se okami spojkami. Šedý zákal je nemoc oky, která se zakalí. Léí se transplantací umlé oky. Slepota je velice tžká porucha zraku, která mže být zpsoben poškozením sítnice, poškozením zrakového nervu nebo poškozením ástí mozku, které odpovídají za vidní. SLUCH A ROVNOVÁHA Orgánem, který zachytává zvukové vlny je ucho. Mimo této funkce slouží uritá ást ucha i jako rovnovážný orgán, který umožuje vnímat rovnováhu nebo pohyb našeho tla. Lépe slyšícím savcem než je lovk je napíklad pes, který vnímá zvuky o vyšších frekvencích, které naše ucho nezachytí. STAVBA UCHA (obrázek je upraven a pevzat z http://www.health.state.ny.us/nysdoh/antibiotic/ear.gif)
VNJŠÍ UCHO Ušní boltec je chrupavitý orgán na který navazuje vnjší zvukovod. Ve stnách zvukovodu jsou mazové žlázy, které produkují ušní maz, který zachytávat prachové neistoty a promašovat bubínek. Bubínek oddluje vnjší ucho od stedního ucha. STEDNÍ UCHO Za bubínkem se nachází dutina, která se nazývá stední ucho. V této dutin se nachází ti nejmenší kosti v našem tle. Kladívko, které nasedá na bubínek. Kovadlinka, která nasedá na kladívko a tmínek, jenž nasedá na kovadlinku a tvoí rozhraní mezi stedním a vnitním uchem. Do stedního ucha ústí Eustachova trubice, která zaíná v nosohltanu. Tato trubice vyrovnává tlak ve vnitním uchu zalehlé ucho. Eustachovou trubicí se do stedního ucha mže dostat infekce z nosohltanu, která dokáže vyvolat nepíjemný a bolestivý zánt stedního ucha. VNITNÍ UCHO Za tmínkem se nachází vnitní ucho. Na rozdíl od stedního ucha jsou veškeré orgány vnitního ucha umístné v kapalin a patí k nim blanitý labyrint (rovnovážný orgán) a hlemýž (sluchový orgán). Z obou orgán vybíhají nervy do píslušných ástí mozku. INNOST SLUCHOVÉHO ORGÁNU Ušní boltec zachytává zvukovou vlnu. Zvukovodem je peveden na bubínek, který se rozkmitá. Rozkmitaný bubínek penese svoje kmity na kladívko, kovadlinku a tmínek. Tmínek rozkmitá kapalinu vnitního ucha, která rozkmitá v hlemýždi uložený sluchový orgán, jenž se nazývá Cortiho orgán. Cortiho orgán pevede kmity na elektrický impuls a sluchový nerv jej odvede do korových ástí mozku, kde dojde ke vzniku sluchového vjemu. INNOST ROVNOVÁŽNÉHO ORGÁNU V blanitém labyrintu se nacházejí váky vyplnné kapalinou. Zmna polohy hlavy nebo pohyb mní polohu vák v blanitém labyrintu, který se pevede na elektrický impuls, jenž je odveden do mozeku, který je hlavním koordinátorem rovnováhy, polohy a hybnosti tla. SLUCHOVÉ VADY Mezi nejzávažnjší sluchové vady patí nedoslýchavost a hluchota. Nkteré formy nedoslýchavosti se dají léit pomocí naslouchadel, které zesilují zvukovou vlnu a pomocí kostí lebky je penášejí do stedního ucha, kde se rozkmitá sluchový orgán. Nkterým pacientm, pokud mají v poádku ást mozku, která odpovídá za sluchové vjemy a sluchový nerv, se implantuje do vnitního ucha pístroj, který jim umožuje slyšet. CHU Chu je smyslový vjem, který zprostedkovávají chuové pohárky umístné na jazyku. Tato idla zaznamenávají chemické složení potravy a pevádjí je na elektrické impulsy. V mozku posléze vzniká celkový vjem o chuti a kvalit potravy. Pomocí jazyka dokážeme rozeznat celkem tyi chuové vjemy sladkost, slanost, hokost a kyselost viz obr.
ICH Pachy nebo vn zachytávají buky ichové sliznice, které jsou uložené v horní ásti nosní dutiny. ichové buky reagují na chemické látky vyskytující se ve vzduchu a podílí se i na celkovém vjemu z pojídané potravy. (Obrázek upraven a pevzat z http://www.lpch.org/photos/greystone/ei_0333.jpg) HMAT Mezi velice dležité smyslové vjemy patí hmat, který nám umožuje rozpoznávat nap. tvar pedmtu nebo druh materiálu. Hmatová idla jsou uložená v kži a jejich pehled si mžete prohlédnout zde, zde nebo zde. V kži jsou také volná nervová zakonení, která reagují na bolestivé podnty úder, bodnutí, popálení atd.