Ověření různých systémů organického hnojení

Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Ověření různých systémů organického hnojení Výroční zpráva ze stacionární polní zkoušky za rok 2013 Zpracoval: Ing. Michaela Smatanová, Ph.D. Markéta Kučerová Ing. Lenka Prášková, Ph.D. Schválil: Ing. Vladimír Klement, CSc. vedoucí oddělení Výživy rostlin a zvířat Předkládá: Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Sekce zemědělských vstupů Brno srpen 2014

1. ÚVOD Dlouhodobá polní zkouška ověřuje možnost minimalizace, případně úplného vynechání hnojení minerálními hnojivy, s cílem prokázat možnou míru náhrady těchto minerálních hnojiv organickými hnojivy a porovnat jejich vzájemnou účinnost. Zkoušky byly založeny postupně na zkušebních stanicích (ZS) Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Vznikly v roce 1993 (5 stanovišť), 1994 (7 stanovišť) a 2000 (2 stanoviště). Rozdíly v posunu plodin vzniklé postupným zakládáním pokusů byly odstraněny v roce 2003. Výsledky byly zhodnoceny závěrečnými zprávami, vždy po ukončení osevního sledu. Rokem 2007 byl z důvodu ztráty pokusných polí (prodej pro komerční využití) ukončen pokus na ZS Uherský Ostroh a ze stejných důvodů v roce 2009 pokus v Libějovicích. V roce 2010 následovalo ukončení pokusu v Krásném Údolí. Předkládaná výroční zpráva shrnuje výsledky roku 2013, kdy byl pokusnou plodinou hrách. 2. MATERIÁL A METODY 2.1. Druh polní zkoušky Zkouška je založena jako přesná dlouhodobá na plochách výživářských bází zkušebních stanic ve výrobní oblasti kukuřičné (KVO), řepařské (ŘVO) a bramborářské (BVO). Zkouška se řídí metodickým pokynem č. 23/SZV (Základní metodika přesných polních a nádobových zkoušek) a č. 24/SZV (Prováděcí metodiky polních zkoušek). Výměry hnojených a sklizňových parcel jsou stanoveny podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. Osevní postup je šestihonný pro všechny výrobní oblasti: výrobní oblast kukuřičná a řepařská výrobní typ bramborářská (BVO) 1) 2011 cukrovka 1) 2011 brambory 2) 2012 ječmen jarní 2) 2012 ječmen jarní 3) 2013 hrách 3) 2013 hrách 4) 2014 řepka ozimá 4) 2014 řepka ozimá 5) 2015 pšenice ozimá 5) 2015 pšenice ozimá 6) 2016 ječmen jarní 6) 2016 ječmen jarní 2.2. Zkoušená plodina V roce 2013 byl zkušenou plodinou na všech stanovištích bez ohledu na výrobní oblast hrách, odrůda Eso. 2.3. Kombinace hnojení V každé polní zkoušce je zařazeno 10 kombinací hnojení, (na zkušebních stanicích Lípa a Hradec nad Svitavou 12 kombinací hnojení), které jsou čtyřikrát opakovány. V polní zkoušce je sledováno organické hnojení (hnůj, zaorávka slámy a zeleného hnojení) 2

samostatně a v kombinaci s minerálními hnojivy. Na ZS Lípa a Hradec nad Svitavou je počínaje druhým osevním sledem aplikován na kombinacích 11 a 12 upravený kal z ČOV, jednou samostatně a jednou společně s minerálními hnojivy. 1) nehnojeno 2) minerální hnojiva 3) hnojení hnojem 4) hnojení hnojem + minerální hnojiva 5) zaorávka slámy (+ chrástu) 6) zaorávka slámy (+ chrástu) + minerální hnojiva 7) zelené hnojení 8) zelené hnojení + minerální hnojiva 9) zelené hnojení + zaorávka slámy (+ chrástu) 10) zelené hnojení + zaorávka slámy (+ chrástu) + minerální hnojiva ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11) vyhnilý kal z ČOV (pouze na ZS Lípa, Hradec nad Svitavou) 12) vyhnilý kal z ČOV + minerální hnojiva (pouze na ZS Lípa, Hradec nad Svitavou) 2.4. Dávky živin Za účelem sledování bilance živin jsou minerální hnojiva používána v takových dávkách, které daná plodina v průměru ročně odčerpává. Dávky jednotlivých živin v minerálních hnojivech jsou stanoveny podle průměrných výnosů jednotlivých plodin, při dosahování střední výnosové úrovně a udržení dobrého obsahu přístupné živiny v půdě (Pokyny ke hnojení na zkušebních stanicích, 1992) a průměrného odběru živin sklizní (Komplexní metodika výživy rostlin, 1990). Z dusíkatých hnojiv je používán při přípravě půdy k setí nebo sázení síran amonný a k přihnojování na list ledek amonný s vápencem. Fosforečná hnojiva jsou dodávána v superfosfátu granulovaném a draslík v draselné soli. Hnojení kvalitním chlévským hnojem je prováděno dvakrát během osevního postupu (ve KVO a ŘVO k cukrovce a řepce ozimé, ve BVO k bramborám a řepce ozimé). Hnojení řezanou slámou obilovin je použito na kombinacích 5, 6, 9 a 10 v dávce 4 t/ha a doplněno přídavkem dusíku v dávce 40 kg/ha v ledku amonném s vápencem. Na kombinacích 5, 6, 9 a 10 je zaorávána také hrachová sláma v množství 1 t/ha bez přídavku minerálního dusíku. Posklizňové zbytky ozimé řepky (včetně slámy) se z technických důvodů zaorávají na všech kombinacích. Počítá se s množstvím 4 tuny posklizňových zbytků ozimé řepky na 1 ha. K tomuto množství se na kombinace 2, 4, 5, 6, 8, 9 a 10 (v Lípě a Hradci nad Svitavou i na kombinaci 12) přidává 20 kg N/ha v ledku amonném s vápencem na podpoření mineralizace organické hmoty. Řepková sláma má užší poměr C/N než sláma obilovin, proto je přídavek minerálního N nižší. Ve ŘVO a KVO se na kombinaci č. 5, 6, 9 a 10 zaorává chrást cukrovky v dávce 30 t/ha. Zelené hnojení je používáno pouze na kombinacích č. 7, 8, 9 a 10. Pro zelené hnojení je vysévána hořčice ihned po sklizni jarního ječmene a pšenice ozimé (celkem třikrát za osevní sled). Před zaorávkou se zjistí, jaké množství hořčice narostlo. V BVO na stanicích Lípa, Hradec nad Svitavou je na kombinacích č. 11 a 12 aplikován dvakrát během osevního postupu (k bramborám a řepce ozimé) vyhnilý kal z čistírny odpadních vod. Vápnění je zajišťováno mletým vápencem na všech pokusných kombinacích na podzim před setím řepky. Dávky se stanovují podle kritérií AZZP, tj. podle hodnoty ph zjištěné na příslušné kombinaci v posledním roce před vápněním a podle druhu půdy. 3

Dávky a termíny aplikace jednotlivých hnojiv k hrachu v roce 2013 jsou uvedeny v tab. 1. Tab.1: Hnojení hrachu po ječmeni jarním ŘVO a KVO: Lednice, Pusté Jakartice, Věrovany, Žatec BVO: Horažďovice, Hradec nad Svitavou, Chrastava, Jaroměřice n/r., Lípa, Staňkov, Vysoká kombinace výrobní oblast kukuřičná a řepařská výrobní oblast bramborářská hnojení podzim2012 jaro2013 jaro 2013 sláma t.ha -1 N kg.ha -1 P 2 O 5 kg.ha -1 K 2 O kg.ha -1 N kg.ha -1 P 2 O 5 kg.ha -1 K 2 O kg.ha -1 1 - - - - - - - 2-40 60 150 40 60 150 3 - - - - - - - 4-40 60 150 40 60 150 5 4 - - - - - - 6 4 13 55 131 13 55 131 7 - - - - - - - 8-40 60 150 40 60 150 9 4 - - - - - - 10 4 13 55 131 13 55 131 11 - - - 12 40 60 150 2.5. Agrotechnika a ochrana rostlin U všech zkoušek je prováděna včasná a kvalitní příprava půdy, včetně zasetí a výsadby. Výsevné množství se stanovilo podle doporučení, platných pro danou oblast a odrůdu. Během vegetace se prováděla řádná agrotechnika a ošetření chemickými přípravky pouze při silnějším výskytu nebezpečných činitelů. 2.6. Vegetační pozorování a sklizeň Od založení pokusu až do sklizně je prováděno předepsané vegetační pozorování, záznamy o stavu porostu na jednotlivých kombinacích jsou zapisovány do zápisníků a rozdíly vyhodnoceny. Sklizeň se provádí jednorázově, podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. U hrachu byl zjišťován výnos hlavního i vedlejšího sklizňového produktu, tj. zrna a slámy a technologické vlastnosti. 2.7. Sledování agrochemických vlastností půdy a obsahu živin v rostlinách Za účelem sledování změn v agrochemických vlastnostech půdy jsou po sklizni každé pokusné plodiny odebírány půdní vzorky z každé na stanovení ph/cacl 2 a obsahu přístupných živin (P, K, Ca a Mg) Mehlichovou metodou (M 3). Sledování obsahu N min v půdě má být podle metodiky prováděno u všech plodin a kombinací na jaře před hnojením dusíkem a ihned po sklizni z hloubky 0-30 cm a 30-60 cm ze všech 10, resp. 12 4

kombinací hnojení. Od roku 2008 (po sklizni řepky ozimé) však bylo sledování obsahu N min v půdě ukončeno. Důvodem byl malý vliv dosahovaných výsledků na používané způsoby hnojení. Do budoucna se předpokládá případné jednorázové měření hodnoty N min v půdě (např. 1x za osevní sled) pro sledování trendu obsahu minerálního dusíku v půdě. Pro sledování příjmu živin rostlinami (za účelem výpočtu bilance živin) jsou při sklizni či před sklizní každé pokusné plodiny odebírány ze všech kombinací vzorky hlavního a vedlejšího produktu. Stanovují se hlavní živiny - N, P, K, Ca a Mg. Na konci každého osevního sledu, což bylo naposledy v r. 2010 po sklizni ječmene jarního jsou v půdních vzorcích z každé zjišťovány další parametry hodnoty sorpčního nasycení (S, T, V), obsah N tot, obsah C ox, obsahy těžkých kovů (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn). 2.8. Technologické rozbory U zrna hrachu se při sklizni stanovuje, která se přepočte na standardní 14%; dále se zjišťuje hmotnost tisíce semen (HTS) a. 3. CHARAKTERISTIKA ZKUŠEBNÍCH MÍST Tab.2 uvádí základní půdní a klimatické údaje zkušebních stanic (ZS). Zastoupeny jsou tři výrobní oblasti s nadmořskou výškou od 172 do 595 m a srážkovým normálem 451 až 798 mm. Stanoviště plně reprezentují půdní a klimatické podmínky ČR. Tab.2: Základní půdní a klimatické údaje zkušební zkratka Výr. rok nadmořská roční průměr půdní půdní stanice oblast založení výška (m) srážky teplota typ druh Horažďovice HOR BVO 1994 472 573 7,4 KA HP Hr. n. Svit. HRA BVO 1993 460 624 6,5 HN H Chrastava CHT BVO 2000 345 798 7,1 HN H Jaroměřice JAR BVO 1994 425 535 7,5 HN JH Lípa LIP BVO 1993 505 632 7,7 KA PH Lednice LED KVO 1994 172 540 9,2 CE H Pusté. Jakart. PJA ŘVO 1994 290 650 8,0 LU H Staňkov STV BVO 1994 370 511 7,8 HN H Věrovany VER ŘVO 1993 207 563 8,5 CE H Vysoká VYS BVO 2000 595 655 7,4 KA H Žatec ZAT ŘVO 1993 247 451 8,3 CE H 5

4. VÝSLEDKY 4.1. Hodnocení vlivu počasí 2013, hrách Zima roku 2012/2013 byla neobvykle dlouhá, na některých stanovištích ležel sníh až do konce března. Vzhledem k nízkým teplotám vměsíci březnu probíhalo setí hrachu od poloviny dubna do konce měsíce. Výjimkou byla Lednice, kde bylo zaseto 18.3., poté však napadl sníh a vzcházení rostlin se opozdilo. Selo se většinou do dobře připravené půdy a při dobrých vláhových a teplotních podmínkách. Počasí v květnu a červnu bylo chladné a nadprůměrně deštivé, částečně ve formě přívalových dešťů, což negativně ovlivnilo porosty na některých stanovištích. V Chrastavě došlo k zaplavení pokusu a tím k odumírání rostlin, srážky za květen byly 205 % a v červnu 270 % dlouhodobého průměru. Obdobná situace byla ve Staňkově (květen 181 %, červen 129 % ) a na Vysoké (květen 177 %). Červenec byl naopak suchý a velmi teplý, teploty se pohybovaly kolem 30 až 35 0 C. 4.2. Vegetační sledování 2013, hrách Hrách byl na všech stanovištích zaset v druhé polovině měsíce dubna. Výjimkou bylo stanoviště v Lednici, kde byl hrách zaset 18. března, poté však napadl sníh a vzcházení rostlin se oddálilo. Vzcházení proběhlo v prvních dnech měsíce května a na většině stanic bylo vyrovnané a kompletní, bez výraznější mezerovitosti. Pokus ve Svitavách byl zničen prasaty a následně zrušen. Chladné a deštivé počasí v měsíci květnu porosty negativně ovlivnilo, růst a vývoj rostlin byl pozastaven, kvetení bylo opožděné, až v polovině června. V Lípě byl celý pokus silně poškozen chladem a vlhkem, došlo k zeslabení a k úhynu rostlin a vlivem přívalových dešťů pak porosty polehly. V Chrastavě a Staňkově byly pokusy zaplaveny, porosty velmi poškozeny, došlo k odumírání rostlin a k vyloučení některých opakování ze sledování. Výnosy na těchto stanicích a také ve Věrovanech byly velmi nízké (0,5 3 t/ha). Na ostatních stanicích byly porosty vdobré kondici a v dobrém zdravotním stavu. Výnosy dosáhly i přes 5 t/ha. Červenec byl velmi teplý, s minimem srážek, porosty proto rychle dozrávaly. Teploty se při sklizni pohybovaly kolem 30 až 35 0 C. Rok 2013 nebyl v bramborářské výrobní oblasti pro pěstování hrachu moc příznivý vzhledem k velmi chladnému a deštivému počasí. V teplejších oblastech se porosty svýkyvy počasí lépe vyrovnaly. 4.3. Hodnocení dosažených výnosů V tabulkách 3 až 6 jsou uvedeny výnosy zrna a slámy hrachu ze stanovišť ve výrobní oblasti řepařské a kukuřičné. 6

Tab. 3: Výnos hrách - zrno (t.ha -1 ) řepařská (+ kukuřičná) výrobní oblast stanice 1.nehnoje no 2MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH 7.ZH 8.ZH + MH 9.ZH + sláma 10.ZH+sl áma+mh LED 4,30 4,68 4,96 4,29 4,60 4,79 4,69 4,68 4,93 4,93 PJA 3,44 3,35 3,63 3,61 3,77 3,58 3,60 3,70 3,62 6,11 VER 2,19 2,55 1,66 1,84 2,28 1,86 2,41 2,51 2,62 1,97 ZAT 4,98 4,85 4,31 4,77 4,92 4,68 5,21 5,03 5,34 5,40 3,73 3,86 3,64 3,63 3,89 3,73 3,98 3,98 4,13 4,60 % 100 103,6 97,7 97,4 104,5 100,0 106,7 106,8 110,8 123,5 Nejvyšší průměrný výnos zrna hrachu byl dosažen na kombinaci, na níž bylo aplikováno zelené hnojení+sláma+minerální hnojení. Zvýšení výnosu proti nehnojené kombinaci činilo 23,5 %. Rovněž ostatní kombinace se zaorávkou zeleného hnojení dosáhly vyšších výnosů. Naopak kombinace s aplikací hnoje zaznamenaly v průměru nejnižší výnos (tab. 3). Tab. 4: Výnos hrách - sláma (t.ha -1 ) řepařská (+ kukuřičná) výrobní oblast stanice 1.nehnoje no 2MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH 7.ZH 8.ZH + MH 9.ZH + sláma 10.ZH+sl áma+mh LED 4,01 5,05 4,68 5,20 4,36 5,35 3,55 5,59 4,81 4,88 PJA 2,69 2,82 3,06 2,95 2,85 2,91 2,90 2,98 2,88 2,89 VER 2,92 3,47 3,29 2,85 3,24 3,63 3,18 3,52 3,39 3,38 ZAT 2,24 2,37 1,50 1,75 2,46 2,87 2,69 1,82 2,30 2,53 2,97 3,43 3,13 3,19 3,23 3,69 3,08 3,48 3,34 3,42 % 100 115,5 105,6 107,5 108,8 124,4 103,8 117,3 112,8 115,4 Výnosy slámy hrachu byly mezi kombinacemi vyrovnané a všechny dosahovaly vyšší úrovně než kombinace nehnojená. Nejvyšší výnosy byly dosaženy u kombinace 6 (sláma+minerální hnojení) o 24 % více než kombinace nehnojená (tab.4). Tab. 5: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených kombinacích-zrno (t.ha -1 ) stanice 1 3 5 7 9 2 4 6 8 10 LED 4,30 4,96 4,60 4,69 4,93 4,68 4,29 4,79 4,68 4,93 PJA 3,44 3,63 3,77 3,60 3,62 3,35 3,61 3,58 3,70 6,11 VER 2,19 1,66 2,28 2,41 2,62 2,55 1,84 1,86 2,51 1,97 ZAT 4,98 4,31 4,92 5,21 5,34 4,85 4,77 4,68 5,03 5,40 3,73 3,64 3,89 3,98 4,13 3,86 3,63 3,73 3,98 4,60 % 100 97,7 104,5 106,7 110,8 103,6 97,4 100,0 106,8 123,5 100 94,0 96,6 103,1 119,3 7

Při porovnání výnosů zrna hrachu dosažených na kombinacích hnojených pouze organicky a v kombinaci s minerálními hnojivy lze konstatovat, že z organického hnojení největší kladný vliv na výnos mělo samotné zelené hnojení (komb. 9). Zvýšilo výnos o 11 %. Naopak hnůj (komb. 3) měl účinnost na výnos zrna hrachu dokonce o 2 % nižší než vůbec žádné hnojení (komb. 1). V hodnocení výnosů v rámci kombinací s minerálními hnojivy se jednoznačně jako nejpřínosnější projevila komb. 10 (zelené hnojení+sláma+minerální hnojení). Při aplikaci samotného minerálního hnojení je výnos podobný jako při použití samotné slámy (tab. 5). Tab. 6: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených kombinacích-sláma (t.ha -1 ) stanice 1 3 5 7 9 2 4 6 8 10 LED 4,01 4,68 4,36 3,55 4,81 5,05 5,20 5,35 5,59 4,88 PJA 2,69 3,06 2,85 2,90 2,88 2,82 2,95 2,91 2,98 2,89 VER 2,92 3,29 3,24 3,18 3,39 3,47 2,85 3,63 3,52 3,38 ZAT 2,24 1,50 2,46 2,69 2,30 2,37 1,75 2,87 1,82 2,53 2,97 3,13 3,23 3,08 3,34 3,43 3,19 3,69 3,48 3,42 % 100 105,6 108,8 103,8 112,8 115,5 107,5 124,4 117,3 115,4 100 93,0 107,7 101,5 99,9 Na organických i minerálně hnojených kombinacích byly výnosy slámy ve všech případech vyšší než na nehnojené kombinaci. Z organického hnojení se nejpozitivněji projevilo zelené hnojení+sláma. Minerální hnojení v kombinaci s organickými hnojivy ve všech případech navýšilo výnos slámy hrachu oproti pouze samotnému organickému hnojení. Výnos sláma hrachu byl nejvyšší na kombinaci 8 (zelené hnojení+minerální). Viz. tab. 6. V tabulkách 7 až 10 jsou uvedeny výnosy zrna a slámy hrachu ze stanovišť ve výrobní oblasti bramborářské. Tab. 7: Výnos hrachu -zrno (t.ha -1 ) bramborářská výrobní oblast stanice 1.nehn ojeno 2.MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH 7.zel. hnoj. 8.ZH + MH 9.ZH+ sláma 10.ZH +sláma +MH 11. kal ČOV 12.MH+ kal ČOV HOR 4,82 4,87 4,68 5,16 3,86 5,11 3,35 4,93 4,12 4,75 HRA * 3,32 * 3,51 * 3,36 * 3,64 * 3,29 * 3,66 * 3,27 * 3,62 * 3,35 * 3,58 * 3,34 * 3,49 * CHRA 0,27 0,55 0,69 1,17 0,45 0,98 0,93 1,25 0,62 1,00 JAR 4,65 4,67 5,03 4,88 5,13 4,98 5,19 5,09 5,20 4,97 LIP 1,22 2,32 1,63 2,18 1,67 2,33 1,95 2,60 1,52 2,98 2,47 3,00 STA 0,58 0,90 0,99 1,96 1,08 1,54 0,72 1,65 0,92 1,58 VYS 2,15 3,66 3,13 4,50 3,21 4,03 3,11 4,32 3,09 3,59 2,43 2,93 2,79 3,36 2,67 3,23 2,65 3,35 2,69 3,21 2,91 3,25 % 100 120,6 114,8 138,3 109,9 131,7 109,1 137,9 110,7 132,1 119,8 133,7 Pozn: * - na ZS Hradec nad Svitavou byl porost poškozen lesní zvěří. Výnos byl vypočítán jako aritmetický průměr z minulých let. 8

Vyšší průměrný výnos zrna je patrný v případě všech hnojených kombinací. Samostatně použité organické hnojení a samostatné minerální hnojení se projevilo ve výnosu podobně, ale jejich spojením se výnos výrazně zvýšil. Nejvyšší výnos byl na kombinacích. 4 (hnůj+minerální hnojení) a 8 (zelené hnojení+minerální hnojení) oboje o 38 % více než na nehnojené (komb. 1). Viz tab. 7. Tab. 8: Výnos hrachu -sláma (t.ha -1 ) bramborářská výrobní oblast stanice 1.nehn ojeno 2.MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH 7.zel. hnoj. 8.ZH + MH 9.ZH+ sláma 10.ZH +sláma +MH 11. kal ČOV 12.MH+ kal ČOV HOR 4,77 5,76 5,39 5,92 5,01 5,47 5,03 5,30 4,70 5,03 HRA * 3,23 * 3,47 * 3,84 * 3,93 * 3,26 * 4,05 * 3,66 * 3,99 * 3,59 * 3,72 * 3,40 * 3,97 * CHRA 1,71 2,05 2,99 3,02 1,31 3,15 3,01 2,54 3,19 3,72 JAR 4,98 6,43 6,65 7,01 5,91 6,63 6,19 7,04 6,24 6,90 LIP 2,74 4,37 3,95 4,90 4,64 5,43 3,42 5,06 3,37 5,01 3,74 5,22 STA 0,47 0,81 0,90 1,73 1,01 1,46 0,68 1,62 0,87 1,58 VYS 2,56 2,40 2,77 2,67 2,69 2,52 2,52 2,58 2,53 2,48 2,92 3,61 3,78 4,17 3,41 4,10 3,50 4,02 3,50 4,06 3,57 4,59 % 100 123,6 126,7 142,8 116,4 140,4 119,9 137,7 119,9 139,1 122,3 157,5 Pozn: * - na ZS Hradec nad Svitavou byl porost poškozen lesní zvěří. Výnos byl vypočítán jako aritmetický průměr z minulých let. Obdobně jako u zrna se i u výnosu slámy pozitivně projevily kombinace minerální hnojení společně s organickým. Nejvyšší výnos byl dosažen u kombinace 12 (kal+minerální hnojení), výnos byl o 57,5 % vyšší než u nehnojené kombinace. Druhý nejvyšší výnos byl u kombinace 4 (hnůj+minerální hnojení) o 43 % více než nehnojená kombinace. Nejslaběji se projevilo hnojení slámou (komb. 5). Viz. tab. 8 Tab. 9: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených kombinacích-zrno (t.ha -1 ) stanice 1 3 5 7 9 11 2 4 6 8 10 12 HOR 4,82 4,68 3,86 3,35 4,12 4,87 5,16 5,11 4,93 4,75 HRA 3,32 * 3,36 * 3,29 * 3,27 * 3,35 * 3,34 * 3,51 * 3,64 * 3,66 * 3,62 * 3,58 * 3,49 * CHRA 0,27 0,69 0,45 0,93 0,62 0,55 1,17 0,98 1,25 1,00 JAR 4,65 5,03 5,13 5,19 5,20 4,67 4,88 4,98 5,09 4,97 LIP 1,22 1,63 1,67 1,95 1,52 2,47 2,32 2,18 2,33 2,60 2,98 3,00 STA 0,58 0,99 1,08 0,72 0,92 0,90 1,96 1,54 1,65 1,58 VYS 2,15 3,13 3,21 3,11 3,09 3,66 4,50 4,03 4,32 3,59 2,43 2,79 2,67 2,65 2,69 n 2,93 3,36 3,23 3,35 3,21 n 100 114,8 109,9 109,1 110,7 n 120,6 138,3 131,7 137,9 132,1 n % 100 114,7 109,2 114,3 109,6 n Pozn: * - na ZS Hradec nad Svitavou byl porost poškozen lesní zvěří. Výnos byl vypočítán jako aritmetický průměr z minulých let. n - nehodnoceno 9

Z tabulky 9 je zřejmé, že použitím organického hnojení spolu s minerálním se u zrna hrachu dosáhlo vyšších výnosů než samostatným organickým nebo minerálním hnojením. Výnos zrna byl nejvíce podpořen kombinací 4 (hnůj+minerální hnojení) a 8 (zelené hnojení+minerální hnojení). U těchto kombinací byl výnos vyšší o 15 % v porovnání s pouze minerálním hnojením. Samotné minerální hnojení však mělo vždy vyšší pozitivní vliv na výnos než jakékoli samotné organické. Tab. 10: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených kombinacích-sláma (t.ha -1 ) stanice 1 3 5 7 9 11 2 4 6 8 10 12 HOR 4,77 5,39 5,01 5,03 4,70 5,76 5,92 5,47 5,30 5,03 HRA 3,23 * 3,84 * 3,26 * 3,66 * 3,59 * 3,40 * 3,47 * 3,93 * 4,05 * 3,99 * 3,72 * 3,97 * CHRA 1,71 2,99 1,31 3,01 3,19 2,05 3,02 3,15 2,54 3,72 JAR 4,98 6,65 5,91 6,19 6,24 6,43 7,01 6,63 7,04 6,90 LIP 2,74 3,95 4,64 3,42 3,37 3,74 4,37 4,90 5,43 5,06 5,01 5,22 STA 0,47 0,90 1,01 0,68 0,87 0,81 1,73 1,46 1,62 1,58 VYS 2,56 2,77 2,69 2,52 2,53 2,40 2,67 2,52 2,58 2,48 2,92 3,78 3,41 3,50 3,50 n 3,61 4,17 4,10 4,02 4,06 n % 100 126,7 116,4 119,9 119,9 n 123,6 142,8 140,4 137,7 139 n 100 115,5 113,6 111,4 112,5 n Pozn: * - na ZS Hradec nad Svitavou byl porost poškozen lesní zvěří. Výnos byl vypočítán jako aritmetický průměr z minulých let. n nehodnoceno Stejně jako u zrna i v případě slámy hrachu byly výnosy kladně ovlivněny hnojením organickým společně s minerálním. Rovněž také samotné minerální hnojení mělo vždy vyšší pozitivní vliv na výnos než jakékoli samotné organické, kromě kombinace 3 (hnojení hnojem). Viz. tab. 10. Tab. 11: Relativní porovnání výnosů na kombinacích s kaly z ČOV zrno sláma kombinace 1 11 2 12 1 11 2 12 t.ha -1 2,43 2,91 2,93 3,25 2,92 3,57 3,61 4,59 % 100 119,8 120,6 133,7 100 122,3 123,6 157,5 Vliv kalů z ČOV je nutno hodnotit samostatně, protože kaly jsou zkoušeny pouze na dvou stanovištích. Kladně se ve výnosu zrna i slámy hrachu promítla jeho hnojivá hodnota. Nejvýraznější pozitivní vliv na výnos dosáhla kombinace 12 (kal+minerální hnojení). Zvýšila výnos u zrna o 34 % a u slámy o 57,5 % (tab. 11). 10

4.4. Hodnocení technologických vlastností U hrachu byla sledována zrna při sklizni, hmotnost tisíce semen (HTS) a obsah dusíkatých látek. Výsledky jsou v tabulkách 12 a 13. Hodnoty HTS jsou uvedeny při sklizňové i. Tab. 12: Technologické vlastnosti - řepařská (+kukuřičná) výrobní oblast stanice stanovení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 10,6 10,3 10,3 10,3 10,3 10,2 10,4 10,0 10,1 10,2 LED HTS 274 263 273 262 269 262 272 259 271 261 22,4 22,9 23,6 23,0 23,2 23,0 23,3 23,4 23,8 23,7 11,7 11,7 11,8 11,8 11,4 11,6 12,1 11,9 12,0 12,2 PJA HTS 226 217 232 223 227 207 213 215 231 215 21,8 21,4 21,4 22,3 21,7 21,9 21,8 21,8 21,5 21,9 11,4 11,3 11,5 11,1 11,2 11,2 11,1 11,0 10,9 11,2 VER HTS 210 190 185 187 188 165 184 190 193 162 22,5 23,4 20,9 21,8 22,3 21,9 21,2 21,8 21,8 22,1 13,9 14,0 14,1 13,6 13,6 13,6 13,4 13,7 13,6 13,6 ZAT HTS 249 245 246 236 243 227 244 237 245 243 24,2 23,9 24,4 24,2 24,1 23,9 24,5 24,6 24,5 24,8 11,9 11,8 11,9 11,7 11,7 11,7 11,7 11,7 11,7 11,8 HTS 240 229 234 227 232 215 228 226 235 220 22,7 22,9 22,6 22,8 22,8 22,7 22,7 22,9 22,9 23,1 Vlhkost zrna při sklizni byla na všech stanovištích v řepařské oblasti cca o 1-2 % nižší než v bramborářské. Rozdíly mezi kombinacemi hnojení v ŘVO byly nepatrné. V BVO byly rozdíly mezi nejnižší a nejvyšší í (kombinace 7 a kombinace 2) 1,3 %. Výsledky HTS se podle oblastí liší. Na stanovištích v ŘVO i BVO jsou hodnoty jednoznačně vyšší na lichých kombinacích, kde byla aplikována samotná organická hnojiva. Přídavek minerálních hnojiv HTS výrazně snížil. 11

Tab. 13: Technologické vlastnosti - bramborářská výrobní oblast stanice stanovení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 17,6 18,2 16,9 18,6 16,7 17,6 15,8 17,7 15,9 16,6 HOR HTS 246 220 251 233 244 241 238 238 240 235 22,0 22,8 20,9 22,8 21,2 21,3 21,2 22,0 20,5 21,2 14,4 * 14,6 * 13,8 * 14,0 * 14,0 * 13,5 * 13,3 * 14,1 * 13,6 * * 13,6 ** ** HRA HTS 211 * 201 * 207 * 209 * 205 * 209 * 204 * 206 * 204 * * 209 ** ** 19,1 * 19,3 * 19,2 * 19,7 * 19,7 * 19,5 * 19,7 * 19,5 * 19,4 * * 19,8 ** ** Vlhkost 16,9 17,6 14,5 14 15,4 13,6 12,6 14,4 15 14,2 CHRA HTS 194 173 185 204 170 204 191 200 184 196 15,1 15,3 14,3 15,0 14,6 15,1 14,6 14,4 14,1 14,8 11,6 11,6 11,5 12,0 11,4 11,6 11,7 11,9 11,8 11,8 JAR HTS 216 189 212 197 216 201 214 197 214 198 22,4 24,4 23,7 25,1 23,8 24,3 24,3 24,4 23,6 25,3 15,9 15,2 15,6 15,1 16,3 14,6 15,6 15,6 15,1 15,1 15,3 14,6 LIP HTS 193 192 193 185 200 187 190 160 172 194 162 159 18,1 17,3 18,7 16,4 19,0 17,6 19,6 16,3 19,4 18,0 19,3 17,4 10,9 12 11,3 11,2 11,2 10,6 10,7 11,8 10,9 11,1 STA HTS 218 222 195 230 193 215 191 233 211 225 19,1 18,1 19,1 18,6 19,6 19,1 19,4 19,8 19,2 19,4 13,2 12,9 12,9 13,1 13,1 12,8 13,3 12,9 12,7 12,7 VYS HTS 202 207 205 202 205 205 203 208 201 204 17,9 18,2 18,7 20,2 19,8 19,7 19,1 20,2 19,5 19,9 14,4 14,6 13,8 14,0 14,0 13,5 13,3 14,1 13,6 13,6 HTS 211 201 207 209 205 209 204 206 204 209 19,1 19,3 19,2 19,7 19,7 19,5 19,7 19,5 19,4 19,8 Pozn: * - hodnoty u kombinací 1-10 byly vypočítány průměrem z ostatních stanic. Pokus poškodila lesní zvěř. 12

** - kombinace 11 a 12 byly v roce 2013 z hlediska technologických vlastností u hrachu hodnoceny poprvé, proto z důvodu poškozeného porostu údaje chybí. Obsah dusíkatých látek v zrnu v ŘVO byl o 3 % vyšší než na stanovištích v BVO. Různé druhy organického hnojení obsah N látek neovlivnily, zvýšení způsobilo jednoznačně minerální hnojení, tedy dusík aplikovaný na sudých kombinacích. Nejvyšší obsah N látek byl v ŘVO i BVO na kombinaci 10 (zelená hmota+sláma+minerální hnojení). Viz. tab. 12 a 13. 4.5. Hodnocení základních agrochemických vlastností půdy Každoročně po sklizni je v půdních vzorcích stanovena půdní reakce ve výluhu CaCl 2 a obsah základních živin podle Mehlicha 3. Výsledky jsou uvedeny vtabulkách 14 a 15. Rozdíly v hodnotách ph jsou u některých stanovišť minimální, u některých výraznější, nemají však žádný vztah k použitému hnojení, ani použití minerálních hnojiv není ve výsledcích patrné. Tab.14: Základní agrochemické vlastnosti půdy po sklizni hrachu ŘVO (+KVO) stanice parametr 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ph 7,4 7,3 7,4 7,3 7,4 7,4 7,4 7,3 7,4 7,3 P 43,8 65,9 63,3 81,8 48,3 73,7 47,9 83,1 50,6 77,2 LED K 187 258 251 296 214 283 194 286 211 293 Mg 268 267 299 297 270 285 270 289 288 291 Ca 4160 4210 4230 4200 4550 4610 4640 4410 4810 4280 ph 6,4 6,3 6,5 6,5 6,6 6,5 6,6 6,4 6,4 6,4 P 45,4 47,4 70,4 72,5 46,1 52,7 40,9 44,4 38,6 46,6 PJA K 80 129 123 184 105 147 89 157 107 133 Mg 100 106 130 125 126 120 102 112 101 102 Ca 1950 1800 1990 1890 1870 1810 1910 1760 1800 1860 ph 6,4 6,2 6,6 6,3 6,6 6,5 6,5 6,2 6,7 6,4 P 85,9 95,9 89 90 85,6 105 88,4 81,8 75,9 80,2 VER K 149 165 152 193 135 170 141 176 149 155 Mg 131 138 139 129 131 131 116 109 122 113 Ca 2950 2940 3080 2820 3060 2980 2990 2860 2990 2920 ph 6,5 6,5 6,8 6,6 6,8 6,9 6,6 6,4 6,4 5,9 P 71,1 106 109 132 99,1 122 118 120 71,1 69,9 ZAT K 213 409 346 407 294 383 452 408 292 272 Mg 247 258 262 241 226 227 225 216 222 216 Ca 4090 3990 4200 3970 3800 3760 3600 3610 3590 3260 Obsah přístupného fosforu a draslíku je ovlivněn použitým hnojením. Ve významné většině případů je vyšší obsah fosforu, a zvláště draslíku, na sudých kombinacích, kde se na zvýšení půdní zásoby podílelo minerální hnojení. Tento stav je ještě výraznější v ŘVO než v BVO. Vliv samotných organických hnojiv je obtížně vyhodnotitelný, patrné je pouze zvýšení obsahu draslíku a hořčíku na kombinacích s chlévským hnojem. 13

Tab.15: Základní agrochemické vlastnosti půdy po sklizni hrachu BVO HOR HRA CHR JAR LIP STV VYS stanice parametr 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 ph 6,3 5,7 6 6 5,9 5,9 6,1 5,5 6,2 6 P 72,6 68,4 77,7 85,8 63,2 63,9 62,1 59,5 64,2 67,4 K 112 131 108 136 105 114 97 122 98 130 Mg 146 145 173 167 162 146 147 125 152 145 Ca 1610 1530 1620 1590 1710 1520 1670 1440 1680 1540 ph 6,6 6,6 6,6 6,5 6,6 6,7 6,8 6,6 6,8 6,8 6,8 6,7 P 77,3 79,8 89,2 89,9 82,3 82,1 68,7 65,3 67,3 70,4 94,3 86,8 K 142 189 185 198 175 196 156 162 165 191 161 185 Mg 56 64 75 75 72 73 71 70 69 70 76 76 Ca 1810 1900 1880 1840 1970 1990 2090 2040 2080 2040 2170 2040 ph 6,6 6,3 6,3 6,3 6,2 6,3 6,4 6,1 6,1 6,4 P 76,6 87,2 82,8 95,6 74,2 88,2 73,5 74,2 75,4 89,6 K 179 216 182 220 145 218 163 212 149 207 Mg 235 219 254 223 241 231 232 217 216 241 Ca 1770 1530 1570 1620 1470 1580 1570 1470 1380 1620 ph 6,7 6,4 6,6 6,6 6,6 6,6 6,7 6,4 6,6 6,7 P 46,9 68,3 75,1 89,4 61 79,2 59,1 81,2 60,5 72,7 K 163 227 177 225 164 217 167 239 171 211 Mg 226 204 218 213 194 191 183 166 184 174 Ca 3080 2900 2960 3010 2880 2940 2910 2930 3130 2950 ph 6,6 6,2 6,5 6,1 6,3 6,1 6,2 6,1 5,9 5,8 5,7 6,1 P 144 148 155 107 97,3 97,9 96,7 92,3 95,5 128 119 165 K 112 248 145 153 103 132 101 139 111 113 140 171 Mg 76,5 81 90 75 78 76 75 67 85 78 74 72 Ca 2560 1920 2480 2030 2050 1840 2060 2000 2160 1840 1840 2040 ph 5,6 5,4 5,6 6,1 6 6 6,2 5,9 5,9 5,7 P 73,5 72,7 82,6 126 85,6 79,2 72,1 74,1 66,2 66,2 K 181 228 186 276 186 208 158 235 172 204 Mg 187 167 186 227 219 205 223 190 216 195 Ca 1860 1680 1820 2010 2060 2020 2170 1930 2100 1840 ph 6,4 6,2 6,4 6,4 6,4 6,1 6,3 6,4 6,6 6,4 P 65,6 66,8 99,5 100 73,3 64,2 70,4 69,6 69,2 62,8 K 135 202 190 274 133 203 147 220 147 208 Mg 104 98 126 129 109 98 104 102 92 91 Ca 1920 1810 2040 2000 2010 1760 1900 1990 2170 1800 14

4.6. Bilance živin Pro výpočet bilance živin na jednotlivých zkušebních stanicích (ZS) v roce 2013 se počítá s využitím živin z ječné slámy po pěstovaném ječmeni jarním, která byla aplikována v roce 2012 na podzim v dávce 4 t.ha -1 na kombinacích 5, 6, 9 a 10. Využití v prvním roce po aplikaci je 40 % N a 50 % P 2 O 5 a K 2 O. Ke slámě se aplikovalo na podporu mineralizace 40 kg dusíku při využití v prvním roce poloviny tohoto množství. Výsledky bilance živin ze zkoušek v řepařské oblasti jsou uvedeny v tabulkách 16 až 20, z oblasti bramborářské 21 až 28. Tab.16: Bilance živin na ZS Lednice (KVO), v kg.ha -1 LEDNICE kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 159 19 96-159 -19-96 2-min. hn. (MH) 40 26 125 0 0 0 40 26 125 183 24 147-143 2-22 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 200 27 122-200 -27-122 4-hnůj + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 170 22 147-130 4-22 5-sláma 0 0 0 44 2 53 44 2 53 178 23 112-134 -21-59 6-sláma + MH 13 24 109 44 2 53 57 26 162 185 24 149-128 2 13 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 174 20 114-174 -20-114 8-ZH + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 184 25 162-144 1-37 9-ZH + sláma 0 0 0 63 5 82 63 5 82 194 24 120-131 -19-38 10-ZH+sláma+MH 13 24 109 63 5 82 76 29 191 195 25 145-119 4 46 Tab.17: Bilance živin na ZS Pusté Jakartice (ŘVO), v kg.ha -1 PUSTÉ JAKARTICE kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 131 19 45-131 -19-45 2-min. hn. (MH) 40 26 125 0 0 0 40 26 125 126 18 52-86 8 73 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 133 20 60-133 -20-60 4-hnůj + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 136 19 65-96 7 60 5-sláma 0 0 0 29 1 20 29 1 20 136 20 53-107 -19-33 6-sláma + MH 13 24 109 29 1 20 42 25 129 141 20 62-99 5 66 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 136 20 50-136 -20-50 8-ZH + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 138 19 61-98 7 64 9-ZH + sláma 0 0 0 29 1 20 29 1 20 136 19 62-107 -18-43 10-ZH+sláma+MH 13 24 109 29 1 20 42 25 129 207 30 88-166 -4 41 15

Tab.18: Bilance živin na ZS Věrovany (ŘVO), v kg.ha -1 VĚROVANY kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 165 24 92-165 -24-92 2-min. hn. (MH) 40 26 125 0 0 0 40 26 125 130 19 64-90 7 61 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 99 15 79-99 -15-79 4-hnůj + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 98 14 58-58 12 67 5-sláma 0 0 0 34 2 21 34 2 21 170 25 115-135 -23-94 6-sláma + MH 13 24 109 34 2 21 47 26 130 114 16 71-67 10 59 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 183 27 95-183 -27-95 8-ZH + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 131 18 65-91 8 60 9-ZH + sláma 0 0 0 34 2 21 34 2 21 168 25 165-133 -23-145 10-ZH+sláma+MH 13 24 109 34 2 21 47 26 130 109 16 62-62 10 68 Tab.19: Bilance živin na ZS Žatec (ŘVO), v kg.ha -1 ŽATEC kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 178 22 73-178 -22-73 2-min. hn. (MH) 40 26 125 0 0 0 40 26 125 175 22 78-135 4 47 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 155 19 61-155 -19-61 4-hnůj + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 170 21 73-130 5 52 5-sláma 0 0 0 33 2 25 33 2 25 179 22 82-146 -20-57 6-sláma + MH 13 24 109 33 2 25 46 26 134 172 22 93-126 4 41 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 192 22 84-192 -22-84 8-ZH + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 183 22 80-143 4 45 9-ZH + sláma 0 0 0 33 2 25 33 2 25 198 24 84-165 -22-59 10-ZH+sláma+MH 13 24 109 33 2 25 46 26 134 208 25 87-162 1 47 Tab.20: Bilance živin za řepařskou výrobní oblast, v kg.ha -1 PRŮMĚR ŘVO kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 158 21 76-158 -21-76 2-min. hn. (MH) 125 26 100 0 0 0 125 26 100 153 21 85-28 5 15 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 147 20 80-147 -20-80 4-hnůj + MH 71 12 17 0 0 0 71 12 17 144 19 86-73 -7-69 5-sláma 10 0 0 35 2 29 45 2 29 166 22 91-121 -21-61 6-sláma + MH 120 25 94 35 2 29 155 27 123 153 21 94 2 6 30 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 171 22 86-171 -22-86 8-ZH + MH 125 26 100 0 0 0 125 26 100 159 21 92-34 5 8 9-ZH + sláma 10 0 0 40 2 37 50 2 37 174 23 108-124 -20-71 10-ZH+sláma+MH 120 25 94 40 2 37 160 27 131 180 24 95-20 4 35 16

Tab.21: Bilance živin na ZS Horažďovice (BVO), v kg.ha -1 HORAŽĎ. kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 173 21 117-173 -21-117 2-min. hn. (MH) 40 26 125 0 0 0 40 26 125 196 25 170-156 1-45 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 168 21 128-168 -21-128 4-hnůj + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 200 24 181-160 2-56 5-sláma 0 0 0 28 1 13 28 1 13 140 17 96-112 -16-83 6-sláma + MH 13 24 109 28 1 13 41 25 122 180 21 157-139 4-35 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 125 15 97-125 -15-97 8-ZH + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 174 21 151-134 5-26 9-ZH + sláma 0 0 0 28 1 13 28 1 13 140 17 97-112 -16-84 10-ZH+sláma+MH 13 24 109 28 1 13 41 25 122 165 18 147-124 7-25 Tab.22: Bilance živin na ZS Hradec nad Svitavou (BVO), v kg.ha -1 (bil. živin bez kalu ČOV) HRADEC N. roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní * bilance živin SVITAVOU kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 105 10 29-105 -10-29 2-min. hn. (MH) 40 26 125 0 0 0 40 26 125 117 12 29-77 14 96 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 114 11 36-114 -11-36 4-hnůj + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 133 13 35-93 13 90 5-sláma 0 0 0 22 0,2 3 22 0 3 106 10 25-84 -10-22 6-sláma + MH 13 24 109 22 0,2 3 35 24 112 126 12 42-91 12 70 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 111 11 29-111 -11-29 8-ZH + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 131 13 33-91 13 92 9-ZH + sláma 0 0 0 22 0,2 3 22 0 3 117 11 29-95 -11-27 10-ZH+sláma+MH 13 24 109 22 0,2 3 35 24 112 126 12 35-91 12 77 11-kal ČOV 0 0 0 0 0 0 0 0 0 101 10 29-101 -10-29 12-kal ČOV + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 114 12 35-74 14 90 Pozn: * - na ZS Hradec nad Svitavou byl porost poškozen lesní zvěří. Pro výpočet odběru živin sklizní byl použit výnos hrachu z předchozího osevního postupu (cyklus 2005 2010), z roku 2007 Tab. 23: Bilance živin na ZS Chrastava (BVO), v kg.ha -1 CHRASTAVA kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 17 2 9-17 -2-9 2-min. hn. (MH) 40 26 125 0 0 0 40 26 125 25 4 13 15 22 112 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 32 5 16-32 -5-16 4-hnůj + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 41 6 20-1 20 105 5-sláma 0 0 0 28 1 18 28 1 18 18 3 10 10-2 8 6-sláma + MH 13 24 109 28 1 18 41 25 127 38 5 18 3 20 109 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 35 5 16-35 -5-16 8-ZH + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 41 6 24-1 20 101 9-ZH + sláma 0 0 0 28 1 18 28 1 18 31 5 20-3 -4-2 10-ZH+sláma+MH 13 24 109 28 1 18 41 25 127 42 7 23-2 18 103 17

Tab.24: Bilance živin na ZS Jaroměřice (BVO), v kg.ha -1 JAROMĚŘICE kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 192 20 82-192 -20-82 2-min. hn. (MH) 40 26 125 0 0 0 40 26 125 229 24 130-189 2-5 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 252 29 127-252 -29-127 4-hnůj + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 259 30 148-219 -4-23 5-sláma 0 0 0 30 1,5 11 30 2 11 230 25 112-200 -24-101 6-sláma + MH 13 24 109 30 1,5 11 43 26 120 245 26 140-202 0-20 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 235 26 114-235 -26-114 8-ZH + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 256 28 162-216 -2-37 9-ZH + sláma 0 0 0 30 1,5 11 30 2 11 237 26 131-207 -25-120 10-ZH+sláma+MH 13 24 109 30 1,5 11 43 26 120 260 27 158-217 -2-38 Tab.25: Bilance živin na ZS Lípa (BVO), v kg.ha -1 LÍPA kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 55 9 52-55 -9-52 2-min. hn. (MH) 40 26 125 0 0 0 40 26 125 83 13 94-43 13 31 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 71 11 77-71 -11-77 4-hnůj + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 80 13 106-40 13 19 5-sláma 0 0 0 29 2 18 29 2 18 78 12 69-49 -10-51 6-sláma + MH 13 24 109 29 2 18 42 26 127 85 13 100-43 13 26 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 80 13 56-80 -13-56 8-ZH + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 87 14 101-47 12 24 9-ZH + sláma 0 0 0 29 2 18 29 2 18 75 11 50-46 -9-33 10-ZH+sláma+MH 13 24 109 29 2 18 42 26 127 111 18 113-70 8 13 11-kal ČOV 0 0 0 0 0 0 0 0 0 99 15 75-99 -15-75 12-kal ČOV + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 109 18 121-69 8 4 Tab.26: Bilance živin na ZS Staňkov (BVO), v kg.ha -1 STAŇKOV kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 18 3 11-18 -3-11 2-min. hn. (MH) 40 26 125 0 0 0 40 26 125 27 4 21 13 22 104 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 32 5 19-32 -5-19 4-hnůj + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 59 9 47-19 17 78 5-sláma 0 0 0 30 1,6 13 30 2 13 36 5 21-6 -4-8 6-sláma + MH 13 24 109 30 1,6 13 43 26 122 49 8 33-6 18 89 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 23 3 13-23 -3-13 8-ZH + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 52 8 39-12 18 86 9-ZH + sláma 0 0 0 30 1,6 13 30 2 13 29 4 17 1-3 -4 10-ZH+sláma+MH 13 24 109 30 1,6 13 43 26 122 51 8 35-8 18 87 18

Tab.27: Bilance živin na ZS Vysoká (BVO), v kg.ha -1 VYSOKÁ kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 66 9 30-66 -9-30 2-min. hn. (MH) 40 26 125 0 0 0 40 26 125 104 13 47-64 13 78 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 95 13 40-95 -13-40 4-hnůj + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 140 18 59-100 8 66 5-sláma 0 0 0 33 2 19 33 2 19 103 14 40-70 -12-20 6-sláma + MH 13 24 109 33 2 19 46 26 128 123 15 49-77 11 80 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 95 13 37-95 -13-37 8-ZH + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 134 17 55-94 9 70 9-ZH + sláma 0 0 0 33 2 19 33 2 19 97 13 37-64 -11-18 10-ZH+sláma+MH 13 24 109 33 2 19 46 26 128 112 14 41-66 13 87 Tab.28: Bilance živin za bramborářskou výrobní oblast, v kg.ha -1 PRŮMĚR BVO kombinace N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 89 11 47-89 -11-47 2-min. hn. (MH) 40 26 125 0 0 0 40 26 125 112 14 72-72 12 53 3-hnůj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 109 14 64-109 -14-64 4-hnůj + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 130 16 85-90 10 40 5-sláma 0 0 0 28 1 14 28 1 14 101 12 53-73 -11-40 6-sláma + MH 13 24 109 28 1 14 41 25 123 121 14 77-79 11 46 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 101 12 52-101 -12-52 8-ZH + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 125 15 81-85 11 44 9-ZH + sláma 0 0 0 28 1 14 28 1 14 104 13 54-75 -11-41 10-ZH+sláma+MH 13 24 109 28 1 14 41 25 123 124 15 79-83 10 44 11-kal ČOV 0 0 0 0 0 0 0 0 0 100 13 52-100 -13-52 12-kal ČOV + MH 40 26 125 0 0 0 40 26 125 112 15 78-72 11 47 Z hodnot bilance živin uvedených v tabulkách a zvláště z porovnání průměrných bilancí mezi výrobními oblastmi (tab. 29) je možno zobecnit následující poznatky. V obou oblastech je záporná bilance u dusíku na všech kombinacích. Obdobná záporná bilance u všech sledovaných základních živin je na kombinaci nehnojené a na kombinacích se zaorávkou samotného organického hnojiva (slámy, hnoje). Na kombinaci se zaorávkou samotného zeleného hnojení, kde se vnášené živiny nebilancují, je rovněž bilance záporná. Samotné minerální hnojení a minerální hnojení + organické vykazuje v obou oblastech vyšší bilanční přebytek u fosforu a draslíku. U dusíku je bilance záporná. Kombinace s hnojem + minerálním hnojením (komb. 4) vykazuje pozitivní bilanci pouze u fosforu a draslíku a to jenom v BVO. 19

Tab.29: Porovnání průměrné bilance živin v BVO a ŘVO (+KVO), v kg.ha -1 kombinace N P K BVO ŘVO BVO ŘVO BVO ŘVO 1.nehnojeno -89-158 -11-21 -47-76 2.min. hn. (MH) -72-28 12 5 53 15 3.hnůj -109-147 -14-20 -64-80 4.hnůj + MH -90-73 10-7 40-69 5.sláma -73-121 -11-21 -40-61 6.sláma + MH -79 2 11 6 46 30 7.zel. hnoj. (ZH) -101-171 -12-22 -52-86 8.ZH + MH -85-34 11 5 44 8 9.ZH + sláma -75-124 -11-20 -41-71 10.ZH+sláma+MH -83-20 10 4 44 35 11.kal ČOV -100-13 -52 12.kal ČOV+ MH -72 11 47 Z tabulky 29 dále vyplývá, že záporná bilance je vřvo větší na kombinacích se samotným organickým hnojením než je tomu na kombinacích se samotným organickým hnojením v BVO (čili v BVO je nižší záporná bilance). Rozdíl je ale u kombinací organické hnojení + minerální hnojení. V těchto případech je vyšší záporná bilance dusíku v BVO než v ŘVO. U fosforu a draslíku je v ŘVO větší záporná bilance než v BVO. V případě, že je v ŘVO kladná bilance, tak je zde tento přebytek menší než v BVO. Zaorávka kalu je prováděna pouze na dvou ZS v BVO (Hradec nad Svitavou, Lípa) a to na komb. 11 a 12. V roce 2013 vyšla záporná bilance u všech sledovaných živin na kombinaci 11 (zaorávka samotného kalu). V případě kombinace 12 (zaorávka kalu+minerální hnojení) byla záporná bilance u dusíku, kladná bilance u fosforu a draslíku. 20

5. ZÁVĚR V roce 2013 pokračoval ve výrobních oblastech ŘVO (+KVO) a BVO čtvrtý osevní sled (2011 2016). Na ZS Lednice, Pusté Jakartice, Věrovany, Žatec, Horažďovice, Hradec nad Svitavou, Chrastava, Jaroměřice nad Rokytnou, Lípa, Staňkov, Vysoká byl v tomto roce pěstován hrách odrůdy Eso. Předcházel mu v roce 2012 ječmen jarní. Hodnocen byl u hrachu výnos zrna a slámy, technologické parametry a počítána byla bilance hlavních živin (N, P, K). Z výše uvedených výsledků získaných v tomto roce je možno shrnout a zevšeobecnit následující poznatky: 1. Hnojení minerální společně s organickým vykazuje podstatně vyšší výnosový efekt u zrna i slámy hrachu než samotné organické hnojení. Tento trend se potvrzuje pravidelně. V ŘVO se z použitých organických hnojiv nejvíce osvědčilo zelené hnojení oproti hnoji (v BVO tomu bylo naopak). Víceméně však zelené hnojení patřilo k těm organickým hnojivům, které vždy kladně ovlivnily výnos. Hnůj v ŘVO způsobil u zrna hrachu výnosovou depresi. Hnojivá hodnota kalů se pozitivně promítla do výnosu zrna i slámy hrachu. 2. Vlhkost zrna při sklizni byla v rámci kombinací vyrovnaná a nebyla ovlivněna použitým hnojením. Zjištěná hmotnost tisíce semen (HTS) se podle oblastí liší. Na stanovištích v ŘVO i BVO jsou hodnoty jednoznačně vyšší na kombinacích, kde byla aplikována samotná organická hnojiva. Přídavek minerálních hnojiv HTS výrazně snížil. Obsah dusíkatých látek v zrnu byl v bramborářské oblasti nižší než na stanovištích řepařských. Různé druhy organického hnojení obsah N látek neovlivnily, zvýšení způsobilo jednoznačně minerální hnojení, vlivem dodaného dusíku. 3. Vliv hnojiv se v hodnotách ph půdy neprojevil. Obsah přístupného fosforu a draslíku v půdě je ovlivněn jednoznačně minerálním hnojením. Vliv samotných organických hnojiv je obtížně vyhodnotitelný, patrné je pouze zvýšení obsahu draslíku a hořčíku na kombinacích s chlévským hnojem. 4. Nehnojená kombinace a kombinace hnojené pouze organicky vykazují zápornou bilanci všech základních sledovaných živin. V ŘVO je oproti BVO nedostatek výraznější. Bilance dusíku je v obou oblastech a na všech kombinacích záporná (včetně hnojení minerálního). Pozitivní bilanci vykazuje samotné minerální hnojení a minerální hnojení+organické v obou oblastech a pouze u fosforu a draslíku. Přebytek je v BVO větší. Zaorávka samotného kalu znamenala zápornou bilanci u všech živin; kal+minerální hnojení znamenalo zápornou bilanci pouze u dusíku. 21