Příloha č. 2: Příklad kódování v případové studii vybraného podniku (TEX) ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT V PODNIKU TEX 1. EM v podniku TEX 1.1. Nástroje environmentálního managementu v podniku TEX Podnik realizuje jednak environmentální opatření, jejichž plnění vyplývá z legislativních požadavků a dále pak dobrovolné aktivity vztahující se k ochraně životního prostředí. Legislativně stanovené povinnosti K opatřením, jejichž realizaci vyžaduje legislativa, patří: IPPC 1 společnost byla vyhodnocena jako střední zdroj znečištění ovzduší (v důsledku zvýšeného množství emisí CO 2 ) a proto je legislativní povinností podniku získat Rozhodnutí o vydání integrovaného povolení IPPC. Tato povinnost je v ČR stanovena legislativně od roku 2007. Integrovaný systém využití a recyklace obalových odpadů opět legislativní povinnost. Podnik vlastní certifikát vydaný společností EKO-KOM, který garantuje, že TEX plní povinnost zajistit zpětný odběr a využít odpady z obalů zákonným způsobem. Za účast v tomto systému platí podnik poplatek. Nicméně v současnosti je produkce odpadu společnosti TEX na opravdu velmi nízké úrovni a to ze dvou důvodů: o o Podnik TEX je v současnosti schopen téměř všechen vyprodukovaný odpad recyklovat. Podnik je dodavatelem produktů pro velkoodběratele (nikoliv tedy pro konečné spotřebitele, kde má zpětný odběr smysl). Velcí odběratelé si řeší otázku nakládání s odpady sami. Obalový materiál je předán odběratelské firmě spolu s produktem a odběratel si následně sám zajišťuje recyklaci odpadu z těchto obalových materiálů. Z uvedeného vyplývá, že TEX produkuje v současnosti skutečně minimální množství obalových odpadů, přesto však má legislativní povinnost zaplatit poplatek za jeho sběr, třídění a recyklaci. Bez uzavřené smlouvy s uvedenou firmou by však nastaly jiné překážky, proto je toto v rámci daných podmínek pro firmu nejschůdnější cesta. Lze se zde ale zamyslet nad tím, zda se přece jen nevytrácí původní smysl některých environmentálních legislativních opatření, kterým by měla být ochrana ŽP. 1 IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control), tzn. Integrovaná prevence a omezování znečištění je pokročilým způsobem legislativní regulace vybraných průmyslových a zemědělských činností při dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Cílem opatření je předcházet znečištění, a pokud to není možné, pak omezovat vznik emisí (zdroj: Integrovaná prevence a omezování znečištění, 2009). Redukce negativního dopadu na ŽP je dosahováno tím, že je zabráněno jeho samotnému vzniku, nikoliv jeho následným odstraněním. Záměrům a zařízením s vysokým či středním dopadem na životní prostředí ukládá Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění č. 76/2002 povinnost projít procesem tzv. integrovaného povolení. Řízení o vydání IPPC vede příslušný krajský úřad. Organizace, která žádá o povolení, musí prokázat využívání tzv. nejlepší dostupné techniky (BAT). Je-li povolení vydáno, pak jsou zároveň vydány podmínky provozu zařízení (zdroj: Účast při vydávání integrovaného povolení, 2008).
Dobrovolné nástroje ISO 14001 Mimo uvedená, legislativně stanovená opatření, podnik dále implementoval v roce 2006 jeden z dobrovolných nástrojů environmentálního řízení systém environmentálního managementu dle ISO 14001:2004. Norma se vztahuje k celé organizaci a aktuální certifikát je platný do roku 2012. Zástupce podniku výstižně charakterizuje hlavní myšlenku normy ISO 14001 následovně: Certifikát říká, buďte trochu lepší než legislativa a buďte vždy o něco lepší než minulý rok. Jak bylo již dříve uvedeno, hlavním impulzem pro zavedení normy byl tlak z centrály. Důležitou roli zde hrál i zákazník. Dle slov respondenta je v současnosti kvalita velmi propojena s environmentální odpovědností. Součástí kvalitního výrobku či služby je tedy mimo jiné i to, že naplňuje environmentální požadavky, resp. v rámci jeho výroby, užívání a likvidace je minimalizován negativní dopad na ŽP. Zákazníci (odběratelé) v tomto oboru rozpoznají, že výrobek není kvalitní a jsou ochotni zaplatit vyšší cenu za produkt, který je kvalitní, bezpečný a environmentálně šetrný. V procesu implementace normy pomohly podniku TEX předchozí zkušenosti se zaváděním ISO 9001:2000. Dle slov respondenta rozdíl mezi oběma systémy není zásadní, jedná se sice o jiné téma, ale principielně je u obou standardů řada postupů podobných či shodných. Společnost TEX požadovala pro certifikaci firmu, která má zkušenosti konkrétně s textilním průmyslem. Tento obor činnosti vykazuje řadu specifik, a proto je pro podnik účelné být certifikován společností, která se v dané oblasti dobře orientuje. Na začátku procesu implementace využíval podnik i konzultačních služeb externích konzultantů, kromě toho však dalších poradenských služeb nevyužil. Procesy v podniku zhruba odpovídaly požadavkům normy již před její implementací, nebylo tedy třeba realizovat zde zásadní změny. Japonské řízení je obecně postaveno na principu realizace malých změn spíše než skokových. Už před zavedením ISO 14001 tedy fungovaly v TEX ekologické principy zabudované do realizace činností a procesů. Změny proběhly spíše v oblasti dokumentace, uspořádání dat, nalezení a ohodnocení environmentálních činností podniku. Skutečně zde došlo k systematizaci a zvýšení přehlednosti o environmentální odpovědnosti v organizaci, neboť všechny informace o environmentálních aspektech činnosti byly centralizovány. Zatímco nebyly vynaloženy téměř žádné investice na změnu či úpravu procesů, určité náklady byly vloženy do agendy systému. Z hlediska časových nároků se povinnosti vyplývající ze zavedení normy ISO 14001 vstřebaly do stávající pracovní náplně jednotlivých zaměstnanců. Nebyla tedy vytvořena nová pracovní místa. 2. Impulzy pro zavádění EMS Hlavním impulzem pro integraci principů environmentálního řízení do podniku byl tlak z centrály. Zhruba od roku 2000 se zástupci mateřské společnosti v dotaznících, každoročně distribuovaných v českém závodě, zajímali vždy nejprve o to, zda již TEX implementoval normu ISO 14001 a to i přesto, že formálně požadavky certifikátu společnost v té době již splňovala. Kromě explicitního tlaku z centrály byla dalším impulzem pro zavedení EMS jednoduše skutečnost, že je environmentální odpovědnost součástí firemní filozofie a podnikové politiky. Dalším impulzem pro zlepšování environmentální výkonnosti organizace je tlak daný legislativními požadavky.
Rozhodnutí, o jaké certifikáty bude společnost usilovat, je dále závislé i na odběratelích. V době, kdy podnik TEX začal dodávat produkty dodavatelům automobilového průmyslu (tkanina na airbagy), byl nucen implementovat certifikát kvality tohoto oboru ISO 16949. 2.1. Očekávání podniku od implementace environmentálních opatření Zástupce podniku otevřeně přiznává, že společnost od implementace normy ISO 14001 neočekávala zásadní zlepšení výkonnosti organizace. Důvodem tohoto přesvědčení je již zmíněná skutečnost, že společnost dosahovala postupných environmentálních zlepšení i bez ISO 14001 (snižování spotřeby vody a energie, zvyšující se podíl recyklovaného odpadu, snížení emisí apod.). Hlavním očekáváním a důvodem pro implementaci standardu byla snaha být v souladu s celopodnikovou politikou. K tomuto souladu jsou motivovány všechny závody skupiny. V rámci EU už disponují certifikátem ISO 14001 všechny pobočky mateřské společnosti. Další normou, jejíž zavedení do jednotlivých závodů je cílem skupiny, je OHSAS 18001. Míra zavádění certifikátů je odvislá i od ziskovosti jednotlivých závodů. Např. italský výrobní závod má poměrně vysoký zisk 2 a je tedy schopen financovat implementaci nejen běžně zaváděných norem, ale i těch, které prozatím nejsou v ostatních pobočkách zcela standardní (např. právě OHSAS 18001). Ziskovější závody mohou dále investovat např. i do vytvoření několika pracovních pozic pouze pro oblast certifikace. Sekundárně jsou pak impulzem pro implementaci norem (a mezi nimi tedy i ISO 14001) zákazníci. Zavádění EMS je tedy dáno i snahou podniku být vnímán jako odpovědný podnik, jako značka produkující výrobky kvalitní, šetrné, bezpečné a v požadovaném čase. Uvedená očekávání byla splněna. 2.2. Vliv stakeholderů na zavádění environmentálních opatření do podniku Jak již bylo uvedeno, nejvyšší tlak na zavádění certifikátu ISO 14001 přicházel z centrály. Dalšími důležitými stakeholdery v tomto směru byli a jsou zákazníci, kteří sice sami o sobě společnost nijak netlačí do zavádění norem, nicméně snaha podniku o dobré jméno mezi zákazníky obsahuje mimo jiné právě i příznivý environmentální profil. Tlak, který přicházel od konkurence (resp. způsobený tím, že všichni konkurenti již certifikát ISO 14001 vlastní), lze označit za nízký. Jako středně intenzivní lze pak označit vliv komunity na zavádění normy ISO 14001, resp. celkově environmentálních opatření do podniku. Všichni zaměstnanci jsou součástí komunity, chtějí tedy zcela pochopitelně pracovat a žít v bezpečném prostředí. Nicméně vztah ostatní komunity (mimo zaměstnance) a podniku je, dle slov respondenta, vzdálenější. Intenzivnější komunikace mimo jiné právě o environmentálních otázkách by vztahu mezi podnikem a obcí prospěla. Užitečná by mohla být pravidelná setkání se zástupci komunity. Obecně by zřejmě bylo dobré téma environmentu otevřít v rámci města v širších souvislostech, neboť doposud je podnik vnímán zástupci města především jako kontrolovaný subjekt. 2 Vyšší zisk této pobočky je dán tím, že se zaměřuje na produkci výrobků s vysokou přidanou hodnotou.
3. Přínosy environmentálních opatření Hlavním přínosem dosažení certifikátu ISO 14001, ale i celkového zlepšování environmentálního profilu dalšími opatřeními, je dle zástupce podniku skutečnost, že má pobočka image slušně a odpovědně vystupujícího subjektu. Podnik je tedy vnímán svými stakeholdery jako bezpečný, důvěryhodný, ekologicky šetrný a transparentní provoz. Historicky je společnost zcela bez havarijních stavů, což dále posiluje dobré jméno (image) firmy. 3.1. Finanční přínosy EMS představuje pro podnik mimo jiné i určité finanční přínosy, nicméně některé z nich je poměrně obtížné vyčíslit. Finanční výnosy lze nalézt v několika oblastech: Odpadové hospodářství, separace odpadu odpadové hospodářství vykazuje v posledních letech zisk, který se pohybuje ve výši cca 1-2 mil. Kč/ročně. Naopak dnes již podnik považuje zisk v odpadovém hospodářství za samozřejmost a vnímá jej jako možnost poměrně jednoduše nabytých finančních prostředků. Úspora nákladů za pokuty, minimální náklady vynaložené na poplatky za znečišťování ŽP. Tyto ušetřené náklady se poměrně obtížně kvantifikují, nicméně dle odhadu zástupce podniku jsou ušetřené prostředky poměrně významné. Snížení spotřeby energie v důsledku úpravy osvětlení (úprava osvětlení z 240 na 220 V), podnik ušetří určité náklady na energii, opět je ale lze těžko změřit. Ohřev vody v nádobách ve výrobě je realizován takovým způsobem, aby již jednou použitá horká voda posloužila dále k ohřevu vody nové. V určité části výroby (tam, kde to představuje největší možné úspory) tento postup funguje již od prvopočátku. Nadále však společnost hledá možnosti pro využití stejného principu i na jiných strojích, bude-li to alespoň trochu ekonomické. Jedním z hlavních finančních přínosů environmentálních opatření je redukce odpadů a tím ušetřené prostředky za jeho likvidaci. Redukce energie a vody je přínosem, jehož někdy dosahováno je a jindy nikoliv. Dalších možností úspor není již v podniku mnoho. Některé cesty k dosažení úspor jsou limitovány, resp. podnik již dosáhl možného maxima v daném opatření 3. Mírný vliv může mít EMS na přístup k pojištění, neboť pojišťovací společnosti se mimo jiných aspektů zajímají i o to, zda je podnik chráněn proti živelným katastrofám a jaká je jeho havarijní připravenost. Souhrnně lze konstatovat, že EMS představuje pro podnik spíše náklady než výnosy. Na druhou stranu zástupce podniku uvádí, že náklady ušetřené v důsledku realizace environmentálních aktivit převyšují prostředky do této oblasti vložené. Respondent odhaduje, že úspory na pokutách a jiných sankcích (za nedodržování legislativních environmentálních požadavků, pokuty za poškozování ŽP, havárie apod.) jsou poměrně významné. Podnik naplňující všechny požadavky je jich tedy ušetřen. 3 Příkladem takového opatření je zajištění budov takovým způsobem, aby z nich neunikalo teplo. Tento požadavek má podnik vyřešen na 100%, bylo tedy dosaženo hranice možného zlepšení a není již možné v tomto opatření jít dále.
3.2. Marketingové přínosy EMS pro podnik jednoznačně představuje marketingový přínos, nicméně spíše pouze v integraci s dalšími systémy řízení. EMS tedy přináší podniku určité marketingové výhody, nicméně pouze v kombinaci s plněním požadavků na kvalitu, bezpečnost práce a komplexně pak v rámci CSR. Integrací zajištění souladu se všemi uvedenými požadavky se podnik stává důvěryhodnějším v očích zákazníků ve srovnání např. s výrobci z Číny. Podnik TEX je specifický ve svém marketingu, neboť jeho produkt je komoditou, nikoliv finálním výrobkem. Podnik neprodává svoji produkci finálnímu spotřebiteli, ale pouze velkoodběratelům. Např. v Evropě dodává pouze pro pár desítek opravdu velkých podniků. Tyto velké subjekty následně dodaný produkt využijí pro další zpracování či začlenění do vlastní produkce. Obchodní vztahy mezi TEX a jeho odběrateli jsou tedy založeny na osobních vazbách a pravidelném kontaktu, nikoliv na masovém marketingu. Odběratelé navštěvují podnik a jeho provoz a tak mají možnost ověřit si reálný stav plnění požadavků kvality, bezpečnosti práce i environmentu v podniku TEX. Tímto způsobem si zákazníci nejlépe ověří, že je dodavatel v uvedených oblastech na vysoké úrovni, není tedy zpravidla třeba prokazovat se při návštěvách ještě certifikáty. Při kontaktu se zákazníkem dojde na environment zpravidla ve chvíli, když zákazník zjistí, že produkce TEX je zhruba o třetinu dražší ve srovnání s asijskými konkurenty. Zákazník se pochopitelně zajímá o to, proč tomu tak je. Rozdíl v ceně je dán právě shodou se současnými požadavky na kvalitu, bezpečnost práce a environmentální šetrnost produkce podniku. Tento argument je v textilním odvětví poměrně přesvědčivý, zákazník pozitivně vnímá a posuzuje důvěryhodnost a odpovědnost dodavatelské firmy. Environment tedy jednoznačně je jednou z oblastí, které přispívají k lepšímu marketingu produkce společnosti. Odlišení se od konkurence EMS působí jako jeden z nástrojů odlišení se podniku TEX od konkurence a to zejména vůči asijským firmám. Konkurence těchto firem je pro TEX aktuální zejména u výroby podšívkovin. Přestože např. čínští výrobci jsou v současnosti schopni vyrobit v této oblasti produkty stejné kvality jako evropské podniky, odběratelé nemají prozatím vysokou důvěru v certifikáty získané čínskými podniky. To zakládá výhodu pro evropské podniky, neboť proces získání standardů je zde vnímán jako důvěryhodnější ve srovnání s asijským prostředím. Uvedená konkurenční výhoda není dosahována u výroby tkaniny pro airbagy, neboť v tomto oboru je většina konkurentů TEX z Evropy, kde již certifikáty nejsou vnímány jako konkurenční výhoda, ale jako standard a samozřejmost. ISO 14001 tedy nehraje významnou roli při vymezení se vůči konkurenci. Zde tedy TEX buduje své konkurenční výhody v jiných oblastech (zejména stabilita daná příslušenstvím k velké firmě mateřské společnosti, dále pak kvalitní produkce). Propagace environmentálních aktivit Všechny základní skupiny stakeholderů podniku si jsou vědomy environmentálních aktivit společnosti TEX. Podnik dává tento svůj zájem najevo různými způsoby propagace certifikáty jsou vystaveny a popsány na webových stránkách podniku a v sídle společnosti jsou taktéž vyvěšeny. O environmentální odpovědnosti podniku a environmentální výkonnosti vědí i zaměstnanci, jakkoliv si to možná ne vždy zcela uvědomují, je to již pro ně do určité míry samozřejmostí. Při zavádění nových environmentálních opatření je zpočátku znát mírná nespokojenost zaměstnanců (v důsledku navýšení pracovních povinností), která však postupem času vyprchává. Zaměstnanci jsou si
nakonec vědomi, že implementovaná opatření skutečně vedou k reálným přínosům, ať už environmentálním či jiným. Zákazník je taktéž informován o environmentálním profilu organizace, resp. společnost TEX spíše dlouhodobě buduje toto povědomí zákazníků o své environmentální výkonnosti. Rámcově lze tedy říci, že zavedený systém EM má za důsledek spíše pozitivní vliv na marketing produkce podniku. Exportní možnosti ovlivňuje dokonce poměrně výrazně kladně. 3.3. Provozní přínosy Jak bylo již uvedeno, zavedení EMS je chápáno jako jeden z aspektů zvyšování kvality produkce. Pozitivní dopad vnímá zástupce podniku i v oblasti zvýšení výrobní efektivity a hospodárnosti. Environmentální aspekt hraje roli i při pořizování nových technologií. Je-li technologie, kterou podnik zamýšlí pořídit, příznivější z environmentálního hlediska, pak je i toto důležitý aspekt rozhodnutí se pro koupi zvažované technologie. 3.4. Zlepšení řízení a organizačního klima Přínosem environmentálního řízení je do určité míry zlepšení řízení a kontroly v podniku. Organizační kultura je ovlivněna environmentálním uvědoměním taktéž poměrně pozitivně. Na přehlednost podnikové dokumentace nemá EMS výraznější vliv. Lze říci, že velké administrativní nároky na dokumentaci jsou pro podnik spíše zatěžující. Zbylé části případové studie (Náklady a bariéry implementace EM a Shrnutí případové studie) jsou z této přílohy vyňaty.