ší šířenší

Podobné dokumenty
Kardiovaskulární systém

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Morfologie. realista. trochu komplikovanější, než se zdá.

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce

& Systematika arytmií

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice)

& Systematika arytmií

Kardiovaskulární soustava SRDCE

MUDr.K.Kapounková. v systémovém (velkém, tělním) krevním oběhu mají tepny silnou stěnu

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

MUDr.K.Kapounková, Ph.D.

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

& Systematika arytmií

Úder srdečního hrotu Srdeční ozvy

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

& Systematika arytmií

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Vztah výpočetní techniky a biomedicíny

Fetální oběh FYZIOLOGIE OBĚHU KRVE A LYMFY

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové soustavy

Fyziologie srdce a krevního oběhu

PATOFYZIOLOGIE projevů ZÁTĚŽE MYOKARDU na EKG. MUDr.Ondřej VESELÝ Ústav patologické fyziologie LF UP Olomouc

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

Fyziologie srdce II. (CO, preload, afterload, kontraktilita ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Snímání a hodnocení EKG aktivity u člověka

Fyziologie sportovních disciplín

MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ

Kardiovaskulární soustava - SRDCE

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM. a možnost jeho detoxikace

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika kardiovaskulárního

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

Snímání a hodnocení EKG aktivity u člověka

Jméno Datum Skupina EKG. Jak můžete zjistit z 12 svodového EKG záznamu, že jste přehodili končetinové svody?

ELEKTROKARDIOGRAFIE. ELEKTROKARDIOGRAFIE = metoda umožňující registraci elektrických změn vznikajících činností srdce z povrchu těla.

ANATOMIE A A FYZIOLOGIE

7. Systém látkové výměny

Přenos látek. je realizován prostřednictvím: oběhu tělních tekutin v cévní soustavě

6. EKG a periferní oběh.

Funkce oběhové soustavy

Oběhová soustava. Srdce

Věnčité tepny Srdeční žíly Lymfatika Sympatikus Parasympatikus (X) Převodní systém, pacemaker Perikard, projekce

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

Schémata a animace zpracovalo Servisní středisko pro e-learning na MU

EKG PRO SESTRY. Eliška Sovová a kol. Motto: Nejhorší je promeškat čas, kdy se můžete bez obav zeptat PROČ GRADA PUBLISHING

MUDr. Jozef Jakabčin, Ph.D.

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Variace Soustava krevního oběhu

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Hemodynamika. Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Ralph Haberl. EKG do kapsy. Překlad 4. vydání

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

Základy EKG. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka

COR = srdce. (stavba a funkce) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Krevní oběh. Helena Uhrová

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Stimulace srdečního svalu. Doc.RNDr.Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojov technika

Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž

Obsah Úvod Základní vlastnosti živé hmoty

(VIII.) Krevní tlak u člověka (IX.) Neinvazivní metody měření krevního tlaku

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

Krevní oběh. Literatura:Dylevský, I.:Anatomie a fyziologie člověka Machová, J.:Biologie člověka pro učitele Rokyta : Somatologie

ARYTMIE. Ústav patologické fyziologie 1. LF UK

Jméno Datum Skupina EKG

Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. AUSKULTACE, srdeční ozvy. Auskultace (srdeční ozvy)

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Záznam elektrokardiogramu a zátěžové EKG

Membránové potenciály

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D. IVA 2014 FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Bioelektromagnetismus. Zdeněk Tošner

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

Biologické signály. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Středoškolská technika 2019

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ MĚŘENÍ A ANALÝZA PARAMETRŮ KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Kardiovaskulární ústrojí S R D C E

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof

EKG VYŠETŘENÍ. Ústav patologické fyziologie

Elektrokardiografie. Michael Němec. Gymnázium Botičská Botičská 1, Praha 2

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Cirkulační, cévní systém obratlovců

Rychlost pulzové vlny (XII)

Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript:

Kardiovaskulární systém Úvod Nezbytnou podmínkou efektivní funkce krve je její cirkulace Cirkulaci zabezpečují dvě anatomicky spojená čerpadla srdce pravé a levé Spoj těchto čerpadel umožňuje jejich dokonalou synchronizaci Každá polovina čerpadla je rozdělena na síň a komoru Levá komora má silnější stěnu a pohání vysokotlaký systémový oběh Pravá komora má stěnu slabší a pohání nízkotlaký plicní oběh 1

William Harvey (1578-1657) Exercitatio Anatomica de Motu Cordis et Sanguinis in Animalibus William Harvey 1628 2

Malý plicní oběh - krev žilami do pravého srdce a odsud do plic - nízkotlaký systém (nízký tlak 15 mmhg) - funkce krevního rezervoáru - žíly, pravé srdce a cévy malého oběhu (80%) Velký tělní (systémový) oběh - krev z levé komory arteriemi do celého těla - vysokotlaký systém Malý a velký oběh navzájem zapojeny sériově Velký oběh minutový oběh se rozděluje do paralelně zapojených orgánů (mozek, srdce, trávicí trakt, ledviny, kůže, svaly ) Krev v celém krevním oběhu 84% systémový oběh 9% plicní oběh 7% srdce 3

Velký (systémový) oběh rozděl minutového objemu 12% mozek 5% srdce (až 5x více) 25% ledviny 25% svaly (až 20x více) 30% trávicí trakt (až 2x více) 3% kostra Funkční typologie cév 1. Cévy pružníku 14% - velké a středně velké tepny elastinového typu - transport krve do periferie 2. Rezistenční cévy 3% - malé tepny a tepénky = prekapilární rezistenční cévy - hodně hladké svaloviny změna průsvitu 3. Kapiláry 8% 4. Kapacitní cévy 75% - vény a venuly (žíly) - roztažné = rezervoár krve 4

Anatomie srdce Stavba stěny srdeční srdce - 0.5 % tělesné hmotnosti dutý orgán 4 dutiny - vystlány endokardem srostlý s myokardem (3 vrstvy): povrchová, střední a vnitřní - svalovina síní oddělena od svaloviny komor vazivovým skeletem = základ pro srdeční chlopně - perikard = obal srdce : viscerální vrstva (vnitřní) = epikard parietální vrstva (povrch) 5

Čerpací funkce srdce Čerpací p funkce srdce je založena na rytmickém střídání relaxace (diastoly) a kontrakce (systoly) svaloviny komor Chlopně Kontrakce síní Funkční rezerva srdce je obrovská Objem krve přečerpaný jednou komorou za minutu se může zvýšit z 5l na 30l při fyzické zátěži Elektrická aktivita srdce Srdeční svalová vlákna jsou excitabilní elementy Na el.podnět odpovídají vzruchem, vedou jej a popř. i samovolně tvoří (převodní systém) Vlákna pracovního myokardu nejsou za normálních okolností schopna spontánní tvorby vzruchů (mechanická čerpací práce) 6

Klidový membránový potenciál Svalové buňky pracovního myokardu Základním rysem je polarizace a depolarizace buněčných membrán Intracelulární kompartment je negativní proti povrchu buňky řádově o desítky mv Nestejné rozlož iontů je dáno difuzí, permeabilitou membrány a iontovou pumpou (Na-K-ATPáza ATPáza) Koncentrace K + iontů je uvnitř buňky asi 30x vyšší než extracelulárně Buněčná membrána je pro draselný iont velmi dobře propustná díky několika typům iontových kanálů Hnací silou je koncentrační rozdíl K + iontů Membrána je naopak prakticky nepropustná pro natriové ionty Výsledkem je nadbytek kladných iontů na zevním povrchu membrány (RMP srdečního vlákna) Akční potenciál Otevř napěťově řízených Na-kanálů depolarizace Membrána zůstává depolarizována až několik set milisekund plató AP Během této fáze se po malém poklesu hned na začátku hodnota membránového potenciálu po dobu 100-300ms nemění (+15mV) Existuje rovnováha mezi množství kationtů, které buňku opouštějí a které vstupují intracelulárně Proud K + iontů ven z buňky je vyrovnán proudem Ca 2+ dovnitř Fáze plató je ukončena uzavřm Ca 2+ kanálů čímž dojde k poklesu membránového potenciálu do negativních hodnot, což má za následek zvýš propustnosti kanálů pro K + ionty Membránový potenciál se vrací na klidovou hodnotu (repolarizace) 7

Absolutní a relativní refrakterní fáze Po salvě akčního potenciálu od depolarizace až do 2/3 repolarizace nelze vyvolat další depolarizaci ani silně nadprahovým podnětem Příčinou jsou sodíkové kanály, které se nacházejí v inaktivovaném stavu Další depolarizaci je možné vyvolat až zhruba při repolarizaci i membrány bá na - 40mV, a to podnětem nadprahovým (přibližně pětinásobek normálního prahu podráždění) Význam refrakterity myokardu Myokard je chráněn před ochromm čerpací funkce z důvodů rychlého opakování vzruchů (kontrakce je ukončena dříve, než se obnoví normální dráždivost) Vzruch proběhne myokardem dle daného pořádku a nemůže po myokardu kroužit (refrakterní fáze je delší než doba šíř vzruchu myokardem) 8

Převodní systém srdeční Rytmicky se opakující podněty si srdce vytváří táří samo automacie Vzruch vzniká v převodním systému v sinoatriálním uzlu Atrioventrikulární uzel Hisův svazek Tawarova raménka Purkyňova vlákna Převodní systém srdeční V buňkách nadaných autorytmicitou existují během klidové fáze 3 transmembránové proudy: Proud Na + dovnitř Proud Ca 2+ dovnitř Proud K + ven (vyrovnává předchozí) Postupné snižování draselného dase opoudu proudu vede ke zvyšování hodnoty membránového potenciálu, až dosáhne spouštěcí úrovně 9

Mechanická činnost srdce Elektrické děje spouští mechanickou činnost t srdce Kontrakce/relaxace vede k přečerpávání krve Chlopně Srdeční cyklus Podle tlakových a objemových změn Systola: Izovolumická kontrakce (roste p, V se nemění) Ejekční fáze (p stálý, V se zmenšuje) Diastola: Izovolumická relaxace (p klesá, V se nemění) Plnící fáze (p se nemění, V roste) 10

Fáze izovolumické kontrakce Kontrakce myokardu vede na začátku systoly komor ke vzrůstu nitrokomorového tlaku Tlak v komorách převýší tlak v předsíních a atrioventrikulární chlopně se uzavřou Semilunární chlopně jsou stále ještě uzavřeny (tlak v komorách je nižší než ve velkých tepnách) Tlak stoupá 60ms Ejekční fáze Nitrokomorový tlak přesáhne diastolický tlak ve velkých tepnách (aorta, plicnice) Poloměsíčité chlopně se otevřou, krev je vypuzována do tepen velkého a malého oběhu Jakmile je tlak nižší, než je tlak ve velkých tepnách poloměsíčité chlopně se uzavřou a systola končí 200ms Objem komory se zmenší, ze 130ml se vypudí asi 70ml (systolický objem) Poměr tepového objemu k objemu komory na konci diastoly ejekční frakce 11

Izovolumická relaxace Relaxace myokardu vede k rychlému poklesu nitrokomorového tlaku Až k hodnotě nižší než je v síních Atrioventrikulární chlopně se otevírají Komory se mohou začít plnit 50ms Plnící fáze Na počátku klesne nitrokomorový tlak na svou nejnižší hodnotu během celého srdečního cyklu nula Objem komor rychle roste Systola předsíní se na náplni komor podílí jen asi 8% Tato fáze se velmi zkracuje se stoupající srdeční frekvencí (pak má systola předsíní velký význam) 12

Starlingův zákon Závislost velikosti tepového objemu na diastolické náplni komory Vyvinutá síla kontrakce srdečního vlákna je funkcí jeho počáteční délky Srdeční sval pracuje (x kosterní) na vzestupné části Gordonovy křivky, tzn. že s protažm se zvyšuje síla stahu příklad: na konci diastoly činí objem komory asi 130 ml, z čehož se během systoly vypudí asi 70ml. V případě zvýšeného venózního návratu na 180 ml se vypudí tepový objem 90 ml Minutový objem srdeční zdravé srdce je schopno měnit množství přečerpané krve v poměrně velkém rozsahu minutový objem srdeční (tj. množství krve, které jedna komora přečerpá za minutu) se podle potřeb mění od 5 l/min na 25-35 l/min frekvence srdeční se může při maximální zátěži zvýšit z 60 na 180-220 tepů/min 13

Energetika srdeční práce Zdrojem energie ATP Výhradně aerobní metabolismus 10% klidové spotřeby kyslíku (srdce představuje 0,5% váhy organismu) Schopnost utilizovat kyselinu mléčnou (zdrojem kosterní svaly, udrž ph) Spotřebu kyslíku v srdci určují: Práce izovolumické kontrakce Síla kontrakce Srdeční frekvence Daleko méně se na spotřebě podílí izotonická kontrakce (ejekční fáze) Zevní projevy srdeční činnosti Srdeční ozvy Úder srdečního hrotu Měř krevního tlaku pukání šelest zastřené zahalené buš 14

Zevní projevy srdeční činnosti Říz srdeční činnosti Nervové, humorální, celulární všechny v zásadě působí na tyto parametry (děje) v srdci: chronotropie ovlivnění srdeční frekvence inotropie ovlivnění srdeční kontrakce dromotropie ovlivnění síňokomorového převodu bathmotropie ovlivnění vzrušivosti myokardu Nervová regulace parasympatikus negativně chronotropně (zpomaluje srdeční frekvenci) negativně inotropně (snižuje sílu srdeční kontrakce) negativně dromotropně (zpomaluje síňokomorový převod) negativně bathmotropně (snižuje vzrušivost myokardu) sympatikus opak parasympatiku Humorální regulace přes receptory pro katecholaminy a acetylcholin katecholaminy reagují s adrenergními receptory beta stejný efekt jako u sympatiku acetylcholin reaguje v srdci s muskarinovými receptory obdobný efekt jako u parasymptatiku glukagon pozitivně inotropní i chronotropní účinek hormony štítné žlázy - pozitivně inotropní i chronotropní účinek prostaglandíny, pohlavní hormóny Celulární regulace Starlingův zákon 15

Úvod do elektrokardiografie (EKG) EKG je neinvazivní elektrofyziologická metoda zaznamenávající elektrické potenciály srdce z povrchu těla Modifikace: snímání z povrchu srdce Senzitivní a specifická Levná Poskytuje informace nejen o funkci ale částečně i o struktuře srdečního svalu Topografická Standardní 12ti svodové EKG 6 svodů hrudních (V1 (V1-V6) V6) 6 svodů končetinových 3 svody bipolární (I, II, III) 3 svody unipolární, augmentované (avl, avr, avf) Hrudní svody snímají poteciály v transversální rovině Končetinové svody snímají potenciály v rovině frontální 16

Končetinové svody Anatomická lokalizace hrudních svodů Svody V1-V6 V6 rozdělujeme po 2 do anatomických skupin dle jejich ulož na hrudní stěně A) skupina septální V1,V2 V1 4.mezižebří parasternálně vpravo V2 4.mezižebří parasternálně vlevo B) skupina přední V3, V4 V3 mezi svody V2 a V4 V4 5. mezižebří v medioklavikulární čáře C) skupina boční (laterální) V5, V6 V5 mezi svody V4 a V6 V6 5. mezižebří ve střední axilární čáře 17

Svody EKG - přehled EKG křivka vlny (P, T vlny) kmity (Q, R, S kmity) intervaly (např. P-Q interval) rytmus (např. sinusový) akce (např. pravidelná) frekvence (např. 60/ min) Popis křivky EKG 18

Poznámky k mikrocirkulaci Filtrace Faktory ovlivňující filtraci: Kapilární hydrostatický tlak rozdíl mezi arteriálním a venózním koncem Koloidně osmotický tlak plazmy (onkotický tlak) albuminy Koloidně osmotický tlak (onkotický tlak) intersticia Hydrostatický tlak intersticiální tekutiny -část oběhu zajišťující j výměnu metabolitů, vody, plynů, hormonů mezi krví a buňkami - funkční celek od arteriol až po venuly 19