LIST OB AN VÝPRACHTIC, KOBURKU A VALTE IC erven 2005 RO NÍK 9 ÍSLO 6 Mla blbce do hlavy baterkou, stejn se mu nerozsvítí. ŽÁ EK Ji í, eský básník /1945- Zprávy z radnice Vážení p átelé, dovolte nám, abychom Vás op t, pokud zrovna nejste na dovo lené, nebo jinde, kde se k Vám naše Výprachtické noviny nedo stanou, poinformovali o d ní v naší obci. V m síci ervnu byly dokon eny práce na výstavb šesti byt v objektu p. 287 (bý valá mate ská školka). Obec má zájem Vám nové byty ukázat v rámci dne otev e ných dve í, pokud se tak již, mezitím, co vyšly Výprach tické noviny, nestalo. Rovn ž práce na stavb in forma ního centra a kade nictví již byly dokon eny. Pod kování pat í všem pra covník m obecního ú adu, kte í se na výstavb podíleli. V m síci ervnu se nám také vyst ídali vedoucí hostince U Jana. P ejeme novému nájemci hospody panu Da vidu Dole kovi, aby se mu v naší obci líbilo a aby se mu jeho práce da ila. Jelikož v sou asné dob vrcholí p ípravy na rekonstrukci kuchyn a jídelny základní školy, považujeme za nutné Vás o uvedeném informovat. Projekt pro stavební povolení, kterým byla rekonstrukce Zá kladní školy Jind icha Prave ka ve Výprachticích povolena, byl zadán ješt bývalým zastupitelstvem. Jeho cena inila bezmála p l milionu korun. Projekt vycházel ze skute nosti, že maxi mální kapacita školy bude init 270 žák. Projekt dále po ítal s p ístavbou a rozší ením jídelny na 130 strávník. Žáci, kte rých dle zám ru m lo být 270, by se tudíž dle projektu m li stravovat ve dvou sm nách. Projekt dále po ítal s výrazným zv tšením p dorysu t locvi ny, která m la mít rozm ry 15 x 30 m (v sou asné dob má t locvi na rozm ry 12 x 24 m). Projektu nelze vytknout v žádném p ípad velkorysost, jakou by mu mohla závid t nejedna škola ve m st. Jelikož však dle demografického vývoje kapacita naší školy ne bude nikdy init 270 žák, nezbývalo novému zastupitelstvu nic jiného, než projekt zkorigovat tak, aby byly zajišt ny sku te né pot eby školy, která dnes má zhruba 110 žák, tedy více než o polovinu mén než bylo p vodn uvažováno. Proto naše zastupitelstvo p esunulo do ásti školy mate skou školku a nehodlá již objekt zv tšovat za situace, kdy rostou ceny paliva a energií v bec. Jakékoliv další zv tšení kapacity školy by jednak za sou asné situace ztrácelo smysl a jednak by si vyžádalo zvýšení náklad na provoz. Touto cestou jít prost nechceme. Již dnes ástka pot ebná na vytáp ní objektu iní cca 170.000, K. Když vezmeme dále v úvahu to, že p vodní projekt po ítal s vytáp ním budovy lehkými topnými oleji, jejichž cena výrazn vzrostla a vlastn se jedná o jedno z nejdražších vytáp ní v bec, nem žete se divit, že jsme korekce v p vodním projektu ud lat museli, a to zejména z d vod ekono mických. Pokud nám tedy je v sou asné dob vytýkána nekon cep nost v souvislosti se zm nami projektu, jsme schopni doložit, že je tomu práv naopak. D vody, které nás vedly k up ednostn ní ERVNOVÝ PODVE ER NAD KOBURKEM erven 2005 foto: Jan Ka ka rekonstrukce kuchyn a jí delny jsou zcela jasné. Hygi ena po n kolik let na závady v kuchyni a jídeln ve svých zprávách upozor ovala s tím, že pokud se jimi zjišt né nedo statky neodstraní, obojí zav e. Myslíme si, že tento argument je natolik pádný, že zastupitelstvu nic jiného nezbývalo, než vše pod ídit tomu, aby rekonstrukce jídelny a kuchyn mohla být v tomto roce zahájena. Pokud by se provád la rekonstrukce jídelny a kuchyn spolu s p ístavbou vedle t locvi ny, podle p vodního projektu z roku 2001, inily by náklady s rekonstrukcí spojené nejmén 12 až 14 mil. K. Kapacita jídelny podle p vodního projektu byla 40 míst, p i emž sou asný, upravený projekt po ítá rovn ž se 40 místy v jídeln. To, že se jídelna bude rekonstruovat dle nové ho projektu na základ schválení našeho zastupitelstva a po projednání s editelem školy (který se p ipomínkového ízení aktivn ú astnil) nákladem pouze 3,6 mil K, je dosta ující ar gument. Tato ísla jednozna n ukazují, která varianta rekon strukce školní jídelny a kuchyn je ekonomická, tj. o více než polovinu levn jší. P vodní projekt po ítal s tím, že kuchy bu de zajiš ovat stravování pro 130 strávník, upravený projekt po ítá se 110 strávníky, to vše za nepom rn nižších staveb ních náklad rekonstrukce stravovacího provozu. (Pokra ování na stran 2.)
erven 2005 Výprachtické noviny 2 ro ník 9, íslo 6 Zprávy z radnice (Pokra ování ze strany 1.) Pokud by se nesplnily v budoucnu naše p edpoklady a došlo by pozd ji ke zvýšení po tu žák ve škole, není problém zajistit je jich stravování ve dvou nebo ve více sm nách. Musíme také na druhé stran p iznat, že ástka 3,6 mil. K na celkovou rekon strukci jídelny a kuchyn nebude sta it. To jsme již nakonec uvedli v p edminulém ísle Výprachtických novin. Proto v dal ších letech bude pot ebné vynaložit na dokon ení rekonstrukce zhruba další jeden milion korun. Tato ástka je však již pro naši obec akceptovatelná. Nem žeme si totiž d lat do budouc na žádné nad je, že se situace ve státním rozpo tu zlepší. Naše zkušenosti jsou práv opa né. Musíme proto p i realizaci dal ších stavebních akcí p edevším uvažovat o tom, co by se stalo, kdyby obec žádnou dotaci na rekonstrukci školy nezískala. Po té bude nutné dokon it zázemí pro kuchy pouze vlastními prost edky. Pokud se n kdo ptá pro se domníváme, že další prost edky obec nezíská, dovolte, abychom dále pokra ovali otázkou: Myslí si snad n kdo z našich ob an, že Ministerstvo financí R je ochotno investovat další nemalé ástky do rozší ení školy, kde již nyní schází žáci a škola funguje pouze z d vod výjimky, kterou každým rokem musíme obnovovat? De mografický vývoj v naší obci je totiž jedním z doklad, které musíme MF R k žádosti o dotaci p edložit. MF R tyto pod klady zkoumá a pokud se objeví nesrovnalosti mezi tím co ža datel tvrdí a jaká je skute nost, m že se stát, že žadatel bude nucen vše vysv tlit a pokud se mu to nepoda í, dotaci vrátí. Bez pomoci našeho poslance a sou asného ministra MMR pana Mgr. Radka Martínka by Výprachtice žádné peníze na školu nedostaly a to je pot eba íct zcela jednozna n. Pokud má n kdo informace jiné, nech o tom p inese d kazy. Jakým zp sobem funguje rozd lování státních dotací to jist víte, jsou toho nakonec plné noviny. Jedno je však jisté, k to mu, aby obec dotaci získala musí v parlamentu zvednout ruku nejmén 101 poslanc. P edseda rozpo tového výboru nebo MF R po schválení dotace obci oznámí, že tato získala prost edky ze státního rozpo tu na konkrétní rok. Ve stejném roce, ve kte rém byla dotace obci poskytnuta, musí obec dotaci prostav t a její použití ádn a podrobn doložit. P id lení dotace v žád ném p ípad nezakládá nárok na to, že další rok se bude ve vý stavb pokra ovat. Naopak v dopisech MF R se vždy uvádí, že p id lení dotace nezakládá jakékoliv další nároky na státní rozpo et. Musí se tedy sou asn jednat o takovou stavební ak ci, která je relativn samostatná a schopná samostatné kolau dace. Je také nutno p ipomenout, že státní dotace iní vždy nejvýše 70 % náklad na akci. Získat prost edky ze státního rozpo tu lze pouze a výhradn za p edpokladu sou asného spln ní všech stanovených kritérií. Ani napln ní t chto kritérií (p edpoklad ) není zárukou, že se poda í peníze získat. Své by Vám mohli pov d t hasi i, sokolo vé a další, kte í opakovan žádají r zné instituce o dotace a je jich snaha není vždy korunována úsp chem. Mohli by Vám to také pov d t starostové okolních obcí a další žadatelé o dotace. Bez pomoci poslanc, senátor, radních Pardubického kraje, krajských zastupitel a dalších, bychom v naší obci ud lali ve lice málo. Jedin takovéto vyjád ení je holou pravdou. Pokud bychom peníze nezískali, z stal by nám pouze projekt, který by bylo možné po letech založit do šuplíku, nebo ada právních norem se postupem doby m ní a není proto v žádném p ípad možné stav t podle projektu, který tyto nové skute nosti neobsahuje. Laskavý tená promine, že jsme jej museli p ed dovolenou, p ípadn p ed jinou smysluplnou inností, obt žovat adou podrobností a informací, které n které z Vás možná nezajímají. V te, že ani my z uvedeného nemáme radost. Nech Vám i nám naši radost nezkazí alespo léto, které dokáže mnohým z nás p inést p íjemné chvíle, krásn strávené ve ery, radost ze života, sportu a v bec ze všeho, co je s létem spojené. Našim d tem p ejeme p kné prázdniny. Nech se nám vrátí po prázd ninách do naší školy, která je p ivítá jednak oslavami 100. vý ro í založení a doufáme, že i novou jídelnou a kuchyní. Zastupitelstvo obce MUDr. Karel ervinka z d vodu erpání dovolené neordinuje od 01. ervence do 31. ervence 2005. Zastupuje MUDr. Pandulová ordina ní hodiny pond lí až pátek (v etn úterý) od 10.30 do 12.00 hodin Návšt vy hlaste v ordinaci nebo na tel. ísle 465 321 029 SAL Lanškroun. SPOZ oznamuje Musí být krásné narodit se uprost ed léta a ješt lepší je v této ro ní dob oslavovat. Vlahé ve ery, v n erstv pose ené trávy, to samo navozuje atmosféru dobré nálady, pohody a zdraví a orosená sklenka dob e vychlazeného moku se p ímo nabízí. Tož, vážení p átelé, sklenku vzh ru Zdraví Irena Marešová Výprachtice 198 50 let Antonín Kubín Výprachtice 201 50 let Bernard Kolenyak 4 Výprachtice 402 50 let JUDr. Miroslav Stejskal Výprachtice 50 50 let Jind ich ernohorský Výprachtice 114 60 let Josef Chládek Výprachtice 381 60 let Jan Merta Výprachtice 20 85 let
Výprachtické noviny erven 2005 ro ník 9, íslo 6 3 Zprávy z radnice ZASTUPITELSTVO OBCE VÝPRACHTICE ZASEDALO DNE 9. ERVNA 2005 Z jednání zastupitelstva vyjímáme: ZO schvaluje návrh hodnotící komise p id lit ve ejnou zakázku na Rekonstrukci a intenzifikaci istírny odpadních vod firm VHOS a. s. se sídlem Moravská T ebová, Nádražní 6. ZO schvaluje zadání zakázky Zhotovení elektrické instalace v p ízemí domu p. 175 ve Výprachticích firm ELIS, spol. s r. o. Praha 2, Old ichova 11/264. ZO schvaluje zám r prodeje nemovitostí - pozemk ve vlastnictví obce Výprachtice v katastrálním území Výprachtice: pozemková parcela. 78 o vým e 78 m 2, pozemková parcela. 72 o vým e 212 m 2, pozemková parcela. 1068 o vým e 5.524 m 2. ZO schvaluje zám r pronájmu nebytových prostor v p ízemí domu p. 175 o vým e 21,2 m 2 a 30 m 2. ZO schvaluje uzav ení dodatku ke smlouv, na základ které bude upraven nájem nebytového prostoru v p ízemí domu p. 175 ve Výprachticích za cenu 40,-- K za 1 m 2. ZO souhlasí se stanovením cen vodného pro rok 2005 ve výši 13,-- K za 1 m 3 a sto ného pro rok 2005 rovn ž ve výši 13,-- K za 1 m 3. Ceny jsou stanoveny s ohledem na výpo et skute ných náklad. ZO sou asn schvaluje výjimku pro odb ratele, kte í bydlí v úseku Halda od vodojemu po hájovnu a to tak, že pro tyto odb ratele se stanoví vodné ve výši 7,-- K za 1 m 3. Náklady na vodné: náklady na b žný provoz 208.578,80 K náklady na investice - projekt 172.252,00 K nový vrt 303.593,00 K celkem náklady Dotace z PK 684.423,80 K -162.000,00 K 522.423,80 K Cena vodného se vypo ítá tak, že náklady vyd líme po tem odebraných m 3 vody t.j. 49.041 m 3 + poplatek 2,-- K /1 m 3 (da za odb r). Z toho vychází ástka 12,70 K, zaokrouhleno 13,-- K za 1 m 3 vody. Náklady na sto né v roce 2004 inily 176.714,70 K. Tuto ástku vyd líme po tem odebraných m 3 vody tj. 14.021 m3. Z toho vychází cena za 1 m 3 splaškové vody na 12,60 K, zaokrouhleno 13,-- K. ZO vzalo na v domí informaci o poskytnutí dotace z prost edk Pardubického kraje za ú elem opravy st echy domu p. 287 ve Výprachticích. ZO na základ návrhu likvida ní komise souhlasí s vy azením z evidence obce Výprachtice a prodejem nepot ebného a p ebyte ného majetku prost ednictvím bazaru ve Štítech za ceny stanovené odborným pracovníkem bazaru. ZO souhlasí s výstavbou rodinného domku na pozemkové parcele. 1270 a pozemkové parcele.1271 v katastrálním území Výprachtice a sou asn souhlasí s p ipojením na vodovodní ád obce a to vše na žádost Venduly Helbichové a Petra Smejkala. ZO souhlasí s poskytnutím p ísp vku SDH Výprachtice na výši 1.500,-- K na akci Neckyáda a SDH Koburk ve výši 3.000,-- K na akci Závody požárnické všestrannosti. ZO schvaluje dohodu o vzájemném zápo tu pohledávek ve výši 48.000,-- K (zápo et dlužného nájemného oproti n kterému za ízení hostince) mezi obcí Výprachtice a dosavadní nájemkyní paní Martinou Kocourkovou. ZO schvaluje uzav ení smlouvy mezi obcí Výprachtice a Pardubickým krajem O ochran datových sad a to v textu dle p edloženého návrhu smlouvy. ZO schvaluje smlouvu o dodávce vody a o odvád ní odpadních vod. ZO schvaluje smlouvu o dílo na provedení obklad a dlažeb v dom p. 175 firmou INPROS s. r. o. se sídlem v Lanškroun. UPOZORN NÍ Upozor ujeme ob any, že zálohu na vodné a sto né pro rok 2005 již mohou platit v pokladn Obecního ú adu. Ceny: vodné: 13.-- K /m 3 sto né: 13,-- K /m 3
erven 2005 Výprachtické noviny 4 ro ník 9, íslo 6 Informace, zprávy, sd lení POHOTOVOSTNÍ SLUŽB STOMATOLOG V 2. POLOLETÍ ROKU 2005 (ORDINA NÍ HODIN VŽD OD 08.00 DO 11.00 HODIN) TERMÍN JMÉNO LÉKA E ADRESA ZDRAVOTNICKÉHO ZA ÍZENÍ TELEFON 2. a 3. ervence MUDr. Radmila JÁ OVÁ Mladkov 133 465 635 441 5. ervence MUDr. Zuzana JEDLI KOVÁ Byst ec 182 465 642 990 6. ervence MUDr. Daniela JEŽÁKOVÁ Letohrad, U Dvora 815 465 620 528 9. a 10. ervence MUDr. Marie JOHNOVÁ Letohrad, Šedivská 498 465 622216 16. a 17. ervna MUDr. Vlasta KARÁSKOVÁ Letohrad, U Dvora 815 465 620 358 23. a 24. ervence MUDr. Štefan KOBZA Lanškroun, Dvo ákova 328 465 387 352 30. a 31. ervence MUDr. Zde ka KOBZOVÁ Lanškroun, 5. Kv tna 2 465 322 897 6. a 7. srpna MUDr. Helena KR ÁLOVÁ Žamberk, nám. Gen. Knopa 837 465 676 824 13. a 14. srpna MUDr. Marie JASLOVSKÁ Žamberk, nám. Gen. Knopa 837 465 676 818 20. a 21. srpna MUDr. Miroslav MAREŠ Žamberk, nám. Gen. Knopa 837 465 613 103 27. a 28. srpna MUDr. Karel MILOTA Lanškroun, Svobody 356 465 322 787 3. a 4. zá í MUDr. Gabriela NOVÁKOVÁ Lanškroun, Svobody 356 465 322 787 10. A 11. zá í MUDr. Jaroslav PRAŽÁK Žamberk, Nádražní 753 465 613 572 17. a 18. zá í MUDr. Marie STRNADOVÁ Jablonné nad Orlicí, Na Dílech 622 465 642 765 24. a 25. zá í MUDr. Jan ŠPI KA Králíky 414 465 631 154 28. zá í MUDr. Marie ŠPI KOVÁ Králíky 414 465 631 274 1. a 2. íjna MUDr. Petr ŠRÁMEK Letohrad, U Dvora 815 465 621 551 8. a 9. íjna MUDr. Jaroslav ULMAN Tatenice 268 465 391 212 15. a 16. íjna MUDr. Jana VACKOVÁ Lanškroun, Hradební 227 465 322 348 22. a 23. íjna MUDr. Hana VALENTOVÁ Lanškroun, Strážní 151 465 322 907 28. íjna MUDr.Zde ka VEBROVÁ Žamberk, Raisova 814 465 613 441 29. a 30. íjna MUDr. Eva VÍTKOVÁ ervená Voda 333 (MOVIOM) 465 626 460 5. a 6. listopadu MUDr. Eliška VOJTOVÁ Žamberk, nám. Gen. Knopa 837 465 676 821 12. a 13. listopadu MUDr. Jitka FILIPOVÁ Lanškroun, Strážní 151 465 325 212 17. listopadu MUDr. Renata BERANOVÁ Jablonné nad Orlicí, Slezská 41 465 642 267 19. a 20. listopadu MUDr. Aleš BÍLÝ Lanškroun, Opletalova 17 465 324 829 26. a 27. listopadu MUDr. Stanislava DUNGLOVÁ Letohrad, Tyršova (budova žel. stanice) 465 504 447 3. a 4. prosince MUDr. Hedvika APPLOVÁ Dolní ermná 222 465 393 266 10. a 11. prosince MUDr. Radmila JÁ OVÁ Mladkov 133 465 635 441 17. a 18. prosince MUDr. Marie JASLOVSKÁ Žamberk, nám. Gen. Knopa 837 465 676 818 24. prosince MUDr. Zuzana JEDLI KOVÁ Byst ec 182 465 642 990 25. prosince MUDr. Daniela JEŽÁKOVÁ Letohrad, U Dvora 815 465 620 528 26. prosince MUDr. Marie JOHNOVÁ Letohrad, Šedivská 498 465 622216 31. prosince MUDr. Vlasta KARÁSKOVÁ Letohrad, U Dvora 815 465 620 358 1. ledna 2006 MUDr. Štefan KOBZA Lanškroun, Dvo ákova 328 465 387 352 Kulturní akce v jablonném nad orlicí kino 4. ervence - pond lí v 19 30 hod. ROMÁN PRO ŽEN film R - p ístupný od 12 let 7. ervence - tvrtek v 19 30 hod. STAR WARS: EPIZODA III - POMSTA SITH film USA - p ístupný od 12 let 14. ervence - tvrtek v 18 00 hod. RCHLÝ STRIPES film USA - mládeži p ístupný 18. ervence - pond lí v 19 30 hod. xxx: NOVÁ DIMENZE film USA - mládeži p ístupný 21. ervence - tvrtek v 19 30 hod. KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ film USA/ŠP/VB - p ístupný od 12 let 28. ervence - tvrtek v 19 30 hod. SLUNE NÍ STÁT film R/SR - p ístupný od 15 let FARA V MORAVSKÉM KARLOV kv ten 2005 foto: Lukáš Ka ka
Výprachtické noviny erven 2005 ro ník 9, íslo 6 5 Zprávy ze školy ŠKOLNÍ VÝLET = KONEC ŠKOLNÍHO ROKU Ochrana lov ka za mimo ádných okolností - ukázky IZS Každá škola má v sou asné dob povinnost vzd lávat své žáky v oblasti ochrany lov ka za mimo ádných událostí (tj. pln ní úkol civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové p ežití obyvatelstva a další opat ení k zabezpe ení ochrany jeho života, zdraví a majetku p i škodlivém p sobení sil a jev vyvolaných inností lov ka, p írodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život nebo životní prost edí a vyžadují provedení záchranných a likvida ních prací). V lo ském roce jsme m li ukázky vybraných složek IZS (integrovaný záchranný systém - hasi i, zdravotnická záchranná služba, policie a armáda) u nás ve Výprachticích, letos jsme se rozhodli pro zm nu a jeli na tyto ukázky do Moravské T ebové. Zde si p ipravili program žáci vojenské školy, hasi i, záchraná i i vojáci. D ti si mohly plno v cí samy vyzkoušet a hlavn se mohly seznámit s dnešní používanou technikou. Hned na za átku sledovaly d ti simulovanou havárii vojenského nákladního automobilu s posádkou a následné záchraná ské práce hasi a zdravotník. Poté si naše žáky vzali pod své velení studenti vojenské školy, se adili je do dvojstupu a p kn po vojensku s nimi procházeli jednotlivá stanovišt. Postupn se žáci seznamovali s tím, jak se za mimo ádných událostí chovat, co si zabalit do evakua ního zavazadla, jak se chovat p i nálezu nevybuchlé munice i zbran a jak poskytnout první pomoc. Zajímavé byly ukázky zbraní (pistole, samopaly, kulomety, miny i protitankové st ely), sebeobrany i zneškod ování úto níka, sla ování apod. Nejv tším hitem ale ur it byla p ítomnost speciální protichemické jednotky z Liberce, která pracovala v mnoha zahrani ních misích. Vojáci p edvedli dekontaminaci osob i techniky a ukázali celý technologický proces nutný p i odmo ování. Na záv r zajímavého dopoledne si mohli naši žáci opéct párky na ohništích, která p ipravili studenti vojenské školy v rámci n kolikadenního cvi ení p ežití ve volné p írod. Osobn nemám rád hesla, ale doufám, že k napln ní jednoho ot epaného se touto exkurzí poda ilo alespo trochu p isp t - BÝT P IPRAVEN ZNAMENÁ P EŽÍT. Výlet I. stupn do Hrubého Jeseníku UKÁZKA PRVNÍ POMOCI DEKONTAMINACE VOJENSKÉ TECHNIK NA NÁDVO Í ZÁMKU VELKÉ LOSIN D ti z prvního stupn odjížd ly na výlet s p áním, aby letos kone n vyšlo po así. Bohužel - zase nic. Náladu nám to ale rozhodn nezkazilo, protože nás ekal nabitý program. Výlet byl op t naplánován na dva dny. První den jsme za ali ve Velkých Losinách, kde jsme si prohlédli zámek a zámeckou zahradu. Odtud jsme pokra ovali do hor. Autobusem jsme vyjeli až na Ov árnu a p šky pak pokra ovali na vrchol Prad du k televizní v ži. Sice nepršelo, ale viditelnost byla maximáln na 10 metr. P esto si d ti p ály vyjet na vyhlídkovou plošinu v že. Nejv tším zážitkem vyhlídky se tak stala jízda rychlovýtahem. Jak to asi vypadá na Prad du za p kného po así si mohly d ti prohlédnout na obrázku, který dostaly. Pak vzaly útokem restauraci a automaty. Cestou zpátky k autobusu již za alo pršet, takže procházku po Karlov Studánce jsme museli trochu zrychlit. Ze Studánky jsme již jeli rovnou do rekrea ního st ediska v Ludvíkov. Menší d ti jsme ubytovali na budov, starší v chatkách. Kone n m ly trochu volnosti. Ráno jsme snídali již o p l osmé, protože jsme sp chali na prohlídku p e erpávací elektrárny Dlouhé Strán. První ást prohlídky byla v informa ním sále, kde jsme se dozv d li základní informace a odkud jsme šli do podzemních prostor s velínem a turbínami. Poté jsme vyjeli k horní nádrži. Op t jsme toho ale moc nevid li, protože jsme se ocitli v nízké obla nosti. Teprve cestou dol se mraky rozestoupily a p ed námi se otev el nádherný výhled. (Pokra ování na stran 6.)
erven 2005 Výprachtické noviny 6 ro ník 9, íslo 6 Zprávy ze školy (Pokra ování ze strany 5.) M A ORLICKÉ HOR V POZADÍ JAK FUNGUJE P E ERPÁVACÍ ELEKTRÁRNA? Z Dlouhých Strání jsme pokra ovali sm rem na Jeseník. Tam ale pršelo tak, že nem lo smysl ani vystoupit z autobusu, a tak jsme se rozhodli pro náhradní program - cestou dom se zastavíme v Králíkách a na Grulichu. Zde nám již po así alespo trochu p álo, takže po prohlídce kláštera jsme mohli dát d tem krátký rozchod na nám stí. Dom jsme se vrátili asi ve t i hodiny podle plánu. Výlet 6. t ídy do Bartošovic v Orlických horách Stejn jako ostatní t ídy II. stupn jsme vyjížd li na výlet ve st edu 1. ervna. Hned na cest nás stihl první zádrhel. Cestu jsme m li krásn naplánovanou podle výpisu z internetu, le nepo ítali jsme s tím, že p ejíždíme do jiného okresu a tudíž autobusy z Ústí a z Rychnova nad Kn žnou na sebe ne ekají. Díky tomu jsme neplánovan strávili 2,5 hodiny v Žamberku ekáním na další spoj do Bartošovic v Orlických horách. Ob d (blbouny s bor vkami) jsme našt stí stihli. Ubytovali jsme se v chalup u hotelu Zemská brána a pak mohli vyrazit na první výlet do okolí. Cílem pro tento den byla Zemská brána - most p es eku Divokou Orlici. Protože bylo krásné po así, n kte í z výletník se chladili ve studené vod, INVAZNÍ VOJSKO Z VÝPRACHTIC DOBÝVÁ D LOST ELECKÝ SRUB HANI KA n kdo se, i když nedobrovoln, v šatech vykoupal. Cestou zp t jsme šli lesem mezi bunkry opevn ní z 30. let minulého století, a tady se vy ádili zejména chlapci. Škoda, že nikdo nem l s sebou baterku, aby se železobetonové objekty daly lépe prozkoumat. Nevadí - zítra je také den. Po ve e i v tšina d tí hrála fotbal na h išti za hotelem nebo kule ník v hotelu. Den utekl jako voda a na jeho záv r jsme ješt dovolili d tem dívat se na televizi (když už na pokojích byla). Druhý den jsme m li trochu voln jší dopoledne, takže d ti cochcárnu využívaly podle svého. Ale již v jedenáct hodin jsme ob dvali a v pravé poledne vyrazili k dalšímu cíli - d lost elecké tvrzi Hani ka. Protože jsme se trochu báli, abychom stihli ohlášenou prohlídku ve 14 hodin, a p ed námi bylo asi 8 km horským terénem, šlapali jsme pom rn rychle. Nakonec jsme cestu zvládli za 1,5 hodiny a m li tak as na ob erstvení v bufetu a také si prohlédnout vystavenou dobovou vojenskou techniku. Prohlídka za ala v podzemních prostorách tvrze. Tady nás zasko ila zima 6-8 o C (i když jsme o této teplot v d li p edem, byli jsme na konci rádi, že lezeme na sluní ko) a také tma, kterou se nás pr vodce snažil postrašit. To ovšem netušil, že naši chlapci pou eni neúsp chem z minulého dne jsou vybaveni baterkami. Ale aspo jsme se pobavili. Také nadzemní ásti tvrze byly velmi zajímavé a ti, kte í byli na Hani ce po delší dob, mohli posoudit, že nadšenci, kte í se o p edvále né opevn ní starají, to d lají opravdu dob e. Cestou zp t jsme op t procházeli linií protitankových a protip chotních srub, takže hoši dohán li, co v era nestihli. Na d v atech bylo vid t, že toho za ínala mít už opravdu dost, ale s typickou ženskou trp livostí nechala chlapce, a se vyblbnou. Do hotelu jsme se vraceli unavení, ale v dobré nálad. I když i ta únava byla relativní, protože my dosp lí jsme se cítili ješt h, když jsme vid li, jak po 10 minutách odpo inku n kte í b ží s mí em na h išt hrát fotbal. K ve e i jsme dostali pizzu a když se setm lo, ud lali jsme si u chalupy ohe a na n m si ješt opekli párky. Ráno jsme se hned po snídani sbalili a odešli na autobus. S v domím, jak probíhala cesta TAM, jsme se dost obávali, jak dopadne cesta ZP T. Humor na adresu autodopravc nás p ešel op t v Žamberku. Rezolutní idi ovo odmítnutí k nástupu celé výpravy našt stí p ebilo ješt rezolutn jší vystupování sle ny u itelky - jedeme všichni a te!. Z Jablonného do Výprachtic to už byla pohoda. (Pokra ování na stran 7.)
Výprachtické noviny erven 2005 ro ník 9, íslo 6 7 Zprávy ze školy (Pokra ování ze strany 6.) Výlet 7., 8. a 9. t ídy do Brna a Jaderné elektrárny Dukovany ve dnech 1. - 3. ervna 2005 Na výlet jsme odjížd li s obavami - po zkušenostech z lo ského výletu, kterému jsme dali pracovní název bahenní lázn, protože nám b hem našeho putování promokly i suché v ci v batohu. Dne l. ervna jsme nastupovali do autobusu - bylo zataženo, ale zatím nepršelo. Po p estupu v Lanškroun, Rudolticích a eské T ebové jsme rychlíkem ujížd li sm r Brno. Postupn se obloha vyjasnila a vysvitlo sluní ko. Vlak jel p esn podle jízdního ádu a v p l jedenácté dopoledne jsme dojeli do Brna. Objednaným autobusem jsme vyjeli sm r JE Dukovany. Protože jsme m li asovou rezervu, zastavili jsme se, abychom si prohlédli p írodní rezervaci Mohelská hadcová step - je to unikátní území, kde žijí n které druhy zví at a rostlinstva, se kterými se jinde nesetkáme. Protože jsme šli svižným tempem, stihli jsme i vyb hnout na hráz p ehradní nádrže Mohelno, která se nachází v této lokalit. Tato neplánovaná zastávka byla velmi zajímavá a pak už jsme nasedli zp t do autobusu a jeli do Dukovan. P edem jsme byli informování z Informa ního centra JE Dukovany, že naše exkurze se bude trošku vymykat z rámce b žných exkurzí, protože se uskute ní l. ervna - na Mezinárodní den d tí. Sd lili nám, že na d ti eká p ekvapení. Po vystoupení z autobusu v Dukovanech nás už u vchodu ekal kameraman, ale to byl jen slabý úvod. B hem uvítání v promítacím sále - mimochodem nás oproti všem zvyklostem uvítal pan editel JE Dukovany a jejich tiskový mluv í - nás neustále snímaly kamery a fotily aparáty reportér. Prvním p ekvapením bylo, že nám bylo umožn no podívat se do velína - trenažéru JE, což umož ují jinak pouze exkurzím ze st edních škol. A druhé p ekvapení ekalo naše d ti ve velín - jako pr vodci tam byli Leoš Mareš a Tereza Kerndlová - ti se potom se skupinami našich žák vyfotili a po skon ení exkurze v elektrárn fotky podepsali. Autobus nás dovezl až k hotelu Jelenice blízko Brn nské p ehrady. Po ubytování a nezbytné hygien jsme pove e eli. Poté jsme se vydali na podve erní procházku podél p ehrady. Ráno 2. 6. nám op t svítilo sluní ko do oken hotelového pokoje. Po snídani jsme odjeli MHD do Brna - Králova pole. Tam jsme m li dopoledne zajišt nou prohlídku Technického muzea. Všechny nás zaujala historická vozidla - mezi jinými je tam i automobil Vlasty Buriana, Tatra, se kterou podnikli svou výpravu do Afriky cestovatelé Ji í Hanzelka a Miroslav Zikmund. Shlédli jsme i expozici od tamtam k internetu (vývoj sd lovací techniky), uli ku emesel - jak vypadalo nap. kade nictví, šev- - S TEREZOU KERNDLOVOU A LEOŠEM MAREŠEM VE VELÍNU JE DUKOVAN covská dílna, kniha ství, kupecký krám, hospoda ve 30. letech minulého století. V hospod skupinky našich žák i sout žili - m li uhodnout ú el používání r zných v cí a nástroj, zjistit, která v c nepat í do navštívených objekt. Poté jsme odjeli do centra m sta, kde jsme se ob erstvili dobrou pizzou. Pak jsme pokra ovali návšt vou brn nských památek - prohlédli jsme si chrám sv. Jakuba - i s krátkým výkladem. Ve l4.00 jsme m li zajišt nou prohlídku Kapucínské hrobky, kde jsme m li sice objednaný výklad, ale bohužel jsme nakonec prohlíželi mumie bez výkladu. Dál jsme pokra ovali na hrad Špilberk, kde nám velice p sobivý výklad o historii hradu a námi navštívených kasematech p ednesl pan pr vodce, který nám v podzemí dokonce i zazpíval jednu písni ku. Ješt jsme vystoupali na vrch Petrov, ze kterého je velice p kný výhled na Brno, navštívili jsme katedrálu sv. Petra a Pavla, jejíž v že tvo í dominantu pohled z Brna. Pomalu kon ilo odpoledne a my jsme se lou ili s brn nským historickým st edem a odjeli na ve e i do hotelu. T etího ervna ráno jsme sbalili batohy, uklidili pokoje a po snídani nastoupili do autobusu sm r brn nská ZOO. I když jsme m li na prohlídku celé dopoledne, stejn jsme všechno, co nabízí ZOO k vid ní, nestihli zhlédnout. P ed polednem jsme odjeli sm rem k hlavnímu nádraží. V supermarketu TESCO jsme ješt doplnili zásoby jídla a pití na zpáte ní cestu a v p l druhé jsme odjeli sm r eská T ebová. V Lanškroun jsme chvíli po- kali na autobus do Výprachtic a po šesté hodin ve erní jsme byli ve Výprachticích. Výlet se vyda il nejen co se tý e po así, ale myslím, že p inesl žák m i spoustu nových poznatk a zážitk. P ipravili Jana Langerová a Mgr. Petr Fiebiger foto: archív školy Obrázky od severních soused POLSKO 1 - Duszniki Zdrój /papírenské muzeum 2 - Polanica Zdroj /Pijalnia 3 - staré Klodzko 1 2 foto: Jan Ka ka kv ten 2005 3
erven 2005 Výprachtické noviny 8 ro ník 9, íslo 6 Ješt zprávy ze školy Z PEDAGOGICKÉ RAD A V BEC NEJLEPŠÍ ŽÁCI ŠKOL: Samé jedni ky: 1. t ída: Petra Dušková Zden k Kašpar Veronika Pouková Radek Skalický 2. t ída: Šimon Falta Vladimír Dušek Michaela Holubá ová Lenka Stránská 3. t ída: Martina Bártová Karolína Chládková Julie Seidelmannová Kamila Kašparová 4. t ída: Jana Koubková Eva Kulhánková 5. t ída: Václav Hejnák Daniel Chládek Simona Marešová Petr Vychytil Vojt ch Hejl Michaela Tomišková Vyznamenání: 7. t ída: Tereza Bártová Ilona Kulhánková 8. t ída: Lucie Holubá ová. Pochvala t ídního u itele: 2 žáci (Denisa Pániková, Tereza Kubínová) NEPROSP LI V ÁDNÉM TERMÍNU (OPRAVNÉ ZKOUŠK V SRPNU): I. stupe : 2 žáci II. stupe : 8 žák. Napomenutí t ídního u itele: D tka t ídního u itele: D tka editele školy: 1 žák 1 žák 1 žák Mgr. Petr Fiebiger, editel ZŠ U ITELSKÝ SBOR ZŠ JIND ICHA PRAVE KA VE VÝPRACHTICÍCH ŠKOLNÍ ROK 2004/2005 Zleva: Mgr. Ji í Formánek, Jana Langerová, Mgr. Jana Pazderová, Ing. Milena Bártová, Alena Nožková, Mgr. Vlasta Šejnohová, Mgr. Hana Katzerová, Mgr. Daniela Smejkalová, Mgr. Petr Fiebiger ( editel školy) Rekonstrukce školní jídelny a kuchyn. Práce na rekonstrukci školní jídelny a kuchyn budou zahájeny v pond lí 27. ervna. Protože v sou asné dob není možné p edvídat jakým zp sobem a kdy budou práce dokon eny, bude pravd podobn upraven za átek školního roku a nástup žák do školy. O za átku školního roku 2005/2006 a o skute nostech souvisejících s provozem školní jídelny budou rodi e v as informováni. P edem d kujeme za pochopení. Mgr. Petr Fiebiger, editel ZŠ Jind icha Prave ka UPOZORN NÍ MATE SKÉ ŠKOL Vedení Mate ské školy oznamuje rodi m, že škola bude v dob od 18. ervence do 14. srpna 2005 uzav ena. Marie Hejlová, editelka MŠ Rada pana Wericha - nejen na prázdniny: Humor je boj s lidskou blbostí! V tomto boji nem žeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v n m nesmíme ustat.
Výprachtické noviny erven 2005 ro ník 9, íslo 6 9 Jak bylo? KV TEN 2005 NEJNIŽŠÍ TEPLOTA (09.05.) -0,9 0 C NEJVŠŠÍ TEPLOTA (30.05.) +29,3 0 C PR M RNÁ TEPLOTA M SÍCE +8,7 0 C pr m rná minimální teplota pr m rná maximální teplota +5,6 0 C +18,6 0 C První t i dny m síce slibovaly horké jaro, 02.05. byl p ekonán teplotní rekord v Klementinu z r. 1934 o 1 st., u nás jsme dosáhli teploty +26,1 0 C. T etí den již odpoledne p ibývalo obla nosti a od 04.05. postupn klesala teplota až k bodu mrazu, do konce dekády p evážn obla no a zataženo, deš ové p ehá ky, 08.05. se sn hem a ve er teplota poklesla na +1,1 0 C; 09.05. teplota pod bodem mrazu (-0,9 0 C), ranní p ízemní mrazíky až do 13.05. B hem 2. dekády se trochu oteplilo, po- así zna n prom nlivé od zataženo až po polojasno s ob asnými deš ovými p ehá kami, 12.05. ješt se sn hem. T etí dekáda za ala ranními mrazíky (20. a 21.05.), ale také slune nými dny, které s malými výjimkami vydržely až do konce m síce. 23.05. ráno vzdálené h m ní, nave er a v noci pak silné bou ky s prudkým dešt m. Postupn stoupala teplota až 30.05. dosáhla max. m síce +29,3 0 C a následovala silná no ní bou e s vydatným dešt m. 31.05. teplota b hem dne rychle klesala až ve er dosáhla min. dne +6,3 0 C. Teplotní rozdíl m síce inil 30,2 stupn, 02.05. b hem 24 hodin 19,3 stupn. M síc teplotn i co do po así zna n prom nlivý. Vítr p evážn foukal ze severních sm r a byl studený. Jako p kné, slune né dny by se dalo hodnotit za celý m síc 8, z toho 7 až v poslední dekád. Rozhodn nebylo co závid t dorostové mládeži, nebo meze byly vlhké a velmi, ale opravdu velmi studené, podle zpráv z horní ásti obce i zasn žené. Inu, každý máj není posvícení. Hodnoty ze školního m ení nebyly tentokrát dodány. 0 C 30,0 28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0 KV TEN 2005 GRAF PR B HU DENNÍCH TEPLOT (MIN., MAX,.) teplota pr m rná teplota 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.23. 24 25.26.27.28.29.30. 31. dny TIP NA VÝLET Koncem kv tna jsme absolvovali na kolech p íjemný výlet po trase Výprachtice, Sázavské údolí, Lanškrounské rybníky, Ostrov, Horní Dobrou, Dolní Houžovec, Knapovec, Ústí nad Orlicí, Andrl v chlum (rozhledna a chata Hv zda), etová, P ívrat, Kozlovský kopec (chata Maxe Švabinského), dále po zelené tur. zna ce k rybníku Hv zda, T ebovice, Damníkov, Luková, Žichlínek, Sázava a Sázavským údolím dom. Najeli jsme n co málo p es 90 km krásnou jarní p írodou, na Hv zd jsme ob dvali a na chat Maxe Švabinského posed li u dobré zmrzliny. V ele doporu ujeme! CHATA HV ZDA NA ANDRLOV CHLUMU foto: Jan Ka ka, kv ten 2005 d d CHATA MAXE ŠVABINSKÉHO NA KOZLOVSKÉM KOPCI Marie a Jan Ka kovi UPOZORN NÍ PRO TENÁ E Ve všech sv tových informa ních médiích nastává okurková sezóna, která se nevyhne ani Výprachtickým no vinám. Pro tento každoro n se opakující jev nevyjde srpnové vydáních VN. Pokud chcete svým spoluob an m n co sd lit, i nás o n em aktuálním a závažném informovat, u i te tak, prosím, do 15. ervence. ervencové vydání vyjde jako dvoj íslo. Redakce d kuje za pochopení. D tem zábavné prázdniny, dosp lák m p íjemnou dovolenou se slune ným po asím, a již na vodách sv to vých mo í i eských rybník, na vrcholech Himaláje nebo na našich kope cích, v exotických krajinách nebo doma na zahrádce, p eje redakce Výprachtických novin.
Z vever ina koší ku AHOJ D TI! Prázdniny jsou tu a na vás ekají dva m síce a je na vás, jak je využijete. Doufám, že budou plné dobrodružství, objevných výprav, nových kamarád a krásných zážitk. Jen dejte pozor na Nudu. Nepoušt jte ji k sob a bra te se jí hrou, etbou, jízdou na kole, koupáním, plaváním nebo vycházkami. Pro dnešek jsem pro vás p ipravila detektivní p íb h, který vám pom že Nudu odehnat. Abyste se p itom moc nezapotily, je plný zimy a sn hu. ZLATÝ POHÁR VE ST ÍBRNÉM LESE Ješt v era nad Hab inou visely t žké mraky. V noci se jim však zacht lo na zem, a tak až do svítání padal sníh. Ráno, když z vymetené oblohy zazá ilo sluce, Hab ina byla st íbrná. erstvým sn hem se brodil lesník Vitásek. P ed chvílí obhlédl krmelec na Pytlácké samot a te mí il na ihadlo. Les byl tichý, sn hová pokrývka nadýchaná, sem tam zdobená pta ími a zaje- ími stopami. Pak se objevily otisky srn ích kopýtek a p ed ihadlem et z stop mufloního stáda. Vitásek došel ke krmelci a prohrábl seno. Zatím ho je ješt dost... Ale vtom strnul. Co se to zablýsklo? Znovu hrábl do kupky a vyt eštil o i. Pod senem ležel zlatý pohár. Kde se tu vzal? Co te? Má ho vzít a odevzdat? Ale pozor, nejspíš ho tedy uschoval zlod j. Nesmí porušit otisky prst. Lesník Jaroslav Vitásek pohár zase p ikryl a pospíchal do hájovny. Zavolá na policii. Jenomže telefon byl hluchý. Copak sníh potrhal dráty? Vitásek se rychle vracel na ihadlo. Musí hlídkovat. Vždy zlod j si pro pohár m že každou chvíli p ijít. Krmelec, seno - to není po ádný úkryt... Lesník obez etn zamí il ke krmelci, nadzvedl seno a málem vyk ikl. Zlatý pohár zmizel! A další p ekvapení! Kolem krmelce se táhly stopy lyží! Ty tu p ece nebyly! Stalo se, eho se bál. Zlod j si pohár už vyzvedl! V noci napadl sníh a pachatel pochopil, že seno brzy zmizí... Jaroslav Vitásek pospíchal dol k obci, kam z ejm mí ila i lyža ský stopa. Nemýlil se, lyža skute n sjel k silnici, ale na ní, v rozježd ném sn hu už lyže sledovat nemohl. Ostatn, zlod j si je mohl sundat... Udýchaný, u ícený lesník b žel kolem školy. Táto, co se d je? volal Vlá a Vitásek, který si práv p ed školou p ipínal lyže. B žíš maratón? Vitásek n kolika slovy synovi vysv tlil, co se stalo, a vb hl do školy, aby zatelefonoval do m sta na policii. Vlá a ekal venku. A najednou si všiml, že p ed hostincem Klepadnou jsou o ze op eny ty i páry lyží. Co když jedny z nich pat í zlod jovi? To by si však musel prohlédnout stopy u krmelce. Kluci, musíte mi pomoct, volal Vladimír Vitásek na kamarády p ed školou a za al je zasv covat do neobvyklé detektivní situace. Jirka a Rudla dostali za úkol st ežil lyže a jejich majitele, kte í sed li v hostinci. A Vlá a s Pé ou sp chali jako lyža ští závodníci na ihadlo. Koukej, vyk ikl Vladimír, když dorazili ke krmelci. Táta íkal, že tu projel lyža. Jenomže te jsou tady už troje stopy. Každá pat- í jinému lyža i, hlásil Petr. Všimni si ší ky lyží. A tenhle má kole ko na holi šišaté. Vlá a vytáhl sešit a nakreslil si plánek lyža ských stop i šlápot, které tu zanechaly lesácké boty jeho otce. Petr si zase zapamatoval rozdíly mezi lyžemi a h lkami. A pak - hurá zpátky ke Klepand, kde novope ení detektivové za ali zkoumat parkující lyže. Tyhle b žky m žeme vylou it, konstatoval Vlá a. Ale ostatní lyže dnes na ihadle byly. Te ješt komu pat í. Detektivové, aby nebyli nápadní, se za ali na návsi koulovat. Nic jim však p itom neušlo. Muži postupn opoušt li hostinec a brali si lyže. Byli to - Otto Huška, Stanislav Kolenatý a Mojmír Zátka. Vladimír byl spokojený. Vždy do nákresu, který si po ídil, mohl zaznamenat, komu která stopa u ihadla pat ila. Vyšlo to, mnul si ruce. Jeden z nich je zlod j. Kdybych v d l který, tak do n j napálím tuhle petardu, zasmál se Jirka a z ruky do ruky si p ehazoval sn hovou kouli. Copak vy to nevíte? podivil se Vlá a Vitásek. V té chvíli Ruda vyk ikl, že jede policejní auto, v n mž sedí Vitásek starší. Kluci mávali, auto zastavilo a Vitásek mladší ohlásil jméno pachatele. Prošediv lý nadporu ík ned v iv naslouchal, ale p i výslechu podez elého se ukázalo, že Vlá a se strefil. Zlod j den p edtím odcizil pohár v kostele sousedního m sta, a protože sp chal do hospody, aby m l alibi, tak si ho p es noc v krmelci schoval. Dokážete jako Vlá a nahlásit, který lyža ve st íbrném lese ukryl zlatý pohár? Markéta a Terka p ejí hezké prázdniny a t ší se, až se s vámi zase v zá í setkají na poslední stránce Výprachtických novin. Výprachtické noviny Ro ník: 9 íslo: 6 Po et stran: 10 Po et výtisk : 400 ks Uzáv rka: 15. ervna 2005 Vyšlo: erven 2005 Uzáv rka p íštího ísla: 15. ervence 2005 Vydavatel: Obec Výprachtice Redak ní rada: JUDr. Miroslav Stejskal, Jana Skalická Redakce: Jan Ka ka, 561 34 Výprachtice 56 465391477 Vychází 1x m sí n zdarma Redakce neodpovídá za názory a chyby v údajích, mluvnické a stylistické chyby v p ísp vcích dodaných p ispívateli. Tiskne: TG TISK s. r. o., 5. kv tna 1010, 563 01 Lanškroun. tel.: 465 322 270/e-mail: kulhanek@tgtisk.cz