SCHIZOFRENIE Markéta Vojtová
Schizofrenie Skupina závažných poruch Onemocnění neznámé etiologie s poruchami: myšlení jednání vnímání emocí vůle Specificky lidské onemocnění
Historie 1 1856 Benedict A. Morel popsal těžké psychické onem. u 14letého chlapce (náhlá deteriorace IQ a chování) 1870 Hecker hebefrenie maligní duševní poruchy vzniklé kolem puberty s následkem úpadku intelektu a hlubokou desorganizací osobnosti 1863, 1868 Kahlbaum popis poruch chování s paranoou a demencí od paranoe
Historie 2 1896 E. Kraepelin podrobnosti všech syndromů a shrnul pod název dementia praecox u nás používaná dg. do 20. let, v USA do 1950 1911 E. Bleuler navrhl název schizofrenie 1957 K. Schneider dnes se vychází z jeho dělení
Etiologie 1 Nejasná Jistá genetická dispozice cca 1 % normální populace bez zátěže v rodině cca 10 % sourozenci cca 13 % děti pacienta se schizofrenií cca 48 % děti dvou schizofrenních rodičů 35 58 % monozygotní dvojčata 9 27 % dvouvaječná dvojčata hyperaktivita dopaminergního systému zevní faktory spouštěče stres svatba, úmrtí, porod, úraz
Etiologie 2 počet se nezvyšuje setrvává na cca 1 % populace postihuje jedince v mladém věku 3. decenium (16 25 let)
Klinický obraz 1 postihuje všechny složky psychiky: s následnou desintegrací změny v kognitivních funkcích chybí náhled chorobnosti následkem postpsychotický defekt = emoční vyhasnutí, ztráta adaptability příznaky musí trvat min. 1 měsíc a musí být: 2 jasné příznaky 2 méně jasné příznaky
Klinický obraz 2 Jasné příznaky: slyšení vlastních myšlenek, vkládání, odnímání myšlenek, vysílání myšlenek bludy kontrolovanosti, ovlivňování nebo prožitky pasivity vztahují se k vlastnímu tělu halucinatorní bludy hlasy neustále komentují chování nebo o nemocném mezi sebou komunikují
Klinický obraz 3 trvalé bludy jiného druhu, které nejsou v dané kultuře patřičné a přijatelné persekuční, mystické (náboženské, politická identita, nadlidské síly ) Méně jasné příznaky: přetrvávající halucinace provázené prchavými bludy bez afektivního obsahu zárazy nebo vkládání do toku myšlenek z toho vyplývá irelevantní řeč, neologismy
Klinický obraz 4 katatonní jednání vzrušenost, zástavy, negativismus, mutismus, stupor negativní příznaky výrazná apatie, ochuzení řeči, oploštění nebo nepřiměřené emoční reakce výrazné a nápadné změny v chování ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, ztráta vztahů k okolí, sociální staženost
Typy schizofrenie Typ schizofrenie paranoidní hebefrenní katatonní nediferencovaná simplexní reziduální Dominantní příznaky Poruchy myšlení obsahově nebo formální (relativně stálé paranoidní bludy) a poruchy vnímání (zejména sluchové halucinace, snaha bránit se před okolím, útoky V popředí emotivní změny, nálada je oploštělá, často nepřiměřená situaci, poruchy chování (klackovité, nevhodné až necitlivé) Poruchy psychomotoriky extrémních stupňů stupor až agitovanost a hyperkineze; povelový automatismus, negativismus, vosková ohebnost Rysy více typů schizofrenie, žádný ale nepřevládá Průběh je nenápadný bez dramatických příznaků. Postupně uzavření se do sebe, ztráta zájmu o okolí, zanedbávání se Reziduální stav po proběhlé akutní epizodě nebo epizodách s výraznou negativní symptomatikou (Uhrová, 2011)
Diagnostika Anamnéza Přítomnost nepřítomnost výše uvedených příznaků Zobrazovací metody CT, MR Toxikologie
Terapie 1 1) Farmakologická Antipsychotika prvním lékem byl chlorpromazin PLEGOMAZIN Typická (klasická, konvenční) mají řadu vedl. účinků Extrapyramidové příznaky parkinsonská hypokineze, rigidita, třes CHLOPROTHIXEN, TISERCIN BURONIL, HALOPERIDOL, PROSULPIN
Terapie 2 Atypická nemají tolik vedl. účinků PROSULPIN, CLOZAPIN, ZYPREXA, RISPERDAL, ZELDOX Další psychofarmaka Anxiolytika, antidepresiva, hypnotika 2) Elektrokonvulzivní léčba
Terapie 3 3) Psychoterapie Nedílná součást léčby psychoedukace nácvik sociálních dovedností pracovní terapie
Zdroje MARKOVÁ, E., M. VENGLÁŘOVÁ a M. BABIAKOVÁ. Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80 247 1151 6 UHROVÁ, Tereza. Schizofrenie. In: Postgradulní medicína [online]. 2011, roč. 13, č. 2. [cit.2016 04 08] ISSN 1212 4184. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni medicina/schizofrenie 457924