Schizofrenie. Obsah stránky: Výklad hesla:

Transkript

1 Toto heslo bylo vytvořeno Lucií Knotovou, Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze. Obsah stránky: Výklad hesla: psychiatrický náhled Vývoj klasifikace Klinický obraz schizofrenie Primární symptomy: Sekundární symptomy: Formy schizofrenie Průběh onemocnění Etiologie schizofrenie Léčba Jak probíhala léčba schizofreniků v minulosti? Neurofyziologické výzkumy Současné trendy léčení schizofrenie Člověk s počínající schizofrenií Jak ovlivní nemoc život člověka? Pravdy a pověry o schizofrenii Použité zdroje a literatura Doporučená literatura a odkazy ke studiu Výklad hesla: psychiatrický náhled Podle Mezinárodní klasifikace nemocí je schizofrenie nyní zařazena do sekce F20-F29 spolu s takzvanou schizotypní poruchou a poruchami s bludy. patří k nejzávažnějším psychickým poruchám.(zvolský, 1996,s.68) Slovo schizofrenie pochází z řeckého výrazu schizophrenia, což je možné přeložit jako "rozdělený mozek." K onomu rozdělení nedochází mezi vnitřími já, ale mezi myšlenkami, názory, vnímáním, emocemi, chováním a dalšími funkcemi mozku. (Kassin, 2007,s.606) " je vážná psychóza, při níž nemocný ztrácí kontakt s realitou, nedokáže odlišit fantazii od skutečnosti, jasně myslet a ovládat své emoce. Postihují ho akutní stavy sebeklamu a halucinace, nejčastěji ve formě neexistujících zvuků, nedokáže prožívat emoce, opouštějí ho zájmy, upadá do depresí." (Jarolímek,2004,s.20) Až na nepatrné výjimky se schizofrenie vyskytuje s obdobnou frekvencí ve všech zeměpisných i kulturních oblastech světa (kolem 1% populace). I když schizofrenie postihuje stejnou měrou muže i ženy, u mužů obvykle propukne mezi rokem života, zatímco u žen se objevuje mezi rokem. Tato porucha 1

2 vyřazuje značnou část postižených časně z produktivního života společnosti a způsobuje přímé (léčba) i nepřímé (ztráta společenského uplatnění) hospodářské škody.(zvolský, 1996,s.68-69) Vývoj klasifikace Vývoj schizofrenie jako předpokládané nozologické jednotky začíná v roce 1856, kdy francouzský psychiatr B. A. Morel popsal těžké psychické onemocnění u čtrnáctiletého chlapce s výbornými studijními výsledky, který byl postižen náhle progresivní a rychlou deteriorací intelektu a chování. V roce 1871 Hecker ve své monografii podrobně popisuje hebefrenii jednu ze základních schizofrenií, typickou pro adolescenční období a vedoucí k úpadku intelektu a k hluboké dezorganizaci osobnosti. V roce 1896 vychází profesorovi Kraepelinovi páté vydání jeho učebnice Psychiatrie a zahrnuje propracovanou sta? o psychické chorobě, pro niž si vypůjčuje popisný název do francouzského psychiatra Morela předčasná demence. Kraepelin používá latinského označení dementia praecox a shrnuje pod něj skupiny poruch: paranoidní, hebefrenní a katatonickou. Krepelinovo vymezení této poruchy bylo ale nedůsledné a nepřesné. (Zvolský, 1996,s.96) Až v roce 1911 upozornil psychiatr Eugen Bleuler na skutečnost, že u této choroby nejde o pravou demenci a navrhl pro tuto skupinu duševních poruch nový název- schizofrenie. Bleuler hovořil o skupině schizofrenií, které jsou etiologicky heterogenní. Termín schizofrenie je překládán doslovně jako rozštěp mysli, což je laicky často chybně chápáno jako střídání různých osobnostních rolí u jednoho subjektu. V bleulerovském smyslu má termín schizofrenie vystihovat rozštěpení, fragmentaci mezi různými mentálními funkcemi. behaviorální funkcí. (Zvolský, 1996,s.96-97) Klinický obraz schizofrenie Jedná se tedy o určitou disonanci hlavně mezi kognitivní, emoční a Bleuler rozdělil symptomy schizofrenie na primární, které jsou charakteristické pro proces onemocnění, a na sekundární, což jsou důsledky primárních symptomů u jistých osob v určitém čase. Primární symptomy: poruchy asociací- rozvolnění, fragmentace; poruchy afektivity- neadekvátnost, zploštělost a ztupění afektů; autismus- sociální izolace, ponoření se do sebe, do denního snění, ztráta kontaktu s realitou; ambivalence- současná koexistence protichůdných pocitů s nedůsledným chováním a výkyvy; bizardní chování. Sekundární symptomy: jedná se o projevy, které nejsou u schizofrenie univerzálně přítomny a mohou se vyskytovat u psychóz jakéhokoli původu. Mají různé formy: halucinace, bludy, katatonní nebo hebefrenní projevy chování.tyto sekundární příznaky schizofrenie se mohou stát výraznějšími a nápadnějšími projevy schizofrenie než příznaky primární. Proto jsou často mnohem snadněji diagnostikovány. Poruchy myšlení, odrážející interakci všech čtyř primárních symptomů, jsou pokládány za nejcharakterističtější znak schizofrenie. U výrazných forem vázne abstrakce, pacienti například nedokáží vysvětlit přísloví, protože nedovedou abstrahovat jeho metaforický význam. Častým příznakem je tzv. inkoherentní myšlení- jedinec je duševně zmatený. Slovní projev obsahuje novotvary, témata se prolínají a vzniká příslovečný "slovní salát". U schizofrenie je základním pramenem porušeného kontaktu s realitou 2

3 emoční porucha, která pak hluboce ovlivňuje vývoj onemocnění. Emoční původ poruch vyniká někdy jasněji, záleží na samotném člověku a na jeho okolí, zda je schopno zachytit začátek onemocnění, kdy se subjekt stává přecitlivělým k percepčním a interpersonálním podnětům. Tento stav je doprovázen zvýšenou emocionalitou, zaujatostí, sklonem k sociální odtažitosti a izolaci. Tyto příznaky postupně vedou k ponoření se do světa vlastních fantazií.(zvolský, 1996,s ) Formy schizofrenie * Paranoidní schizofrenie je charakterizována bludy pronásledování, kontrolovanosti,pocity ovlivňování. Časté jsou sluchové halucinace ( nebezpečné jsou zejména přikazující halucinace). Běžné jsou poruchy nálady a volní poruchy. * Hebefrenie je forma schizofrenie postihující hlavně adolescenty. Projevuje se oploštělými a nepřiměřenými emocionálními reakcemi, bizardním chováním, nejapným vtipkování. Klient s hebefrenií se chová nezodpovědně, má oslabenou volní složku a prožívá časté změny afektivity. Bludy a halucinace nejsou u této formy významné, ale je silně narušeno myšlení. * Katatonní schizofrenie se projevuje zejména výraznými poruchami motorické aktivity. Motorika může být podstatně zvýšená (hyperaktivita) nebo snížená (hypoaktivita). * Simplexní schizofrenie se vyznačuje sociální izolací klienta, jeho apatií, pasivitou, ztrátou vůle, citovou oploštělostí. Bludy a halucinace nejsou výrazné, ale čaem nastupují poruchy myšlení, regrese chování a demence.(valenta a Müller, 2007, s. 42) Průběh onemocnění Průběh onemocnění může být velmi různorodý. Jedná se o poruchu periodického charakteru, kdy se střídají chorobné ataky (epizody) s obdobím relativního zdraví. Epizoda onemocnění může proběhnout jen jednou v životě a nemusí zanechat žádné následky, nebo jen drobné poškození. Epizody se mohou však opakovat, v období relativního zdraví - mezi jednotlivými atakami - se může subjekt zcela normalizovat, může však též docházet k postupnému stále většímu narušování osobnosti, přičemž tento proces může mít různý stupeň rychlosti. Lepší prognózu mívá většinou onemocnění, které začíná náhle, bouřlivě a akutně bez zevních stresových podnětů. Naopak onemocnění, které začíná pomalu, plíživě, mívá horší prognózu. Také platí, že onemocnění, začínající v pozdějším věku, mívá lepší prognózu, než onemocnění postihující subjekt v časném věku, kdy je jeho osobnost ještě ve vývoji. (Zvolský, 1996,s. 71) Etiologie schizofrenie Etiologie schizofrenie je přes široce rozvinutý výzkum zatím neznámá. V oblasti hledání příčin těchto poruch se vyskytují hypotézy nejrůznějšího druhu, od hypotéz biochemických až po hypotézy čistě psychologické. Jedna z možných hypotéz je dopaminová hypotéza. Dopaminová teorie vychází ze skutečnosti, že mozek schizofreniků vyrábí více neurotransmiteru dopaminu. Dopamin je látka, která slouží k přenosu informací mezi nervovými buňkami, a právě hyperaktivita dopaminové neurotransmise může vést ke vzniku myšlenkového chaosu při třídění, zpracovávání i ukládání vjemů i prožitků schizofrenika.tato hypotéza 3

4 vedla k plodnému výzkumu, ale dosud není prokázána a dosti četná data s ní nesouhlasí. Zvolský (1996) dále zmiňuje hypotézu Weinbergerova, která předpokládá vznik tzv. mlčící léze v mozku ve velmi ranných obdobích jeho vývoje (doba porodu nebo i prenatálně). Příčina léze může být různorodá: trauma, infekce, vrozená anomálie. Léze se neprojevuje do doby, kdy během vývoje dochází k maturaci mozkových funkcí, ale objevuje se až tehdy, kdy jedinec potřebuje mobilizaci svých integračních schopností ke zvládnutí požadavků životní adaptace. To je signál pro lézi, aby začala překážet a integraci rušit. Také genetické faktory jsou považovány za součást předpokládaných dispozic ke vzniku schizofrenie.genetická účast na vzniku schizofrenie může být pravděpodobně různě veliká. (Zvolský, 1996,s.81-83) Léčba Jak probíhala léčba schizofreniků v minulosti? Schizofrenici se léčili elektrickými šoky, inzulinovými komaty a lobotomií. Přelom přinesla až moderní psychofarmaka- neuroleptika, která už od roku 1952 radikálně začala měnit osud schizofreniků k lepšímu. Tyto látky blokují v mozku dopaminové receptory a tím pomáhají odstraňovat příznaky schizofrenie. Nemocní schizofrenií už nemuseli trávit svůj život na nemocničním lůžku, ale stěhovali se do svých domovů a dnes se jich převážná část léčí ambulantně. Trvalé užívání psychofarmak je zpravidla nezbytnou podmínkou. Přibližně jen o třetině jedinců se schizofrení je však možné tvrdit, že jsou zcela vyléčeni. Neurofyziologické výzkumy Nové zobrazovací metody umožnily lékařům pracovat s konkrétními snímky mozků pacientů. Pečlivé proměřování snímků ukázalo, že někteří schizofrenici mají větší mozkové komory, menší hipokampus, určité defekty ve spánkovém a čelním laloku. Nejzajímavější je, že mají symetričtější mozek než zdraví lidé. Současné trendy léčení schizofrenie Dnešní psychiatrie se snaží obejít se bez hospitalizace pacientů. Hospitalizace v lůžkovém zařízení se ale v každém případě považuje za nutnou na začátku prvé epizody nemoci, kdy je nutné pečlivé diagnostické ohodnocení a důkladná diferenciální diagnóza, dále zajištění ochrany pacienta a možnost zahájení kvalifikované medikamentózní a psychosociální péče s možností důkladného pozorování a hodnocení efektu diagnostické a terapeutické péče. Samozřejmě hospitalizace je nutná i tehdy, pokud je pacient nebezpečný sobě nebo svému okolí, když není schopen se o sebe postarat. Základem léčby schizofrenie je antipsychotická léčba neuroleptiky (okamžité sedativní účinky, dlouhodobý antipsychotický efekt). U schizofrenie jsou neuroleptika užívána jednak ke zvládnutí akutního neklidu a s menším úspěchem jsou využívány k úpravě poruch myšlení a negativních příznaků. Dnes máme k dispozici neuroleprika různých skupin. Antipsychotická léčba je především sedativní, může pomoci uklidnit akutně psychotické jedince během několika hodin po začátku léčby. Novou, slibnou lékovou skupinou jsou tzv. atypická neuroleptika, která ovlivňují jak serotoninergní, tak dopaminergní systém. V důsledku toho zmírní závažnost klinických projevů schizofrenie. Je nesporné, že pacienti trpící schizofrenií a dodržující pravidelnou, i léta trvající léčbu, mají mnohem menší frekvenci relapsů onemocnění než pacienti, u nichž je léčba přerušena. Nedílnou součástí léčby schizofrenie je individuální a později i 4

5 skupinová psychoterapie. Tato terapie má být zaměřena na podporu pacienta a na získání jeho lepšího kontaktu s realitou. Je nutné zdůraznit roli rodinné terapie. Výsledkem úspěšné léčby je udržet pacientův zájem a začlenění v aktivitách běžného života a pracovního zařazení a překonat časté tendence k apatii, ztrátě volního snažení a iniciativy. Léčba schizofrenie je velice nákladná pro jakýkoli systém zdravotní péče. (Zvolský,1996,s.83-85) Člověk s počínající schizofrenií Velice dobré pro léčení schizofrenie by bylo detekování choroby již v začátcích. U pubescentů mohou být prvotními příznaky: záškoláctví, uzavření se v pokoji, kouření marihuany, mlácení do zdi a tak podobně. Jelikož schizofrenie propuká v pubertě, většina rodičů výše jmenované příznaky připisuje pubertálnímu chování dětí a vůbec je nenapadne vyhledávat nějakou odbornou pomoc. Člověk s počínající schizofrenií má poruchy koncentrace a paměti, nemůže spát, je vztahovačný a nabývá přesvědčení, že to s ním okolí nemyslí dobře, spojuje si věci, které spolu nesouvisejí. Jeho nemoc ho omezuje - například nemůže pozvat přítelkyni do kina, protože nevydrží dvě hodiny sedět u filmu. (Jarolímek,2004,s.20-21) Jak ovlivní nemoc život člověka? Vzhledem k tomu, že schizofrenie nejčastěji propuká ve věku, kdy si lidé obvykle budují základy svého života a připravují se na plnění svých pracovních a rodinných rolí, je často vnímána jako zničující onemocnění. Duševně nemocní se často setkávají s předsudky a bývají diskriminováni jak v pracovním, tak společenském životě. Proto schizofrenie může vážně ovlivnit sociální i finanční situaci člověka. Velice obtížná situace bývá i v rodině. Nesoulad, disharmonie a neustálé napětí silně narušují rodinné vazby. Zejména nezaměstnanost, rodinné neshody, nadměrné pití alkoholu a též nepravidelné užívání léků nedovolí mladému člověku, aby byl schopen vést svůj vlastní osobní život. Mnoho jedinců postižených schizofrenií má ale šanci na vyléčení a má možnost vést spokojený život. K tomu je ale nutná včasná diagnostika onemocnění, dodržování předepsané léčby a podpora rodiny a okolí. Pravdy a pověry o schizofrenii Většina lidí si myslí: 1. Schizofrenik je líný! Skutečnost je, že k příznakům schizofrenie patří abůlie- ochromení vůle, kdy člověk není schopen vstát z postele, dále anhedonie-neschopnost prožívat radost, a apatie- netečnost. 2. Schizofrenik je neschopný pracovat! To ale není pravda, jelikož podle zahraničních statistik je 10% schizofreniků schopno normálně vykonávat zaměstnání a 40% jich může pracovat za chráněných podmínek. 3. je napořád! Přibližně 1/3 pacientů má šanci na úplné vyléčení. 4. Schizofrenik je nebezpečný! Statisticky vychází od schizofreniků mnohem méně agrese než od normální populace. Schizofrenik může projevit agresi jedině v napětí nebo pod vlivem bludů.(jarolímek,2004,s.21) Použité zdroje a literatura KASSIN,S.Psychologie.Brno: Computer Press, ISBN:

6 VALENTA, M. a MÜLLER, O.Psychopedie.Parta,2007. ISBN: ZVOLSKÝ, P. a kol. Speciální psychiatrie. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2001,str ISBN: JAROLÍMEK,M. Dušení problémy jsou normální.top víkend magazín,2004,s Doporučená literatura a odkazy ke studiu psychoweb: ve filmu- "A Beautiful Mind" (Čistá duše) z roku 2001 WIKIPEDIA - Příčinnost schizofrenie 6