URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ NÁBŘEŽÍ ŘEKY JIHLAVY V TŘEBÍČI URBAN DESIGN OF WATERFRONT IN TŘEBÍČ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ARCHITEKTURY FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF ARCHITECTURE URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ NÁBŘEŽÍ ŘEKY JIHLAVY V TŘEBÍČI URBAN DESIGN OF WATERFRONT IN TŘEBÍČ DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR BC. JIŘÍ VACEK Ing. arch. TOMÁŠ PAVLOVSKÝ, Ph.D. BRNO 2014

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor Pracoviště N3504 Architektura a rozvoj sídel Navazující magisterský studijní program s prezenční formou studia 3501T014 Architektura a rozvoj sídell Ústav architektury ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Diplomant Bc. Jiří Vacek Název Vedoucí diplomové práce Datum zadání diplomové práce Datum odevzdání diplomové práce Urbanistické řešení nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D. 30. 11. 2013 23. 5. 2014 V Brně dne 30. 11. 2013... prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. Vedoucí ústavu... prof. Ing. Rostislavv Drochytka, CSc., MBA Děkan D Fakulty stavební VUT

Podklady a literatura Územní plán města Třebíč výřez Situace místa stavby polohopis a výškopis Hon, Milan: Vývoj koncepce kompaktního bydlení. [s.l.] : Nakladatelství ČVUT, 2007. 26 s. ISBN 978-80-01-03742 Holl,Steven. Paralaxa. Zadražilová, Miroslava: Intenzivní městské struktury, pojednání k disertační práci, 2010 Neufert Ernst: Navrhování staveb,consultinvest Praha 2000 Související vyhlášky, technické normy a hygienické předpisy Zásady pro vypracování Tématem zadání je urbanistický návrh nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči, v těsném sousedství historického středu města. Řešením by měl být návrh nábřeží i přelehlých objektů k němu- míchání různých funkcí s převahou bydlení(bydlení, dílny, obchody, kanceláře, restaurace a vhodné pracovní příležitosti). Diplomová práce bude obsahovat: - Dokladovou část - Urbanisticko - architektonickou studii - Model Výkresová část bude zpracována s využitím CAD, textová část a případné tabulkové přílohy budou zpracovány v textovém a tabulkovém editoru PC. Ve stanoveném termínu bude výsledný elaborát odevzdán vedoucímu diplomové práce v úpravě a kompletaci podle jednotných pokynů Ústavu architektury FAST VUT v Brně. Při zpracování diplomového projektu je nezbytné řídit se směrnicí děkana č. 12/2009 vč. příloh č.1,2,3: Úprava odevzdání a zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP) na FAST VUT. Předepsané přílohy: Seznam složek: A.DOKLADOVÁ ČÁST B.URBANISTICKÁ STUDIE: - textová část A4 v předepsané podobě - urbanistická studie v úměrném měřítku - urbanistický detail v úměrném měřítku - úplný projekt ve formátu A3, A2 - presentační plakát 700/1000mm na výšku C.MODEL v úměrném měřítku CD s dokumentací celého projektu Předepsané přílohy... Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D. Vedoucí diplomové práce

Abstrakt v českém a anglickém jazyce Práce se zabývá urbanistickými úpravami nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči. Hledá příčinu problému disfunkce v rámci lokálních i širších vztahů k okolí. Nabízí možné řešení vedoucí k rehabilitaci funkce nábřeží, jeho zprůchodnění, scelení a aktivního znovuzapojení do života města. Thesis is concerning urbanistic treatment of Jihlava river embankment in the city of Třebíč. Tries to find cause for urban non-functionality of the area within local and wider context to its surroundings. Offers possible solution for rehabilitation of the urbanistic function of the embankment, including putting the embankment into role of important passageway, improving its bounds to the surroundings and active role in city's everyday life. Klíčová slova v českém a anglickém jazyce Třebíč, nábřeží, Jihlava, řeka, voda, potok, Stařečka, urbanismus, historické centrum, protipovodňové úpravy, povodeň, oživení, rehabilitace, asanace, revitalizace, přestavba, autobusové nádraží, město, židovská čtvrť, park, lávka, turismus, památky, hradby, kultura Třebíč, waterfront, Jihlava, river, water, brook, Stařečka, urbanism, historic center, flood control, flood, renewal, rehabilitation, redevelopment, revitalization, reconstruction, bus station, city, jewish quarter, park, footbridge, turism, sights, walls, culture Bibliografická citace VŠKP Bc. Jiří Vacek Urbanistické řešení nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči. Brno, 2014. 19 s., 12 s. příl. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav architektury. Vedoucí práce Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a že jsem uvedl/a všechny použité informační zdroje. V Brně dne.... podpis diplomanta

Poděkování: Tímto bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce Ing. arch. Tomáši Pavlovskému, Ph.D. za jeho věcné a praktické rady. Velké poděkování patří také rodině a přátelům za jejich morální, fyzickou a duševní podporu a pomoc.

OBSAH: Práce se zabývá urbanistickým nábřežím řeky Jihlavy v Třebíči, má za úkol najít řešení, které by umožnilo fungování jednotlivých nábřeží. Snaží se najít příčinu problému v lokálních i širších vztazích za účelem rehabilitace funkce nábřeží, jeho zprostupnění a aktivního zapojení do života města. Bere v potaz stávající stav protipovodňových úprav a za účelem zvýšení atraktivity a účelnosti nábřeží je upravuje tak, aby jejich funkce nebyla narušena a zároveň aby umožnila lidem aktivně využívat prostory okolo řeky. ÚVOD: Současné trendy ve vývoji měst nejen českých, ale i zahraničních, s sebou přináší určitá rizika, jež nejsou pro udržitelný stav sídel žádoucí. Jedná se především o nepříliš kontrolovaný a takřka neregulovaný rozvoj měst na jejich okrajích a perifériích. Decentralizace a deurbanizace sídel je jedním z dalších projevů nevhodného přístupu v rozvoji měst, kterým je vhodné se do budoucna vyhnout především z důvodu udržitelnosti, efektivity a spokojenosti jeho obyvatel. Pojem udržitelnost je v této práci chápán jako způsob rozvoje, který má za následek smysluplné uspořádání sídla, jež zajišťuje základní lidské potřeby s vynaložením minima energie k jejich získání. Tento způsob rozvoje není ovšem nový, na tomto principu fungovala většina měst do doby průmyslové revoluce. Město Třebíč je městem středoevropského charakteru, jež se vyvíjelo od raného středověku v údolí řeky Jihlavy a dělilo se na dvě části a to na část křesťanskou a na část židovskou. Po dlouhá staletí bylo pro město typické opevnění a koncentrace všech důležitých dějů v centrální části města (výroba, obchod, bydlení, rekreace). Po pádu hradeb v 19.stol. a souběžně se vznikem průmyslové velkovýroby nastává změna v chápání města. Výroba se již nesoustřeďuje do centra, ale na jeho okrajové části. Postupem času tento jev sílí. Stále větší nároky na plochu a infrastrukturu a stále se zvyšující potřeba nových pracovních sil měla za důsledek rapidní nárůst obyvatel v 2.pol. 20. stol. a tím vzrostla i obrovská poptávka po novém bydlení. Centrum města již nebylo schopno splnit požadavky všech obyvatel a tím se jeho role dostává do pozadí. Vznikají nová centra obchodu a výroby spojená se segregovanou zónou bydlení. Vše je propojeno sítí dopravních cest, jež se stávají žílami a tepnami osídlení. Na jejich funkčnosti závisí celý systém oddělených subcenter. Na tuto naléhavou potřebou zajistit kvalitní dopravní sít později doplácí i samotné centrum. V 80. letech je přistoupeno k jeho rozsáhlé asanaci (oblast dnešního Komenského nám.), která měla za úkol zprůchodnit území a umožnit lepší pohyb mezi novými subcentry. Buduje se i nový průtah obcí silnice I/23 spojující Brno, Třebíč a Jindřichův hradec, nacházející se v bezprostřední blízkosti historického centra města s návazností na kapacitně nedostačující silnici II/351. Problém ovšem neleží v samotných komunikacích, nýbrž v rozmístění důležitých funkčních struktur v území (obchody, služby, práce, rekreace atp.) a jejich dopravní dostupnost z místa bydliště. V poslední dekádě se Třebíč potýká s dalším problémem současných měst a tím je odliv obyvatel do periférií. Důvodů může být hned několik, avšak příčina tkví v nedostatku kvalitního městského životního prostředí, jež by lidi uspokojovala. Všechny tyto jevy a problémy se následně promítají do návrhu, který nabízí variantu možného řešení.

KONCEPT: Hlavním úkolem návrhu je navrátit a znovuaktivovat funkci centra, jakožto místa hlavního dění ve městě. Jednu z důležitých rolí v této úloze hraje řeka Jihlava a její nábřeží. Důležitost vyplývá hned z několika důvodů. Město Třebíč bylo vždy s řekou fyzicky spjato, bylo na řece závislé, umožňovalo městu fungovat a bezpochyby by bez řeky ani nevzniklo. Už od svých počátků řeku využívalo pro výrobu. V Třebíči to byla především výroba suken a kůží. Proto také nebyla řeka záležitostí čistou, tak jak ji známe dnes, nýbrž sloužila jako stoka pro vedlejší produkty lidské činnosti. Velkou zásluhu tak měla i na hygieně vnitřního města, nikdy však nebyla využívána jako zdroj pitné vody. Po dlouhou dobu také sloužila jako bariéra oddělující židovskou a křesťanskou část města a bezpochyby sloužila jako prvek obranného systému. Ovšem i přes praktické využití řeky byla lidmi využívána jako místo odpočinku a setkávání. Čím více se dostáváme do současnosti, klesá její praktické využití a význam se přesouvá do oblasti odpočinku. S rostoucí oblibou lázeňství, rozvojem turismu a postupnou změnou městské společnosti se budují městské říční lázně na Polance (návrh Bohuslav Fuchs), z nábřeží se stávají promenády a účelové hospodářské budovy podél toku získávají novou a po staletí nečekanou funkci uliční fasády. Ovšem je nutné podotknout, že přeměna funkce nábřeží nebyla zdárně dokončena a doposud chybí celkový koncept nábřeží, jakožto městotvorného prvku sloužícího k rekreaci obyvatel, k reprezentaci města v oblasti kultury a turismu, a především vedoucího ke zlepšení kvality městského prostředí s příslušným zázemím a dostupností. V letech 2010 až 2012 byly provedeny protipovodňové úpravy nábřeží, které bohužel velké ambice na vytvoření kvalitního městského prostředí neměly. Nelze popřít, že tyto úpravy vedly ke zlepšení ochrany města při větších povodních (dvacetiletá a stoletá voda), avšak stávající řešení neprokázalo účel mimo povodňové nebezpečí, které hraje mnohem významnější roli v životě třebíčských obyvatel. V časovém měřítku je stav mimo ohrožení stavem nejčastějším, takřka 98-99%. Nelze ho proto opomíjet. Dalším důvodem je kontakt člověka s vodou, který hraje nesmírně důležitou roli. Stejně tak jako řeka, jsou i naše těla tvořena vodou (u člověka 60-70% hmotnosti). Její pozitivní účinky na psychické i fyzické zdraví jedince je nepopíratelné. O to větší roli hraje ve městě, které je prostředím umělým a kde kontakt s vodou či všeobecně s přírodou ustupuje do pozadí. Řeka do prostředí města vnáší dynamiku, zlepšuje a čistí ovzduší, akusticky i opticky působí na psychiku uklidňujícím způsobem, což je v dnešní době velice ceněným faktorem. Sama voda je ukázkou nejvyšší pokory a nositelkou duchovního poznání. Přece jenom voda jsme my a kontakt sama se sebou je pro člověka značně obohacujícím zážitkem. Z těchto důvodů je zpřístupnění řeky lidem dalším úkolem návrhu, který řeší úpravy nábřeží, jejich prostupnost a funkčnost z hlediska celé struktury města a městského jádra. Navazuje na stávající protipovodňové úpravy a efektivním způsobem bez narušení protipovodňové bezpečnosti umožňuje využít ty části nábřeží, které nebylo možné využívat. Z hlediska prostupnosti je největším cílem otevřít z obou stran pravé nábřeží v blízkosti Karlova náměstí a logicky navázat na současné pěší a cyklistické trasy. Tímto vytvořit nový prostor pro veřejné užívání a též podnítit vznik nových komerčních subjektů za účelem zvýšit počet pracovních příležitostí v centru města. Po propojení celého pravého břehu od Polanky až po Linhartův, Blažkův, Mollův mlýn u homolkova jezu se stává pravé nábřeží páteřní komunikací pro pěší a cyklisty. Přemostěním řeky Jihlavy v konstantních vzdálenostech a sjednocení nábřežních tras do smysluplného celku umožnilo vytvořit různě velké okruhy pro pěší a zároveň zjednodušit přehlednost celého území, což je důležité zejména u turistů a lidí, kteří se v Třebíči nepohybují často nebo jsou zde poprvé. Tento systém je výhodný i pro místní obyvatele, jelikož mohou v

jakékoli chvíli zvolit individuální délku trasy pro vycházky, sport či cestu za službami nebo do práce. Úkolem naléhavým bylo zajistit jádru města budoucí rozvoj a to především z důvodu zamezení odlivu obyvatel do periférií. Tudíž je v návrhu řešena přestavba území podél Svojískova nábřeží a v místech dnešního Komenského náměstí. Tyto lokality jsou svým umístěním a dostupností výhodná pro další rozvoj v oblasti s důležitou zpětnou vazbou na okolí. Současný stav, jež se takřka od dob asanace v 80. letech nezměnil, je z hlediska využití značně velkorysý. Nejnižší intenzita zastavění je na území okolo Komenského náměstí, jež je využíváno především pro parkování automobilů a neméně štědře pro autobusové nádraží, jež svým rozsahem neodpovídá velikosti Třebíče (30 odjezdových stání a 10 odstavných stání). V návrhu se tudíž počítá s částečným odsunem AN k nádraží vlakovému, kdy bude samotné nádraží v centru obsluhovat spíše dálkové spoje než spoje městské. S návazností na MHD a další druhy dopravy se počítá. K částečnému a ne k úplnému přesunu AN bylo přistoupeno v rámci strategické polohy v blízkosti centra a všech významných třebíčských památek, která má význam především u turismu, jež má pro město pozitivní přínos jak po stránce ekonomické, tak po stránce prestižní. Území je celkově nekoncepčně řešené, kdy zástavba směrem k západu vytváří náhodné shluky jež nemají ucelený charakter a funkci. Mísí se zde výroba s obytnou funkcí a rekreací, což je z hlediska kvality, funkčnosti a budoucího rozvoje území nevhodné. Návrh počítá pouze se zachováním stávajícího závodu ZON, nacházející se v území přes 130 let a který se stal určitým symbolem Třebíče. Historická zástavba je zachována v co největší míře a doplněna o novou blokovou zástavbu rodinnými domy, polyfunkčními bytovými domy a doplněna o služby kulturně vzdělávací a sportovně rekreační. Jedinečnou příležitostí v lokalitě je znovuotevření Stařečského potoka, který je v současnosti zatrubněn. Obohatí tak lokalitu o nový rozměr, zvýší jeho hygienu a žádanost. Největší výhodou tohoto území je samozřejmě fakt, že zde leží všechna potřebná infrastruktura a zároveň je funkční provázanost s okolím historicky ověřena. Centrum města má také výhodu v tom, že koncentrace všech služeb je vysoká. Z těchto posledních dvou důvodů se řešené území stává místem, kde většina dějů nevyžaduje použití jakéhokoliv dopravního prostředku a je bez výrazné časové náročnosti na docházku (průměr 15 minut chůzí). Pro další zkvalitnění území se také počítá s odklonem tranzitní dopravy vybudováním navrhovaných obchvatů okolo Třebíče. Teoreticky by tedy snížení potřeby přepravy automobilem a odklon tranzitní dopravy mimo centrum města mohli snížit intenzitu dopravy v jádru města o několik procent. Pokud se k tomu přidá celoměstský systém dopravy využívajících autobusy, kola (elektrokola) a chůzi, a bude k tomu přizpůsobena i samostatná infrastruktura, může tento systém fungovat i přes fakt, že se Třebíč nachází na výškově rozmanitém terénu. Samostatnou částí bylo řešení podzámecké nivy, jakožto prostoru pro odpočinek a pořádání kulturních akcí. Současné vstupy do území jsou v nevyhovujícím stavu, které jsou značně matoucí, nepřehledné a překvapivé. Smyslem návrhu je vyřešit samotné vstupy, ukázat možnosti využití stavající zahrady a aktivně zapojit lokalitu do života místních obyvatel s přihlédnutím na hodnotu území nacházející se pod jednou z nejvýznamějších třebíčských památek bazilikou sv. Prokopa.

Shrnutí celého konceptu v bodech: - znovuaktivovat funkci centra, jakožto nejvýznamnějšího místa ve městě - zpřístupnit řeku lidem - výrazně zprůchodnit nábřeží podél řeky Jihlavy v řešeném území - vytvořit páteřní trasu na pravém nábřeží pro pěší a cyklisty s návazností na trasy stávající - zamezit odlivu lidí z centra do periférií vybudováním nových pracovních příležitostí a bydlení s důrazem na kvalitu městského prostředí. - doplnit území o kulturně vzdělávací a sportovně rekreační centra - odklonit tranzitní dopravu mimo centrum města - umožnění či zvýhodnění jiných způsobů dopravy s důrazem na zefektivnění potřebné infrastruktury - oživení podzámecké nivy a její aktivní zapojení do městského života URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ Řešené území je pro přehlednost rozděleno do několika částí a to na území: A B C D E - oblast vymezená Komenského náměstím, Svojsíkovo nábřežím, ulicí V. Nezvala, Sucheniova a Hadlíz. - oblast vymezená ulicí Polanka a Svojsíkovo nábřežím - oblast podzámecké nivy - pravé nábřeží řeky Jihlavy od Masarykova mostu po most Smetanův - levé nábřeží řeky Jihlavy od podzámecké nivy po ústí Týnského potoka ÚZEMÍ A: Navrženy polyfunkční bytové domy s druhotnou funkcí obchodu a komerce a administrativy. Výška zástavby se pohybuje v rozmezí 1-3 podlaží. Zástavba je bloková s valbovou či sedlovou střechou, hřeben střechy je vodorovně s uliční čárou. Na křižovatce ulic Sucheninova a Komenského náměstí jsou situovány dva bloky, jež využívají stoupajícího terénního profilu k umístění krytého parkování v nejnižším podlaží domů. Stávající zástavba je v prolukách doplněna o nové objekty výškově a tvarově uzpůsobené dle konkrétní situace. Podél ulice Sucheniova je situováno autobusové nádraží převážně dálkových spojů, jež vychází ze stávajícího umístění AN, které je značným způsobem redukováno. Toto nádraží je doplněno o zázemí umístěné v bloku severně od nástupiště. V tomto bloku je také zakomponováno kryté automatické parkoviště pro kola. Západně od nádraží je situován parkovací dům, na něhož plynule navazuje zástavba určená pro bydlení a obchod. V části ulice Hadlíz je umístěna zástavba rodinnými domy o výšce 1 max. 2 podlaží. V této části také budou provedeny značné terénní úpravy umožňující maximální využití prostoru a vytvoření akustické bariéry u silnice I/23. Ulice Hadlíz je zpřístupněna z obou stran. Toto řešení je inspirováno původním stavem před asanací. Poblíž nároží je též umístěn stojan pro výdej heraldické vody, jež zde byl přemístěn ze stávajícího umístění. Směrem na sever je od této křižovatky probourána ulice směřující přímo k nově vybudované lávce, jež propojuje Svojsíkovo nábřeží a podzámeckou nivu. Podél této vzniklé ulice jsou navrženy objekty smíšené funkce bydlení a obchodu o výšce 2 podlaží a spolu se stávajícími objekty dotvářející blokovou zástavbu. Samotné Svojsíkovo nábřeží je doplněno o nábřežní stezku podél toku Jihlavy.

Doprava: Východní část Komenského nám. využívá stávajícího napojení na silnici II/351. Západní část Komenského nám. je ve stejném místě napojení doplněna o jednosměrnou komunikaci skupiny C počínající v ulici V. Nezvala. Další změnou je posunutí napojení ulice V. Nezvala na ulici Sucheniova v místě AN. Jak již bylo zmíněno, je navrženo propojení ulice Hadlíz z obou stran s tím, že je navržena jako jednosměrná komunikace skupiny C. Významnějším zásahem do provozu je vytvoření podjezdu pod silnicí I/23 v místě, kde končí ulice V. Nezvala, která tak bude propojena s ulicí Na Potoce. Nově vzniklá ulice směřující k lávce je navržena jako pěší zóna skupiny D1. ÚZEMÍ B: V této části území je přistoupeno k citlivé asanaci vedoucí ke sjednocení celkové koncepce a ke zlepšení dopravní prostupnosti. Objekt stávajícího závodu TIPA BOTY je ponechán a jeho funkce změněna na funkci kulturně vzdělávací. Z hlediska stále neuspokojujícího stavu prostor pro DDM je tudíž toto zařízení spolu s kulturně vzdělávacím centrem navrženo právě do tohoto objektu. Většina stávající zástavby v území Polanky je asanována a nahrazena ucelenými bloky rodinných domů. Pouze v západní části je navržen blok se startovacími byty či byty pro seniory a objekt sportovně rekreačního centra s návazností na plavecký areál. Veškerá nová zástavba je v této části území navržena do výšky max. 2 nadzemních podlaží převážně se sedlovou či valbovou střechou s hřebenem rovnoběžným s ulicí. V místě stávajícího hřiště pozemního hokeje je funkce sportoviště ponechána. Mění se pouze druh sportoviště se zaměřením na míčové hry. Doprava: Stávají ulice Polanka je pro splnění současných požadavků na komunikace rozšířena tak, aby byl umožněn bezkonfliktní provoz v obou směrech. Na tuto komunikaci jsou napojeny nově vzniklé ulice, jež jsou navrženy jako komunikace skupiny C zóna 30. V území sportoviště je navrženo polozapuštěné kryté odstavné stání o kapacitě 33 míst, jehož horní úroveň bude zakomponována do okolní zeleně tak, aby ji bylo možné využívat. Most k plaveckému areálu, jehož funkce byla od počátku provizorní, bude demontován a na vhodnějším místě nahrazen lávkou. Odstavné stání RD je buďto řešeno jako garážové stání v jednotlivých domech nebo jako odstavné stání na vyznačených místech. ÚZEMÍ C: Jeden z hlavních vstupů do podzámecké nivy je situován na východní straně území, jež je vhodně architektonicky pozměněn, aby byl vstup do území zřetelný z místa Žerotínova náměstí a z ulice 9. května. Dopravně je upraven tak, aby byl umožněn vjezd do území automobilem kategorie N2. V této části území je také situováno parkoviště oddělené od rekreační části hustou zelení. Dalším vstupem do území je nově vybudovaná lávka propojující podzámeckou nivu se Svojsíkovo nábřežím a pěší trasa vedená z židovské čtvrti pod Masarykovým mostem, jež pokračuje k plaveckému areálu na Polance. Z podzámecké nivy je umožněn přístup do zámeckého areálu. Kompozice zeleně Parku je navržena tak, aby svou výškou nenarušovala významné pohledy na baziliku sv. Prokopa. Výška stromů graduje směrem od nábřeží řeky Jihlavy k zámku. V části parku je ponechána zelená louka pro využití prostorově náročných volnočasových aktivit či pro pořádání kulturních akcí. Potřebná plocha se pohybuje okolo 3000 m 2. V území jsou též navrženy různé druhy hřišť pro fyzicky nenáročné aktivity (dětská hřiště, hřiště pro pétanque). Současně je využito stávajících teras pro posezení a odpočinek. Na trase k plaveckému areálu se nachází skalní vyhlídková terasa umožňující výhled nad řekou Jihlavou.

ÚZEMÍ D: Západní vstup na nábřeží je umožněn přemostěním současného zaústění stařečského potoka a zásahy do stávajících účelových objektů zamezující prostupu. Tímto otevřením navazuje na část nábřeží, jež je uzpůsobena pro pěší a cyklistický provoz avšak s možností účelového vjezdu automobilům. Tento vjezd je zabezpečen stávajícím průjezdem z Karlova náměstí. Proluky budou doplněny vhodně zvolenou zástavbou dotvářející uliční charakter. Pro doplnění kompozice tohoto úseku nábřeží je navržena socha věnovaná významné třebíčské osobnosti - doktoru Janu Miloslavu Hanělovi, po němž je následně pojmenováno celé pravé nábřeží (Hanělovo nábřeží). Další navazující úsek okolo městských hradeb je úsekem, jenž je navržen pro rekreaci a maloobchod. Jeho typický hradební charakter dodává místu jedinečnou atmosféru. Hrady však nejsou pouhou kulisou, ale jsou aktivně zapojeny do role fasády jednotlivých maloobchodních objektů. Po tuto část nábřeží je využíván systém výsuvných zábran, které mohou v případě nutnosti otevřít nábřeží pro vozidla IZS. Pokračující úsek v místě dnešního obchodního domu je celkově revitalizován, funkce obchodu s parkováním zůstává a je doplněna o další kulturně společenské služby. Severní prostranství je využíváno pro odpočinek s návazností na pěší a cyklistickou trasu a především pak na vybudované molo umožňující přímý kontakt s řekou. Posledním úsekem nábřeží je trasa vedoucí od obchodního centra k Linhartovu, Blažkovu, Mollovu mlýnu. Tato trasa je řešena vytažením nad samotnou řeku a tím se stává originálním prvkem nábřeží. Od mlýna se nábřeží napojuje na stávající celoměstské cyklistické a pěší trasy. ÚZEMÍ E: Havlíčkovo nábřeží je doplněno o nábřežní stezku navazující na trasu k podzámčí a pro lepší srozumitelnost provozu v pěší zóně je vhodně upraven povrch novým dlážděním. Dalšími zásahy na levém nábřeží jsou úpravy trasy okolo skály, dostavba objektů ve východní části židovské čtvrti a revitalizace dětského hřiště při ulici Soukenická. Celkově je levý břeh řeky Jihlavy ve vyhovujícím stavu s minimem potřebných zásahů.

BILANCE: URBANISTICKÉ BILANCE NÁVRHU název plocha [ha] plochy čistého bydlení 1,28 plochy všeobecného bydlení 0,32 smíšené plochy obchodu a služeb 0,67 smíšené plochy centrálního charakteru 0,79 plochy parků 1,56 plochy rekreační zeleně 1,04 plochy ostatní městské zeleně 0,34 zvláštní plochy pro rekreaci 0,12 plocha AN 0,34 plocha parkovacího domu 0,09 plochy stávající (beze změn) 25,45 celková plocha řešeného území 32,0 celková zastavěná plocha (nově) 2,91 pozn.: do plochy zeleně a parků jsou započítány i plochy, které již jsou stávajícím ÚP vymezeny, jelikož návrh počítá z jejich revitalizací ZÁKLADNÍ BILANCE BYDLENÍ A OBYVATEL název byt. Jednotky počet obyv. Rodinné domy 75 RD 225 Bytové domy 37 75 Polyfunkční domy 116 232 celkem 228 532 ZÁKLADNÍ BILANCE PARKOVÁNÍ název počet míst venkovní odstavné stání 143 venkovní parkovací stání 69 kryté odstavné stání 33 garážové stání RD 34 podzemní odstavné/parkovací stání 150 parkovací dům 70 nákupní společenské centrum 70 celkem stání 569

ZÁVĚR: Bylo nalezeno možné řešení úprav nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči, které zahrnuje nejen část samotných břehů, ale zasahuje širším způsobem i do okolní zástavby. Je to především z důvodu vzájemných vnitroměstských funkčních vztahů, jejichž úpravou se docílí výrazného zlepšení situace nejen v řešeném území, ale také v širším okolí. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ: Principy a pravidla územního plánování: Kapitola C - funkční složky. In: Ústav územního rozvoje [online]. 6. 12. 2006, 12. 11. 2012 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/5- publikacni-cinnost-a-knihovna/internetove-prezentace/principy-a-pravidla-uzemnihoplanovani/kapitolac/c4-2012.pdf ČSN 73 6110. Projektování místních komunikací. Praha: český normalizační institut, 2006. TP103 Navrhování obytných a pěších zón, Plzeň: EDIP s.r.o., 2008. TP171 Vlečené křivky pro ověřování průjezdnosti směrových prvků pozemních komunikací, Brno, 2004 Město Třebíč. Územní plán sídelního útvaru Třebíč. 2009. Dostupné z: http://www.trebic.cz/vismoonline_actionscripts/file.ashx?id_org=16973&id_dokumenty=9919 ČÚZK. ZABAGED - výškopis 3D vrstevnice. 2014. ČÚZK. Digitální model reliéfu ČR 5. generace (DMR 5G). 2014. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Demografické údaje města Třebíč. 2013. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/trebic/$file/401813508.pdf Město Třebíč. Strategický plán rozvoje města Třebíče pro období 2012. 2012. Dostupné z: http://www.trebic.cz/strategie-mesta/ds-1282/p1=9499 MĚSTO TŘEBÍČ. Soubor geografických a mapových dat. 2013. [2, 3] ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA, Český úřad zeměměřický a katastrální. Geologická mapa 1:50 000. Dostupné z: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=650599&x=115257 0&r=1500&s=1&legselect=0 ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA, Český úřad zeměměrický a katastrální. Geologická mapa 1:50 000. Dostupné z: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=650599&x=115257 0&r=1500&s=1&legselect=0

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze: územně analytické podklady. 2014. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=dokon%c4%8dit+%c3%bapravy& pro_1_154=590266&cislotab=mos+zv01&str=tabdetail.jsp KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské památky Třebíče. 3. dopl. vyd., V Akademickém nakladatelství CERM 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2003, 68 s. ISBN 80-7204-285-8. HEDBÁVNÝ, Miroslav. Třebíčské pověsti a zajímavosti. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 1997, 147 s. DVOŘÁK, Karel. Ze staré Třebíče: kniha vzpomínek z let 1864-1880. Praha: K. Dvořák, 1940, 172 s. Obrázek - židovský hřbitov. In: Kraj vysočina: dědictví vysočiny [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/files/_legacy966/thumb-m/9910-tr4.jpg [1]

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ: Km Kilometr m metr ha hektar s sekunda MHD městská hromadná doprava stol. století r. rok pol. polovina AN autobusové nádraží nám. náměstí RD rodinný dům IZS integrovaný záchranný systém obyv. obyvatel byt. bytový pozn. poznámka ÚP územní plán ul. ulice m n. m. metry nad mořem č. číslo NP nadzemní podlaží nábož. náboženství např. například atd. a tak dále apod. a podobně ch chodník c cyklotrasa zp zelený pás ps parkovací stání PMK prostor místní komunikace max. maximálně min. minimálně sv. svatý DDM domov dětí a mládeže

SEZNAM PŘÍLOH: A) DOKLADOVÁ A TEXTOVÁ ČÁST B) VÝKRESOVÁ ČÁST: 01 ŠIRŠÍ VZTAHY 02 PROBLÉMOVÝ VÝKRES 03 HISTORIE ZÁSTAVBY 04 PODLAŽNOST 05 OBČANSKÁ VYBAVENOST 06 VODSTVO 07 NÁVRH 08 D1 DETAIL ÚZEMÍ 09 D2 DETAIL ÚZEMÍ 10 D3 DETAIL ÚZEMÍ 11 FUNKČNÍ ČLENĚNÍ 12 STRUKTURA ZÁSTAVBY C) 1x FYZICKÝ MODEL (1:2000) D) 1x CD s dokumentací celého projektu

PŘÍLOHY:

PROHLÁŠENÍ O SHODĚ LISTINNÉ A ELEKTRONICKÉ FORMY VŠKP Prohlášení: Prohlašuji, že elektronická forma odevzdané diplomové práce je shodná s odevzdanou listinnou formou. V Brně dne 23.5.2014 podpis autora Bc. Jiří Vacek