PRŮBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE III.

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Pobočka Plzeň oddělení ochrany čistoty ovzduší IČ: 00020699 Mozartova 1237 / 41 DIČ: CZ00020699 323 00 Plzeň PRŮBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE III. Září 2012

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 1 Zadal: Zpracoval: Vedoucí projektu: Spoluřešitel: Spolupráce: Verze dokumentu: Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 18/1760 306 13 Plzeň IČ: 70890366 ID datové schránky: zzjbr3p Český hydrometeorologický ústav pobočka Plzeň Mozartova 41/1237 323 00 Plzeň IČ: 00020699 ID datové schránky: e37djs6 Ing. Zdeněk Roubal držitel osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií dle zák. č. 86/2002 Sb., č. osvědčení č.j. 2831a/820/08 MŽP ČHMÚ pobočka Plzeň Ing. Marek Hladík držitel osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií dle zák. č. 86/2002 Sb., č. osvědčení č.j. 2831a/820/08 MŽP ČHMÚ pobočka Plzeň RNDr. Jiří Hostýnek Ing. Pavel Machálek Ing. Tomáš Fory Ing. Vladimír Zátka 21.9.2012 18:16 v39

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 2 Obsah 1 Úvod... 6 2 Zóna Plzeňský kraj... 7 2.1 Administrativní vymezení zóny... 8 2.2 Typ zóny... 8 2.3 Podnebí Plzeňského kraje klimatické údaje... 8 2.4 Příslušné topografické údaje... 9 2.5 Lokace měst... 10 2.6 Měřicí stanice kvality ovzduší... 11 2.7 Další specializovaná měření... 13 2.8 Odhad rozložení znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny... 14 2.9 Prioritní města a obce... 21 2.10 Informace o charakteru cílů plnění... 22 3 Odpovědné orgány... 23 4 Druh posouzení kvality ovzduší... 23 4.1 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech... 23 4.2 Prostředky použité ke zjišťování znečišťujících látek... 44 5 Původ znečištění ovzduší... 45 5.1 Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší... 45 5.2 Celkové množství emisí... 51 5.3 Informace o dálkovém přenosu znečištění... 53 6 Analýza situace... 53 6.1 Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší... 53 7 Podrobnosti o možných nápravných opatřeních... 55 7.1 Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním Programu na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni... 55 8 Časový plán implementace opatření... 56 8.1 Popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší plánovaných v dlouhodobém horizontu... 56 9 Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací... 57

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 3 Seznam obrázků Obr. 1 Správní obvody Plzeňského kraje... 7 Obr. 2 Extrémní topologické parametry Plzeňského kraje... 9 Obr. 3 Největší města Plzeňského kraje... 10 Obr. 4 Měřící stanice na území Plzeňského kraje... 11 Obr. 5 Oblasti s překročením ročního cílového imisního limitu pro B(a)P... 15 Obr. 6 Oblasti s překročením 24 hodinového imisního limitu pro PM 10... 16 Obr. 7 Oblasti s překročením 8 hodinového imisního limitu pro O 3... 16 Obr. 8 Oblasti s překročením AOT40 pro O 3... 17 Obr. 9 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví lidí, 2005 a 2006 (bez uvažování ozónu O 3 )... 18 Obr. 10 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví lidí, 2007 a 2008 (bez uvažování ozónu O 3 )... 19 Obr. 11 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví lidí, 2009 a 2010 (bez uvažování ozónu O 3 )... 19 Seznam grafů Graf 1 Vývoj 36. průměrné 24 hodinové koncentrace PM 10 v letech 2001 2011... 26 Graf 2 Vývoj počtu překročení imisního limitu suspendovaných částic PM 10 v letech 2001 2011... 27 Graf 3 Vývoj průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM 10... 28 Graf 4 Vývoj průměrných ročních hodnot koncentrací suspendovaných částic PM 2,5... 29 Graf 5 Vývoj průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého NO 2... 30 Graf 6 Vývoj 19. nejvyšších 1 hodinových koncentrací oxidu dusičitého NO 2 v letech 2001 2011... 31 Graf 7 Vývoj 26. nejvyšších průměrných 8 hodinových koncentrací ozonu O 3 v letech 2001 2011... 32 Graf 8 Vývoj imisních koncentrací ozónu O 3 vyjádřených jako AOT40 v letech 2001 2011... 33 Graf 9 Vývoj průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu v letech 2001 2011... 34 Graf 10 Vývoj průměrných ročních koncentrací SO 2 v letech 2001 2011... 35 Graf 11 Vývoj 25. nejvyšších 1 hodinových hodnot koncentrací SO 2 v letech 2001 2011... 36 Graf 12 Vývoj 4. nejvyšších 24 hodinových koncentrací SO 2 v letech 2001 2011... 37 Graf 13 Vývoj průměrných ročních koncentrací olova Pb v letech 2001 2011... 38 Graf 14 Vývoj průměrných ročních koncentrací kadmia Cd v letech 2001 2011... 39 Graf 15 Vývoj průměrných ročních koncentrací niklu Ni v letech 2001 2011... 40 Graf 16 Vývoj průměrných ročních koncentrací arsenu As v letech 2001 2011... 41 Graf 17 Vývoj průměrných ročních koncentrací benzenu C 6 H 6 v letech 2004 2011h... 42 Graf 18 Průměrné hodnoty koncentrace PAHs v 5 měsíčních vzorcích [ng vzorek 1 ]... 43 Graf 19 Průměrné hodnoty koncentrace POPs v 5 měsíčních vzorcích [ng vzorek 1 ]... 43 Graf 20 Porovnání produkce emisí v letech 2000 2010 s hodnotami emisních stropů... 52 Graf 21 Porovnání produkce emisí v letech 2000 a 2010 podle skupin zdrojů... 52

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 4 Seznam tabulek Tab. 1 Přehled měřících stanic kvality ovzduší... 12 Tab. 2 Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro B(a)P na základě dat za rok 2010... 14 Tab. 3 Překročení hodnoty imisního limitu pro PM 10 na základě dat za rok 2010... 15 Tab. 4 Překročení limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace z dat za rok 2010... 17 Tab. 5 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010... 18 Tab. 6 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví... 18 Tab. 7 Velikost území, kde došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro B(a)P a O 3... 20 Tab. 8 Přehled prioritních městských obvodů a obcí... 21 Tab. 9 Naměřené imisní koncentrace v roce 2011 porovnané s IL pro zdraví lidí... 23 Tab. 10 Naměřené imisní koncentrace v roce 2011 porovnané s IL pro ochranu ekosystémů a vegetace... 24 Tab. 11 Hodnoty 36. nejvyšší 24 hodinové koncentrace PM 10 [µg m 3 ]... 26 Tab. 12 Počet překročení 24 hodinové imisního limitu PM 10... 27 Tab. 13 Průměrné roční imisní koncentrace PM 10 [µg m 3 ]... 28 Tab. 14 Průměrné roční imisní koncentrace PM 2,5 [µg m 3 ]... 29 Tab. 15 Průměrné roční imisní koncentrace NO 2 [µg m 3 ]... 30 Tab. 16 Hodnoty 19. nejvyšší 1 hodinové koncentrace NO 2 [µg m 3 ]... 31 Tab. 17 Hodnoty 26. nejvyšší 8 hodinové koncentrace O 3 [µg m 3 ]... 32 Tab. 18 Hodnoty imisních koncentrací O 3 vyjádřených jako AOT40 [µg m 3 hod]... 33 Tab. 19 Průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu [µg m 3 ]... 34 Tab. 20 Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 [µg m 3 ]... 35 Tab. 21 Hodnoty 25. nejvyšší 1 hodinové koncentrace SO 2 [µg m 3 ]... 36 Tab. 22 Hodnoty 4. nejvyšší 24 hodinové koncentrace SO 2 [µg m 3 ]... 37 Tab. 23 Průměrné roční imisní koncentrace olova Pb [ng m 3 ]... 38 Tab. 24 Průměrné roční imisní koncentrace kadmia Cd [ng m 3 ]... 39 Tab. 25 Průměrné roční imisní koncentrace niklu Ni [ng m 3 ]... 40 Tab. 26 Průměrné roční imisní koncentrace niklu Ni [ng m 3 ]... 41 Tab. 27 Průměrné roční imisní koncentrace benzenu C 6 H 6 [µg m 3 ]... 42 Tab. 28 Průměrné hodnoty 5 měsíčních vzorků na měřicích stanovištích [ng vzorek 1 ]... 43 Tab. 29 Emise tuhých látek TZL z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010... 46 Tab. 30 Emise oxidu siřičitého SO 2 z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010... 46 Tab. 31 Emise oxidů dusíku NO X z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010... 46 Tab. 32 Emise oxidu uhelnatého CO z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010... 47 Tab. 33 Emise těkavých org. látek VOC z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010... 47 Tab. 34 Emise amoniaku NH 3 z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010... 47 Tab. 35 Emise TZL z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 obcí v roce 2010... 48 Tab. 36 Emise SO 2 z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 obcí v roce 2010... 48 Tab. 37 Emise NO X z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 obcí v roce 2010... 48 Tab. 38 Emise CO z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 obcí v roce 2010... 48 Tab. 39 Emise VOC z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 obcí v roce 2010... 49 Tab. 40 Nejvýznamnější liniové zdroje v roce 2010... 49 Tab. 41 Vývoj intenzit osobních aut. a motocyklů na vybraných úsecích v letech 2005 2010... 50 Tab. 42 Vývoj intenzit nákladních aut. na nejvíce zatížený úsecích v letech 2005 2010... 50 Tab. 43 Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v období 2001 2010 [t rok 1 ]... 51 Tab. 44 Celkové emise na území kraje podle jednotlivých kategorií zdrojů rok 2010 [t rok 1 ]... 53 Tab. 45 Podíl na celkových emisích znečišťujících látek podle kategorie zdrojů rok 2010 [%]... 53 Tab. 46 Celkové emise stacionárních zdrojů (REZZO 1 až 3) na území kraje [t rok 1 ]... 54 Tab. 47 Podíl na celkových emisích stacionárních zdrojů (REZZO 1 až 3) v kraji [%]... 54

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 5 Seznam použitých zkratek AOT 40 ukazatel, kterým se vyjadřuje množství ozónu v ovzduší z hlediska vlivu na vegetaci (úhrnná hodnota rozdílu mezi hodinovými koncentracemi přízemního ozonu převyšujícími 80 µg m 3 a hodnotou 80 µg m 3 během hodin denního světla naakumulovaná v každém roce od května do července) B(a)P benzo(a)pyren BTX benzen, toluen, xyleny BZN benzen CO oxid uhelnatý CZT centrální zásobování teplem ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav EHK OSN Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů EMEP European Monitoring and Evaluation program HD hromadná doprava HDP hrubý domácí produkt CHKO chráněná krajinná oblast CHUEV území na nichž platí limity pro ochranu ekosystémů a vegetace im. limit imisní limit IM imisní monitoring MHD městská hromadná doprava MO městský obvod MT mez tolerance MŽP ministerstvo životního prostředí NO 2 oxid dusičitý NO X oxidy dusíku [součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého] NP národní park O 3 ozón (přízemní) OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PM 10, PM 2,5 suspendované částice s aerodynamickým průměrem do 10 µm, resp. 2,5 µm PZKO program ke zlepšení kvality ovzduší REZZO1 4 kategorie emisních zdrojů znečišťování ovzduší SO 2 oxid siřičitý SPM suspendované částice TLN toluen TZL tuhé znečišťující látky VOC těkavé organické látky ZÚ Zdravotní ústav

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 6 1 Úvod Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje je zpracováno na základě objednávky č. Obj. 216/12 Odboru životního prostředí, Krajského úřadu Plzeňského kraje. Celé území Plzeňského kraje bylo Ministerstvem životního prostředí vyhlášeno na základě zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb., v platném znění, jako zóna. Podle 7 odst. 6 tohoto zákona pak Krajský úřad Plzeňského kraje vypracoval pro území kraje Program ke zlepšení kvality ovzduší pro látky, u nichž došlo v předcházejících letech k překročování imisního limitu a meze tolerance (nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena). Účelem programu bylo navrhnout takový soubor opatření, jejichž postupná realizace povede k postupnému zlepšování kvality ovzduší na území kraje, zejména k dosažení limitních hodnot stanovených právními předpisy. Program ke zlepšení kvality ovzduší vycházel jednak z metodických podkladů Ministerstva životního prostředí, jednak z dalších podkladových a koncepčních materiálů, které byly pro území Plzeňského kraje zpracovány v uplynulých letech. V uplynulých 8 letech od zpracování programu ke zlepšení kvality pod názvem Program snižování emisí znečišťujících látek v Plzeňském kraji a 3 letech od zpracování 1. Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje docházelo ke změnám kvality ovzduší způsobených různými faktory.

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 7 2 Zóna Plzeňský kraj Kód CZ NUTS3: CZ032 Rozloha: 7 561 km 2 Počet obyvatel: 572 045 (k 31.12.2010) Hustota obyvatel: 75,7 obyvatel km 2 Zdroj: Český statistický úřad Manětín Kralovice Tachov Planá Bezdružice Stříbro Všeruby Město Touškov Plasy Třemošná Radnice Rokycany Zbiroh Bor Nýřany Plzeň Poběžovice Horšovský Týn Holýšov Staňkov Stod Dobřany Přeštice Starý Plzenec Blovice Spálené Poříčí Domažlice Klatovy Nepomuk Kdyně Plánice Horažďovice správní obvod POÚ správní obvod ORP pověřený obecní úřad POÚ obec s pověřenou působností ORP Nýrsko Sušice Kašperské Hory S 0 10 20 30 40 50 [km] Obr. 1 Správní obvody Plzeňského kraje

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 8 2.1 Administrativní vymezení zóny Zóna Plzeňský kraj je totožná se správním územím Plzeňského kraje. Krajský úřad Plzeňského kraje sídlí v Plzni. 2.2 Typ zóny Plzeňský kraj se nachází na jihozápadě České republiky a podle své rozlohy 7 561 km 2 zaujímá 9,6 % území České republiky. Plzeňský kraj sousedí na severozápadě s krajem Karlovarským, na severu s Ústeckým krajem, na severovýchodě se Středočeským krajem a na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Na západě a jihozápadě je hranice Plzeňského kraje vymezena státní česko německou hranicí. Na území kraje je celkem 501 obcí, z nichž 54 má statut města. Podle počtu obyvatel se kraj řadí na deváté místo a dle ukazatele hustoty zalidnění je druhým nejméně zalidněným krajem v České republice. Plzeňský kraj je typický vysokým počtem malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním. Prakticky zde chybí města střední velikosti a struktura středisek je v porovnání s Českou republikou atypická. Podle dominujících odvětví hospodářství, lze kraj charakterizovat jako průmyslově zemědělský. Ve struktuře ekonomiky kraje významné postavení zaujímá zpracovatelský průmysl, který je zde reprezentován elektrotechnickým průmyslem, potravinářstvím, výrobou dopravních prostředků a zařízení, strojírenstvím a energetickým průmyslem. Dalšími důležitými složkami hospodářství kraje jsou doprava, spoje, obchod, podnikatelské činnosti a stavebnictví včetně těžby a zpracování nerostných surovin a stavebních hmot. Obhospodařovaná zemědělská půda pokrývá 314 533 ha, tj. 41,6 % území kraje, lesy se rozkládají na 299 739 ha, tj. 39,6 % a vodní plochy činí 1,5 % územ. Plzeňský kraj zaujímá strategicky významnou polohu pro spojení východní a západní Evropy. Územím kraje procházejí tři významné mezinárodní silniční trasy: E 50 (Německo Plzeň Praha Brno Slovensko), jež vede ve směru západ východ a kříží se v Plzni s E 49 (Německo Cheb Plzeň České Budějovice Třeboň Rakousko) a úsek E 53 (Plzeň Klatovy Německo). Hlavním železničním tahem je mezinárodní železniční koridor E040 (Paříž Norimberk Praha Vídeň). Celkově silniční síť kraje tvoří 5 129 km silnic, z toho 109 km je dálnice, 421 km pokrývají silnice I. třídy, 1 500 km silnice II. třídy a 3 099 km silnice III. třídy. Délka železnic v Plzeňském kraji je 737,5 km, z toho je 223,2 km elektrifikováno. Na území Plzeňského kraje se nachází 5 velkoplošných zvláště chráněných území (VZCHÚ), kterými jsou Národní park Šumava (část 34 736 ha) a čtyři chráněné krajinné oblasti: Šumava (část), Křivoklátsko (část), Slavkovský les (část) a Český les (celé území). Celková rozloha CHKO na území kraje činí 84 782 ha. Na území kraje je 181 maloplošných chráněných území, která zaujímají plochu 11 016 ha, z nichž bylo vyhlášeno 6 národních přírodních rezervací, 5 národních přírodních památek, 89 přírodních rezervací a 84 přírodních památek. Krajský úřad Plzeňského kraje spravuje 173 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 9 972 ha v kategorii přírodní rezervace a přírodní památka v Plzeňském kraji, mimo území Národního parku Šumava a chráněných krajinných oblastí Šumava, Český les, Křivoklátsko a Slavkovský les. Ostatní území jsou ve správě příslušných správ chráněných krajinných oblastí a národního parku. 2.3 Podnebí Plzeňského kraje klimatické údaje Podnebí Plzeňského kraje ovlivňují především nadmořská výška a expozice terénu vůči proudění vzduchu. Vzhledem ke klimatu ostatní části České republiky zde více převládají oceánické vlivy. Znamená to menší rozdíly teplot mezi zimou a létem a částečně vyrovnanější chod srážek, především ve vyšších polohách. Podnebí kraje je výrazně poznamenáno konfigurací terénu a návětrnými či závětrnými efekty Šumavy a Českého lesa. Podle klasifikace klimatických oblastí lze přiřadit území do dvou hlavních klimatických oblastí. A to mírně teplé MT a chladné CH. Mírně teplá oblast se nachází v nejnižších až středních polohách kraje a dělí se do dalších několika podoblastí. Z geomorfologického hlediska se jedná o pánevní oblasti a pahorkatiny, tedy území, která nemají ještě horský charakter. Průměrné roční teploty zde kolísají od 8,0 C, naměřených v pánevních oblastech na Klatovsku a Plzeňsku, až po přibližně 5,5 6,0 C, které odpovídají horní hranici teplé oblasti. Počet letních dnů s maximální teplotou nad 25 C se zde pohybuje mezi 20 až 50, mrazových dnů s minimální teplotou pod 0 C bývá 110 až 160. Počet dnů se srážkou nad 1 mm kolísá od 90 do 120, celkově za rok naprší 450 až 700 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou dosahuje v průměru 50 až 100 podle nadmořské výšky. Chladná oblast se nachází ve vyšších a především horských polohách kraje. Z geomorfologického pohledu se jedná o vrchoviny až hornatiny západních Čech. Největší rozšíření má samozřejmě na Šumavě a dále v nejvyšších polohách Českého lesa. Dlouhodobé průměrné teploty se zde pohybují od 3,0 do 5,5 C, počet letních dnů dosahuje 10 až 20, mrazových naopak 160 až 180. Počet dní se srážkou nad 1 mm bývá 120 až 140 za rok, celkem spadne 800 až 1800 mm srážek.

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 9 Směr a rychlost přízemního proudění úzce souvisí s konfiguraci terénu. Ve směru údolí řek je vítr usměrňován. Přízemní proudění je usměrňováno zvlněným terénem a směrem údolí řek. Obecně v Plzeňském kraji převládá v průměru jihozápadní směr větru, četnost bezvětří je ročně 10 20 %. Průměrná rychlost větru činí na většině stanic 2 4 m s 1, na bezlesých vyvýšeninách nad 700 m potom až 5 m s 1. V územně menších měřítcích, mají každé údolí nebo říční niva své specifické mikroklima. To se uplatňuje především na strmých svazích, které jsou střídavě obráceny proti slunci a ve stínu. Tyto rozdíly se zvýrazňují například v zaříznutém údolí Berounky směrem ke Křivoklátu nebo v údolí Mže kolem Stříbra. V těchto výrazných údolích se často vyskytují ranní inverze, které tak přispívají především k krátkodobému zhoršování rozptylových podmínek. Rozsáhlejší plošné inverze se objevují za anticyklonálních situací v chladné části roku a vyplňují většinou celou Plzeňskou kotlinu až do výšky 500 550 m a vedou k nepříznivým rozptylovým podmínkám po delší dobu. Mezoklimatologické i mikroklimatologické podmínky Plzeňského kraje jsou velmi proměnlivé a vzhledem k výškové členitosti se zde můžeme setkat s většinou klimatických typů popsaných v ČR. 2.4 Příslušné topografické údaje Z hlediska geografického systému lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí. Centrální část je tvořena Plzeňskou pahorkatinou, východní část Brdskou oblastí (část) a Středočeskou pahorkatinou. Jižní část je představena Šumavskou hornatinou a západní část Českoleskou oblastí. Nejvyšší bod Plzeňského kraje se nachází v pohoří Šumavy, na kótě Velká Mokrůvka, s nadmořskou výškou 1 370 m n.m. a nejnižším bodem, hladinou řeky Berounky u obce Čilá s nadmořskou výškou 250 m n.m. Zeměpisné souřadnice území Plzeňského kraje se pohybují v rozmezí 12 24' 00'' až 13 50' 02'' východní délky a 48 56' 28'' až 50 06' 14'' severní šířky. nejzápadnější bod (okolí obce Stará Knížecí Huť) zem. šířka: 49 45' 18'' S zem. délka: 12 24' 00'' V nejsevernější bod (okolí obce Tis u Blatna) zem. šířka: 50 06' 14'' S zem. délka: 13 21' 18'' V nejnižší bod (Berounka u obce Čilá) 250 m n.m. nejvýchodnější bod (okolí obce Líšná) zem. šířka: 49 52' 01'' S zem. délka: 13 50' 02'' V S náčrtek bez měřítka Obr. 2 Extrémní topologické parametry Plzeňského kraje nejvyšší bod (Velká Mokrůvka) 1370 m n.m. nejjižnější bod (okolí obce Modrava) zem. šířka: 48 56' 28'' S zem. délka: 13 29' 56 '' V

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 10 2.5 Lokace měst Dle Českého statistického úřadu žilo k 31.12.2010 v Plzeňském kraji 50 % obyvatelstva celého kraje v následujících městech (řazeno sestupně dle počtu obyvatel): Plzeň Klatovy Rokycany Tachov Sušice Domažlice Stříbro Nýřany Přeštice Dobřany Horažďovice Planá Kdyně Nýrsko Holýšov 168 808 ob. 22 748 ob. 13 821 ob. 12 418 ob. 11 390 ob. 10 957 ob. 8 056 ob. 7 092 ob. 6 998 ob. 6 198 ob. 5 607 ob. 5 603 ob. 5 246 ob. 5 142 ob. 4 967 ob. Kralovice Kaznějov Planá Horní Břiza Třemošná Tachov Bor Stříbro Nýřany Plzeň Rokycany Dobřany Holýšov Stod Přeštice Starý Plzenec Blovice Horšovský Týn Staňkov Nepomuk Domažlice Kdyně Klatovy Nýrsko Horažďovice Sušice S Obr. 3 Největší města Plzeňského kraje náčrtek bez měřítka

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 11 2.6 Měřicí stanice kvality ovzduší Na území Plzeňského kraje bylo na počátku roku 2012 provozováno 13 měřicích stanic kvality ovzduší umístěných na 12 lokalitách. Pět měřících stanic provozuje ČHMÚ, dvě stanice provozuje ZÚ a 6 stanic v majetku města Plzně je provozováno ČHMÚ. V blízkosti hranice Plzeňského kraje jsou umístěny ještě tři měřicí stanice. Prakticky na hranicích kraje se nachází měřící stanice Churáňov, která charakterizuje oblast Šumavy. Přibližně 5 km od hranice kraje jsou umístěny stanice Kocelovice, která z hlediska imisních koncentrací ozónu charakterizuje jihovýchodní část okresu Plzeň jih. V roce 2004 byl ukončen provoz stanic společnosti Ekotoxa a v následujících letech pak ještě 2 stanice provozované ZÚ. V posledních letech došlo též k mírnému omezení počtu sledovaných látek na některých stanicích, většinou pro nedostatek finančních prostředků. Přehled měřících stanic včetně měřicího programu je uveden v následující tabulce a umístění stanic imisního monitoringu je uvedeno na Obr. 4. PPLL Plzeň Lochotín PPLR Plzeň Roudná PPLV Plzeň Doubravka PPLS Plzeň Skvrňany PPRM Přimda PPLB Plzeň Bory město Plzeň detail PPLE Plzeň střed PPLA(X) Plzeň Slovany PKUJ Kamenný Újezd PSTA Staňkov CKOC Kocelovice PKLS Klatovy soud Legenda: stanice ČHMÚ stanice ZÚ stanice města Plzně Plzeňský kraj Obr. 4 Měřící stanice na území Plzeňského kraje CCHU Churáňov S náčrtek bez měřítka

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 12 Tab. 1 Přehled měřících stanic kvality ovzduší Kód Lokalita Typ Třída Provozovatel Látky PSTA PKLS PPLV PPLA PPLX Staňkov Klatovy soud Plzeň Doubravka Plzeň Slovany Plzeň Slovany Manuální měřicí program Kombinované měření Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Manuální měřicí program B/S/R ČHMÚ NO 2, SO 2, PM 10 T/U/R B/S/A T/U/RC T/U/RC ZÚ ČHMÚ MPl ČHMÚ As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, O 3, NO, NO X, NO 2, PM 10 O 3, CO, NO, NO X, NO 2, SO 2, PM 10 SO 2, NO, NO X, NO 2, CO, O 3, PM 10, PM 2,5, PM 1, BZN, TLN BaP, BbF, BghiPRL, BkF, COR, DBahA, I123cdP, PAHs BZN As, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, Mn, Ni, Pb, Se, V, Zn PPLR Plzeň Roudná Kombinované měření B/U/R ZÚ PM 10 As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, A, BaA, BaP, BbF, BghiPRL, BkF, Chry, DBahA, FEN, FLU, I123cdP, PAHs, Pyr, PPLE PPLB PPLL PPLS PPMO PKUJ PPRM CCHU CKOC Plzeň střed Plzeň Bory Plzeň Lochotín Plzeň Skvrňany Plzeň mobil Kamenný Újezd Přimda Churáňov Kocelovice Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Manuální měřicí program Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Manuální měřící program Specializovaný měřicí program T/U/RC B/U/R B/U/R B/S/R B/R/NA NCI B/R/N REG B/R/N REG MPl MPl MPl MPl MPl CO, PM 10 CO, NO, NO X, NO 2, SO 2, PM 10, PM 2,5, PM 1 O 3, CO, NO, NO X, NO 2, SO 2, PM 10, PM 2,5, PM 1 O 3, NO, NO X, NO 2, SO 2, PM 10, PM 2,5, PM 1, NO, NO X, NO 2, SO 2, PM 10, PM 2,5, PM 1 O 3, CO, NO, NO X, NO 2, SO 2, PM 10, PM 2,5, PM 1, BZN, TLN ČHMÚ NO 2, SO 2, PM 10 ČHMÚ O 3, NO, NO X, NO 2, SO 2 ČHMÚ SO 2, NO, NO 2, NO X, O 3, PM 2,5 PM 10, As, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, Mn, Ni, Pb, Se, V, Zn B/R/N NCI ČHMÚ O 3 Třídy stanic: T dopravní lokalita, I průmyslová lokalita, B pozaďová lokalita / U městská zóna, S předměstská zóna, R venkovská zóna / C obchodní, I průmyslová, R obytná, A zemědělská, N přírodní, NCI příměstská, REG regionální, REM odlehlá. V následujících letech lze z úsporných důvodů stanovených MŽP ČR a MZd ČR očekávat další redukce měřených veličin a dokonce i celých stanic financovaných ze státního rozpočtu. Jako nejvíce ohrožená se jeví stanice Klatovy soud. Předpokládá se, že měření suspendovaných částic PM 10 bude zachováno a navíc ještě dojde k rozšíření měření suspendovaných částic PM 2,5 na více stanic než doposud.

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 13 2.7 Další specializovaná měření V období od posledního Průběžného vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje byla prováděna další měření kvality ovzduší. 2.7.1 Studie POP s V roce 2009 bylo provedeno stanovení obsahu persistentních organických polutantů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), organochlorových pesticidů (OCPs) a polychlorovaných bifenylů (PCBs) ve volném ovzduší na vybraných lokalitách Plzeňského kraje s využitím pasivních vzorkovačů jako součást studie v rámci celé České republiky. Od zimy do léta 2009 byla na území Plzeňského kraje realizována pětiměsíční screeningová kampaň na znečištění ovzduší perzistentními organickými polutanty. Bylo vybráno pět lokalit zahrnujících větší i menší sídla, městská i venkovská pozadí. Lokalita Plzeň Slovany reprezentuje městskou obchodní a rezidenční zónu, Klatovy a Horažďovice městské pozadí, Staňkov pozadí venkovské, zemědělské. Skládka odpadů Dobrá je pozaďová lokalita bez spalovacích zdrojů, ale se zvýšenou prašností. Koncentrace POPs naměřené pasivními vzorkovači na 5 vybraných lokalitách v Plzeňském kraji shrnuje studie Stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POPs) v ovzduší na území Plzeňského kraje, kde jsou podrobně uvedeny výsledky a pro přehlednost znázorněny formou sloupcových grafů. Kromě pěti lokalit Plzeňského kraje jsou ve zprávě zahrnuty dvě referenční lokality. Observatoř Českého hydrometeorologického ústavu v Košeticích jež je součástí evropské monitorovací sítě EMEP (European Monitoring and Evaluation program) a reprezentuje venkovské pozadí, zatímco stanice Praha Libuš zastupuje běžné městské pozadí. Atmosférické koncentrace PAHs vykazovaly typický sezónní průběh s vyššími zimními hodnotami způsobenými sezónním vytápěním, od počátku kampaně (únor 2009) směrem k letním měsícům koncentrace klesaly. Nejnižší hladiny PAHs, srovnatelné s koncentracemi na referenční venkovské pozaďové stanici Košetice, byly naměřeny na lokalitě Dobrá, kde se nevyskytují žádné spalovací zdroje. Hladiny v Horažďovicích nebo Staňkově jsou podobné jako na referenční městské pozaďové stanici v Praze Libuši, zatímco Klatovy nebo Plzeň Slovany mají hladiny PAHs ve vzduchu nižší. Z toho vyplývá, že předměstské rezidenční oblasti s lokálními topeništi na tuhá paliva mohou mít horší kvalitu ovzduší než centra větších měst. Naopak letní hodnoty související více s průmyslovými zdroji byly významně vyšší ve větších městech, Plzni či Klatovech, zatímco ostatní lokality měly hladiny PAHs na úrovni městského pozadí. U PCBs, kde je hlavním zdrojem atmosférické kontaminace těkání z primárních i sekundárních zdrojů, je sezónní průběh atmosférických koncentrací obvykle opačný, koncentrace rostou s rostoucí venkovní teplotou. Většina míst (kromě Staňkova) vykazovala koncentrace PCBs vyšší než referenční stanice v Košeticích a letní hodnoty vyšší než zimní. Také u hladin HCHs v atmosféře lze pozorovat rostoucí hodnoty v letních měsících. Na většině sledovaných lokalit byly koncentrace vyšší než na venkovském pozadí v Košeticích i vyšší než na městském pozadí v Praze Libuši. Také sezónní variabilita koncentrací DDT a jeho metabolitů byla u většiny vzorků zřejmá a celkové hladiny byly podobné těm naměřeným na obou referenčních stanicích. Největší hladiny byly naměřeny na skládce odpadu Dobřany Vysoká a venkovské lokalitě Staňkov. Na všech místech byly koncentrace DDE výrazně vyšší než koncentrace mateřského DDT. Koncentrace hexachlorbenzenu byly na všech sledovaných lokalitách i na referenčních stanicích ČHMÚ vyrovnané, s vyššími hladinami během letního období. Podobně uniformní byly i pozorované koncentrace pentachlorbenzenu jako degradačního produktu HCB. V tomto případě byly často mírně vyšší zimní koncentrace (například Plzeň Slovany), což svědčí o jiném složení zdrojů HCB a PeCB. 2.7.2 Mobilní měření V rámci území města Plzně je pravidelně ročně měněno stanoviště mobilní měřící stanice, jedné z 9 stanic sítě monitoringu města Plzně. Výsledky těchto měření odpovídají výsledkům uvedeným v kapitole 4.1 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech.

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 14 2.8 Odhad rozložení znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny 2.8.1 oblasti s překročením hodnot imisních limitů Vymezené oblasti s překročením hodnot imisních limitů a cílových imisích limitů pro ochranu lidského zdraví, na základě dat za rok 2010, jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 2 Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro B(a)P na základě dat za rok 2010 Stavební úřad Podíl území [%] Městský úřad Domažlice 2,9 Městský úřad Holýšov 2,8 Městský úřad Horšovský Týn 0,9 Městský úřad Kdyně 1,1 Městský úřad Staňkov 1,9 Městský úřad Horažďovice 0,8 Městský úřad Klatovy 1,3 Městský úřad Nýrsko 1,4 Městský úřad Sušice 0,4 Magistrát města Plzně 7,4 Úřad městského obvodu Plzeň 1 72,6 Úřad městského obvodu Plzeň 2 Slovany 64,8 Úřad městského obvodu Plzeň 3 74,6 Úřad městského obvodu Plzeň 4 71,5 Úřad městského obvodu Plzeň 5 Křimice 73,0 Úřad městského obvodu Plzeň 6 Litice 79,8 Úřad městského obvodu Plzeň 7 Radčice 61,1 Úřad městského obvodu Plzeň 8 Černice 36,3 Úřad městského obvodu Plzeň 9 Malesice 10,3 Úřad městského obvodu Plzeň 10 Lhota 24,6 Městský úřad Starý Plzenec 3,0 Městský úřad Bílovice 0,9 Městský úřad Dobřany 7,5 Městský úřad Nepomuk 0,4 Městský úřad Přeštice 1,6 Městský úřad Stod 2,2 Obecní úřad Štěnovice 2,7 Městský úřad Kralovice 0,3 Městský úřad Nýřany 11,8 Městský úřad Plasy 0,6 Městský úřad Město Touškov 1,8 Městský úřad Třemošná 6,8 Městský úřad Mirošov 2,4 Městský úřad Rokycany 6,5 Městský úřad Planá 0,4 Městský úřad Stříbro 0,9 Městský úřad Tachov 1,7

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 15 Tab. 3 Překročení hodnoty imisního limitu pro PM 10 na základě dat za rok 2010 Stavební úřad Podíl území [%] Městský úřad Domažlice 2,9 Městský úřad Holýšov 2,8 Městský úřad Horšovský Týn 0,9 Městský úřad Kdyně 1,1 Městský úřad Staňkov 1,9 Vymezené oblasti s překročením hodnot imisních limitů a cílových imisích limitů pro ochranu lidského zdraví, na základě dat za rok 2010, jsou zobrazeny na následujících obrázcích. Obr. 5 Oblasti s překročením ročního cílového imisního limitu pro B(a)P

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 16 Obr. 6 Oblasti s překročením 24 hodinového imisního limitu pro PM 10 Obr. 7 Oblasti s překročením 8 hodinového imisního limitu pro O 3

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 17 Tab. 4 Překročení limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace z dat za rok 2010 CHKO + NP Podíl celkové plochy kraje [%] CHKO+NP SO 2 Podíl území [%] NO X Podíl území [%] O 3 Podíl území [%] AOT 40 Zimní průměr Roční průměr > 20 µg m 3 > 30 µg m 3 > 18000 µg m 3 h Souhrn Podíl území [%] 16,4 CHKO Český les 100,0 100,0 CHKO Šumava 99,9 99,9 Křivoklátsko 0,1 96,2 81,9 NP Šumava 100,0 100,0 Slavkovský les 0,1 97,9 97,9 Pozn: Od roku 2006 již není uváděno podle plochy CHKO a NP v příslušném kraji, ale pouze celkově podle NP a CHKO. Obr. 8 Oblasti s překročením AOT40 pro O 3

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 18 2.8.2 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, se vymezují oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Tab. 5 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010 Stavební úřad PM 10 roční [% území] Městský úřad Domažlice 2,9 Městský úřad Holýšov 2,8 Městský úřad Horšovský Týn 0,9 Městský úřad Kdyně 1,1 Městský úřad Staňkov 1,9 2.8.3 Vývoj oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Tab. 6 Vývoj hodnocení kvality ovzduší vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví Podíl území [%] Rok Celkem PM 10 roční PM 10 denní NO 2 roční B(a)P roční (bez O 3 ) O 3 2001 2,0 2002 0,05 0,4 0,05 2003 1,5 * 1,5 2004 0,3 0,9 0,3 96,6 2005 0,4 0,9 0,4 99,8 2006 0,1 4,3 0,1 99,2 2007 1,8 98,0 2008 1,4 93,6 2009 0,5 16,6 2010 0,2 2,6 2,6 5,1 Pozn: * Nedostatečný počet měření pro stanovení ročního průměru imisních koncentrací B(a)P 2005 2006 Obr. 9 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví lidí, 2005 a 2006 (bez uvažování ozónu O 3 )

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 2007 19 2008 Obr. 10 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví lidí, 2007 a 2008 (bez uvažování ozónu O3) 2009 2010 Obr. 11 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví lidí, 2009 a 2010 (bez uvažování ozónu O3) Celkově lze konstatovat, že imisní zátěž PM10 v celém období 2001 až 2011 mírně rostla. Nejprve stagno vala, pak mírně rostla a po roce 2006 mírně poklesla a ke konci období opět mírně narůstala. Z uvedených informací vyplývá, že oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro imisní koncentrace PM10 nebyly MŽP ČR v Plzeňském kraji v letech 2007 až 2009 vymezeny. V roce 2004 žilo v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší pro PM10 na území Plzeňského kraje cca 40 000 obyvatel, což je cca 7,0 % všech obyvatel Plzeňského kraje. Celková výměra oblastí se zhoršenou kvali tou ovzduší v roce 2003 činila 113,4 km2 (1,5 % území), v roce 2004 činila 22,7 km2 (0,3 % území), v roce 2005 činila 30,2 km2 (0,4 % území), v roce 2006 činila 7,6 km2 (0,1 % území) a v letech 2007 až 2009 byla výměra oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 0 km2, avšak v roce 2010 již opět činila 14,4 km2 (cca 0,2 % území), na