Princip racionality je formální nevypovídá nic o cílech a motivech jednání, ale charakterizuje způsob hosp. jednání.

I. PODNIK A PODNIKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 1. Hospodářství a hospodářský princip Princip racionality = Princip hospodárností (ekonomický princip) hodnotově: a. Princip maxima daná spotřeba peněz nejvyšší výnos b. Princip minima daný výnos minimum peněz Princip racionality = Princip hospodárností (ekonomický princip) kvantitativně: a. Princip maxima daná spotřeba VF nejvyšší produkce b. Princip minima daná produkce nejnižší spotřeba VF Princip racionality je formální nevypovídá nic o cílech a motivech jednání, ale charakterizuje způsob hosp. jednání. 2. Pojetí podniku Samostatně hospodařící jednotky: a. produkční hospodářství (podniky) plánovitě organizovaná jednotka, v niž se produkují statky a služby. Podnik je zkušenostní objekt ne předmět zkoumání PH. Předmětem zkoumání PH je chování podniku a jeho rozhodovací procesy o cílech, výstavbě, způsobu zhotovování, zhodnocování výkonů. b. spotřební hospodářství (domácnosti a veř.rozpočty) nejsou prvotním objektem zkoumání PH, ale jsou součásti zkoumaných problému. 3. Podnik a hospodářský systém Znaky systémově indiferentní Kombinace VF Princip hospodárnosti Princip finanční rovnováhy Podnik Znaky systémově závislé Princip autonomie Podnik v tržním Ziskový princip systému Princip soukromého vlastnictví Princip orgánu Podnik v centrálně Princip společenského plánovacím hosp. vlastnictví systému Princip plnění plánu Slabiny tržního systému: 1. tendence ke koncentraci - úspěšný podnik roste a vytlačuje konkurenty tím omezuje soutěž 2. tendence k nerovnému rozdělování - příjmové rozdíly mezi jednotlivci vznik soc. napětí 3. tendence ke konjunkturním výkyvům což je růst cen, přezaměstnanost, inflace atd. 4. Typologie podniku Podle sektoru a hospodářských odvětví se podniky dělí na: sektory zemědělství, průmysl, služby taky primární, sekundární a terciární hosp. odvětví určitá skupina výrobku či služeb - zemědělství (3 hosp. odvětví), průmysl (17 odvětví), služby (9 odvětví) Podle druhu výkonu se dělí na podniky produkující: hmotné statky služby sbírají a přerozdělují hmotné statky 1

Podle způsobu zhotovování výkonu: podle výrobního principu výroba kusová, hromadná nebo sériová podle výrobního způsobu výroba proudová, dílenská, skupinová, Podle převládajícího výrobního faktoru: pracovně intenzivní velký podíl mzdových nákladů investičně náročné velký kapitál materiálově intenzivní velké náklady na suroviny Podle velikosti: malé střední velké kriterium: počet zaměstnanců, obrat, velikost majetku Specifickým dělením je rozlišení podniku podle: závislostí na stanovišti o závislé na surovině (cementárna) o energii (vodní elektrárna) o pracovní síle (zakládání v oblastech s volnou pracovní sílou) o odbytu (pekárna v dosahu koncentrace obyvatelstva) pohyblivost o zcela nebo zčásti vázané na stanoviště o cestující podniky Podle právní formy: podniky fyzických osob podniky právnických osob kapitálové podniky atd. 2

II. PODNIKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ A JEHO METODY 1. Teoretické a aplikované hospodářství Předmět zkoumání PH je souhrn všech rozhodnutí v podniku o: cílech výběr požadovaných stavů, jež podnik chce dosáhnout výstavbě volba výrobních faktorů, stanoviště, právní formy způsobu výroby a zhodnocování výkonů výr. programy, opatřování vstupů, odbytová politika PH má dvě části: teoretické PH čisté poznání objektu PH, nezaměřuje se na určitý účel, je zde logická provázanost aplikované PH popis a zhodnocení empiricky zjištěných rozhodovacích procesů PH má dvě stránky: existencionální stránku to, co je na ní je zaměřená empiricko-realistická PH teorie logickou stránku to, co má být exaktní PH teorie 2. PH modely Členíme podle: původu premis o reduktivní modely o konstruktivní modely druhu výpovědí o popisné jen popisují, neanalyzují, nevysvětlují, neříkají co se má dělat o vysvětlovací vysvětlují příčiny podnikových procesů, patří sem i prognostické modely o rozhodovací usnadňují výběr optimální varianty hospodářského jednání podle druhu předpokladu o tom, jaký bude výsledek o deterministické vyjadřují rozhodnutí v podmínkách plné informovaností o stochastické rozhodnutí v podmínkách rizika o modely her pro výsledek není možné stanovit žádné pravděpodobnosti 3. Princip výběru zkoumaných problému v aplikovaném PH Zaznamenává cíle, aniž by je soc. a eticky hodnotilo značí se jako prakticko-normativní PH Dlouhodobá max. zisku se uplatňuje jako jediný princip výběru zkoumaných problému v PH Potíže při určení podnikatelského chování působí následující souvislosti: o pojem zisku není jednoznačně určen, hodně významu (bilanční zisk, kalkulační, zisk po zdanění) rozdílné varianty dosažení max. zisku. o podnikatel zohledňuje vnější prostředí i přes to, že nemají všechny informace potřebné k max. zisku, a usilují o max. zisku až po splnění vedlejších podmínek 3

4. Ukazatelé hospodářské úspěšnosti: zisk, rentabilita, hospodárnost, produktivita Podnikový výsledek = oceněný výnos oceněná spotřeba výrobních faktorů Zisk: výnos > spotřeba Ztráta: výnos < spotřeba Vyrovnaný výsledek: výnos = spotřebě Zisk se v praxi objevuje prostřednictvím dvou ukazatelů: Bilanční zisk kladný rozdíl mezi výnosy a náklady za období Kalkulační zisk kladný rozdíl mezi kalkulačními výnosy a náklady za období Rentabilitu (výnosnost) rozlišujeme na: Rentabilitu celkového kapitálu = ( zisk + úroky z cizího kapitálu / cizí kapitál ) x 100 Rentabilitu vlastního kapitálu = ( zisk / vlastní kapitál ) x 100 Rentabilitu obratu = ( zisk / obrat ) x 100 Rentabilita kapitálu udává velikost zúročení kapitálu v % za sledované období Rentabilita obratu říká kolik v % tvoří zisk z docílených tržeb za období Produktivita = vyrobené množství produkce/vynaložené množství výrobních faktorů - ukazatel má materiální, objemový charakter. Hospodárnost = výnos/náklad 4

III. PODNIKOVÉ VÝROBNÍ FAKTORY A PODNIKOVÉ ŘÍZENÍ JAKO VÝROBNÍ FAKTOR 1. Systém podnikových výrobních faktorů NOP rozlišuje 4 výrobní faktory: Výkonná práce Materiál Hmotný investiční majetek (pozemky, půda) Disponibilní práce o originální vedení podniku o odvozené plánování, organizace, dohled elementární faktory mají bezprostřední vztah k předmětu výroby; Národohospodářská teorie rozlišuje: původní výrobní faktory o práce o půda odvozený výrobní faktor o kapitál 2. Funkce podnikového řízení Úlohy dispozitivního faktoru: Stanovení cílů o horizontální systém dělí se na hlavní a vedlejší cíle o vertikální systém dělí se na hlavní cíle, mezicíle a dílčí cíle Plánování hledání alternativních cest k dosažení cílů Rozhodování o tom, kterou z alternativních variant je třeba vybrat Realizování = organizování uskutečňování vybrané varianty Kontrolování pomáhá určit do jaké míry jsou cíle dosahovány a jakým způsobem 3. Strategické řízení Strategické řízení řízení a koordinace dlouhodobého vývoje podniku, při niž jsou rozhodnutí přijímána nejen na základě racionálně ekonomických úvah, ale jsou určována i sociologickým a sociálním okolím. Je to rozvinutá koncepce řízení. Klasické řízení je statické a adoptivní Strategické řízení je dynamické a agresivní 4. Nositelé řídicích rozhodnutí v podniku Podniky dělíme na: vlastnické podniky vlastníci nesou kapitálové riziko a řídí podnik (v.o.s., kap.spol, pod. FO) manažerské podniky vlastníci pouze nesou kapitálové riziko, řídí a rozhodují manažeři, kteří jsou zaměstnanci. (s.r.o, a.s.) Principy řízení (při řízení několika osobami): Direktoriální jedna vybrána osoba může rozhodovat, nemůže být přehlasována, nevýhodou je riziko snížení kvality rozhodování Kolegiální každý člen skupiny má stejné oprávnění při rozhodování. Je tady vyšší odbornost přijatých rozhodnutí. 5

IV. SYSTÉM PODNIKOVÝCH CÍLŮ, NÁSTROJE A PŘÍČINY ŘÍZENÍ 1. Typologie podnikových cílů Hlavní cíl: dlouhodobá maximalizace zisku Další cíle: sledování zisku nebo rentability co nejvyšší obrat ovládnutí trhu, pozice na trhu dlouhodobé zajištění podniku zajištění pracovních míst důraz na nezávislost podniku zajištění ochrany životního prostředí Základní dělení cílů: monetární dají se měřit penězi, třeba zisk, obrat atd. nemonetární nedají se vyjádřit v penězích o ekonomické ovládnutí trhu, dlouhodobé zajištění produkce o mimoekonomické sociologické, etické: ochrana živ. prostředí, získání polit. vlivu Druhy vztahů mezi cíle: Komplementárnost C 1 C 2 Cílová konkurence C 1 C 2 Cílová protikladnost C 1 zamezuje uskutečnění C 2 Cílová indiference C 1 nemá vliv na plnění C 2 Z časového hlediska cíle dělíme na: krátkodobé do 1 roku; střednědobé 1 3 roky; dlouhodobé nad 3 roky statické se nebere v úvahu vývoj v čase; dynamické; 2. Cílové konflikty Cílové konflikty se dělí na: individuální konkurence mezi cílem organizace a cílem zaměstnance hierarchicky podmíněné vznikají když cíl není možné měřit nedá se plnění kontrolovat cílové konflikty uvnitř organizace útvary organizace mají spolupracovat, ale sledují různé cíle 3. Cílový systém strategického řízení vymezuje vrcholový cíl obsáhleji ( často: vrcholový cíl = vize podniku) podniková kultura to, co se děje v podniku = vztahy v podniku 6

4. Systematizace nástrojů řízení Úkolem vedení je motivovat pracovníky využitím objektivně hodnotitelných materiálních nástrojů řízení odměna za práci, vhodné pracovní podmínky atd. Nemateriálních nástrojů řízení se využívá k spokojenosti v práci a s práci svých pracovníků. Opatření ve strukturování práce pro zlepšení pracovní pohody: Rozšíření práce pracovníkovi se svěří celý balík práce odstranění roztříštěností pr. procesů Pracovní rotace rozšíření horizontu pracovníka brání monotonii a frustraci Obohacení práce pracovní náplň se rozšiřuje, používá se zejména ve strukturaci práci Autonomní pracovní skupiny ve skupině je větší samostatnost Řídicí styly: Patriarchální řídicí pracovník má autoritu otce v rodině, který se stará o svoje podřízené, podřízené se nemohou podílet na řízení; Charismatický odvozuje se od osobnosti vedoucího pracovníka, jeho charismatu, podobá se patriarchálnímu stylu, ale chybí u péče o podřízené; Autokratický využívá hierarchický řídicí aparát, sám přijímá rozhodnutí, říká, že vše vyžaduje organizaci; Byrokratický jsou to instance, které řídí a mají přesně vymezené pravomocí, orientují se na disciplinu pracovníků; Kooperace zaměstnanci se podílí na rozhodování 5. Principy řízení Principy pro delegování pravomocí: Řízení podle výjimek management by exception vedení omezuje svá rozhodnutí na výjimečné případy, rutinní řízení je delegováno; Řízení podle rozhodovacích pravidel m. by decision rules rozhodování pouze na základě přísných pravidel; Řízení podle úkolů m. by delegation na zaměstnance jsou přenášeny jasné úkoly s odpovědnosti a rozhodovací kompetenci; Řízení pomoci regulace systému m. by systems delegací úkolu se snaží řídit pomoci systému využívajícího počítače; Principy orientované na cíle a výsledky: Řízení podle cílů m. by objectives určuje se cíl, kterého má pracovník dosáhnout podle splnění je i odměněn; Řízení podle výsledků m. by results nadřízení stanoví výsledky, kterých se má dosáhnout hodnotí se pouze výsledky, nikoli způsoby jejich dosažení; 7

V. PLÁNOVÁNÍ A ROZHODOVÁNÍ V PODNIKU 1. Úkoly a struktura plánování 4 komplexy plánovacího systému: Plánování vize podniku formulování podnikových principů, cílů, zásadních rozhodnutí Strategické plánování dlouhodobé plánování strategii pro určité kombinace výrobku a trhu označované jako strategické oblasti či strategické obchodní jednotky Operativní plánování vychází ze strategických plánu, obsahuje krátkodobé a střednědobé plánovací programy Plánování výsledků a likvidity musí být v souladu s předchozími položkami, hlavní nástroje: plánovací výsledky za podnik jako celek, plánovací bilance a finanční plány Členění podle úrovní: Retrográdní plánování top-down plány nižších úrovní se odvozují od plánů vyšších úrovní Progresivní plánování bottom-up začíná na nejnižší úrovní, od nižších plánů se odvozují vyšší úrovní Protisměrné plánování top-down/bottom-up nejprve se sestavuje předběžný rámcový plán, od něj se odvozují dílčí plány pro nižší úrovně. Nezávazně se pak plány prozkoumávají odspoda nahoru 2. Strategické plánování Životní cyklus výrobku: 1. Uvedení na trh; 2. Nárůst prodeje; 3.Nasycení trhu; 4. Stažení z trhu Matice Boston profolia Vysoký tržní Otazníky tady společnost růst začíná,má nízký tržní podíl na to aby se z ní staly hvězdy, ale další vývoj je libovolný Nízký tržní růst Psy problémový výrobky, málo atraktivní; Nízký rel. tržní podíl Hvězdy dočasná oblast, potom jde podnik do dojných krav ; jsou zdrojem cash-flow pro budoucnost Dojné krávy přináší vysoké příjmy Vysoký rel. tržní podíl 3. Takticko-operativní plánování Členění podle předmětu plánování: Plánování výstavby podniku ovlivněno strategickým plánováním Programové plánování určuje výrobní program a možnosti Plánování podnikových procesů vychází z programového plánování; jeho úkolem je sladit výrobní faktory a efektivně je využit Podle času jsou plány: dlouhodobé nad 3 5 let; střednědobé od 1 roku do 3 5 let; krátkodobé do 1 roku 4. Rozhodnutí, rozhodovací podle a hodnocení výsledků Rozhodování: výběr alternativ Akční prostor = rozhodovací pole souhrn možností Rozhodovací situace: 1) za podmínek jistoty, 2) za podmínek rizika, 3) za podmínek nejistoty 8

VI. PODNIKOVÁ ORGANIZACE 1. Úkoly organizace jako činnosti a stavu Organizace znamená: vytváření řádu podnikových činností souhrn všech pravidel výsledek vytváření řadu Dispozice jednorázově platné uspořádaní Improvizace dočasné uspořádaní Organizace trvalé účinné úpravy 2. Formální a neformální organizační struktura Máme dva druhy podnikové organizace: 1. Útvarová organizace spojuje a tvoří základní organizační prvky (instance, oddělení) Musí proběhnout: analýza úkolu a syntéza úkolu. Obsahuje 3 základní kompetencí: a. liniový systém každý podřízený může dostávat příkazy pouze od jednoho nadřízeného, je založená na instancích; b. liniově štábní systém podporuje instance, štáby nemají právo příkazy, jsou to pomocné jednotky; c. víceliniový systém jednotlivá místa mohou dostávat příkazy od více nadřízených, výhodou je kratší komunikační cesta, nebezpečí vzniku konfliktů; Organizační struktury: a. funkcionální organizace pracovně sdružuje dílčí úkoly a využívá štábně liniový systém; b. divizionální organizace provádí sdružení úkolů podle principu, využívá štábně liniový systém, je hodně autonomní; c. maticová organizace moderní struktura, která je celkově propojená; 2. Procesní organizace cílem je dosáhnout co největšího využití hmotného investičního majetku a pracovníků; 3. Dohled Dohled: Kontrola forma dohledu, provádí zaměstnanec podniku, který je přímo nebo nepřímo zainteresován na sledované odpovědnostní oblasti; Revize forma dohledu, vykonává interní odborní, který není zainteresován na dané oblasti; Audit vzniká jestli je dohled prováděn osobou, která není zainteresována a je externím odborníkem; 9

VII. LIDSKÝ PRACOVNÍ VÝKON A ČINITELE JEJ OVLIVŇUJÍCÍ Faktory ovlivňující pracovní výkon Člověk je hybatel podnikových procesů; Kvalita lidského potenciálu podniků je dána schopností jeho lidských zdrojů podávat pracovní výkon; Lidská práce vyvíjí a konstruuje, vyrábí a produkuje, prodává; Lidský pracovní výkon závisí na: Výkonnosti způsobilost pr. síly k výkonu, která je dána: tělesnou konstituci, nadáním, odbornou výchovou, věkem, zkušenostmi. Snaze o výkon motivovanosti pr. síly, závisí na 4 faktorech: o Person ální výběr je to rozhodovací proces, jehož obsahem je vybrat kandidáta, který nejlépe vyhovuje požadavkům kladeným obsazovaným místem. Dělí se na interní a externí výběr; o Pracovní podmínky dělí se na dvě velké oblasti: Vztah pracovníka k práci a pracovišti Vztah pracovníka k nadřízenému a spolupracovníkům o Výše odměny pracovník má být placen podle svého výkonu; máme mzdy a odměny není totéž!!! ; pod pojmem mzda rozumíme: časové mzdy a platy, výkonové mzdy, prémie, příplatky, gratifikace, provize; Odměny: podíly na zisku a tantiémy o Dobrovolné podnikové sociální požitky jejich prostřednictvím zaměstnanec dostává pocit, že podnik pečuje o své zaměstnanci; lze je rozdělit do 4 skupin: Hospodářská přilepšení vánoční příspěvek, příspěvky na podnikové stravování, příspěvek na dopravu, na dovolenou, bytová pomoc, dárky jubilantům, atd. Zajištění proti životním a pracovním rizikům penzijní připojištění, sociální výpomoci atd. Vyrovnání rozdílného zatížení rodin podpora při narození dítěte, při svatbě, při úmrtí v rodině atd. Podpora duševních a sportovních zájmů podniková knihovna, podniková školení, sportoviště, poskytování studijních výhod atd. Motivy poskytování dobrovolných podnikových sociálních požitků růst pracovních výkonů zaměstnanců připoutání zaměstnance k podniků argument při získávaní pracovníků vytvoření možnosti ovlivňovat zaměstnance úspory daní a daňové odpisy 10

VIII. ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE není úplná, je to na zbláznění 1. Metody hodnocení práce Obecně uznávaná struktura hodnocení práce je Ženevské schéma skládá se z: Skupina: Hlavní druh požadavků I. 1. odborné znalosti = duševní požadavky 2. dovednosti = tělesné požadavky II. 3. zátěž smyslová a nervová = duševní nároky 4. zátěž tělesná = tělesné nároky III. 5. odpovědnost IV. 6. pracovní podmínky Metody hodnocení: Způsob kvantifikace Druh kvalitativní analýzy Sumární popis Analytický popis řazení 1) Metoda pořadí 2) Metoda řad odstupňování 3) Metoda mzdových tříd 4) Stupňovité číselné hodnocení 2. Mzdové formy Mzdová forma vztah mezi výší odměny za práci a výkonem při stejné obtížnosti práce; do nich patří: Základní formy mzdy: Časová mzda odměňuje se podle délky pr. doby (za hodinu, měsíc, směnu, týden, den atd.), při této mzdě platí dva vztahy: 1. mzda za časovou jednotku je konstantní celková mzda roste bez ohledu na to zda je výkonnost pod či nad průměrem; 2. mzdové náklady na kus se mění podle výkonnosti a spotřeby času; Oblast použití časové mzdy: využívá se u činností, kde není vhodné podněcovat výkon, tj. tak, kde je důležitější pečlivost, přesnost atd. a když výkon není měřitelný; předností je jednoduchost evidence a kvantifikace; nedostatkem je riziko, že nižší pracovní výkon povede k zvýšení nákladů na jednotku produkce; tuto nevýhodu lze odstranit příplatkem (časová mzda s výkonnostním příplatkem) od prémiové mzdy se liší tím, že prémiová mzda se kvantifikuje podle míry plnění předem stanovených veličin. Úkolová mzda výše mzdy je závislá na výkonu vyjádřeném výsledkem práce: platí se za kus na reálný čas potřebný na výrobu; uplatňuje se tam, ke jsou předem určeny normy, postupy; podmínkou je, že zaměstnanec může ovlivnit výsledek své práce. Úkolová mzda má 2 možnosti: 1. časový úkol předem se urči čas, jestli se tento čas nespotřebuje hodinová mzda pracovníka; 2. peněžní úkol za jednotku výkonu se stanoví určitá sazba; Přednost této mzdy: je podněcování vyššího výkonu; nevýhodou: je nebezpečí příliš vysokého pr. tempa opotřebení hmotného majetku, rychlé spotřebě sil, snížení kvality postupu; 11

Formy doplňkové mzdy: Prémie doplňují zákl. formy mzdy při stimulaci pracovníka, prémie se mohou kombinovat; prémie lze rozdělit na: 1. p. za vyšší výkon 2. p. za kvalitu 3. p. za úsporu 4. p. za využití Prémiové mzdové systémy: 1. Halseyův prémiový systém za každou jednotku výsledku práce přesahující normální výkon se vyplatí prémie ve výší 50% jednotkových mzdových nákladů(při norm.výkonu); p. s výkonu roste lineárně 2. Rowanův prémiový mzdový systém p. činí tolik %, o kolik byl uspořen normovány čas, p. zde s růstem výkonu roste degresivně; 3. Diferenciální kusová mzda podle Taylora vychází z úkolové mzdy; musí se určit normální výkon k němu se přiřadí sazba; pracovník má výkon má mzdu a naopak; progresivní růst mzdy; 4. Prémiový mzdový systém podle Bedauxe výkon se měří jednotkami výkon 60B za hod. je normální. Odměny forma doplňkové mzdy; pomoci níž se odměňuje pr. výkon; Účast na hospodářských výsledcích není součásti mzdy!!! Ale je součásti odměny za práci, počítá se do celkové odměny, nemusí se vyplácet v hotovosti, ale zůstat v podniku jako účast na vlastním kapitálu nebo jako cizí kapitálová účast (potom zaměstnanec dostává dividendy nebo úroky) Mzdový systém podniku cíle mzdové politiky: Získat a udržet kvalifikované pracovníky Stimulovat výkon a chování Udržet objem mzdových prostředků Zajistit zdůvodněnou mzdovou diferenciaci 12

IX. HMOTNÝ INVESTIČNÍ MAJETEK JAKO VÝROBNÍ FAKTORY 1. Hmotný investiční majetek HIM HIM soubor věcných prostředků, které nejsou spotřebovávány v jednom výrobním cyklu, ale slouží podniku delší dobu. V účetnictví je pro jejich vymezení stanovena i minimální cena. (jsou to: pozemky, budovy, stavby, stroje a výrobní zařízení, nástroje, dopravní prostředky, zařízení kanceláře atd.) Životnost HIM: Ekonomická životnost doba, po kterou lze zařízení hospodářsky využívat; je kratší než technická; Technická životnost doba, během niž může zařízení poskytovat nezávadný užitek; Hodnota HIM: Užitá hodnota v prvních letech klesá pomalu, pak rychle; Tržní hodnota klesá hned po uvedení do chodu; Hodnotu snižují: opotřebení, přírodní vlivy, technický pokrok; Snižuje se pomoci bilančních odpisu; Kapacita HIM: je výkonová schopnost v kvantitativním a kvalitativním smyslu; Technická kapacita dosažitelné maximální produkční množství; Ekonomická kapacita množství produkce v příslušné kvalitě, které j optimální z ek. hlediska; Stupeň využití kapacity = ( skutečná výroba / dosažitelná výroba ) x 100 Časové fondy výrobního zařízení: plánovaný počet dnů nebo hodin jeho činnosti za rok; Kalendářní časový fond: 365 dní Nominální časový fond: 365 dní nepracovní dny (SO, NE, svátky, dovolená atd.) Využitelný časový fond: nomin. časový fond plánované prostoje (plánované opravy, přemístění, výroba zmetků) 2. Materiál Materiál všechny statky, z nichž vznikají konečné výrobky změnou jejich tvaru, substance, zabudováním; Výrobní materiál se dělí na: Suroviny látka, která je přetvářena a vchází do výrobku jako jeho hlavní část Pomocné látky nejsou hlavní častí výrobku, Provozní látky se při výrobě spotřebovávají, ale do výrobku nevstupují, (mazadla, palivo atd.) Hotové součástky statky, které se zabudovávají do výrobku nepřetvářejí se; Materiálové časy: v materiálu je vázán značný kapitál, proto pro podnik má velký význam, aby doba mezi pořízením materiálu, výrobou a prodejem hotových výrobku byla co nejkratší; Nástrojem je koncepce just-in-time-produktion odbyt se řídí tak, aby nevznikaly žádné zásoby; Využití materiálu: je tu problém materiálových ztrát (zmetky a odpad); Opatření pro předcházení vzniků zmetků a odpadu: Účelný nákup materiálu Využívání racionálních a technicky vyspělých technologií Zainteresovanost pracovníků na úspoře mat. a kvalitě práce Ztráty, které podniku způsobí zmeky a mat. odpad lze snižovat: Prodejem odpadů a zmetků Zpracováním odpadů na vedlejší výrobky Recyklaci odpadů 13

X. PRÁVNÍ FORMA PODNIKU Podnikání soustavná činnost prováděna podnikatelem pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku; Podnik je soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání; Dělí se na: Podniky jednotlivců, podniky ve vlastnictví společníků, společnosti, družstva, veřejné (státní) podniky 1. Podnik jednotlivce: historicky nejstarší a nejjednodušší; nemusí být zapsán v Obch.R; počtem převládají; jsou nezastupitelné pro národní hospodářství; Výhody: snadnost a nízké náklady při založení; volné disponování se ziskem; flexibilita (rychle přijetí rozhodnutí); daňová výhoda; snadnost utajení obch. tajemství; Nevýhody: neomezené ručení; existence podniku je spojená s konkrétním vlastníkem; limitovaná schopnost získání úvěru; omezené zkušenosti; nedostatek příležitostí pro zaměstnance; 2. Osobní společností: Veřejná obchodní společnost v.o.s. má nejméně 2 společníky, nemají povinnost vložit vklad, ale společenská smlouva jim tu povinnost může uložit; zapsaná v Obch.R.; je PO; za závazky ručí společníci neomezeně a nerozdílně; každý ze společníků může vest společnost každý z nich je statutárním orgánem; zisk si rozdělí rovným dílem pokud ve smlouvě není uvedeno jinak; zisk je pak zdaňován; jestli společníci jsou FO zisk se zdaňuje jen jednou daní z příjmu FO; Komanditní společnost k.s. vše jako u v.o.s. kromě: společníci jsou komanditisté(jako společníci u s.r.o. min.vklad je 5000,- mají kontrolní pravomoc, ale neřídí podnik, zisk se zdaňuje 2x: daní z příjmu PO rozdělí se mezi komanditisté a zdaní se daní z příjmu FO) a komplementáři(jako společníci u v.o.s., zdaní se jen jednou a to daní z příjmu FO) Zisk se rozdělí rovnoměrně; 3. Osobní společností: Společnost s ručením omezeným s.r.o. má povinný základní kapitál (200tis. peněžité i nepeněžité vklady, min vklad společníka je 20 tis); zapisuje se do Obch.R.; za závazky odpovídá spol. svým majetkem; společníci ručí společně a nerozdílně do výše nesplaceného vkladu (1000 jeden hlas); Nejvyšším orgánem je valná hromada rozhodování závisí na výši vkladu společníka, statutární orgánem je (jsou) jednatel(e). Zisk se zdaňuje 2x jako u komanditistů; Akciová společnost a.s. základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité hodnotě; může být založená jedním zakladatelem je-li PO; ZK = 2 mil (bez veřejné nabídky akcií) nebo 20 mil (s veř. nabídkou akcií); akcionáři neručí; výhoda: neomezená životnost; snadná převoditelnost vlastnictví; snadnost zvýšení kapitálu; nevýhody: obtížnost a náklady na založení, 2x se zdaňuje; statutární orgán: představenstvo (jmenuje vedení společností) a dozorčí rada vrcholní kontrolní orgán; 4. Družstva: organizace, jejímž cílem není vytvářet zisk, ale podpora nebo zajištění hosp. zájmů svých členů; Existují družstva: spotřební, nákupní, úvěrová, výrobní, velkoobchodní atd. Má nejméně 5 členů; min ZK = 50 tis; Vrcholový orgán = členská schůze; Statutární orgán = představenstvo; kontrolní orgán = kontrolní komise; o rozdělení zisku rozhoduje členská schůze; 2x se zdaňuje; 5. Veřejné podniky: zajišťují významné služby, produkcí významných statků; jsou buď plně patří státu nebo územně správním celkům nebo jsou ve smíšeném vlastnictví; Privatizace: transformace podniků do soukromého vlastnictví; Rozpočtové organizace financovány ze státního rozpočtu nebo rozpočtu územně správních celků, kam odvádějí i své příjmy; příklad: školy, státní zdrav. zařízení, soudy atd.; Příspěvkové organizace financovány z příjmů vlastních činností, zbytek z rozpočtu; divadla, knihovny, atd.; Občanská sdružení vznikají registrací na Ministerstvu vnitra ČR; Zdroj příjmu: členské příspěvky, dary aj. př.: spolky, hnutí, svazy atd. Nadace založeny pro podporu obecně prospěšných cílů; Jsou to PO; finanční prostředky poskytuje zakladatel; př.: fond Nobelových cen, Český literární fond aj. 14

XI. ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ A MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY Živnost soustavná činnost provozována podnikatelem samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku; 1. Živnosti, jejich provozování a členění Podmínky, které musí splnit FO: věk nad 18 let, právní způsobilost, bezúhonnost; Živnosti se dělí: Živnosti koncesované mohou být provozovány pouze na základě státního povolení - koncese Živnosti ohlašovací: o řemeslné živnosti podmínkou je odborná způsobilost získaná vyučením v oboru (kovářství, zámečnictví, řeznictví, uzenářství, zednictví atd.) o vázané živnosti výroba slitin, drahých kovů, výroba oprava atd. tlakových zařízení; o volné živnosti ty obory, které nepatří mezi výše uvedené živnosti; Z hlediska předmětu podnikání se živností dělí na: obchodní živnosti koupě za účelem dalšího prodeje; prodej, pronájem, montáž atd. výrobní živnosti výroba, nákup za účelem prodeje, pronájem výrobků; živnosti poskytující služby opravy, údržby věci, přeprava osob a zboží, atd.; 2. Malé a střední podnikání Kritérium posouzení velikosti podniku: počet zaměstnanců, obrat, bilanční suma; Výhody: pružné reagování na změny, inovativnost, nové pracovní příležitosti, odolnost proti recesi, rychlost přijímaní podnikatelských rozhodnutí; Nevýhody: omezené možností zaměstnávání odborníků, vyšší intenzita práce a méně příznivé pracovní podmínky, omezené možnosti získávaní výhod z rozsahu produkce, omezené prostředky na propagaci a reklamu; 3. Podpora malého a středního podnikání Podpora malých a středních podniku státem: Českomoravská záruční a rozvojová banka plošné programy: START vstup do podnikání, ZÁRUKA A KREDIT rozvojový kapitál, TRH úhrada certifikátu - příspěvek, KOOPERACE úhrada nákladu spojených s vytvářením kooperačních sdružení příspěvek; regionální programy: REGIOZÁRUKA, PROVOZ A REGION zvýšení přitažlivosti podnikání v oblastech vysoké nezaměstnanosti, VESNICE podpora podnikání v malých obcích, REGENERACE usnadnění podnikání v památkových rezervacích; Česká agentura pro podporu obchodu programy: MARKETING - usnadnění pronikání produktů na trh, MALÉ PŮJČKY zvýšení dostupností malých úvěrů, PORADENSTVÍ úhrada nákladu spojených s využitím speciálních služeb; 15

XII. SDRUŽOVÁNÍ PODNIKŮ Přirozený růst podniků: na základě rostoucí poptávky nebo růstu podílu na trhu Růst sdružením podniků: podniky se spojují za určitým účelem a v určité formě spolupracují; tyto sdružení mohou mít charakter: Kooperace zůstává zachována právní a hospodářská suverenita; vzniká pro plnění dočasných i dlouhodobých úkolů; Koncentrace v důsledku sdružení zaniká hospodářská samostatnost nebo i právní 1. Cíle sdružování podniků: zvýšení hospodárností, posílení konkurenční schopností, snížení podnikatelského rizika, získání silné pozice na trhu, vytváření hospodářských svazů; Důvodem může být i dosažení výhod v oblastí: nákupu, výroby, odbytu, výzkumu, financí, atd. 2. Druhy sdružování podniků: Horizontální s. podniky na stejném výrobním nebo obchodním stupni: několik automobilek Vertikální s. podniky následních výrobních nebo obchodních stupňů: obuv a podrážky Diagonální s. také neorganické, podniky rozdílný odvětví; důvody: finanční, politické, atd. 3. Formy sdružování podniků: Trvání Druh Samostatnost trvalé dočasné horizon vertikál diagon Hospod. Právní Ano Ne Ano Ne Konsorcium Kartel Zájmové sdružení Koncern Trust Joint Venture Franchising 16

XIII. VOLBA STANOVIŠTĚ 1. Mezistátní volba stanoviště daňové rozdíly mezi státy (daňové ráje, oázy): Nákupní společnost pořizuje materiál pro domácí společnost za běžné ceny a prodává ji za co nejvyšší. vyšší domácí náklady menší zisk vyšší zisk u zahraniční společnosti, tam kde jsou nižší daně; Odbytová společnost společnost nakupuje výstupy od domácího podniku za co nejvyšší ceny a prodává na zahraničních trzích za tržní ceny část zisku jde do zahraničí Holdingová společnost domácí podnik provozuje dceřiny společnosti převádí své účastí do zahraničí uniká daním v zemí s vysokým zdaněním; Majetek v cenných papírech domácí podnik ho převádí na základovou společnost to umožňuje výhodnější zdanění příjmů; Patenty vlastní podnik v zemí s nižším zdaněním Společnost pro zhodnocování patentů domácí podnik je převádí na základovou společnost protože je chce využívat uzavírá s touto společnosti společnost pro zhodnocování patentů 2. Vnitrostátní volba na prácí, materiál, odbyt, životní prostředí Faktory lokalizace orientované na práci výše mzdových nákladů, kvalifikace a dostupnost pracovních sil; (továrny) Faktory lokalizace orientované na materiál nízké dopravní náklady, jistota dodávek, druh produktů; (naftové podniky) Faktory lokalizace orientované na dopravu a energii dopravní náklady, ušetření času, (naftové podniky, obchod s bavlnou, pražírny, balírny kávy atd.) Faktory lokalizace orientované na životní prostředí síla veřejného mínění, Faktory lokalizace orientované na odbyt blízkost zákazníků 3. Regionální volba volí obec nebo město 4. Lokální volba vybírá nejvýhodnější stanoviště v rámci města 17

XIV. SANACE A ZÁNIK PODNIKU 1. Krize a sanace Krize podniku stadium jeho života, v niž po delší dobu dochází k nepříznivému vývoji výkonnostního potenciálu, čistého obchodního majetku a likvidity; příčiny kt. vyvolaly krizi: Vnitřní příčiny kvalita výrobků, nedostatečná inovace, úvěrové zatížení atd. Vnější příčiny situace na trhu práce, vývoj měnových kurzů atd. V prvním okamžiku se zjišťuje povaha krizi: Strategická krize ztráta výkonnostního potenciálu v podniku; chybná rozhodnutí při zakládaní podniku, nesprávná volba stanoviště, atd. Krize vyvolána VH nízká konkurenceschopnost výrobků, vysoké ceny, chybné nasměrování investic atd. Krize likvidity podnik není schopen se zbavit svých platebních závazků v stanovených termínech; Sanace soubor opatření přijímá vedení podniků za účelem finančního ozdravení a obnovy výkonnosti; Sanace autonomní rozpuštění existujících tichých rezerv, snížení základního kapitálu nebo jeho zvýšení atd. Sanace heterogenní je založena na účasti subjektů z okolí; 2. Zánik podniku: uskutečňuje se vymazáním spol. z Obch.R. 3. Zrušení společnosti: Zrušení s likvidací postup vyrovnávání majetkových vztahu je řízen zákonem Zrušení bez likvidace obchodní jmění přechází na právního nástupce Důvody zrušení společnosti: uplynutí doby na kterou byla založena; dosažení účelu pro který byla založena; rozhodnutí společníku o zrušení; rozhodnutí soudu o zrušení; rozhodnutí společníku o fúzi, rozdělení nebo změně právní formy; Zvláštní důvody: smrt společníka, zánik PO, zbavení nebo omezení právní způsobilosti společníka; 4. Likvidace: zákonem řízený postup; má 3 etapy: Identifikace a soupis majetku Sestavení likvidačního plánu Realizace plánu likvidátorem Likvidátor: je FO, n kterou přechází působnost statutárního orgánu v rozsahu omezeném na likvidaci společnosti; 5. Konkurz a vyrovnání: proces jehož cílem je dosáhnout poměrného uspokojené věřitelů z majetku úpadce; 18