CUSTOMS ASPECTS OF LOGISTICS 15 th International Scientific Conference Blanka Kalupová 1 ABSTRACT The contribution deals with customs issues in relation to logistics and logistics services through the comprehensive clearance of imported and exported goods traded outside the EU. It refers to the customs clearance of goods as part of an integrated logistics chain. KEYWORDS office duties customs clearance, customs procedures, duty, logistics services. LANGUAGE OF THE PAPER Czech. 1 Ing. Blanka Kalupová, Vysoká škola logistiky o.p.s., Palackého 1381/25, 750 02 Přerov, e-mail: blanka.kalupova@vslg.cz 105
CELNÍ ASPEKTY LOGISTIKY Abstrakt Příspěvek se zabývá celní problematikou ve vztahu k logistice a poskytování logistických služeb v rámci komplexního odbavení zboží obchodovaného mimo země EU. Poukazuje na celní odbavení zboží jako na součást integrovaného logistického řetězce. Klíčová slova: celní odbavení zboží, celní procedury, clo, logistické služby Úvod Mezinárodní obchod je z povahy věci nerozlučně spojen s mezinárodní přepravou zboží a v souvislosti s ní zpravidla i s celním odbavováním zboží. Zejména služby poskytované pro obchod se zeměmi mimo členské země EU vyžadují velký důraz na průvodní dokumentaci, doklady pro celní odbavení včetně dovozní, příp. i vývozní licence a na jednání s celními úřady. V této souvislosti s mezinárodním obchodem nacházejí své široké uplatnění rovněž logistické služby či komplexní logistická řešení. Celní odbavení zboží je nedílnou součástí mezinárodních obchodních operací ve všech případech obchodu s hmotným zbožím překračujícím celní hranice. Celní odbavení je tak součástí integrovaného logistického řetězce, přičemž dochází k přerušení hmotného toku zboží po dobu, než celní orgány v rámci celních předpisů rozhodnou o přidělení celně schváleného určení při dovozu/vývozu zboží. Pro přijetí rozhodnutí vyžadují poskytnutí veškerých skutečností a dokladů, které k tomu potřebují. 1. Dovoz a vývoz zboží Dovoz a vývoz zboží má nezastupitelné místo v ekonomice každého státu. I přes snahy o liberalizaci světového obchodu a minimalizaci tarifních zatížení, zůstává nadále clo nástrojem, který má významné funkce zejména při dovozu zboží. Ve vyspělých ekonomikách se snižuje význam fiskální funkce cla a rovněž tak se mění úkoly celních orgánů. Činnost celní správy v členských zemích je součástí systému celního dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území EU. Při realizaci tohoto dohledu pak celní správa postupuje podle jednotných celních předpisů EU, podle kterých rozhoduje o přidělení jednoho z celně schválených určení, včetně propuštění zboží do některého z celních režimů. Z pohledu dovozu a vývozu zboží je po vstupu České republiky do Evropské unie je důležité rozlišovat: vnitrounijní obchod v rámci členských zemí EU; obchod se třetími zeměmi (obchod mimo členské země EU). V případech obchodu se třetími zeměmi zboží překračuje celní hranici EU a podléhá celnímu odbavení. 106
2. Celní odbavení dováženého zboží 15 th International Scientific Conference Při dovozu zboží se z důvodu zajištění bezpečnosti Evropské unie provádí celní procedury ještě před vstupem zboží na celní území EU. V rámci vstupních operací ICS (Import Control System) se provádí bezpečnostní analýzy rizikovosti a zboží prochází rizikovou analýzou. Hodnoceno je jak zboží (klasifikace, druh zboží, původ, charakter, balení apod.), tak také osoby (dovozce, dopravce, celní zástupce apod.). Z tohoto důvodu podává dopravce nebo místo něj jakákoliv osoba, která je schopna dotčené zboží předložit nebo zajistit jeho předložení celnímu úřadu vstupu, vstupní souhrnné prohlášení ESD (Entry Summary Deklaration). Vstupní souhrnné prohlášení se podle druhu dopravy předkládá ve stanovených lhůtách před vstupem zboží na celní území EU. Zboží vstupuje na celní území přes vstupní body, kterými jsou vstupní celní úřady. Od vstupu na celní území EU podléhá zboží celnímu dohledu. Zboží zůstává pod celním dohledem po dobu nutnou ke zjištění jeho celního statusu a bez povolení celních orgánů nesmí být z celního dohledu vyjmuto. Zboží, které není zbožím Společenství, zůstává pod celním dohledem do okamžiku změny jeho celního statusu nebo do okamžiku, než opustí celní území EU, či je zničeno. Zboží předkládá celním orgánům osoba, která zboží na celní území EU dopravila, nebo osoba, která přebírá za přepravu tohoto zboží po jeho vstupu na celní území odpovědnost. Od předložení zboží k celnímu řízení do doby, než mu bude přiděleno příslušné celně schválené určení, má zboží postavení dočasně uskladněného zboží. Toto zboží smí být skladováno pouze na místech schválených celními orgány a za podmínek stanovených celními orgány. Dočasně uskladněné zboží může být kromě prohlídky a odběru vzorků, podrobeno pouze takovým úkonům, aby bylo uchováno v nezměněném stavu. U zboží, na které bylo podáno souhrnné celní prohlášení, musí být formality k přidělení celně schváleného určení splněny ve stanovených lhůtách v rozlišení, zda bylo zboží přepravované po moři; nebo jinak než po moři. Celně schválené určení představuje všechny možnosti, jak lze z celněprávního hlediska naložit se zbožím. Podle celní legislativy je celně schváleným určením: propuštění zboží do některého celního režimu; umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu; zpětný vývoz zboží z celního území EU; zničení zboží; přenechání zboží ve prospěch státu. Většina zboží je v praxi při dovozu propouštěna do některého z celních režimů: Podle celního kodexu má deklarant bez ohledu na povahu nebo množství zboží nebo jeho zemi původu, odeslání nebo určení možnost zvolit celní režim, do něhož má být zboží za podmínek platných pro tento režim propuštěno. Na celní hranici se obvykle deklaruje zboží do celního režimu tranzit, který umožňuje dopravu zboží pod celním dohledem od vstupního celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení ve vnitrozemí. Po jeho ukončení se zboží obvykle deklaruje do některého z dovozních celních režimů, kterým může být: volný oběh; 107
uskladňování v celním skladu; aktivní zušlechťovací styk; přepracování pod celním dohledem; dočasné použití. Celní režim tranzit je celním režimem, který umožňuje dopravu zboží pod celním dohledem od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení. Své uplatnění má zejména při dovozu zboží, používá se však také i při vývozu zboží. V režimu tranzitu nevzniká při dodržení stanovených podmínek celní dluh, propuštění do režimu tranzitu je podmíněno zajištěním celního dluhu, který by mohl vzniknout. Přeprava zboží v tranzitním režimu se obvykle uskutečňuje v režimu tranzitu Společenství, ve společném režimu tranzitu, na podkladě karnetu TIR apod. Nejčastěji využívaným dovozním celním režimem je režim volného oběhu. Při propuštění do volného oběhu získává zboží, které není zbožím Společenství, celní status zboží Společenství. Takové zboží pak již nepodléhá celnímu dohledu a lze s ním nakládat stejně jako se zbožím Společenství. Propuštění zboží do režimu volného oběhu zahrnuje uplatnění obchodněpolitických opatření, splnění dalších formalit stanovených pro dovoz určitého zboží a vybrání cla a nepřímých daní dlužných ze zákona. V případě ostatních dovozních režimů se jedná o režimy s hospodářským účinkem, pro které je obecně nutné mít předem vyřízeno povolení použít režim s hospodářským účinkem. U těchto režimů, s výjimkou aktivního zušlechťovacího styku systém navracení, nedochází v rámci režimu ke změně statusu zboží, zboží zůstává nadále pod celním dohledem, a pro ukončení režimu je nutné požádat o přidělení jiného celně schváleného určení. Specifickým celním režimem je režim uskladnění zboží pod celním dohledem. Poskytovatelé logistických služeb mohou provozovat veřejné celní sklady a rozšířit portfolio poskytovaných služeb. Zákazníkům tak mohou nabídnout možnost uskladnění dováženého zboží, které je pod celním dohledem, a využít výhody plynoucí z uplatnění režimu. Zboží propuštěné do daného režimu uskladňování v celním skladu není zatíženo povinností úhrady celního dluhu až do okamžiku, než bude propuštěno do režimu volného oběhu. V případě zpětného vývozu zboží mimo území EU povinnost úhrady celního dluhu odpadá. 3. Celní odbavení vyváženého zboží Celní odbavení pro vývoz se týká zboží, které má opustit celní území EU. Jedná se o vývoz zboží se statusem Společenství a také o zboží, které po dovozu zůstalo pod celním dohledem a má být vyvezeno mimo území EU. Před výstupem zboží z celního území se rovněž provádí stanovené formality. Na zboží, které má opustit území EU, se vztahuje povinnost podat příslušnému celnímu úřadu výstupní souhrnné prohlášení ještě předtím, než zboží opustí celní území EU. Pokud je podáno pouze celní prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu, je časová náročnost na provedení analýzy rizika značně delší vzhledem k okamžiku, kdy jsou tato data a doklady celní správě poskytnuty. To může mít za následek prodloužení času k povolení výstupu zboží z celního území Společenství ze strany výstupního celního úřadu. 108
Vyvážené zboží podléhá celnímu dohledu a může podléhat celním kontrolám. Pro zboží se statusem Společenství lze deklarovat dva vývozní celní režimy: celní režim vývoz; celní režim pasivní zušlechťovací styk. Zboží je pod celním dohledem od přijetí zboží do celního režimu až do výstupu z celního území EU. Pro zboží, které má status zboží jiné než Společenství je pro vývoz nutné žádat o přidělení celně schválené určení zpětný vývoz, a propuštění zboží do režimu tranzitu, který umožní dopravit zboží pod celním dohledem k výstupnímu celnímu úřadu. Celní dohled trvá až do výstupu zboží z celního území. 4. Celní řízení Celní řízení je zvláštním druhem správního řízení, které provádí celní orgány v rámci celního dohledu. Jeho účelem je rozhodnout, zda bude zboží do navrženého celního režimu propuštěno, a případně za jakých podmínek. Toto řízení se zahajuje podáním celního prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do příslušného režimu. Celní úřad na základě provedeného celního řízení vydá rozhodnutí, zda zboží do navrženého režimu propustí, nebo ne. Návrh na zahájení celního řízení podává deklarant nebo jeho zástupce. Deklarantem je osoba, která činí celní prohlášení vlastním jménem, nebo osoba, jejímž jménem je celní prohlášení činěno, a může jím být každá osoba, která může příslušnému celnímu úřadu předložit předmětné zboží, nebo zajistit jeho předložení se všemi doklady. Obecně se vyžaduje, aby daná osoba byla usazená v EU, tj. fyzická osoba měla v EU obvyklé bydliště, nebo právnická osoba měla v EU sídlo, řídící ústředí nebo stálou provozovnu. Při posuzování oprávněnosti podat celní prohlášení se tedy u deklaranta nezkoumá jeho vlastnické právo ke zboží. Při jednání s celními orgány se může každá osoba nechat zastoupit, přičemž se může jednat o zastoupení přímé nebo zastoupení nepřímé U přímého zastoupení zástupce jedná jménem a na účet zastoupené osoby, deklarantem je tedy osoba zastoupená, u nepřímého zastoupení zástupce jedná vlastním jménem na účet jiné osoby, deklarantem je zástupce. Na propuštění zboží do celního režimu se podává celní prohlášení. Je to právní úkon, jímž příslušná osoba projevuje předepsanou formou a způsobem vůli, aby bylo zboží propuštěno do určitého režimu. Podává se elektronicky, písemně, ústně nebo jiným úkonem, jímž daná osoba vyjádří svou vůli. U všech výše zmíněných případů dovozu, vývozu i tranzitu, kromě výjimek uvedených v celní legislativě, je povinnost podávat elektronické celní prohlášení. V odůvodněných případech lze použít písemné prohlášení v podobě jednotného správního dokladu. Pro realizaci elektronických podání je nutné se zaregistrovat u Celní správy České republiky a získat povolení k elektronické komunikaci. Celní prohlášení musí obsahovat všechny náležitosti nezbytné pro použití celních předpisů upravujících celní režim, který je v celním prohlášení navržen. Nedílnou součástí celního prohlášení jsou doklady, které prokazují skutečnosti v celním prohlášení, skutečnosti 109
v závislosti na navrhovaném režimu a také doklady pro doložení požadavků, které jsou specifické pro některé druhy zboží. 5. Poskytovatelé celních služeb Celní odbavení zboží je jednou z činností integrovaného logistického řetězce. Poskytovatelé celních služeb nabízí celé portfolio služeb pro zastupování v řízení před celními orgány, včetně komplexního řešení celního odbavení a činností s tím souvisejících. Poskytovatelé celních služeb jsou podnikatelské subjekty. Obvykle se jedná o různá oddělení celní deklarace zasilatelských nebo dopravních firem. Své celní služby poskytují nejen zákazníkům, kteří využívají jejich logistické a přepravní služby, ale i těm, kteří těchto služeb nevyužívají a potřebují pouze proclít zboží. Pro zastupování v celním řízení mohou zákazníkům nabídnout přímé nebo nepřímé zastoupení. V oblasti celních služeb nabízí širokou škálu služeb k zajištění bezproblémové a konzistentní obchodní činnosti a minimalizaci rizik při realizaci obchodních operací. Do portfolia poskytovaných celních služeb patří: celní a obchodní poradenské služby, konzultace; vystavení celního prohlášení pro vývoz nebo dovoz; platba cla a DPH za zákazníka; zajištění celního dluhu; povolení a licence pro dovoz nebo vývoz zboží, např. pro zboží dvojího užití; další služby spojené se státními organizacemi různá povolení pro zajištění odbavení zboží, bezpečnostní opatření - oznámení příslušným orgánům stanovené informace o zásilkách zboží ještě před jejich příjezdem jak pro dovoz do EU (ICS systém), tak do jiných dovozních zemí (např. do USA); zajištění celních formalit pro vnitrozemský pohyb zboží pod celním dohledem v rámci jednotného celního území; dodatečné služby celní sklad, zpracování navracení cla, fiskální zastoupení, spotřební daně, a mnoho dalších služeb. 6. Modernizace a zjednodušení procesu celního odbavení Evropská komise průběžně zavádí do praxe jednotné metody celního odbavení pro celé celní území, které odpovídají novým trendům v celní oblasti. Deklaranti tak mají možnost nejenom si ve vztahu k celnímu odbavení zboží zavčasu opatřovat příslušná povolení celních orgánů a orgánů státní správy, ale v rámci celního odbavení mohou využívat různé zjednodušené a jiné postupy, které mají pozitivní vliv na proces celního odbavení. Deklaranti mohou např. využívat: 110
status AEO Oprávněný hospodářský subjekt; postavení AEO poskytuje zjednodušení procedur jak na straně celních správ EU tak na straně AEO, neboť osvědčení je uděleno spolehlivým, celní problematiku znalým a finančně stabilním hospodářským subjektům; použití zjednodušených postupů pro režim tranzitu (schválený odesilatel, schválený příjemce) umožňující celní odbavení i mimo úřední hodiny vnitrozemských celních úřadů; použití zjednodušených postupů pro dovozní celní režimy; status schváleného vývozce pro možnost využívat zjednodušené postupy pro vystavení důkazu o původu zboží pro preferenční účely; využívat institut centrálního celního řízení a jiné. Zjednodušené postupy musí být povoleny celním úřadem a povolení bude uděleno pouze osobě, která skýtá dostatečné záruky ohledně dodržování právních předpisů a možnosti účinné kontroly ze strany celních orgánů. Závěr Bez ohledu na snahy o liberalizaci světového obchodu a snahu o zrušení veškerých tarifních zatížení mezi jednotlivými státy, plní clo stále významnou funkci, která sice nemusí být vždy jednoznačně fiskální, ale zcela určitě zůstává významná funkce ochranná. Ochrana vlastního trhu, životních podmínek a zájmů obyvatel je pro státy stále důležitá. Proto v rámci mezinárodního obchodu nadále zůstává povinnost celního odbavení zboží. Evropská komise a celní správy členských zemí zavádí do praxe za účelem zjednodušení a urychlení celních procedur moderní metody. Je na deklarantské veřejnosti a na poskytovatelích celních služeb, jak tyto možnosti v rámci komplexních logistických služeb využijí. Použitá literatura [1] KÁRNÍK, Miroslav. Clo a celní politika od A do Z. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-779-9. [2] MACHKOVÁ, Hana a kol. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3237-4. [3] MATOUŠEK, Pavel a SABELOVÁ, Lenka. Clo. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-263-1. [4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) [5] Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství [6] Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství 111
[7] Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů [8] Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů [9] Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů [10] www.celnisprava.cz 112