VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU. Bakalářská práce.

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU Bakalářská práce Pavla Drbalová 2009

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU Analýza návštěvnosti jeskyní Pavla Drbalová Vedoucí práce Ing. Martin Musil 2009

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Analýza návštěvnosti jeskyní jsem zpracovala samostatně a že jsem vyznačila prameny, z nichž jsem pro svou práci čerpala, způsobem ve vědecké práci obvyklým. V Jindřichově Hradci, dne 13. dubna 2009... podpis

Anotace Cílem práce bude provedení analýzy návštěvnosti přístupných jeskyní v České republice. Práce zhodnotí a rozebere návštěvnost v čase a dle dalších vhodných ukazatelů. Jedním z cílů bude také posoudit, nakolik má na návštěvnost jeskyní vliv jejich rekonstrukce.

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala za cenné připomínky a rady Ing. Martinu Musilovi z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci. Poděkování za spolupráci a poskytnuté materiály patří také Správě jeskyní České republiky.

Obsah Úvod...1 1 Cestovní ruch...3 1.1 Vymezení základních pojmů...3 1.2 Typologie cestovního ruchu...4 1.2.1 Druhy cestovního ruchu...4 1.2.2 Formy cestovního ruchu...5 1.3 Specifika trhu cestovního ruchu...7 1.4 Management cestovního ruchu...8 1.4.1 Marketing cestovního ruchu...10 2 Jeskyně České republiky...12 2.1 Vymezení základních pojmů...12 2.2 Představení jednotlivých jeskyní...13 3 Správa jeskyní České republiky...18 3.1 Představení organizace...18 3.2 Ekonomické zajištění...20 3.3 Organizační struktura...21 3.4 Personální zajištění organizace...22 3.5 Mezinárodní spolupráce...23 4 Metodologie a použitá metodika...24 4.1 Empirický výzkum...24

4.2 Analýzy v cestovním ruchu...25 4.2.1 Analýza objemu výroby a tržeb...26 4.2.2 Analýza časových řad...26 4.2.3 Situační analýza, analýza trhu a analýza podnikatelských příležitostí..26 5 Praktická část...29 5.1 Analýza návštěvnosti...29 5.1.1 Neplatící návštěvníci...30 5.1.2 Zahraniční návštěvníci...32 5.1.3 Rozdělení návštěvnosti podle výše vstupného...33 5.2 Analýza tržeb...34 5.3 Dotazníkové šetření...35 5.3.1 Rekonstrukce jeskyní...49 6 Návrhová opatření...53 6.1 Návrhy na vylepšení propagace...53 6.2 Návrhy na zvýšení tržeb...54 6.3 Návrhy na vedení dokumentace...55 Závěr...57 Seznam literatury...60 Seznam grafů...62 Seznam obrázků...62 Seznam tabulek...63 Seznam příloh...63

Úvod Cestovní ruch se jako komplexní sociálně-ekonomický jev dotýká každého z nás. Nejen že je významnou složkou národního hospodářství, ale bývá označován také jako neopomenutelná součást spotřeby obyvatelstva. Pohyb lidské populace sloužící k uspokojování potřeb je uskutečňován z mnoha rozličných důvodů, mezi něž lze zařadit rekreaci, poznávání dosud neznámých míst, kultur, ale také služební cesty, aktivní dovolenou či návštěvu příbuzných. Cestovní ruch je důležitým ekonomickým odvětvím rovněž z hlediska tvorby pracovních příležitostí. Podstatnou součástí ekonomiky je právě průmysl cestovního ruchu, který může výrazně přispívat k akceleraci rozvoje regionů. Na našem území se nachází 14 zpřístupněných jeskyní. Patří mezi více či méně významné destinace cestovního ruchu, u nichž je nezbytné dbát na ekologické zatížení životního prostředí. Růst ekonomiky s sebou většinou přináší zhoršování životního prostředí. Každá destinace má jinou absorpční kapacitu. Únosnost počtu návštěvníků je závislá na mnoha činitelích. Cílem práce je analýza návštěvnosti zpřístupněných jeskyní v České republice. Jedním z dílčích cílů je posoudit, zda lze rekonstrukci označit jako podstatný faktor podílející se na zvýšení návštěvnosti. Záměrem realizace analýzy je zhodnocení poznatků získaných studiem příslušných materiálů a vytvoření návrhových opatření směřujících ke zlepšení stávajícího stavu. Téma Analýza návštěvnosti jeskyní jsem si vybrala z důvodu zvýšeného zájmu o tuto oblast. Již dlouho pracuji jako sezónní průvodce převážně na Chýnovské jeskyni, a proto jsem měla při tvorbě bakalářské práce možnost vycházet ze zkušeností získaných prací v oboru. Struktura textu je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první části se věnuji výkladu pojmů spjatých s cestovním ruchem, popisu zpřístupněných jeskyní, charakteristice příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky a teoretickometodologickým východiskům. Praktická část je zaměřena především na 1

problematiku časového vývoje návštěvnosti a tržeb, na aktivní cestovní ruch a dotazníkové šetření, jehož hlavním cílem je rozbor a následné zhodnocení návštěvnosti zpřístupněných jeskyní podle jednotlivých ukazatelů. 2

1 Cestovní ruch 1.1 Vymezení základních pojmů Pojem cestovní ruch definuje Světová organizace cestovního ruchu (United Nation World Tourism Organisation, dále jen UNWTO) jako dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než jeden rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi. 1 Švýcarský profesor C. Kaspar pod pojmem cestovní ruch rozumí souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování anebo pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení nebo zaměstnání. 2 Nyní je toto vymezení považováno za oficiální definici Mezinárodního sdružení vědeckých pracovníků cestovního ruchu (Association Internationale d Experts Scientifique du Tourisme, dále AIEST). Cestovní ruch je dělen do dvou podsystémů, kterými jsou objekt a subjekt cestovního ruchu. Za objekt cestovního ruchu je považováno cílové místo a materiálně-technická základna. Subjektem cestovního ruchu rozumíme spotřebitele produktu cestovního ruchu a jeho poskytovatele, kterými jsou například organizace zabývající se cestovním ruchem. V mé práci se zabývám především vnitřním cestovním ruchem, jež zahrnuje cesty obyvatel po vlastní zemi, tzn. domácí cestovní ruch. Není opomenut ani aktivní zahraniční cestovní ruch, neboli příchod cizinců do dané země, který je označován jako incoming. 1 Ryglová, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů), Key Publishing s.r.o., 2007, s. 9 2 Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006, s. 10 3

1.2 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch (dále CR) může nabývat různých forem a druhů. Jeho členění závisí na volbě jednotlivých klasifikačních kritérií. 1.2.1 Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu se odvíjejí od účelu, za kterým účastníci cestovního ruchu pobývají dočasně na cizím místě. Podle Heskové 3 druhy cestovního ruchu dělíme na: rekreační CR realizovaný za účelem revitalizace organismu a načerpání nových sil; sportovní CR předpokladem je aktivní vykonávání zvoleného druhu sportu; dobrodružný CR jako součást sportovního cestovního ruchu nabízí účastníkům dobrodružství například v podobě adrenalinových sportů; myslivecký a rybářský CR podléhají legislativě týkající se myslivosti a rybářství; náboženský CR charakterizovaný náboženskými motivy a putováním na poutnická místa; lázeňský CR účastník zmíněného cestovního ruchu ve svém volném čase využívá přírodních léčivých zdrojů, přispívajících ke zlepšení zdravotního stavu; zdravotní CR zaměřuje se na rekreaci, relaxaci a zvýšení kondice; profesní CR zahrnuje kongresový a obchodní cestovní ruch, jejichž aktivity jsou spojeny s výkonem povolání; stimulační CR slouží k vnější motivaci zaměstnanců a k posílení sociálních vazeb v pracovním kolektivu. 3 Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006 4

1.2.2 Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu umožňují blíže určit podstatu cestovního ruchu z hlediska potřeb a cílů jeho účastníků. Toto poznání dovoluje lépe připravit produkt a nabízet ho na trhu cílové skupině účastníků cestovního ruchu. 4 Mezi formy cestovního ruchu dle Heskové 5 patří členění: 1. z geografického hlediska domácí cesty obyvatel po vlastní zemi; zahraniční zachycuje výjezdy rezidentů do zahraničí (pasivní zahraniční CR) a příjezd cizinců do cílové země (aktivní zahraniční CR); mezinárodní zahrnuje příjezdový a výjezdový cestovní ruch; vnitřní domácí a aktivní zahraniční cestovní ruch; národní domácí a pasivní zahraniční cestovní ruch; regionální jedná se o cestovní ruch regionů a jednotlivých států; 2. podle počtu účastníků individuální cesta je organizována jednotlivci; skupinový cesta je realizována v organizované skupině; masový hromadný cestovní ruch; ekologický uživatele cestovního ruchu spojuje vztah k přírodě a její ochraně; 3. podle způsobu organizování individuální cesty; organizovaný zájezd/pobyt činnost cestovních kanceláří, agentur; klubový cestovní ruch pobyt v klubových zařízeních je doplněn o animační služby; 4 Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006, s. 27 5 Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006 5

4. podle věku účastníků CR dětí účast dětí do 15 let na organizovaných akcí bez rodičů; mládežnický CR spojený s věkovou kategorií od 15 do 25 let; rodinný reprezentován mladými rodinami s dětmi; seniorský; 5. podle délky účasti výletní cesta mimo trvalé bydliště je kratší než jeden den; krátkodobý spojený s pobytem nepřekračujícím tři přenocování, zahrnuje i víkendový cestovní ruch; dlouhodobý délka pobytu přesahující čtyři přenocování; 6. podle převažujícího místa pobytu městský cílem změny pobytu účastníka cestovního ruchu je město; příměstský zahrnuje zejména sídelní aglomerace; venkovský; agroturistika (ekoagroturistika) cestovní ruch je spojen s pobytem na farmách či selských usedlostech; horský, vysokohorský koncentruje se do horských a vysokohorských středisek; přímořský jedná se o aktivity spojené s přímořskými letovisky; 7. podle ročního období sezónní (zimní, letní); mimosezónní; celoroční; 8. podle použitého dopravního prostředku motorizovaný; železniční; letecký; lodní; 6

9. z hlediska dynamiky pobytový (statický) vícedenní pobyt na jednom místě; putovní (dynamický) často označován jako poznávací cestovní ruch spojený s pohybem po dané trase; 10. ze sociologického hlediska návštěvy příbuzných; sociální poskytován je vymezeným sociálním skupinám obyvatel, část nákladů spojených s cestou či pobytem je hrazena například ze státních zdrojů; komerční náklady si hradí účastník cestovního ruchu sám; etnický návštěva původní vlasti; etnografický poznávání rozličných národností. 1.3 Specifika trhu cestovního ruchu Tento dynamicky se měnící trh se skládá z řady společně působících organizací. Podle Heskové 6 se jedná o cestovní agentury a cestovní kanceláře, dopravní společnosti, komerční ubytovací zařízení, stravovací zařízení, návštěvnické atraktivity i zábavní parky. Trh cestovního ruchu můžeme označit jako cenově elastický. Zákazníci podle provedených studií spojují vyšší cenu s vyšší kvalitou. Jako další specifické rysy trhu cestovního ruchu Ryglová 7 uvádí: závislost na přírodních a historických atraktivitách; produkty cestovního ruchu nelze vyrábět do zásoby; sezónnost; značný podíl lidského kapitálu; mezinárodní charakter; silná determinace trhu mimoekonomickými faktory; úzký vztah nabídky a poptávky; 6 Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006, s. 62 7 Ryglová, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů), Key Publishing s.r.o., 2007, s. 12 7

realizace a spotřeba služeb je místně a časově vázaná. Cestovní ruch je velice složitým procesem. Působí na něj řada vnějších a vnitřních faktorů, která je závislá mimo jiné i na momentálním vývoji hospodářství. 1.4 Management cestovního ruchu Management je proces koordinování činností skupiny pracovníků, realizovaný jednotlivcem nebo skupinou lidí za účelem dosažení určitých výsledků, které nelze dosáhnout individuální prací. 8 Management plní tři základní úkoly, které jsou aplikovatelné ve všech druzích organizacích, tedy i v cestovním ruchu. Jedná se o řízení práce a organizací, řízení lidí v organizacích a řízení produkcí a operací. Mezi základní funkce patří plánování, organizování, vedení lidí a kontrola. Činnosti organizací se provádějí na třech úrovních. Operační úroveň je zaměřena na produkci výrobků či služeb a efektivní alokaci disponibilních zdrojů. Technická úroveň zabezpečuje propojení vztahů mezi producenty a spotřebiteli. Strategická úroveň určuje dlouhodobé cíle. Existují tři úrovně managementu. Vrcholový management probíhá na strategické úrovni, střední management na technické úrovni a provozní management odpovídá operační úrovni. Podle Němčanského 9 by se management měl řídit pěti zásadami: orientace na praxi; systémová orientace; vícedimenzionální management; integrující management; orientace na hodnoty. 8 Donnelly J., Gibbon J., Ivancevich J. Management, Grada Publishing a.s., 2005, s. 24 9 Němčanský M. Analýza a kalkulace v cestovním ruchu, Slezská univerzita v Opavě, 2001, s. 30 8

Teorie managementu v kultuře znázorňuje samostatné odvětví. Podstata řízení zůstává stejná jako u obecné teorie managementu a spočívá v řízení a optimalizaci podmínek a zdrojů za účelem dosažení stanovených cílů. 10 Významné postavení v cestovním ruchu zaujímá cílové místo cesty nazývané rovněž destinace. Podle UNWTO lze destinaci definovat jako místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. 11 Destinace podléhá specifickému řízení označovanému též jako destinační management. Jedná se o komplexní soubor řídících opatření a nástrojů, které jsou využívány pro oblasti plánování, organizování, promotion a rozhodovací procesy. 12 Proces řízení destinací je podmíněn především koordinací, kooperací a komunikací mezi subjekty cestovního ruchu. Vzájemná spolupráce má vést ke zefektivnění poskytovaných služeb a rozvoji objektů sdružených na určitém území. Optimalizací aktivit dochází k vytváření synergického efektu, nezbytného prvku destinačního managementu, který podněcuje rozvoj regionu a přispívá k upevnění postavení destinace na trhu. Řízení destinace je specifickou aktivitou destinační společnosti neboli subjektu aplikujícího principy managementu. Jako základní charakteristické znaky managementu destinace Holešinská 13 uvádí: dvojitá funkce destinační společnosti odpovědnost manažera za destinaci i fungování organizace; špatná měřitelnost cílů nejčastěji se používá indikátorů obsazenost ubytovacího zařízení či počet návštěvníků; 10 Kesner L. Marketing a management muzeí a památek, Grada Publishing, a.s., 2005, s. 264 11 Holešinská A. Destinační management aneb Jak řídit turistickou destinaci, Masarykova univerzita, 2007, s. 19 12 Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006, s. 155 13 Holešinská A. Destinační management aneb Jak řídit turistickou destinaci, Masarykova univerzita, 2007, s. 26 9

omezená možnost vlivu nepřímé působení subjektů cestovního ruchu na destinační společnost; působení zájmových skupin. Aby bylo řízení destinace úspěšné, je důležitá správná volba produktů. Systém produktové nabídky je spojen s brand managementem. Řízení značek spoluvytváří image destinace a bývá propojeno s managementem kvality, jež aplikuje standardy jakosti a využívá systému certifikací. 1.4.1 Marketing cestovního ruchu Marketing je dnes považován za klíčový faktor posuzování úspěšnosti jednotlivých podniků, tak jako i organizací cestovního ruchu. Na trhu cestovního ruchu jsou prodávány převážně služby. Tyto služby mají charakteristické rysy, které je oddělují od služeb nabízených v jiných odvětvích. Služby cestovního ruchu v posledních letech vykazují největší dynamiku růstu. Účastníci cestovního ruchu uspokojují jak své existenční potřeby, spojené například s bydlením či jídlem, tak i potřeby spojené s rekreačními aktivitami. Potřebami a hledáním možností jejich uspokojování účastí na cestovním ruchu se zabývá marketing cestovního ruchu. 14 Kripendorf definuje marketingu cestovního ruchu jako systematickou a koordinovanou orientaci podnikatelské politiky cestovního ruchu, jakož i soukromé a státní politiky cestovního ruchu na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni na co nejlepší uspokojování potřeb určitých skupin zákazníků při dosažení přiměřeného zisku. 15 Marketingový mix obsahuje čtyři základní prvky, tzv. 4P: produkt (product), cena (price), distribuce (place) a marketingová komunikace (promotion). Někteří autoři rozšiřují marketingový mix v cestovním ruchu o další složky. Dle názoru Morrisona jsou nejdůležitější následující proměnné: tvorba balíku služeb (packaging), lidé (people), partnership (spolupráce) a tvorba programů (programming). Výše 14 Ryglová, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů), Key Publishing s.r.o., 2007, s. 55 15 Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006, s. 134 10

zmíněných 8P je managementem v různých situacích ovlivňováno a přizpůsobováno neustále probíhajícím změnám. V praxi neexistuje ideální marketingový mix. Marketingové řízení je součástí managementu organizace. Rozlišujeme strategické, taktické a operativní marketingové řízení. Se strategickým řízením souvisí i tvorba marketingové strategie, jež se realizuje prostřednictvím marketingového plánu. Jako příklady marketingových strategií můžeme jmenovat strategii jednoho cílového trhu, koncentrovanou marketingovou strategii, totální a globální marketingovou strategii. Strategie jednoho cílového trhu vyjadřuje nabídku pouze jednoho tržního segmentu, oproti tomu koncentrovaná marketingová strategie nabízí výběr z několika segmentů. Totální marketingová strategie člení nabídku podle značky. Globální marketingová strategie používá pro všechny své cílové trhy jeden marketingový mix. Aby bylo marketingové řízení efektivní využívá se marketingového výzkumu a s ním související segmentace. 11

2 Jeskyně České republiky 2.1 Vymezení základních pojmů Jeskyni můžeme definovat jako přírodní podzemní prostoru. Jeskyně jsou významnými geologickými, paleontologickými, archeologickými a mineralogickými lokalitami. Podléhají právní úpravě podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ČR. V České republice je 14 veřejnosti zpřístupněných jeskyní. Jsou spravovány příspěvkovou organizací Správa jeskyní České republiky. Lze je rozdělit do třech hlavních skupin: přírodní jeskyně vytvořené přírodními procesy; umělé jeskyně vytvořené lidskou činností; přechodný typ upravené člověkem ke svému užívání. V České republice je evidováno 3552 jeskyní, z toho je 2350 krasových a 1202 pseudokrasových. 16 O krasových jeskyních mluvíme v těch případech, kde působila korozní a erozní činnost vody v rozpustných krasových horninách (vápenec, sádrovec, dolomity, led). Krasové procesy působí na vznik krápníkové výzdoby. Pseudokrasové jeskyně jsou vytvářeny v nerozpustných (nekrasových) horninách mechanickými procesy nebo poruchami skalních masivů. Jeskyně jsou menších rozměrů. Největší jeskynní systém v České republice je Amatérská jeskyně s délkou přesahující 35 km, ve světovém měřítku nejdelší jeskyní soustava je Mammoth cave v USA o délce 563,5 km. Monument v Evropě představuje 215 km dlouhá sádrovcová Optimistická jeskyně nacházející se na území Ukrajiny. 16 Podklady pro připravovanou knihu Jeskyně, z edice Chráněná území ČR. 12

2.2 Představení jednotlivých jeskyní Koněpruské jeskyně Koněpruské jeskyně se nachází ve středních Čechách v chráněném území Český kras, nedaleko okresního města Beroun. Tento nejrozsáhlejší třípatrový jeskynní systém v Čechách vznikl v devonských vápencích, jejichž stáří se odhaduje na 400 miliónů let. Jeskyně je významnou geologickou, paleontologickou a archeologickou lokalitou. Byly zde nalezeny kosterní pozůstatky pleistocénních obratlovců a kosti pravěkého člověka Homo sapiens sapiens spolu s jeho nástroji. V 15.století svrchní patro jeskyně sloužilo jako tajná penězokazecká dílna. V Mincovně bylo vyrobeno 5000 falešných husitských haléřů o kupní síle, která byla přibližně obživou jednoho člověka na dva roky. Mezi pozoruhodnosti této jeskyně je řazena i opálová výzdoba tvořící tzv. Koněpruské růžice. Bozkovské dolomitové jeskyně Bozkovské dolomitové jeskyně leží v severovýchodních Čechách v okrese Semily. Byly vytvořeny v odolné hornině dolomitu. Jeskyně má unikátní krápníkovou výzdobu, jež je nejenom tvořena klasickými krápníky, ale i excentrickými keříčkovitými krápníky. Selektivní koroze se podílela na tvorbě specifických plástevnatých a mřížkovitých struktur křemene, na tzv. křemenných římsách a lištách. Největší podzemní jezero v Čechách se nachází v nejnižších částech jeskynního systému. Plocha hladiny je 320 m 2. Chýnovská jeskyně Chýnovská jeskyně se nalézá v jižních Čechách poblíž husitského města Tábor. Vznikla ve vrstvě hrubozrnných krystalických vápenců (mramorů) rozšiřováním pulin korozí a výmolnou činností vodního toku. Tato nejstarší zpřístupněná jeskyně v České republice postrádá krápníkovou výzdobu, ale vyniká barevností stěn a jejich modulací. Dodnes je zde zachován historický ráz prvního zpřístupnění. Jeskyně je 13

největším přirozeným zimovištěm netopýra řasnatého ve střední Evropě. Je zde naleziště minerálu hexagonit, který je známý jen ve dvou místech na světě. Zbrašovské aragonitové jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně leží na severní Moravě nedaleko lázní Teplice nad Bečvou. Unikátnost vzniku je dána procesem rozpouštění vápenců atmosférickými vodami a silnou korozí teplých kyselek. Výzdoba je tvořena vzácnými raftovými keříčky aragonitu. V níže položených částech jeskynního systému se rozprostírají nebezpečná plynová jezera oxidu uhličitého. Díky tomu se v jeskyni udržuje stálá vysoká teplota kolem 14 C. V blízkosti jeskyně se nachází nejhlubší propast České republiky Hranická propast. Javoříčské jeskyně Na střední Moravě v okrese Olomouc se nachází rozsáhlý jeskynní systém Javoříčské jeskyně. Byl vytvořen činností podzemní říčky Špraněk v devonských vápencích. Jeskyně patří mezi nejzdobnější a nejmohutnější u nás. Můžeme zde nalézt bohatou krápníkovou výzdobu, obrovské vstupní prostory, komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí, barevné sintrové vodopády i mohutné stalagmity a stalaktity. Mladečské jeskyně Mladečské jeskyně se nalézají na střední Moravě na okraji chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Byly vytvořeny ve vápencích, které tvoří malý Mladečský kras. Jeskyně byla známa od pradávna a řadí se mezi významné paleontologické a archeologické lokality. Nacházelo se zde největší a nejstarší sídliště cromagnonského člověka ve střední Evropě. Cromagnonec pocházel ze starší doby kamenné a bylo u něj prokázáno i lidojedství. V jeskyni byly nalezeny zbytky ohnišť a také mnoho kosterních pozůstatků vymřelých obratlovců. 14

Jeskyně Na Pomezí Na severní Moravě na území Jesenického krasu leží jeskyně Na Pomezí, nejdelší krasový systém vzniklý rozpouštěním krystalických vápenců devonského stáří. Vznikl činností vody, která do jeskyně prosakovala. Nalezneme zde nejen bohatou krápníkovou výzdobu, ale i jezírka s jeskynními perlami, sintrové náteky i záclonky. V tomto dvoupatrovém jeskynním systému převažují vysoké a úzké chodby a větší dómy. Jeskyně Na Špičáku Jeskyně na Špičáku se nachází na severní Moravě v okrese Jeseník. Byla vytvořena v krystalických devonských vápencích. Tvorba jeskynního systému byla ovlivněna vodami tajícího kontinentálního ledovce, které daly charakteristický tvar dnešním srdcovým chodbám. Jeskyně patří mezi nejdéle navštěvované jeskyně, o čemž svědčí i písemná zmínka z roku 1430 v pokynech pro hledače zlata. Jeskyně dříve pravděpodobně sloužila jako úkryt pronásledovaných lidí a pašeráků i sídlo poustevníků. Spatříme zde mnoho starých kreseb a nápisů. Nejstarší z nich pochází z roku 1519. Punkevní jeskyně V chráněné krajinné oblasti Moravský kras v Pustém žlebu leží nejnavštěvovanější jeskyně Punkevní. Je součástí nejdelšího jeskynního systému Amatérské jeskyně dosahujícího přes 35 km. Součástí prohlídky je podzemní suchý okruh, návštěva propasti Macocha (-138 m) a vodní plavba po podzemní říčce Punkvě. Propast Macocha vznikla zřícením stropů nad říčkou Punkvou. Vodní plavba motorovými čluny je přerušena zastávkou v Masarykově dómu. Jeskyně Balcarka V Suchém žlebu v chráněné krajinné oblasti Moravský kras se nalézá jeskyně Balcarka. Vznikla erozní činností podzemního vodního toku za přispění řícení stropů. 15

Pozornost si zaslouží bohatost a barevnost krápníkové výzdoby i kruhovité propasti nazývané Rotundy. Byla zde odkryta paleolitická ohniště. Vykopány byly i kosterní pozůstatky zvířat spolu s kostěnými i pazourkovými nástroji. Kateřinská jeskyně V severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras na hranici Suchého žlebu se nachází Kateřinská jeskyně. Byla vytvořena činností podzemního vodního toku v masivu vápenců devonského stáří. Za povšimnutí stojí Hlavní dóm největší veřejnosti zpřístupněná jeskynní prostora v Čechách. Jeskyně je také jedním z nalezišť kosterních pozůstatků pleistocénních obratlovců, především jeskynních medvědů. Sloupsko-šošůvské jeskyně Sloupsko-šošůvské jeskyně se nalézají v severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras v okrese Blansko. Jeskyně vznikla v devonských vápencích díky činnosti Sloupského potoka. Dvoupatrový jeskynní systém je komplexem chodeb, dómů i hlubokých propastí. Jeskyně je využívána jako dětská léčebna k léčbě horních cest dýchacích, jedná se o speleoterapii. Prohlídka je propojena s jeskyní Kůlnou, s pravěkým sídlištěm, kde byly nalezeny zlomky kostí neandrtálského člověka. Jeskyně Výpustek Jeskyně Výpustek se nachází na jižní Moravě nedaleko obce Adamov. Na vzniku se podílela ponorová činnost Křtinského potoka. Jeskyně byla známá od počátku 17. století. Na začátku 20. století zde probíhala těžba fosfátových hlín a došlo tedy ke zničení většiny archeologických nálezů. Před druhou světovou válkou jeskyně sloužila jako sklad munice armády první republiky. Německá armáda zde v roce 1943 vybudovala podzemní továrnu, kde se vyráběly části leteckých motorů. Návštěvníci si mohou prohlédnout tajné velitelské stanoviště a protiatomový kryt, který byl v 60. letech vybudován Československou lidovou armádou. 16

Jeskyně Na Turoldu V chráněné krajinné oblasti Pálava, v Pálavských vrších, leží jeskyně Na Turoldu. V návaznosti na horotvorné procesy alpínského vrásnění vznikla jeskyně činností podzemních vod na zlomech a puklinách v jurských vápencích. Místo klasické krápníkové výzdoby, jež je zde vidět jen zřídka, můžeme pozorovat korozní formy vápence připomínající korálové útesy a keříčkovité výrůstky s drúzami krystalků čistého kalcitu. Obrázek 1: Mapa zpřístupněných jeskyní Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní České republiky 17

3 Správa jeskyní České republiky Správa jeskyní České republiky byla zřízena 1. dubna 2006 Opatřením č. 1/06 Ministerstva životního prostředí o zřízení státní příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky. Složkami tohoto samostatného orgánu státní správy je čtrnáct správ jeskyní a odborné oddělení péče o jeskyně. 3.1 Představení organizace Sídlo organizace se nachází v Praze, Květnové náměstí č.3, 25243 Průhonice. Identifikační číslo: 75073331 Právní forma: státní příspěvková organizace. Funkci zřizovatele vykonává Ministerstvo životního prostředí. Organizace byla zřízena na dobu neurčitou. Účelem vzniku Správy jeskyní ČR je zajišťování ochrany, péče a provozu zpřístupněných jeskyní České republiky a s nimi bezprostředně souvisejících podzemních prostor a zpřístupňování, ochrana a péče o podzemní prostory, pokud v nich budou prováděny činnosti na základě rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany přírody, nebo budou využívány k účelům podléhajícím dozoru státní báňské správy. 17 Hlavní činností správy je: ochrana, zajišťování provozu a péče o zpřístupněné jeskyně; zajišťování průvodcovských služeb výhradně vlastními zaměstnanci ve zpřístupněných jeskyních; zajišťování bezpečnosti ve zpřístupněných jeskyních včetně bezpečnosti práce a bezpečnosti návštěvníků; provozování vodní dopravy 18 na řece Punkvě; 17 Opatření č. 1/06 Ministerstva životního prostředí o zřízení státní příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky. 18 Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění. 18

zajišťování průzkumu, výzkumu, monitoringu, vedení evidence a dokumentace zpřístupněných jeskyní; na základě požadavků orgánů ochrany přírody provádění průzkumu, výzkumu, monitoringu a dokumentace ostatních jeskyní; zajišťování a realizace opatření podle schválených plánů péče ve zpřístupněných jeskyních; spolupráce s orgány a organizacemi ochrany přírody, koordinace odborné činnosti a výměny zkušeností při ochraně, péči a provozu zpřístupněných jeskyní, zvláště působením v profesních sdruženích, včetně mezinárodních. Jinou činností Správy související s provozem zpřístupněných jeskyní je : provozování informačních, prezentačních a výchovných středisek a zařízení souvisejících s hlavní činností a ochranou přírody; poskytování služeb veřejnosti související s hlavní činností, včetně poskytování tématických průvodcovských služeb a dalších prací a služeb v souvislosti s požadavky orgánů ochrany přírody; organizování odborných konferencí, sympozií, seminářů, dalších kulturních a vzdělávacích programů vztahujících se k hlavní činnosti a k ochraně přírody; zajišťování pořádkové a informační služby v souvislosti s hlavní činností; placená reklamní činnost související s hlavní činností; výroba, prodej, vydávání a veřejné šíření publikací, tiskovin, audio a videonahrávek a jiných medií a upomínkových a podobných předmětů souvisejících s hlavní činností, příprava a prodej občerstvení; pronájem dočasně nevyužívaných nemovitost,í pokud to není v rozporu s hlavní činností; poskytování zařízení a vybavení zpřístupněných jeskyní pro konání kulturních a vzdělávacích akcí, pokud to není v rozporu s hlavní činností. 19 19 Opatření č. 1/06 Ministerstva životního prostředí o zřízení státní příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky. 19

Správa jeskyní nevyužívá v plném rozsahu všech výše jmenovaných činností. Provozuje je v souladu se zřizovací listinou a na základě živnostenského oprávnění. Věnuje se především provozování odstavných ploch a parkovišť, spolupráci při konání kulturních akcí, prodeji upomínkových předmětů a občerstvení. 3.2 Ekonomické zajištění Celkový majetek Správy jeskyní ČR k datu 31.12.2007 činí 243 505,74 Kč (viz tabulka 1). Největší podíl oběžného majetku tvoří finanční majetek ve výši téměř 15 mil. Kč (viz tabulka 2). Tabulka 1: Majetek organizace k 31.12.2007 Majetek Správy jeskyní ČR Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek činí z toho stavby pozemky 243 505,74 tis. Kč. 2595,65 tis. Kč 240910,09 tis. Kč 169281,47 tis. Kč 1000,72 tis. Kč Zdroj: Roční zpráva za rok 2007 dle vyhlášky č. 323/2005 Sb., vlastní úprava. Tabulka 2: Oběžný majetek Pohledávky z obchodního styku v celkové výši Pohledávky po lhůtě splatnosti Pohledávky za dlužníky v konkursním řízení Pohledávky, které jsou předmětem právních sporů Pohledávky odepsané Finanční majetek ve výši 1 213,57 tis. Kč nejsou žádné nejsou žádné 203,13 tis. Kč nejsou žádné 14 824,74 tis. Kč Zdroj: Roční zpráva za rok 2007 dle vyhlášky č. 323/2005 Sb., vlastní úprava. Majetek je pravidelně účetně odepisován dle odpisového plánu. Jeho hlavní část tvoří finanční prostředky vlastních fondů. Dotace a návratné výpomoci není organizace oprávněna poskytovat. Programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebyly dosud realizovány. 20 20 Roční zpráva za rok 2007 dle vyhlášky č. 323/2005 Sb. 20

3.3 Organizační struktura 21 Organizační struktura vyjadřuje postavení pracovních vztahů a napomáhá delegování pravomocí, čímž se snižuje počet nedorozumění vzniklých špatným definováním předpokládaného chování jednotlivých zaměstnanců. Organizační struktura Správy jeskyní České republiky je následující: 1) ředitel (pracoviště Průhonice) přímo řídí vedoucího sekretariátu ředitele, ekonomickoprovozního a odborného náměstka, závodního, všechny vedoucí správ jeskyní; 2) sekretariát ředitele; 3) referát závodního; 4) ekonomicko-provozní náměstek přímo řídí odbor ekonomicko-provozní s útvary referát plánu a rozpočtu, referát personální práce, oddělení účetnictví, oddělení technické; 5) odborný náměstek přímo řídí oddělení péče o jeskyně (pracoviště Průhonice, Blansko, Bozkov); 6) správy jeskyní: Správa Bozkovských dolomitových jeskyní (pracoviště Bozkov); Správa Koněpruských jeskyní (pracoviště Koněprusy); Správa Chýnovské jeskyně (pracoviště Dolní Hořice); Správa Jeskyně Na Špičáku (pracoviště Supíkovice); Správa Jeskyní Na Pomezí (pracoviště Vápenná); Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní (pracoviště Teplice nad Bečvou); Správa Mladečských jeskyní (pracoviště Mladeč); Správa Javoříčských jeskyní (pracoviště Javoříčko); Správa Jeskyně Na Turoldu (pracoviště Mikulov); Správa jeskyní Moravského krasu (pracoviště Blansko) zahrnuje oddělení ekonomické, technické, jiné činnosti, informační služba a provozy Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Balcarka, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Výpustek. 22 21 Organizační schéma je uvedeno v příloze. 22 Roční zpráva za rok 2007 dle vyhlášky č. 323/2005 Sb. 21

3.4 Personální zajištění organizace Funkční označení vedoucího Správy jeskyní České republiky je ředitel. Ředitele jmenuje do funkce a odvolává z funkce ministr životního prostředí. Právní úkony Správy jeskyní České republiky ve všech věcech činí ředitel jako statutární orgán nebo jím pověřený náměstek jako jeho statutární zástupce. Za správu jeskyní České republiky mohou činit právní úkony i jiní její zaměstnanci, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech Správy jeskyní České republiky nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. 23 K 31.12.2007 zaměstnává organizace 132 zaměstnanců, z toho 65 žen a 67 mužů. Největší zastoupení dle členění zaměstnanců podle věku mají zaměstnanci ve věkovém intervalu od 51 do 60 let, zde se nachází třetina pracovní síly. Organizace nezaměstnává žádného zaměstnance, který nedosáhl věkové hranice 21 let. Pokud se zaměříme na členění zaměstnanců dle vzdělání, největší procento zastoupení je u dosaženého úplného středního odborného vzdělání, je to přesně 50% zaměstnanců. Vysokoškolské vzdělání má 15 zaměstnanců, jedná se především o pracovníky, na které je delegována větší odpovědnost a kompetence. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance k 31.12.2007 je 20892,- Kč. Zaměstnanci organizace jsou pravidelně vzděláváni. Jednou z forem jsou rekvalifikační kurzy. K získání provozních zkušeností a prohlubování odborných vědomostí pracovníci využívají gremiálních porad a prohlídek vybraných podzemních prostor. V rámci působnosti státní příspěvkové organizace funguje odborová organizace sdružující zaměstnance téměř na všech pracovištích Správy jeskyní. Odborová organizace se nazývá Odborový svaz pracovníků kultury a ochrany přírody, základní odborová organizace Moravský kras při Správě jeskyní České republiky. 23 Opatření č. 1/06 Ministerstva životního prostředí o zřízení státní příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky. 22

Odbory nezastupují pouze registrované odboráře, ale hájí zájmy všech zaměstnanců. Odborová organizace spolupracuje s vedením Správy jeskyní. Jako výsledek spolupráce můžeme zmínit projednané a schválené organizační normy, např. kolektivní smlouvu, směrnice pro zajištění bezpečnosti práce, které jsou závazné pro všechny zaměstnance. V souladu se zásadami hospodaření poskytuje odborová organizace členům formy finančních příspěvků, návratné bezúročné půjčky a dary při životních a pracovních výročích. Činnost členů odborového výboru je prováděna nad rámec pracovních úvazků v příspěvkové organizaci. 3.5 Mezinárodní spolupráce Správa jeskyní ČR je členem Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní ISCA (International Show Caves Association). Jako řádný člen je nucena hradit předepsaný členský příspěvek. Mezinárodní spolupráce je zaměřena na účast na mezinárodních odborných konferencích s cílem reprezentovat nejenom nově vzniklou Správu jeskyní ČR, ale také zpřístupněné jeskyně a jejich význam. Jedním z dalších cílů je navázání dobrých vztahů, získání pracovních kontaktů a odborných poznatků. Získané zkušenosti jsou využívány k řešení problémových úkolů Správy jeskyní. Organizace spolupracuje například s přední speleologickou mezinárodní organizací FSUE, UIS a Švédskou speleologickou federací. Významná spolupráce je se Slovenskou republikou, převážně se Správou slovenských jaskýň, mimo jiné také se Slovenským muzeem ochrany prírody a jaskyniarstva (SMOPaJ). 23

4 Metodologie a použitá metodika 4.1 Empirický výzkum Při zpracování bakalářské práce jsem pracovala se specifickou výzkumnou metodou, a to s empirickým výzkumem, který zajišťuje přenos informací mezi realitou a jejím vědeckým zachycením, zpracováním a uchováním. 24 Celý empirický výzkum jsem rozdělila do několika po sobě jdoucích etap. V přípravné etapě jsem si definovala cíl a provedla bližší specifikaci problému. Poté jsem stanovila program výzkumu. Následovalo získání primárních dat terénním sběrem dat. Po zpracování dat a jejich interpretaci jsem vypracovala zprávu o výsledcích a následných návrzích na opatření. V rámci empirického výzkumu jsem používala dvou metod získávání informací primární a sekundární metodu získávání informací. Primární data jsou získávána za konkrétním účelem, mají přímou vazbu na cíle výzkumu a zdroj dat je záznamem reality, nikoliv její interpretací. Sekundární data byla získána původně jako data primární a nyní jsou znovu aplikovány za jiným účelem. Tyto informace získáváme například z odborných publikací, různých statistických šetření, výročních zpráv, stanov, zakládacích listin, smluv atd. Metody empirického výzkumu se dělí do čtyř základních skupin dotazování, pozorování, experiment, analýza věcných skutečností. Metoda dotazování se zakládá na výpovědích respondentů. Zdrojem informací je zde dotazovaný. Pozorování zachycuje reakce lidí na měnící se podněty v jejich okolí. Při experimentu pozorujeme vliv uměle vyvolaných faktorů na danou situaci. Analýza věcných skutečností zpracovává dokumenty obsahující primární i sekundární data. V rámci mého výzkumu jsem primární data získala metodou dotazování. Nástrojem zajištění empirických dat bylo neadresné písemné dotazování. Informace jsem tedy 24 Surynek A., Komárková R., Kašparová E. Metody sociologického a sociálně psychologického výzkumu, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, s. 14 24

obdržela prostřednictvím výpovědí respondentů. Zkoumanou populaci mohu vymezit jako návštěvníky zpřístupněných jeskyní v České republice během sezóny roku 2008. Velikost vzorku je 650 respondentů, respektive platných a do hodnocení zařazených dotazníků. Výsledky dotazníků byly zpracovány prostřednictvím statistického programu R 2.6.0 a programu Microsoft Excel. Při zpracování dat jsem se setkala se dvěma typy výzkumů výzkum od stolu a výzkum terénní. Tyto dva způsoby šetření jsou složky empirického výzkumu. Výzkumu terénnímu, který pracuje s primárními daty, předchází výzkum od stolu zpracovávající data sekundární. Další dvě etapy empirického výzkumu jsou kvantitativní a kvalitativní výzkum. V mé práci jsem se setkávala převážně s výzkumem kvantitativním. Pozorujeme zde jevy zpravidla dostatečně přesně popsané jak v dynamice tak ve struktuře. 25 Pomocí statistických postupů a metod se zde měří převážně charakteristiky jako rozsah zastoupení, frekvence a intenzita. Kvalitativní výzkum zkoumá souvislosti mezi jednotlivými složkami, jejich existenci, vlastnosti a faktory na ně působící. 4.2 Analýzy v cestovním ruchu Cestovní ruch je velice komplikovaný systém s významným postavením v ekonomice. Působí na něj i řada často opomínaných faktorů, mezi které lze zařadit kupříkladu ekologické zatížení, absorpční kapacitu turistických destinací či strukturu materiálně technické základny. Analýzy slouží k bližší specifikaci jednotlivých činitelů, ovlivňujících poptávku po produktech cestovního ruchu. Pokud chceme zvýšit počet návštěvníků jednotlivých destinacích, neobejdeme se bez prognózování budoucího vývoje. Predikce vývoje souvisí s analýzou objemu výroby a tržeb, situační analýzou a v neposlední řadě i s analýzou trhu a podnikatelských příležitostí. 25 Surynek A., Komárková R., Kašparová E. Metody sociologického a sociálně psychologického výzkumu, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, s. 16 25

4.2.1 Analýza objemu výroby a tržeb Zde dochází ke zhodnocení faktorů, které měly zásadní vliv na ekonomickou situaci podniku. Mezi dvě základní složky patří objem výroby a tržby. Podle Němčanského 26 objem výroby můžeme vyjádřit v jednotkách naturálních (množství jednotek, které poskytl podnik trhu), pracovních (množství vynaložené práce) a hodnotových (objem výroby v peněžním vyjádření). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb jsou součástí provozních výnosů a tvoří tu část produkce, která byla trhem spotřebována za účelem uspokojení poptávky. 4.2.2 Analýza časových řad Časová řada je časová posloupnost obsahující chronologicky uspořádaná data. Jedním z cílů této analýzy je odhad budoucího vývoje zkoumaných veličin. Časová řada je složena z náhodné a systematické složky. Systematická složka se může dělit dále na složku trendovou a sezónní. 27 Sezónní složka znázorňuje odchylky od dlouhodobého trendu. 4.2.3 Situační analýza, analýza trhu a analýza podnikatelských příležitostí Mezi tři základní techniky analýzy v cestovním ruchu, které popisuje Němčanský 28, patří analýza trhu, analýza podnikatelských příležitostí a situační analýza. Jedná se o procesy, jejíž jednotlivé činnosti na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují. Na začátku je nutno provést analýzu trhu. Poskytne nám obraz potencionální poptávky. Následuje analýza podnikatelských příležitostí. Tato rozšířená analýza trhu zohledňuje ekonomickou proveditelnost. Nyní se zaměřím na situační analýzu prováděnou již u zaběhnutých firem. Situační analýza se zaměřuje především na analýzu silných a slabých stránek podniku činného v cestovním ruchu. Provádí se každoročně a soustřeďuje svou pozornost na 26 Němčanský M. Analýza a kalkulace v cestovním ruchu, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2001, s. 63 27 Komárek A., Komárková L. Statistická analýza závislostí s příklady v R, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007, s. 302 28 Němčanský M. Analýza a kalkulace v cestovním ruchu, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2001, s. 99 26

vývoj trendů ve společnosti, což souvisí s kontrolou dodržování strategického plánování. Výsledky situační analýzy jsou podkladem pro vypracování marketingového plánu zaměřeného především na silné stránky a nové příležitosti podniku. Situační analýza také poskytuje informace o minulosti, současnosti i budoucnosti, jenž mohou přispět k vylepšení stávajících podmínek a k informování o současném stavu. Produkty situační analýzy podle Němčanského 29 jsou: identifikace silných a slabých stránek organizace; identifikace silných a slabých stránek konkurentů; profil organizace; posouzení dopadů nekontrolovatelných faktorů; záznam marketingových činností, převážně úspěchů a neúspěchů. Situační analýzu můžeme rozdělit do několika časově následných dílčích kroků. Jedná se o analýzu prostředí, analýzu umístění a společnosti, analýzu hlavních konkurentů, analýzu tržního potenciálu, analýzu služeb a nakonec analýzu marketingové pozice a plánu. 30 Při analýze prostředí je možné využít jak primárních, tak i sekundárních informačních zdrojů. Primární data je možno získat pomocí formulářů. Empirické výzkumné šetření se ale většinou realizuje prostřednictvím sekundárních zdrojů informací. V tomto případě se využívá publikovaných zpráv výzkumných firem, které obsahují kvantitativní, ale i kvalitativní data. Při vypracování analýzy umístění se zaměřujeme především na výhody místa umístění, především na dostupnou vzdálenost a viditelnost. Pro analýzu společnosti je nezbytné hodnocení trendů a jejich vlivu na vývoj společnosti. Stěžejní informací, kterou nám poskytuje analýza hlavních konkurentů, je, jaké silné stránky používají konkurenti. V rámci analýzy tržního potenciálu vystupují do popředí především potencionální a minulí zákazníci, kteří 29 Němčanský M. Analýza a kalkulace v cestovním ruchu, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2001, s. 69 30 Němčanský M. Analýza a kalkulace v cestovním ruchu, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2001, s. 70 27

poskytují způsob, jak zvýšit četnost a pravidelnost návštěv. Analýza služeb poskytuje SWOT analýzu a odpovídá na otázku, jaké jsou naše silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Analýza marketingové pozice identifikuje efektivnost marketingu a pozici na trhu. 28

5 Praktická část 5.1 Analýza návštěvnosti Návštěvnost lze považovat za jeden z rozhodujících faktorů majících vliv na ekonomickou situaci organizace. Počet návštěvníků odráží rovněž atraktivitu turistické destinace. Tabulka 3: Vývoj návštěvnosti VÝVOJ NÁVŠTĚVNOSTI Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Počet 790991 771181 772218 674473 699374 762372 759488 849734 781251 Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava. Graf 1: Vývoj návštěvnosti Návštěvnost 900 000 Počet návštěvníků 850 000 800 000 750 000 700 000 650 000 600 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok Návštěvnost Upravená návštěvnost Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava. Graf 1 zobrazuje vývoj návštěvnosti za sledované období. Průměrná návštěvnost za zkoumané období je 762342 návštěvníků, nejnižší byla zaznamenána v letech 2003 2004, v době kdy byly uzavřeny Zbrašovské aragonitové jeskyně. Roku 2007 byla evidována nejvyšší návštěvnost za posledních deset let. V ostatních letech se návštěvnosti přibližují hladině zjištěného průměru, nepatrnou odchylku lze pozorovat v roce 2000. Vývoj návštěvnosti jednotlivých jeskyní je uveden v příloze. Řada upravené návštěvnosti zachycuje fiktivní data, která byla vykalkulována na základě průměrných návštěvností Zbrašovských aragonitových jeskyní, Chýnovské jeskyně a Balcarky. Zmíněné národní přírodní památky byly tou dobou uzavřeny 29

z důvodu přestavby, tudíž jejich návštěvnost v době rekonstrukce byla nulová. Spojnice upravené návštěvnosti znázorňuje modelovou situaci teoretické návštěvnosti, jež by pravděpodobně nastala v případě, kdyby nebyly jeskyně uzavřeny. 5.1.1 Neplatící návštěvníci Jako neplatící návštěvníky označujeme osoby, jimž byl poskytnut volný vstup do objektu. Analýza trendu vývoje neplatících návštěvníků je neopomenutelnou složkou celkové návštěvnosti turistických objektů. Tabulka 4: Neplatící návštěvníci NEPLATÍCÍ NÁVŠTĚVNÍCI Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Počet neplatících návštěvníků 42 335 42 032 43 860 42 367 52 622 61 660 60 201 78 179 73 547 Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava. Graf 2: Vývoj neplatících návštěvníků Neplatící návštěvníci Procento z celkové návštěvnosti 10,00% 9,50% 9,00% 8,50% 8,00% 7,50% 7,00% 6,50% 6,00% 5,50% 5,00% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok Zdroj: Interní materiály Správy Chýnovské jeskyně, vlastní úprava. Graf 2 vykazuje téměř stále rostoucí trend, a tedy zřetelný nárůst osob, kterým byl poskytnut volný vstup do objektu. Od roku 2000 je evidován nárůst neplatících návštěvníků bezmála o 5 %. V současné době je téměř 10 % návštěvníků neplatících. Mezi neplatící návštěvníky jsou řazeny děti do 6 let, vyjma zájezdů mateřských škol, členové České speleologické společnosti, členové Slovenské speleologické společnosti, 30

zaměstnanci Správy slovenských jeskyní, zaměstnanci správ jeskyní sdružených v ISCA, členové Českého svazu ochránců přírody mladší 15ti let a návštěvníci disponující slevovými kupony (např. Cestovní kniha, Olomouc Card). Roku 2005 byla zavedena skupinová sleva na každých 20 osob jedna zdarma. Tabulka 5: Procentuální vyjádření návštěvníků, kterým byl poskytnut volný vstup PROCENTO NEPLATÍCÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ Z CELKOVÉ NÁVŠTĚVNOSTI 2000 2008 2000 2008 Koněpruské jeskyně 3,92 % 7,83 % Jeskyně Na Špičáku 6,78 % 11,20 % Bozkovské dolomitové Punkevní jeskyně 5,75 % 10,64 % jeskyně 4,42 % 7,07 % Chýnovská jeskyně 0,84 % 11,98 % Jeskyně Balcarka 8,50 % Zbrašovské Kateřinská jeskyně 3,87 % 10,31 % aragonitové jeskyně 6,88 % 9,37 % Javoříčské jeskyně Sloupsko-šošůvské 0,00 % 12,43 % jeskyně 5,18 % 12,77 % Mladečské jeskyně 11,06 % 10,87 % Jeskyně Výpustek 6,36 % Jeskyně Na Pomezí 5,59 % 9,20 % Jeskyně Na Turoldu 14,79 % Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava. Pro názornost jsem v tabulce 5 uvedla procenta neplatících návštěvníků na jednotlivých jeskyních. Nejlépe dopadl Výpustek a nejnavštěvovanější jeskyně Punkevní a Koněpruské. Alarmující procento je patrné u Jeskyně Na Turoldu. Graf 3: Ztráta na vstupném zapříčiněná neplatícími návštěvníky Ztráta na vstupném Kč 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2004 2005 2006 2007 Řada1 2 641 045 3 083 859 3 103 890 5 715 188 Rok Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava. 31

Graf 3 zachycuje ztrátu na vstupném vypočítanou jako součin počtu neplatících návštěvníků a průměrného vstupného. V roce 2007 se značně zvýšila návštěvnost a ztráta na vstupném dosáhla až 5,7 mil. Kč, což je více než dvojnásobná hodnota ztráty z roku 2004. 5.1.2 Zahraniční návštěvníci Nejfrekventovanějšími zahraničními návštěvníky jsou turisté z Polska tvořící čtvrtinu veškeré mezinárodní návštěvnosti. Jako důvod zvýšeného zájmu o české jeskyně lze stanovit malou dojezdovou vzdálenost a absenci většího počtu krasových útvarů na území Polska. Početné skupiny cizozemců jsou tvořeny návštěvníky z Německa, Slovenska, Nizozemí a Ruska. Bezmála polovina zahraničních návštěvníků se soustředí výhradně na Punkevní jeskyně navštěvované převážně frekventanty z Polska, Ruska a Taiwanu. Mezi ostatní krasové objekty s největším množstvím mezinárodních návštěvníků se řadí Bozkovské dolomitové a Koněpruské jeskyně. Nejméně cizinců bylo evidováno na Mladečských jeskyních. Zahraničních klientů stále více přibývá. Během posledních dvou letech se jejich počet stabilizoval a dosahuje přibližně 170000. 32